Svéprávnost, opatrovnictví a zvláštní příjemce

Svéprávnost, opatrovnictví a zvláštní příjemce

Svéprávnost, nezpůsobilost, právní úkon Svéprávnost ( 15 odst. 2 NOZ) Ten, kdo je plně způsobilý právně jednat, je svéprávný. Svéprávný je proto, že je osobou svého práva, rozhoduje o sobě sám, nerozhoduje o něm a za něho ani zákonný zástupce ani opatrovník. Svéprávnosti se nelze vzdát: je údělem člověka vyrovnat se po celý život s vlastní svobodou a být odpovědný za to, co dobrého či špatného činí. Za běžných okolností se člověk stane svéprávným dosažením zletilostí. Nezpůsobilost Faktická Zhoršování zdravotního stavu snižování neschopnosti jednat zjišťuje nejdříve rodina nebo pečující osoba. Pro jednotlivé úkony (jednání) často dostačuje plná moc, kterou osoba ještě chápe nebo ji udělila před zhoršením stavu. Uznána správním orgánem Správní orgán pro jednotlivé konkrétní případy (řízení) ustanoví opatrovníka. Podkladem je lékařská zpráva. Uznaná soudem Pro běžný život soud ustanoví opatrovníka. Podkladem je znalecký posudek a zpráva sociálního pracovníka. Právní úkon Je projev vůle, kterým fyzická osoba zakládá, mění nebo ruší svá práva či povinnosti.

Jednání Rozumí a chápe Nerozumí a nechápe - Podepíše se může zplnomocnit - nepodepisuje se - Nepodepíše se zplnomocňuje - opatrovník laický, veřejný * 2 svědci + znak - zástupce z řad členů domácn. * 2 svědci + notář - podpůrce - Rozsah zplnomocnění - uzavírání smluv o sociální služ. * speciální * generální Plná moc zaniká Provedením úkonů, na který byla omezena Je-li odvolána zmocnitelem Je-li vypovězena zmocněncem Smrtí

Ochranné instituty využívané v soc. oblasti Zvláštní příjemce v dávkových systémech soc. zabezpečení Zvláštní příjemce důchodu rozhoduje obecní úřad typu I (přenesená působnost) Zvláštní příjemce ostatních soc. dávek (rozhoduje státní orgán) (vždy rozhoduje úřad, který dávky vyplácí ÚP nebo OSSZ) Podpůrné mechanismy dle speciálních předpisů sociálního zabezpečení: Uzavírání smluv o sociální službě (obecní úřad s rozšířenou působností) Zahajování řízení z úřední moci o sociálních dávkách (ÚP) Méně omezující podpůrné mechanismy dle občanského zákoníku: Předběžné prohlášení Podpůrce Zastoupení členem domácnosti Opatrovnictví: dle občanského zákoníku: Při omezení svéprávnosti Bez omezení svéprávnosti Procesní opatrovnictví v řízeních Správnířízení, občanskoprávní, trestně právní, správně právnířízení u soudu

Zvláštní příjemce dávky dle speciálních předpisů: Obecní úřad obce typu I. v přenesené působnosti rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce ve správním řízení pro účely důchodových dávek zákonná úprava: Zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, 10 a 118, Zák. č. 155/1995 Sb.,o důchodovém pojištění, 64. Pokud postupy a podmínky pro řízení o ustanovení zvláštního příjemce nejsou upraveny těmito speciálními předpisy, jsou upraveny obecným právním předpisem, a to: zák. č. 500/2004 Sb., správní řád Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje jako státní orgán v rámci výkonu státní správy zvláštního příjemce pro účely nemocenských dávek Úřad práce ČR rozhoduje v rámci státní správy o zvláštním příjemci ve všech sociálních dávkách nepojistného systému (II. a III. pilíř sociálního zabezpečení)

