Fotbal trénink budoucích hvězd druhé, doplněné vydání Jaromír Votík
JEDEN TÝM TISÍCE SRDCÍ JEDEN SEN WWW.FCVIKTORIA.CZ
Fotbal trénink budoucích hvězd druhé, doplněné vydání Jaromír Votík Grada Publishing
Autor a nakladatelství děkují za podporu při vydání knihy firmě Západočeské komunální služby, a. s. Jaromír Votík Fotbal Trénink budoucích hvězd Vydala Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 6439. publikaci Ilustrace Ondřej Minář, Daniela Benešová Schémata Radek Votípka Fotografie na obálce Eduard Erben Odpovědná redaktorka Ivana Kočí Jazyková úprava Eliška Tersago Grafická úprava a sazba Jakub Náprstek Počet stran 184 První vydání, Praha 2016 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Grada Publishing, a. s., 2016 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. ISBN 978-80-271-9543-5 (pdf) ISBN 978-80-271-0029-3 (print)
Obsah Předmluva Pavla Vrby....................... 7 Předmluva Petra Čecha....................... 8 Úvod 9 Od kolébky fotbalu k současnosti 10 Přehled základních pravidel 13 Hrací plocha........................... 13 Zjednodušená pravidla pomohou hrát.............. 14 Co musí v utkání zvládnout profihráč 18 Objem, intenzita a složitost zatížení............... 18 Tvůrčí myšlení, rychlé a správné rozhodování.......... 19 Vývojové trendy......................... 19 Terminologické minimum 21 Základní pojmy.......................... 21 Herní výkon........................... 22 Grafické značení......................... 23 Sportovní příprava dětí 24 Biologicko-psychologické charakteristiky............. 24 Rodina ve výchově fotbalisty................... 28 Trenér pedagog i psycholog.................. 33 Odlišnosti v tréninku dětí a dospělých.............. 35 K moderním tréninkovým přístupům............... 39 Organizace a formy tréninku 45 Tréninkové cykly a období.................... 45 Výukové formy tréninku..................... 46 Model tréninkové jednotky.................... 53 Nácvik a herní trénink 60 Nácvik a zákonitosti učení herním dovednostem......... 60 Herní trénink a instrukce k rozvoji fotbalových dovedností.... 61 Častý kontakt s míčem je základem získání citu pro míč.... 63
Herní výkon hráče 67 Útočné herní činnosti jednotlivce................ 68 Hra bez míče......................... 68 Přihrávání........................... 70 Zpracování míče....................... 86 Vedení míče......................... 100 Obcházení soupeře...................... 105 Střelba............................ 114 Obranné herní činnosti jednotlivce............... 124 Obsazování prostoru..................... 124 Obsazování hráče bez míče................. 125 Obsazování hráče s míčem................. 127 Odebírání míče........................ 128 Standardní situace........................ 134 Hra brankáře........................... 135 Herní kombinace........................ 148 Herní systémy.......................... 157 Rozestavení hráčů........................ 160 Kondiční trénink 164 K rozvoji pohybových schopností................ 165 Kompenzační, zpevňovací a balanční cvičení 168 Kompenzační cvičení...................... 168 Zpevňovací cvičení....................... 171 Balanční cvičení......................... 173 K regeneraci, výživě a pitnému režimu 176 Úrazová prevence a hygiena 178 Seznam použité a doporučené literatury............. 179
Předmluva Pavla Vrby Nakladatelství Grada připravilo pro fotbalové trenéry, a mám na mysli i trenéry začínající či s menší hráčskou zkušeností, druhé doplněné vydání publikace Fotbal trénink budoucích hvězd. Nové pohledy na sportovní přípravu dětí jsou stručně zachyceny například v nově přidané kapitole o úloze rodiny ve výchově fotbalisty či v textu uvádějícím do problematiky změn v přístupech k tréninku dětí a mládeže. Autor přehledně a názorně též rozšířil kapitoly zmiňující význam kompenzačních, zpevňovacích a balančních cvičení. Vážení kolegové a kolegyně, hráčská zkušenost je jistě dobrým vkladem do začátku trenérské kariéry, ale jen ta určitě nestačí. Změna role z hráče na trenéra je poměrně složitá a vyžaduje postupné získání dalších, tentokrát již trenérských zkušeností. Proto je zapotřebí mnohé si nastudovat, tak aby trenér neustále zůstával takzvaně v obraze. I já jsem své trenérské zkušenosti i vědomosti získával postupně. V Přerově, kde jsem později pro zranění ukončil hráčskou kariéru, jsem ještě jako hráč začal trénovat žákovský tým. Po návratu do Havířova jsem pracoval v Baníku Ostrava nejdříve jako trenér přípravky, poté jako trenér žáků a následně dorostenců. K fotbalu dospělých jsem se dostal až v roli asistenta A týmu mužů Baníku Ostrava. Jsem přesvědčen, že zkušenosti (ať už pozitivní, či negativní), které jsem získal trénováním či studiem, mi pomohly a stále pomáhají a to jak v trenérské práci u ligových týmů (naposledy v FC Viktoria Plzeň), tak i při koučování českého reprezentačního týmu a v současné době v roli trenéra FC Anži Machačkala. Čas věnovaný trénování žákovských a dorosteneckých týmů rozhodně nepovažuji za ztracený! Naopak jej považuji za jedno z nejpříjemnějších období své trenérské kariéry. A právě trenérům, kteří chtějí zahájit vlastní trenérskou kariéru u mládežnických týmů, může tato publikace pomoci při jejich rozjezdu. Příjemné prožitky a radostnou atmosféru při trenérské práci vám i vašim svěřencům přeje Pavel Vrba, trenér FC Anži Machačkala 7
