Statistický bulletin

SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2005 Souborné publikace Počet výtisků: 65 V Liberci dne 30. 3. 2006 Kód publikace: 13-5102-05 Č. j.: 49/2006 Pořadové číslo v roce: 4 Statistický bulletin Liberecký kraj za rok 2005 Zpracoval: Krajská správa Liberec Ředitel KS: Ing. Ladislav Knap Kontaktní zaměstnanec: Mgr. Karla Švehlová tel.: 485244216, e-mail: karla.svehlova@czso.cz Český statistický úřad 2005

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Dozvíte se je na informační lince ČSÚ 257 533 332 nebo je můžete najít na internetových stránkách ČSÚ www.czso.cz Český statistický úřad, Krajská správa Liberec, 2006

OBSAH Strana: METODICKÉ VYSVĚTLIVKY 5 PRAVIDELNÉ ZÁKLADNÍ ČTVRTLETNÍ UKAZATELE 11 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE 12 A. Vybrané ukazatele vývoje hospodářství kraje 17 B. Mezikrajové srovnání ve vybraných ukazatelích 18 C. Meziokresní srovnání ve vybraných ukazatelích 20 D. Obyvatelstvo 21 E. Zaměstnanost a mzdy 26 F. Výběrové šetření pracovních sil 33 G. Nezaměstnanost 36 H. Organizační statistika 43 I. Vydaná stavební povolení 51 J. Bytová výstavba 55 K. Zemědělství 57 L. Průmysl 61 M. Stavebnictví 62 VYBRANÉ UKAZATELE ZA ČR N. Průměrné ceny vybraných druhů zboží a služeb v krajích ČR 66 O. Vybrané ukazatele vývoje hospodářství ČR 69 P. Cestovní ruch 75 DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE Q. Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti 80 R. Sklizeň zemědělských plodin 85 S. Kriminalita 89 T. Ceny nemovitostí v letech 2002 2004 92 NABÍDKA PUBLIKACÍ 98 ADRESÁŘ PRACOVIŠŤ INFORMAČNÍCH SLUŽEB 104

OBYVATELSTVO METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Základem pro údaje o počtu a struktuře obyvatelstva jsou výsledky sčítání lidu, domů a bytů, která jsou uskutečňována zhruba v desetiletých intervalech. Z výsledků cenzů jsou k dispozici data o obyvatelstvu v nejpodrobnějším územním členění (až do základních sídelních jednotek). Na tyto výsledky pak průběžně navazují bilance demografických událostí, vycházející ze statistických hlášení řady Obyv 1-5 o sňatcích, narozeních, úmrtích (příčiny smrti jsou stanoveny podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů - 10. revize), rozvodech a stěhování. Údaje jsou zveřejňovány čtvrtletně v členění do krajů a okresů, (v Praze také do správních obvodů a městských částí), jednou ročně pak i do jednotlivých obcí. Od roku 2001 jsou tedy demografické údaje výsledkem zpracování bilancí, navazujících na výsledky sčítání lidu, které se uskutečnilo k 1. 3. 2001. Údaje o stavech a pohybu obyvatelstva se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, od roku 2001 včetně cizinců s tzv. dlouhodobým pobytem (tj. s pobytem na základě víza nad 90 dnů podle zákona č. 326/1999 Sb.). V údajích jsou obsaženy i události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým bydlištěm na území ČR, které nastaly v cizině. Údaje pro intenzitní ukazatele hrubých relativních měr demografických událostí jsou vztaženy na 1 000 obyvatel středního stavu. Obecně vyjadřuje střední stav obyvatelstva počet obyvatel daného území, bilancovaný k okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je tedy považován počet obyvatel k 1. 7. sledovaného roku. Střední stav obyvatel za jiná období se zjišťuje jako aritmetický průměr středních stavů příslušných měsíců. Kojenecká úmrtnost udává počet zemřelých kojenců (do 1 roku věku) připadající na 1 000 živě narozených dětí v příslušném období. Novorozenecká úmrtnost udává počet zemřelých novorozenců (do 28 dnů) připadající na 1 000 živě narozených dětí v příslušném období. Publikované hrubé míry jednotlivých demografických procesů (porodnost, úmrtnost, a pod.) jsou ovlivněny mimo jiné i věkovou strukturou obyvatelstva příslušného území ZAMĚSTNANOST A MZDY V tomto úseku jsou údaje zpracovány v podnikatelské sféře za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci (právnické i fyzické osoby), v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců. V nepodnikatelské sféře jsou do zpracování zahrnuty všechny organizace bez ohledu na počet zaměstnanců. Územní třídění je provedeno podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu (tedy včetně provozoven dislokovaných na jiném území - tzv. podniková metoda). Do odvětví (OKEČ) jsou údaje zařazovány podle převažující činnosti podniku. Do průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (ve fyzických osobách) se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), osoby ve výkonu základní vojenské služby, učni a studenti na provozní praxi, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.). Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Výběrové šetření pracovních sil je prováděno v náhodně vybraných bytech (0,6 % všech trvale obydlených bytů). Všechny zjištěné údaje jsou převáženy četností jednotlivých věkových skupin mužů a žen. Skutečná hodnota míry nezaměstnanosti v ČR leží s 95 % pravděpodobností v intervalu ± 4 % ze svého odhadu (tj. ± 0,3 procentního bodu). Na úrovni krajů je tento interval podstatně širší a pohybuje se od ± 9 % z odhadu v kraji Moravskoslezském po téměř ± 24 % z odhadu v kraji Karlovarském. 5

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Do počtu zaměstnaných jsou zahrnuty všechny osoby patnáctileté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi zaměstnance, členy produkčních družstev, pracující na vlastní účet, zaměstnavatele či pomáhající rodinné příslušníky. Za nezaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období byly bez práce, aktivně ji hledaly a byly připraveny k nástupu do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších patnácti let. Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle (součet všech zaměstnaných a nezaměstnaných) - udává se v %. NEZAMĚSTNANOST (Z ÚDAJŮ MPSV) Údaje o nezaměstnanosti jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (podle evidence úřadů práce). Neumístění uchazeči o práci jsou občané trvale bydlící na příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Podle nové metodiky se ve výpočtu registrované míry nezaměstnanosti odlišně zahrnují některé skupiny osob jak do čitatele, tak do jmenovatele. Na rozdíl od původní metodiky, kdy byl čitatel tvořen počtem všech neumístěných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadů práce, je podle nové metodiky tvořen počtem tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů EU a EHP). Jedná se o evidované nezaměstnané, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit (nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nevykonávají základní vojenskou nebo civilní službu, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, nejsou v pracovní neschopnosti, nejsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů a nevykonávají krátkodobé zaměstnání). Jmenovatel tvořený pracovní sílou (v původní metodice počet zaměstnaných z VŠPS a počet všech neumístěných uchazečů), byl v nové metodice rozšířen o počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním. Údaje o nezaměstnanosti jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (podle evidence úřadů práce). Neumístění uchazeči o práci jsou občané trvale bydlící na příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči). ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Údaje o organizační struktuře národního hospodářství jsou sestaveny z dat vedených v registru ekonomických subjektů (dále jen RES). V RES jsou evidovány ekonomické subjekty, tj. právnické osoby, organizační složky státu a dále fyzické osoby, které mají postavení podnikatele (soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona, samostatně hospodařící rolníci a fyzické osoby provozující jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů). RES je měsíčně aktualizován daty z obchodních rejstříků, živnostenských úřadů a ze statistických zdrojů. Obchodní společnosti zahrnují veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti a akciové společnosti. STAVEBNÍ POVOLENÍ Údaje o stavebních povoleních jsou zpracovány na základě výkazů předkládaných jednotlivými stavebními úřady. Stavební povolení je ve smyslu 66 zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) stanovení závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. Orientační hodnota staveb zahrnuje celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu. Nová výstavba představuje zcela novou konstrukci, nové stavební dílo. Změnami dokončených staveb se rozumí nástavby, jimiž se stavby zvyšují, přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně 6

