Guadalcanal Cobras 1161 US WWWII FIGHTER 1:48 SCALE PLASTIC KIT intro DUAL COMBO! The P-39 Airacobra was developed by the Bell Aircraft Corporation in Buffalo, New York in the late 30's. The first XP-39 prototype had its maiden flight on April the 6th, 1939 in Dayton, where it reached a maximum speed of 68km/h at 6100 m, climbing to that height in only 5 minutes. The XP-39 had a very good flight performance, and specifically, good manoeuvrability thanks its original concept of airframe, with its Alison V-1710-17 1150 HP supercharged engine located in its centre of gravity. This engine location also gave the aircraft a long, slim nose well suited for installation of a powerful weapon. The USAAF ordered a test series of YP-39s on April the 7th, but before the series was finished the project was significantly changed. Because of supercharger troubles, the original engine was replaced by a less powerful Alison V-1710-37 without a supercharger, and just 1090 HP. The YP-39 had an engine-axis Oldsmobile T-9 cal. 37mm cannon, two.50 calibre (.7 mm) machine guns and two.30 calibre (7.6mm) machine guns mounted in the nose. The pilot seat got some armour, but the weight was increased to 3160 kg against 80kg of the prototype. Because of these changes the maximum speed was decreased to 590 km/h and climb to 6100m now took 7.5 minutes. Although the excellent prototype flight performances were decreased, the Air force didn't loose interest and ordered 80 production P-39Cs. The first 0 of these were supplied as standard P-39Cs and the remaining 60 were finished as P-39Ds, with the two.30 calibre (7.6mm) machine guns moved to the wings and two more.30 calibre (7.6mm) machine guns were added to the same location. The USAAF received its first P-39Ds in February 1941, and the next order for 344 P-39D's was placed at this time. The British RAF ordered 675 P-39's in April 1940. British Airacobra Mk.I's were produced in P-39D standard, but with the engine-axis canon replaced with a British Hispano M1 0mm cannon and the wing machine guns were replaced with 7.7mm Browning's. The first Airacobra Mk.I's were received in July 1941, but the RAF was disappointed, when it was found that they were not suitable for service in the European war theatre. In October 1941 four Mk.I's were tested by 601 Squadron in the ground attack role over occupied France, Airacobras were withdrawn from service and RAF Airacobra Mk.I's were send to Soviet Union. When the USA came into the war, the USAAF confiscated 179 Airacobras from the British order on the production line. They were re-designated P-400, and served in the Pacific. All P-400's have exhaust pipes on each side of the engine, and this was the major difference from the P-39D series. The next block of aircraft, also with exhaust pipes, were 9 aircraft of the P-39F series, and after them came the P-39K series (10 aircraft), P-39L (50 aircraft), P-39M (40 aircraft) and P-39N (095 aircraft). All these four series were very similar, using various engines, propellers and other equipment. The final version was the P-39Q with an Allison V-1710-85 engine (140 HP), and the main difference was the installation of two.50 calibre (.7 mm) machine guns in under-wing pods instead of the four.30 calibre (7.6mm) wing mounted machine guns in the older series. Most of the 4905 Q series aircraft were sent to Soviet Union. Production was ceased in August 1944, after the final Airacobra, number 9558, was finished. The USAAF employed Airacobras extensively until August 1944, when they were withdrawn from front line service. The USAAF used the largest number of Airacobras, 105 of all types, in February 1944. They served in the Pacific theatre, as well as in North Africa and Italy. In total 4758 Airacobras were sent to Russia (actually 494, but 166 aircraft were lost during transport) where they were very popular for their solid metal airframe and heavy weapons. The French Air Force had 165 Airacobras, and P-39's also served with the Australian RAAF, the Italian AF and the Portuguese AF. After the war a number of Airacobras were employed in civilian service and used for air races. úvodem P-39 Airacobra byl vyvinut společností Bell Aircraft Corp. z Buffala ve druhé polovině třicátých let. Prototyp XP-39 absolvoval svůj první let 6.4.1939 v Daytonu, kde dosáhl maximální rychlosti 68 km/h ve výšce 6100m. Na tuto výšku vystoupal za pouhých 5 minut. XP-39 měl velmi dobré letové vlastnosti, mimo jiné i díky své originální konstrukci, kdy turbokompresorem vybavený motor Alison V-1710-17 o výkonu 1150 k byl umístěn v těžišti letounu, v trupu za kabinou. Toto umístění motoru také uvolnilo příď pro instalaci silné výzbroje. 7.dubna USAF objednalo zkušební sérii YP-39, ale před jejím dokončením byl projekt významně upraven. Pro potíže s turbokompresorem byl původní motor nahrazen motorem Alison V-1710-37 bez turbokompresoru, dávajícím jen 1090 k. Mezi bloky válců byl namontován kanon Oldsmobile T-9 ráže 37mm, střílející dutým hřídelem vrtule, do přídě byly instalovány dva kulomety ráže,7 mm a dva ráže 7,7 mm. Pilotovo sedadlo dostalo pancéřování, ale hmotnost vzrostla na 3160kg oproti 80kg prototypu. Rychlost poklesla na 590 km/h a výstup na 6100m nyní trval 7,5 minuty. Přestože výkony stroje poklesly, USAAF neztratilo zájem a objednalo 80 produkčních P-39C. Z nich bylo 0 dodáno skutečně jako P-39C, zbylých 60 pak bylo upraveno na standard verze D, se dvěma kulomety ráže,7 mm v přídi a čtyřmi kulomety ráže 7,6 instalovanými v křídle. USAAF dostalo své první P-39D v únoru 1941 a objednalo daších 344 kusů. Britové objednali v dubnu 1940 675 Airacober. Byly dodány v červnu 1941. Odpovídaly verzi D upravené podle britských požadavků. Kanon Oldsmobile byl nahrazen kanonem Hispano M1 ráže 0 mm, a křídelní kulomety byly britské Browning ráže 7,7 mm. RAF testovalo čtyři Airacobry Mk.I v bojových podmínkách u 601.squadrony v říjnu 1941(kde si je vyzkoušeli i někteří čs.piloti), ale byli zklamáni jejich výkony. Zbylých Airacober Mk.I pak bylo posláno do Ruska a předáno sovětskému letectvu. Po vstupu USA do války, 179 britských Airacober bylo konfiskováno na výrobní lince. Stroje byly označeny P-400 a bojovaly většinouv Pacifiku. Všechny P-400 měly