text: Dušan Brozman fotografie / photographs: Martin Polák, Robert Šalanda překlad / translation: Thony Long grafická úprava / graphic design: Václav Skácel tisk / print: Protisk, Slavkov u Brna vydal / publisher: Galerie Brno, 2006 www.galeriebrno.cz ISBN 80-239-8312-1 Květináč / Flowerpot, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 70 85 cm Hlava II / Head II, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 70 85 cm

Hlava I / Head I, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 70 85 cm Stojan / Easel, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 71 86 cm

Death Disco, Tatrman II, Hrdina / Hero, 2006, tisk, akryl, papír / print, acrylic, paper, 20 30 cm Dívka / Girl, 2005, akryl, plátno / acrylic, canvas, 55 65 cm

Stojan II / Easel II, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 200 250 cm Couple IV, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 71 86 cm

Tatrman, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 190 250 cm Květináč II / Flowerpot II, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 100 cm

Couple III, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 71 86 cm Květ / Bloom, tisk, akryl, papír / print, acrylic, paper, 20 30 cm Skiboy, 2006, počítač. tisk / computer print, 20 30 cm

Zábradlí / Rail, 2005, akryl, plátno / acrylic, canvas, 80 100 cm Lavičky / Benches, 2006, akryl, plátno / acrylic, canvas, 200 250 cm (předchozí strana / page before)

Námořník / Sailor, 2004, akryl, plátno / acrylic, canvas, 150 180 cm, sbírka Wannieck Gallery / Wannieck Gallery collection Loď II / Boat II, 2005, akryl, plátno / acrylic, canvas, 55 65 cm

Ohniště / Fireplace, 2004, akryl, plátno / acrylic, canvas, 150 180 cm Bílá pila / White Saw, 2004, akryl, plátno / acrylic, canvas, 150 180 cm

