Instruktor profesní sebeobrany v Celní správě. Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů Instruktor profesní sebeobrany v Celní správě Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph. D. Vypracoval: Bc. Richard Kozák Obor: ASEBS Brno, 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 12. dubna 2013 podpis

Poděkování: Děkuji doc. PhDr. Bc. Zdenku Regulimu, Ph. D. za pomoc a odborné vedení při zpracování této diplomové práce.

OBSAH OBSAH... 4 ÚVOD... 7 1 CELNÍ SPRÁVA... 9 1.1 Historie... 9 1.2 Organizační struktura... 12 1.3 Kompetence Celní správy... 13 2 SEBEOBRANA... 14 2.1 Charakteristika sebeobrany... 14 2.2 Rozdělení sebeobrany... 14 2.3 Sebeobrana a zákon... 15 2.3.1 Okolnosti vylučující protiprávnost... 15 3 VÝZKUMNÁ OTÁZKA, CÍL A ÚKOLY PRÁCE... 17 3.1 Výzkumná otázka... 17 3.2 Cíl práce... 17 3.3 Úkoly práce... 17 4 METODY VÝZKUMU... 18 4.1 Charakteristika sledovaného vzorku... 18 4.2 Metody výzkumu... 18 4.2.1 Základní výcvik instruktora (ZVI)... 18 4.2.2 Ověřování úrovně dovedností instruktorů profesní sebeobrany... 20 4.2.3 Služební příprava instruktorů profesní sebeobrany... 22 4.2.4 Použití donucovacích prostředků ve výkonu služby... 22 5 VÝSLEDKY VÝZKUMU... 24 5.1 Výsledky závěrečného přezkoušení z profesní sebeobrany na ZVI... 24 5.2 Výsledky prověrek instruktorů profesní sebeobrany... 25 5.3 Služební příprava instruktorů profesní sebeobrany... 26

5.4 Použití donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby... 28 5.5 Vyhodnocení výzkumné otázky... 33 6 INSTRUKTOR PROFESNÍ SEBEOBRANY V CELNÍ SPRÁVĚ... 36 6.1 Služební příprava... 36 6.1.1 Historie služební přípravy v Celní správě... 36 6.1.2 Cíl služební přípravy... 39 6.1.3 Struktura systému služební přípravy... 39 6.1.4 Rozsah služební přípravy... 39 6.1.5 Stanovení kategorií a skupin... 39 6.1.6 Organizační zajištění a plánování služební přípravy... 40 6.2 Použití donucovacích prostředků... 41 6.3 Instruktor profesní sebeobrany... 42 6.3.1 Instruktor... 42 6.3.2 Základní výcvik instruktora... 42 6.3.3 Pedagogické minimum... 43 6.3.4 Služební příprava instruktorů... 46 6.3.5 Metodik... 47 6.4 Služební příprava instruktorů dle kategorií služebních míst... 47 6.4.1 Služební příprava instruktorů profesní sebeobrany kategorie služebních míst I..47 6.4.2 Služební příprava instruktorů profesní sebeobrany kategorie služebních míst II... 50 6.4.3 Časové dotace a frekvence výcviku profesní sebeobrany dle kategorií služebních míst... 51 6.4.4 Ověřování úrovně dovedností z profesní sebeobrany instruktorů... 52 6.4.5 Základní kurz celníka... 54 6.4.6 Povinnosti instruktora... 54 6.4.7 Základní rozdělení donucovacích prostředků... 57

7 ZÁVĚR... 58 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 62 9 PŘÍLOHY... 65 RESUMÉ... 70

ÚVOD Diplomová práce Instruktor profesní sebeobrany v Celní správě navazuje na bakalářskou práci Výcvik profesní sebeobrany v Celní správě. V Bakalářské práci jsme se zabývali srovnáním výcviků profesní sebeobrany celníků zařazených v kategoriích služebních míst I, II a III. a vyhodnocením časových dotací a výsledků prověrek z profesní sebeobrany. Jak jsme již uvedli v Bakalářské práci, schopnost bránit se je zakódována v každém z nás. Jak tuto schopnost rozvíjet a účelně aplikovat ve vzniklé konfliktní situaci nebo ještě lépe, jak se této situaci vyhnout? Tyto a jistě ještě další neméně důležité dovednosti vyučují instruktoři profesní sebeobrany Celní správy příslušníky v dané organizaci. Kvalitní instruktor profesní sebeobrany nemusí být nepřemožitelným bojovníkem. Důležitější je, aby uměl jasně a jednoduše vysvětlit probírané téma, byl schopen je prakticky ukázat i v situaci pod tíhou stresu. Měl by být otevřený pro příjem nových informací a v neposlední řadě by měl mít přehled o bojových sportech a uměních. V roce 2008 vzniklo na Generálním ředitelství cel oddělení Metodiky a výcviku (325). Toto oddělení vytvořilo ucelený systém výcviku profesní přípravy, včetně metodik k daným oblastem výcviků celníků. Nový systém výcviků, nejen profesní sebeobrany, byl předán instruktorům Celní správy v projektu vzdělávání příslušníků Celní správy pod názvem Základní výcvik instruktora (ZVI). Výcviky probíhaly od 2008 do 2011. Vznik oddělení 325 vnesl kvalitu do výcviků. Díky sjednocení postupů lze hovořit o velkém posunu v Celní správě. Umožnilo to další setkávání instruktorů v podobě tematických a integrovaných výcviků, předávání svých zkušeností v rámci celé ČR. Důležité je, že zmizel chaos, který léta panoval v uvedených výcvicích. V minulosti výcviky probíhaly dle vlastního uvážení instruktorů. Ti se setkávali maximálně jednou ročně v rámci soustředění, kde si předávali své dosavadní zkušenosti. Další příprava a vzdělávání byly individuální. Profesní sebeobrana je součástí služební přípravy celníků. Nejen z důvodu prevence, ale i proto, že se stále častěji setkáváme s odporem kontrolovaných osob a s přímým napadením příslušníků Celní správy. 7

V této práci se budeme zabývat vyhodnocením výsledků závěrečného přezkoušení Základních výcviků instruktorů a prověrek stávajících instruktorů. Dále jejich další služební přípravou v rámci profesní sebeobrany. Srovnáme počty plánovaných a skutečně odcvičených hodin výcviků a vyhodnotíme, zda je počet hodin k výcvikům dostačující. V neposlední řadě srovnáme výcviky instruktorů dle uvedených kategorií. Dále zde vyhodnotíme nejčastěji použité donucovací prostředky celníkem ve výkonu služby. 8