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY provozně propojeny s dosavadní stavbou a vestavby, tj. stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Ochranou životního prostředí se rozumí stavební akce k ochraně čistoty vod, k likvidaci nebo využití odpadů, na rekultivaci půdy, k omezení působení fyzikálních faktorů na životní prostředí. Údaje o zrušených bytech vycházejí z údajů o změnách v užívání staveb ( 85 stavebního zákona) a odstraňování staveb ( 88 stavebního zákona). BYTOVÁ VÝSTAVBA Údaje o bytové výstavbě jsou zpracovány ze čtvrtletního statistického výkaznictví, ke kterému mají výkaznickou povinnost stavební úřady. Zahrnují celou bytovou výstavbu na území (včetně nástaveb, vestaveb a přístaveb), kterou vznikají nové byty. Nejsou zahrnuty byty vzniklé změnou účelu užívání bez stavebních úprav. Údaje jsou zpracovány územní metodou a relevantní k území krajů i okresů. Stavby pro bydlení jsou bytové domy, u nichž převažuje funkce bydlení a rodinné domy. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Byty zahájené jsou takové, jejichž výstavba byla ve sledovaném období zahájena podle zápisu ve stavebním deníku, a to bez ohledu na to, zda tyto byty byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv. Byty dokončené jsou ty byty, na které ve sledovaném období nabyla právní moci vydaná kolaudační rozhodnutí. Byty rozestavěné jsou byty, jejichž výstavba byla zahájena (bez ohledu na to, zda ve sledovaném roce nebo v letech předchozích), ale nebyla do konce sledovaného období dokončena. ZEMĚDĚLSTVÍ Statistické zjišťování o výrobě masa je prováděno měsíčně výkazem, který předkládají ekonomické subjekty v zemědělství a potravinářském průmyslu zabývající se porážkami velkých hospodářských zvířat. Soubor zpravodajských jednotek je tvořen na základě seznamu provozních jatek, sanitních jatek a porážkových míst podle evidence Státní veterinární správy. Údaje o prodeji vybraných rostlinných výrobků se zjišťují v podnikatelských subjektech (se sídlem na příslušném území), zabývajících se rostlinnou výrobou a s výměrou zemědělské půdy nad 10 ha. Přitom údaje za podniky s výměrou nad 1 000 ha jsou zjišťovány plošně, za ostatní podniky výběrově s dopočtem na celek (výběr 11-100 ha 3 %, 101-1 000 ha 30 %). PRŮMYSL Údaje jsou publikovány za podnikatelské subjekty s převažující průmyslovou činností se 100 a více zaměstnanci, které jsou zařazeny podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) do odvětví (subkategorií) 10 až 41. Klasifikace člení průmysl na tři základní skupiny (kategorie): C - Těžba nerostných surovin D - Zpracovatelský průmysl E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Údaje jsou zjišťovány podnikovou metodou, tedy za podniky se sídlem na příslušném území, včetně jejich závodů a provozoven v jiných krajích. Vzhledem k nižší relevantnosti k příslušnému území nejsou údaje již dále členěny do okresů. V kategorii 100 a více zaměstnanců je zjišťování úplné. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se oceňují v základních běžných cenách, které fakturuje výrobce kupujícímu a jsou vedeny na účtech 601 a 602. Nezahrnují daň na výrobu a výrobky (DPH, spotřební daň, clo). Tržby z průmyslové činnosti zahrnují tržby (příjmy) za prodej vlastních průmyslových výrobků a služeb průmyslové povahy, prodaných externím odběratelům. Průměrný evidenční počet zaměstnanců a průměrná mzda viz metodika v části Zaměstnanost a mzdy. Od roku 2005 došlo k metodickým změnám ve vykazování tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v oddlíle E (výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody). Za tento oddíl nejsou data za minulý rok k dispozici, a proto v letošním roce budou údaje o tržbách publikovány pouze za zpracovatelský průmysl. 7

