Budoucnost české energetiky II

Budoucnost české energetiky II Seminář Ústřední odborné komise ČSSD pro průmysl a obchod a energetické subkomise Návrh energetické politiky ČSSD Praha, 11. květen 2017

Princip energetické politiky Státní energetická politika je základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí. Energetika je jednou z klíčových oblastí ovlivňující životní podmínky a rozhoduje o celkovém vývoji a rozvoji národního hospodářství a struktury měst a obcí. K zajištění udržitelnosti je nezbytná povinnost orgánů veřejné správy, které stanoví principy prostřednictvím komplexního souboru strategií promítnutých do ekonomických, legislativních a administrativních nástrojů.

Cíle energetické politiky Stanovit reálnou konečnou spotřebu energie a primárních energetických zdrojů. Energetická politika musí vymezovat optimální energetický mix, ve kterém jsou zastoupeny všechny druhy energetických zdrojů včetně jaderné energie i obnovitelných zdrojů. Environmentální udržitelnost energetiky, snižování emisí znečišťujících látek a boj se změnou klimatu. Zvýšení bezpečnosti dodávek energie. Zajištění konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a zajištění potřebných energetických zdrojů pro evropské i naše hospodářství.

Základní teze z dlouhodobého programu ČSSD Definování energetického systému v dynamickém prostředí Energetika je službou ve veřejném zájmu Environmentální indikátory k rozvoji energetických zdrojů Vztah národní energetiky k Energetické unii Energetická bezpečnost Spotřeba a výroba energie Spotřeba PEZ v dopravě, elektromobilita

Vstupní podmínky energetické politiky ČSSD Stanovení konečné spotřeby energie ve scénářích tak, aby respektovaly předpokládané strategie průmyslových odvětví včetně terciální sféry (služby). Analýzu scénářů zpracovat v horizontu do roku 2050, neboť v období 2040 až 2050 se očekává ukončení těžby hnědého energetického uhlí a odstavení hnědouhelných elektráren. Rozpracovat teplárenství, které bude hrát významnou roli v oblasti energetické bezpečnosti v komunální sféře. V predikci výroby energie z obnovitelných a druhotných zdrojů energie stanovit podmínky a systematizaci pro její realizaci. Jednoznačně stanovit indikativní ukazatele a cíle k roku 2050, neboť nejsou jasně definovány a neumožňují korekci v konečné spotřebě energie.

Vstupní podmínky energetické politiky Stanovit možné dopady energetické koncepce SRN (Energiewende 2.0), která zásadním způsobem bude ovlivňovat celý středoevropský region (lze říci, že bez zohlednění Energiewende 2.0 nemá žádná národní energetická koncepce ve střední Evropě smysl). Rozpracovat úspory energie u konečných spotřebitelů podle jednotlivých sektorů národního hospodářství v návaznosti na efektivní využití PEZ. Rozpracovat ekonomické dopady na realizaci úspor tepelné a elektrické energie s citlivostní analýzou na předpokládaný vývoj konečné ceny energie a PEZ. V analýze scénářů preferovat scénář, který bude respektovat vyvážený energetický mix výroby energie, teplárenskou výrobu, implementaci možných úsporných opatření a realizaci energetické efektivity ve spotřebě PEZ, zahrnutí elektromobility v MHD včetně palivového mixu se snižováním ropných produktů. V analýze scénářů přehodnotit využití biomasy při kondenzační výrobě elektrické energie spoluspalováním s hnědým uhlím.

Spotřeba energie Konečná spotřeba energie v sektorech národního hospodářství Energetická efektivita spotřeby ekodesign Čistá spotřeba energie Hrubá spotřeba energie Spotřeba PZE v závislosti na energetické efektivitě Reálné úspory energie elektřina, teplo, PZE

Primární energetické zdroje Spotřeba primárních energetických zdrojů je v České republice z téměř 50 % pokryta domácími zdroji Ukazatel dovozní energetické závislosti ČR (včetně zahrnutí jaderného paliva) dosahuje tedy okolo 50 % Podíl výroby tepla z domácích paliv dosahuje okolo 60 % a v soustavách zásobování teplem více než 80 % V ČR je dobře zavedená kombinovaná výroba elektřiny a tepla, přičemž ve velkých a středních zdrojích Hlavní podíl na celkových primárních zdrojích tvoří aktuálně stále tuzemské zdroje energie, a to díky vysokému využití domácího hnědého a černého uhlí při výrobě elektřiny

