MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ TECHNIKY ANALÝZA SOUČASNÝCH STROMOLEZECKÝCH TECHNIK

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ TECHNIKY ANALÝZA SOUČASNÝCH STROMOLEZECKÝCH TECHNIK BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2016 MAREK PAJDLA

Prohlašuji, že jsem práci Analýza současných stromolezeckých technik zpracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne: podpis studenta

Abstrakt Jméno: Marek Pajdla Název: Analýza současných stromolezeckých technik Abstrakt: Práce s názvem Analýza současných stromolezeckých technik pojednává o možnostech přístupu do korun stromů. Věnuje se primárně lanovým stromolezeckým technikám a příslušným pomůckám ve stromolezectví. V práci je vypracován přehled legislativních a jiných pravidel týkajících se práce na stromech, dále je zde obsaženo praktické měření s cílem porovnat vybrané stromolezecké techniky. Formou dotazníkového šetření dále proběhl průzkum mezi stromolezci, týkající se v současnosti využívaných stromolezeckých technik. Klíčová slova: stromolezectví, výstupové techniky, práce ve výškách

Abstract Name: Marek Pajdla Title: Analysis of current tree climbing techniques Abstract: Thesis titled "Analysis of current tree climbing techniques" discusses how to access trees. It is primarily focused on rope tree climbing techniques and the relevant aids in climbing the tree. The work is a compilation of legislative and other rules relating to the work on the trees, there is also included practical measurements to compare selected tree climbing techniques. Included is also a survey among the Tree Climbers which was focused on current tree climbing techniques. Keywords: tree climbing, ascend techniques, work at heights

Obsah 1. Úvod... 7 2. Cíl práce... 9 3. Literární přehled... 10 3.1 Tuzemská legislativa... 10 3.2 Zahraniční a mezinárodní pravidla... 13 3.3 Vymezení pojmu stromolezectví... 16 3.4 Vývoj stromolezectví v ČR... 16 3.5 Pomůcky k realizaci stromolezeckých technik... 16 3.6 Současný stav stromolezeckých lanových technik... 22 3.6.1 Rozdělení stromolezeckých lanových technik dle Adamse... 23 3.6.2 Výstupové lanové techniky... 25 3.6.3 Pracovní lanové techniky... 31 3.6.4 Hybridní stromolezecké techniky... 33 4 Metodika... 35 4.1 Zpracování literatury... 35 4.2 Vypracování dotazníku... 35 4.3 Vypracování souboru kritérií pro hodnocení stromolezeckých technik... 36 4.4 Zpracování praktického měření... 39 4.5 Metodika výpočtu bodové hodnoty pro soubor kritérií hodnocení stromolezeckých technik... 40 5 Výsledky... 41 5.1 Vyhodnocení dotazníku... 41 5.2 Shrnutí dotazníku... 49 5.3 Diferenciace metod využívaných pro přístup do vzrostlých stromů... 50 5.4 Soubor kritérií pro porovnávání stromolezeckých technik... 50 5.5 Stanovení celkové ceny pro lezecké techniky... 51 5.6 Porovnání stromolezeckých technik... 52 6 Diskuse... 55 7 Závěr... 57 8 Summary... 58 9 Seznam literatury... 59 10 Seznam použitých norem... 62 11 Seznam obrázků... 63

12 Seznam tabulek... 64 13 Seznam použitých zkratek... 65 14 Příloha... 66

1. Úvod Práci na téma Analýza současných stromolezeckých technik jsem si zvolil proto, že pokud hovoříme o stromolezectví, tak se jedná o velice progresivní oblast. Jakožto pozorovatel jsem se účastnil mistrovství Evropy ve stromolezení a dalších, ať už regionálních nebo republikových stromolezeckých závodů, kde jsem mohl porovnat různé variace a techniky používané v současném stromolezectví. Dokonce jsem měl možnost si stromolezecké disciplíny sám nejednou vyzkoušet na studentských stromolezeckých závodech konaných Mendelovou Univerzitou a společností ABBA international. Tato oblast mě velmi zajímá a stromolezectví ať už rizikovému kácení, ořezům stromů nebo rekreačnímu lezení se sám věnuji. Rád bych se v oboru arboristika v budoucnu uplatnil a pokračoval ve své stromolezecké praxi. Práce na toto téma má podle mě smysl, protože poslední dobou dochází, respektive došlo k velkému vývoji nových technických prostředků ať už konkrétně pro stromolezectví, tak i pro další disciplíny prováděné ve výškách, kde je třeba jištění. Metody a používané techniky jsou vylepšovány s přihlédnutím na funkčnost, bezpečnost a pohodlí lezce. Při využívání některých technik, případně prostředků, může docházet ke konfrontaci s legislativou nebo dalšími mezinárodními pravidly, proto se v práci budu zabývat nejen samotnými stromolezeckými metodami, ale také legislativními, bezpečnostními a jinými pravidly. Pojem stromolezectví je podmnožinou termínu práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Jedná se o veškerou činnost, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky. Dále tento pojem může být definován jako práce ve výšce větší než 1,5m nad okolním terénem. Péče o dřeviny a pod ni spadající stromolezectví je stará disciplína, která se vyvíjí s nárůstem životní úrovně v urbanizovaných oblastech. Jedná se o náročnou činnost, při které se pracovník vystavuje riziku, může se jednat o riziko z důvodu vlastního selhání, selhání, případně chyby materiálu a prostředků, nebo vlivem působení vnějších vlivů. Z toho plyne, že stromolezec musí být člověk, který zná své limity a možnosti, je si vědom limitů využívaných pomůcek a dokáže jednat a reagovat v krizové situaci, ať už se jedná o zranění nebo jakýkoli jiný případ, kdy je třeba střízlivě reagovat. Stromolezecké techniky slouží k usnadnění přístupu do korun stromů kde je problematické použití jiné metody. Jedná se o v současnosti hlavní a nejpohodlnější způsoby k provádění práce v korunách vzrostlých stromů. Mezi další často používané 7

způsoby patří využití vysokozdvižných plošin a žebříků tyto metody mají ovšem své limity a proto má stromolezectví při péči o vzrostlé stromy majoritní podíl. (Kolařík et al., 2003) Paleta prostředků využívaných ve stromolezectví je neskutečně široká, je zde mnoho výrobců, kteří nabízí prostředky použitelné při práci ve výškách, stromolezectví, speleologii a sportovním lezení, ať už po stromech, skalách nebo umělých překážkách. Od toho se odvíjí množství lezeckých technik, které se dají využívat. Ne všechny metody jsou vhodné pro stromolezectví, v práci budou dopodrobna rozebrány pouze metody, které mají pro stromolezectví význam, bude zpracován jejich přehled, zdůrazněny jejich výhody a nevýhody. Stromolezeckých metod, je nesčetné množství, dají se vytvářet nové, případně kombinovat stávající metody. Dá se říci, že každý lezec používá svou vlastní metodu, kterou si upravil dle vlastních preferencí, protože oproti kolegovi může využívat jiný blokant nebo jiný typ svěrného uzlu, takže se všechny typy a kombinace stromolezeckých metod nedají obsáhnout, což ovšem ani nemá být cílem této práce. Ve své podstatě jsou si ovšem stromolezecké metody velmi podobné a je zde pouze několik principů, na kterých jsou metody založeny, proto v práci budou zmíněné jen některé hlavní a nejvíce používané varianty fungující na jednotlivých principech. Bakalářská práce podává charakteristiku základních stromolezeckých postupů používaných jak v naší, tak ve světové současné arboristické praxi, porovnává vybrané lezecké techniky z více hledisek a vytváří ucelenou informaci zahrnující legislativu, směrnice a metodiky týkající se stromolezectví. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První teoretická se věnuje legislativě, směrnicím a pravidlům, týkajícím se problematiky a druhá, praktická část, obsahuje dotazník, porovnání vybraných stromolezeckých technik a zpracované měření energetické náročnosti vybraných výstupových stromolezeckých technik. 8

2. Cíl práce Cílem práce je charakterizovat význam stromolezeckých technik. Vypracovat přehled legislativních a dalších předpisů z oblasti práce ve výškách týkajících se stromolezectví v tuzemsku i zahraničí a dále se věnovat i jiným literárním pramenům, které se zabývají stromolezeckými technikami. Dále si práce klade za cíl sestavit seznam vybraných stromolezeckých technik a porovnat jejich vlastnosti. V práci bude zpracováno také terénní šetření s cílem porovnat některé vybrané parametry jednotlivých stromolezeckých technik. 9

3. Literární přehled V České republice platí základní právní předpisy, které je lezec ať už živnostník nebo osoba zaměstnávající lezce, povinen znát a řídit se jimi. Dále existují směrnice, které nejsou dle zákona závazné, ale byly vypracovány pro certifikované arboristy, kteří by se jimi měli řídit. 3.1 Tuzemská legislativa Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky Toto nařízení se zabývá způsobem organizace práce a pracovních postupů na pracovištích, na nichž jsou zaměstnanci vystaveni riziku pádu z výšky nebo do hloubky. Z tohoto nařízení jsou vyjmuty činnosti: hornické, provozování plavidel, činnosti provozovány integrovaným záchranným systémem a jeho výcvikem. Prací ve výškách se zde rozumí všechna pracoviště ležící ve výšce minimálně 1,5 m nad okolním terénem, případně pokud volná hloubka pod zaměstnancem přesahuje 1,5 m. Dále se toto nařízení zabývá pracovišti v libovolné výšce, kde hrozí popálení, poleptání anebo jiné poškození vlivem pádu. Ochranu proti pádu dle tohoto nařízení není nutné provádět, jedná-li se o souvislou plochu, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10 stupňů, pokud pracoviště je vymezeno vhodnou ochranou proti pádu například zábranou umístěnou ve vzdálenosti minimálně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu. Ani jeden z bodů zmíněných v předchozím odstavci se nedá vztáhnout na práce provozované v korunách stromů a zároveň se jedná o činnost vykonávanou ve větších výškách než limitních 1,5 m. To znamená, že toto nařízení se vztahuje na stromolezectví a je nutné se jím řídit. Dále z tohoto nařízení budou zdůrazněny pouze body přímo související s prací v korunách stromů za použití stromolezeckých technik. Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnance. Zaměstnanec je povinen práci přerušit, pokud v ní není možno pokračovat bezpečným způsobem. 10

Použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je dále možné, jen pokud je systém tvořen nejméně dvěma nezávislými lany, přičemž jedno slouží jako nosný prostředek pro výstup, sestup a zavěšení v požadované poloze a druhé jako záložní. V článku II (Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky) odstavci 8 přílohy tohoto nařízení se ovšem dočteme, že za výjimečných okolností, kdy s ohledem na posouzení rizik by použití druhého lana mohlo zvýšit rizika, je možné použití pouze jednoho lana. V případě stromolezectví se druhé jištění při pohybu v koruně používá jen zřídka. Často je využívána například technika dvojitého lana k pohybu v koruně a při přesunutí se na místo, kde má být vykonána práce, dochází k polohování a zajištění se dalším způsobem. Nejčastěji se jedná o kmenovou smyčku neboli tzv. lanyard. Využití dalšího lana při pohybu v koruně stromů by mohlo být pro lezce velmi komplikované, ba dokonce nebezpečné s přihlédnutím k charakteru pracoviště: hustě rozvětvené koruny, nutnost častého přemísťování kotevního bodu. Z tohoto důvodu mnoho lezců není trvale jištěno ke druhému lanu. Problematické může být i konstatování, že se má jednat o dvě na sobě nezávislá lana. Hovoříme-li o stromolezectví, jištění prakticky vždy probíhá v rámci jednoho stromu a s přihlédnutím k tomu, že se jedná o živý organismus, jehož statické poměry se nedají nikdy s přesností dopředu určit, dá se tedy stěží hovořit o nezávislosti jištění v rámci jednoho stromu. Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru Toto nařízení se týká mimo lesnictví i práce v parcích, sadech, břehových porostech, údržby dřevin v okolí komunikací, ošetřování stromů a práce ve výškách na stojících stromech. Zaměstnanec musí být dle tohoto nařízení vybaven osobními ochrannými prostředky a musí znát zásady první pomoci. Pokud pracuje s ostrými nástroji, měl by být vybaven obvazovým balíčkem a musí být zajištěny prostředky umožňující přivolat lékařskou pomoc. Dále zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanec přerušil práci, pokud nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem, a o přerušení práce informoval bez zbytečného odkladu vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele. 11