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY STAVEBNICTVÍ Výkaznická povinnost vyplývá ze zákona pro podnikatelské subjekty se sídlem na příslušném území, které mají převažující činnost stavební (OKEČ 45) a počet zaměstnanců 20 a více. Při vědomí toho, že se jedná o podniky se sídlem na příslušném území (nemusejí zde vyvíjet svou činnost), je možno publikovat údaje za kraje i za okresy. Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv (hodnota S ) představují celkovou hodnotu výkonů ze stavební činnosti a z přijatých poddodávek prací od jiných organizací. Nepatří sem poddodávky pro jiné dodavatele stavebních prací ani dodávky prací realizované mezi závodovými jednotkami vlastní organizace. Vykazují se bez daně z přidané hodnoty. Stavební práce podle dodavatelských smluv se rozdělují na práce provedené v tuzemsku a v zahraničí. Tuzemské stavební práce jsou členěné podle druhu provedených prací na stavební práce na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci, na stavební práce na opravách a údržbě a na ostatní stavební práce. Stavební práce v zahraničí zahrnují objem stavebních prací provedených pro konečného uživatele v zahraničí včetně přijatých poddodávek od jiných organizací. Základní stavební výroba stavební práce provedené vlastními pracovníky (hodnota ZSV ) - představuje objem prací, které organizace provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního počtu (vč. produktivní práce učňů). Součástí ZSV je i objem prací na nové výstavbě a rekonstrukcích a modernizacích pro vlastní organizaci. CESTOVNÍ RUCH Do statistického šetření o kapacitě ubytovacích zařízení byla zahrnuta hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu, provozovaná na komerčním principu právnickými nebo fyzickými osobami. Individuální ubytovací zařízení (ubytování v soukromí) nejsou šetřena od r. 2002. Zjišťování je založeno na využívání specifického registru ubytovacích zařízení (RUBT), ubytovací zařízení vykazují stav k 31. prosinci nebo ke dni ukončení provozu. Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení (např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, školící střediska). Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem poskytovaných služeb (podle třídy). Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji, nebo 10 lůžky pro hosty, s omezenějším rozsahem a nižší úrovní poskytovaných služeb. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů, případně i v ubytovacích objektech provozovatele. Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele. Pro výpočet hrubého využití lůžek je užit celkový počet stálých lůžek v ubytovacím zařízení, výpočet čistého využití lůžek vychází z počtu lůžek, která byla skutečně k dispozici. Statistika o výjezdovém a domácím cestovním ruchu přešla od r. 2003 z ročního na čtvrtletní zjišťování. Jeho zdrojem je výběrové šetření cestovního ruchu (dále jen VŠCR). Účelem VŠCR je nejen navázat na předchozí roční šetření z hlediska požadavků veřejnosti, ale především přizpůsobení struktury a metodického vymezení ukazatelů mezinárodním požadavkům v souvislosti se začleněním ČR do Evropské unie. Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15 let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvního stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. Zjištěné údaje jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci starší 15 let. VŠCR probíhá na území ČR s měsíční periodicitou a výsledky se publikují čtvrtletně. Domácí cestovní ruch turistika tuzemských rezidentů v domácím prostředí (ČR) mimo jejich obvyklé prostředí. Delší cesta cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Delší cesta se shoduje s termínem dovolená. Kratší cesta cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). Spolu se zpracováním čtvrtého čtvrtletí vždy dochází k revizi dříve publikovaných údajů za daný rok. Důvodem oprav je jednak zpětné promítnutí informace o zániku ubytovacích zařízení do výsledků předchozích období a jednak dodatečné pořízení výkazů, které byly získány od ubytovacích zařízení po řádném termínu (mnohdy až na konci roku). 8

PRACOVNÍ NESCHOPNOST METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Zpravodajskou jednotkou pro účely evidence a statistického vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou všechny nefinanční podniky, finanční instituce, organizace rozpočtové, příspěvkové, družstevní (výrobní družstva, zemědělská družstva a jiné družstevní organizace), soukromé neziskové instituce sloužící domácnostem atd. (popř. jejich nižší organizační složky resp. organizační seskupení), pokud tyto jednotky samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění. Do zpracování byly dále zařazeny sumáře, které v rámci tohoto statistického zjišťování předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení za ty organizace, které samy nelikvidují nemocenské pojištění. Vzhledem k tomu, že uvedené sumáře nejsou předkládány v odvětvovém členění (OKEČ), byly celé zahrnuty do položky nezjištěno. Způsob výpočtu relativních ukazatelů: Četnost případů na 100 pojištěnců = nově hlášené případy pracovní neschopnosti x 100 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných. Průměrná délka trvání případů ve dnech = kalendářní dny pracovní neschopnosti / nově hlášené případy pracovní neschopnosti. Průměrné procento pracovní neschopnosti = kalendářní dny pracovní neschopnosti x 100 / (průměrný počet osob nemocensky pojištěných x počet kalendářních dnů ve sledovaném období). Průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny pracovní neschopnosti / počet kalendářních dnů ve sledovaném období. ZNAČKY V TABULKÁCH - nulový údaj 0 nenulový údaj, jehož velikost je menší než polovina jednotky v tabulce x číselný údaj není logicky možný. údaj není znám i údaj nelze zveřejnit (individuální údaj) Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). 9

PRAVIDELNÉ ZÁKLADNÍ ČTVRTLETNÍ UKAZATELE

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE KRAJE V ROCE 2005 OBYVATELSTVO V roce 2005 byl zaznamenán pozitivní vývoj počtu obyvatel Libereckého kraje. Ke konci roku zde žilo 429 031 trvale bydlících obyvatel včetně cizinců s dlouhodobým pobytem a oproti stavu ze začátku roku se jejich počet zvýšil o 1 468 osob. Tento nárůst byl kladně ovlivněn především stěhováním (počet přistěhovalých totiž převýšil počet vystěhovalých o 1 424 osob), ale i přirozenou měnou (počet živě narozených poprvé od roku 1994 převýšil počet zemřelých o 44 osob). Celkový kladný přírůstek obyvatel vykázaly i okresy Česká Lípa (72 osob), Jablonec nad Nisou (453 osob) a Liberec (1 117 osob). Okres Česká Lípa jako jediný z uvedených okresů dosáhl kladný přírůstek přirozenou měnou (156 osob), jehož výše pohltila úbytek stěhováním ( 84). Okresy Jablonec nad Nisou a Liberec si počet obyvatel navýšily zásluhou stěhování. Počet obyvatel okresu Semily se ve srovnání s rokem 2004 snížil o 174 osob, na jeho negativní vývoj měla vliv jak přirozená měna ( 59), tak migrace ( 115). V roce 2005 se v Libereckém kraji narodilo 4 284 dětí, z toho bohužel 13 mrtvě. Mezi 4 271 živě narozenými (meziroční pokles o 1,0 %) mírně z 50,7 % převažovali chlapci. Více než 62 % dětí se narodilo v manželství, v tom 25,1 % dětí přišlo na svět jako první, 27,3 % jako druhé dítě v manželství a 9,7 % dětí mělo dva a více sourozenců. Mimo manželství bylo přivedeno na svět 37,9 % dětí. Také počet zemřelých se ve sledovaném roce ve srovnání s loňským snížil o 122 na 4 227 osob. V uvedeném roce zemřelo 2 122 mužů a 2065 žen. Z hlediska obou pohlaví byly nejčastější příčinou smrti nemoci oběhové soustavy (49,8 % z celkového počtu zemřelých) a novotvary (26,7 %). Na prvně jmenovanou příčinu skonalo 44,7 % všech mužů (55,2 % všech žen), na druhou pak 29,0 % mužů (24,4 % žen). Hodnota kojenecké úmrtnosti dosáhla 5,4 (do jednoho roku života zemřelo 23 dětí), hodnota novorozenecké úmrtnosti 3,3 (do 28 dnů zemřelo 14 dětí). Úrovní těchto ukazatelů se Liberecký kraj v mezikrajském žebříčku řadí na 13. místo před Ústecký kraj. V uplynulém roce bylo v Libereckém kraji uzavřeno 2 278 sňatků (o 24 více než v roce 2004) a rozvedeno bylo 1 394 manželství (o 74 méně). Nejvíce sňatků na 1000 obyvatel připadlo v okrese Liberec (6,0 ), nejvíce rozvodů v okrese Česká Lípa (3,7 ). Počet potratů rok od roku klesá, přesto se Liberecký kraj v přepočtu tohoto údaje na 1 000 obyvatel řadí ke krajům s nejvyšší hodnotou. V roce 2005 bylo evidováno 2 030 potratů (o 2,9 % méně než v roce 2004), přičemž v 65,1 % případů se jednalo o umělé přerušení těhotenství. ZAMĚSTNANOST A MZDY V ekonomických subjektech se sídlem na území Libereckého kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců a v peněžních institucích a korporacích, pojišťovacích společnostech, vládních institucích a soukromých neziskových institucích bez ohledu na počet zaměstnanců, bylo ke konci roku 2005 zaměstnáno v přepočtu na plně zaměstnané celkem 107 678 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 se celková zaměstnanost zvýšila o 1,1 %. Na meziroční nárůst celkového počtu zaměstnanců v kraji mělo vliv především zvýšení počtu zaměstnanců v odvětví dopravy, skladovaní a spojů (28,9 %) a v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel (10,3 %). V rámci jednotlivých pododvětví a skupin byly vykázány i daleko vyšší meziroční přírůstky a úbytky. Například v odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k výraznému zvýšení počtu zaměstnanců ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (347,1 %), tento nárůst ovšem vznikl v důsledku navýšení počtu firem (vykazujících jednotek) podnikajících v této oblasti (z 1 v roce 2004 na 9 v roce 2005). Dále se zaměstnanost zvýšila také ve výrobě rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (48,8 %), ve výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru (38,3 %) a ve výrobě a opravách strojů a zařízení jinde neuvedených (26,1 %). Největší úbytek počtu zaměstnanců zaznamenalo zejména odvětví ubytování a pohostinství (18,4 %), stavebnictví (16,2 %) a odvětví výroby a rozvod elektřiny, plynu a vody (12,6 %). Ke konci roku 2005 pracovalo méně zaměstnanců také v oblasti vzdělávání (5,7 %), v zemědělství a myslivosti, lesnictví (3,2 %) a v odvětví těžba nerostných surovin (2,3 %). V jednotlivých okresech kraje se počet zaměstnanců vyvíjel odlišně. Zatímco v okresech Česká Lípa a Jablonec nad Nisou se jejich počet meziročně snížil o 1,8 %, resp. o 3,8 %, v okrese Liberec a Semily jejich počet naopak vzrostl, a to o 3,6 %, resp. o 7,2 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji přepočtená na plně zaměstnané, která byla zjišťována u výše uvedených firem, ke konci roku 2005 činila 17 498 Kč, což znamená meziroční nárůst o 4,8 %. 12