Květina / Flower, 2004, akryl, plátno / acrylic, canvas, 150 80 cm

Dialog: Dušan Brozman vs Robert Šalanda Dialogue: Dušan Brozman vs Robert Šalanda DB: Prvním dojmem, kterým Šalandovy obrazy zapůsobí, je jejich nezvykle silná, někdy až agresivní barevnost, vyjádřená tvrdými kontrasty základních barev a také stručnost a výstižnost v zobrazovaní záměrně jednoduchých motivů. Někdy člověk doslova myslí na dopravní značky a jiné informační systémy, které jsou založené na tvarové, ale i barevné redukci. Známe to i z oblasti výtvarného umění, stačí si vzpomenout na plakátovost pop-artu. Warhol anebo Lichtenstein čerpali své první motivy ze současného, aktuálního světa velkoměsta: z tisku, z reklamy anebo z komiksů. A podobně nachází o desetiletí později Šalanda svoje motivy brouzdáním po internetu, tomto dnes aktuálním masovém komunikačnímu prostředku. Z tohoto bezbřehého zdroje obrazů, fotek a znaků filtruje neustálým prohledáváním repertoár svých motivů. RŠ: Internet je pro mne velkou inspirační zásobárnou ve smyslu nepřeberného množství obrazových námětů. Je to globální záznamník, databanka. Zajímají mě zde amatérské skici a různé vizuální poznámky, z nichž mnoho je téměř hotových. Já je pouze transformuji k obrazu svému. Internet mi pomáhá urychlit proces mezi vymýšlením a realizací. Můj laptop je mým skicákem. DB: Nalezené znaky, symboly nebo archetypy se tak stávají motivy obrazů a zrcadlem autora i diváka. RŠ: Výběr symbolů podléhá určitému sítu, skrze které prochází to, co se zdá být použitelné. Výjevy poté nějakou dobu zrají, abych se přesvědčil, jestli jsou schopné delšího života. Tento výběr je samozřejmě subjektivní záležitost, snažím se však o objektivizaci toho, co předkládám. Často se ptám sám sebe na vodítko k systému, který používám. Mám pocit, že do jisté míry se mé počínání dotýká práce s archetypy a že mě zajímají možnosti a omezení, s jakými se dá působit na kolektivní vědomí či nevědomí. DB: Šalanda nepřebírá z internetu kompozici a ani kombinaci motivů, které nalezneme na jeho obrazech. Skoro vždy jak se to dělá v koláži či montáži si vybere jen jednotlivé prvky, které v počítači sestaví do významového a kompozičního celku. Ten potom přenese na plátno, případně na papír: dvě v perspektivě viděné k sobě otočené červené lavičky, venkovský pár sedící na pile, červené květináče, mrtvý muž s květináčem, který mu spadl na hruď, lyžařský vlek anebo opuštěný stojan v krajině. Přes veškerou znakovost se zdá, že motivy jsou zobrazením určitého momentu, kterému něco neznámého předcházelo a něco neznámého bude následovat. Tím se způsob umělcova zobrazování znaků liší od anonymity obrazů vzpomínaného pop-artu, které žádné předtím a potom neznají. Pocit diváka, že souvislosti existují, jim dodává emocionální rozměr, který je často dramatický a násilný a přitom zároveň ironický, humorný a intimní. Nikdy však neztrácejí zneklidňující záhadnost. A tak nepřekvapí, že jsou mu blízké filmy Davida Lynche, videa Billa Violy nebo práce Matthewa Barneyho. Šalandovy nedopovězené scény si spojujeme s něčím osobním, s jakousi jeho soukromou kronikou, která čerpá své bohatství ze zvláštního kontrastu: Je tu na jedné straně anonymita neustálého internetového toku znaků a na druhé straně autorova imaginace, která nachází právě v anonymitě svoje útočiště, svůj zdroj fragmentů, které si skládá do sugestivních obrazových celků. RŠ: Pracuji na navozování situací, jejichž děj (pokud nějaký je) se odehrává pouze v rámci jejich podstaty. Nevyvíjí se a nic nevysvětluje. Snažím se o to, aby symboliku nebylo třeba hledat, aby tu byla hned. Smysl scény by měl spočívat v tom, co divák vidí. Zároveň přikládám velký význam podivnosti. Mám na mysli momenty, které obsahují příměs nelogična, ale jsou podle mne důležitou součástí celku. Toto divné se může zprvu zdát jako něco navíc a jako něco, čím chci diváka klamat. Jsem však přesvědčen o tom, že některé momenty jsou skutečnější, než se nám ve skutečnosti zdají. DB: Neoddělitelný podíl na zmíněných podivnostech má také kolorit obrazů. Jeho minimalizmus je založený na expresivitě několika málo, někdy dokonce jenom dvou barevných tónů a jejich kontrastů. Výběr barev přitom není nijak sofistikovaný, nýbrž naopak rudimentární až primitivní. Ne náhodou připomínají údernost starých plakátů založených na plošných monochromních tvarech. To, že má Šalanda rád techniku linorytu, nemůže v této souvislosti překvapit. Barva daleko přesahuje symbolickou funkci, a to i přesto, že je nemodulovaná a tvrdá jako základní barvy z velkoobchodu - ať už červená jako krev nebo zelená, žlutá a modrá jako čerstvě natřené zábradlí. Stejně jako se rozum neubrání síle archetypálního znaku, tak se zrakové nervy neubrání tomuto barevnému ohnisku plnému paobrazů. RŠ: Po předešlých letech práce spíše s prostorem a světlem barvy dnes převážně využívám její psychologické vlastnosti. Barva je pro mne silným nositelem pocitu. Jelikož se snažím o zachycení jakéhosi abstraktního výchozího bodu, jakési startovací čáry, vyhovuje mi používání základní škály barev. Jako by základní barvy vyjadřovaly nezainteresovanost a nezatíženost předtím, než jsou uvedeny do souvislostí se symboly tvary. Přílišné míchání odstínů je pro mne odvádění pozornosti. Přijde mi, že výsledek tak nemůže být dostatečně silný. DB: Šalandův přístup k barvě je možné vidět na pozadí jeho studia u Jiřího Sopka a jeho asistenta Igora Korpaczewského, se kterým na výstavě, ke které je tento katalog vydáván, spoluvystavuje. Sopko a o generaci mladší KW (monogram Igora Korpaczewského) se totiž vyznačují nesmírným citem pro barvu. Každý po svém je výrazným koloristou. První z nich vychází zjednodušeně řečeno z matissovské tradice, druhý z tradice Velasqueze a Goyi. Obsahově oba spojuje jejich existencialistický postoj. Nic z toho nemohlo Šalandovi uniknout. Pozoruhodné je, že si formálně ale vybral celkem jinou cestu, na které zdánlivě o finesy barvy nedbá. DB: The first impression mediated by Šalanda s pictures is their unusually strong, even aggressive, colour scheme expressed by hard contrasts of primary colours, as well as his conciseness and aptness in depicting deliberately simple