Při práci na stojících stromech je dovoleno, aby v koruně stromu pracoval pouze jeden pracovník, který musí být jištěn dalším zaměstnancem stojícím u paty stromu. Osoba pracující v koruně musí být vybavena k tomu odpovídajícím vybavením. Práce nesmí pokračovat, pokud dochází k nebezpečným výkyvům stromu, anebo je-li okamžitá teplota nižší než -10 C během pracovní směny. Při práci ve výškách na stojících stromech musí být na pracovišti přítomni nejméně dva pracovníci. Před zahájením prací musí být zaměstnavatelem vymezen ohrožený prostor a stanovena pravidla signalizace mezi zaměstnancem stojícím na zemi a zaměstnancem provádějícím práce ve výškách. Ruční nářadí se do koruny stromu dopravuje pomocí lana, jehož použití zajišťuje k této činnosti určený zaměstnanec. Odřezávání větví koruny stojícího stromu pomocí řetězové pily se provádí zejména z pracovní plošiny nebo za použití jiné speciální techniky určené pro práci ve výškách. Zaměstnanec i řetězová pila musí být při výstupu do koruny stromu, během práce i při sestupu, zajištěni proti pádu samostatnými jistícími prostředky, upevněnými k pracovní plošině nebo ke stromu mimo zónu prováděné práce. Toto nařízení vlády tedy říká, že v koruně stromů smí pracovat pouze jeden pracovník, který by měl být jištěn dalším zaměstnancem ze země. Toto pravidlo se v současné stromolezecké praxi jeví jako zastaralé. Studiem literatury uvedené níže je doloženo, že druhé jištění stromolezce při výstupu dalším pracovníkem ze země, není nutné v současné lezecké praxi používat. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon týkající se práce obecně. Pátá část se věnuje ochraně zdraví při práci, povinnostem zaměstnavatele a právům a povinnostem zaměstnance. Tento zákoník se tedy věnuje povinnostem zaměstnavatelů postarat se o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Dále mezi povinnosti zaměstnavatele patří zajišťovat odborná školení, kterých jsou zaměstnanci povinni se účastnit. Zaměstnavatel také musí poskytnout zaměstnancům ochranné prostředky a ti je musejí využívat. 12

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti mimo pracovněprávní vztahy Body v tomto zákoně se věnují povinnosti zaměstnavatele organizovat práci tak, aby jeho zaměstnanci byli chráněni proti pádu, a odkazuje na prováděcí předpis, jak této ochrany docílit. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci Tato směrnice se věnuje i práci ve výškách. Říká že, je povinností zaměstnavatele k takovýmto úkonům určovat vybrané osoby, které absolvují školení. Věnuje se i pracím prováděným ve visu na laně (Belica, 2014). Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů. Věnuje se právům a povinnostem při kontrole a dále oprávněním inspektora. Dále jsou v zákoně uvedeny výše pokut za přestupky a správní delikty. Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky dále jen OOP. Nařízení definuje co je a není osobní ochranný prostředek. 3.2 Zahraniční a mezinárodní pravidla Směrnice EAC European Arboricultural Council o zásadách práce na stromech Jedná se o směrnici zabývající se zásadami bezpečnosti práce na stromech včetně práce ve výškách, použití pil v korunách a organizace pracovní plochy při ošetřování stromů. Tato směrnice není závazná pro osoby vykonávající práci ve výškách, případně na stromech v České republice. European Arboricultural Council česky Evropská arboristická rada je fórum zástupců arboristických organizací v Evropě, jehož cílem je podpora a rozvoj odborné péče o stromy. Tato směrnice se ovšem stává závaznou pro 13

držitele certifikátu ETW European Treeworker formou etického kodexu, kdy se držitel certifikátu zavazuje dodržovat i pravidla neplynoucí pouze z legislativy daného státu. Směrnice se zabývá obecnými zásadami, jako například kondicí a dobrými předpoklady lezce, nutností najímat si na specializované úkoly certifikované pracovníky, což garantuje jejich profesionalitu. Jedním z důležitých bodů této směrnice je, že lezec nesmí pracovat osamoceně. Mělo by se vždy jednat o tým pracovníků, minimálně však dvou osob, přičemž kolega, který momentálně nepracuje v koruně stromu, má podobné lezecké schopnosti a zkušenosti pro případ, že by došlo ke krizové situaci a bylo by potřeba lezce zachránit za pomoci stromolezecké techniky. Všichni pracovníci týmu by měli absolvovat školení poskytnutí první pomoci a měli by ji být schopni poskytnout za různých okolností. Dále se tato směrnice zabývá kontrolou stromu před započetím pracovního úkonu, vnějšími vlivy, při kterých není možné vykonávat stromolezeckou činnost. Směrnice se také zabývá stromolezeckým vybavením. Při používání lanových technik je zapotřebí, aby veškeré lezecké vybavení splňovalo příslušné normy. Při práci lezec pracuje v napnutém laně a v koruně se pohybuje s minimálním průvěsem lana. Lezení do výšky nad kotevní bod je nepřípustné. V případě rizika svislého pádu je nutné, aby lezec použil speciální vybavení k tomu určené, například tlumič pádu a celotělový úvaz. Karabiny využívané k jištění musí být vybaveny zámkem, který je možné otevřít minimálně třemi na sobě nezávislými pohyby takováto karabina se nazývá triple lock, dále není dovoleno karabiny řetězit. Technika jednoduchého lana může být využita k výstupu, tam kde to situace vyžaduje, by měla být doplněna vhodným jištěním. Důležité je věnovat pozornost na síly působící na kotevní bod kdy se může jednat o sílu až dvojnásobnou. Lezec musí být neustále jištěn lezeckým systémem, kmenovou smyčkou, či více smyčkami. Lezecké lano by mělo mít dostatečnou délku v případě nutnosti sestoupení, jeho konec by měl být zajištěn uzlem, aby nedošlo k průchodu konce lana svěrným uzlem nebo blokantem. Tato směrnice se zabývá pouze stromolezeckými disciplínami, nevěnuje se práci ve výškách jako takové, to znamená, že je optimalizovaná pouze na oblast arboristiky a lezení po stromech. Legislativně závazná není. 14

ANSI Z133 Safety Standart Standart věnující se nejaktuálnějším požadavkům na bezpečnost stromolezců ve Spojených státech amerických. Publikace se věnuje několika hlavním oblastem, mezi ně patří: obecná bezpečnost, nebezpečí úrazu elektrickým proudem, používání vozidel a mobilních prostředků, použití přenosného motorového ručního nářadí, použití ručního nářadí a žebříků, pracovní postupy. Jedná se o rozsáhlý standard, který se věnuje povinnostem zaměstnance a zaměstnavatele a zahrnuje základní bezpečnostní pravidla. Velkou výhodou publikace tohoto typu je jeho rozsah a specializace. Týká se vyloženě arboristiky a bezpečnosti práce při stromolezectví. Je v něm také zakomponována bezpečnost práce s dalšími prostředky jako jsou motorové pily, žebříky a další technické prostředky. Důležitou kapitolou jsou také povinnosti stromolezeckého týmu. Publikace se věnuje i velmi konkrétním případům, například pokud stromolezec při práci v koruně pracuje s prostředkem těžším než 6,8 kg (15 lb) musí být břemeno zajištěno samostatným lanem, nebo jinak zabezpečeno aby nedošlo k jeho volnému pádu. Při práci v koruně jsou stromolezci povinni použít druhé jištění například kmenovou smyčkou při použití motorové pily. Dále se také standarty věnují transportu stromolezeckého vybavení, je zde zdůrazněno uložení lan a další výstroje osobního jištění. Při transportu, musí být zabráněno kontaktu nářadí nebo chemikálií s lezeckou výstrojí. Při použití žebříku nesmí být prováděna žádná práce bez dostatečného jištění. Podkapitola kontrola dopravy se věnuje nezbytným úkonům před započetím činnosti v korunách stromů, primárně omezení provozu pokud je to nezbytné, dále viditelnému označení pracovního stanoviště a zamezení přístupu na pracovní stanoviště všem nepovolaným osobám. Součástí je také kapitola věnující se opotřebení vybavení, lezec nesmí používat opotřebované jistící prvky, ale pozornost je také věnována opotřebením ochranných pomůcek jako rukavicím a pracovnímu oděvu. Jedná se o velice pečlivě zpracovaný bezpečnostní standard, který se mimo kapitoly obecné bezpečnosti zabývá i velmi přesnou a konkrétní interpretací arboristických činností a limitům při provádění práce. Standardy nejsou pevně zakotvené v legislativě Spojených států Amerických, jsou vypracovávány pod vedením soukromé neziskové organizace American National Standard Institute (ANSI). V porovnání s našimi legislativními pravidly jsou ANSI standardy konkrétnější, interpretace je srozumitelná a 15

primárně určená pro pracovníky a jejich zaměstnavatele. Velkou výhodou je dynamika procesu vývoje standardů, kdy pravidelně dochází k renovaci zastaralých interpretací. (http://www.ansi.org) 3.3 Vymezení pojmu stromolezectví Stromolezectví (z anglického tree climbing) je specializovanou činností, založenou na využívání lanových lezeckých technik a prostředků osobního jištění pro přístup do korun stromů. (Kolařík et al., 2003). 3.4 Vývoj stromolezectví v ČR Pojem stromolezectví byl u nás v souvislosti s péčí o stromy poprvé použit v roce 1996. Vývoj stromolezectví probíhal v různých zemích nezávisle na sobě, došlo tedy k vyvinutí různých metod, technik a prostředků, která mají svá specifika. Díky Mezinárodní arboristické organizaci International Society of Arboriculture (ISA) a Evropské Arboristické radě European Arboricultural Council (EAC) dochází alespoň k částečnému sjednocení metod. Česká republika má zastoupení v obou těchto organizacích a díky tomu se při dalším vývoji můžeme opírat o mezinárodně uznané standardy, technologie a další pravidla. (Žďárský, 2008) Mnoho tuzemských lezců stále využívá techniku jednoduchého lana, mezi lezci také nazývanou jako jednolanová technika (z anglického Single Rope Technique - SRT) tento do češtiny přejatý název není ale zcela přesný, mohli bychom pro pojmenování této techniky použít termín stromolezecká technika na statickém systému. Jendá se o techniku kdy je jeden konec lana pevně ukotven, zpravidla u paty stromu a na druhém k zemi volně visícím konci se pohybuje lezec. (Žďárský, 2008) 3.5 Pomůcky k realizaci stromolezeckých technik Stromolezecký tým by měl vlastnit základní stromolezecké vybavení, které má oproti ostatním disciplínám prováděným ve výškách svá specifika. V této části bude uveden výčet běžného vybavení nutného k provádění stromolezecké praxe. 16