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Zaměstnanci v kraji tak pobírali 89,3 % průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice. V porovnání 14 krajů se jedná o šestou nejvyšší mzdu. Nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy dosahovali zaměstnanci z okresu Liberec (18 256 Kč), naopak nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci firem sídlících v okrese Semily (16 208 Kč). Z porovnání 91 okresů České republiky plyne, že okres Liberec se dosaženou úrovní průměrné hrubé měsíční mzdy umístil na 33. pozici, okres Česká Lípa na 34. místě, okres Jablonec nad Nisou obsadil 47. místo a okres Semily 67. místo pomyslného žebříčku. Průměrné měsíční mzdy dosahovaly v roce 2005 nejvyšších hodnot v následujících odvětvích: těžba nerostných surovin (21 118 Kč), výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (20 327 Kč), finanční zprostředkování (19 391 Kč). Nejnižší mzdy pak pobírali zaměstnanci pracující v odvětvích ubytování a stravování (12 056 Kč) a zemědělství a myslivost, lesnictví (13 297 Kč). VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Celkový počet osob zaměstnaných v hlavním zaměstnání v Libereckém kraji ve 4. čtvrtletí roku 2005 dosáhl 202,0 tisíc osob, přičemž se jednalo o 116,7 tisíc mužů (57,8 %) a 85,2 tisíc žen (42,2 %). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 tak byla celková zaměstnanost o 3,5 tisíc osob nižší. Podíl kraje na celorepublikovém počtu osob v hlavním zaměstnání činil pouze 4,2 %. Druhé a další zaměstnání souběžně se svým hlavním zaměstnáním mělo (vykonávalo) ve sledovaném období 4,3 tisíce osob, což znamená meziroční pokles o 1,4 tisíce osob. Na zkrácenou pracovní dobu pracovalo 7,8 tisíc osob, z toho 83 % představovaly ženy. Počet obvykle odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnání se ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím minulého roku zvýšil o 0,2 hodiny na 41,6 hodin. V odvětví průmyslu bylo zaměstnáno 44,9 % všech zaměstnaných v Libereckém kraji, v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží pracovalo 10,0 % a ve stavebnictví 8,9 % zaměstnaných. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let, dosáhla ve sledovaném období 59,5 %, tzn. o 1,3 procentní body méně než tomu bylo ve stejném období roku 2004. Míra ekonomické aktivity mužů pak činila 69,9 % a žen 49,8 %. Na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil bylo zjištěno, že počet nezaměstnaných ve 4. čtvrtletí roku 2005 dosáhl 13,8 tisíc osob, z toho 39,9 % tvořili muži. Počet nezaměstnaných se tak oproti stejnému období roku 2004 zvýšil o 0,3 tisíce osob. Obecná míra nezaměstnanosti vzrostla oproti poslednímu čtvrtletí roku 2004 o 0,2 procentní body na 6,4 %. V případě žen činila 8,8 %, v případě mužů pak 4,5 %. V rámci celé České republiky se Liberecký kraj na celkovém počtu nezaměstnaných podílel 3,4 %. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) K 31. 12. 2005 bylo na úřadech práce v Libereckém kraji evidováno celkem 18 923 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2004 došlo ke snížení jejich počtu o 1 376 osob, tj. o 6,8 %, ve srovnání s koncem září roku 2005 se jedná o pokles ve výši 0,7 %, tj. o 132 osob. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání představovaly ženy 53,1 %, jejich podíl tak meziročně klesl o 0,6 procentních bodů. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v kraji ke konci roku 2005 hodnoty 7,73 %. Touto úrovní se Liberecký kraj v mezikrajském srovnání řadí na 6. místo pomyslného žebříčku. V rámci porovnání 77 okresů České republiky se z okresů Libereckého kraje nejlépe umístil okres Jablonec nad Nisou, a to na 18. místě. Následoval okres Semily na 25. místě, okres Česká Lípa na 33. místě, okres Liberec pak obsadil 38. místo. Míra registrované nezaměstnanosti v České republice k 31. 12. 2005 dosáhla 8,88 %, Liberecký kraj se tak výše zmíněnou úrovní pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Meziroční pokles ve výši 3,2 % zaznamenal počet uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností (tj. občané se zdravotním postižením). Klesl také počet absolventů škol registrovaných na úřadech práce, a to dokonce o 20,6 %. Pravděpodobnou příčinou tohoto relativně výrazného úbytku uchazečů z řad absolventů škol je i nadále změna zákona o zaměstnanosti, podle které nemá absolvent bez minimální roční praxe nárok na příspěvek v nezaměstnanosti. K 31. 12. 2005 mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti 5 678 registrovaných uchazečů o zaměstnání, tj. pouze 30,0 % všech nezaměstnaných. Počet uchazečů pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti se tak oproti roku 2004 nepatrně zvýšil o 0,3 %. Ke konci roku 2005 evidovaly úřady práce celkem 2 425 volných pracovních míst a na 1 volné pracovní místo připadalo 7,80 uchazečů. V porovnání se stejným obdobím roku 2004 se počet volných pracovních míst snížil o 4,8 %. Snížil se také počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (ze 7,97 osob na 7,80 osob). 13