1 CELNÍ SPRÁVA 1.1 Historie Tato kapitola navazuje na bakalářskou práci Kozák 2011 1. Celní řemeslo patří všeobecně k nejstarším. Jeho existence se pojí zejména s vývojem obchodu, který si lidstvo osvojilo již od prvopočátku. První písemné doklady o clech lze nalézt v dokumentech pocházejících ze starověké Mezopotámie. Záznamy o existenci celníků nalezneme např. v Bibli, konkrétně v Novém zákoně a Evangeliu sv. Matouše. Bibličtí celníci byli výběrčí cla v Judei pro Řím. Toto povolání a samozřejmě jeho provozovatelé, celníci, byli svým židovským okolím opovrhováni. 2 V době raného středověku, tedy v 5. 15. století, bylo clo tzv. královským regálem tedy výhradním právem. Úpravu vybírání poplatků za dovážené zboží na naše území a obchod s Byzantskou a Východofranskou říší upravuje již raffelstettenský celní řád pro obchod se Slovany na Dunaji, tzv. raffelstettenský statut z let 903-906. 3 Nejstarší celnici, nacházející se na území českého státu, v Týnském dvoře, jsme mohli nalézt v Praze, ta patřila mezi uzlový bod dálkového (zahraničního) obchodu. Mezi vyvážející zboží patřil: slad, chmel, med, kožešiny atd., dovážela se sůl, šperky, drahé látky a koření. Mimo primární povinnosti, tedy výběru cla, museli celníci zajišťovat ochranu země. Panovník propůjčoval za odměnu správu a výnosy některých cel a mýt vrchnosti církevní i světské. Způsob a výši vybraných poplatků za dovážené zboží na území Českého státu upravovali vydáváním privilegií listin, mandátů, patentů, výnosů a jiných předpisů. Přemyslovci počínaje a Lucemburky, Jagellovci i Habsburky pokračujíc. 4 1 Kozák, 2011, s. 7. 2 Bible, Nový zákon, 1985, s. 18. 3 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 4 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 9

Hospodářství země ovlivnily zejména války Husitů a následné zápolení o trůn. Panovníci začali zřizovat nové cla, proto aby se zachránili před úpadkem nebo aby si vylepšili svoji pokladnu. K nápravě finančních záležitostí státu a reorganizaci celnic přikročil počátkem 16. století Ferdinand I. Habsburský. Roku 1527 založil pro správu finančních záležitostí všech zemí koruny české, radu komory královské, krátce zvanou komora královská. 5 Česká komora spravovala výběr všech berních a královských příjmů. Zanikla při reorganizaci správy státních financí roku 1749. Celním mandátem nařídil Ferdinand roku 1558, aby se clo platilo nejen v Praze, ale i ve všech královských městech a dalších městech poddanských. 6 Hospodářství začalo pomalu vzkvétat po konci třicetileté války. Opět přijížděli cizí obchodníci. Čechy a Morava byly rozděleny na deset celních obvodů. Hustota sítě celnic a výběrčích stanic na hranicích v 16. 17. století byla rozdílná. Větší byla na hranicích s německy hovořícími zeměmi, menší na hranici česko moravské. Počátkem 18. století nařizuje vídeňská vláda revizi cel a mýt. Částečné uklidnění vnitřního i zahraničního obchodu přinesl celní řád a celní sazebník pro země koruny české z roku 1751 a následně vydání jednotného celního řádu pro české, alpské a polské země roku 1775 a úpravou výběru cel a ochrany území. Německý celní spolek vzniká roku 1834. Státní správa nahradila feudální v roce 1848. Nový systém státní správy odpovídal požadavkům začínající průmyslové výroby. Byly vybudovány nové centrální orgány monarchie, ministerstva. Oblast celnictví spravovalo ministerstvo financí. Správu nepřímých daní, poplatků, cel a státních monopolů vykonávaly okresní komorní důchodkové správy, přeměněné v roce 1855 na okresní finanční ředitelství, ta řídila celní úřady i finanční stráž. 7 Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 převzala systém výkonu celní správy Československá republika. Celní službu zajišťovaly celní úřady a nejvyšší instancí celní správy bylo ministerstvo financí. Státní hranici střežila finanční 5 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 6 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 7 Celní správa.[online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 10

stráž, která prováděla i vedlejší celní činnosti. Protektorát Čechy a Morava, ustanoven k 1. říjnu 1940, byl začleněn do celní unie s Německem. Celní správa, podobající se modelu správy první republiky, byla obnovena po konci druhé světové války. Na konci roku 1948 bylo rozhodnuto o výkonu celní správy národními výbory a v roce 1949 byla zrušena finanční stráž. Tento model se ovšem neosvědčil a celnictví přešlo do resortu ministerstva zahraničního obchodu. 8 Základy nové, dvoustupňové, organizační struktury celní správy byly předloženy v roce 1952. Výkon v oblasti celnictví byl přizpůsoben sovětskému modelu a celní správa vykonávala kontrolní činnosti zejména pro statistické účely. Fiskální úkoly byly potlačeny na minimum. Celní správě zůstaly pouze dva stupně řízení. Součástí ministerstva zahraničního obchodu byla Ústřední celní správa, která řídila celnice, kterých v té době bylo na území Československé republiky 86. 9 V roce 1968 byla vytvořena československá federace. To si vyžádalo úpravy i v celní správě, zřízením dvou celních ředitelství. První celní ředitelství, pro Českou socialistickou republiku, vzniklo v Praze. Druhé, pro Slovenskou socialistickou republiku, v Bratislavě. Řídícím orgánem pro obě celní ředitelství byla Ústřední celní správa. Ta byla i integrální součástí federálního ministerstva zahraničního obchodu. Celní ředitelství řídila celnice ve své části federace. Celnic bylo na území federace 38 a součástí celnic byly i celní pobočky. 10 Po listopadu 1989 si nová politická situace vynutila změny v kompletním státním aparátu. Na konci roku 1992 byla Ústřední celní správa se všemi svými podřízenými složkami převedena z působnosti federálního ministerstva zahraničního obchodu do působnosti federálního ministerstva financí. Tento akt vznikl rozhodnutím ministerstva zahraničního obchodu. Celní správa se vrátila ke svému původnímu poslání, výběru cel a dalším činnostem v oblasti celního řízení a dohledu. 11 8 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 9 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 10 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 11 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 11

Dne 1. 5. 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Tímto dnem byla ukončena soustavná kontrolní činnost celníků na hraničních celních úřadech. Výjimku tvoří mezinárodní letiště, např. letiště Václava Havla, zde kontroly probíhají i nadále. Celní správa v tomto období a i nyní prochází složitým procesem transformace a organizačních změn. 12 1.2 Organizační struktura Dle zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, tvoří Celní správu Generální ředitelství cel a 15 celních úřadů. Celní úřady jsou GŘC 13 podřízeny. Odlišnou organizační strukturu od všech celních úřadů má Celní úřad pro Liberecký kraj a celní úřad Praha Ruzyně. 14 Generální ředitelství cel vykonává působnost pro celé území České republiky, řídí jej generální ředitel. Sídlo je v Praze. Mezi činnosti GŘC patří například vykonávání působnosti správního orgánu nejblíže nadřízeného celním úřadům a převod cla dle přímo použitelného předpisu Evropské unie. GŘC plní funkci centrální analytické jednotky pro účely analýzy rizik. Dále se podílí na přípravě návrhů předpisů, zabezpečování analytických a koncepčních úkolů, zajišťování úkonů souvisejících se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezinárodních styků a spolupráce. GŘC je také správcem centrálního informačního systému, vede veškeré evidence související s činností Celní správy. Prošetřuje podezření z protiprávního jednání celníků a občanských zaměstnanců. Celní úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávního celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu. CÚ 15 řídí ředitel. Tuto funkci může zastávat pouze celník. CÚ vykonává například správu cel, daní a jiných peněžních plnění, stanoví-li tak právní předpis. 12 Celní správa. [online]. 2009. Z historie celníků na území dnešní ČR. 13 Generální ředitelství cel Praha. 14 Zákon o Celní správě České republiky, č. 17/2012 Sb. 15 Celní úřad. 12

