20. listopadu 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Ochrana ovzduší Terminologie a cíle ochrany ovzduší Nástroje ochrany ovzduší před vnášením znečišťujících látek Výkon státní správy v oblasti ochrany ovzduší
Ochrana ovzduší strana 2 Úvod Ovzduším se rozumí plynný obal Země (atmosféra). Předmětem právní úpravy je vnější ovzduší, které se vyskytuje volně v prostoru. Naopak vnitřní ovzduší (uvnitř budov či jiných objektů) je předmětem ochrany v rámci práva zdravotnického a hygienického. Optimální a pokud možno konstantní zastoupení prvků a látek přirozeně se vyskytujících v ovzduší je základním předpokladem existence současných forem života na naší planetě. Nadměrné vnášení cizorodých (zejména jedovatých) látek do ovzduší narušuje tuto skladbu a rovnováhu a je příčinou některých globálních problémů životního prostředí (skleníkový efekt globální oteplování, narušování ozónové vrstvy Země, kyselé deště). Nepříznivý stav znečištěného ovzduší bezprostředně negativně ovlivňuje i stav ostatních složek životního prostředí a ekosystémů.
Ochrana ovzduší strana 3 Právní úprava v Evropské unii Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech
Ochrana ovzduší strana 4 Prameny právní úpravy v České republice Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012 ve znění novel Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ze dne 7. února 2012 Vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů ze dne 12. července 2012
Ochrana ovzduší strana 5 Základní terminologie vnější ovzduší ovzduší v troposféře znečišťující látka každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem znečišťování ovzduší (emise) vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší úroveň znečištění hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise) nebo její depozice na zemský povrch za jednotku času provozovatel zdroje znečišťování právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje
Ochrana ovzduší strana 6 Kategorizace zdrojů znečišťování Zdroje znečišťování stacionární ( 2 písm. e)) ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů mobilní ( 2 písm. f)) samohybná a další pohyblivá, případně přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení
Ochrana ovzduší strana 7 Kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování podle typu činnosti a podle velikosti zdroje (množství určitých emitovaných látek ze stacionárního zdroje): zdroje vyjmenované v seznamu v příloze č. 2 zákona 1. Energetika spalování paliv 2. Tepelné zpracování odpadů, nakládání s odpady a odpadními vodami 3. Energetika ostatní 4. Výroba a zpracování kovů a plastů 5. Zpracování nerostných surovin 6. Chemický průmysl 7. Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl 8. Chovy hospodářských zvířat 9. Použití organických rozpouštědel 10. Nakládání s benzinem 11. Ostatní zdroje zdroje nevyjmenované zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona
Ochrana ovzduší strana 8 Cíle ochrany ovzduší předcházení znečišťování ovzduší snižování úrovně znečišťování omezení rizik pro lidské zdraví způsobených znečištěním ovzduší snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší
Ochrana ovzduší strana 9 Nástroje právní regulace na ochranu ovzduší stacionární zdroje přípustná úroveň znečištění přípustná úroveň znečišťování povinnosti subjektů administrativní nástroje plánovací a koncepční nástroje a programové dokumenty ekonomické nástroje požadavky na kvalitu paliv evidence zdrojů znečišťování ovzduší a jejich emisí (REZZO) registr informačního systému kvality ovzduší autorizace plošné mechanismy ochrany (zvláštní ochrana) sankční nástroje
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 10 Přípustná úroveň znečištění Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují: hodnoty imisních limitů (příloha č. 1 zákona) meze tolerance četnost překročení pro jednotlivé znečišťující látky hodnoty cílových imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky (vztahují se k přízemnímu ozónu) Přípustná úroveň znečištění představuje určitý standard kvality vnějšího ovzduší neboli maximální přípustnou koncentraci znečišťujících látek rozptýlených ve vnějším ovzduší.
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 11 Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Příloha č. 1 zákona Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Oxid siřičitý 1 hodina 350 μg m -3 24 Oxid siřičitý 24 hodin 125 μg m -3 3 Oxid dusičitý 1 hodina 200 μg m -3 18 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 μg m -3 0 Oxid uhelnatý maximální denní osmihodinový průměr 10 μg m -3 0 Benzen 1 kalendářní rok 5 μg m -3 0 Částice PM 10 24 hodin 50 μg m -3 35 Částice PM 10 1 kalendářní rok 40 μg m -3 0 Částice PM 2,5 1 kalendářní rok 25 μg m -3 0 Olovo 1 kalendářní rok 0,5 μg m -3 0
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 12 Přípustná úroveň znečišťování Přípustnou úroveň znečišťování ovzduší určují: emisní limity emisní stropy přípustná tmavost kouře technické podmínky provozu Přípustná úroveň znečišťování se vztahuje k množství znečišťujících látek, jež jsou vypouštěny z jednotlivých zdrojů znečišťování. Zjednodušeně se jedná o maximální přípustné znečištění, které jsou provozovatelé oprávněni vypouštět ze zdrojů do ovzduší.