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Na konci roku 2005 bylo ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) evidováno v Libereckém kraji 109 557 subjektů. V porovnání s koncem roku 2004 došlo k nárůstu o 1 350 ekonomických subjektů, tj. o 1,2 %. Z hlediska právní formy v Registru ekonomických subjektů jednoznačně převažují fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Jejich počet k 31. 12. 2005 v kraji dosáhl 81 403 osob, jejich podíl na úhrnu všech subjektů pak 74,3 %. Z dalších významných právních forem bylo v rejstříku zapsáno 7 912 společností s ručením omezeným (7,2 % všech ekonomických subjektů), 2 876 zahraničních osob (2,6 %), dále 1 173 společenství vlastníků jednotek, 444 akciových společností a 372 družstev. Nedílnou součástí registru ekonomických subjektů jsou i neziskové organizace k 31. 12. 2005 bylo zaregistrováno 2 256 sdružení, svazků, spolků, společností, klubů aj. a 1 470 organizačních složek sdružení. Největší podíl ve struktuře ekonomických subjektů dle odvětví převažující činnosti tvoří subjekty zabývající se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnosti (s počtem 28 424, tj. 25,9 % celkového počtu ekonomických subjektů). Druhým nejsilněji zastoupeným odvětvím byl na konci roku 2005 průmysl, v rámci něj zpracovatelský průmysl se 17 960 subjekty, tj. 16,4 %. Dalšími významnými odvětvími jsou činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (16 876 subjektů, tj. 15,4 %) a stavebnictví (14 950 subjektů, tj. 13,6 %). Více než jedna polovina subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů neuvádí počet svých zaměstnanců a 29,5 % subjektů nezaměstnává žádného pracovníka. Do kategorie 1 5 zaměstnanců se zařadilo 6,3 % subjektů, počet 6 9 pracovníků uvedlo 1,1 % subjektů a 10 19 zaměstnanců 1,0 % subjektů. V kategorii subjektů s více než 2 500 zaměstnanci sídlí v Libereckém kraji 5 firem. STAVEBNÍ POVOLENÍ Počet stavebních povolení vydaných stavebními úřady na území Libereckého kraji v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 poklesl o 11,6 %. Z celkového počtu 5 513 stavebních povolení se 42,6 % z nich vztahovalo na stavby bytových a nebytových budov, 41,1 % na ostatní stavby (např. vodovodní sítě vč. přípojek, komunikace, mosty apod.) a 16,3 % na stavby na ochranu životního prostředí. Nová výstavba bytových a nebytových budov pouze nepatrně (o 1,2 procentního bodu) převažuje nad změnou dokončených staveb. V příštích letech by v Libereckém kraji mělo být vybudováno 1 044 nových bytů. Celková orientační hodnota staveb, na které byla v roce 2005 vydána stavební povolení v Libereckém kraji, dosáhla výše 7 432 mil Kč a oproti roku 2004 se snížila o 0,5 %. Největší podíl z uvedené částky (71,4 %) připadl na bytové a nebytové budovy. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila v Libereckém kraji 1 348,1 Kč a v mezikrajském srovnání byla tou nejnižší (nejvyšší v Hlavním městě Praze 3 285,3 Kč). Investiční aktivita meziročně poklesla i ve třech okresech Libereckého kraje v okrese Česká Lípa o 6,5 %, v okrese Jablonec nad Nisou o 16,9 % a v okrese Liberec o 20,4 %. V okrese Semily byl však vykázán nárůst vydaných stavebních povolení o 1,5 %. Meziokresní rozdíly v počtu vydaných stavebních nebyly příliš výrazné (nejvíce okres Česká Lípa 1 517, tj. 27,5 % z celkového počtu, nejméně okres Jablonec nad Nisou 1 240, tj. 22,5 %). V okrese Česká Lípa a Semily více než polovina stavebních povolení připadla na bytové a nebytové budovy, v případě okresu Jablonec nad Nisou a Liberec většina stavebních povolení byla vydána na stavby ostatní (47,7 %, resp. 59,3 %). Nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla vykázána v okrese Semily (1 652,0 tis. Kč), nejnižší v okrese Jablonec nad Nisou (1 156,5 tis. Kč). Stavební úřady v roce 2005 vydaly rozhodnutí ke zrušení 30 budov, v tom 26 bytových a 4 nebytových. Dvacet bytových budov nebo jejich částí bylo odstraněno, 5 budov nebo jejich částí bylo převedeno na nebytovou budovu. Se zrušením budov ubylo v našem kraji 31 bytů. BYTOVÁ VÝSTAVBA V roce 2005 ve srovnání s nadprůměrným rokem 2004 došlo v Libereckém kraji a jeho okresech (na rozdíl od vývoje v celé České republice) k jistému útlumu bytové výstavby. Počet zahájených bytů ve sledovaném období poklesl o 33,0 %. K nejvýraznějšímu poklesu v meziokresním srovnání došlo v okrese Liberec (45,0 %), k nejnižšímu v okrese Semily (5,3 %). Pokračující trend ve výstavbě rodinných domů potvrdil jejich 67,4 % podíl na celkovém počtu 961 zahájených bytů. Navíc téměř 11 % zahájených bytů bude realizováno nástavbou, přístavbou a vestavbou k rodinným domům. Opačná situace nastala u hlavního města Prahy, kde 74,0 % bytů bude získáno výstavbou bytových domů, 10,3 % nástavbou, přístavbou a vestavbou k bytovým domům. 14