Fotbal trénink budoucích hvězd Předmluva Petra Čecha Znáte mě jako vrcholového fotbalistu, který hrál za reprezentaci České republiky a působí mnoho let v klubech patřících k těm nejlepším na světě, fotbalistu, který se stal oporou těchto týmů v jedné z nejprestižnějších lig světa. Cesta až sem, na fotbalový vrchol, však začala úplně jinde. V Plzni. Na plácku před panelákem, kde jsem hrál se svými kamarády celé odpoledne fotbal, hokej, tenis i basketbal. Pocházím ze sportovní rodiny, a tak mě můj otec učil základy prakticky všech míčových sportů i atletických disciplín. Ve chvíli, kdy jsem začal hrát za přípravku klubu Viktoria Plzeň, se fotbal stal mým sportem číslo jedna. Měl jsem štěstí na skvělé trenéry. Ti dopomohli k tomu, že jsem si fotbal zamiloval. Trenér je pro fotbalistu velice důležitou osobou v průběhu celé kariéry, možná nejdůležitější je ale na jejím samotném začátku. Od fotbalových začátků se učíte novým dovednostem a náplň tréninku je v této fázi stejně kritická jako přístup trenéra. Práce trenéra je podle mě ve fotbale tím vůbec nejsložitějším, protože řídit dvaadvacet různých osobností je někdy komplikovanější, než se na první pohled může zdát. A je úplně jedno, jestli se jedná o trénink na úrovni mládeže, dospělých, krajské či mezinárodní. Chce to znalosti, osobnost i pevné nervy, a proto bych chtěl všem, kteří chtějí trénovat, popřát hodně zdaru a pozitivní energie. My hráči trenéry doceníme většinou až později, ale i tak víme, jak moc jsou důležití. S pozdravem Petr Čech 8
Úvod Úvod Záměrem druhého, doplněného vydání publikace Fotbal trénink budoucích hvězd je předložit trenérům, ale také začínajícím trenérům-samoukům, případně těm s menší hráčskou zkušeností (tatínkům, dědečkům nebo možná někdy i maminkám či babičkám) populárně-naučnou formou zpracované didaktické minimum potřebné k trenérské práci s dětmi. Jsem však přesvědčen, že tato publikace bude pomáhat nejen výše uvedeným skupinám trenérů, ale že bude využívána jakožto zdroj doplňujících a prohlubujících informací pro učitele tělesné výchovy či při studiu trenérsko-manažerských licencí. Text upraveného vydání jsem rozšířil nejen o novou kapitolu týkající se (zatím nepříliš diskutované) úlohy rodiny ve výchově fotbalisty, ale také o moderní tréninkové přístupy a význam kompenzačních, balančních a zpevňovacích cvičení v rámci trenérské praxe. Přepracování se dočkal také původní text věnovaný problematice osvojování a zdokonalování technické stránky fotbalových dovedností se zdůrazněním dostatečného prostoru pro rozvoj koordinačních schopností a získání citu pro míč. Nové zaměření knihy je rovněž patrné v kapitolách orientovaných na biologicko-psychologické charakteristiky žákovských kategorií a na odlišnosti tréninku dětí a dospělých. Publikace tak poskytuje základní informace, které pomohou pozornému čtenáři vytvořit komplexní představu o požadavcích na herní výkon fotbalisty v celé jeho šíři i složitosti. Jakožto zdroj dalších vhodných navazujících a prohlubujících informací, a to především pro vlastní praxi trenéra na hřišti, doporučuji publikaci Fotbalová cvičení a hry (Votík, J. Praha: Grada, 2011). K orientaci v problematice jistě mohou dopomoci i další tituly, jež uvádím v seznamu použité a doporučené literatury v samotném závěru publikace. Doufám, že toto přepracované a doplněné vydání splní roli základního průvodce tréninkem dětí a případně se stane spouštěcím mechanismem pro další trenérské vzdělávání čtenářů. Autor 9
Fotbal trénink budoucích hvězd Od kolébky fotbalu k současnosti Nejstarší zprávy o míčových hrách, z nichž se přirozeným vývojem postupně vyvinul fotbal, pocházejí z Číny z doby asi 3000 let př. n. l. Další prameny pak pocházejí z Japonska (500 600 let př. n. l.), ze starého Egypta a samozřejmě se hry podobné fotbalu hrály i ve starém Řecku, v římském impériu a byly oblíbené u Mayů a Aztéků. První zprávy o fotbale v období středověku jsou z Francie, Itálie a především pak z Anglie. Ve středověku se hry již nevyvíjely izolovaně, ale docházelo k jejich vzájemnému ovlivňování. Za určitý přelom lze považovat vývoj v 18. a především pak v 19. století v Anglii. Míčové hry podobné fotbalu byly součástí výchovy a studia na školách. Jako datum vzniku původních pravidel je uváděn rok 1840. Především nejednotnost přístupu k pravidlům byla podnětem k založení prvního fotbalového svazu na světě, a tak dne 26. října 1863 založilo jedenáct zástupců klubů a škol v Londýně Football Association. Dá se tedy konstatovat, že fotbal je přibližně čtyři tisíce let stará hra, ale novodobý moderní fotbal, v podobě blízké tomu současnému, existuje téměř sto osmdesát let. V roce 1871 vznikla nejstarší pohárová soutěž, tzv. Anglický pohár, a první mezistátní utkání mezi Anglií a Skotskem bylo sehráno v roce 1872 v Glasgowe. Roku 1878 se pak odehrálo první utkání na hřišti s umělým osvětlením. Od roku 1885 se v Anglii hraje legalizovaně profesionální fotbal a v roce 1893 byl v Londýně založen vůbec první ženský fotbalový klub. Plným právem je proto Anglie nazývána kolébkou či domovem moderního fotbalu. Do střední Evropy a dalších zemí začal fotbal pronikat s přibližně dvacetiletým zpožděním, na olympijských hrách se objevil oficiálně v roce 1908 v Londýně a vítězem se stala Anglie. Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) byla založena v Paříži v roce 1904 pěti zástupci evropských zemí, první mistrovství světa se hrálo v roce 1930 v Uruguayi, jehož vítězem se stal tým pořadatelské země. 10
