2.2 Vzdělání Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve smyslu jeho přípravy na budoucí osobní i občanský život. Současně je vzdělání bezesporu jedním z hlavních parametrů určujících kvalitu lidských zdrojů. Vzhledem k dynamicky se měnícím potřebám a požadavkům pracovního trhu je však nutné prostřednictvím dalšího, celoživotního vzdělávání neustále zvyšovat již dosažený stupeň kvality lidských zdrojů. Výchozí částí procesu vzdělávání je předškolní a také základní vzdělávání. Vzdělávání v těchto zařízeních doznalo od roku 1989 poměrně značných změn, které souvisely a souvisejí především s demografickým vývojem. Devadesátá léta byla charakteristická nízkou úrovní porodnosti, která následně ovlivnila počet dětí vstupujících do těchto forem vzdělávání. Většina krajů České republiky tak přistoupila k redukci počtu především předškolních zařízení. Vzhledem k nárůstu porodnosti v posledních několika letech (způsobenému silnými ročníky narozenými v 70. letech) se však některé regiony v současné době potýkají naopak s nedostatkem těchto zařízení. Druhou stěžejní částí nutnou pro budoucí uplatnění na trhu práce je střední (sekundární) a vysokoškolské (terciární) vzdělávání. Schopnost operativně reagovat na změny na trhu práce pak umožňuje celoživotní vzdělávání probíhající po vstupu na pracovní trh. Významnou roli v případě celoživotního vzdělávání představuje také počítačová gramotnost, tj. využívání informačních a komunikačních technologií nejen v pracovním prostředí, ale také v domácnostech a běžném životě jednotlivce. Střední a vysoké školství Primárním stupněm vzdělání, který je významným faktorem ovlivňujícím úspěch jedince na trhu práce, je střední, vyšší a vysoké školství. Základním kriteriem úrovně vzdělávání v regionu je počet škol a počet studujících. Tab. 2.2.1 Učňovské a střední školství Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Střední odborná učiliště školy 21 21 21 20 19 25 24 20 žáci (denní studium) 7 411 7 550 7 434 7 393 7 113 7 933 7 638 7 227 nově přijatí žáci 2 714 2 714 2 670 2 752 2 501 3 031 2 872 2 567 absolventi 1 920 1 952 2 020 2 020 2 263 2 252 2 083. Střední odborné školy (obory s maturitou a bez) školy 40 39 40 41 41 41 43 40 žáci (denní studium) 7 594 7 360 7 484 7 782 7 967 8 153 8 290 8 271 nově přijatí žáci 1 921 2 008 2 114 2 215 2 127 2 177 2 220 2 172 absolventi 1 860 1 643 1 596 1 562 1 654 1 734 1 749. Gymnázia školy 13 13 13 13 13 13 13 13 žáci (denní studium) 4 733 4 626 4 930 4 918 4 858 4 843 4 866 4 803 nově přijatí žáci (4leté studium) 377 384 396 458 413 402 454 437 nově přijatí žáci (víceleté studium) 419 432 427 425 445 441 403 412 absolventi 846 390 800 841 792 728 728 814 Vyšší odborné školy školy 7 8 8 8 8 8 8 8 žáci (denní studium) 640 660 716 814 734 718 715 731 nově přijatí žáci 197 343 369 358 285 300 275 289 absolventi 230 186 97 180 206 163 152. Pozn.: ve školním roce 2005/2006 vešel v platnost školský zákon č. 561/2004 Sb., který do jisté míry ovlivnil srovnatelnost dat V posledním sledovaném školním roce (tj. 2007/2008) fungovalo na území Libereckého kraje celkem 81 škol poskytujících střední a vyšší odborné vzdělání. Oproti výchozímu školnímu roku 2000/20001 se tak jejich počet nezměnil. Nejkolísavěji se během sledovaného období vyvíjel počet středních odborných učilišť. Naopak velmi stabilní jsou počty gymnázií a vyšších odborných škol. Většina středních škol LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007 23