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Také v dokončování staveb nebylo v Libereckém kraji dosaženo loňské úrovně, pokles činil 13,9 %. Tato skutečnost se však neprojevila v jediném jeho okrese, a to v okrese Semily, ve kterém počet dokončených bytů meziročně vzrostl o 22,1 %. Podíl bytů dokončených v rodinných a bytových domech se pohyboval na přibližně stejné úrovni (v prvním případě 40,8 %, ve druhém 40,5 %). Převaha dokončených bytů nad zahájenými vedla ke snížení počtu rozestavěných bytů o 0,6 %, k 31. 12. 2005 zůstává rozestavěno 5 616 bytů. ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělské subjekty se sídlem na území Libereckého kraje vyprodukovaly v roce 2005 celkem 5 798 tun masa v jatečné hmotnosti. Na celkové výrobě masa v České republice se tak kraj podílel pouze 1,4 %, což v porovnání s ostatními kraji znamená druhý nejnižší podíl. Celková produkce masa v kraji byla z největší části pokryta výrobou vepřového masa (4 123 tun, tj. 71,1 %). Produkce hovězího a telecího masa dosáhla jen 1 669 tun, tj. 28,8 %. Výroba ostatních druhů masa byla nesrovnatelně nižší a pohybovala se v rozmezí od 1tuny (jehněčí maso) do 2 tun (skopové a koňské maso). V porovnání s rokem 2004 se pak celková výroba masa v kraji snížila o 27,2 %. Pokles zaznamenala také výroba všech druhů masa, výjimkou byla pouze produkce koňského masa, která se oproti roku 2004 zvýšila relativně o 37,0 %. Nejvýraznější úbytek pak zaznamenala výroba hovězího a telecího masa, a to o 1 041 tun, tj. o 38,4 %. Vzhledem k tomu, že zemědělství není pro Liberecký kraj hlavním a tedy stěžejním odvětvím, nepatří realizované objemy prodeje rostlinných výrobků místních zemědělských podniků (nad 10 hektarů zemědělské půdy) k nejvyšším. V případě obilovin se tyto podniky na republikovém prodeji podílely při objemu 64 656 prodaných tun 1,1 %, u luštěnin při objemu 1 128 tun 2,1 %, u konzumních brambor jejich podíl při objemu 1 431 tun činil 0,4 %. Na prodeji ovoce se Liberecký kraj podílel 1,3 %, zeleniny 0,3 %, řepky 1,7 % a technické cukrovky 0,9 %. Celkový objem sklizně jednotlivých zemědělských plodin vychází především z osevních ploch a klimatických i vegetačních podmínek v daném roce. Celková sklizeň obilovin v roce 2005 dosáhla 113 539 tun (při osevu 26 490 hektarů), brambor (bez raných) 12 785 tun (při osevu 449 hektarů), kukuřice na zeleno a siláž 122 548 tun (při osevu 3 662 hektarů) a řepky 14 408 tun (při osevu 5 051 hektarů). V rámci obilovin převažovala pšenice, a to především pšenice ozimá, jejíž hektarový výnos činil 4,98 tun. PRŮMYSL Ke konci roku 2005 mělo v Libereckém kraji sídlo 121 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, přičemž převážná většina z nich (97,5 %) byla podle OKEČ zařazena do zpracovatelského průmyslu. Meziročně se počet subjektů snížil o 2 podniky. Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve sledovaném období činil 48 479 osob a oproti předchozímu roku se nepatrně zvýšil o 0,6 %. Největší přírůstek osob v rámci zpracovatelského průmyslu připadá na výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru (40,3 %). Naopak největší meziroční úbytek stavu pracovníků vykázala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (16,7 %). Průměrná měsíční mzda v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci vzrostla ze 17 200 Kč v roce 2004 na 18 254 Kč v roce 2005, tj. o 6,1 %. Úrovní průměrné měsíční mzdy se Liberecký kraj v pomyslném žebříčku krajů umístil na šestém místě, prvenství si s průměrnou mzdou 24 442 Kč udržuje Hlavní město Praha. Nejvyšší uveřejněná průměrná mzda v rámci zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji byla dosažena v odvětví výroby dopravních prostředků a zařízení (23 023 Kč), nejnižší ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků (13 591 Kč). Celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci činily v běžných cenách 101,4 mld. Kč, z čehož 99,2 % připadalo na tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy. STAVEBNICTVÍ V roce 2005 se na území Libereckého kraje stavební výrobou zabývalo v průměru 77 podniků (s 20 a více zaměstnanci a se sídlem v kraji), přičemž téměř 43 % firem působilo v okrese Liberec, 26,0 % v okrese Česká Lípa, 19,5 % v okrese Jablonec nad Nisou a pouze 11,7 % v okrese Semily. V uvedených podnicích v průměru pracovalo 3 833 zaměstnanců, jejich průměrná hrubá mzda dosáhla úrovně 17 622 Kč a meziročně vzrostla o 3,5 %. I přes tento nárůst se pohybovala o 1 304 Kč pod průměrem České republiky a o 8 001 Kč pod průměrnou mzdou v hlavním městě Praze (nejvyšší mzda v rámci krajů ČR). Nejvíce 15

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ zaměstnanců evidovaly stavební podniky v libereckém okrese (1 988 osob, 51,9 % podíl na celkovém počtu), ti pobírali nejvyšší průměrnou mzdu ve srovnání s ostatními okresy Libereckého kraje (19 454 Kč). Vykázaný objem základní stavební výroby v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 vzrostl o 6,8 %, její hodnota ve výši 6 158,5 mil. Kč běžných cen řadí Liberecký kraj v mezikrajském srovnání na předposlední místo před Karlovarský kraj. Nárůst v tomto srovnání zaznamenaly i stavební práce podle dodavatelských smluv S (o 8,9 %), realizované především v tuzemsku. Objem tuzemských stavebních prací S se meziročně zvýšil o 9,5 % na 7 864,9 mil. Kč běžných cen a jejich rozhodující podíl (91,3 %) připadl na novou výstavbu, rekonstrukce a modernizace. Ta byla z dvou třetin realizována v rámci pozemního stavitelství. Opravy a údržba představovaly 8,6 % a ostatní práce 0,1 % tuzemských stavebních prací S. V prvním případě byl vykázán meziroční nárůst o 13,5 %, ve druhém pokles o 33,6 %. Mezi okresy Libereckého kraje můžeme u těchto ukazatelů sledovat pozitivní vývoj především u okresu Semily (nárůst základní stavební výroby o 35,4 %, nárůst stavebních prací S o 38,5 %). 16