Obr. 1 Nahazovací váček s lankem 1) Systém pro instalaci lana do koruny stromu: Nejčastěji se jedná o lanko malého průměru, které je připevněno uzlem k nahazovacímu váčku, který se prohodí větvením, ve kterém má být lano instalováno. Existuje i celá řada dalších prostředků, mezi časté se řadí prak, například tzv. BIGSHOT který najde využití u vyšších stromů. Mezi další prostředky patří kuše, luky, nebo systémy vystřelující váček pomocí pneumatického tlaku. Tyto varianty nejsou v tuzemsku tolik využívány (Jepson, 2000) 2) Lana: Ve stromolezectví se zpravidla používají lana pletená, nízko průtažná, takzvaná statická, s opláštěným jádrem. Veškerá lana použitá k osobnímu jištění musí splňovat normu ČSN EN 1891 Osobní ochranné prostředky pro prevenci pádů z výšky. Tato norma také uvádí, že lana musí být vyrobena ze syntetických materiálů s bodem tání vyšším než 195 C. K výrobě lan se využívají nejčastěji materiály jako polyamid, polyester, polypropylen, aromatické polyamidy, například kevlar, orientovaný polyetylen, vectran nebo teflon. Dle normy EN 1891 Nízko průtažná lana s opláštěným jádrem se lana dělí na dva typy, typ A a B. U lan typu A se jedná o lana s vyššími kvalitativními vlastnostmi, vyšší statickou pevností proto by právě tyto lana měla být využita pří práci ve výškách. Lana typu B se také dají použít pro běžné pracovní zatížení. V krizových situacích a při záchranářství by ovšem měla být upřednostněna lana typu A (Belica, 2014). 17

3) Arboristické postroje: takzvané sedáky, jedná se zpravidla o dobře polstrovaný postroj s mostem, do kterého se zapojuje lezecký systém a dalšími dvěma certifikovanými oky po stranách. Na trhu existuje celá paleta postrojů, nicméně stromolezecký postroj musí splňovat příslušné bezpečnostní normy. Ve stromolezectví je také možné použít celotělový postroj, který ovšem lezci neumožňuje takovou svobodu pohybu, jako postroje speciálně vyvinuté pro arboristiku (Davis, 2005). Obr. 2 Rozdíl mezi postrojem pro zachycení pádu (nalevo) a stromolezectví (napravo) [http://www.singingrock.cz/postroje#polohovaci] 4) Spojky: Mezi stromolezci také běžně, byť nesprávně, označované jako karabiny. Rozdíl mezi spojkou a karabinou je pouze v normě, kdy spojkám se věnuje norma ČSN EN 362 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky a karabinám norma ČSN EN 12275 Horolezecká výzbroj. Spojky použité k osobnímu jištění ve stromolezectví by měly být vybaveny systémem, k jejichž otevření je zapotřebí dvou na sobě nezávislých pohybů. Držitelé certifikátu ETW by měli používat pouze takzvané triple lock karabiny, pro jejichž otevření je potřeba tří na sobě nezávislých pohybů (Žďárský, 2003). Pro výrobu karabin se zpravidla používají lehké slitiny nebo ocel s antikorozní úpravou. Definice spojky dle ČSN EN 354: Jedná se o otevíratelné zařízení používané pro spojení součástí, které umožňuje uživateli sestavit systém, aby se mohl připojit přímo nebo nepřímo ke kotvení. Spojky se od sebe liší tvarem, můžeme najít mnoho 18

variací, mezi nejčastěji užívané se ovšem řadí oválná spojka, dále bývá často využívaná karabina, jejíž tvar připomíná písmeno D (Belica, 2014). Obr. 3 Spojka od firmy Rock Empire 5) Pracovní přilby: Přilby slouží jako ochrana hlavy a podle charakteru práce mohou být doplněny ochranou zraku nebo sluchu. Ochranným přilbám se věnuje norma EN 397 Průmyslové ochranné přilby. 6) Kmenová smyčka: neboli polohovací bezpečnostní úvazek převzato z anglického Lanyard. Slouží k okamžitému zajištění a polohování lezce. Nejedná se o lezecký systém, který by umožňoval volný pohyb v koruně. Pomocí dvou kmenových smyček se dá v koruně pohybovat stálým přejišťováním z jedné do druhé. Jde ovšem o způsob spíše okrajový, stěží použitelný při provádění náročnějšího ořezu na vzrostlých stromech. Dále kmenová smyčka slouží při přesouvání kotevního bodu hlavního lezeckého systému, nebo změně lezeckého systému. Nejdůležitější funkcí kmenové smyčky je ovšem bezpečné a pohodlné zajištění pracovní polohy. Jedná se o další nezávislé jištění lezce (Žďárský, 2008). 19

Obr. 4 Příklad použití kmenové smyčky [Neruda, 2014] 7) Blokanty: jedná se o mechanické prostředky připevněné k lanu, jsou to pomůcky sloužící k jednosměrnému pohybu po laně. Musí splňovat normy ČSN EN 358, 1891. V jednom směru dochází k volnému pohybu lana a při zatížení ve směru opačném lano sevřou. V zatíženém stavu zpravidla nemohou být odepnuty z lana (Machková, 2015). Výraz blokant je uveden v normě ČSN 83 2602 (pracovní a osobní ochrana Blokanty) z dubna 1994, která bohužel v dnešní době již neplatí. Nyní blokanty můžeme nalézt pod názvem Lanové svěry v normě EN 567 (horolezecká výzbroj) nebo EN 12841 B (prostředky ochrany osob proti pádu). Norma EN 567 a EN 12841 udává provozní zatížení blokantů 4 kn, maximální snesitelné zatížení není těmito normami stanoveno. Při používání blokantu je nutno si uvědomit, že některé mechanické blokanty drží především za oplet lana, jehož pevnost je průměrně 30 procent z celkové pevnosti lana. Blokanty mohou být rozděleny podle způsobu použití na čtyři základní skupiny a to ruční, hrudní, nožní a speciální, mezi které patří například Duck od firmy Kong nebo CT RollNLock od firmy CT (Belica, 2014). 20

Obr. 5 Blokant s kladkou RollNLock od firmy CT 8) Textilní šité popruhové smyčky: jde o textilní popruh různých parametrů, jehož oba konce jsou spojeny certifikovaným švem. Můžeme je rozdělit na zajišťovací a pomocné, ve stromolezectví se jedná o hojně využívanou pomůcku. Nesmí dojít k záměně smyčky, která je využívaná k osobnímu jištění se smyčkou používanou k fixaci při shazování břemen (Žďárský, 2008). 9) Slaňovací brzdy: jedná se o prostředky, díky kterým je regulována rychlost slaňování pomocí tření. Veškeré tyto prostředky by měly splňovat normu EN 341 (Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky slaňovací zařízení pro záchranu) případně normu EN 12841 (Prostředky ochrany osob proti pádu Systémy lanového přístupu Nastavovací zařízení lana, typ C Slaňovací zařízení pro pracovní vedení). Hlavní výhodou těchto pomůcek je jejich samoblokující efekt při zatížení. Při používání slaňovací brzdy je nutné dbát pokynů výrobce, mezi jedno z hlavních pravidel při používání brzd patří její uzamykání při dosažení pracovní polohy. Na trhu se také vyskytují slaňovací brzdy vybavené anti-panic systémem, jedná se o vylepšení, kdy při plném zatáhnutí za páčku umožňující slaňování, dojde k sevření lana. Původní anglický výraz pro tento systém byl panic locking element (Belica, 2014). 21

Obr. 6 Jednoduchý kambium saver 10) Chránič kambia: (z anglického cambium saver) Je to zpravidla popruh nebo kus lana, který je zakončen kovovými oky nebo okem a kladkou, kterou prochází lezecké lano. Hlavním účelem tohoto prostředku je minimalizace poškození kůry stromu a snížení tření lana a tím usnadnění pohybu po laně, chrániče kambia je běžně možné na strom nainstalovat ze země pomocí systému pro instalaci lana takzvaného nahazování a sundat při stahování lana (Žďárský, 2008). 11) Svěrné uzly: jsou používány například ke slaňování a osobnímu jištění. Při využívání svěrných uzlů jsou nutná lana ze speciálních materiálů certifikovaných výrobcem (Machková, 2015). 12) Jiné specifické pomůcky: stromolezecké lanové techniky se dají mimo jiné provádět i za použití stromolezeckých stupaček. Například hrotové stupačky jsou velmi často využívanou technikou při rizikovém kácení. Při použití hrotových stupaček se jedná o metodu destruktivní, tudíž poškozující kmen. Existují i další prostředky pro výstup, které strom nepoškozují, v tuzemsku se ale jedná o okrajovou záležitost. Tato práce je věnována především lanovým stromolezeckým technikám. 3.6 Současný stav stromolezeckých lanových technik Stromolezecké techniky jsou prostředkem k provádění činnosti nazývané stromolezectví (z anglického tree climbing). V dnešní době se již jedná o profesionální obor, využití lanových stromolezeckých technik je nejšetrnější a nejefektivnější metoda při náročnější péči o vzrostlé stromy. 22

V dřívějších dobách byla lezci používaná primárně pouze technika jednoduchého lana (z anglického single rope technique - SRT), která je nadále hojně využívaná při speleologické činnosti a výstupu do korun stromů. K představení techniky dvojitého lana (z anglického doubled rope technique) došlo v roce 1997, od té doby se spousta lezců přeorientovala na dvoulanovou techniku, která je jakožto pracovní metoda snazší (Kolařík et al., 2003). Pro zjednodušení budou stromolezecké techniky rozděleny do několika kategorií. Techniky je možné rozdělit podle jejich využití na výstupové a pracovní, protože jsou na ně kladeny odlišné požadavky. U výstupových metod jde především o rychlý, bezpečný a nenamáhavý výstup do koruny, ovšem u pracovních metod je upřednostňováno pohodlí při práci a volnost pohybu v koruně stromu (Adams, 2007). 3.6.1 Rozdělení stromolezeckých lanových technik dle Adamse Poměrně logické rozdělení lanových technik popisuje Mark Adams (2007) v odborném článku pod hlavičkou mezinárodní arboristické organizace ISA. Dochází zde k rozdělení podle funkce a zavěšení lana při lezení. Stromolezecké systémy budou v následujících kapitolách dále rozděleny podle jejich použití na výstupové, pracovní a hybridní. 23

Obr. 7 Rozdělení stromolezeckých lanových technik 3.6.1.1Techniky dvojitého lana Lano je zdvojeno, je ukotveno buď přímo ve větvení, nebo nepřímo s použitím chrániče kambia. Oba prameny lana jdou souběžně k zemi, přičemž jimi neprochází žádné další větvení. Techniky dvojitého lana můžeme dále rozdělit na: dynamické techniky dvojitého lana oba konce lana se pohybují při postupu lezce po laně. statické techniky dvojitého lana lano je pevně ukotveno ve větvení a nedochází k jeho pohybu. Použití například při jištěném šplhu. 3.6.1.2 Dvoulanové techniky Jedná se o techniku využívající dvou jistících systémů, v angličtině také označované jako takzvaný double-crotching. Tato technika u nás není příliš běžná. Lezec je jištěn dvěma pracovními lezeckými systémy, které jsou ukotveny v koruně stromu nezávisle na sobě. Použití tohoto lezeckého systému se odvíjí především od charakteru prováděné činnosti v korunách stromů. Někdy může pohyb v koruně značně komplikovat. 24

