Návod k výrobě keramiky pro učitele a žáky ZŠ

Návod k výrobě keramiky pro učitele a žáky ZŠ Materiál vznikl v rámci řešení projektu financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.18/02.0011 projekt Rozvoj technických a řemeslných dovedností je naše šance autor brožury Romana Špačková

Seznámení s projektem Pro projekt jsme připravili tento program dvou dopolední strávených v DDM Bludiště Chodov. Výroba figurky; 2,5 hodiny - Seznámení s časovým harmonogramem - Rozdělení dětí do skupin - Seznámení s vedoucími, budovou, únikovými cestami - Poučení o bezpečnosti (nářadí, ostré pomůcky, horká voda) - Vlastní výuka + debata již v průběhu samotné práce: o Co je to keramika o Historie o Funkce keramiky o Druhy hlín (názorná ukázka) o Způsoby zpracování a tvarování (názorná ukázka) o Pomůcky (názorná ukázka) o Následné postupy (schnutí, pálení) - Přestávka - Pokračování ve vytváření figurky - Začišťovací práce - Stručné opakování - Očištění pomůcek a nářadí - Úklid pracovního místa Glazování; 2,5 hodiny - Poučení o bezpečnosti (nářadí, ostré pomůcky, horká voda, nepoživatelnost glazur - mytí rukou) - Vlastní výuka + debata již v průběhu samotné práce: o Co jsou to glazury, k čemu slouží o Způsoby glazování o Příprava glazur (rozmíchávání, ředění) o Pomůcky ke glazování (názorná ukázka) o Následné postupy (začištění před výpalem) o Teploty při ostrém výpalu o Druhy pecí a způsoby jejich zakládání (názorná ukázka) - Přestávka - Pokračování ve zdobení figurky - Začišťovací práce - Očištění pomůcek a nářadí, úklid pracovního místa - Stručné opakování teoretických znalostí - Hodnocení + zpětná vazba

KERAMICKÉ KOČKY

Začínáme. Připravíme si tvárnou keramickou hlínu. Tu si po celou dobu práce uchováváme v uzavíratelném kyblíku pod mokrým hadrem, abychom ji udrželi vlhkou a dobře zpracovatelnou. Potřebujeme také několik pomůcek a nářadí. Pracujeme na odstřižcích látky. Je to kvůli tomu, aby se nám jednotlivé díly nelepily k pracovnímu stolu. A to hlavně při případném válení plátů.

Hroudu hlíny zmačkáme a uhněteme do pevné koule. Dlouho s hlínou nepracujeme, protože by nám v teplých dlaních vysychala. Snažíme se, abychom v kouličce neuzavřeli žádnou vzduchovou bublinku, která by výtvor při prvním pálení na teplotu 950 C mohla roztrhnout a poškodit i vedlejší výrobky.

Lepení Všechny přilepované části zdrsníme naškrábáním obou styčných ploch a lepíme šlikrem. Používáme starší tužší štětec. Šlikr si vytvoříme z rozdrobené hlíny, se kterou zrovna pracujeme. Tyto drobečky rozmočíme v kelímku s vodou a dobře rozmícháme. Toto lepidlo si po dokončení práce můžeme uzavřít a uschovat na další lepení. Lepení je velmi důležitá operace. Na správném dodržení pracovního postupu záleží výsledek mnohdy několikahodinové práce. Vynechání některého kroku se bohužel projeví až při výpalu, kdy už není možnost díly k sobě slepit jinak, než po dokončení celé práce (až po druhém výpalu) lepidlem (máme dobrou zkušenost s Herkulesem).

K hlavičce přilepíme dvě malá ouška. Zatím nic dalšího nepřilepujeme. Všechny díly si pouze přikládáme na místo tak, abychom s nimi ještě mohli podle potřeby hýbat. Následují dvě tvářičky z kuliček rozmáčknutých v dlani.

Nyní přichází na řadu trojúhelníkový nosík. Teď můžeme přidat dvě mandlová očka.

Prokouknou dvěmi čárkami, které vytlačíme dřevěným nožíkem. Dírky na fousky vytlačíme hrotem. Všechny takto připravené díly nyní přilepíme. Dodržujeme výše popsaná pravidla. Přebytečný šlikr odstraníme štětcem.

Připravíme si dva válečky na budoucí tělíčko kočky. Překvapivě neválíme na látce, shrnovala by se. Ty opatrně prohneme do tohoto tvaru. Už pracujeme na sádrové desce, která bude z polotovaru odsávat vodu a tím bude docházet ke zpevnění polotovaru.

Části, které se budou dotýkat opět zdrsníme a slepíme. Nyní si můžeme vypomoci zmačkanými novinami nebo hadříkem a vyztužíme oblouk vyhrbeného tělíčka. Zadní tlapky mírně roztáhneme pro zlepšení stability. Nožíkem zaškrábneme drápky.