Tab. A.1 Vybrané ukazatele vývoje hospodářství v Libereckém kraji v roce 2005 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ 4. čtvrtletí Od počátku roku Měrná jednotka absolutně absolutně 2005/2004 2005/2004 OBYVATELSTVO Počet živě narozených osoby 1 004 98,7 4 271 99,0 Počet zemřelých osoby 1 035 95,3 4 227 97,2 Počet přistěhovalých osoby 1 444 142,3 5 354 120,4 Počet vystěhovalých osoby 1 043 126,0 3 930 86,0 Počet obyvatel 1) osoby x x 429 031 100,3 ZAMĚSTNANOST A MZDY Počet zaměstnanců celkem 2) (bez malých podniků) - přepočtené počty osoby 108 087 101,7 107 678 101,1 Průměrná hrubá měsíční mzda 2) (bez malých podniků) - přepočtené počty Kč 18 909 104,6 17 498 104,8 NEZAMĚSTNANOST 1) (zdroj: MPSV) Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání celkem osoby x x 18 923 93,2 z toho ženy osoby x x 10 056 94,4 Počet volných pracovních míst osoby x x 2 425 95,2 Míra registrované nezaměstnanosti % x x 7,73 5) 8,22 ZEMĚDĚLSTVÍ Výroba masa v jatečné hmotnosti celkem t 1 313 51,6 5 798 72,8 z toho: hovězí a telecí t 436 68,6 1 669 61,6 vepřové t 874 62,1 4 123 78,5 Prodej zemědělských výrobků od prvovýrobců obiloviny t 22 047 170,5 64 656 112,7 luštěniny t 1 046 94,1 1 128 91,6 brambory t 690 96,9 1 431 116,2 PRŮMYSL 3) Tržby z průmyslové činnosti (běžné ceny) mil. Kč 25 574,2 6). 100 593,4 6). STAVEBNICTVÍ 4) Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv mil. Kč 2 131,8 99,0 7 946,1 108,9 z toho v tuzemsku: nová výstavba mil. Kč 1 924,7 98,3 7 181,7 109,3 opravy a údržba mil. Kč 181,6 119,8 672,9 113,5 BYTOVÁ VÝSTAVBA Počet dokončených bytů byt 455 98,1 1 133 86,1 Počet zahájených bytů byt 233 40,2 961 67,0 Počet rozestavěných bytů 1) byt x x 5 616 99,4 STAVEBNÍ POVOLENÍ Počet vydaných stavebních povolení celkem povolení 1 578 88,1 5 513 88,4 Orientační hodnota staveb celkem mil. Kč 1 939 91,8 7 432 99,5 STRUKTURA REGISTRU EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Počet jednotek v RES celkem 1) x x 109 557 101,2 z toho: soukromí podnikatelé vč. rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů x x 91 135 100,5 obchodní společnosti x x 8 917 103,0 z toho: akciové společnosti x x 444 98,0 společnosti s ručením omezeným x x 7 912 103,6 družstva x x 372 100,0 státní podniky x x 36 94,7 Poznámky: všechny údaje jsou uvedeny v běžných cenách 1) stav k poslednímu dni sledovaného období 2) podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců), všechny organizace nepodnikatelské sféry (v civilním sektoru); vše se sídlem v kraji 3) podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje 4) podniky s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje 5) stejné období minulého roku 6) od roku 2005 došlo k metodickým změnám ve výkaznictví. Data proti roku 2004 nejsou srovnatelná 17

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Tab. B.1 Mezikrajové srovnání vybraných ukazatelů za rok 2005 ČR celkem 5) údaj za ČR včetně povolení územně nerozdělených 18 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský v tom kraj Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberec- ký ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1. 1. 2005) Rozloha v ha 7 886 838 49 608 1 101 464 1 005 731 756 107 331 453 533 489 316 300 Počet obcí s rozšířenou působností 205-26 17 15 7 16 10 Počet obcí 6 248 1 1 146 623 501 132 354 215 Počet částí obcí 15 077 147 2 783 1 975 1 543 516 1 140 763 OBYVATELSTVO Počet živě narozených 102 211 11 943 12 113 6 137 5 445 3 014 8 725 4 271 Počet zemřelých 107 938 12 673 12 850 6 399 5 846 2 983 8 951 4 227 Počet přistěhovalých 60 294 40 482 27 387 6 350 5 708 3 211 9 236 5 354 Počet vystěhovalých 24 065 28 713 12 613 4 034 3 397 3 556 7 970 3 930 Počet obyvatel 1) 10 251 079 1 181 610 1 158 108 627 766 551 528 304 274 823 173 429 031 ZAMĚSTNANOST A MZDY 2) Počet zaměstnanců celkem - přepočtené počty 3 127 083 888 449 270 627 157 038 153 543 68 931 180 117 107 678 - zemědělství, myslivost, lesnictví 117 297 3 954 14 211 12 622 9 421 1 403 4 607 1 887 - průmysl 1 137 225 105 439 126 286 69 120 74 648 33 231 80 046 62 901 - stavebnictví 161 015 37 783 10 752 9 208 7 762 2 708 12 278 3 937 Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty 19 631 24 782 19 185 17 161 18 184 16 498 17 490 17 498 - zemědělství, myslivost, lesnictví 14 281 15 276 15 130 13 814 14 321 14 150 13 233 13 233 - průmysl 18 527 23 670 20 466 17 702 18 633 16 384 18 709 17 849 - stavebnictví 19 122 25 796 17 431 16 692 17 165 15 848 16 758 17 654 NEZAMĚSTNANOST 1) (zdroj: MPSV) Počet uchazečů o zaměstnání 510 416 24 571 40 751 23 632 20 500 18 017 70 532 18 923 z toho ženy 265 631 13 011 22 243 12 874 11 039 8 720 36 027 10 056 Počet volných pracovních míst 52 164 11 119 7 064 2 636 3 940 1 206 2 710 2 425 Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 8,88 3,25 6,25 6,69 6,45 10,28 15,41 7,73 Počet uchazečů na 1 volné prac. místo 9,8 2,2 5,8 9,0 5,2 14,9 26,0 7,8 BYTOVÁ VÝSTAVBA Počet dokončených bytů 32 863 6 564 6 084 1 956 1 975 1 149 1 042 1 133 Počet zahájených bytů 40 381 8 124 9 565 2 359 1 698 677 1 385 961 Počet rozestavěných bytů 1) 155 202 17 709 30 496 14 304 9 490 3 859 6 635 5 616 PRŮMYSL 3) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v mil. Kč 2 221 320 253 491 423 644 90 959 130 287 35 980 212 116 100 593 STAVEBNICTVÍ 4) Základní stavební výroba v mil.kč 219 174,5 71 967,6 12 287,4 10 331,8 9 390,0 2 762,5 13 947,0 6 158,5 2005/2004 (běžné ceny) 114,5 116,0 112,6 106,6 108,7 101,7 113,1 106,8 Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv v mil. Kč 293 243,9 109 831,3 18 445,5 12 160,6 10 741,1 3 518,0 14 889,8 7 946,1 2005/2004 (běžné ceny) 108,8 112,5 117,6 93,7 96,7 100,4 99,6 108,9 z toho: nová výstavba, rekonstrukce 250 360,0 98 372,2 16 145,4 10 533,2 7 239,6 2 846,6 9 925,2 7 181,7 - opravy a údržba 34 405,5 10 113,0 2 131,4 1 463,2 2 234,9 539,5 4 225,8 672,9 STAVEBNÍ POVOLENÍ 5) Počet vydaných stavebních povolení celkem 142 941 11 785 26 333 9 354 9 544 4 174 7 831 5 513 Orientační hodnota staveb celkem v mil. Kč 325 824 38 717 44 221 13 805 18 450 6 272 19 837 7 432 ZEMĚDĚLSTVÍ Výroba masa v jatečné hmotnosti - hovězí a telecí 81 031 zahrnuto do Středočesk. 9 858 10 556 8 015 870 2 466 1 669 - vepřové 339 635 kraje 49 726 47 468 22 066 4 642 12 652 4 123 Prodej zeměděl. výrobků (podn. nad 10 ha) - obiloviny v tunách 5 965 678 45 310 1 213 854 512 441 372 043 63 570 317 842 64 656 - konzumní brambory v tunách 339 236-84 495 39 845 6 403 991 3 363 1 431 - luštěniny v tunách 53 263-7 886 3 753 4 521 714 2 818 1 128 REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Počet jednotek v RES celkem 1) 2 388 490 426 165 269 429 144 260 127 341 75 762 166 219 109 557 - soukr. podnikatelů vč rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů 1 895 234 289 116 220 439 117 912 101 082 59 786 134 900 91 135 - státních podniků 746 202 78 35 20 26 62 36 - obchodních společností 256 657 89 820 21 181 11 639 10 533 5 749 13 855 8 917 - družstev 13 839 5 498 960 738 434 147 433 372 1) stav k poslednímu dni sledovaného období Poznámky: součty jsou počítány z nezaokrouhlených údajů 2) ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; vše se sídlem na území kraje 3) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 100 a více se sídlem na území kraje 4) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 20 a více se sídlem na území kraje