Od kolébky fotbalu k současnosti Evropská unie fotbalových asociací (UEFA) byla založena v roce 1954 a první mistrovství Evropy se odehrálo v roce 1968 v Itálii, kdy vítězem se stala Itálie. Vývoj fotbalu ve světě však nešel pouze směrem klasického (evropského) fotbalu. Např. v Americe se pod pojmem football rozumí tzv. americký fotbal, který se výrazně liší od našeho (evropského) fotbalu pro ten je v Americe vymezen termín soccer. V Čechách a na Moravě se fotbal začal hrát koncem 19. století v cyklistických a veslařských klubech a ve studentských kroužcích. První fotbalové utkání se v Čechách odehrálo 29. září 1887 v Roudnici nad Labem. Mezi nejstarší kluby v Čechách patří SK Slavie Praha a AC Praha. Zpočátku vznikaly fotbalové kluby většinou v Praze (výjimkou byl v roce 1894 založený SK Plzeň a Spartak Horymír Příbram), nicméně koncem 19. a na začátku 20. století začal fotbal pronikat i do dalších měst a také na venkov. Rozmach fotbalu uspíšilo vydání pravidel fotbalu v českém jazyce v roce 1897, která přeložil Josef Rössler-Ořovský. Dynamický rozvoj fotbalu byl ale přibrzděn zamítavým postojem škol k této hře. Studenti však i přes zákaz postupně tvořili členskou základnu fotbalových klubů. Postupný rozmach fotbalu si nakonec vynutil dne 19. října 1901 v Praze ustavení Českého svazu fotbalového (ČSF). Na Moravě se vůbec první fotbalové utkání odehrálo v Brně, a to v roce 1896. První zmínka o fotbalu na Slovensku pochází z roku 1893 z Banské Bystrice a jeho vývoj do roku 1918 je spjat spíše s maďarským fotbalem. V roce 1921 byla založena Československá asociace fotbalová (ČSAF), která byla v roce 1922 v Ženevě oficiálně přijata do FIFA. Do UEFA vstoupil československý fotbal v roce 1954. Československá fotbalová asociace pak v souvislosti s rozdělením Československé federace k 1. 1. 1993 zanikla a vrcholným fotbalovým orgánem v České republice se stal Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS). V roce 2011 pak došlo ke změně názvu na Fotbalovou asociaci České republiky (FAČR). Pro rozvoj žákovského a dorosteneckého fotbalu má velký význam spolupráce FAČR a MŠMT ve smyslu propojení školního a svazového fotbalu. Konkrétně se jedná o spolupráci v rámci Sportovních středisek mládeže na úrovni základních škol a Sportovních center mládeže spolupracujících se středními školami. Výrazný kvalitativní posun přípravy na předpokládanou 11
Fotbal trénink budoucích hvězd profesionální fotbalovou kariéru v žákovských a dorosteneckých kategoriích by pak měly představovat fotbalové akademie. Jejich zakládání již bylo zahájeno a v současné době prochází stadiem hledání optimálních variant. K vyhledávání a rozvoji fotbalových talentů také přispívají různé turnaje a projekty jako například McDonald's Cup, Danone Pohár národů, Coca-Cola Školský pohár, Kouba Cup a také akce v rámci projektu Fotbal ano drogy ne. Nejvýznamnější úspěchy československého a českého fotbalu Československý fotbal: 1934 2. místo na MS v Itálii 1962 2. místo na MS v Chile 1964 2. místo na OH v Japonsku 1976 1. místo na ME v Jugoslávii 1980 1. místo na OH v Moskvě 1980 3. místo na ME v Itálii 1990 postup do čtvrtfinále na MS v Itálii Český fotbal: 1996 2. místo na ME v Anglii 2000 2. místo na ME na Slovensku (reprezentace do 21 let) 2000 účast na ME v Belgii a Holandsku 2000 účast na OH v Austrálii 2002 1. místo na ME ve Švýcarsku (reprezentace do 21 let) 2004 3. místo na ME v Portugalsku 2006 účast na MS v Německu 2007 2. místo na MS v Kanadě (reprezentace do 20 let) 2008 účast na ME ve Švýcarsku a Rakousku 2011 3. místo na ME v Dánsku (reprezentace do 21 let) 2012 postup do čtvrtfinále na ME v Polsku a na Ukrajině 2015 účast na ME v České republice (reprezentace do 21 let) 2016 účast na ME ve Francii 12
Přehled základních pravidel Přehled základních pravidel Hrací plocha Hrací plocha musí mít tvar obdélníku, kdy pomezní čára je delší než branková. Délka hřiště je 90 až 120 m a šířka 45 až 90 m. Branka má rozměry 7,32 2,44 m. Obr. 1 Hrací plocha fotbalového hřiště 13