Dodávky zemního plynu Bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu je závislá na jejich stabilitě, dostatečně rozvinutém systému pro dopravu plynu a kapacitě zásobníků plynu Dominantním dodavatelem zůstává Ruská federace, doplněná Norskem a v posledním období se zvyšuje i objem plynu získaný obchodováním na spotových trzích v rámci EU Česká republika již učinila a v současnosti činí řadu opatření pro zajištění plynové bezpečnosti významná část dodávek plynu je importována na základě dlouhodobých kontraktů

Spotřeba zemního plynu v ČR

Dodávky ropy V sektoru dopravy nicméně bude ropa ještě řadu let dominovat, a proto je třeba zajistit dostatečné a diverzifikované cesty pro její dovoz Spotřeba ropy v energetickém sektoru na výrobu tepla (LTO, TTO) představuje cca 2 % z celkové spotřeby ČR V oblasti dodávek ropy je Česká republika téměř ze 100 % závislá na dovozu - dominantní zůstávají dodávky z Ruské federace K diversifikaci dovozu ropy došlo roku 1995, kdy byl do provozu uveden ropovod Ingolstadt-Kralupy Polským státem PKN Orlen má většinový podíl v UNIPETROLU

Spotřeba ropy v ČR

Těžba a spotřeba uhlí Hlavní podíl na celkových primárních zdrojích v České republice tvoří aktuálně stále tuzemské zdroje energie, a to díky vysokému využití domácího hnědého a černého uhlí při výrobě elektřiny a tepla V současné době se uhlí podílí z 60 % na výrobě elektrické energie a velkou část tepla prostřednictvím dálkového vytápění Těžba a spotřeba uhlí v energetických odvětví je limitována jak směrnicí č. 2010/75/EU, tak transpozicí do legislativy ČR Ekologické aspekty využití uhlí není tato domácí surovina v horizontu SEK v plné míře nahraditelná, a to z bezpečnostního i ekonomického hlediska Spotřeba hnědého a černého uhlí- bude v horizontu SEK se snižující se disponibilitou postupně klesat Prioritně ve zdrojích s co nejvyšší účinností, a to jak v kogenerační, tak i kondenzační výrobě

Těžba uhlí v ČR

Spotřeba elektrické energie

Bilance spotřeby elektrické energie Konečná spotřeba: spotřeba u koncového odběratele (KSE) Čistá spotřeba: KSE + spotřeba na transformační procesy na výrobu tepla na přečerpávání na těžbu, úpravu a zušlechťování paliv Hrubá spotřeba: Čistá spotřeba + vlastní spotřeba výroby + ztráty v sítích

Predikce výroby elektrické energie Podmínky analýzy: Vyrovnané saldo zahraničních výměn mírně pro exportní Vyrovnaný energetický mix snižování hnědého uhlí, jaderné palivo, zemní plyn a OZE Jaderné zdroje v základní zátěži

Scénář 1 Výstavba nových jaderných zdrojů

Scénář 2 Bez výstavby nových jaderných zdrojů

Scénář 3 Odstavení EDU (2027) a ETE (2043)

Scénář 4 Environmentální dle studií k OZE

Výběr scénáře v oblasti elektrické energie Na základě indikátorů stanovených do vstupních podmínek analýzy komise schválila scénář 1. Vybraný scénář na rozdíl od SEK 05/2015 předpokládá nižší spotřebu energie. Ve scénáři se rozvojem obnovitelných zdrojů energie počítá dle klimatických podmínek české republiky. Rozvoj teplárenství předpokládá na bázi KVET. Scénář počítá s výstavbou nových jaderných zdrojů o celkovém výkonu 2 400 MW e.

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 GWh Scénář 1 Výstavba nových jaderných zdrojů 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Veřejné a průmyslové teplárny celkem (PTE) Klasické parní elektrárny celkem (PE) Paroplynové elektrárny (PPE) celkem Plynové spalovací zdroje (PSE) celkem Jaderné elektrárny celkem (JE) - odstavení EDU 2037 Jaderné elektrárny - nové zdroje EDU 2037, ETE 2040 Přečerpávací elektrárny celkem (PVE) Vodní elektrárny celkem (VE) Větrné elektrárny celkem (VTE) Fotovoltaické elektrárny (FVE) Biomasa Bioplyn Skládkový plyn Geotermální elektrárny (GOE) Předpoklad tuzemské brutto spotřeby - SEK 05/2015 Předpoklad tuzemské brutto spotřeby - scénář 1 Polyn. (Předpoklad tuzemské brutto spotřeby - SEK 05/2015) Expon. (Předpoklad tuzemské brutto spotřeby - scénář 1)