v Libereckém kraji nabízí střední odborné vzdělání v rámci maturitních i nematuritních oborů (v roce 2007/2008 se jednalo o 40 škol). Uvedené střední školy navštěvovalo v denním studiu v posledním uvedeném školním roce celkem 21 032 studentů, což je o 3,2 % (654 osob) více než v roce 2000/2001. Ve srovnání dvou krajních školních let se zvýšil podíl studentů středních odborných škol, a to na úkor studentů středních odborných učilišť a gymnázií. Nárůst zaznamenal také podíl studentů na vyšších odborných školách. Nejvýrazněji pak mezi roky 2000/2001 a 2007/2008 vzrostl počet studentů vyšších odborných škol (o 14,2 %), přírůstek studentů středních odborných škol činil 8,9 % a gymnázií 1,5 %. Naopak počet studentů středních odborných učilišť se o 2,5 % snížil. Z uvedeného vyplývá, že většina dnešních mladých lidí při rozhodování o svém budoucím povolání volí především maturitní studijní obory ve školách, které poskytují určitou odbornou znalost konkrétního odvětví. Střední odborná učiliště zaznamenávají dlouhodobý snižující se zájem o studium v nabízených oborech. Nezájem o tyto obory souvisí pravděpodobně s dnešním životním stylem mladých lidí (delší studium nabízí možnost cestování, získání jazykových znalostí a dalších zkušeností, zvyšuje kvalifikaci a tím i budoucí příjem, maturita je v moderní době chápána jako primární titul vzdělání), ale do jisté míry také s nevyhovující strukturou učebních a studijních oborů, která pak následně není schopna naplnit požadavky trhu práce. Z údajů v tabulce 2.2.1 vyplývá, že se počet nově přijímaných žáků mezi krajními roky sledovaného období zvyšoval u všech typů středních škol kromě již zmíněných středních odborných učilišť. Nejvyšší přírůstek nových žáků byl evidován na vyšších odborných školách (o 46,7 %). V případě gymnázií rostl počet nových studentů pouze u 4letého studia (o 15,9 %), zatímco na víceletá gymnázia bylo v roce 2007/2008 přijato o 1,7 % studentů méně než v roce 2000/2001. Více než 13 % nových žáků bylo přijato na střední odborné školy. Nejvíce absolventů evidovala v roce 2006/2007 střední odborná učiliště (2 083 osob). Střední odborná učiliště pak současně byla jedinými středními školami, ve kterých mezi školními roky 2000/2001 a 2006/2007 vzrostl počet absolventů, a to o 8,5 %. Pro ostatní střední školy byl ve sledovaných letech charakteristický spíše úbytek absolventů, z toho nejvyšší v případě vyšších odborných škol (o 33,9 %). Graf 9 Absolventi středních škol Libereckého kraje (denní studium) 2 500 SOU SOŠ Gymnázia VOŠ 2 000 absolventi 1 500 1 000 500 0 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 školní rok Propojenost mezinárodních trhů s Českou republikou vyžaduje od současných studentů nezbytnou znalost cizích jazyků. Požadavky většiny zaměstnavatelů působících v Libereckém kraji se obvykle orientují na angličtinu, němčinu a také francouzštinu. Těmto nárokům odpovídá i zájem studentů o uvedené jazyky, což dokládá níže uvedený graf. Vysoké školství v Libereckém kraji reprezentuje Technická univerzita v Liberci, která zájemcům o vysokoškolské studium nabízí vzdělání v rámci 6 fakult. K 31. 12. 2007 studovalo na těchto fakultách celkem 8 766 studentů, z toho 6 654 v prezenční (denní) formě. Podle studijních programů v prezenčním studiu se 61,5 % studentů vzdělávalo v bakalářském programu, 26,9 % v a 9,1 % v navazujícím programu. V doktorském programu bylo ke konci roku 2007 evidováno 231 studentů. 24 LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007