Fotbal trénink budoucích hvězd Zjednodušená pravidla pomohou hrát V průpravných hrách a v utkáních žáků je žádoucí určitá úprava pravidel, která hru zjednoduší a vytvoří podmínky pro její větší plynulost. Samozřejmě tento požadavek vyžaduje od trenéra velmi dobrou znalost pravidel fotbalu a základní znalost v rámci rozhodování utkání. Trenér průběžně seznamuje své svěřence s těmito základními pravidly: zahájení hry, dosažení branky, postavení mimo hru (ofsajd), zakázaná hra a nesportovní chování, volné kopy, pokutový kop, vhazování míče, kop od branky a kop z rohu. Z uvedených pravidel se více zmiňujeme pouze o hře rukou, ofsajdu a hře vůči soupeři, podrobnější pravidla jsou již nad rámec této knihy. Hra rukou žádný hráč nesmí hrát úmyslně rukou, kromě brankáře ve vlastním pokutovém území. Zahraje-li neúmyslně, ve hře se pokračuje. Úmyslné hraní rukou se trestá přímým volným kopem nebo pokutovým kopem. Ofsajd hráč je v postavení mimo hru, je-li na útočné polovině hřiště v okamžiku přihrávky blíže k soupeřově brankové čáře než míč a než předposlední hráč soupeře a je podle názoru rozhodčího aktivně zapojen do hry. Zakázaná hra a nesportovní chování hru vůči soupeři tělem pravidla dovolují pouze v bezprostředním souboji o míč, hráč se přitom musí snažit sám zmocnit míče. Může vrážet do soupeře nenásilně souhlasnou částí do souhlasné části těla (ramenem proti rameni apod.). Při nedodržení těchto podmínek hráč hraje zakázaným způsobem a dopouští se přestupku. Příčinou neúmyslného faulování (označovaného jako nebezpečná hra) bývá u žáků většinou zaujetí ve hře, úsilí, se kterým žáci bojují, ale také nižší úroveň techniky. Nesportovní chování je projev nevhodného a neuctivého chování vůči rozhodčím, soupeři i spoluhráči. Tyto dva přestupky (nebezpečná hra a nesportovní chování) se trestají nepřímým volným kopem. Velmi přísně se trestá úmyslné ohrožování soupeře (tzv. surová hra), a to přímým volným kopem (v pokutovém území penaltou), napomenutím (žlutá karta) nebo vyloučením ze hry (červená karta). 14
Přehled základních pravidel Malé formy fotbalu Se soutěžním ročníkem 2011/12 nastaly změny v soutěžích mladších a starších přípravek a mladších žáků. Nový model přípravy v dětských kategoriích vychází z osvědčených malých forem fotbalu v praxi dlouhodobě ověřených v Nizozemí, Anglii, Španělsku a v jiných fotbalově vyspělých zemích. Za základní změny považujeme: redukci počtu hráčů a úpravu velikosti minihřiště; realizaci co největšího a rovnoměrného zapojení všech hráčů do hry; odklon od počítání bodů. Tyto změny mají omezit honbu za výsledky za každou cenu, předčasnou specializaci hráčů na určité posty, přetěžování jedněch a nevyužívání druhých. Mají nabídnout větší prostor pro herní všestrannost, získávání herních zkušeností, prožitků a radosti ze hry, které motivují děti k hraní fotbalu. Pro ilustraci a podporu výše uvedených změn uvádíme několik motivačních hesel pro trenéry a rodiče, vycházejících ze zásad doporučených UEFA: Dětský fotbal znamená hru a hra znamená zábavu prožitek! Nabídněme dětem fotbal, který jim přináší radost! Učme děti vyhrávat i prohrávat! Dětský fotbal musí být pestrý a všestranný! Pro děti je nejdůležitější být s kamarády! S každým hráčem se musí maximálně počítat! Fotbal dětí není fotbalem dospělých! Když máme míč, útočíme na branku, když ho nemáme, útočíme na míč! Odklon od počítání bodů k získávání herních zkušeností! Výsledkaření u dětí není cestou, fotbal především musí všechny bavit! Povzbuzujme, chvalme, vysvětlujme, opravujme, ale nevylévejme si zlost! Vychovávejme děti k respektu k soupeři i k rozhodčím! Rodiče fandí, ale nekoučují! 15
Fotbal trénink budoucích hvězd Kategorie mladší přípravka, věk 6 až 8 let Počet hráčů: 4 hráči v poli + brankář Rozměry hrací plochy: 19 30 m až tři minihřiště na polovině fotbalového hřiště Rozměry branky: 2 3 m nebo 2 5 m Hrací doba: 3 12 min bez střídání hráčů, přestávka maximálně 5 min; varianta 3 16 min nebo 2 20 min, při možnosti střídat 1 až 2 hráče, přestávka 10 min Velikost míče: č. 3, pro nejmladší lze i č. 2 Kategorie starší přípravka, věk 8 až 10 let Počet hráčů: 5 hráčů v poli + brankář Rozměry hrací plochy: 25 40 m dvě minihřiště na polovině fotbalového hřiště Rozměry branky: 2 5 m Hrací doba: 2 20 min nebo 3 16 min bez střídání hráčů, přestávka maximálně 5 min; varianta 3 18 min se střídáním, nebo lze po dohodě trenérů i 3 20 min se střídáním, přestávka 10 min Velikost míče: č. 3 nebo č. 4 Kategorie mladší žáci, věk 10 až 12 let Počet hráčů: 7 hráčů v poli + brankář Rozměry hrací plochy: 50 42 m až 70 60 m, dvě minihřiště na šířku fotbalového hřiště Rozměry branky: 2 5 m Hrací doba: 2 30 min, přestávka 15 min; po dohodě trenérů i 2 35 min v případě alespoň tří hráčů na střídání, přestávka 15 min Velikost míče: č. 4 V kategorii starší žáci (12 až 14 let) již hraje 10 hráčů v poli a brankář na celé fotbalové hřiště. Uvedené změny v pojetí a ve struktuře soutěží jsou vedeny záměrem dosáhnout přiměřeným počtem hráčů na malém hřišti co největšího zapojení všech hráčů do hry se zaměřením na individuální dovednosti, a to v kategoriích přípravek i mladších žáků. Postupně se směrem ke kategorii mladších žáků orientujeme také na skupinový herní výkon a silněji podporujeme týmové vnímání. 16