1.3 Kompetence Celní správy Celní správa České republiky je správní orgán a bezpečnostní sbor, její činnost zapadá do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Při provádění uvedeného dohledu postupuje podle jednotných celních předpisů Společenství. Určené útvary Celní správy mají postavení Policejního orgánu pro vybrané trestné činy. 16 Celní správa České republiky je podřízena Ministerstvu financí České republiky. Výkon kompetencí Celní správy 17 : 1. Celní řízení a správa cel 2. Správa spotřebních a energetických daní 3. Dělená správa 4. Kontrola omezení plateb v hotovosti 5. Kontrola ohlašovací povinnosti při dovozu a vývozu finančních prostředků a cenných věcí 6. Ochrana práv duševního vlastnictví 7. Ochrana přírody 8. Ochrana předmětů historické a kulturní hodnoty 9. Kontrola přepravy omamných a psychotropních látek 10. Kontrola oprávnění v oblasti silniční dopravy 11. Kontrola zaměstnávání cizinců 12. Trestní řízení 13. Kontrola nakládání s odpady, s obalovým materiálem, dohled nad bezpečností dovážení potravin, ochrana spotřebitele 14. Kompetence v rámci Integrovaného záchranného systému státu 15. Kontrola na úseku mezinárodního terorismu a ochrany společenského trhu Společenství 16. Kompetence na úseku trhu nakládání s diamanty 16 Celní správa. [online]. 2009. Kompetence - čím se zabývá celní správa. 17 Celní správa. [online]. 2009. Kompetence - čím se zabývá celní správa. 13

2 SEBEOBRANA Kapitola navazuje na bakalářskou práci Kozák, 2011 18. Problematika soupeření mezi lidmi, vedení střetného boje, způsoby obrany a ochrany osobní nedotknutelnosti, majetků a sociálních zájmů každé státní formy je stará jako lidstvo samo. 19 2.1 Charakteristika sebeobrany Sebeobrana je složena z různých úpolových aplikací. Tyto aplikace umožňují měnit konkrétní úpolové činnosti podle konkrétní situace, což umožňuje rychlé a účinné provedení sebeobranné akce za současného zachování všech zákonných podmínek. Sebeobrana součástí tří úrovní systematiky úpolů. Patří sem i úpolové sporty a průpravné úpoly, bez kterých se nelze naučit žádný úpolový sport. Úpolový sport nemůže, zejména svým taktickým pojetím, nahradit specializovaný výcvik v sebeobraně. Vytváří však podmínky pro technické a fyzické vybavení obránce, nehledě k rozvíjení jeho morálně-volních vlastností. Pro aplikaci v sebeobranné situaci je nutno zdůraznit, že sebeobrana je určitou formou střetného boje. O střetný boj se jedná v případě, kdy oba účastníci vyhodnotí situaci jako bojovou a zahajují střetnutí s plným vědomím, soustředěním a nasazením. 20 2.2 Rozdělení sebeobrany Sebeobrana se rozděluje podle cílové skupiny, pro kterou je určena, na osobní a profesní. Osobní sebeobrana je určena široké oblasti zájemců, obsahuje zvláštní skupinu, sebeobranu žen. Profesní sebeobrana je určena bezpečnostním a ozbrojeným složkám a dalším profesím, kde jsou úpoly součástí povolání. Profesní sebeobrana je nedílnou součástí služební přípravy příslušníků všech ozbrojených složek Statní správy. 21 Nejen proto, že se stále častěji setkáváme s odporem kontrolovaných 18 Kozák, 2011, s. 12. 19 Náchodský, 1992, s. 3. 20 Reguli, 2005, s. 8, 9, 10, 15. 21 Reguli, 2005, s. 15. 14

osob, ale i s přímým napadením také příslušníků Celní správy, ale i z důvodu prevence. 2.3 Sebeobrana a zákon 2.3.1 Okolnosti vylučující protiprávnost Zákonné podmínky použití sebeobrany jsou vymezeny v hlavě III Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o okolnosti vylučující protiprávnost činu. 22 Dle Náchodského (2006) se jedná o zákonem předpokládané okolnosti, které vylučují společenskou nebezpečnost v jednání osoby, která jedná na obranu zájmů chráněných společností. 23 Princip okolnosti vylučujících protiprávnost spočívá v tom, že osoba, která za těchto podmínek jedná, naplní obvykle formální znaky trestného činu, ale o trestný čin nejde, protože její jednání například v nutné obraně nebo krajní nouzi není protiprávní, chybí mu společenská nebezpečnost jako materiální znak trestného činu. 24 Nutná obrana Dle 29 Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů je nutná obrana: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. 25 Pouze a jen útočník musí nést odpovědnost za svůj čin. O útok napadeným nebyl žádán. Zaútočit bylo jeho svobodné rozhodnutí. Nebyl k vedení útoku nikým nucen. Proto nese pouze on sám riziko, že tento útok také nemusí přežít. Rozhodující je vždy poměr mezi způsobem vedeného útoku 22 Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2009, s. 18. 23 Náchodský, 2006, s. 23. 24 Náchodský, 2006, s. 23. 25 Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2009, s. 18. 15

a způsobem obrany napadeného, a to v momentě střetu. Způsobený následek je při jednání v nutné obraně sekundární záležitostí. 26 Krajní nouze Dle 28 Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Je krajní nouze čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet. 27 Oprávněné použití zbraně Dle 32 Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem. 28 V Celní správě je upravujícím předpisem Zákon o Celní správě č. 17/2012 Sb., konkrétně 45. 26 Náchodský, 2006, s. 23. 27 Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.. 2009, s. 18. 28 Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.. 2009, s. 18. 16

3 VÝZKUMNÁ OTÁZKA, CÍL A ÚKOLY PRÁCE 3.1 Výzkumná otázka Jaká je charakteristická náplň výcviků instruktorů profesní sebeobrany v Celní správě? Které donucovací prostředky použili příslušníci Celní správy ve výkonu služby? 3.2 Cíl práce Cílem práce je zjistit, vyhodnotit a analyzovat činnost a efektivnost výcviků instruktorů profesní sebeobrany v Celní správě. Zjistit které donucovací prostředky použili příslušníci Celní správy ve výkonu služby. 3.3 Úkoly práce Nastudovat příslušnou literaturu, analyzovat a vyhodnotit získané data, statisticky zpracovat zaznamenané údaje. 17