výfukových nátrubků na každé straně motoru, což je jejich hlavní rozlišovací znak od P-39D.V dodávkách následoval blok 9 letadel verze P-39F, také s výfukovými nátrubky, po něm pak verze P-39K (10 letadel), P-39L (50 letadel), P-39M (40 letadel) a velký blok 095 letadel verze P-39N. Všechny tyto čtyři série si byly velmi podobné, používaly různé motory, vrtule a další vybavení. Poslední a nejrozšířenější verzí byla verze P-39Q, vybavená motorem Alison V-1710-85 o výkonu 140 k. Její největším vnějším rozdílem oproti předchozím verzím bylo nahrazení čtyř křídelních kulometů dvěma kulomety ráže,7 mm, instalovaných v gondolkách pod křídly. Většina z 4905 P-39Q byla dodána do Sovětského svazu. Produkce byla ukončena v srpnu 1944 po dokončení poslední, 9558. Airacobry. USAAF používalo Airacobry v první linii do srpna 1944, kdy byly staženy z frontové služby. Nejvíce Airacober, celkem 105 letadel všech verzí, mělo USAAF ve službě v únoru 1944. Sloužily v Pacifiku, v severní Africe, Itálii i na domácích základnách. Celkem 4758 (494, ale 166 bylo ztraceno během přepravy) Airacober bylo dodáno Sovětskému svazu. V sovětském letectvu byly Airacobry velmi populární pro jejich robustní konstrukci a silnou výzbroj. Francouzské letecvo mělo 165 Airacober různých verzí, a P-39 byly v menších počtech používány i letectvy Austrálie, Itálie a Portugalska. Jeden kus se po válce vyskytoval i v polském letectvu. Po válce byla řada Airacober používána v civilních službách, mimo jiné jako závodní stroje. Jednu z nich vlastnil např. Miro Slovak. H P-39N, s/n 4-18799, th FS / 18th FG, Salomon Islands, 1943 / 1944 FOR COMPLETE PROFILE PLEASE REFER KOMPLETNÍ KAMUFLÁŽNÍ SCHÉMA NALEZNETE NA www..com/s/1161 1161 - NAV1
ATTENTION UPOZORNĚNÍ ACHTUNG ATTENTION INSTRUCTION SIGNS INSTR. SYMBOLY INSTRUKTION SINNBILDEN SYMBOLES OPTIONAL VOLBA BEND OHNOUT OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ REMOVE ODŘÍZNOUT REVERSE SIDE OTOČIT APPLY EDUARD MASK AND PAINT POUŽÍT EDUARD MASK NABARVIT PARTS DÍLY TEILE PIECES A> pcs. B> pcs. PLASTIC PARTS C> pcs. 15 16 17 18 9 14 19 51 50 3 3 1 13 14 11 8 13 6 18 37 14 3 4 38 5 45 39 5 15 54 53 0 1 6 6 16 4 1 11 9 10 7 8 5 6 3 4 4 7 3 7 1 11 6 0 17 16 6 56 55 47 4641 40 9 7 18 7 5 57 55 18 4 43 30 44 31 30 8 19 17 8 6 58 48 3 3 1 0 10 9 33 33 15 34 11 3 49 35 CLEAR PART> pcs. 4 1 10 5 15 60 59 36 36 13 PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS 3 5 6 RP - RESIN PARTS R1 pcs. R pcs. R4 pcs. R3 4 pcs. R5 pcs. PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS FILM COLOURS BARVY FARBEN PEINTURE GSi Creos (GUNZE) AQUEOUS Mr.COLOR AQUEOUS Mr.COLOR H 36 C70 DARK GREEN AQUEOUS Mr.COLOR H C BLACK H 5 C H 94 C138 CLEAR GREEN H 3 C3 RED H 53 C13 NEUTRAL GRAY H 303 C303 GREEN H 4 C4 YELLOW INTERIOR GREEN H 314 C314 BLUE H 8 C8 SILVER H 7 C DARK EARTH Mr.METAL COLOR H 11 C6 FLAT WHITE H 74 C6 SKY DARK IRON H 77 C137 TIRE BLACK H 5 C34 SKY BLUE H 90 C47 CLEAR RED Mr.COLOR SUPER METALLIC H 33 C81 RUSSET H 9 C58 CLEAR ORANGE SM06 CHROME SILVER
