Syndrom nezdravých budov SEMINÁRNÍ PRÁCE Studijní program: CIVILNÍ NOUZOVÁ PŘIPRAVENOST Autor: Bc. Jiří Nimanský, Bc. Kristýna Daňová České Budějovice 2017
Obsah Úvod... 3 1. Současný stav... 4 2. Česká legislativa a SBS... 5 3. Vybrané látky způsobující SBS... 5 3.1. Oxid uhličitý (CO 2 )... 5 3.2. Oxid uhelnatý (CO)... 6 3.3. Těkavé organické látky a formaldehyd... 7 3.4. Plísně toxiny... 8 4. Závěr... 11 5. Seznam informačních zdrojů... 11 2
Úvod Člověk v dnešní době tráví převážnou část dne v uzavřených prostorách. Děti ve školkách a školách, dospělí v kancelářích, obrovských výrobních halách, supermarketech, v bytech a domech. Termín syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrome, SBS) popisuje situaci, kdy obyvatelům nacházejících se v uzavřených stavebních objektech, a to zejména po delší časový úsek, mohou být identifikovány specifické či nespecifické onemocnění s negativními účinky na zdraví. Tyto negativní účinky se mohou vztahovat k určité místnosti, k zóně v obytné budově nebo k celému objektu. Jedná se o potíže horních a dolních dýchacích cest, kůže, očí, žaludeční potíže, bolesti hlavy, ale i závratě, únava a podrážděnost, poruchy paměti, citlivost na pachy, změny osobnosti. Narůstá počet onemocnění, stoupá počet alergiků a astmatiků. Většina příznaků souvisí se špatnou kvalitou vnitřního ovzduší, které jsou bez jasného původu a trvají převážně po dobu strávenou uvnitř určitých místností a budov. Výzkum v České republice ukázal šokující výsledky. Až u dvou ze tří lidí můžeme mluvit o syndromu nezdravých budov. I když jasná příčina je neobjasněna, může za tento stav vliv nevhodného a nezdravého mikroklimatu uvnitř budov. (Syndrom nezdravých budov,@2017) To přispívá k poklesu produktivity pracovníků. Nebezpečné látky v ovzduší interiéru pocházejí ze závadných stavebních materiálů, nebo vznikají při klimatizaci, při nedostatečné výměně vzduchu, i jako produkt dýchaní. (OwlCloud,@2015) Rizikové jsou budovy s nedostatečným větráním, vytápěním a ventilací vzduchu, umělým osvětlením, a též budovy s nízkou vlhkostí vzduchu. Pozor třeba na azbestové částice, které unikají ze stavebních materiálu používaných v minulosti. Smogová situace ve městech je další závažný faktor, který ovlivňuje zdraví člověka. Z venkovních zdrojů vstupují do budov spaliny z výfukových plynů. Tento vzduch je uzavřený vysoce těsnícími okny a k němu se přidává celá řada chemikálií z nábytku, umělých hmot, PVC (polyvinylchlorid), kouře, statické elektřiny, dále ze syntetických koberců, čalounění, zejména u starého vybavení. V neposlední řadě jsou to čisticí a dezinfekční prostředky. Mezi biologické kontaminanty řadíme plísně, bakterie, viry, roztoče a jejich metabolické produkty, které mohou také vyvolávat infekční onemocnění. 3
Dále sem můžeme přidat hlukové zatížení, umělé vůně, elektromagnetické záření a magnetické pole, nesprávné osvětlení, mikroorganizmy a mnohé další. V souvislosti se syndromem nemocných budov je popsána také tzv. nemoc související se stavěním (Building Related Illness, BRI), což jsou symptomy nebo onemocnění vzniklé ze stavebních nečistot cirkulujících ve vzduchu. (Epa.gov,dokuments,@1991) 1. Současný stav Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zprávě z roku 1984 objasňuje, že na Syndrom nezdravých budov trpí v USA a evropských zemích přes 30% obyvatel. Ve zprávě z roku 2002 už WHO udává nový počet postižených lidí a to 60%, přičemž v ČR nijak nezaostáváme, spíše naopak. Po roce 2014 hodnoty vystoupaly na 85% a předpokládá se zvyšující se tendence počtu postižených lidí a to díky renovaci starých budov. To přispívá k poklesu produktivity pracovníků. Například opláštění (zateplení) a výměna oken vytvoří tzv.,,hermeticky uzavřenou budovu, která je nevětraná, nemá žádný přívod čerstvého vzduchu, a v souvislosti se zde může tvořit např. vlhkost a plísně. Ze statistik údajů Státního fondu životního prostředí a studie,,potenciál úspor energie v budovách ČR, která se zaměřuje na vývoje spotřeby energie na vytápění budov pro bydlení se tento problém týká 75% škol, zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a kanceláří. Budovy, ve kterých bydlíme, či chodíme nakupovat, jsou také alarmující. (Syndrom nezdravých budov,@2017) Spojitost škodlivin v ovzduší vnitřních budov a jejich možný vliv na zdraví, se dostává do popředí v posledních letech díky dvěma výrazným změnám týkajících se interiéru obytných budov. První změnou je celosvětový růst cen energií, což vede k úspoře průmyslových komodit, jako jsou zemní plyn, elektrická energie a jiné. Vznikají nové způsoby a technologie při zabraňování tepelným ztrátám, omezení přirozeného větrání okny, rozmach klimatizace. 4