4 METODY VÝZKUMU 4.1 Charakteristika sledovaného vzorku 147 instruktorů profesní sebeobrany Celní správy, 148 případů použití donucovacích prostředků ve výkonu služby celníků. 4.2 Metody výzkumu K výzkumu jsme použili metodu přímého pozorování při závěrečných přezkoušeních na Základním výcviku instruktora, Zaznamenali jsme, srovnali a vyhodnotili výsledky výše uvedených závěrečných přezkoušení. Dále jsme zjistili a zpracovali ověřování profesní úrovně instruktorů, další formy vzdělávání instruktorů a srovnali jejich služební přípravu. V neposlední řadě jsme zjistili a zaznamenali a analyzovali použité donucovací prostředky celníkem ve výkonu služby. 4.2.1 Základní výcvik instruktora (ZVI) Přezkoušení proběhly v letech 2008-2011, v bězích I. IX., ve výcvikovém středisku Horní Lipka, dle předem stanovených kritérií. Úkolem instruktora bylo provést ukázku praktického výcviku, ve dvou částech. V první části přezkoušení si sám přezkušovaný zvolil libovolné téma ze seznamu přezkoušení. K ukázce měl k dispozici figuranta a všechny potřebné pomůcky k výcviku. Přezkušovaný instruktor byl v oděvu, který je pro něj charakteristický pro výkon služby. Druhá část přezkoušení byla obdobná, s tím rozdílem, že přezkušovaný si téma přezkoušení volil losem. V případě shody témat přezkoušení přidělila zkušební komise téma přezkoušení sama. Přezkoušení vyhodnocuje zkušební komise, která je složena z minimálně tří členů. Tvoří ji instruktor ZVI, instruktor Oddělení metodiky a výcviku GŘC Praha a další člen komise. K vyhodnocení úspěšného složení závěrečného přezkoušení neslouží klasifikační stupnice, tedy známky 1 5, ale kritérium splnil nesplnil. K úspěšnému složení prověrky stačí dva kladné hlasy zkušební komise. 18

Celý průběh přezkoušení je dokumentován, což slouží k následnému vyhodnocení v případě vzniku nejasností. Témata závěrečného přezkoušení profesní sebeobrany ZVI 1) pádové techniky a. vpřed b. vzad c. v bok d. tvrdý pád vpřed 2) postoj (střeh) a úhyby tělem s blokováním a. levý střeh b. pravý střeh c. úhyby pouze tělem d. úhyby tělem s blokováním 3) úderové techniky a. přímý přední, zadní ruka (pěst, dlaň) b. hák přední, zadní ruka (levý, pravý) c. zvedák přední, zadní ruka (levý, pravý) d. loket 4) kopy a. přímý přední, zadní noha; vytlačovací a stop kop b. obloukový kop přední, zadní noha c. kop kolenem a klinč 5) hmaty, chvaty pákové techniky a. na zápěstí b. na loket c. na hlavu d. zakleknutí e. vytažení osoby z vozidla 6) poutání a odváděcí techniky a. poutání ležící osoby b. poutání klečící osoby 19

c. poutání stojící osoby d. přepoutání (vpředu, vzadu) e. bezpečnostní prohlídka (na zemi, u překážky, preventivní) f. bezpečné postavení celníků a zadrženého g. poutací opasek h. zvednutí spoutané osoby a odváděcí techniky 7) techniky vyproštění z úchopů 8) pasivní odpor a. stojící osoby b. sedící osoby c. ležící osoby 9) aktivní odpor a. stojící osoby b. sedící osoby c. ležící osoby 10) slzotvorný prostředek 11) teleskopický obušek 12) úder a hrozba zbraní, varovný výstřel 4.2.2 Ověřování úrovně dovedností instruktorů profesní sebeobrany Ověřování úrovně dovedností stávajících instruktorů profesní sebeobrany se provádí, dle služebního předpisu Celní správy, Generálního ředitelství cel, č. 42/2009, čl. 17, prověrkou. Prověrka je nedílnou součástí služební přípravy všech celníků zařazených na služebních místech v kategoriích I, II a III. Instruktoři jsou zařazeni pouze na služebních místech v kategoriích I. a II. Rámcové termíny prověrek včetně opravných termínů jsou součástí Plánu služební přípravy. Dosažené výsledky v prověrkách jsou podkladem pro pravidelné hodnocení instruktora. 29 Dle služebního předpisu Celní správy, Generálního ředitelství cel, č. 42/2009, čl. 18 se prověrky provádí s níže uvedenou pravidelností: 1. pro instruktory zařazené v kategorii I se provádí 1x za rok 29 Celní správa, Generální ředitelství cel, č. 42/2009, čl. 17, čl. 18. 20

2. pro instruktory zařazené v kategorii II se provádí 1x za dva roky Obsah prověrek z profesní sebeobrany tvoří 30 : 1. Praktická zkouška z použití donucovacích prostředků podle 44 odst. 1 písm. a) až d) a h) až j) zákona č. 17/2012 Sb., Zákon o Celní správě České republiky, v modelových situacích 2. Praktická zkouška provádění sebeobranných technik při napadení 3. Praktická zkouška z provedení služebního zákroku ve dvojici celníků 4. Služební předpis Celní správy, Generálního ředitelství cel, č. 42/2009 připouští, že výše uvedené části prověrky mohou být provedeny v rámci jedné modelové situace Dle služebního předpisu Celní správy, Generálního ředitelství cel, č. 42/2009, čl. 20 prověrky provádí minimálně tříčlenná zkušební komise. Tvoří ji instruktor vlastního útvaru, instruktor nadřízeného nebo jiného útvaru a další člen komise. 31 Pokud instruktor nesplní kritéria některé z částí prověrky, je povinen prověrku opakovat, a to nejdříve po uplynutí jednoho kalendářního měsíce a nejpozději do dvou kalendářních měsíců od prověrky, nebrání-li tomu dočasné zdravotní omezení. V případě, že instruktor nesplní kritéria při opakované prověrce, je povinen absolvovat revizní prověrku, a to nejdříve po uplynutí dvou kalendářních měsíců a nejpozději do tří kalendářních měsíců od opakované prověrky, nebrání-li tomu dočasné zdravotní omezení. Nesplnění kritérií instruktorem v rámci opakované prověrky je považováno za ztrátu odborné způsobilosti a je důvodem ke ztrátě platnosti osvědčení. 30 Zákon o Celní správě České republiky, č. 17/2012 Sb. 31 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009, čl. 20. 21