Přehled základních pravidel Z hlediska specifických fotbalových dovedností osvojujeme a zdokonalujeme v malých formách fotbalu: orientaci na malém prostoru a s tím související rychlost rozhodování; řešení herních situací jeden na jednoho ve spojení s míčovou technikou. Tyto fotbalové dovednosti zdokonalujeme takzvaně pod tlakem, v podmínkách deficitu času a prostoru. Dochází tak k častějšímu kontaktu s míčem i protihráči a k rychlejšímu střídání obranné a útočné fáze. Ve stejných podmínkách dochází k rozvoji brankářských dovedností. Inspirací pro tyto změny se stal světový trend převedení pozornosti hráčů, trenérů a rodičů v dětských kategoriích od orientace na úspěch a počítání bodů k preferenci výchovy a herního výkonu. Další formy fotbalu Halový fotbal většinou se hraje formou halových turnajů v zimním přípravném období; velikost branky 2 5 m, počet hráčů 4 + 1. Futsal FIFA, řídí Komise futsalu FAČR; velikost branky 2 3 m, počet hráčů 4 + 1, hrací doba 2 20 min. Sálový fotbal futsal ( líný míč ) řídí Česká federace sálového fotbalu; velikost branky 2 3 m, počet hráčů 4 + 1, hrací doba 2 20 min. Beach fotbal (plážový fotbal) velikost branky 2,2 5,5 m, počet hráčů 4 + 1, hraje se cca na 30centimetrové vrstvě písku, hrací doba 3 12 min. Freestyle fotbal není sportovní hrou, ale atraktivní formou parádiček s míčem, kdy míč nesmí spadnout na zem. 17
Fotbal trénink budoucích hvězd * Co musí v utkání zvládnout profihráč Objem, intenzita a složitost zatížení Fotbal je sportovní týmová branková hra, která patří ve světě i u nás k vůbec nejoblíbenějším sportovním hrám. Na profesionální úrovni je i faktorem ekonomickým a politickým, může ale také sloužit jako vhodná forma aktivního odpočinku a zábavy v rámci rekreačních a rekondičních aktivit. V období zahájení fotbalové sportovní přípravy, tedy přibližně mezi 4 až 6 rokem věku, ještě nemůžeme jednoznačně vědět, zda své svěřence připravujeme pro amatérský či profesionální fotbal. Ale v tréninkovém procesu musíme na úrovni odpovídající věkové kategorii vycházet z herního zatížení, jež je určováno objemem, intenzitou a složitostí činností v průběhu utkání. Hráči elitních týmů v průběhu utkání průměrně překonají, v závislosti na svém postu v sestavě, 10 000 až 13 000 m. Například Vladimír Darida uběhl v německé bundeslize na podzim 2015 největší vzdálenost, kdy měl průměr na utkání 12 600 m a rekordní vzdálenost činila 13 700 m. Hráči v průměru překonají chůzí či poklusem přibližně 7200 až 8300 m a v běhu absolvují 2200 až 2600 m. Během vysoké intenzity se přemisťují přibližně 1200 až 1400 metrů a sprintem naběhají 220 až 280 metrů. Délka sprintů se pohybuje nejčastěji od 2 do 30 metrů, a to 30krát až 50krát za utkání. Výsledky analýz utkání nejlepších světových týmů se mohou ale částečně lišit podle volby kritéria pro hodnocení intenzity pohybu. Energetický výdej je také výrazně ovlivňován nejen intenzitou a objemem naběhaných metrů, ale také charakterem pohybové činnosti, jakými jsou například výskoky, obraty, změny směru, souboje o míč, vyrážení do stran a zpět, klamavé pohyby atd. Současné pojetí hry je charakterizováno neustálým zvyšováním požadavků na objem a intenzitu herních činností v utkání při současně se zvětšující složitosti. Jinými slovy: hráč má na uskutečnění herních činností stále méně času i méně prostoru. Fotbal současnosti je stále náročnější i z psychického hlediska. Hráč musí pohotově reagovat na neustále 18
Co musí v utkání zvládnout profihráč se měnící situace, rychle se rozhodovat a tvůrčím způsobem individuálně nebo ve spolupráci s ostatními spoluhráči řešit herní úkoly. Tvůrčí myšlení, rychlé a správné rozhodování Fotbal klade velké nároky na procesy vnímání, na tvůrčí myšlení, orientaci ve složitých situacích, na rozhodování. Řešení náročných úkolů je kromě rozvoje duševních schopností závislé i na šíři vědomostí a zkušeností. Úspěšnost taktického myšlení vyžaduje systematické zdokonalování procesů od výběrového vnímání (kvalitní hráč vnímá jen to, co je podstatné pro jeho rozhodování) a hodnocení herních situací až k volbě optimálního řešení a jeho realizaci v praxi. Rychlost všech uvedených procesů vyžaduje využívání a rozvoj předvídání čili anticipaci herního děje, k čemuž také u zkušených hráčů dochází. Stoupají nároky na koncentraci a současně na přepínání pozornosti v průběhu celého utkání. Z fyziologického hlediska klade fotbal velké nároky na nervosvalové a humorální (látkové) regulační systémy, jimiž je pohybová činnost hráče řízena. Ty se projevují v práci analyzátorů (např. zrakového, sluchového, kinestetického), v regulaci pohybové činnosti a v zajištění metabolických potřeb (zdrojů energie) pro tuto činnost. Rozmanitost a variabilita hry vyžaduje vysokou úroveň kontroly a řízení dějů prostřednictvím centrálního nervového systému (CNS). Kvalita těchto kontrolních a řídicích procesů vede k rozvoji tvůrčího herního myšlení, který je jimi zároveň podmiňován. Vývojové trendy Nejvíce změn probíhá v posledním období na postu brankáře, úloha chytajícího stopera znamená i změny v obsahu tréninku, a to směrem k požadavkům na dokonalé osvojení některých dovedností hráče v poli (čtení hry, přihrávání např. prvním dotykem, vedení míče apod.). 19