Tab. B.1 Mezikrajové srovnání vybraných ukazatelů za rok 2005 Královéhradecký Pardubický SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Vysočina dokončení v tom kraj Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1. 1. 2005) Rozloha v ha 475 824 451 860 679 579 719 650 526 690 396 376 542 707 Počet obcí s rozšířenou působností 15 15 15 21 13 13 22 Počet obcí 448 452 704 672 397 304 299 Počet částí obcí 1 072 995 1 402 912 767 438 624 OBYVATELSTVO Počet živě narozených 5 405 4 909 5 070 11 149 6 183 5 670 12 177 Počet zemřelých 5 708 5 168 5 339 12 059 6 479 6 265 12 991 Počet přistěhovalých 6 100 4 996 4 681 9 494 4 471 3 510 4 983 Počet vystěhovalých 4 725 3 998 3 759 8 466 4 437 3 479 6 657 Počet obyvatel 1) 548 368 506 024 510 767 1 130 358 639 161 590 142 1 250 769 ZAMĚSTNANOST A MZDY 2) Počet zaměstnanců celkem - přepočtené počty 137 286 129 519 131 375 303 524 144 927 147 319 306 750 - zemědělství, myslivost, lesnictví 11 090 8 472 14 254 13 449 8 920 6 504 6 502 - průmysl 65 680 63 893 64 685 106 487 68 513 72 056 144 241 - stavebnictví 6 292 8 292 7 302 19 923 8 770 9 204 16 804 Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty 16 934 16 916 16 748 17 641 16 675 16 900 18 067 - zemědělství, myslivost, lesnictví 16 212 14 182 13 932 13 490 13 628 14 701 13 434 - průmysl 16 615 16 900 17 243 16 885 16 259 17 016 19 309 - stavebnictví 16 342 16 124 15 792 18 062 19 530 16 999 16 206 NEZAMĚSTNANOST 1) (zdroj: MPSV) Počet uchazečů o zaměstnání 21 989 22 782 22 814 63 692 36 180 29 505 96 528 z toho ženy 11 375 11 727 12 424 32 739 18 675 15 610 49 111 Počet volných pracovních míst 2 731 2 364 1 913 5 834 2 849 2 067 3 306 Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 7,33 8,35 8,23 10,21 10,65 9,27 14,23 Počet uchazečů na 1 volné prac. místo 8,1 9,6 11,9 10,9 12,7 14,3 29,2 BYTOVÁ VÝSTAVBA Počet dokončených bytů 1 423 1 400 1 573 3 816 1 118 1 706 1 924 Počet zahájených bytů 1 970 1 711 1 633 4 887 1 760 1 645 2 006 Počet rozestavěných bytů 1) 6 151 6 778 7 861 18 233 9 793 7 768 10 509 PRŮMYSL 3) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v mil. Kč 89 017 139 117 92 132 141 071 87 437 111 913 313 563 STAVEBNICTVÍ 4) Základní stavební výroba v mil.kč 6 567,6 8 062,4 7 431,2 29 913,7 12 971,3 9 918,5 17 464,9 2005/2004 (běžné ceny) 101,4 101,1 117,2 123,5 128,2 108,4 115,7 Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv v mil. Kč 7 640,0 9 235,7 8 805,2 38 203,2 17 309,9 12 095,5 22 422,0 2005/2004 (běžné ceny) 99,0 98,0 114,3 110,0 119,2 103,3 108,9 z toho: nová výstavba, rekonstrukce 6 471,4 7 515,6 7 403,4 33 766,6 15 392,5 10 474,9 17 091,7 - opravy a údržba 1 083,3 1 584,4 1 340,1 2 654,7 1 026,0 1 300,7 4 035,5 STAVEBNÍ POVOLENÍ 5) Počet vydaných stavebních povolení celkem 7 454 5 805 6 966 19 735 8 492 6 737 11 733 Orientační hodnota staveb celkem v mil. Kč 12 544 13 378 11 596 33 586 14 853 12 241 23 762 ZEMĚDĚLSTVÍ Výroba masa v jatečné hmotnosti - hovězí a telecí 11 107 11 630 5 496 3 758 6 017 3 268 - vepřové 21 194 32 932 47 172 29 788 13 484 30 222 Prodej zeměděl. výrobků (podn. nad 10 ha) - obiloviny v tunách 472 856 337 576 581 256 895 271 522 681 248 074 318 248 - konzumní brambory v tunách 24350 21 448 123 172 15 181 4 612 1 239 12 706 - luštěniny v tunách 9479 4 250 6 547 8 481 1682 1 207 797 REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Počet jednotek v RES celkem 1) 123 986 103 975 95 715 258 291 129 331 129 217 229 242 - soukr. podnikatelů vč rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů 102 451 85 378 78 925 203 872 109 597 108 153 192 488 - státních podniků 36 27 15 86 37 18 68 - obchodních společností 9 926 7 939 6 308 31 742 8 858 11 545 18 645 - družstev 587 389 555 1 647 514 307 1 258 1) stav k poslednímu dni sledovaného období Poznámky: součty jsou počítány z nezaokrouhlených údajů 2) ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; vše se sídlem na území kraje 3) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 100 a více se sídlem na území kraje 4) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 20 a více se sídlem na území kraje 5) údaj za ČR včetně povolení územně nerozdělených 19