Graf 10 Výuka cizích jazyků na středních školách v Libereckém kraji (stav k 30. 9. 2007) 17 500 15 000 15 402 12 500 12 206 studenti 10 000 7 500 5 000 2 500 0 1 306 269 413 61 198 anglický francouzský německý ruský španělský italský latinský Pozn.: každý žák je započten tolikrát, kolika cizím jazykům se učí Distanční a kombinované studium na Technické univerzitě využívalo v roce 2007 celkem 2 133 studentů. Většina z nich (1 497 osob, tj. 70,2 %) studovala v bakalářském studijním programu. V programu bylo k uvedenému datu 280 studentů. V členění podle fakult vykázala nejvíce studentů pedagogická fakulta (2 814 osob). Nejméně studujících vzhledem k náročnosti a nákladnosti studia přijímá fakulta architektury, k 31. 12. 2007 zde studovalo 259 osob. Tab. 2.2.2 Studenti Technické univerzity v Liberci podle jednotlivých typů studia (stav k 31. 12. 2007) Studenti ve studiu prezenčním distančním a kombinovaném v typu studijního programu v typu studijního programu celkem celkem doktorském 1) navazujícím 2) celkem doktorském bakalářském bakalářském 1) navazujícím 2) Technická univerzita v Liberci 8 766 6 654 4 093 1 785 605 231 2 133 1 497 280 182 174 v tom fakulty: strojní 1 863 1 283 810 330 40 103 580 344 106 44 86 mechatroniky a MIS 787 699 444 44 137 74 88 66-3 19 hospodářská 1 658 1 209 804 148 246 12 450 289 69 66 26 textilní 1 385 1 099 759 142 169 33 286 143 33 67 43 pedagogická 2 814 2 096 1 023 1 074-9 726 655 71 - - architektury 259 256 196 47 13-3 - 1 2-1) magisterské studijní programy v délce 4 až 6 let 2) magisterské studium v délce 1 až 3 roky, které je pokračováním studia bakalářských programů Mezi roky 2006 a 2007 se počet studentů Technické univerzity v Liberci navýšil o 7,2 %. Rychlejší tempo růstu však zaznamenal počet studentů v distančním a kombinovaném studiu než ve studiu prezenčním. Struktura studentů podle typu studijního programu se v podstatě nezměnila. I v roce 2007 dominoval bakalářský program následovaný programem magisterským. Oproti roku 2006 se však v roce 2007 poměrně výrazně snížil počet studentů v prezenční formě magisterského (o 27,2 %) a doktorského programu (o 12,8 %). Obdobně tomu bylo i v případě distanční a kombinované formy studia, kdy se počet studentů v programu snížil o 4,1 % a v doktorském programu o 8,9 %. LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007 25
Tab. 2.2.3 Studenti Technické univerzity v Liberci podle jednotlivých typů studia v roce 2006 a 2007 (stav k 31. 12.) 2006 2007 Index 2007/2006 Studenti celkem 8 178 8 766 107,2 v tom ve studiu: prezenčním celkem 6 256 6 654 106,4 z toho v typu studijního programu: bakalářském 3 142 4 093 130,3 1) 2 451 1 785 72,8 navazujícím 2) 469 605 129,0 doktorském 265 231 87,2 distančním a kombinovaném 1 933 2 133 110,3 z toho v typu studijního programu: bakalářském 1 303 1 497 114,9 1) 292 280 95,9 navazujícím 2) 148 182 123,0 doktorském 191 174 91,1 1) magisterské studijní programy v délce 4 až 6 let 2) magisterské studium v délce 1 až 3 roky, které je pokračováním studia bakalářských programů Strukturu studentů Technické univerzity v Liberci z hlediska trvalého bydliště studentů (s českým občanstvím) ilustruje níže uvedený graf. Graf 11 Studenti (fyzické osoby - občané ČR) Technické univerzity v Liberci podle místa trvalého bydliště (stav k 31. 