Fotbal trénink budoucích hvězd V obranné fázi hry je podmínkou tzv. konstruktivní defenziva neboli schopnost hráče přihrát míč po jeho odebrání soupeři přesně, bezpečně a ve správném okamžiku, a to nejvýhodněji postavenému spoluhráči. Dále je zdůrazňována nutnost přiblížení podmínek tréninkového procesu podmínkám utkání. Jde o požadavky na rychlost vnímání a hodnocení (co nejrychlejšího čtení hry), dále rozhodování a řešení, a to vše v deficitu času a prostoru a v osobním kontaktu se soupeřem! V útočné fázi hry je současným požadavkem agresivní ofenziva založená na předcházející skupinové součinnosti presinkového charakteru. Dále jedním z faktorů rozhodujícím o úspěšnosti týmu v současném fotbale je organizace a variabilita hry v přechodových fázích tedy při přechodu z obranné do útočné fáze a naopak. Nejlepší týmy nemají jen jednoho tvůrce hry, ale několik tvořivých hráčů. Z hlediska týmového herního výkonu jsou úspěšná mužstva s velmi variabilními, dynamickými a elastickými variantami rozestavení hráčů. Výrazné a významné je zdůrazňování požadavku na komplexnost (integritu) herně-dovednostního obsahu herních činností hráče (ovládání míče v proměnlivých podmínkách při současném optimálním taktickém řešení herních situací a při vysokých nárocích na kondici i psychiku hráče). Dále je kladen důraz na neustálý rozvoj záměrné skupinové a týmové herní spolupráce hráčů mužstva v útočných i obranných činnostech. Poslední MS a ME ve fotbale ještě zvýraznily požadavky na kreativitu hráčů (tvůrčí, neočekávané, originální způsoby řešení situací), variabilitu a flexibilitu činností jednotlivých hráčů i součinnosti skupin hráčů a celého týmu. 20
Terminologické minimum Terminologické minimum Základní pojmy V každé týmové brankové hře, tedy i ve fotbale, se střídají útočné a obranné fáze hry. Tým je v útočné fázi od okamžiku, kdy získal míč pod kontrolu, a naopak v okamžiku ztráty kontroly nad míčem přechází do obranné fáze hry. Se vzrůstající frekvencí střídání útočné a obranné fáze narůstá v současném fotbale význam přechodových fází (přechod z obrany do útoku a z útoku do obrany). Fáze hry se člení na menší části, tzv. úseky hry, které představují obsahově, časově a prostorově ohraničené části hry v útoku nebo v obraně. Vlastním obsahem fází a úseků hry jsou herní situace. Jedná se o okamžitý stav ve hře, který představuje pro hráče i tým taktickou úlohu různé složitosti. Herní situace je řešena individuálně herními činnostmi jednotlivce či jejich řetězci nebo skupinově herními kombinacemi. Herní činnosti jednotlivce (HČJ) obranné a útočné jsou nacvičené komplexy pohybových úkolů (učením získané herní dovednosti). Každá herní činnost jednotlivce má technickou a taktickou stránku a jejich kvalita je ovlivněna mimo jiné úrovní kondiční a psychické připravenosti (emoce, motivace, morálka apod.). Technická stránka herních činností jednotlivce je vnějším projevem fotbalisty, podmíněným biomechanickými zákonitostmi. Chápeme ji jako účelný způsob provedení herní činnosti či určitého řetězce herních činností realizovaných v závislosti na faktorech situačních (kvalita soupeře, klimatické podmínky atd.) a faktorech dispozičních (technická a taktická vyspělost fotbalisty), které podmiňují průběh herní situace. Taktická stránka herních činností jednotlivce je limitována úrovní psychických procesů (vnímáním, hodnocením a rozhodováním) a kvalitou technické stránky HČJ. Jedná se o výběr optimálního způsobu řešení herní situace v závislosti na podmínkách a průběhu hry. Nutno opakovaně zdůraznit, že jedním z činitelů významně ovlivňujících kvalitu taktického řešení je úroveň technické způsobilosti. Herní kombinace obranné a útočné lze definovat jako vědomou (záměrnou) spolupráci dvou a více hráčů sladěnou v prostoru a čase, s jejíž pomocí hráči uskutečňují společný taktický úkol. 21
Fotbal trénink budoucích hvězd Systémy hry obranné a útočné chápeme jako způsoby organizace hry družstva uplatňované v rámci určitého rozestavení hráčů. Jsou charakterizovány vzájemnou dělbou činností a organizací součinnosti mezi jednotlivými hráči a řadami v průběhu utkání. Herní výkon Ve fotbale rozlišujeme dva základní druhy herního výkonu, a to: individuální herní výkon čili herní výkon hráče (dále IHV); týmový herní výkon čili herní výkon družstva (dále THV). Charakteristika individuálního herního výkonu Individuální herní výkon tvoří základ týmového výkonu v utkání a jeho zkvalitnění v tréninkovém procesu se projeví změnou kvality týmového herního výkonu. Má vždy formu herních činností jednotlivce, projevujících se více méně souvislým řetězcem herních činností v utkání, které jsou projevem herních (fotbalových) dovedností. Herní dovednosti (zpracovat míč, vystřelit, obejít protihráče atd.) jsou učením (tréninkem) získané dispozice k účelnému jednání ve hře. Množství a kvalita osvojených herních činností vyjadřuje způsobilost hráče podílet se na týmovém herním výkonu. Realizace individuálního herního výkonu v utkání i v tréninku představuje určitou specifickou zátěž pro vnitřní orgány i metabolické procesy (bioenergetické zajištění pohybové činnosti), dále pro funkce hybného systému (kosterního i svalového) a řídicí činnost CNS (centrální nervové soustavy) i psychické procesy. Kvalita vlastní realizace individuálního herního výkonu je také ovlivněna např. přiměřeností požadavků, které jsou na hráče trenérem kladeny, i rušivými vlivy, plynoucími z prostředí (klima, tvrdě hrající soupeř apod.) i z konkrétní osoby hráče (únava, obavy ze soupeře apod.). Složky individuálního herního výkonu tedy tvoří herní dovednosti, pohybové schopnosti, somatické a psychické charakteristiky. A právě problematice zdokonalování individuálního herního výkonu budeme v této publikaci věnovat největší pozornost. Uvedená charakteristika ukazuje, že se jedná o složitou, bohatě strukturovanou a velmi variabilní pohybovou činnost herní výkon hráče. 22