Nyní přilepíme hotovou hlavičku. Nesmíme zapomenout na ocásek

Následuje minimálně týden schnutí a přežah při teplotě 950 C.

Glazování Takto přežahnuté výrobky už můžeme naglazovat. Používáme tekuté glazury. Ty však musíme důkladně rozmíchat (nejlépe nerezovou lžící), protože velmi rychle dochází k jejich sedimentaci a glazura by po výpalu byla nestejně intenzivní a špatně vybarvená. I v průběhu nanášení glazury štětcem neustále dětem připomínáme nutnost promíchávání barvy a časté namáčení. Vypálený výrobek totiž hodně saje a tak nefunguje roztírání barvy, ale spíše její nanášení. Upozorňujeme na čistotu práce a dáváme pozor, aby děti používaly vždy! čistý štětec nebo lžíci. Při případném přelévání rozmíchané glazury do kelímků dbáme na jejich následnou identifikaci. Nám se osvědčilo mít u glazur očíslované nádoby i víčko, na které kelímek s barvou odkládáme. Takto si můžeme kdykoliv zkontrolovat, jakou barvou zrovna pracujeme i do které nádoby ji na konci práce můžeme opět vrátit.

Výpal glazur Zvířátka před výpalem mají úplně jinou barvu. Nastává okamžik, na který se čeká minimálně 1 a půl dne, než pec po ostrém výpalu glazur na teplotu 1080 C zchladne na 50 C přijatelných pro otevření pece.

Takto by mohly kočky vypadat. Hodně radosti při práci.

KERAMICKÉ OVEČKY

Začínáme. Připravíme si tvárnou keramickou hlínu. Tu si po celou dobu práce uchováváme v uzavíratelném kyblíku pod mokrým hadrem, abychom ji udrželi vlhkou a dobře zpracovatelnou.

Potřebujeme také několik pomůcek a nářadí. Pracujeme na odstřižcích látky. Je to kvůli tomu, aby se nám jednotlivé díly nelepily k pracovnímu stolu. A to hlavně při případném válení plátů.

Hroudu hlíny zmačkáme a uhněteme do pevné koule. Dlouho s hlínou nepracujeme, protože by nám v teplých dlaních vysychala. Snažíme se, abychom v kouličce neuzavřeli žádnou vzduchovou bublinku, která by výtvor při prvním pálení na teplotu 950 C mohla roztrhnout a poškodit i vedlejší výrobky.

Tomu zabráníme tím, že kouli pečlivě ze spodu vydlabeme vybíracím očkem. Tím se ztenčí stěna a zlepší její prostupnost pro únik par a plynů vznikajících při výpalu. Dutou kouli na tělíčko odložíme stranou na sádrovou destičku. Zatím bude prosychat a zpevní se před následnou manipulací. Protože nás čeká hodně lepení, řekněme si nyní to nejdůležitější.

Pokračujeme hlavičkou

Přilepíme očka. Teď jsou na řadě ouška. Vypadají jako rozmáčklé kapky.

Tlamičku vymáčkneme dřevěným nožíkem do tvaru X. Druhou stranou štětce vytlačíme panenky. A komu zbývá chuť a čas, může vyrobit beránkovi rohy.

Je čas vrátit se k tělíčku Začneme si motat z měkkoučké hlíny spoustu spirálek. Pokud budou trochu praskat nevadí. Komu nejdou, může dělat malé kuličky. Všechny takto připravené spirálky nyní přilepíme. Dodržujeme výše popsaná pravidla lepení. Do kuliček děláme dírky až po přilepení. Necháme si však místo na umístění hotové hlavičky. Přebytečný šlikr odstraníme štětcem.

Přilepíme hlavičku a zaplníme prázdná místa. Ovečky mají také ocásek. Nezapomeňte na něj. Může mít stejný tvar, jako když jste dělali ouška. Pod bradou ovečkám může viset zvonek nebo rolnička, v tlamičce může žvýkat kytku nebo čtyřlístek.

Glazování Tyto přežahnuté výrobky už můžeme naglazovat. Používáme tekuté glazury. Ty však musíme důkladně rozmíchat (nejlépe nerezovou lžící), protože velmi rychle dochází k jejich sedimentaci a glazura by po výpalu byla nestejně intenzivní a špatně vybarvená. I v průběhu nanášení glazury štětcem neustále dětem připomínáme nutnost promíchávání barvy a časté namáčení. Vypálený výrobek totiž hodně saje a tak nefunguje roztírání barvy, ale spíše její nanášení. Barvy se mohou i překrývat. Pozor však na velkou vrstvu, mohla by při výpalu stékat. Upozorňujeme na čistotu práce a dáváme pozor, aby děti používaly vždy! čistý štětec nebo lžíci. Při případném přelévání rozmíchané glazury do kelímků dbáme na jejich následnou identifikaci. Nám se osvědčilo mít u glazur očíslované nádoby i víčko, na které kelímek s barvou odkládáme. Takto si můžeme kdykoliv zkontrolovat, jakou barvou zrovna pracujeme i do které nádoby ji na konci práce můžeme opět vrátit.