Důvody ustanovení zvl.příjemce důchodu Tzv. technický důvod- osoba není schopna dávku přijímat- je omezena mobilitě, v motorice, ale duševně není omezena (je schopna samostatně uvědoměle jednat ) tj. je potřeba její souhlas s ustanovením zvláštního příjemce a je jí tak zachována osobní dispozice s důchodem. Kontrola výkonu funkce zvláštního příjemce ze strany úřadu je pak v rozsahu zjištění zda zvláštní příjemce předá důchod oprávněné osobě nebo s ním nakládá dle dispozic důchodce. Potvrzení lékaře není nezbytné, zpravidla jen potvrzuje omezenou motoriku nebo mobilitu apod., tj. že osoba není schopna zvládnout podpis nebo se dopravit na poštu, ale je schopna sama jednat. Obdobná situace nastává, když např. rodič jako zákonný zástupce a tím příjemce dávky pro dítě (tj. sirotčí důchod ) má problém dávku přijímat, a to ze shodného důvodu, tj. omezená mobilita nebo motorika, ale rodič je schopný odpovědně a uvědoměle jednat. Dávka není využívána v souladu s jejím účelem, a to především k potřebě osob závislých výživou na oprávněné osobě nebo, že rodičřádně nenakládá s důchodem dítěte. Není vyžadován souhlas osoby s ustanovením zvláštního příjemce, je však nezbytné vyjádření orgánu sociálně právní ochrany dětí, příp. dalších institucí ochrany práv dětí. Není třeba potvrzení lékaře, pokud je důvodem uvědomělé ale neodpovědné jednání rodiče. Kontrola ze strany úřadu probíhá podrobně a dle individuálních potřeb osob, aby ty byly zajištěny. Osoba není schopna zajistit své potřeby z důvodu duševního onemocnění - je potřeba potvrzení lékaře, kontrola nastavena úřadem, souhlas oprávněné osoby důchodce není vyžadován, protože zpravidla tato osoba není uvědoměle a někdy i fakticky schopna. V těchto situacích úřad ustanovuje osobě opatrovníka pro řízení, funkce opatrovníka končí pravomocným rozhodnutím úřadu. Dispozice s důchodem pak má zvláštní příjemce a úřad v rámci kontroly žádá zvláštního příjemce o vypořádání dávky a předložení podkladů (účty, faktury, potvrzení o úhradách a pod.).

Kdo je účastníkem řízení Oprávněná osoba z dávky důchodce (starobní, invalidní, sirotčí) - pokud půjde o nezl. dítě nebo důchodce, který je omezen v jednání z důvodu duševního onemocnění, tak je nezbytné ustanovit v řízení opatrovníka úřadem; opatrovníkem nemůže být osoba, která bude ustanovena zvláštním příjemcem; u dítěte by mohl být opatrovníkem pracovník orgánu sociálně právní ochrany dětí obce typu III). Zákonný zástupce nebo opatrovník, který dosud na místo oprávněné osoby tuto dávku přijímá, ale z jednoho ze tří výše uváděných důvodů již dále nemůže dávku pobírat, zneužívá apod. Dosavadní zvláštní příjemce, pokud je určen, buď už nechce být zvláštním příjemcem, nemůže být nebo neplní funkci řádně. Navrhovatel (žadatel) osoba, která má zájem plnit funkci zvláštního příjemce.

Kdo může být zvl. příjemcem Fyzická osoba - zpravidla jde o příbuzného osoby důchodce Právnická osoba zpravidla obec jako územně samosprávný celek, v těchto případech obec vykonává funkci zvláštního příjemce v rámci samostatné působnosti obce

Kontrola plnění funkce zvláštního příjemce Úřad je odpovědný za výkon funkce zvláštního příjemce, tj. prevence kontrolou je nezbytná. Ze zákona je zvláštní příjemce povinen na žádost oprávněného nebo obecního úřadu, který jej ustanovil, podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to do 1 měsíce. Výzvy k zvláštnímu příjemci k prošetření výkonu funkce, šetření, situace v rodině, vše musí odpovídat individuální situaci osoby oprávněné z důchodu. (např. lze vnímat rozdíl v tom, zda osoba oprávněná žije s rodinnými příslušníky, kdy zpravidla přispívá na společnou domácnost nebo užívání domu apod. a tudíž k úhradám není osoba primárně zavázána, nebo je nájem a služby spojené s užíváním bytu přímo na oprávněné osobě, a ta je odpovědna za včasné úhrady). Je tudíž nezbytné již v průběhu řízení o ustanovení zvláštního příjemce zjistit, jaké úhrady, jak vysoké a v jakých intervalech je nezbytné z důchodu osoby uhradit. V závislosti na zjištěných skutečnostech pak nastavit kontrolu a její frekvenci i rozsah tak, aby osoba zvláštního příjemce již v průběhu řízení byla obeznámena s jejími povinnostmi vůči důchodci i vůči úřadu.