Terminologické minimum Charakteristika týmového herního výkonu Týmový herní výkon je podmíněn individuálními herními výkony všech členů mužstva, ale není jejich pouhým souhrnem. Jednotlivé individuální herní výkony se navzájem doplňují, kompenzují a podléhají také vzájemnému regulačnímu působení. Týmový herní výkon má sociálně-psychologický rozměr (fotbalové mužstvo je sociální skupina), neboť finální výkon je závislý na dynamice vztahů, sociální soudržnosti, úrovni komunikace a motivaci hráčů. Dalším určujícím činitelem týmového herního výkonu je míra spolupráce a kvalita součinnosti hráčů při realizaci herních činností. Prostor pro herní činnost každého hráče v rámci týmového herního výkonu je určen společným cílem, a tím je vítězství, případně co nejlepším výsledek. To v praxi znamená bránit soupeři v dosažení cíle a současně prosazovat svůj cíl, tedy nejen předvídat a eliminovat činnost soupeře, ale také časoprostorově sladit svoji činnost s činností spoluhráčů a být schopen se co nejvíce podílet na dosažení skupinového cíle (vítězství v utkání) a také se mu podřídit. Obecně je cílem tréninkového procesu zaměřeného na rozvoj týmového herního výkonu zdokonalování struktury družstva ve smyslu optimalizace rolí všech hráčů, organizace jejich činnosti i jejich vztahů. Grafické značení V knize jsou graficky znázorněny fotbalové situace, herní cvičení, pohybové hry apod. V těchto schématech je použita následující grafická symbolika. bránící nebo útočící hráč trenér brankář pohyb hráče bez míče přihrávka střelba pohyb hráče s míčem vedení míč branka meta, kužel 23
Fotbal trénink budoucích hvězd Sportovní příprava dětí Biologicko-psychologické charakteristiky Při plánování přípravy a vedení tréninkové jednotky (i ve vztazích k hráčům mimo trénink) musejí trenéři mužstev v dětských a mládežnických kategoriích respektovat věkové zvláštnosti svých svěřenců dané vývojovými zákonitostmi. Tato specifika se odrážejí jak ve sféře psychiky, tak v oblasti tělesného rozvoje (pohybová soustava kostra a svalstvo, funkční možnosti vyvíjejícího se organismu); trenér tak musí volit vzhledem k těmto věkovým zvláštnostem odpovídající formy, metody a prostředky. Nerespektování těchto specifik může vést až k poškození organismu mladého hráče! Věkové zvláštnosti se promítají i do doporučeného poměru jednotlivých metodicko-organizačních forem pro jednotlivé dětské věkové kategorie (viz tab. 1). Tab. 1 Doporučený poměr metodicko-organizačních forem podíl v % Věk průpravná cvičení herní cvičení průpravné hry 6 8 10 20 0 5 80 90 8 10 15 25 5 10 70 80 10 12 20 25 10 20 60 70 12 14 25 30 20 25 55 65 Dále uvádíme stručné biologicko-psychologické charakteristiky žáků, které je žádoucí respektovat při psychickém a fyzickém zatěžování v průběhu tréninkového procesu. Tyto informace je ale nutné chápat a uplatňovat v praxi se zřetelem na konkrétní hráče, jelikož často dochází k nerovnoměrnosti vývoje mezi jedinci (zrychlený či zpomalený vývoj). 24
Sportovní příprava dětí Věková kategorie 6 až 10 let Pro věkovou kategorii 6 až 10 let jsou charakteristická dvě kritická období: 1. vstup do školy, kdy se výrazně mění denní i pohybový režim; 2. období zpomalení růstu jakožto přípravy na pubertu. V mladším školním věku lze zdravé dítě považovat za relativně dokonalý, vyrovnaný systém a z hlediska funkčních možností (při odpovídající zátěži) za poměrně velice zdatného jedince. Z toho ale nelze vyvozovat, že například devítiletý žák, vzhledem k pozdější definitivní podobě neurologické sféry, je již plně nervově vyzrálý. Každá činnost musí být u dítěte doplněna kompenzační aktivitou. Jednostranné či neúměrně velké tréninkové zatížení vyvolá jednostrannou či nadměrnou, poměrně rychlou, ale nefyziologickou adaptaci na tuto činnost. Velká odpovědnost trenérů při výběru metod, forem a prostředků spočívá ve skutečnosti, že chyba v metodice nebo výběru činností se poměrně rychle projeví konkrétními negativními změnami organismu mladého jedince. V mladším školním věku dosahuje nervosvalová koordinace vysoké úrovně, je však limitována psychicky. V 7 až 8 letech již dětem nedělá potíže provedení pohybů bez zrakové kontroly, mezi 7 a 10 lety dochází k nejintenzivnějšímu rozvoji koordinačních schopností (základ techniky). Děti mají značné předpoklady pro motorické učení, snadno se učí novým dovednostem, cvičení však musíme vést dynamicky, bez dlouhých odpočinkových fází. Jsou schopny zvládnout i relativně náročná cvičení, která však musejí mít rychlý spád a musejí odpovídat možnosti krátké koncentrace pozornosti žáků. Ve druhé polovině tohoto období se zpomaluje tempo růstu, zdokonaluje se funkce srdečně-cévního systému a zvětšuje se vitální kapacita plic. Mladší školní vět je citlivým obdobím pro rozvoj koordinačních schopností, odrazové síly, obecné vytrvalosti a rychlosti pohybů. Tab. 2 Poměrné zastoupení pohybových schopností při jejich rozvoji (upraveno podle Kučery) doporučený podíl pohybových schopností v % věk koordinačních rychlostních silových vytrvalostních 6 let 35 45 25 35 15 25 10 20 8 let 30 40 25 35 15 25 15 25 10 let 25 35 30 40 20 30 20 30 25