4.2.3 Služební příprava instruktorů profesní sebeobrany Dle služebního předpisu č. 42/2009 probíhají další přípravy instruktorů profesní sebeobrany Celní správy v základních, integrovaných a tematických výcvicích. 32 Základní výcvik zahrnuje Základní výcvik instruktora a individuální formy výcviku ve všech základních předmětech služební přípravy. Cílem základního výcviku je získání základní profesní úrovně instruktora. Tematický výcvik organizují instruktoři GŘC a CŘ. Cílem výcviku je ve vybraných oblastech služební přípravy osvojit a nacvičit s instruktory služební nebo speciální přípravy nové metodické postupy, poznatky a výcvikové metody. Integrovaný výcvik je organizován výlučně instruktory GŘC a CŘ, je určen pro instruktory podřízených útvarů. Cílem integrovaného výcviku je sjednocení výcvikových postupů a modulů v základních předmětech služební přípravy. 4.2.4 Použití donucovacích prostředků ve výkonu služby Dle elektronické evidence archívu mimořádných událostí evidence napadení příslušníků Celní správy, použili příslušníci Celní správy 33 donucovací prostředky ve sledovaném období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2012 v 148 případech. Evidenci nám poskytlo Generální ředitelství cel Praha. Donucovací prostředky Dle 44, odst. 1, z. č. 17/2012 Sb., Zákon o Celní správě České republiky, jsou donucovací prostředky 34 : a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) slzotvorné, elektrické a jiné dočasně zneschopňující prostředky, c) obušek nebo jiný úderný prostředek, 32 Evidence oddělení Metodiky a výcviku GŘC Praha, Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009. 33 Generální ředitelství cel Praha - elektronická evidence archívu mimořádných událostí evidence napadení příslušníků Celní správy. 34 Zákon o Celní správě České republiky, č. 17/2012 Sb., 44, odst. 1. 22

d) pouta, e) služební pes, f) technické prostředky k zabránění odjetí vozidla, g) zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, h) úder střelnou zbraní, i) hrozba namířenou střelnou zbraní, j) varovný výstřel, k) zásahová výbuška, l)prostředek k zamezení orientace, m)vytlačování vozidlem. Celník uvedené donucovací prostředky může použít v rámci výkonu služby pouze v souladu znění 44, odst. 2-5, Zákona o Celní správě České republiky, č. 17/2012 Sb. 23

5 VÝSLEDKY VÝZKUMU 5.1 Výsledky závěrečného přezkoušení z profesní sebeobrany na ZVI Instruktorem 35 se stává celník, který získá platné osvědčení, po úspěšně vykonané zkoušce z profesní přípravy před zkušební komisí v rámci Základního kurzu instruktora. Uvedené ustanovení je uvedeno ve služebním předpisu Celní správy, Generálního ředitelství cel, č. 42/2009, čl. 2. Cílem Základního výcviku instruktora 36, dále jen ZVI, (služební předpis Celní správy, Generálního ředitelství cel, č. 42/2009, čl. 14), je výcvik celníků v základních předmětech služební přípravy (taktická příprava, profesní sebeobrana, fyzická příprava, střelecká příprava, zdravotní a psychologická příprava). A následné sjednocení postupů výcviků v rámci Celní správy. Časová dotace ZVI na výcvik profesní sebeobrany je 40 hodin. ZVI je zakončen závěrečným přezkoušením před zkušební komisí. Přezkoušení z profesní sebeobrany se skládá pouze z praktické části a probíhá v souladu se schváleným vzdělávacím projektem k této vzdělávací akci. Na základě úspěšného absolvování ZVI a splnění všech kritérií závěrečného přezkoušení je instruktorovi vystaveno osvědčení. Nedílnou součástí ZVI je kurz Pedagogické minimum organizovaný dle vlastního vzdělávacího projektu, v délce 40 hodin. Celkový počet celníků, kteří se zúčastnili závěrečného přezkoušení z profesní sebeobrany byl 147. Počet celníků, kteří nesplnili závěrečné přezkoušení z profesní sebeobrany z důvodu zdravotní indispozice, byl 1, což odpovídá úspěšnosti 99,3 %. Počet celníků, jež nesplnili závěrečné přezkoušení z profesní sebeobrany byl 15, což odpovídá úspěšnosti 89,7 %. 35 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009, čl. 2. 36 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009, čl. 14. 24

Počet celníků, kteří nesplnili závěrečné přezkoušení z profesní sebeobrany z důvodu zdravotní indispozice a z profesní sebeobrany byl 16, což odpovídá úspěšnosti 89,1 %. Výsledky závěrečných přezkoušení z profesní sebeobrany na ZVI jsou uvedeny v tabulce 1. Pořadí ZVI Tabulka 1. Statistika úspěšnosti závěrečného přezkoušení na ZVI počet IPS Závěrečné přezkoušení splnil v řádném termínu opakovaný termín přezkoušení Důvod nesplnění závěrečného přezkoušení % Zdravotní profesní sebeobrana I. 18 16 2 88,9 0 2 II. 18 15 3 83,3 0 3 III. 18 15 3 83,3 1 2 IV. 17 17 0 100 0 0 V. 16 16 0 100 0 0 VI. 16 14 2 87,5 0 2 VII. 18 15 3 83,3 0 3 VIII. 16 13 3 81,3 0 3 IX. 10 10 0 100 0 0 Celkem 147 131 16 89,1 1 15 počet IPS - počet instruktorů profesní sebeobrany 5.2 Výsledky prověrek instruktorů profesní sebeobrany Prověrky jsou nedílnou součástí zjišťování profesní úrovně všech celníků zařazených dle kategorií služebních míst I., II., a III. Instruktoři jsou zařazeni pouze v kategorii služebních míst I. a II. Instruktoři zařazeni v kategorii služebních míst I. provádí prověrku z profesní sebeobrany 1x ročně. Instruktoři jsou zařazeni pouze v kategorii služebních míst II. provádí prověrku z profesní sebeobrany 1x za dva roky. Dle evidence Metodiky a výcviku Generálního oddělení cel je v současné době 100 instruktorů služební přípravy. 4 instruktoři jsou zařazeni v kategorii služebních míst I. a 96 instruktorů je zařazených v kategorii služebních míst II. 25

V kategorii služebních míst II. je 22 instruktorů ustanoveno na služebním místě referent služební přípravy a 74 instruktorů je zařazeno v kumulované funkci. Dle výsledků evidence Oddělení metodiky a výcviku nebyl v historii prověrek případ, kdy by instruktor profesní sebeobrany nesplnil kritéria prověrek. Z toho vyplývá, že instruktoři profesní sebeobrany mají 100% úspěšnost v prověrkách z profesní sebeobrany. 5.3 Služební příprava instruktorů profesní sebeobrany Služební příprava instruktorů se uskutečňuje dle služebního předpisu Celní správy, Generálního ředitelství cel, č. 42/2009, čl. 16. 37 Instruktoři absolvují v rámci služební přípravy základní, tematický a integrovaný výcvik. Základní výcvik zahrnuje Základní výcvik instruktora a individuální formy výcviku ve všech základních předmětech služební přípravy, včetně profesní sebeobrany. Časová dotace pro individuální formu činí 4 hodiny týdně pro instruktory ustanovené na služební místa referent služební přípravy a 2 hodiny týdně pro instruktory, kteří tuto činnost vykonávají v rámci kumulované funkce. Instruktoři v rámci kumulované funkce působí jako rezerva v případě absence instruktora ustanoveného na služebním místě referent služební přípravy. Jejich hlavní pracovní náplní je aktuální zařazení na služebním místě stanoveném příslušným funkcionářem. Uvedení instruktoři zajišťují výcvik profesní sebeobrany celníků zařazených v kategoriích služebních míst I., II. a III. V průběhu roku organizuje Oddělení metodiky a výcviku GŘC Praha tematické a integrované výcviky. Cílem tematických výcviků je osvojit a nacvičit s instruktory služební nebo speciální přípravy nové metodické postupy, poznatky a výcvikové metody. V praxi uvedené výcviky probíhají tak, že si instruktoři, kteří se výcviku účastní, po předchozí dohodě s vedoucím instruktorem, dohodnou téma výcviku dle aktuální potřeby. Uvedené téma si předem připraví tým instruktorů, kteří výcvik povedou, dle požadavků cílové skupiny instruktorů. Minimální počet zúčastněných instruktorů je vždy 22. Pokud se výcviku nemůže zúčastnit instruktor ustanovený na služebním místě referent služební přípravy, 37 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009, čl. 16. 26