Uzavírání smluv o sociální službě 91 odst. 6 zákona o sociálních službách: Osobu, která podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, zastupuje při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče podle 52, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení. Uzavírání smluv o sociální službě dle 83 odst. 3 v návaznosti s ustanovením 91 odst. 6 zákona o sociálních službách: Asistent sociální péče je povinen poskytovat pomoc osobně a s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc. Pro uzavření smlouvy o poskytnutí pomoci platí obdobně ustanovení 91 odst. 6.

Ustanovení opatrovníka v řízení Pokud jde o osobu, která nemá zákonného zástupce (resp. opatrovníka) a přitom není schopna samostatně jednat, pak je potřeba ustanovit takové osobě opatrovníka pro účely správního řízení. Usnesení o ustanovení opatrovníka se oznamuje osobě opatrovníka a osobě, které je opatrovník ustanoven (pokud však nejde o situaci, že osoba opatrovance není schopna si tyto skutečnosti uvědomit, pak by usnesení nebylo oznamováno opatrovanci). U rozhodování o ustanovení opatrovníka se řízení nezahajuje. Opatrovník je takto určen pouze pro toto jedno řízení. V dalším řízení musí být ustanoven opatrovník (byť by šlo o tutéž osobu u shodné dávky) zvlášť. Ukončením řízení (právní mocí) končí také funkce opatrovníka pro dané řízení. Opatrovník je v řízení ustanoven: dle právního předpisu speciálního (např. 23 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách; 22 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením; 82 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). dle právního předpisu obecného 32 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

Opatrovnictví a rozsah pravomoci, které vyplývají zejména z těchto právních předpisů: Ústava České republiky, zákon č. 1/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, zákon č. 2/1993 Sb., Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb. (NOZ) Zvláštní řízení soudní, zákon č. 292/2013 Sb. (ZŘS) Občanský soudní řád, zákon č. 99/1963 Sb. (OSŘ) Právní předpisy související s opatrovnictvím dle NOZ speciální: Zákon o obcích č. 128/2000 Sb.

Podpůrná opatření u narušení nebo neschopnosti zletilé osoby právně samostatně jednat 38-65 NOZ vychází z těchto obecných principů: Bude možné osobu pouze omezit v právním jednání, nikoliv ji plně tohoto práva zbavit. Bude využíváno podporované a asistované rozhodování namísto zcela náhradního rozhodování, osoba omezena ve svéprávnosti spolurozhoduje s opatrovníkem dle míry zachovaných schopností. Soud při rozhodování bude sledovat zájmy posuzované osoby a jeho názor k předmětu řízení a před rozhodnutím je povinen posuzovanou osobu zhlédnout.

Druhy a možnosti opatření dle NOZ: Jestliže jsou vyčerpány možnosti, které lze využít dle úprav opatření: v sociálním zabezpečení /SZ/ v rámci speciálních předpisů nebo ve správním řízení /SŘ/ v rámci principů správ. řízení Pak dle NOZ se využívá opatření mírnějších, k nimž soud přihlíží tzv. z úřední moci (tj. povinně, ex officio): Předběžné prohlášení 38 44 Nápomoc při rozhodování 45 48 Zastoupeníčlenem domácnosti 49 54 Ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávnosti Omezení svéprávnosti 55 65 poslední opatření (nejzávažnější opatření)

Předběžné prohlášení ( 38-44 NOZ) Je to zcela nové opatření preventivní, kdy osoba v době plné vlastní svéprávnosti v očekávání své budoucí nezpůsobilosti (nesvéprávnosti) zcela se rozhodovat, určí způsob nebo osobu pro řešení svých budoucích záležitostí např. v podobě určení opatrovníka (jde zejména o situace, kdy osoba vlivem zhoršujícího se zdravotního stavu očekává příchod své neschopnosti samostatně právně jednat). Při tomto rozhodování opatrovníka nesmí docházet ke střetu zájmů opatrovníka a opatrovance. Musí být učiněno písemně (veřejná listina či před svědky). V případě nedostatku v náležitostech a ve formě takového prohlášení, toto automaticky není neplatné, ale věc resp. vůli osoby musí zkoumat a posoudit soud. Soud může takové prohlášení měnit, pokud by výkonem uděleného prohlášení mělo dojít k závažné újmě opatrovance.