12. 2007) Vysočina 3,8% Pardubický 3,6% Královéhradecký 13,6% Jihomoravský 1,2% Olomoucký 2,5% Zlínský 0,7% Moravskoslezský 1,2% Hl. m. Praha 4,9% Středočeský 14,7% Jihočeský 1,2% Plzeňský 0,8% Karlovarský 1,0% Ústecký 9,7% Liberecký 41,0% Více než 3 400 studentů (tj. 41,0 %) studovalo libereckou vysokou školu a zároveň v Libereckém kraji mělo i trvalé bydliště. Téměř 15 % studentů Technické univerzity mělo své bydliště ve Středočeském kraji a 13,6 % studentů v Královéhradeckém kraji. Vzhledem k tomu, že k 31. 12. 2007 mělo v Libereckém kraji trvalé bydliště celkem 10 799 studentů vysokých škol, je zřejmé, že 7 363 studentů s bydlištěm v Libereckém kraji studovalo na vysokých školách v jiných krajích České republiky, z toho 9 851 na veřejných vysokých školách. Tito studenti pak nejčastěji studovali v rámci Karlovy Univerzity v Praze (1 492 studentů k 31. 12. 2007). 26 LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007
ostatní veřejné vysoké školy 2,4% Graf 12 Studenti vysokých škol s trvalým bydlištěm v Libereckém kraji podle studované vysoké školy (stav k 31. 12. 2007) ŠKODA AUTO, a.s. VŠ 0,8% VŠ VSMV, o.p.s. 1,4% UJAK, s.r.o. 2,6% VŠCHT v Praze 1,9% JU v Č. Budějovicích 1,0% UP v Olomouci 2,0% VUT v Brně 1,9% ostatní soukromé vysoké školy 4,1% ZČU v Plzni 2,5% Univerzita Pardubice 2,8% TU v Liberci 31,8% U Hradec Králové 3,7% Masarykova univerzita 4,2% VŠE v Praze 4,0% UK v Praze 13,8% ČVUT v Praze 8,1% UJEP v Ústí n. Labem 6,3% ČZU v Praze 4,8% Celoživotní vzdělávání Jak již bylo zmíněno, dynamicky se měnící podmínky trhu práce vyžadují další celoživotní vzdělávání. Roste tak význam osvojování nových poznatků, zkušeností a znalostí. Celoživotní vzdělávání probíhá vesměs formou studia při zaměstnání, absolvováním odborných kurzů, rekvalifikací nebo formou studijních pobytů. Tab. 2.2.4 Žáci a studenti při zaměstnání podle typu školy Školní rok 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Gymnázia počet 13 13 13 13 13 13 žáci celkem 4 930 4 918 4 858 4 843 4 866 4 803 z toho při zaměstnání - - - - - - podíl ze žáků celkem (%) - - - - - - Střední odborné školy počet 1) 40 41 41 41 43 42 žáci celkem 7 851 8 114 8 300 8 456 8 451 8 333 z toho při zaměstnání 334 316 333 303 161 133 podíl ze žáků celkem (%) 4,3 3,9 4,0 3,6 1,9 1,6 Vyšší odborné školy počet 8 8 8 8 8 8 žáci celkem 716 814 761 751 776 778 z toho dálkové studium - - 27 33 61 47 podíl ze žáků celkem (%) - - 3,5 4,4 7,9 6,0 Veřejné vysoké školy počet 1 1 1 1 1 1 žáci celkem 7 043 7 296 7 633 7 391 8 178 8 766 z toho distanční a kombinované studium 1 228 1 227 1 434 1 532 1 933 2 133 podíl ze žáků celkem (%) 17,4 16,8 18,8 20,7 23,6 24,3 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let (tis.) 357 648 359 615 360 609 363 359 366 167 369 459 Osoby studujících při zaměstnání na školách v Libereckém kraji na 1 000 osob bydlících ve věku 15 a více let 4,4 4,3 5,0 5,1 5,9 6,3 1) od školního roku 2005/2006 střední odborné školy bez škol speciálních a škol při výchovných ústavech Pozn.: ve školním roce 2005/2006 vešel v platnost školský zákon č. 561/2004 Sb., který do jisté míry ovlivnil srovnatelnost dat LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007 27