PE36 PE35 B4 B8 A15 PE35 PE57 PE36 B3 E6 B18 A16 C31 A16 PE56 PE39 A18 A18 C PE1 - MARKINGS A PE - MARKINGS E ; F PE4 - MARKING PE5 - MARKING G H ; B ; C ; D PE1 A MARKINGS A ; B ; C MARKING D PE - MARKINGS G ; H ONLY PE PE34 PE3 PE11 PE4 PE5 PE13b PE13b PE PE4 PE13a PE13a pcs. PE1 PE3 PE10 PE13a pcs. PE13b PE PE5 A PE43 H 3 C3 RED H 3 C3 RED PE43 B MARKINGS E ; F PE33 MARKING G PE30 MARKING H PE31 PE13b PE13b PE13a PE10 PE13a pcs. PE13b PE PE10 PE13a pcs. PE13b PE PE13b PE13a pcs. PE13b PE18 PE B MARKINGS A ; B ; C ; D E F MARKINGS ; MARKING G MARKING H PE7 PE8 PE9 PE6 3
D E F G PE3 PE7 F PE6 PE14 PE9 D A17 film A G PE8 E E5 C C8 C3 C3 A6 C46 H C43 B14 C58 B9 A9 B10 E1 E E E4 RP5 RP1, RP3 E6 4 RP RP1, RP3 E3 E3
I A PE0 A1 H WEIGHT H A PE16 PE59 C17 MARKINGS G ; H MARKINGS B ; G ; H PE48 PE19 B1 A13 A5 - MARKINGS D ; H A7 - MARKING G A8 - MARKINGS A ; B ; C ; E ; F A5 A7 A8 MARKINGS A ; C ; E ; F ; G A14 B1 B C5 B B0 C11 PE50 SM06 CHROME SILVER E4 C14 PE49 C49 OPEN HOLES IF YOU WANT ADJUST THE BOMB OR FUEL TANK RACK ( SEE PAGE 7 ) VRTAT V PŘÍPADĚ POUŽITÍ BOMBY NEBO PŘÍDAVNÉ NÁDRŽE ( PROSTUDUJTE STR. 7 ) B0 5
C5 C10 C39 C56 C53 PE4 PE40 PE41 C57 C10, C5, C39 B0 C53; C56; C57 MARKINGS A ; C ; E ; F ; G C3 RP3 H 77 C137 TIRE BLACK RP1 C3 PE3 (648 0) SM06 CHROME SILVER MARKINGS B ; D ; H RP4 SM06 CHROME SILVER C15 PE3 (648 03) RP3 H 77 C137 TIRE BLACK C15 FRONT C18 PE55 PE55 PE5 PE55 PE5 C18 C35 C37 C18 PE38 PE38 6
MARKINGS A ; C ; E ; F ; G RP PE (648 0) (648 0) PE1 H 77 C137 TIRE BLACK MARKINGS B ; D ; H PE3 (648 03) H 77 C137 TIRE BLACK RP5 PE6 (648 03) PE6 (648 03) (648 03) PE3 C44 PE46 PE47 SM06 CHROME SILVER C48 C44 SM06 CHROME SILVER PE44 C4 C C45 C4 PE45 PE51 A4 A3 H 5 C B15 B19 DAK IRON C8 DAK IRON C41 C4 B5 DAK IRON PE53 plastic - mm l - mm 7
A11 - MARKINGS B ; D ; G ; H B7 - MARKINGS A ; C ; E ; F E1 C4 C4 - MARKINGS B ; H PE37 SM06 CHROME SILVER PE58 A11 H 33 C81 RUSSET B7 E1 PE54 A11 B7 A11 - MARKINGS B ; D ; G ; H B7 - MARKINGS A ; C ; E ; F H 33 C81 RUSSET E E E3 E3 B16 C19 - MARKINGS A ; B ; C ; D PE15 PE17 C19 DAK IRON C30 C9 C40 C30 - MARKING B C9, C30, C40 - MARKINGS G ; H C6 - MARKINGS E ; F B16 C6 DAK IRON B6 - MARKINGS A ; C ; E ; F C3 - MARKING H C36 - MARKINGS B ; D ; G B6 C1 DAK IRON C0 B6 C3 C3 C36 B17 8 C36 C5 DARK IRON B16 C5 - MARKINGS G ; H B6 C3 C36 o 37 B16 C0 DAK IRON C1 C0, C1 - MARKINGS A ; C ; E ; F ; G C16 DAK IRON
A P-400, BW 151, 67th FS / 347th FG, Guadalcanal, říjen 194 Před Airacobrou pojmenovanou Hell s Bells pózovali příslušníci 67th FS "Fighting Cocks" pro objektiv válečného zpravodaje. Stroj údajně patřil Lt. Robertu Fergusonovi, který konto perutě rozšířil dne 7. listopadu 194 o stíhačku Rufe útočící na Hendersonovo letiště. Vzhledem k omezenému počtu bojeschopných Airacober během hektických podzimních bojů o Guadalcanal je ovšem jisté, že stroj používali i ostatní příslušníci perutě. Dvířka s logem perutě a krycí plechy s nápisem Hell s Bells byly po zničení této Airacobry přeneseny na nový stroj. Kamufláž je tvořena americkými odstíny, jež odpovídaly britským Dark Green, Dark Earth a Sky. SILVER H8 8 WHITE H11 6 SKY H74 6 DARK EARTH H7 DARK GREEN H36 70 H5 9