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 13 Povinnosti subjektů Povinnosti subjektů lze rozdělit na: povinnosti právnických a fyzických osob uvádějící na trh paliva uvádějící na trh stacionární zdroj povinnosti provozovatele stacionárního zdroje ( 17) povinnosti osob nakládající z vybranými barvami, laky a výrobky pro opravu nátěru silničních vozidel ( 18) zajištění minimálního obsahu biopaliv ( 19) snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot ( 20)
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 14 Administrativní nástroje Administrativní nástroje jsou představovány výsledky rozhodovací činnosti příslušných úřadů v podobě stanovisek, závazných stanovisek a povolení orgánů ochrany ovzduší. Při vydávání stanovisek, závazných stanovisek a povolení by příslušné úřady měly přihlížet ke stávajícímu znečištění v dané oblasti. Pokud se uvedená stanoviska a povolení týkají oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jejich rozhodování vychází z programů ke zlepšení kvality ovzduší. V ostatních oblastech se orgány ochrany řídí programy snižování emisí.
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 15 Koncepční nástroje Mezi koncepční nástroje v oblasti ochrany ovzduší patří: Národní program snižování emisí České republiky ( 8) krajské a místní programy snižování emisí znečišťujících látek plány snížení emisí znečišťujících látek u stanovených stacionárních zdrojů Programy zlepšování kvality ovzduší ( 9; příloha č. 5) krajské a místní programy
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 16 Ekonomické nástroje Vůči stacionárním zdrojům znečišťování ovzduší (příloha č. 2 zákona) se uplatňují ekonomické nástroje v podobě poplatků za znečišťování ovzduší. Základem poplatku za znečišťování je množství emisí ze stacionárního zdroje nebo zdrojů v tunách. Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění a sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t) Příloha č. 9 zákona 2013-2016 2017 2018 2019 2020 2021 a dále TZL 4 200 6 300 8 400 10 500 12 600 14 700 SO 2 1 350 2 100 2 800 3 500 4 200 4 900 NO x 1 100 1 700 2 200 2 800 3 300 3 900 VOC 2 700 4 200 5 600 7 000 8 400 9 800
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 17 Plošné mechanismy ochrany (zvláštní ochrana) Zvláštní ochrana ovzduší se zajišťuje: stanovením oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší stanovením zón pro ochranu ekosystémů a vegetace nepřetržitým sledováním úrovně znečištění ovzduší zpracováním programů ke zlepšení kvality ovzduší akčními plány obsahujícími krátkodobá opatření stanovením zvláštních imisních limitů smogovým varovným a regulačním systémem
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 18 Sankční nástroje Jako sankci v rámci odpovědnosti za správní delikty ( 22 a násl.) lze podle zákona o ovzduší uložit: zjednání nápravy pokuty omezení nebo zastavení provozu
Ochrana ovzduší strana 19 Nástroje právní regulace na ochranu ovzduší mobilní zdroje stanovení technických parametrů a emisních limitů povinnosti subjektů stanovení požadavků na složení paliv ekonomické nástroje sankční nástroje
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 20 Stanovení technických parametrů a emisních limitů Mobilní zdroje (silniční vozidla) mají stanoveny technické požadavky, jejichž dodržování je zajištěno prostřednictvím: schvalování typu vozidla schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného a dovezeného silničního vozidla schvalování technické způsobilosti vozidla v provozu
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 21 Povinnosti subjektů Provozovatelé mobilních zdrojů znečišťování jsou povinni provozovat a udržovat tyto zdroje v souladu s podmínkami stanovenými zvláštními právními předpisy včetně dodržování stanovených emisních limitů. Výrobci a dovozci jsou povinni vyrábět a dovážet pouze takové mobilní zdroje, které splňují podmínky pro provoz a emisní limity stanovené zvláštními právními předpisy. Provozovatelé mobilních zdrojů znečišťování jsou povinni plnit pokyny orgánů ochrany ovzduší vydané podle 10 odst. 4 a 5.
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 22 Stanovení požadavků na složení paliv Požadavky na složení paliv zejména s ohledem na obsah biopaliv v pohonných hmotách jsou konkretizovány v ustanovení 19 zákona o ovzduší. Vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot) ze dne 5. května 2010 ve znění novel Povinnost dodavatelů pohonných hmot snižovat emise skleníkových plynů z pohonných hmot je konkretizována v ustanovení 20 zákona o ovzduší.
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 23 Ekonomické nástroje Ekonomický nástroj motivující k využívání biopaliv představuje poplatek z objemu biopaliv za neuvedení stanoveného množství biopaliva do volného daňového oběhu.