3.6.1.3 Technika jednoduchého lana V češtině ve stromolezecké praxi také známá pod nepřesným byť slangově zažitým označením jednolanová technika. Lano prochází větvením a každý z konců lana sestupuje k zemi zpravidla na jiné straně kmene, záleží na instalaci lana, ale není nutné, aby lano viselo k zemi souběžně, a větvení mezi jednotlivými prameny lana není překážkou. 3.6.2 Výstupové lanové techniky 3.6.2.1 Technika jednoduchého lana Z anglického (single rope technique - SRT) Jinými českými autory označována jako technika využívající dvou lan. Toto označení se v praxi nepoužívá, jako nejpřesnější označení můžeme vzhledem k charakteru a problematice považovat Technika jednoduchého lana. Jedná se o statický lezecký systém, je nejčastěji využívána pouze jako výstupová metoda do koruny stromu v kombinaci s další pracovní technikou. Při instalaci lana pro techniku jednoduchého lana není nutné, aby lano k zemi šlo souběžně, tudíž není problém, když se pod větvením, kterým prochází lano, nachází další větvení. Dokonce se jedná o výhodu, v případě, kdyby došlo k selhání hlavního kotevního větvení, dojde pouze ke zhoupnutí lezce a zachycení lana v následujícím větvení. Technika jednoduchého lana funguje na principu, kdy jeden z konců lana je pevně uchycen k patě stromu. Jednou z možností uchycení je provlečení lana slaňovací brzdou, nebo slaňovací osmou a jejich zajištění, dále je nutné ponechání minimálně stejné délky lana, které visí přes větev k zemi, kdy při krizové situaci může být lezec spuštěn až na zem spolupracovníkem. Mezi další metody uchycení patří uzly, mezi nejpoužívanější se řadí dvojitý osmičkový uzel nebo dračí smyčka. Při použití uzlů je dobré lano okolo stromu několikrát omotat a až následně zajistit uzlem, v případě pokud je u paty stromu lano jištěno karabinou nebo slaňovací brzdou, musí pracovník a jeho kolegové věnovat zvýšenou pozornost při shazování větších břemen, například špalků při kácení, kdy by tyto mechanické prostředky mohly být velmi jednoduše poškozeny. Lano může být také zajištěno k patě sousedního stromu, dojde tak ke snížení rizika poškození bodu, který kotví lano u paty stromu, na němž je prováděna činnost. Jednou z hlavních nevýhod takového kotvení lana u SRT je silové působení na kotevní bod, kdy při výstupu může dojít, až ke zdvojnásobení energie která na kotevní bod působí. Pro samotný výstup jednolanovou technikou se využívá celá 25

řada prostředků, může se jednat o svěrné uzly nebo blokanty a slaňovací brzdy (Jepson, 2000). Existuje mnoho variant lezeckého systému techniky jednoduchého lana, zde budou představeny ty nejznámější. Texaský systém (z anglického Texas system) K využití tohoto lezeckého systému je zapotřebí dvou ručních blokantů, karabiny a smyčky na propojení systému. Ruční blokanty se nacházejí na laně nad sebou a nejsou mezi sebou přímo propojeny. Každý blokant je zapojen do postroje lezce a ve spodním se navíc nacházejí dvě smyčky s nožní smycí. Samotný pohyb po laně tedy vyžaduje vzpřímení se na laně při zatěžování blokantu s nožní smycí a současné sunutí volného blokantu vzhůru. Poté dochází k takzvanému sednutí si lezce do postroje, přičemž je zatěžován horní blokant a volný blokant posunut vzhůru (Harris, 2010). Obr. 8 Texaský systém [Harris, 2010] Výhody: jednoduchost systému, snadná kontrola správnosti sestavení, minimum použitého vybavení, rychlost sestavení. Nevýhody: rychlost výstupu, fyzická náročnost. Systém žabí chodec (Z anglického tree frog walker system) Použité vybavení: ruční blokant, hrudní blokant, nožní blokant, speciální popruhy k sedáku, sloužící k upevnění blokantu například Petzl secur, smyčky a provazy k propojení systému. 26

Tento systém je velmi často využíván v USA. Jedná se o variantu techniky jednoduchého lana, která je poměrně rychlá, jednoduchá a nevyžaduje enormní množství vybavení. Existuje mnoho variant využití tohoto lezeckého systému. V základní verzi, má lezec připevněný hrudní blokant k postroji a k ramenním popruhům. Ruční blokant je delším lanem nebo smyčkou propojen s mostem postroje a visí na něm smyčka pro jednu nohu. Na druhé noze se nachází nožní blokant. Lezení tímto systémem není tak namáhavé hlavně z důvodu, že není nutné si takzvaně odsedávat, při zatížení systému je lezec přímo zachycen hrudním blokantem. Je možné systém samozřejmě různě zjednodušovat a kombinovat se systémy jinými (Harris, 2010). Obr. 9 Vybavení pro lezecký systém žabí chodec [Harris, 2010] 27

Systém chůze po laně (Z anglického tree rope walker system) Použité vybavení: rock exotica single chest roller, nebo jiný speciální hrudní systém kladek, 2x hrudní blokant, smyčky a popruhy k propojení systému, prusík. Systém je náročný na instalaci a množství použitého vybavení. Nicméně se jedná o energeticky velice úsporný systém, který v porovnání využité energie a rychlosti výstupu bude jen stěží hledat konkurenci (Roberts, 1988). Tento systém je založen na maximálním využití dolních končetin. Ke hrudnímu blokantu jsou propojena oka, ve kterých jsou lezcovy nohy. Oba blokanty jsou propojeny lanem, které prochází malou kladkou, připevněnou v místech lezcova hrudníku. Při výstupu dochází tedy pouze k pohybu dolních končetin, téměř jako při chůzi, kdy zatížená noha stojí pevně v blokantu a volná noha je přes kladku nadlehčována. Lezec je k lanu jištěn prusíkem, který je propojený s jeho lezeckým systémem (Harris, 2010). Obr. 10 Systém chůze po laně [Harris, 2010] 3.6.2.2 Jištěný šplh (Z anglického secured footlock). Tato stromolezecká technika se řadí mezi statické techniky fungující na principu zdvojeného lana. (Adams, 2007) Jištěný šplh, je využíván, pokud je lano instalováno na větvi dále od kmene. Jedná se o jednu z nejrychlejších metod výstupu do koruny stromu. Při využívání jištěného šplhu se zpravidla leze po obou pramenech lana jdoucích souběžně k zemi. Je více možností 28

jak lano na větev upevnit, záleží jen na konkrétním lezci, který způsob si zvolí. Nejpraktičtějším způsobem k ukotvení lana je ovšem varianta, kdy lezec instaluje lano pouze přes jednu větev, oba prameny visí volně k zemi a nesmí mezi nimi být další větve. Potom se na jednom konci vytvoří uzel, například motýlek (z anglického butterfly), a druhý pramen se provleče vzniklým okem. Následným taháním za volný pramen, se uzel přesune až k větvi a lano je připraveno ke šplhu. Důležitým předpokladem k využití tohoto způsobu je ponechání dostatečné délky obou konců lana, aby mohlo dojít k bezpečné instalaci a po provedení činnosti také odstranění systému (Jepson, 2000). Při lezení metodou jištěného šplhu lezec nejvíce využívá svaly na nohách, jedná se o nejsilnější svaly naší pohybové soustavy, proto při správném provedení a zvládnutí této techniky je šplh velmi efektivní. Tato metoda je fyzicky velmi náročná a vyžaduje trénink. Není doporučována úplným začátečníkům, jednak z důvodu nutnosti přesné instalace lana a také kvůli své náročnosti. Lezec může být také limitován nemožností výstupu až do horních partií koruny, kdy se tato metoda stává nepraktickou při nutnosti přelézání větví a dalším limitujícím faktorem je absence větví vhodných k instalaci lana pro footlock. Samotné lezení jištěným šplhem se provádí tak, že si lezec uváže svěrný uzel na oba prameny lana, který se propojí s mostem na sedacím postroji. Pokračuje uchycením lana mezi chodidla, takzvané vytvoření zámku, od toho název v angličtině (footlock). Při vytvoření zámku se tělo lezce nachází v podřepu, následuje vzpřímení těla a sunutí svěrného uzlu vzhůru po laně. Ruce lezce se musí během výstupu vždy nacházet pod svěrným uzlem. Následně se lezec drží rukama a chodidly vytvoří opět zámek na laně, tudíž se opět nachází v pozici, ze které začínal (Jepson, 2000). 29

Obr. 11 Jištěný šplh Obr. 12 Slaňovací osma Sestup při využití této techniky nepatří mezi nejpohodlnější, k sestupu se často využívá slaňovací osma. Dá se také sestupovat podobným způsobem, jak se lezec dostával do koruny a to postupným posouváním svěrného uzlu dolů po laně. Tento způsob je ovšem pomalý a velmi nepohodlný (Davis, 2005). Využití svěrných uzlů u metody jištěného šplhu. Důležité je aby lano využívané pro svěrný, mělo menší průměr než lano, po kterém se má uzel pohybovat. Lano využívané k tomuto účelu by také mělo být odolnější vůči oděru a celkovému opotřebení, mělo by být dobře uzlovatelné a samozřejmě splňovat normy a minimální pevnost. Nejčastěji se používají takzvané nekonečné smyčky, to 30

znamená buď lano, jehož oba konce jsou propojeny uzlem (například dvojitým rybářským), nebo smyčka spojená již výrobcem a nabízená jako oficiální produkt. Uzlů, které se dají použít, je celá řada, mají různé výhody a nevýhody a je jen na lezci který uzel zvolí (Jepson, 2000). Jištěný šplh lze také provozovat s blokanty. Pro využití této techniky byly vyvinuty speciální mechanické prostředky, jedná se o náhražku svěrného uzlu. (Například prostředek Dualcender firmy Rock Exotica), na tuzemském trhu tyto se prostředky ovšem netěší příliš velké popularitě, důvodem bude pravděpodobně vyšší cena v porovnání se svěrnými uzly a také horší dostupnost u českých dealerů (Roberts, 1988). 3.6.3 Pracovní lanové techniky 3.6.3.1 Metoda dvojitého lana Častěji, leč nesprávně, označovaná jako dvoulanová technika, v angličtině také zažitá a nesprávně označována jako double rope technique, správné anglické označení zní doubled rope technique. Jedná se o dynamický lezecký systém, který je tvořen jedním lanem. Lano musí jít paralelně k zemi a mezi oběma prameny nesmí procházet žádné větvení. Dynamický systém proto, protože každý konec lana se od kotevního bodu fungujícího na principu jednoduché kladky pohybuje jiným směrem, jeden vzhůru a druhý dolů. Lano může být přehozeno přímo přes větev, potom dochází k poškozování kůry stromu a lezení se kvůli zvýšenému tření stává obtížnějším. Další hojně využívanou možností je použití chrániče kambia takzvaného kambium saveru, který pohyb lana značně usnadňuje. Metoda dvojitého lana se dá dále rozdělit do více kategorií, podle použití svěrného mechanismu, který umožňuje pohyb lezce. Nejčastější je použití svěrných uzlů, ale poslední dobou se také těší velké popularitě speciální mechanické prostředky nahrazující svěrný uzel. 31