motifs. Sometimes you literally visualise traffic signs and other information systems based on the reduction of shapes and colours. We know this from visual art; take, for example, the poster aspect of pop art. Warhol and Lichtenstein were the first to derive their motifs from the genuine environment of the contemporary city: from the press, advertisements or comics. In a similar fashion, Šalanda finds his motifs, decades later, surfing the internet, today s ultimate mass means of communication. The repertoire of his motifs, generated by incessant searching, is filtered from this boundless source of images, photographs and signs. RŠ: The internet is for me a large inspiration reservoir, in the sense that it contains an inexhaustible amount of picture subjects. It is a global notebook, a databank. I take an interest in amateur sketches and various visual notes found there, many of which are almost complete. I transform them in my image. The internet helps me speed up the process between invention and execution. My laptop is my sketchbook. DB: Found signs, symbols or archetypes thus become motifs of pictures and mirrors of the artist and the viewer. RŠ: The selection of symbols is subordinate to a kind of a sieve filtering what appears usable. The images then mature for a while so that I can make sure that they are viable. Although the selection is, of course, subjective, I put effort into the objectivisation of what I present. I often ponder a clue to the system I use. I have a feeling that it touches upon, to a certain degree, work with archetypes, and that I am mainly interested in the possibilities and restrictions that affect the collective conscious and unconscious. DB: Šalanda derives from the internet neither the compositions nor combinations of motifs featured in his pictures. He almost always picks out individual elements which he assembles into a meaning and composition whole in his computer, the way it is done in collage or montage. This whole is subsequently transferred onto canvas, or paper: two red benches facing each other seen in perspective representation, a country couple sitting on a saw, red flowerpots, a dead man with a flowerpot that has fallen on his chest, a ski lift, or an abandoned easel in a landscape. Despite the inherent sign-like aspect the motifs appear to represent certain moments preceded - and followed - by something unknown. In this manner, the artist s way of portraying signs differs from the anonymity of pictures of mentioned pop art which do not entail any before or after. The viewer s awareness of possible connections provides the works with an emotional dimension that is often dramatic and violent, and at the same time ironic, humorous and intimate. The paintings never lose their disquieting mysteriousness. It is therefore hardly surprising that the artist has a penchant for David Lynch s films, Bill Viola s videos or works by Matthew Barney. We associate Šalanda s untold scenes with something personal, with a kind of a personal chronicle that draws its profusion from a special contrast. On the one hand, there is the anonymity of the permanent internet flow of signs, on the other the artist s imagination that finds in anonymity its refuge, its source of fragments which it compiles into impressive images. RŠ: I concentrate on inducing situations the action of which (if there is any) takes place only within their essence. It does not develop further and does not offer any explanation. My objective is such that a viewer should not have to look for symbolism; it should be immediate. The sense of a scene should lie in what a viewer sees. I also consider strangeness highly important: moments containing a touch of the illogical but which are, in my opinion, important parts of a whole. This bizarreness might at first seem superfluous, like something I want to deceive with. However, I am convinced that certain moments are more real than they appear to be to us. DB: The colour scheme of the paintings also plays an essential part in the mentioned strangeness. Its minimalism is based on the expressiveness of a few, sometimes just two, colour tones and their contrasts. The selection of colours is far from sophisticated, on the contrary: it is rudimentary, almost primitive. It is no coincidence that they bring to mind the striking effect of old posters with flat, monochrome shapes. The fact that Šalanda is fond of the linocut technique is not surprising, either. Colours by far exceed their symbolical function, even though they are undiluted and hard like primary colours from a wholesale, be it blood-red or green, yellow and blue of a freshly-painted railing. And just as reason can t defy the power of an archetypal sign, so optic nerves can t defy this colour focal point full of pre-images. RŠ: Having previously worked with the space and light of colours, I now chiefly use their psychological qualities. For me, the colour is a powerful feeling vehicle. As I try to capture an abstract starting point, a starting line, I m comfortable with the primary colour range; primary colours seem to express impartiality and detachment before they are placed in a context with symbols shapes. I find mixing too many shades distractive as the outcome can t be emphatic enough. DB: Šalanda s approach to colour can be viewed in connection with his studies under Jiří Sopko and his assistant Igor Korpaczewsky, who also presents his works at the exhibition accompanied by this catalogue. Sopko and a generation younger KW (Igor Korpaczewsky s monogram) share an amazing feeling for colour. Both of them are distinctive colourists, each in his own way. The first draws on, to put it simply, the Matisse tradition, while the other finds inspiration with Velazquez and Goya. In terms of content, they share an existentialist approach. Šalanda can t have possibly missed all this. Yet it is remarkable that, form-wise, he has opted for quite a different path on which he seemingly does not care for colour refinements. Robert Šalanda, foto / photo: Barbora Šafářová, 2006 Žlutá voda / Yellow Water, 2004, akryl, plátno / acrylic, canvas, 150 180 cm