Nejrozšířenějším způsobem zvyšování kvalifikace je však studium při zaměstnání. Ve školním roce 2007/2008 bylo do této formy studia zapojeno celkem 2 313 osob. Většina těchto studentů (2 133 osob, tj. 92,2 %) studovala vysokou školu. V menší míře pak bylo využíváno večerního studia na vyšších odborných (133 studentů v roce 2007/2008) a středních odborných školách (47 studentů v roce 2007/2008). V případě středních odborných škol byl ale mezi sledovanými roky zaznamenán úbytek těchto studentů ve výši 60,2 %. Jednoznačným důkazem růstu počtu studujících při zaměstnání je přepočet těchto osob na 1 000 obyvatel starších 15 let zatímco v roce 2002/2003 tato hodnota činila 4,4 osob, v roce 2007/2008 již 6,3 osob. Zvyšování kvalifikace ve smyslu dalšího vzdělávání je v zájmu jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Pokud se vzdělání získané studiem na vysoké škole přímo dotýká výkonu práce, poskytuje zaměstnavatel účastníkům studia vhodné podmínky a podporu, ale zároveň vyžaduje dodržování určitých pravidel. Ve většině případů se však o zajištění odborného růstu svých zaměstnanců snaží zaměstnavatel formou odborných krátkodobých kurzů a seminářů popř. studijních pobytů a stáží. Odborná způsobilost nebo znalost daného tématu je tak získána ve velmi krátké době s poměrně nízkými náklady. Účastníci těchto forem vzdělávání organizovaných nebo podporovaných zaměstnavatelem tedy práci mají. V rámci rekvalifikačních kurzů se naopak přednostně vzdělávají osoby nezaměstnané, tj. uchazeči evidovaní na úřadech práce. V tomto případě je obor vzdělání obvykle přizpůsoben potřebám pracovního trhu tak, aby umožnil absolventům kurzu najít vhodné zaměstnání v co nejkratší době. Na konci roku 2007 bylo v evidencích úřadů práce působících v Libereckém kraji celkem 14 566 neumístěných uchazečů o zaměstnání. Přesto, že se v posledních letech (od roku 2004) jejich počet snižoval, je zde stále velké množství osob bez zaměstnání. Z hlediska pohlaví tvoří větší část uchazečů ženy (55,1 % v roce 2007), při hledání zaměstnání jsou na trhu práce v současné době znevýhodněni především lidé ve věku nad 50 let. Z pohledu vzdělání převažují mezi neumístěnými žadateli o práci osoby se základním a středním vzděláním bez maturity a osoby vyučené. Tab. 2.2.5 Účastníci rekvalifikací Zdroj: MPSV 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Index 2007/2001 Uchazeči o zaměstnání celkem 15 987 19 334 21 065 20 299 18 923 17 258 14 566 91,1 v tom podle pohlaví: muži 7 851 9 502 10 123 9 649 8 867 8 001 6 539 83,3 ženy 8 136 9 832 10 942 10 650 10 056 9 257 8 027 98,7 z toho podle věku: mladší 30 let 6 512 7 646 7 864 6 826 5 880 5 110 4 076 62,6 50 a více let 2 839 3 798 4 447 4 846 5 014 4 824 4 344 153,0 z toho podle vzdělání: základní a SŠ bez maturity (bez vyučených) 12 139 14 866 16 372 15 624 14 441 13 076 10 869 89,5 vysokoškolské (včetně bakalářského) 430 519 489 503 536 509 473 110,0 Podíl uchazečů zařazených do rekvalifikací z počtu uchazečů o zaměstnání k 31. 12. (%) 0,5 0,5 0,5 0,9 1,0 1,0 0,9 x Uchazeči o zaměstnání s úspěšně ukončenou rekvalifikací 1) 912 1 130 1 215 1 214 1 285 1 643 2 996 328,5 v tom podle pohlaví: muži 285 405 373 400 426 575 996 349,5 ženy 627 725 842 814 859 1 068 2 000 319,0 z toho podle věku: mladší 30 let 386 459 422 420 402 478 833 215,8 50 a více let 75 133 183 186 240 279 592 789,3 z toho podle vzdělání: základní a SŠ bez maturity (bez vyučených) 313 484 513 517 549 724 1 558 497,8 vysokoškolské (včetně bakalářského) 83 111 111 98 119 102 179 215,7 z toho podle délky rekvalifikace (%): do 1 měsíce 67,1 72,0 68,6 69,2 65,1 52,1 56,1 83,7 déle než 3 měsíců 10,7 8,5 7,7 8,6 8,2 8,9 8,2 76,1 z toho podle délky evidence před rekvalifikací (%): do 3 měsíců 36,8 38,2 30,3 34,7 30,4 33,1 32,3 87,7 déle než 6 měsíců 31,6 32,7 39,7 40,3 43,7 42,8 39,6 125,3 1) úhrnné roční údaje 28 LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007