nahrazuje ho ve výcviku instruktor, který tuto činnost vykonává v rámci kumulované funkce. Výcvik obsahuje mimo profesní sebeobranu i taktickou a střeleckou přípravu. Tematický výcvik realizovalo oddělení Metodiky a výcviku Praha 4x. Jedenkrát v roce 2010, dvakrát v roce 2011, jednou v roku 2012. Počet tematických výcviků je znázorněn v tabulce 2. Tabulka 2. Tematicky výcvik v kalendářním roce. Rok Počet výcviků 2010 1 2011 2 2012 1 Celkem 4 Poslední forma společných výcviků instruktorů je integrovaný výcvik. Ten je organizován výlučně instruktory GŘC a CŘ, je určen pro instruktory podřízených útvarů. Instruktoři GŘC a CŘ jsou povinni integrovaný výcvik organizovat nejméně 2x ročně v minimální časové dotaci 80 hodin. Cílem integrovaného výcviku je sjednocení výcvikových postupů a modulů v základních předmětech služební přípravy. Obsahem výcviku je mimo profesní sebeobrany i taktická a střelecká příprava. Výcviku se rovněž zúčastňuje vždy minimálně 22 instruktorů. Pokud se výcviku nemůže zúčastnit instruktor ustanovený na služebním místě referent služební přípravy, nahrazuje ho ve výcviku instruktor, který tuto činnost vykonává v rámci kumulované funkce. Integrovaný výcvik realizovalo oddělení Metodiky a výcviku Praha doposud 6x. Výcvik se konal dvakrát v roce 2010, dvakrát v roku 2011 a dvakrát v roku 2012. Počet integrovaných výcviků je znázorněn v tabulce 3. Tabulka 3. Integrovaný výcvik v kalendářním roce. Rok Počet výcviků 2010 2 2011 2 2012 2 Celkem 6 27

5.4 Použití donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby Dle evidence mimořádných událostí byly použity donucovací prostředky příslušníkem Celní správy ve výkonu služby v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2012 v níže uvedené počtu. V sledovaném období byly v Celní Správě v roce 2010 použity donucovací prostředky příslušníkem Celní správy v 46 případech, v roce 2011 v 39 případech, v roce 2012 v 63 případech. Počet použití donucovacích prostředků v kalendářním roce celníkem ve výkonu služby je uveden v tabulce 3. roce. Tabulka 3. Počet použití donucovacích prostředků v kalendářním Rok Počet použití 2010 46 2011 39 2012 63 Celkem 148 v grafu 1. Počet použití donucovacích prostředků v kalendářním roce je vyjádřen 63 46 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 39 Graf 1. Počet použití donucovacích prostředků v kalendářním roce. 28

Celkový počet použití donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby dle Celních ředitelství a GŘC v letech 2010 2012 je uveden v tabulce 4. Tabulka 4. Počet použití donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby dle Celních ředitelství a GŘC v letech 2010 2012. Celní ředitelství, Generální ředitelství cel Počet použití donucovacích prostředků Rok 2010 2011 2012 Olomouc 3 0 17 Hradec Králové 5 7 1 České Budějovice 2 1 2 Plzeň 5 2 8 Ostrava 3 3 0 Ústí nad Labem 12 15 18 Praha 12 10 10 Brno 3 1 6 Generální ředitelství cel 1 0 1 Celkem 46 39 63 Celkový počet použití donucovacích prostředků celníkem na jednotlivých CŘ a GŘC v letech 2010 2012 je vyjádřen v grafu 2. Graf 2. Celkový počet použití donucovacích prostředků celníkem na jednotlivých CŘ a GŘC v letech 2010 2012. 29

Počet použitých donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby dle Celních ředitelství a GŘC v 2010 je uveden v tabulce 5. Tabulka 5. Použité donucovací prostředky v 2010 Celní ředitelství, Generální ředitelství cel Hmaty, chvaty, údery a kopy Pouta Hrozba zbraní Varovný výstřel Slzotvorný prostředek Obušek GŘC 1 1 0 0 0 0 Brno 3 3 0 0 0 0 Praha 12 12 2 0 1 3 Ústí nad Labem 12 12 1 0 0 5 Ostrava 3 3 0 0 0 0 Plzeň 5 5 1 1 0 0 České Budějovice 2 2 2 0 0 0 Hradec Králové 5 5 1 1 0 0 Olomouc 3 3 0 0 0 0 Celkem 46 46 7 2 1 8 Počet použití donucovacích prostředků celníkem na jednotlivých CŘ a GŘC v 2010 je vyjádřen v grafu 3. Graf 3. Počet použití donucovacích prostředků celníkem na jednotlivých CŘ a GŘC v 2010. Počet použitých donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby dle Celních ředitelství a GŘC v 2011 je uveden v tabulce 6. 30

Tabulka 6. Počet použitých donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby dle Celních ředitelství a GŘC v 2011. Celní ředitelství, Generální ředitelství cel Hmaty, chvaty, údery a kopy Pouta Hrozba zbraní Varovný výstřel Slzotvorný prostředek Obušek GŘC 0 0 0 0 0 0 Brno 1 1 1 0 0 0 Praha 10 10 2 0 1 3 Ústí nad Labem 12 12 0 0 0 5 Ostrava 3 3 3 0 0 0 Plzeň 2 2 0 0 0 0 České Budějovice 1 1 0 0 0 0 Hradec Králové 7 7 2 0 0 3 Olomouc 0 0 0 0 0 0 Celkem 36 36 8 0 0 11 Počet použití donucovacích prostředků celníkem na jednotlivých CŘ a GŘC v 2011 je vyjádřen v grafu 4. Graf 4. Počet použití donucovacích prostředků celníkem na jednotlivých CŘ a GŘC v 2011. 31