Robert Šalanda Narozen 1. 10. 1976 v Olomouci, žije a pracuje v Praze 1991-1995 Střední umělecko průmyslová škola v Uherském Hradišti 1995-2002 Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér malby prof. J. Sopka) 2000 studijní pobyt na Facultad de Bellas Artes Cuenca Španělsko 2004 zařazen do soukromé sbírky Richarda Adama Samostatné výstavy: 2005 Malba 2005 - galerie Kai de Kai - Praha 2005 Pure Beauty - galerie Preproduction space - Berlin, SRN 2004 R. Š. - Ouky Douky Café - Praha Společné výstavy: 2006 Robert Šalanda a KW - galerie Brno - Brno 2006 Akné - galerie Rudolfinum - Praha 2006 Spektrum - galerie Půda - Jihlava 2006 Lux - galerie XXL - Louny 2006 banka HVB - Praha 2005 Visualization in Science and Art - MPI-CBG institute - Drážďany, SRN 2005 Intercity: Praha-Berlin - galerie Haus am Waldse, Berlín, SRN 2005 MINI - galerie ArtKontakt - Brno 2005 Dámská volenka galerie AVU - Praha 2005 Nová média - Cheb 2004 RealMotivy - galerie Doubner - Praha 2004 Známí - galerie ArtFactory - Praha 2004 Berlin-Prague Intercity - galerie Mánes - Praha 2004 Sopko, KW, absolventi, studenti - Galerie XXL - Louny 2003 6. 5. - galerie NoD Roxy - Praha 2003 281 m 2 galerie Václava Špály - Praha 2003 Martinů reloaded - HAMU - Praha 2003 Medový vřes - galerie U kamene - Cheb 2003 workshop studentů AVU Praha a SAIC Chicago - Praha 2002 diplomanti AVU - Národní galerie - Veletržní palác - Praha 2002 Mateřská školka - workshop studentů AVU Praha a SAIC Chicago - Praha 2001 ART MARKET - Výstaviště Praha - Praha 2001 RETRO galerie AVU - Praha 2001 TRIP - Galerie mladých - Brno 2001 obrazy ve foyer Zlínského divadla - Zlín 2001 Labyrint relax - workshop studentů AVU Praha a SAIC Chicago - Praha 2000 ateliér J. Sopka Banka HVB - Praha 2000 Umění na dostřel Střelecký ostrov - Praha 1999 Divadelní projekt studentů AVU a studentů HAMU - Praha 1999 CARGO galerie Drážďanské akademie - Drážďany, SRN 1998 V bezpečné vzdálenosti - café Alternatif - Praha 1997 Statek 01 - Jičín Born 1. 10. 1976 in 0lomouc, works and lives in Prague 1991-1995 Secondary School of Fine and Applied Arts Uherské Hradiště 1995-2002 Academy of Fine Arts Prague (paintig studio of prof. J.Sopko) 2000 Facultad de Bellas Artes Cuenca - Spain 2004 part of the private collection of Richard Adam Individual exhibitions: 2005 Painting 2005 - Gallery Kai de Kai - Prague 2005 Pure Beauty - Gallery Preproduction space - Berlin, Germany 2004 R. Š. - Ouky Douky Café - Prague Group exhibitions: 2006 Robert Šalanda a KW - Gallery Brno - Brno 2006 Acne - Gallery Rudolfinum - Prague 2006 Spectrum - Gallery Půda - Jihlava 2006 Lux - Gallery XXL - Louny 2006 bank HVB - Prague 2005 Visualization in Science and Art - MPI-CBG institute - Drezden, Germany 2005 Intercity: Praha-Berlin - Gallery Haus am Waldse, Berlin, Germany 2005 MINI - Gallery ArtKontakt - Brno 2005 Ladies privilage Gallery AVU - Praha 2005 New media - Cheb 2004 RealMotivy - Gallery Doubner - Prague 2004 Well known - Gallery ArtFactory - Prague 2004 Berlin-Prague Intercity - Gallery Mánes - Prague 2004 Sopko, KW, absolvents, students - Gallery XXL - Louny 2003 6. 5. - Gallery NoD Roxy - Prague 2003 281 m 2 Gallery Václav Špála - Prague 2003 Martinů reloaded - HAMU - Prague 2003 Medový vřes - Gallery U kamene - Cheb 2003 workshop of AVU Prague and SAIC Chicago - Prague 2002 Diploma exhibition - National Gallery - Veletržní palác - Prague 2002 Kindergarden - workshop of AVU Prague and SAIC Chicago - Prague 2001 ART MARKET - Výstaviště Prague - Prague 2001 RETRO Gallery AVU - Prague 2001 TRIP - Gallery of Youth - Brno 2001 pictures at foyer of theatre - Zlín 2001 Labyrint relax - workshop of AVU Prague a SAIC Chicago - Prague 2000 studio of J. Sopko - Bank HVB - Prague 2000 Art at gunpoint - Střelecký island - Prague 1999 Theatre project of AVU and HAMU - Prague 1999 CARGO Gallery of Academy - Drezden, Germany 1998 In secure distance - café Alternatif - Prague 1997 Farm 01 - workshop - Jičín www.robertsalanda.com robertsalanda@seznam.cz +420 604 346 184 V Bokách I /15 Praha 5, 152 00, Czech Republic www.vabanque.cz Loď I / Boat I, 2004, akryl, plátno / acrylic, canvas, 150 180 cm, sbírka Wannieck Gallery / Wannieck Gallery collection