Nápomoc při rozhodování ( 45-48 NOZ) -podpůrce Jde o podporované rozhodování osoby, kdy osobě poskytuje pomoc a podporu tzv. podpůrce, který bude jednat spolu s takto postiženou osobou (tj. podpůrce nejedná namísto osoby, ale zároveň s osobou podporovaného). Osoba podporovaná není omezena na svých právech tj. ve svéprávnosti není omezena. Jde o nové opatření, které má posílit možnosti zdravotně postižených osob tak, aby nebylo potřeba je omezovat ve svéprávnosti, ale přesto zohledňuje vůli osoby. Podpůrce není určen primárně k výkonu práv podporované osoby, není v postavení zmocněnce ani zákonného zástupce takové osoby, resp. ani opatrovník. Jde o osobu, která skutečně podporuje osobu v rozhodování, ale osoba podporovaného se rozhoduje sama a také za své rozhodnutí plně odpovídá vůči všem subjektům. Podpůrců může mít osoba i více. Podpůrce podporuje v rozhodování v právním jednání i v běžných denních záležitostech. O podporování uzavře podporovaná osoba s podpůrcem vždy smlouvu, která podléhá schválení soudem. U soudu půjde v tomto smyslu o jedinéřízení pouze na návrh. Ochrana podporovaného vůči podpůrci spočívá v tom, že podpůrce musí chránit práva podporovaného a nesmí se na jeho úkor obohatit bezdůvodně, neboť soud může podpůrce odvolat.

Zastoupeníčlenem domácnosti - 49-54 NOZ Osoba je ztížena duševní poruchou, která mu neumožňuje samostatně právně jednat, při tom nemá jiného zástupce, může si tak zvolit zástupce z členů jeho domácnosti, kdy těmito jsou: potomci, předci, sourozenci, manžel nebo partner, nebo také osoba, která žila se zastoupeným ve společné domácnosti před vznikem potřeby zastoupení (např. jde o vztah druhovský). Nemusí dojít k uzavření smlouvy, ale k vzniku zastoupení touto formou musí dojít schválením soudu. Soud musí zjistit vůli zastoupeného. Zastupující osoba rozhoduje jen v běžných záležitostech. Zastupujících může být více.

Ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávnosti Soud má možnost ustanovit opatrovníka pro konkrétní úkon osobě, která není omezena ve svéprávnosti, ale není aktuálně schopna za sebe právně jednat v konkrétní věci nebo v určité době.

Omezení svéprávnosti ( 55-65 NOZ) Nově nelze člověka plně zbavit způsobilosti k právním úkonům, ale pouze ji omezit na svéprávnosti, a to pouze v případě, hrozila-li by dané osobě jinak závažná újma a nepostačilo-li by vzhledem k zájmům této osoby mírnější a méně omezující opatření. Omezit lze jen v rozsahu, v jakém není osoba schopna právně jednat, soud omezení musí přesně specifikovat. U duševní poruchy, která není přechodného charakteru, a jde o onemocnění, které významným způsobem omezuje rozhodovací a jednací schopnosti osoby, přitom nelze využít předchozí možnosti podpory a pomoci. Je to v zájmu člověka, jehož se to týká. Má dočasný charakter s opětovným posouzením, zda důvody pro omezení stále trvají a v jakém rozsahu. Maximální omezení na dobu 5 let.

Omezení svéprávnosti ( 55-65 NOZ) Bude probíhat řízení zároveň s ustanovením opatrovníka, kdy ve stejném čase bude ustanoven opatrovník, když osoba bude omezena ve svéprávnosti, Tato řízení soud povinně spojí a bude projednávat zároveň, rozhodnutí o omezení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka je v jednom rozsudku. Omezení svéprávnosti se však netýká běžných záležitostí každodenního života jako je např. nákup potravin v obchodě, využívání hromadných dopravních prostředků. Osoba omezená ve svéprávnosti může sama požádat o změnu nebo zrušení rozhodnutí o omezení svéprávnosti. Pokud nepodává návrh státní orgán nebo zdravotnické zařízení může soud požadovat doložení lékařského vyjádření k duševnímu stavu osoby. V řízení o omezení svéprávnosti je povinen soud zkoumat, zda nelze využít mírnější opatření ( nápomoc, zastoupení členem domácnosti apod.).

Náležitosti návrhu Kterému soudu je určen. Kdo jej činí (označení osoby, která návrh podává jméno, bydliště, datum narození, název, sídlo, IČ apod.). Označení opatrovaného. Které věci se návrh týká (o co v návrhu jde). Vylíčení rozhodných skutečností proč je návrh podává. Co sleduje (co chci jak má soud rozhodnout). Musí být podepsáno a datováno.