Ochrana ovzduší Nástroje právní regulace strana 24 Sankční nástroje Sankce v podobě pokuty lze ukládat nejen podle zákona o ovzduší (např. výrobcům, dovozcům a prodejcům paliv), ale rovněž i v režimu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (výrobcům vozidel aj.). Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ze dne 10. ledna 2001 ve znění novel
Ochrana ovzduší strana 25 Výkon státní správy v oblasti ochrany ovzduší Státní správu na úseku ochrany ovzduší zajišťuje ( 27): Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zdravotnictví Česká inspekce životního prostředí Česká obchodní inspekce krajské úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností obecní úřady újezdní úřady a Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů celní úřady
Ochrana ovzduší Výkon státní správy strana 26 Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo vydává ( 11 odst. 1): stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje v průběhu jejich pořizování závazné stanovisko k umístění stavby pozemní komunikace v zastavěném území obce o předpokládané intenzitě dopravního proudu 15 tisíc a více vozidel za 24 hodin v návrhovém období nejméně 10 let a parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání, k řízení podle jiného právního předpisu rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje využívajícího technologii, která doposud nebyla na území České republiky provozována, kterým se pouze stanoví: 1.zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadována rozptylová studie, případně pro jaké znečišťující látky 2.zda mají být u daného typu stacionárního zdroje vyžadována kompenzační opatření, 3.zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadován provozní řád jako součást povolení 4.emisní limity, podmínky provozu a způsob zjišťování úrovně znečišťování pro daný typ zdroje
Ochrana ovzduší Výkon státní správy strana 27 Krajský úřad Krajský úřad vydává ( 11 odst. 2): stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu obce v průběhu jeho pořizování závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší k řízením podle stavebního zákona závazné stanovisko ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší k řízením podle jiného právního předpisu, povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší
Příklad povolení provozu strana 28
Příklad povolení provozu strana 29
Příklad povolení provozu strana 30
Příklad povolení provozu strana 31
Ochrana ovzduší Výkon státní správy strana 32 Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává ( 11 odst. 3): závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší
Ochrana ovzduší Výkon státní správy strana 33 Obecní úřad Obecní úřad může vydat ( 11 odst. 4): vyjádření k řízení o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší k řízením podle stavebního zákona, a to do 15 dnů ode dne doručení podkladů ve věci, pokud se s krajským úřadem nedohodne jinak
20. listopadu 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země Terminologie a cíle ochrany Nástroje ochrany Výkon státní správy
Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země strana 35 Prameny právní úpravy v České republice Původně Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ze dne 14. února 2002 ve znění novel HLAVA III Ochrana ozonové vrstvy Země 23-33 HLAVA IV Ochrana klimatického systému Země 34-35 zrušen a nahrazen s platností od 1. 9. 2012 novým: Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012 ve znění novel k této základní právní úpravě ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země dále přistupují další právní předpisy:
Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země strana 36 Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ze dne 9. prosince 2004 ve znění novel Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů ze dne 18. prosince 2008 s účinností od 1. ledna 2013 zrušena zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Vyhláška č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů ze dne 18. srpna 2009 s účinností od 1. září 2012 zrušena novým zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země strana 37 Právní úprava platná od 1. září 2012 Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ze dne 7. února 2012 Vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů ze dne 12. července 2012
Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země strana 38 Základní terminologie provozovatel osoba skutečně zajišťující technický provoz zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny; není-li známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník takového zařízení recyklace výrobků zpracování vyřazených výrobků za účelem znovuzískání regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a materiálového využití regulovaná látka látka uvedená na seznamu v Příloze I. nařízení č. 1005/2009/ES, včetně svých izomerů, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná
Ochrana ozónové vrstvy Základní terminologie strana 39 nová látka látka uvedená na seznamu v Příloze II. nařízení č. 1005/2009/ES, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná skleníkové plyny vodní pára oxid uhličitý CO 2 metan CH 4 oxid dusný N 2 O částečně nebo zcela fluorovaný uhlovodík fluorid sírový F-plyny fluorované skleníkové plyny; syntetické látky, které se nevyskytují přirozeně (např. fluorované uhlovodíky (HFC) k chlazení a mražení, chlorofluorouhlovodíky (CFC), fluorid sírový (SF 6 ) a perfluorouhlovodíky (PFC) pro elektronický průmysl)
Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země strana 40 Nástroje právní regulace na ochranu ozónové vrstvy Nástroje právní regulace se týkají: vlastní výroby a používání regulovaných látek obchodování s regulovanými látkami a výrobky je obsahujícími omezování úniků ekonomické nástroje sankční nástroje
Ochrana ozónové vrstvy Nástroje právní regulace strana 41 Regulace výroby, uvádění na trh a používání úplný zákaz výroby regulovaných látek výjimky ze zákazu a postupné omezování výroby stanovených látek zákaz uvádění na trh a používání regulovaných látek výjimky ze zákazu a postupné omezení uvádění na trh a použití regulovaných látek zákaz uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky
Ochrana ozónové vrstvy Nástroje právní regulace strana 42 Pravidla pro obchodování s regulovanými látkami zákaz dovozu regulovaných látek nebo výrobků a zařízení je obsahujících s výjimkami zákaz vývozu regulovaných látek a výrobků je obsahující s výjimkami vývozní a dovozní licence pro případy uplatnění výjimek stanovení kvót výrobcům a dovozcům regulovaných látek označování látek a výrobků
Ochrana ozónové vrstvy Nástroje právní regulace strana 43 Regulace úniků regulovaných látek povinnosti subjektů: znovuzískávat regulované látky získané látky zneškodnit, regenerovat nebo recyklovat označovat obaly a výrobky kontrolovat úniky látek odstraňovat závady instalovat systémy detekce apod. certifikace osob pro realizaci: kontroly těsnosti zařízení a úniku látek zacházení s regulovanými látkami, jejich znovuzískávání, zneškodňování, servisní práce apod. evidence, vykazování a registr regulovaných látek
Ochrana ozónové vrstvy Nástroje právní regulace strana 44 Ekonomické nástroje Ekonomické nástroje představují poplatky za výrobu regulovaných látek a výrobků, které je obsahují. Poplatek činí 400 Kč za kilogram regulované látky a je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Správcem poplatku za regulované látky je Česká inspekce životního prostředí.
Ochrana ozónové vrstvy Nástroje právní regulace strana 45 Sankční nástroje Jako možný nepříznivý následek porušení primární povinnosti je lze uložit v podobě: opatření k nápravě, včetně uložení k nezávadnému zneškodnění, popřípadě recyklaci či regeneraci regulovaných látek nebo výrobků zrušení certifikace k zacházení s regulovanými látkami pokut
Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země strana 46 Nástroje právní regulace na ochranu klimatického systému Země Mezi nástroje právní regulace patří například: povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů povinnosti subjektů ekonomické nástroje povolenky rejstřík obchodování s povolenkami evidence Národní inventarizační systém sankční nástroje
Ochrana klimatického systému Nástroje právní regulace strana 47 Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů Povolení se vztahuje na provozovatele vybraných zařízení, jimiž jsou výhradně stacionární zdroje uvedené v příloze č. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Podmínkou vydání povolení je dostatečné materiální, technické a organizační vybavení ke zjišťování a vykazování emisí.
Ochrana klimatického systému Nástroje právní regulace strana 48 Povinnosti subjektů Základní povinností provozovatele zdroje skleníkových plynů je provozovat zařízení na základě povolení. Na něj navazují další povinnosti: zjišťovat a vykazovat množství emisí skleníkových plynů zajistit ověření vykázaného množství autorizovanou osobou aj. Subjektům, které vyrábějí F-plyny, jsou uloženy povinnosti: zákaz uvádění stanovených výrobků a zařízení na trh omezovat úniky a používání znovuzískávat a zneškodňovat uvedené plyny povolení k používání jako hasících prostředků označovat výrobky s obsahem těchto plynů kontrolovat úniky, instalovat systémy detekce aj.
Ochrana klimatického systému Nástroje právní regulace strana 49 Ekonomické nástroje Povolenky či obchodovatelná oprávnění představují majetkovou hodnotu odpovídající právu provozovatele zařízení vypustit do ovzduší tunu oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, který má stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém Země. Provozovatelé zdrojů skleníkových plynů mohou vypouštět jen takové množství emisí, které je pokryto jim přidělenými povolenkami.
Ochrana klimatického systému Nástroje právní regulace strana 50 Rejstřík obchodování s povolenkami
Ochrana klimatického systému Nástroje právní regulace strana 51 Evidence Národní inventarizační systém
Ochrana klimatického systému Nástroje právní regulace strana 52 Sankční nástroje V režimu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů lze za porušení povinností stanovených zákonem očekávat zrušení povolení a pokutu.
Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země strana 53 Výkon státní správy Státní správu na úseku ochrany ozónové vrstvy vykonávají ( 21 a další): Ministerstvo životního prostředí Česká inspekce životního prostředí Česká obchodní inspekce celní úřady
Ochrana ovzduší strana 54 Otázky 1. Jaké podklady bude správní orgán vyžadovat pro ověření, že provozovatel zdroje znečišťování ovzduší dodržuje emisní limity? 2. Uveďte alespoň 3 činnosti správních orgánů v rámci ochrany ovzduší. 3. Jaké znáte nástroje ke snižování úrovně znečišťování a znečištění ovzduší, které správní orgán v oblasti ochrany ovzduší používá? 4. Jak se dělí zdroje znečišťování ovzduší a co to je vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší?