Husitská revoluce (15. století) Václav IV. - syn Karla IV. neměl panovnické schopnosti svého otce - opíral se o drobnou šlechtu, a tím si znepřátelil vysokou šlechtu, která ho nechala na čas uvěznit - už za jeho vlády se hromadily problémy ve společnosti, které vyvrcholily v husitské hnutí Příčiny husitského hnutí - zvyšuje se chudoba prostého lidu, platí desátky (desátý díl úrody) církvi, daně šlechtě, nezbývá jim na živobytí - církev se obohacuje na úkor chudých lidí, nežije podle bible, je kritizována lidovými kazateli (církev je nemocná) Reformátoři církve Jan Viklef anglický učenec, ze kterého vycházel i Jan Hus, žádal vrátit se ke skromnému životu církve.
Mistr Jan Hus - pocházel z chudých poměrů, narodil se v Husinci u Prachatic v jižních Čechách - studoval na Karlově univerzitě v Praze teologii, stal se knězem - kázal v kapli Betlémské v Praze - působil jako magister (učitel) a později jako rektor na Karlově univerzitě Názory M. Jana Husa - kritizoval prodávání církevních hodností - vystupoval proti odpustkům (lidé za odpuštění hříchů platili), peníze získala církev, ale i panovník - odmítal bohatou církev ( Psi se o kost hryžou, vezmi jim ji a přestanou! ) - Husova kázání navštěvovala nejen chudina, ale také drobná šlechta (Jan Žižka) a i královna Žofie, manželka Václava IV. Husovo pozvání do Kostnice Hus byl přesvědčen o správnosti svého učení, a proto přijal pozvání do Kostnice na koncil (církevní sněm). Bezpečnost mu zaručoval Zikmundův glejt (listina). Po příjezdu do Kostnice byl uvězněn, vyslýchán a nucen své myšlenky odvolat.
Koncil ho označil za arcikacíře a 6. července 1415 byl upálen. Hus a Karlova univerzita Hus zde studoval, pak zde působil jako učitel a také se stal rektorem. 1409 Dekret kutnohorský Poměr hlasů 3 : 1 (cizinci : Češi). Vydáním této listiny králem Václavem IV. se poměr hlasů změnil, Češi získali 3 hlasy a zahraniční studenti na protest opustili univerzitu. Husité a jejich nepřátelé Po smrti mistra Jana Husa se v Čechách rozhořelo revoluční hnutí. husité stoupenci M. Jana Husa
radikální husité městská a venkovská chudina, chtěli rovnost majetku umírnění drobná šlechta a měšťanstvo, chtěli získat majetek zabavený církvi kalich symbol husitů, husité se také nazývali kališníci Přijímání podobojí způsobou Kněží a ostatní účastníci bohoslužby přijímali tělo Páně (hostie oplatek) a měšní víno z kalicha na znamení rovnosti. vnitřní panská jednota (katolická kališnická šlechta a měšťanstvo) Nepřátelé husitů vnější křížáci, přicházeli ze zahraničí)
Založení Tábora jaro 1420 husité pod vedením Jana Žižky založili nové město, byla zde vytvořena beztřídní společnost, tento pokus ztroskotal Počátek husitské revoluce Pražská defenestrace Po smrti Jana Husa lid navštěvoval kázání Jana Želivského. Tento kněz působil na Novém Městě pražském. Po mši 30. července 1419 lid zaútočil na radnici a vyhodil konšele z oken. Smrt Václava IV. Král odjel na hrad Křivoklád a tam se dozvěděl o defenestraci. Následkem rozrušení zemřel. Český trůn neměl nástupce, o nástupnictví se ucházel bratr Václava IV. Zikmund. Radikální husité Zikmunda odmítli.
První boje husitů jaro 1420 bitva u Sudoměře, husité vítězí léto 1420 první křížová výprava, bitva na Vítkově, husité porazili Zikmunda Jan Žizka z Trocnova - po rodičích zdědil tvrz s přilehlými vesnicemi - Rožumberkové ho z jeho panství vyhnali - odešel do Polska, kde pravděpodobně ztratil v bitvě jedno oko - po návratu do Čeh se da do služeb krále Václava IV. - po smrti krále se stal hejtmanem husitských vojsk - vypracoval vojenský řád - z obyčejných sedláků vytvořil silnou armádu - při obléháni hradu Rábí přišel o druhé oko - jeho hejtman Jan Roháč z Dubé (Žižkovy oči) - 11. října 1424 zemřel Jan Žižka u Přibyslavi na mor Poutě na hory Lidé přicházeli za svými kazateli (Václav Koranda) a shromažďovali se na památných horách (Říp, Oreb).Kazatelé jim kázali o spravedlivé společnost, za kterou je nutno bojovat se zbraní v ruce.
křižáci cizí vojska, která bojovala za žold Křížovou výpravu vyhlašoval papež. 1426 bitva u Ústí nad Labem 1427 bitva u Tachova 1431 bitva u Domažlic Po smrti Jana Žižky z Trocnova vedl husity Prokop Holý(Veliký). Boje s panskou jednotou (katolická a kališnická šlechta a měšťanstvo 1424 bitva u Malešova 1434 bitva u Lipan Husitský program 4 artikuly pražské - svoboda kázání - přijímání podobojí způsobou - církev zbavena majetku - stejný trest pro každého
Tento program byl vyhlášen na sněmu v Čáslavi a husity rozdělil. Bazilejská kompaktáta kompaktáta úmluvy Husité byli pozváni na sněm do Bazileje. Radikální husity vedl Prokop Holý, který hájil 4 artikuly pražské. Církev se chtěla s husity dohodnout, aby se Zikmund stal českým králem. Radikální husité sněm opustili a umírnění se s katolickou církví dohodli. Kališnická šlechta si ponechala majetek získaný v husitských válkách a přijímání podobojí. Katolická církev prosadila Zikmunda na český trůn.