Obr. 13 Polohování při využití techniky dvojitého lana [Neruda, 2014] 1. Metoda dvojitého lana při použití svěrného uzlu Jedná se o jednu z nejčastějších variant využití dvoulanové techniky. Používají se různé varianty svěrného uzlu, mezi nejčastější patří: Francouzký prusík nebo Distelův uzel. Při použití této stromolezecké techniky také záleží na použité kladce, která slouží k posunu svěrného uzlu. Velmi vhodná je kladka vybavená více oky pro ukotvení většího počtu karabin současně. Například Hitch Climber firmy DMM. Kdy do horního nebo prostředního oka kladky je kotven karabinou konec lana a lezcův pracovní postroj je propojen s kladkou karabinou, na které je ukotven samotný svěrný uzel. Obr. 14 Schéma lezeckého systému dvojitého lana při použití svěrného uzlu 32

2. Metoda dvojitého lana při použití mechanických prostředků, které nahrazují svěrný uzel Tyto mechanické prostředky se v současné době těší velké popularitě. Mezi nejznámější používané patří mechanický prusík ZigZag firmy Petzl a produkty firmy ART ať už se jedná o Spiderjack nebo Lockjack. Hlavním rozdílem mezi použitím svěrného uzlu nebo mechanického prostředku, je rychlejší slaňování a lepší dobírání lana u mechanických prostředků. Jinak se jednotlivé systémy nijak výrazně neliší. 3.6.4 Hybridní stromolezecké techniky výstup a pohyb v koruně za použití ISC Rope Wrench Obr. 15 ISC rope wrench schéma (ISC, 2013) Takzvaná falešná technika dvojitého lana. ISC Rope Wrench je jedna z novinek vytvořených k pohybu po statickém lanovém systému. Použité vybavení: speciálně vyvinutá třecí brzda ISC Rope Wrench, smyčka posunující třecí brzdu tzv. pusher, svěrný uzel nebo mechanický prusík, v případě použití lanového svěrného uzlu kladka k jeho posouvání. (ISC, 2013) 33

Jak už bylo zmíněno, jedná se o variantu SRT, přičemž nesmírnou výhodou systému je možnost pohodlného výstupu do koruny a použití na jednoduchém statickém laně, také jako pracovní systém. Tudíž se jedná o systém hybridní. Pro použití pro výstup je nutná instalace systému ISC se svěrným uzlem nebo mechanickým prusíkem, dále přidání nožní smyčky na Rope Wrench a použití nožního blokantu na druhé noze. Dále kus lana nebo jiná pomůcka k pohodlnějšímu posunování blokantu ISC Rope Wrench po laně vzhůru. (ISC, 2013) systém pohybu po laně se slaňovací brzdou Použité vybavení: slaňovací brzda: Petzl ID, Camp Druid, Singing Rock SIR, (nebo jiná slaňovací brzda), ruční blokant, malá kladka, smyčka na nohu. Výhody: lehký systém, snadná instalace, možnost okamžitého sestupu pomocí slaňovací brzdy, možnost využití i jako pracovního systému například při rizikovém kácení. Nevýhody: pomalý systém, fyzicky náročnější oproti dalším SRT. Lano u tohoto systému prochází ručním blokantem, pod blokantem je umístěna slaňovací brzda, ze které jde lano opět vzhůru do kladky, která je upevněna na ručním blokantu. Ze slaňovací brzdy visí smyčka pro nohu. Lezec při pohybu směrem vzhůru tahá za volný konec lana a při sednutí si do systému posunuje ruční blokant. Díky nutnosti si vždy do systému takzvaně sednout se jedná o lezení více namáhavé a pomalejší v porovnání například se systémem Rope Walker. Obrovskou výhodou je ovšem možnost okamžitého sestupu, kterou zajistí slaňovací brzda. (Harris, 2010). 34

4 Metodika 4.1 Zpracování literatury Při vypracování literární rešerše byl nejdříve vytvořen soupis literatury a vyhledány zdroje tykající se problematiky. Mezinárodní arboristická organizace ISA publikuje několik odborných časopisů, ze kterých bylo čerpáno. Jedná se o Arborist News pravidelně vycházející časopis publikující odborné vědecké články týkající se arboristiky. Jedná se o vlajkovou loď organizace ISA, veškeré články jsou dostupné online pro usnadnění přístupu odborné veřejnosti. Dalším vědeckým časopisem věnujícím se arboristice je Arboriculture & Urban Forestry jedná se o dvouměsíčník vycházející již asi 40 let. Dále na oficiálních webových stránkách ISA jsou dostupné vydané publikace a literatura k zakoupení, což je praktické při hledání tématické literatury, protože pod hlavičkou ISA má literatura garanci odborné úrovně. Dále byl zpracován legislativní přehled týkající se práce ve výškách. Odborná literatura byla vyhledávána také přes web sciencedirect (sciencedirect, 2016) za pomocí klíčových slov. Dále bylo vypracováno základní rozdělení a zařazení stromolezeckých systémů. Zařazení bylo založeno na základě vědecké literatury a dále také na vlastnostech a specifikách lezeckého systému. Stromolezecké techniky a systémy jsou tedy zařazeny do dvou hlavních skupin, v práci je použito rozdělení podle odborného článku vydaného pod hlavičkou ISA, jehož autorem je Mark Adams a dále rozdělení na výstupové, pracovní a hybridní techniky. Pro zpřehlednění byl dodatečně vypracován diagram v online programu Lucidchart (Lucidchart, 2016). 4.2 Vypracování dotazníku Po konzultacích s odbornými pracovníky a základním zpracování literatury byl vytvořen online dotazník, který byl předložen stromolezcům, k jeho distribuci docházelo převážně prostřednictvím stromolezeckých fór. Dotazník byl zpracováván přes webovou aplikaci Survio (http://www.survio.com/cs/). Jednalo se o 10 otázek, které měly za účel charakterizovat praktikujícího arboristu a jím využívané techniky. Otázky byly převážně formou volby některé z možností, minimum otázek také otevřených, jako například délka působení v oboru a popsání vlastního lezeckého systému. Na dotazník odpovědělo celkem 39 osob působících v oboru arboristika a stromolezectví, což se dá považovat za dostatečně rozmanitý vzorek lezců. Rozpětí 35

délky působení v oboru bylo značně variabilní a zastoupeni byli od začátečníků pracujících v oboru jeden rok až po arboristy a stromolezce, věnující se této činnosti více než dvacet let. Lezecké techniky zde pro usnadnění byly označeny zažitými slangovými výrazy, jako například technika jednoduchého lana byla označená jednolanovou technikou, jak se jí mezi stromolezci běžně říká a technika dvojitého lana byla označená slangovým, byť nepřesným označením dvoulanová technika. Technika výstupu za pomocí jištěného šplhu byla v dotazníku označena zažitým pojmenováním z angličtiny Footlock. 4.3 Vypracování souboru kritérií pro hodnocení stromolezeckých technik Byl vypracován soubor základních kritérií pro snazší orientaci v použití stromolezeckých technik. Podle tohoto systému je možno stromolezecké techniky a příslušné prostředky diferencovat a hodnotit. Systém má sloužit v praxi k optimalizaci použití jednotlivých technik a konkrétních pomůcek. Byly zvoleny základní veličiny: rychlost výstupu, pořizovací cena, možnost okamžitého sestupu, náročnost sestavení lezeckého systému, změna nasycení kyslíkem v hemoglobinu a změna tepové frekvence. Dále byla zhodnocená obtížnost měřitelnosti jednotlivých veličin a stanoveny jednotky pro standardizované měření. Měření doby výstupu je pouhé změření času výstupu od započetí lezeckého úkonu po uražení předem stanovené dráhy. Jednou z podstatných veličin je možnost okamžitého sestupu bez nutnosti instalace dalších pomůcek pro slaňování, porovnání je v tomto případě snadné, jedná se pouze o možnost nebo nemožnost okamžitého sestupu. Náročnost sestavení lezeckého systému je spíš orientační hodnotou stanovenou praktickým pozorováním. Záleží dost na zručnosti a schopnostech jednotlivých lezců při sestavování systémů, protože někteří porovnávaní lezci při měření neměli zkušenosti se sestavením některých systémů a naopak některé pravidelně využívají, nebylo by měření a porovnávání času sestavení směrodatné. Energetickou náročnost je možné stanovit několika způsoby mezi ně patří nepřímá kalorimetrie, ventilometrie a orientační odhad dle tabulek. Pro potřebu bakalářské práce byla zvolena metoda nepřímé kalorimetrie. U krátce trvajících pracovních operací a u těžké práce (minutová spotřeba kyslíku je větší než 1 litr/min), kdy nedojde k vytvoření setrvalého stavu, se měření zahajuje okamžikem začátku práce a měření pokračuje ještě po dobu určitou dobu po jeho ukončení. Pokusná osoba před začátkem pracovní operace a ihned po jejím ukončení zůstává v klidu (klidový metabolismus). Energetický výdej na vlastní operaci se rovná celkovému energetickému výdeji naměřenému během 36

pracovní i zotavné fáze po odečtení klidového metabolismu připadajícího na pracovní i zotavnou fázi. Tento postup se nazývá integrální metoda. Podrobně je metodika měření energetického výdaje uvedena v ČSN EN ISO 8996. U dynamické práce prováděné velkými svalovými skupinami, která má jen malý podíl statické zátěže a bez většího podílu tepelné či mentální zátěže, lze odhadnout energetický výdej z hodnot srdeční frekvence měřené během pracovního procesu. Orientační výpočet energetické náročnosti pro použití v bakalářské práci proběhl podle vzoru že, změna tepové frekvence o 10 tepů za minutu je výdej energie 4,2 KJ. Rozdíl tepových frekvencí u jednotlivých technik byl tedy vynásoben 0,42 a tím došlo k výpočtu orientační energetické náročnosti. (http://www.khshk.cz/e-learning/kurs3/122men_energetickho_vdeje.html) 37

Popis určení pořizovací ceny jednotlivých stromolezeckých technik Cena byla určována z tuzemského e-shopu (http://www.worksafety.cz) nabízejícího stromolezecké vybavení. Došlo k součtu cen jednotlivých pomůcek nezbytných k provedení dané stromolezecké techniky, včetně karabin nezbytných k propojení systému. Do ceny není dále započtena cena postroje nebo jednotlivých lan, protože se jedná o pomůcky nezbytné ke všem lanovým stromolezeckým technikám tudíž pro účel porovnání není nutné tyto pomůcky započítat. Dále mimo nezbytných pomůcek k výstupu byly do ceny zahrnuty nezbytné prostředky pro sestup u metod neumožňujících okamžitý sestup s vybavením, které slouží pro výstup. Popis měření změny tepové frekvence a změny nasycení kyslíkem v hemoglobinu Tyto veličiny byly měřeny speciálním přístrojem Palm SAT 2500A od firmy Nonin. Jedná se o digitální, ruční, pulzní oximetr zobrazující údaje o obsahu kyslíku v krvi (%SpO2) a tepovou frekvenci. Přístroj je uzpůsoben k podmínkám pro měření v exteriéru. Pro měření stromolezeckých technik je přístroj vhodný, měřící čidlo se umísťuje na ušní lalůček. Jiné metody využívají k měření prsty na rukou, což by pro potřeby měření ve stromolezectví nebylo proveditelné. Pulzním oxymetrem je možno stanovit aktuální nasycení kyslíkem v arterálním hemoglobinu (SpO2). Stanovení probíhá měřením absorpce červeného a infračerveného světla proudícího přes měřenou tkáň. Změny v absorpci způsobené pulzací krve v cévním řečišti se používají pro stanovení tepové frekvence a nasycení kyslíkem (Nonin, 2014). 38