Počet použitých donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby dle Celních ředitelství a GŘC v 2012 je uveden v tabulce 7. Tabulka 7. Počet použitých donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby dle Celních ředitelství a GŘC v 2012. Celní ředitelství, Generální ředitelství cel Hmaty, chvaty, údery a kopy Pouta Hrozba zbraní Varovný výstřel Slzotvorný prostředek Obušek GŘC 1 1 0 0 0 0 Brno 6 6 0 0 0 0 Praha 10 10 0 0 0 0 Ústí nad Labem 18 18 6 0 0 6 Ostrava 0 0 0 0 0 0 Plzeň 8 8 8 0 0 0 České Budějovice 8 8 0 0 0 0 Hradec Králové 1 1 0 0 0 0 Olomouc 17 17 4 0 0 0 Celkem 69 69 18 0 0 6 Počet použití donucovacích prostředků celníkem na jednotlivých CŘ a GŘC v 2012 je vyjádřen v grafu 5. Graf 5. Počet použití donucovacích prostředků celníkem na jednotlivých CŘ a GŘC v 2012. 32

5.5 Vyhodnocení výzkumné otázky Ze získaných výsledků závěrečných přezkoušení, které jsme předložili, vyplývá, že časová dotace 40 hodin na výcvik profesní sebeobrany v Základním výcviku instruktora není dostačující. Přezkoušení se zúčastnilo 147 celníků. Z uvedeného počtu neuspělo při závěrečném přezkoušení 15 celníků. Počet hodin určených pro výcvik stávajících instruktorů je dostačující. Uvedené tvrzení nám potvrdily získané výsledky prověrek z profesní sebeobrany. Všichni instruktoři byli v prověrkách úspěšní. Je důležité, že se průběh všech přezkoušení a prověrek dokumentuje, čehož lze využít v případě nejasností v rozhodování. Samozřejmě je nutné si také uvědomit, že velký vliv na výsledky všech přezkoušení má fyzická připravenost, psychická odolnost a aktuální zdravotní stav každého přezkušovaného instruktora a jeho předchozí zkušenosti s úpolovými sporty. V důsledku reorganizace Celní správy, dle evidence Metodiky a výcviku Generálního oddělení cel, působí v součastné době v organizaci 100 instruktorů služební přípravy. 4 instruktoři jsou zařazeni v kategorii služebních míst I. a 96 instruktorů je zařazených v kategorii služebních míst II. V kategorii II. je 22 instruktorů ustanoveno na služebním místě referent služební přípravy a 74 instruktorů je zařazeno v kumulované funkci. Instruktoři zařazeni na služebních místech referent služební přípravy a SON mají pro individuální formu přípravy týdenní časovou dotaci 4 hodiny, charakter výcviku si určují dle vlastního uvážení. Instruktoři v kumulované funkci pro individuální formu přípravy týdenní časovou dotaci 2 hodiny, charakter výcviku si rovněž určují dle vlastního uvážení. Další příprava instruktorů probíhá v tematických a integrovaných výcvicích. Výcviků se vždy zúčastňuje 22 instruktorů ustanovených na služebním místě referent služební přípravy. Pokud se výcviku nemůže zúčastnit výše uvedený instruktor, nahrazuje ho ve výcviku instruktor, který tuto činnost vykonává v rámci kumulované funkce. Plnění výcviků instruktorů zařazených na služebních místech dle kategorie II. je stoprocentní. V případě plnění výcviků instruktorů zařazených na služebních 33

místech dle kategorie I., tedy instruktorů Skupiny operativního nasazení nelze hovořit o stoprocentním plnění výcvikových hodin. Velký vliv na neplnění jejich výcviků má vysoké vytížení SON. Výcvik instruktorů profesní sebeobrany SON často probíhá na úkor jiných předmětů odborné přípravy nebo po skončení zaměstnání. Tito instruktoři se velmi často věnují přípravě ve svém volném čase. Srovnáním obsahu výcviků instruktorů profesní sebeobrany zařazených dle kategorií služebních míst jsme zjistili, že celníci zařazeni do kategorie služebních míst I. mají ve výcviku zařazeny navíc níže uvedené témata výcviků: 1. obloukový úder - přední, zadní ruka 2. obloukový kop - přední, zadní noha 3. poutací opasek 4. techniky škrcení 5. techniky hodů 6. techniky strhů 7. techniky porazů 8. mimopostojový boj 9. boj s nožem a krátkou holí Ze získaných údajů statistiky elektronické evidence archívu mimořádných událostí Generálního ředitelství cel Praha došlo v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2012 k 148 případům použití donucovacích prostředků celníkem ve výkonu služby. V 2010 byly použity donucovací prostředky v 46 případech, v 2011 v 39 případech a v 2012 v 63 případech. Nejvíce použitých donucovacích prostředků provedlo CŘ Ústí nad Labem a CŘ Praha, v letech 2010 a 2011. V roce 2012 to bylo CŘ Ústí nad Labem a CŘ Olomouc. Nejmenší počet použití donucovacích prostředků provedlo GŘC, CŘ České Budějovice a CŘ Ostrava. Nejčastěji použité donucovací prostředky byly hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany a přiložení pout. V roce 2010 byly použity dva varovné výstřely. Uvedené události se staly v Hradci Králové a v Plzni. V uvedené statistice není uvedena Skupina operativního nasazení. Není to záměrně vzhledem k povaze plnění úkolů této speciální jednotky, ale z důvodu nemožnosti získat údaje o použití donucovacích prostředků tímto útvarem z přístupných evidencí Celní správy. SON do konce roku 2012 byla vyjmuta 34

z povinnosti uvádět použití donucovacích prostředků prostřednictvím Hlásné služby, 38 kterou ukládá za povinnost služební předpis č. 83/2012 Hlásná služba v Celní správě České republiky. Veškeré mimořádné události, kterými použití donucovacích prostředků a zbraně je musí SON ohlašovat až od 1. 1. 2013. 38 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 83/2012. 35

6 INSTRUKTOR PROFESNÍ SEBEOBRANY V CELNÍ SPRÁVĚ 6.1 Služební příprava Kapitola navazuje na bakalářskou práci Kozák, 2011. 39 Služební příprava 40 cíleně připravuje příslušníky Celní správy České republiky k řádnému osvojení znalostí a dovedností nezbytných k výkonu služby. Učí je účinnému, spolehlivému a zákonnému ovládání donucovacích prostředků a zbraně, pomáhá udržovat fyzickou kondici. Volní a pohybová činnost je jednou z nejpodstatnějších forem interakcí člověka s okolím. 41 6.1.1 Historie služební přípravy v Celní správě Původ a vznik služebního poměru je v celní správě spojen hlavně s politickými a společenskými změnami v České republice. Průlomová byla například žádost o přijetí do Evropské unie. S tímto byla spojena také specifická činnost celní správy, existencí ozbrojené složky, nutností převelení celníků, zvláštní kázní, zajištění potřebné pravomoci celních orgánů při odhalování trestné činnosti v oblasti cel. Vznik služebního poměru 42 byl spojen s přijetím zákona č. 113/1997 Sb., kterým se měnil a doplňoval bývalý Celní zákon, jenž nabyl účinnosti 1. 7. 1997. V součastné době je již nahrazen Zákonem o Celní správě České republiky č. 17/2012 Sb. Výše uvedeným dnem se celníci, kteří byli v pracovně-právním poměru podle dosavadních předpisů, kontinuálně stali celníky ve služebním poměru. Služební příprava pro celníky byla však v letech 1997 2004 vykonávána neorganizovaně na jednotlivých útvarech celní správy, a to pouze v oblasti střelecké přípravy. Jedním z důvodů byl fakt, že celníci převážně svoji kontrolní činnost vykonávali na hraničních přechodech a v sídlech vnitrozemských celních úřadů. 39 Kozák, 2011, s. 26. 40 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009, čl. 3. 41 Náchodský, 1984, s. 3. 42 Zákon č.113/1997 Sb., kterým se měnil a doplňoval Celní zákon. 36