Druhou změnou je stále širší použití chemických látek. Ty se v interiérech nacházejí mnohdy jen ve stopových množstvích, avšak s jejich počtem se riziko onemocnění zvyšuje. Jde o chemikálie v konstrukčních materiálech používaných pro stavbu objektů, v nábytku a dalšího obytného zařízení, též v úklidových a čisticích prostředcích. Obě tyto změny vedou ke zvýšení znečištění vnitřního ovzduší a tím škodlivě působí na lidský organismus. 2. Česká legislativa a SBS V České legislativě se hygienickými limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností staveb zabývá zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Zde je v 13 odstavec 1 uvedeno: Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. (Česko, Zákon č. 258/2000 Sb., 2000) Tyto povinnosti uživatelů staveb rozpracovává vyhláška č. 6/2003 Sb., která stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. 3. Vybrané látky způsobující SBS 3.1. Oxid uhličitý (CO 2 ) Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Tvořený je jedním atomem uhlíku a dvěma atomy kyslíku. Je běžnou součástí atmosféry v koncentraci asi 0,04%, což je 400 ppm (zkratka z anglického parts-per-million,je počet objemových jednotek CO 2 v miliónu objemových jednotek vzduchu). V interiéru je jeho koncentrace vyšší. Vzniká při úplné oxidaci organických sloučenin. V domácnostech je jeho 5
nejvýznamnější zdroj spalování uhlíkatých látek (např. spalování zemního plynu v plynových spotřebičích), ale vzniká také jako produkt dýchání osob a zvířat, a v malé míře ho produkují i pokojové květiny. (Arnika,@2014) Při hodnotách nad 1000 ppm dochází ke snižování koncentrace a pocitu únavy. Je zapotřebí dostatečné větrání místností. Běžné koncentrace oxidu uhličitého jsou neškodné, krátkodobá expozice větší dávkou může způsobit bolest hlavy, závratě, dýchací potíže, třes, zmatenost a zvonění v uších. Vyšší expozice pak může způsobit křeče, kóma až v nejhorších případech až smrt. V krvi se váže na hemoglobin a vytěsňuje tak kyslík, který se těžko dostává do tkání a mozku. Měřit koncentrace oxidu uhličitého dnes můžeme pomocí čidel. Pracují na různých principech. Nejčastěji na elektrochemickém principu, nebo metodou infračervené absorpce. 3.2. Oxid uhelnatý (CO) Mezi další látky způsobující SBS patří oxid uhelnatý. Je to velmi nebezpečný, silně jedovatý plyn, který se uvolňuje při nedokonalém spalování všech uhlíkatých materiálů. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že je neviditelný a bez zápachu. Je lehčí než vzduch, ale se vzduchem se mísí. V atmosféře vzniká oxidací methanu. Zdrojem CO je také cigaretový kouř. CO se vyskytuje hlavně v uzavřených prostorách se spalovacími motory, při nedostatečném odvětrání plynových spotřebičů. Při jeho inhalaci se v krvi váže na červené krevní barvivo a blokuje tak schopnost krve vázat a přenášet kyslík. Prvotní příznaky kontaminace organismu jsou bolesti hlavy, nevolnost, závratě, únava a zmatenost. Toxicita je spojena se vznikem karboxyhemoglobinu, který na rozdíl od hemoglobinu není schopen vázat kyslík. Typickým příznakem u postižených je třešňové zbarvení kůže a sliznic. Už velmi nízká koncentrace (cca 450 mg CO/m3), může zablokovat funkci u 50 % hemoglobinu s následným kolapsem organismu končícím smrtí. Každoročně se vyskytují nové případy otravou oxidem uhelnatým. Odborníci varují před závadným stavem komínů a spotřebičů paliv. Každý takový spotřebič musí mít při spalování adekvátní přístup vzduchu, pravidelné kontroly a jednou z možností prevence před otravou je detektor oxidu uhelnatého. (Požáry,@2015) Mimo oxid uhličitý a uhelnatý vznikají v domácnostech při vaření na plynovém sporáku oxidy dusíku. Sice v malém množství, ale přidávají se k SBS. 6
3.3. Těkavé organické látky a formaldehyd Dalším zdrojem jsou těkavé organické látky, které vznikají uvnitř budov používáním čisticích prostředků, kosmetiky, ale i deodorantů a osvěžovačů vzduchu. Patří sem benzen, toluen a freony. Lidé uvolňují v dechu a potu celou řadu těkavých organických látek a na některé je lidský čich velmi citlivý. Chemické těkavé sloučeniny uvolňují laky, koberce a barvy. Pitná voda ošetřená chlorem zase chloroform. Vznikají též při kouření. Akutní otravy nastávají při vysokých koncentracích, neméně závažné pro lidský organizmus jsou ale i malé, avšak dlouhodobě působící množství těchto látek. Mezi významnou škodlivinu řadíme formaldehyd. Je to jedovatá látka se štiplavým zápachem, vstupuje do těla hlavně vdechováním. Způsobuje dráždění sliznic a oslabuje imunitu. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je formaldehyd karcinogenní látka. Expozice malými dávkami vyvolává bolest hlavy a zánět nosní sliznice. U některých lidí může vyvolat astma, kožní reakce a slzení očí. U vyšších a chronických koncentrací dochází k zánětu průdušek a plic. V těžkých případech i ke ztrátě zraku. Nejvyšší množství formaldehydu se spotřebuje na výrobu pryskyřic. Ty se používají jako lepidla pro koberce. Najdeme ho však i v potravinách, kosmetice, dezinfekčních přípravcích. Je součástí benzínových a naftových motorů a stavebních materiálů. Škála jeho využití je široká, účinky na organizmus jsou známé, proto je na místě věnovat této látce pozornost. 7
Obrázek č.1 SBS (Sick Building Syndrome,@) 3.4. Plísně toxiny Vliv plísní na lidský organismus je prakticky stály. Plísně jsou všudypřítomné a provázejí člověka odnepaměti. Člověk je na inhalaci spor plísní dlouhodobě adaptován. V naprosté většině případů reaguje bez zdravotních následků. V současnosti však stále častěji dochází k inhalaci vyšších koncentrací spor plísní z ovzduší některých míst. Vyšší koncentrace plísní a delší doba expozice vedou k patologickým stavům organismu. Ty se projevují nejčastěji alergiemi a respiračními onemocněními. Přibližně 70-80 % plísní je zdrojem mykotoxinů. Jejich růst závisí na vlhkosti a teplotě. Karcinogenní působení produktů plísní je u některých prokázáno, u jiných se předpokládá. Různé druhy plísní způsobují různě závažná poškození zdraví. Koncentrace spor plísní v ovzduší rozhoduje o alergické či jiné reakci a vnímavost lidských jedinců reagovat na plísně je závislá na stavu imunitního systému (obranyschopnosti organismu). (Klánová,2013,s.19) 8
3.5. Radon Radon je všudypřítomný přírodní radioaktivní plyn. Vzniká postupnou přeměnou uranu, který je v různých množstvích přítomen ve všech materiálech zemské kůry. Radon sám se přeměňuje na další radioaktivní prvky (izotopy polonia, olova a bizmutu), ty se při vdechování zachycují v dýchacích cestách a ozařují je. Do domu se dostává nejčastěji ze země (podloží) pod budovou, kde mohou být vysoké koncentrace radonu. Protože ve vytápěné budově vzniká u podlah sklepa a přízemí mírný podtlak, je radon "nasáván" z podloží různými prasklinami a netěsnostmi. Zpravidla menší význam má uvolňování radonu ze stavebního materiálu a podzemní vody přiváděné do budov. Obrázek č.2 Pronikání radonu do budovy Zdroj: (SÚRO,2017) U horníků v uranových dolech, kteří pracovali v prostředí s vysokými koncentracemi radonu, byl zjištěn vyšší výskyt rakoviny plic. Bylo prokázáno, že příčinou toho bylo ozáření dýchacích cest produkty přeměny radonu. Stejná situace je i v domech s vysokou koncentrací radonu. Odhaduje se, že pokud by lidé žili celý život v budově s koncentrací 400 Bq/m 3 (becquerelů na metr kubický), to je směrná hodnota 9
pro provedení protiradonového opatření, pak u 1-2 lidí ze sta by ozáření z radonu vyvolalo rakovinu plic. S rostoucí koncentrací přitom riziko úměrně roste. Riziko při krátkých pobytech v prostorech s vyššími koncentracemi radonu než 400 Bq/m 3 je zanedbatelné. Je totiž úměrné celkové vdechnuté radioaktivitě a ta závisí nejen na koncentraci radonu, ale také na délce pobytu. (Státní ústav radiační ochrany, v.v.i.,2017) Obrázek č.3 Mapa radonového indexu podloží (Česká geologická služba: Mapová aplikace,@) 10