Význam rekvalifikace je možné hodnotit podle podílu uchazečů zařazených do rekvalifikací. I když se tato hodnota nezvyšovala tak, jak by se eventuálně očekávalo, je zde patrný určitý nárůst. Zatímco k 31. 12. 2001 bylo do rekvalifikačních kurzů zařazeno 0,5 % neumístěných uchazečů, ke konci roku 2007 0,9 %. Ještě optimističtěji se jeví údaj o počtu uchazečů s úspěšně ukončenou rekvalifikací v roce 2001 rekvalifikační kurz absolvovalo 912 osob, v roce 2007 již 2 996 uchazečů. Mezi osobami s ukončenou rekvalifikací po celé období převažovaly ženy, z hlediska věku byl vyšší podíl patrný u osob do 30 let a podle vzdělanostní struktury bylo více rekvalifikovaných na straně osob se základním a středním vzděláním bez maturity. Využívání informačních technologií Moderní informační a komunikační technologie jsou v dnešní době nezbytnou součástí života prakticky každého jednotlivce. Zatímco ještě před několika málo lety byla např. výpočetní technika využívána především jako pracovní nástroj, dnes se v různé podobě stala součástí každodenního života. Bez alespoň minimální znalosti komunikačních a informačních technologií se tak neobejde nikdo z nás. Rozvoj informační společnosti je však limitován rozdíly v možnostech přístupu jednotlivců i firem k těmto moderním technologiím. Možnosti jejich využití tak omezuje např. věk, vzdělání nebo finanční situace potenciálních uživatelů. Z následující tabulky na první pohled vyplývá, že v rámci jednotlivých sledovaných charakteristik se situace ve sledovaném období zlepšovala. Výjimkou je pouze vybavenost domácností pevnou telefonní linkou. Vzhledem k tomu, že podle uvedených údajů vlastnilo v roce 2007 mobilní telefon více než 85 % populace Libereckého kraje, není úbytek pevných telefonních linek v domácnostech překvapením. Valná většina populace tím do určité míry dává najevo, která z komunikačních forem je pro ně pohodlnější a výhodnější. Tab. 2.2.6 Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci *) Liberecký kraj Česká republika 2003 2006 2007 rozdíl 2007-2003 v procentních bodech 2003 2005 2007 rozdíl 2007-2003 v procentních bodech Podíl domácností vybavených (%): pevnou telefonní linkou 60,1 45,7. x 62,9 53,1. x osobním počítačem 24,0 32,4 39,0 15,0 23,8 35,7 39,6 15,8 připojením k internetu 13,1 23,9 32,1 19,0 14,8 26,7 32,0 17,2 Podíl jednotlivců v populaci s mobilním telefonem (%) 62,7 76,9 85,8 23,1 66,0 83,1 85,5 19,5 Podíl uživatelů v populaci (%): osobního počítače 38,9 44,1 47,8 8,9 37,6 48,0 50,9 13,3 internetu 23,4 35,5 41,0 17,6 28,0 41,0 45,0 17,0 * ) období šetření: rok 2003-4. čtvrtletí, rok 2006, 2007-2. čtvrtletí Osobním počítačem bylo v roce 2007 vybaveno 39,0 % domácností a připojení k internetu mohlo využívat 32,1 % domácností. Obě charakteristiky tak v podstatě kopírují situaci v rámci celé České republiky. Za uživatele osobního počítače se pak v posledním sledovaném roce považovalo 47,8 % všech obyvatel Libereckého kraje a uživatelem internetu bylo 41,0 % osob. V případě těchto charakteristik je však Liberecký kraj dosud pod průměrem České republiky. LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007 29