Průběh řízení o posouzení svéprávnosti 38 ZŘS a místní příslušnost soudů k řízení 34 ZŘS Soud vyslechne posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy. Od výslechu posuzovaného může soudu upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného; soud však posuzovaného vždy zhlédne. Pokud posuzovaný sám požádá,aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne. Na návrh znalce může soud nařídit,aby posuzovaný byl po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotním ústavu, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu a nelze-li toho dosáhnout jinak. Pro řízení je příslušný obecný soud toho, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Je-li tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo je-li umístěna v zařízení sociálních služeb, na základě smlouvy, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav.

Rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka Soud zjišťuje vůli opatrovaného (osobní kontakt, předchozí prohlášení, podněty blízkých osob), tj. jaké je jeho přání nebo názor k osobě možného opatrovníka. V rozhodnutí soud určí okruh oblastí, ve kterých opatrovník bude za opatrovance jednat. Dále určení, zda opatrovník může jednat samostatně nebo s opatrovancem. Může být určeno, že opatrovník může jednat pouze s opatrovancem. Soud si může vyhradit záležitosti, v nichž může za opatrovance rozhodovat pouze on (kromě těch, které náleží do rozhodovacích kompetencí soudu automaticky dle právní úpravy).

Opatrovnictví člověka ( 465 an. NOZ) Soud jmenuje opatrovníkem osobu (co je určujícím faktorem): kterou navrhl opatrovanec, není-li to možné, pak lze ustanovit ( a uvažovat) osobu blízkou, poté osobu jinou,vhodnou, která splňuje podmínky, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka. Odpovědnost opatrovníka: Soud dohlíží, zda opatrovník plní řádně své povinnosti. K tomu může činit vhodná opatření. Povinnosti opatrovníka: udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, vhodným způsobem a v dostatečném rozsahu, projevovat o opatrovance opravdový zájem včetně také dbaní o zdravotní stav opatrovance, dbát o uplatňování práva chránit oprávněné zájmy opatrovance, vysvětlovat opatrovanci následky rozhodnutí v jeho záležitostech.

Opatrovnictví člověka ( 465 an. NOZ) Opatrovníkem nelze jmenovat osobu: nezpůsobilou právně jednat, osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance, provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá, nebo kterému poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení.

Veřejné opatrovnictví Pokud nebude možné ustanovit osobu opatrovníka z řad: osob jmenovaných opatrovancem, osob blízkých osoby omezené ve svéprávnosti, které osvědčí dlouhodobý vážný zájem o opatrovance a projevovat jej i do budoucna, nebo jiných osob, které splňují podmínky proto, aby se stala opatrovníkem. Pak stanoví soud opatrovníka veřejného Způsobilost být veřejným opatrovníkem má podle občanského zákoníků obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu; jmenování veřejného opatrovníka není vázáno na jeho souhlas a je výkonem přenesené působnosti. Bydliště nejde tak o institut trvalého pobytu, bydliště je místo, kde se osoba zdržuje fakticky. Trvalý pobyt je evidenční údaj; může se však stát, že místo bydliště je shodné s místem trvalého pobytu.

Přechod opatrovnictví dle 468 NOZ Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka (tj. přechází na obec dle bydliště opatrovance).

Jednání opatrovance bez opatrovníka - 65 NOZ Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.

Odměna za opatrovnictví 462 NOZ Zákonný zástupce ani opatrovník nemůže požadovat od zastoupeného odměnu za zastoupení. Má-li však povinnost spravovat jmění, lze za správu přiznat odměnu. O její výši rozhodne soud s přihlédnutím k nákladům správy, k hodnotě spravovaného majetku a k výnosům z něho, jakož i k časové i pracovní náročnosti správy.

Co dalšího? Občanský průkaz 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech Občanský průkaz veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popř. jména, příjmení, podobu a státní občanství ČR, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. Občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území ČR. Občanský průkaz může mít i občan, jehož svéprávnost byla omezena. Přítomnost opatrovníka při poskytování zdravotních služeb 28 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách Pacient má při poskytování zdravotních služeb právo na nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popř. osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popř. důsledky jejich poskytnutí.

Děkujeme za pozornost. Mgr. Daniela Susíková- 556 768 338 Bc. Šárka Loskotová 556 768 265 Bc. Lenka Juříčková- 556 768 Městský úřad Nový Jičín Yveta Hrynyšinová 556 779 617 Okresní soud Nový Jičín