4. Závěr Syndrom nezdravých budov je pojem známý už od roku 1986. Od té doby až po současnost se tento termín setkává jak s pozitivními, tak negativními názory. Mnoho odborníků říká, že se nejedná o syndrom, protože se neprokazuje charakteristickými příznaky. SBS nemá žádnou známou příčinu, diagnostické testy ani specifickou léčbu. Existují i případy, kdy všechny naměřené hodnoty byly v normě, přesto se lidi stěžovali na subjektivní problémy. Avšak mnoho onemocnění způsobených plísněmi, chemickými látkami, či znečistěným ovzduším jsou spojovány právě s nezdravými budovami. Symptomatická léčba může snížit problémy a zlepšit prognózu. Proto je důležité věnovat větší pozornost prevenci. Pokud víme, že ovzduší uvnitř interiéru je plné nebezpečných látek, je nutné časté větrání. Vzduch uvnitř budovy by měl být čistý, je dobré v budově nekouřit a odstranit co nejvíce zdrojů znečistění. Dále používat co nejméně chemických přípravků, elektrických a elektronických zařízení. Důležité je i provádět pravidelnou revizi komínů a plynových spotřebičů. V současnosti je na trhu velké množství signálních zařízení, který nás upozorní na unikající rizikové látky. A v neposlední řadě, pokud se v budově nachází klimatizace, je potřebné jí udržovat v čistotě. Nejlepší možnosti prevence SBS je propojení mezi jednotlivými systémy, které se týkají staveb. Před samotným stavěním nových objektů, kde je potřeba zvážit mnoho faktorů. Je to poloha budovy, hlučnost, vytápění a osvětlení. Další oblastí, které je třeba věnovat pozornost je ventilace a klimatizace. Konečnou činností je správné užívání, řízení a servis technických zařízení. Na prevence Syndromu nezdravých budov by se mněla podílet státní správa místními orgány. (Drbalová, 1995, s.c8) 11
5. Seznam informačních zdrojů Syndrom nezdravých budov: řešení problemů, minimalizace následků, správné kroky k tomu, aby Vaše budova vyhovovala zdraví [online], [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.syndromnezdravychbudov.cz/?page_id=16 Owlcloud: Strašidelný nebo nemocný dům,syndrom nemocných budov [online], 2015. [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.owlcloud.cz/clanky/syndrom-nezdravychbudov.html PA: Indoor Air Facts No. 4 (revised),sick Building Syndrome [online], [cit. 2017-04- 16]. Dostupné z: https://www.epa.gov/sites/production/files/2014-08/documents/sick_building_factsheet.pdf Česko, 2000,Zákon č. 258/2000 Sb.: Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, Zákony pro lidi, 11. 8. 2000. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258 Arnika: Oxid uhličitý [online], 2014. [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: http://arnika.org/oxid-uhlicity Požáry: ohnisko žhavých správ [online], 2015. [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: https://www.pozary.cz/clanek/22031-pri-vytapeni-pozor-na-oxid-uhelnaty-muzezabijet-uvolnuje-se-pri-nedokonalem-spalovani/ KLÁNOVÁ, Kateřina, 2013. Plísně v domě a bytě: odstraňování a prevence. Praha: Grada. Profi. ISBN 978-80-247-4790-3. Státní ústav radiační ochrany, v.v.i.: Základní informace o radonu [online], 2017. [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: https://www.suro.cz/cz/prirodnioz/obecne-informace Česká geologická služba: Mapová aplikace, verze 1B.2: Mapa radonového indexu podloží [online], [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=radon500&y=67 0000&x=1070000&r=250000&s=0 Sick Building Syndrome: The woolroom [online], [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: http://www.thewoolroom.com/images/blog/sick%20building%20syndrome%20voc% 20Infographic.jpg PMC US National Library of Medicine National Institutes of Health: The sick building syndrome [online], 2008. [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc2796751/ DRBALOVÁ, Karolína,Mudr., 1995. Syndrom nemocných budov: Souhrn. Státní zdravotní ústav,. Praha 10: WHO knihovna. ISBN 80-7071-104-3. 12