Výpal glazur Zvířátka před výpalem mají úplně jinou barvu. Nastává okamžik, na který se čeká minimálně 1 a půl dne, než pec po ostrém výpalu glazur na teplotu 1080 C zchladne na 50 C přijatelných pro otevření pece.

Takto by mohly ovečky vypadat. Hodně radosti při práci.

KERAMICKÝ ANDĚL

Pomůcky a materiál. Připravíme si tvárnou keramickou hlínu. Tu si po celou dobu práce uchováváme v uzavíratelném kyblíku pod mokrým hadrem, abychom ji udrželi vlhkou a dobře zpracovatelnou.

Potřebujeme také několik pomůcek a nářadí. Pracujeme na odstřižcích látky. Je to kvůli tomu, aby se nám jednotlivé díly nelepily k pracovnímu stolu. A to hlavně při válení plátů.

Začínáme Hroudu hlíny zmačkáme a uhněteme do tvaru homole. Dlouho s hlínou nepracujeme, protože by nám v teplých dlaních vysychala. Snažíme se, abychom v homoli neuzavřeli žádnou vzduchovou bublinku, která by výtvor při prvním pálení na teplotu 950 C mohla roztrhnout a poškodit tak i vedlejší výrobky.

Tomu zabráníme tím, že budoucí tělo anděla pečlivě ze spodu vydlabeme vybíracím očkem. Tím se ztenčí stěna a zlepší její prostupnost pro únik par a plynů vznikajících při výpalu.

Duté tělo ještě odlehčíme a zároveň vyzdobíme děrováním. Díry později mohou sloužit jako otvory pro světlo svíčky. Hotové tělíčko odložíme stranou na sádrovou destičku. Zatím bude prosychat a zpevní se před následnou manipulací Protože nás čeká lepení, řekněme si nyní to nejdůležitější.

Pokračujeme hlavičkou

Teď je řadě nosík. Může vypadat jako kapka nebo kulička. Před nalepením nezapomeneme opět naškrábat obě plošky.dřevěným nožíkem hlavičce namalujeme výraz. Oči můžeme jen namalovat, ale také přilepit kuličky, do kterých pak vytlačíme panenky druhou, kulatou stranou štětce.

Ouška. Jsou to malé kuličky z jedné strany více rozmáčknuté. Po jejich přilepení stranu u obličeje rozmázneme do ztracena. Hotovou hlavičku (zatím bez vlásků) dobře přilepíme.

Je čas připravit si křídla Na kusu látky si vyválíme plát hlíny velký tak akorát na dvě křídla. Válíme všemi směry, nesjíždíme válečkem z hlíny na látku, plát často odlepujeme a obracíme. Poté na jednu stranu přiložíme krajku s motivem, který jsme si pro zajímavější vzhled křídel vybrali.

Na hladkou stranu si zrcadlově předkreslíme tvar křídel. Křídla tenkým nožíkem vykrojíme. Nyní můžeme lehce začištěná křídla přilepit na zadní část tělíčka.

Před lepením vlásků si dobře připravíme podklad. To znamená naškrábat a nanést vrstvu šlikru, do kterého budeme jednotlivé kadeře přitiskávat. Zase se nekladou meze fantazii, a tak mohou mít podobu tenkých žížalek, spirálek, proužků nakrájených z placičky, kuliček,

Glazování Přežahnuté výrobky už můžeme poglazovat. Používáme tekuté glazury. Ty však musíme důkladně rozmíchat (nejlépe nerezovou lžící), protože velmi rychle dochází k jejich sedimentaci a glazura by po výpalu byla nestejně intenzivní a špatně vybarvená. I v průběhu nanášení glazury štětcem neustále dětem připomínáme nutnost promíchávání barvy a časté namáčení. Vypálený výrobek totiž hodně saje a tak nefunguje roztírání barvy, ale spíše její nanášení. Barvy se mohou i překrývat. Pozor však na velkou vrstvu, mohla by při výpalu stékat. Upozorňujeme na čistotu práce a dáváme pozor, aby děti používaly vždy! čistý štětec nebo lžíci. Při případném přelévání rozmíchané glazury do kelímků dbáme na jejich následnou identifikaci. Nám se osvědčilo mít u glazur očíslované nádoby i víčko, na které kelímek s barvou odkládáme. Takto si můžeme kdykoliv zkontrolovat, jakou barvou zrovna pracujeme i do které nádoby ji na konci práce můžeme opět vrátit. Výpal glazur Výrobky před výpalem mají úplně jinou barvu. Nastává okamžik, na který se čeká minimálně 1 a půl dne, než pec po ostrém výpalu glazur na teplotu 1080 C zchladne na 50 C přijatelných pro otevření pece.

Hodně radosti při práci.