Obr. 16 Digitální ruční pulzní oxymetr firmy Nonin [Nonin, 2014] Za pomoci ručního pulzního oxymetru byly stanoveny hodnoty pro nasycení kyslíkem v hemoglobinu a tepovou frekvenci. Hodnoty byly vždy dvě a to klidová hodnota, před započetím lezeckého úkonu a hodnota zátěžová. Z naměřených hodnot byla stanovena hodnota průměrná. Tyto hodnoty byly změřeny zvlášť pro každou lezeckou techniku u několika lezců. Pro zařazení hodnot do kritérií pro hodnocení stromolezeckých technik byl vypočítán jejich rozdíl neboli změna. U tepové frekvence výpočet proběhl odečtením nižší hodnoty zpravidla klidové od hodnoty zátěžové, která byla vyšší, protože tep se se zvyšujícím energetickým zatížením zvyšuje. Výpočet změny nasycení kyslíkem v hemoglobinu proběhl naopak odečtením nižší zátěžové hodnoty od hodnoty vyšší klidové, protože s narůstající energetickou zátěží se obsah nasycení kyslíku v krvi snižuje. 4.4 Zpracování praktického měření Praktické měření proběhlo tak, že bylo zvoleno několik výstupových technik, které byly vzájemně porovnány. Hlavní měřenou veličinou byl čas výstupu, měření průběhu tepové frekvence a průběhu nasycení kyslíkem v hemoglobinu. Zvolenými výstupovými technikami byl jištěný šplh, technika zdvojeného lana za využití výstupového setu žabí chodec a dále za použití výstupového setu se slaňovací brzdou. Pro názornost a porovnání byl změřen i čas při použití výstupu s kmenovými smyčkami. Jednotlivé výstupové metody byly použity při výstupu do 14 metrů. Až na 39

výstup za pomocí kmenových smyček bylo lezeno po statickém laně. Měřenými vzorky byli buďto profesionální arboristé z praxe, anebo studenti Mendelovy univerzity v Brně. Jednotlivé skupiny stromolezců (studenti a profesionální arboristé) nepoužily pro výstup stejné metody. Důvod volby rozdílných metod pro studenty a profesionály byla příliš vysoká náročnost některých stromolezeckých technik například jištěný šplh, kterou by kvůli vysoké technické a fyzické náročnosti nezkušení lezci z řad studentů nezvládli. U vzorku studentů, se kterými proběhlo měření později, také nebyl zařazen výstup za pomocí kmenových smyček, protože měření probíhalo na jiné lokalitě, tzn. na jiných stromech a nebylo by možné dosáhnout porovnatelného měření. Pro porovnání byla do měření se studenty zařazena další stromolezecká výstupová technika, a to výstup za pomocí slaňovací brzdy. Provedené měření a zejména výsledky jím získané, jsou modelového charakteru a byly primárně provedeny pro doložení vytvořeného systému kritérií pro hodnocení stromolezeckých technik. 4.5 Metodika výpočtu bodové hodnoty pro soubor kritérií hodnocení stromolezeckých technik K jednotlivým kritériím byla vždy určena váha, kterou je číselná hodnota veličiny násobena. Váha je více méně subjektivní veličinou a záleží na preferencích jednotlivého hodnotitele. U každého kritéria zvlášť je vypočtena výsledná hodnota v bodech. Čím vyšší počet bodů u jednotlivého kritéria tím je stromolezecká technika méně vhodná. Na konci tabulky jsou sečteny bodové hodnoty pro jednotlivá kritéria a vypočteny invertní hodnoty s bodovým rozmezím 5 10, čím vyšší počet bodů tím je stromolezecká technika hodnocena kladněji. Protože byly porovnávány pouze čtyři stromolezecké techniky, bylo technice s nejhorším bodovým hodnocením přiděleno 5 bodů, s nejlepším bodovým hodnocením 10 bodů a lineární funkcí byly zjištěny bodové hodnoty zbývajících technik. Pro přepočet bodové hodnoty do formátu hodnocení, kde maximálním počtem bodů je 10, byl použit následující vzorec: Kde: K x = suma bodů u aktuální techniky K min. = suma bodů u techniky s nejnižším počtem bodů K max. = suma bodů u techniky s nejvyšším počtem bodů 40

5 Výsledky 5.1 Vyhodnocení dotazníku 1) Jste certifikovaný arborista? Zde mohli dotazovaní zvolit z uvedených možností, anebo napsat vlastní slovní komentář. V předložených variantách se nacházely možnosti: ne, ETW, ČCA (český certifikovaný arborista). Přičemž většina lezců se řadila do jedné z předložených kategorií, pouze tři osoby vyplnily vlastní variantu. Jeden dotazovaný má ukončené vzdělání na Vyšší odborné škole zahradnické Mělník v oboru arboristika, další je držitelem certifikátu vydávaného mezinárodní neziskovou organizací ABA international. Poslední respondent vyplnil možnost certifikátu CSA. Jste certifikovaný arborista? ne ETW ČCA VOŠ Mělník ABA international CSA 2% 3% 3% 22% 50% 20% Obr. 17 Graf zastoupení oborových certifikátů mezi respondenty Tab. 1 Zastoupení oborových certifikátů mezi respondenty typ certifikátu ne ETW ČCA VOŠ Mělník ABA internati onal CSA celkem počet 20 8 9 1 1 1 40 41

Z grafu vyplývá, že polovina respondentů vlastní certifikát, který garantuje jejich odbornost, zatímco zbytek se stromolezecké a arboristické činnosti věnuje bez vlastnictví jakéhokoli dokumentu dokládajícího odbornost v oboru. V současné době podle platné legislativy je jediným předpokladem pro práci ve výškách splnění školení o bezpečnosti práce. 2) Kolik let pracujete v oboru? Účelem této otázky, bylo znázornit variabilitu dotazovaných. Určitě existuje korelace mezi zkušenostmi a používáním určitého vybavení a technik. Pokud stromolezec pracuje v oboru mnoho let, napovídá to dost o faktu, že je úspěšný a hlavně že vlastní stabilní základnu veškerého vybavení. Stromolezecké potřeby jsou značně nákladné a tudíž se v mnohém liší začínající stromolezec od zajištěného stromolezce s praxí a vybavením. Nově začínající lezci budou pravděpodobně využívat jak moderní novinky, kterých se na současném trhu nachází spousta, tak také vybavení, které je více cenově dostupné. Tab. 2 Délka působení respondentů v oboru rozmezí počet do 4 let 12 5 9 let 13 10 a více let 14 celkem 39 3) Jaký druh činnosti nejčastěji v oboru provádíte? Otázka byla položena z důvodu analýzy testovaného vzorku lezců. Existuje značná souvislost s charakterem prováděné práce a použitím vhodné stromolezecké techniky. Nacházela se zde také varianta napsat vlastní možnost, pokud by si respondenti nezvolili ani jednu z předem daných variant, kde pouze dva dotazovaní zvolili možnost školení a poradenství. 42

Jaký druh činnosti v oboru nejčastěji provádíte? ořez dřevin rizikové kácení školení a poradenství 5% 35% 60% Obr. 18 Graf poměru nejčastěji prováděných činností v oboru dotazovanýma. Tab. 3 Poměr nejčastěji prováděných činností v oboru dotazovanýma. činnost ořez dřevin rizikové kácení školení a celkem poradenství počet 26 15 2 40 4) Využíváte kombinaci stromolezeckých technik? Jinou pro výstup a jinou pro práci v koruně? V současné době, patří k běžnému standardu využívání jedné metody pro výstup a jiné metody pro práci a pohyb v koruně stromu. Kdy u výstupových metod je upřednostňována rychlost a nenáročnost výstupu, přičemž u metod pracovních jde hlavně o pohodlí lezce při práci a svobodu pohybu při vykonávání různých úkolů. 43

35 30 25 20 15 10 5 0 Využíváte kombinaci stromolezeckých technik? Jinou pro výstup a jinou pro práci v koruně? ano ne Obr. 19 Graf porovnání respondentů využívajících rozdílný systém pro výstup do koruny a provádění práce 5) Co převážně používáte jako výstupovou stromolezeckou techniku? Mezi možnosti zde patřil jištěný šplh z anglického footlock a dále technika jednoduchého lana, pro zjednodušení zde bylo použito slangové označení jednolanová technika, zkráceně označována jako SRT. 40 Co převážně používáte jako výstupovou stromolezeckou techniku? 30 20 10 0 footlock SRT Obr. 20 Graf porovnání používaných výstupových technik 44

6) Co převážně používáte jako pracovní lanovou techniku? Co převážně používáte jako pracovní lanovou techniku? dvoulanová technika + svěrný uzel ISC rope wrench dvoulanová technika + mechanická brzda slaňovací brzda 5% 9% 31% 55% technika dvoulanová technika + svěrný uzel Obr. 21 Graf porovnání používaných pracovních technik Tab. 4 Porovnání používaných pracovních technik dvoulanová technika + mechanická brzda ISC rope wrench slaňovací brzda počet 23 12 2 4 41 celkem 7) Jste při výstupu do koruny jištěni nejméně dvěma nezávislými lany, přičemž jedno slouží jako nosný prostředek pro výstup, sestup a zavěšení v požadované poloze a druhé jako záložní? Tato otázka měla mapovat použití dalšího jištění při výstupu do koruny stromů. Dle Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., (o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky) by měl být pracovník pracující na laně jištěn nejméně dvěma na sobě nezávislými lany, jedním hlavním a druhým jistícím, je zde ovšem uvedena výjimka jištění druhým lanem nemusí probíhat, pokud by tímto bylo riziko zvýšeno. 45

Jste při výstupu do koruny jištěni nejméně dvěma nezávislými lany, přičemž jedno slouží jako nosný prostředek pro výstup, sestup a zavěšení v požadované poloze a druhé jako záložní? Ano 13% Ne 87% Obr. 22 Graf využití záložního lana při výstupu do koruny Tab. 5 Využití záložního lana při výstupu do koruny ano ne celkem počet 5 34 39 8) Používáte druhé jištění při provádění práce v koruně, například dvoulanová technika a kmenová smyčka? Otázka zaměřená na používání dalšího jištění při provádění práce v korunách stromů. Rozdíl oproti předchozí otázce je v tom, že při provádění práce v koruně by stromolezec neměl měnit stanoviště nebo se jinak přesouvat, po dokončení činnosti se jistí opět jedním systémem, který mu opět umožní volný pohyb a může změnit stanoviště, po přesunu na místo provádění další činnosti se opět zajistí například kmenovou smycí. 46

Používáte druhé jištění při provádění práce v koruně, například dvoulanová technika a kmenová smyčka? Ne 0% Ano 100% Obr. 23 Graf využití druhého jištění při práci v koruně Tab. 6 Využití druhého jištění při práci v koruně ano ne celkem počet 39 0 39 47

9) Jste při pohybu v koruně jištěni více než jedním lezeckým systémem, například doublecroatching? Cílem otázky bylo zjistit použití více než jednoho jištění při pohybu v koruně stromu. Jste při pohybu v koruně jištěni více než jedním lezeckým systémem, například doublecroatching? Ano 26% Ne 74% Obr. 24 Ggraf využití druhého jištění při pohybu v koruně Tab. 7 Využití druhého jištění při pohybu v koruně ano ne celkem počet 10 29 39 10) Popište stručně svůj lezecký systém, pokud používáte dva a více tak každý zvlášť například typy blokantů, slaňovacích brzd, jejich výrobce typy svěrných uzlů a celkové zapojení systému. Otázka si kladla za cíl zhruba zmapovat lezecký systém. Důležitým úkolem této otázky bylo také přijít na lezecký systém případně jeho variace, které mohly být v předešlých otázkách opomenuty. Jednotlivé odpovědi lezců budou uvedeny v příloze. 48