S novými požadavky a nároky na celníky, které vyplývaly z plnění nových kompetencí celní správy, začala nutnost služební přípravy pronikat do širšího podvědomí celníků. Jako průlomové v oblasti přípravy celníků se pak stal den vstupu České republiky do Evropské unie, tedy 1. 5. 2004. Celní správa patří mezi bezpečnostní sbory České republiky s relativně mladou historií. Od vstupu Česka do Evropské unie se ale začala činnost celní správy a celníků zásadně měnit. Došlo k otevření hranic pro volný pohyb zboží a osob. Byly zrušeny pohraniční kontroly přepravy zboží, mimo kontroly na mezinárodních letištích. Kontrolní činnosti a plnění kompetencí celní správy se přesunuly z hranic státu na celé území České republiky. Nové kompetence sebou přinesly nové situace, které při výkonu služby museli celníci plnit. Začaly intenzivní kontroly na silnicích a dálnicích, na tržnicích, na stavbách, ale i na ubytovnách, v restauračních zařízeních, na diskotékách, v pálenicích, v lihovarech a v obchodech. Celníci tak rázem nemohli vědět, s kým budou jednat, koho na silnicích zastaví, koho budou kontrolovat na tržnicích. Stejně tak nevědí, jak bude dotyčný člověk reagovat v okamžiku, kdy bude zjištěno z jeho strany porušení zákona. Reakce těchto lidí je značně nejistá. Celníci nevědí, jak kontrolovaný může zareagovat na situaci, kdy bude udělována pokuta nebo když bude zadržován pro podezření ze spáchání trestného činu. Jak se může zachovat kontrolovaný ve stresové situaci, kterou setkání s kontrolním orgánem Celní správy může být. Nekontrolovaný pohyb cizinců v rámci Schengenského prostoru se značně rozšířil. Po roce 2004 také stoupala míra agresivity ve společnosti a právě tyto faktory měly velký vliv na eventuální rizikovost výkonu služby celníků. O potřebě zavedení jednotného systému služební přípravy v celní správě a vytvoření organizačních, personálních a materiálních podmínek pro jeho důsledné a efektivní uplatňování vypovídala mj. i řada napadení celníků při výkonu služby, včetně nejzávažnějšího případu z ledna roku 2008, kdy byla proti celníkovi použita bodná zbraň a bylo mu způsobeno závažné zranění. Příslušníci Celní správy ČR mají povinnost prohlubovat odbornosti a udržovat fyzické zdatnosti potřebné pro zastávané služební místo, vyplývá to ze zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 37

Odpovědnost za náležité proškolení a výcvik příslušníka je tímto zákonem přenesena na služební funkcionáře. Bezpečnostní sbor proto zajišťuje svým příslušníkům podmínky pro jejich soustavné vzdělávání a zdokonalování odborné způsobilosti, pro získávání a zdokonalování znalostí, dovedností a návyků potřebných pro výkon služby a pro získávání a udržování fyzické kondice. Značnou část těchto dovedností a návyků získávají příslušníci bezpečnostních sborů, tedy i celníci, v rámci výcviku, který je obecně označován jako služební příprava. Na Generálním ředitelství cel se služební přípravou postupně zabývaly různé útvary, v určitém období i více útvarů současně. Nikdy se ale nepodařilo služební přípravu sjednotit a zavést do ní systém a řád, cvičit celníky jednotně a hlavně správným způsobem. Z centrální úrovně byla služební příprava po stránce koncepční a metodické zajišťována převážně jedním systemizovaným místem. V průběhu let sice proběhla celá řada vzdělávacích a výcvikových aktivit, školení a kurzů, které byly na velmi dobré úrovni a profesní obzory instruktorů služební přípravy i ostatních celníků rozšiřovaly. Pokud by se je však podařilo zasadit do kontextu, umístit do systému výcviku a základní kurzy dále rozvíjet, mohla by být úroveň jejich přínosu pro výkon služby značně přínosnější a účinnější. Ke změně přístupu k problematice služební přípravy došlo v souvislosti se strategickými cíli Celní správy České republiky na roky 2008 2009. 1. 8. 2007 došlo změnou organizačního řádu k rozšíření kompetencí Odboru 32, Podpory pátrání a dohledu Generálního ředitelství cel. Na oddělení Speciálních činností bylo společně s problematikou převedeno jedno systemizované místo. V dubnu roku 2008 pak bylo zřízeno také oddělení Služební přípravy a logistiky. V rámci tohoto oddělení dnes řeší agendu služební přípravy dva systemizovaní instruktoři a zbrojní technik celní správy, který instruktorskou činnost vykonává vedle své hlavní pracovní náplně. Ani tento stav ale zdaleka není optimální. Služební příprava je však již nedílnou součástí profesní přípravy, za níž nese odpovědnost Institut vzdělávání odboru 40 GŘC. Odbor 32 je tedy vlastně v roli subdodavatele. Ve vzájemné komunikaci s Institutem vzdělávání je rovnocenným partnerem a velmi úzce spolupracuje. 38

6.1.2 Cíl služební přípravy Cílem služební přípravy je získání, osvojení a zdokonalování teoretických znalostí a praktických dovedností. Po jejich zvládnutí je celník schopen efektivně a bezpečně realizovat své povinnosti a oprávnění, které vyplývají z příslušných právních předpisů, dle zařazení na příslušném služebním místě. 43 6.1.3 Struktura systému služební přípravy Výcvik profesní sebeobrany je součástí systému služební přípravy. Dle služebního předpisu Celní správy, Generálního ředitelství cel č. 42/2009, čl. 4 tento systém tvoří: 44 základní předměty výcviku služební přípravy 1. střelecká příprava 2. taktická příprava 3. profesní sebeobrana 4. fyzická příprava další předměty výcviku služební přípravy 1. speciální příprava 2. zdravotní příprava 6.1.4 Rozsah služební přípravy Služební příprava je prováděna efektivně s ohledem k vlastní činnosti a potřebám výkonu služby na jednotlivých služebních místech. Z uvedeného důvodu jsou jednotlivá služební místa rozdělena do kategorií I, II a III služebních míst. 45 6.1.5 Stanovení kategorií a skupin Dle služebního předpisu Celní správy, Generálního ředitelství cel, č. 42/2009, čl. 6 jsou k provádění služební přípravy stanoveny níže uvedené 43 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009, čl. 3. 44 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009, čl. 4. 45 Celní správa, Generální ředitelství cel - Služební předpis č. 42/2009, čl. 5. 39