Fotbal trénink budoucích hvězd Současné tendence ještě poněkud více zvýrazňují rozvoj koordinačně rychlostních schopností. Šestý až sedmý rok věku je obdobím, kdy nejúčinnější formou herních činností jsou krátcetrvající jednoduché hry s velkým emočním účinkem. Postupně od 8 až 9 let převládá konkrétní myšlení, rozvíjí se paměť, schopnost zevšeobecňovat a abstrahovat. Rostoucí intelektuální úroveň umožňuje zařazovat i pohybové a průpravné hry se složitějšími pravidly. Nastupuje období postupné socializace, začátek osamostatňování, objevuje se impulzivnost a malá vůle. Charakteristická je nerovnoměrnost vývoje mezi jedinci, kterou musíme respektovat. Biologický věk se od kalendářního věku může lišit až o 2 3 roky, což prakticky znamená, že v družstvu jednoho věkového ročníku mohou být v extrémním případě dva chlapci biologicky od sebe vzdálení 4 6 let, což je rozhodující při zatěžování i volbě adekvátních forem, metod a prostředků. Z komplexního pohledu musíme konstatovat, že je nutné vycházet ze specifik mladšího školního věku a jim přizpůsobovat zásady sportovní přípravy, které by měly respektovat: 1. preferenci rychlého střídání různých aktivit; 2. preferenci dynamické činnosti před statickou; 3. vyloučení dlouhodobých činností; 4. vysokou motivační potřebu dětí; 5. propojování tvořivého myšlení s konkrétním pohybem; 6. vysokou schopnost napodobovat dospělé nebo starší jedince. Z uvedeného je zřejmý požadavek vzájemného propojení rozvoje sociální, psychické i fyzické sféry mladého organismu v průběhu sportovní přípravy. Věková kategorie 10 až 14 let Období 10 až 14 let věku je etapou přechodu od dětství k dospělosti. V organismu dítěte probíhají velké biologické změny, které se odrážejí i ve vývoji dětské psychiky. Z hlediska psychofyziologických zvláštností považujeme za vhodné odděleně charakterizovat období od 10 do 12 a od 12 do 14 let. Věkové období přibližně od 10 do 12 let můžeme označit za předpubertální etapu. Značného stupně rozvoje dosahuje pohybová koordina- 26
Sportovní příprava dětí ce, reakční doba je téměř stejná jako u dospělých, za významné je toto období považováno také v otázce rozvoje rychlostních schopností (a to především frekvence pohybů). Mezi 9. a 11. rokem, kdy může již dojít k poměrně značnému nárůstu svalové síly, preferujeme rozvoj dynamických a explozivních silových schopností. Po předpubertální etapě začíná u chlapců kolem 12 let puberta. V oblasti psychiky dochází postupně k diferenciaci zájmů. Zvýrazňuje se úsilí po samostatnosti, žáci jsou většinou iniciativnější, ale zároveň narůstá jejich kritičnost. Cítí se dospělými a požadují, aby s nimi ostatní také tak jednali. Záporné hodnocení může vyvolat nedůvěru ve vlastní síly a naopak přehnaná pochvala přehnané, až neodpovídající sebevědomí. V každém případě je v jednání nutno volit diferencovaný přístup a brát v úvahu rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem. Pro věk 12 až 14 let je charakteristický rychlý, často až prudký růst zejména končetin a vývoj svalstva. Proto narůstá význam správné výživy (i pitného režimu), která odpovídá jak růstovým změnám, tak požadavkům zatěžování. Nerovnoměrnost vývojových změn se projevuje zhoršenou pohybovou koordinací a psychickou nevyrovnaností. Po odeznění pubertálních změn dochází ke zřetelnému zlepšování nervosvalové koordinace. Zdokonaluje se diferenciace svalového úsilí, zpřesňují se pohyby. Nastupující rozvoj svalstva je předpokladem pro další rozvoj silových schopností včetně silové vytrvalosti. Maximálně do 14. až 15. roku věku narůstá rychlost pohybů, poté stagnuje nebo se zpomaluje. Zlepšuje se také ohebnost a kloubní pohyblivost. Pro celé období přechodu od dětství k počínající dospělosti je charakteristický nerovnoměrný vývoj. Výrazné tělesné, funkční i psychické změny se odrážejí ve strukturálních změnách osobnosti, v rozumovém, mravním i v sociálním vývoji. Radikálně se mění přístupy k autoritě, která již není pasivně přijímána, ale je kriticky vyhledávána. Dochází k přehodnocování a ke kolísání postojů a zájmů o pohybové aktivity, a to včetně fotbalu. Zvyšuje se sebeuvědomění, ale časté přeceňování schopností a nadměrná ctižádost může vést až k nežádoucímu přetěžování. Změny v organismu vedou často k pocitu odlišnosti, což na jedné straně může vést až k uzavírání se do sebe a vyhýbání se sociálním kontaktům a na straně druhé pak k nežádoucímu, agresivnímu jednání. Žáci mají tendenci k napodobování, vytváření idolů a i toho je třeba využít při citlivém vedení. V každém případě je vždy vhodné při jednání s nimi volit diferencovaný přístup. 27
Toto je pouze náhled elektronické knihy.