5.2 Shrnutí dotazníku Vzorek respondentů byl rovnoměrně rozložen na dvě skupiny dotazovaných. Jedna, která vlastní nějaký oborový certifikát dokládající odbornost, a druhá pracující v oboru bez certifikátu. Věkové rozložení fungování v oboru je také velmi rovnoměrné. Došlo tedy k porovnávání poměrně reprezentativní skupiny stromolezců. Majoritní podíl respondentů uvedl jako hlavní prováděnou činnost ořez dřevin, což nám poukazuje na lezce s většími zkušenostmi se stromolezeckými lanovými technikami. Při rizikovém kácení většinou není nutné mít přístup až na periférie koruny, jako například při provádění obvodové redukce. Pouze asi pětina lezců nevyužívá rozdílnou stromolezeckou lanovou techniku pro výstup do koruny stromu a pro provádění práce. To znamená, že používají jednu z hybridních technik, které je možné použít pro výstup i práci v koruně. Většina stromolezců asi 80 % uvedla, že jako výstupovou techniku používají techniku jednoduchého lana, pouze asi 20 % využívá k výstupu technicky a fyzicky náročný jištěný šplh. Jako pracovní techniku využívá pouze necelých 10 % arboristů systém za použití slaňovací brzdy. Dále využívanou metodou je systém založený na ISC Rope wrench, zbytek dotazovaných používá techniku dvojitého lana, primárně se svěrným uzlem. Zajímavým zjištěním je, že pouze 13% dotazovaných používá k jištění při výstupu druhé nezávislé lano tak, jak lezcům ukládá Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Ovšem při provádění činnosti v koruně stromu jako je například ořez, je jištěno dalším nezávislým prostředkem 100 % dotazovaných. Pouze čtvrtina respondentů běžně používá dvoulanovou techniku, takzvaný doublecroatching. V textových odpovědích v příloze se dočteme, že to převážně záleží na složitosti lezecké situace, primárním důvodem tedy není zvýšení bezpečnosti použitím dalšího lezeckého systému, ale umožnění lepšího přístupu v koruně stromu. Poslední otázkou bylo doloženo, že žádný lezecký systém nebyl opominut. Jedna ze zajímavých odpovědí, je využití dvoulanové techniky za použití volného konce lana hlavního lezeckého systému. Jako metoda pro usnadnění přístupu, nebo pro bezpečný návrat ke kmeni v případě dosažení rizikových úhlů ke kotevnímu bodu, je tato metoda velice efektivní. 49

5.3 Diferenciace metod využívaných pro přístup do vzrostlých stromů Obr. 25 Diagram rozdělující metody využívané pro přístup do vzrostlých stromů 5.4 Soubor kritérií pro porovnávání stromolezeckých technik Tab. 8 Soubor kritérií pro hodnocení výstupových technik Soubor kritérií pro hodnocení výstupových technik veličina stanovitelnost jednotka měření čas výstupu snadno měřitelná čas pořizovací cena stanovitelná, dle použitého typu vybavení suma Kč možnost okamžitého sestupu snadno stanovitelná Ano/Ne náročnost sestavení lezeckého systému snadno stanovitelná v bodech 1 (snadné) až 3 (náročné) změna nasycení kyslíkem v hemoglobinu měřitelná speciálním přístrojem % změna tepové frekvence měřitelná speciálním přístrojem tepů za minutu výsledné zhodnocení kritérií výpočtem body (1 nejhorší -10 nejlepší) 50

5.5 Stanovení celkové ceny pro lezecké techniky Tab. 9 Stanovení celkové ceny pro metodu výstupu jištěným šplhem jištěný šplh prostředek obchodní název jednotková cena (kč) počet (ks,m) celková cena (kč) karabiny (ks) Singing Rock OZONE triple lock 360 2 720 lano na svěrný uzel (m) Teufelberger Sirius HITCH CORD 43 4 172 slaňovací osma (ks) Singing Rock osma 242 1 242 cena celkem za sestavu(kč) 1134 Tab. 10 Stanovení celkové ceny pro metodu výstupu za použití slaňovací brzdy výstup za pomoci slaňovací brzdy prostředek obchodní název jednotková cena (kč) počet (ks,m) celková cena (kč) karabiny (ks) Singing Rock OZONE triple lock 360 2 720 slaňovací brzda (ks) Singing Rock SIR 2610 1 2610 ruční blokant (ks) Singing rock LIFT 1076 1 1076 kladka (ks) CT kladka FIX simple 240 1 240 cena celkem za sestavu(kč) 4646 Tab. 11 Stanovení celkové ceny pro metodu výstupu za použití techniky jednoduchého lana technika jednoduchého lana prostředek obchodní název jednotková cena (kč) počet (ks,m) celková cena (kč) karabiny (ks) Singing Rock OZONE triple lock 360 3 1080 lano na svěrný uzel (m) Teufelberger Sirius HITCH CORD 43 1 43 slaňovací osma (ks) Singing Rock osma 242 1 242 ruční blokant (ks) Singing rock LIFT 1076 1 1076 nožní blokant (ks) PETZL PANTIN 1160 1 1160 smyčka (ks) Singing Rock DYNEEMA 138 1 138 nožní smyčka (ks) Singing Rock FOOTER 234 1 234 cena celkem za sestavu(kč) 3973 Tab. 12 Stanovení celkové ceny pro metodu výstupu za použití kmenových smyček použití kmenových smyček prostředek obchodní název jednotková cena (kč) počet (ks,m) celková cena (kč) karabiny (ks) Singing Rock OZONE triple lock 360 4 1440 kmenová smyčka (ks) Marlow Split tails special 420 2 840 kladka (ks) CT kladka FIX simple 240 2 480 lano na svěrný uzel (m) Teufelberger Sirius HITCH CORD 43 2 86 cena celkem za sestavu(kč) 2846 51

5.6 Porovnání stromolezeckých technik Tab. 13 Výpočet pro porovnání praktického měření technika výpočet pro porovnání praktického měření jištěný šplh výstup za pomoci slaňovací brzdy technika jednoduchého lana použití kmenových smyček Kriterium 1 čas výstupu (s) 37,96 299,8 85,6 271,03 váha 0,5 bodová hodnota 18,98 149,9 42,8 135,515 Kriterium 2 pořizovací cena (Kč) 1 134 4 646 3 973 2 846 váha 0,01 bodová hodnota 11,34 46,46 39,73 28,46 Kriterium 3 možnost okamžitého sestupu 1 0 1 1 váha 20 bodová hodnota 20 0 20 20 Kriterium 4 náročnost sestavení 3 1 2 2 váha 4 bodová hodnota 12 4 8 8 Kriterium 5 změna nasycení kyslíkem v hemoglobinu (%) 4 2 2,55 2 váha 4 bodová hodnota 16 8 10,2 8 Kriterium 6 změna tepové frekvence (tepů/min) 40,25 53,17 58,68 30 váha 0,3 bodová hodnota 12,075 15,951 17,604 9 suma bodů 90,4 224,3 138,3 209,0 přepočet bodová hodnota 1-10 10 5 8 6 52

technika Tab. 14 Zhodnocení výstupových technik Zhodnocení výstupových technik výstup za technika pomoci jištěný šplh jednoduchého slaňovací lana brzdy použití kmenových smyček čas výstupu (s) 37,96 299,8 85,6 271,03 změna nasycení kyslíkem v hemoglobinu (%) průměrná hodnota klidového nasycení kyslíkem v hemoglobinu (%) průměrná hodnota zátěžového nasycení kyslíkem v hemoglobinu (%) změna tepové frekvence (tepů/min) průměrná hodnota klidové tepové frekvence (tepů/min) průměrná hodnota zátěžové tepové frekvence (tepů/min) 4 2 2,55 2 99 100 99,28 99,5 95 98,2 96,73 97,5 40,25 53,17 58,68 30 72,25 98 86,9 80,5 112,5 150,2 145,55 110,5 pořizovací cena (Kč) 1 134 4 646 3 973 2 846 možnost okamžitého sestupu (ano/ne) ne ano ne ne náročnost sestavení (1 až 3) 1 3 2 2 energetická náročnost (KJ) 16,905 22,3314 24,6456 12,6 výsledné zhodnocení kritérií (body 10max.) 10 5 8 6 Z tabulky je zřejmé, že nejlepší celkové hodnocení má technika jištěného šplhu a to díky dosažení kladného hodnocení ve většině zkoumaných parametrů. Zajímavé je například že výstup jištěným šplhem je přibližně 8x rychlejší než za použití slaňovací brzdy. Ovšem oproti ostatním technikám je změna kyslíku v hemoglobinu téměř dvojnásobná, což poukazuje na vyšší náročnost dané techniky. Výstup za použití systému se slaňovací brzdou dopadl ve výsledném hodnocení negativně také kvůli 53

nejvyšší pořizovací ceně. Tento systém má ovšem oproti všem ostatním velkou výhodu a to možnost okamžitého sestupu lezce. Největší rozdíl tepové frekvence je u techniky jednoduchého lana, což ukazuje vyšší míru zatížení. 54

6 Diskuse Online průzkumem formou dotazníku bylo zjištěno, že majoritní podíl, jakožto výstupová technika, má technika jednoduchého lana. Jakožto pracovní lanový systém valná většina dotazovaných používá pro práci v koruně techniku dvojitého lana, a to buď se svěrným uzlem, anebo s mechanickým prostředkem. Mohl by to být důsledek toho, že většina respondentů, jakožto majoritní podíl prováděných činností v oboru arboristika, uvedla ořez dřevin, při kterém je technika dvojitého lana mnohem pohodlnější, než použití například statického jednoduchého lana a na něm aplikované slaňovací brzdy. Je možné, že při rovnoměrnějším rozložení respondentů z pohledu prováděné činnosti na pracovníky provádějící kácení a pracovníky provádějící ořez, by četnost využívaných technik byla jiná. Zvlášť zajímavý je výsledek odpovědí na otázku kolik respondentů využívá druhé jištění pro výstup a pohyb v koruně. Většina dotazovaných (téměř 90 %) nepoužívá dalšího jištění při pohybu a práci v koruně, to znamená, že buď porušují Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., nebo splňují výjimku ze zákona. Je ovšem k zamyšlení, jestli nařízení vlády, které je ve většině případů buďto porušováno nebo aplikována jeho výjimka, je v pořádku a plní svou funkci. Další otázka byla směřována na použití dalšího jištění při provádění práce v koruně, a tam všichni dotazovaní odpověděli jednohlasně, že ano, ať už certifikovaní stromolezci, kterým to ukládají pravidla ETW nebo i necertifikovaní stromolezci, pro které to z jiných pravidel nevyplývá. Pro vytvoření hodnotících kritérií stromolezeckých technik byla využita hlavní snadno stanovitelná kritéria, je možné dle potřeby další kritéria přidat. Pořizovací cena může být velmi proměnlivá, tudíž při opakování měření s odlišnými pomůckami, může u některých technik dojít k výrazné změně ceny. Dále náročnost sestavení lezeckého systému je veličina poměrně subjektivní a těžko měřitelná, v případě této práce byla stanovována kvalifikovaným odhadem. Při měření nasycení kyslíkem v hemoglobinu a tepové frekvence byl zpracován jen malý vzorek měření, tudíž je jen stěží možné vypracovat vzájemnou statistickou závislost těchto veličin. Přesto dosažené výsledky předkládají významné hodnoty, kterými je možné se při volbě výstupové lanové techniky alespoň orientačně řídit. Provedené měření je ve stromolezectví poměrně unikátní a je nutné se této oblasti nadále věnovat. Při provádění dalšího měření, při změření většího počtu lezců bude možné vycházet i z průběhu zaznamenaných hodnot 55