Scénář 1 Dlouhodobý výhled primární energie z obnovitelných zdrojů bez biopaliv Druh obnovitelného zdroje Dostupný [PJ] potenciál 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 Solárně- termická přeměna 8,300 0,366 0,478 0,562 0,646 0,720 0,803 1,403 3,009 3,522 5,032 5,032 5,032 5,032 Fotovolaická přeměna 65,520 2,217 7,855 7,735 7,421 7,642 8,150 8,708 9,516 11,205 14,160 17,432 19,193 21,138 Biomasa Bioplyn 130,000 33,385 69,451 2,680 67,110 3,462 69,611 4,592 25,364 2,447 29,150 2,847 31,162 2,915 34,300 3,603 37,759 4,051 41,200 4,321 42,493 4,668 46,228 5,019 46,488 5,019 46,488 5,019 22,320 21,634 5,442 1,834 6,057 2,854 6,527 4,749 6,013 7,585 6,911 8,825 7,527 9,035 10,880 10,449 10,880 10,938 10,880 11,840 14,217 12,791 16,321 13,751 16,683 13,751 16,683 13,751 Skládkový plyn BRKO 0,500 0,141 0,146 0,165 0,205 0,175 0,159 0,156 0,156 0,156 0,156 0,156 0,156 0,156 2,880 0,699 0,802 0,813 1,009 0,865 0,784 0,771 0,771 0,771 0,771 0,771 0,771 0,771 22,546 0,546 2,555 2,711 2,499 2,442 2,500 3,873 8,968 12,130 12,130 12,130 12,130 12,130 2,394 2,079 0,789 0,793 0,800 0,806 0,812 0,852 0,964 1,173 1,173 1,173 1,173 1,173 BRO 1,500 0,975 0,933 0,983 0,984 0,985 0,986 0,991 0,996 1,001 1,006 1,011 1,016 1,021 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Energie vody 9,360 10,042 7,067 7,665 10,205 6,873 6,461 9,104 9,155 9,207 9,207 9,207 9,207 9,207 Energie větru 22,594 1,208 1,429 1,497 1,722 1,716 2,061 2,868 4,214 6,143 7,164 7,899 8,711 9,607 Tepelná čerpadla 10,600 1,776 2,193 2,600 2,938 3,320 3,718 6,603 8,908 11,207 13,374 15,701 16,501 17,172 Geotermální energie 16,300 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,596 0,793 0,945 1,363 2,012 3,553 5,723 46,154 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,066 0,198 0,249 0,333 0,497 0,877 1,413 Celkem 416,0 99,5 103,7 111,0 69,8 73,3 77,1 95,2 111,3 126,0 140,0 154,3 160,3 166,5 z toho na výrobu tepla 223,1 75,936 76,878 81,223 35,081 39,639 42,242 51,525 64,640 74,482 80,223 87,289 89,896 92,741 z toho na výrobu elektřiny 192,9 23,521 26,854 29,780 34,754 33,638 34,831 43,699 46,637 51,469 59,816 67,051 70,367 73,743 Legenda: Teplo Elektrická energie

Závěr Návrh energetické politiky ČSSD doporučuje do finálního materiálu: Dosažení 40% snížení emisí CO 2 oproti roku 1990 do roku 2030. V teplárenství bude nutné stanovit akční plán pro realizaci snižování spotřeby primárních energetických zdrojů a implementace kombinované výroby elektrické energie a tepla. V oblasti obnovitelných zdrojů energie má Česká republika omezené možnosti převážně ve výrobě elektrické energie. V energetické politice ČSSD se předpokládá v ČR dostupný potenciál z obnovitelných zdrojů ve výši 416 PJ, z toho 223,1 PJ na výrobu tepla a 192,9 PJ na výrobu elektřiny. Analýza scénáře 1 předpokládá v ČR pro rok 2030 celkovou konečnou spotřebu energie z obnovitelných zdrojů ve výši 18,5 %. Výstavbu nových jaderných zdrojů o celkovém výkonu 2 400 MW e

Děkuji za pozornost Ing. Vladimír Vlk vladimir.vlk2011@gmail.com