(nasycení kyslíkem v hemoglobinu a tepové frekvence) z čehož může být dále vycházeno ke stanovení energetického výdeje v průběhu lezeckého úkonu. 56

7 Závěr Autor v práci nejprve vypracoval kritickou rešerši literárních pramenů, v níž je obsažen přehled legislativních a jiných předpisů z oblasti práce ve výškách platných v České republice a z obdobně dostupných pramenů v zahraničí. Tyto předpisy byly v práci dále okomentovány, porovnány a zhodnoceny. V práci je obsažen metodický soubor kritérií pro optimalizaci použití stromolezeckých technik a na konkrétních příkladech je doložena jeho aplikace. Bylo provedeno praktické měření s cílem zjistit některé důležité parametry při aplikaci jednotlivých stromolezeckých technik. Mezi zjišťovanými parametry byl: čas výstupu, měřen v sekundách, stanovena pořizovací cena v Kč, zaznamenána možnost okamžitého sestupu, kvalifikovaným odhadem určena náročnost sestavení lezeckého systému, za pomocí speciálního přístroje změřena změna klidová a zátěžová fáze nasycení kyslíkem v hemoglobinu a z těchto dvou hodnot byl stanoven jejich rozdíl, stejně tak byla změřena a následně vypočítaná změna tepové frekvence. Dalším vypočítaným parametrem byla energetická náročnost v KJ u jednotlivých stromolezeckých technik. Podle vytvořeného systému pro hodnocení stromolezeckých technik byly jednotlivé zkoumané techniky obodovány. Bakalářská práce obsahuje dále vyhodnocený dotazník, jehož cílem bylo zmapovat používání jednotlivých stromolezeckých technik a jejich variace. Veškeré poznatky byly zpracovány pro možnosti jejich následného využití ať už ve stromolezecké praxi nebo při výuce týkající se stromolezectví. 57

8 Summary The Author developed a critical literature overview containing legislative regulations and other sources related to work at heights both in the Czech Republic and in in similarly available sources from abroad. Gathered information was further commented and evaluated. Furthermore, the thesis contains a methodical set of criteria for treeclimbing techniques optimization with application examples. The practical part contains the assesment of various tree-climbing techniques based on measured values of certain important parameters. Between measured parameters were: time of ascend, measured in seconds, price of the climbing system in CZK, noted the possibility of immediate descent, a qualified estimate determined difficulty of build a climbing system, with a special device was measured change of rest and stress phases oxygen saturation of hemoglobin from these two values was determined their difference as well was measured and then calculated the change of heart rate. Another calculated parameter was the energy load in KJ of each climbing technique. According to the ranking system created tree climbing techniques were examined. All estimated techniques were evaluated in overall summary. Second part of the practical work included a questionnaire that was evaluated and the results are presented. The aim of the survey was to determine individual variations in the tree-climbing techniques among both skilled and begginner tree-climbers. All findings were prepared for the possibility of their subsequent use in practice or teaching related to tree climbing. 58

9 Seznam literatury ADAMS, M. 2007, Safe and Efficient Tree Ascent: Doubled Rope Techniques (DdRT), Arborist news, June 2007, 50-54 ANSI, [online] citováno 15. března 2016. Dostupné na World Wide Web: <http://www.ansi.org>. ANSI. 2006, Z133.1 2006. safety standart BELICA, O. 2014, Práce a záchrana ve výškách a nad volnou hloubkou. První vydání. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5055-2. DAVIS, D. 2005, National Tree Climbing Guide, USDA Forest Service Technology and Development Program Missoula, MT, March 2005. HARRIS, J. 2010, Single rope technique, Victorian Tree Industry Organisation, 7/25/2010, 3-23 ISC. 2013, RP280 Singing Tree Rope Wrench Instructions for Installation/Set-up, Operation, and Maintenance, 6/10/2013, 1-11 JEPSON, J. 2000, The tree climber's companion: a reference and training manual for professional tree climbers. 2nd ed. rev. and expanded. Longville, MN: Beaver Tree Pub., c2000. ISBN 0615112900. KHSHK. 2016. [online] citováno 2. května 2016 Dostupné na World Wide Web: < http://www.khshk.cz/e-learning/kurs3/122men_energetickho_vdeje.html>. KLIMEŠOVÁ, A. 2012, Zásady bezpečnosti práce, Směrnice EAC, třetí vydání EAC 11/2008 KOLAŘÍK, J. et al. 2003 Péče o dřeviny rostoucí mimo les. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2003. Metodika (Český svaz ochránců přírody). ISBN 80-86327-36-1. KRISTIN, A. 2012. Investigation of compliance with the ANSI Z133.1 2006. safety standart in the new England tree care industry. Master thesis. University of Massachusetts, Environmental Conservation. 173s. LUCIDCHART. 2016. [online] citováno 15. dubna 2016 Dostupné na World Wide Web: < https://www.lucidchart.com/users/>. MACHKOVÁ, L. 2015. Posouzení statické nosnosti svěrných uzlů jako zadržovacích prvků ve stromolezení. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. 86 s. 59

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, ve znění pozdějších předpisů NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, ve znění pozdějších předpisů NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění pozdějších předpisů NERUDA, J., NEVRKLA P., LANDRA D., 2014, TECHNIKA PRO ARBORISTY Učební text pro předměty Technika pro arboristy, Stromolezení. NONIN. 2014, Operator s Manual Model 2500A PalmSAT Pulse Oximeter with Alarms ROBERTS, S. 1988, Single Rope Technique a Guide for Beginners, OUCC SRT Guide, 31/1/1988, 1-8. SCIENCE DIRECT. 2016, [online] citováno 28. března 2016 Dostupné na World Wide Web: < http://www.sciencedirect.com/>. SINGING ROCK. 2016, [online] citováno 18. DUBNA 2016 Dostupné na World Wide Web: < http://www.singingrock.cz/postroje#polohovaci/>. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/104/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, ze dne 16. září 2009 SURVIO, 2015, [online] citováno 27. prosince 2016 Dostupné na World Wide Web: < http://www.survio.com/cs/>. ZÁKON č. 262/2006 Sb., zákonník práce, ve znění pozdějších předpisů ZÁKON č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů ZÁKON č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů ŽĎÁRSKÝ, M. 2008, Arboristika III: pro další vzdělávání v arboristice. Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola Mělník, 2008 60

ŽĎÁRSKÝ, M. 2003, EAC směrnice, Zásady bezpečnosti práce, 2003 61

10 Seznam použitých norem ČSN EN 354 Prostředky ochrany osob proti pádu Spojovací prostředky, 2011 ČSN EN 358 Osobní ochranné prostředky pro pracovní polohování a prevenci pádu z výšky Pásy pro pracovní polohování a zadržení a pracovní polohovací spojovací prostředky, 2001 ČSN EN 362 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky Spojky, 2005 ČSN EN 397 Průmyslové ochranné přilby, 2012 ČSN EN 567 Horolezecká výzbroj Lanové svěry Bezpečnostní požadavky a zkušební metody, 1998 ČSN EN 1891 Osobní ochranné prostředky pro prevenci pádu z výšky Nízko průtažná lana s opláštěným jádrem, 2000 ČSN EN ISO 8996 Ergonomie tepelného prostředí - Určování metabolizmu ČSN EN 12275 Horolezecká výzbroj Karabiny Bezpečnostní požadavky a zkušební metody, 1999 ČSN EN 12841 Prostředky ochrany osob proti pádu Systémy lanového přístupu Nastavovací zařízení lana, 2007 62

11 Seznam obrázků Obr. 1 Nahazovací váček s lankem... 17 Obr. 2 Rozdíl mezi postrojem pro zachycení pádu (nalevo) a stromolezectví (napravo) [http://www.singingrock.cz/postroje#polohovaci]... 18 Obr. 3 Spojka od firmy Rock Empire... 19 Obr. 4 Příklad použití kmenové smyčky [Neruda, 2014]... 20 Obr. 5 Blokant s kladkou RollNLock od firmy CT... 21 Obr. 6 Jednoduchý kambium saver... 22 Obr. 7 Rozdělení stromolezeckých lanových technik... 24 Obr. 8 Texaský systém [Harris, 2010]... 26 Obr. 9 Vybavení pro lezecký systém žabí chodec [Harris, 2010]... 27 Obr. 10 Systém chůze po laně [Harris, 2010]... 28 Obr. 11 Jištěný šplh... 30 Obr. 12 Slaňovací osma... 30 Obr. 13 Polohování při využití techniky dvojitého lana [Neruda, 2014]... 32 Obr. 14 Schéma lezeckého systému dvojitého lana při použití svěrného uzlu... 32 Obr. 15 ISC rope wrench schéma (ISC, 2013)... 33 Obr. 16 Digitální ruční pulzní oxymetr firmy Nonin [Nonin, 2014]... 39 Obr. 17 Graf zastoupení oborových certifikátů mezi respondenty... 41 Obr. 18 Graf poměru nejčastěji prováděných činností v oboru dotazovanýma.... 43 Obr. 19 Graf porovnání respondentů využívajících rozdílný systém pro výstup do koruny a provádění práce... 44 Obr. 20 Graf porovnání používaných výstupových technik... 44 Obr. 21 Graf porovnání používaných pracovních technik... 45 Obr. 22 Graf využití záložního lana při výstupu do koruny... 46 Obr. 23 Graf využití druhého jištění při práci v koruně... 47 Obr. 24 Ggraf využití druhého jištění při pohybu v koruně... 48 Obr. 25 Diagram rozdělující metody využívané pro přístup do vzrostlých stromů... 50 63

12 Seznam tabulek Tab. 1 Zastoupení oborových certifikátů mezi respondenty... 41 Tab. 2 Délka působení respondentů v oboru... 42 Tab. 3 Poměr nejčastěji prováděných činností v oboru dotazovanýma.... 43 Tab. 4 Porovnání používaných pracovních technik... 45 Tab. 5 Využití záložního lana při výstupu do koruny... 46 Tab. 6 Využití druhého jištění při práci v koruně... 47 Tab. 7 Využití druhého jištění při pohybu v koruně... 48 Tab. 8 Soubor kritérií pro hodnocení výstupových technik... 50 Tab. 9 Stanovení celkové ceny pro metodu výstupu jištěným šplhem... 51 Tab. 10 Stanovení celkové ceny pro metodu výstupu za použití slaňovací brzdy... 51 Tab. 11 Stanovení celkové ceny pro metodu výstupu za použití techniky jednoduchého lana... 51 Tab. 12 Stanovení celkové ceny pro metodu výstupu za použití kmenových smyček... 51 Tab. 13 Výpočet pro porovnání praktického měření... 52 Tab. 14 Zhodnocení výstupových technik... 53 64

13 Seznam použitých zkratek ISA International Society of Arboriculture mezinárodní arboristická organizace ETW European Tree Worker oborový certifikát evropského arboristy SRT Single Rope Technique technika jednoduchého lana EAC European arboricultural council Evropská Arboristická rada ČCA Český certifikovaný arborista 65

14 Příloha Celé znění dotazníku 66

Příloha 1- celé znění a grafické zpracování dotazníku 67