B P-400, BW 146, 347th FG, Guadalcanal / U.S.A., 1944 Údajně jediná Airacobra verze P-400, která přežila guadalcanalskou kampaň. V polovině roku 1944 byla přepravena zpět do Spojených států, kde se stala tváří reklamního turné na podporu výrobků firmy Bell Aircraft Corporation. Na přídi stíhačky je vyznačeno bojové skóre stroje, oblast operačního působení a všechna tři pojmenování, která stroj během své dlouhé a úspěšné služby v Tichomoří nesl. YELLOW 10 H4 4 BLACK H H5 NEUTRAL GRAY H53 13
C P-400, BW 146, 67th FS, Nová Kaledonie, květen / červen 194 "Old" 66 na začátku kariéry. Bojové nasazení stroje trvalo měsíců, během nichž jeho piloti zničili dvě Zera, podíleli se na zničení čtyř transportních lodí, docílili přímý zásah japonského torpédoborce a svrhli 9 pum na pozice nepřítele. Během náročné služby utrpěl častá poškození, která vyústila ve výměnu ocasních ploch, křídla, vrtule a celkem čtyřikrát byl vyměněn motor. Od léta roku 1943 se již značně opotřebovaná Airacobra začala podílet na pátracích misích směřujících k záchraně sestřelených letců. Při této příležitosti nosila v upravené přídavné nádrži záchranný člun a na přídi příhodný nápis Our Friend. V kabině tohoto válečného dříče se vystřídala řada letců operujících v rámci 13th FC z Guadalcanalu. Původně se o stroj dělili Lt. Zed Fountain a Lt. Peter Childress. Na poslední bojové misi pilotoval Old 66 velitel 70th FS, LtCol. M. B. Adams. RED H3 3 YELLOW H4 4 BLACK H SKY H74 6 DARK EARTH H7 DARK GREEN H36 70 H5 11
D P-39D, s/n 41-38484, th FS / 18th FG, Guadalcanal, jaro 1944 Airacobra pojmenovaná Daisy Mae byla dalším veteránem sloužícím na Guadalcanalu více než rok a půl. V této podobě již nesloužila jako plnohodnotná stíhačka, jelikož nesla pouze kanon ráže 0 mm. Mohlo se jednat o osobní stroj velitele 18th FG, LtCol. L. S. McGowana. SILVER H8 8 SKY BLUE H5 34 YELLOW H4 4 BLACK H H5 Mc 18
E P-39F, Lt. William F. Fiedler, 70th FS / 347th FG, Fiji a Guadalcanal, přelom 194 / 1943 Jako jediný Američan dosáhl Lt. Fiedler pěti potvrzených sestřelů na typu P-39 Airacobra. Prvního uznaného sestřelu se dočkal krátce po přesunu na Guadalcanal dne 6. ledna 1943, když zničil Zero. Souboji se Zerem předcházel ještě útok na japonský čtyřmotorový hydroplán typu H6K Mavis, který společně s Lt. McCullou poškodili palbou natolik, že byl po návratu na základnu uznán neopravitelným a potopen. Nárok na zničení této Mavis ovšem ani jeden z Američanů nevznesl. William Fiedler zahynul dne 30. června 1943, když do jeho stíhačky připravené ke vzletu narazil při nepovedeném startu dvoumotorový P-38 Lightning. Fiedler utrpěl rozsáhlé popáleniny, jimž po několika hodinách podlehl. YELLOW H4 4 BLACK H H5 NEUTRAL GRAY H53 13 13
F P-39F, Panamský průplav, přelom 194 / 1943 U této pestře zbarvené Airacobry se uvádí, že operovala v rámci 67th FS / 347th FG na Guadalcanalu. Marking stroje a použité kamuflážní schéma z barev Olive Drab a Medium Green ovšem ukazuje na jednu z perutí působících v oblasti Panamského průplavu, tedy v oblasti nazývané Američany Canal Zone. Není vyloučeno, že pilot Airacobry před přesunem k 67th FS původně sloužil právě v této oblasti. Takto se mimochodem odvíjela kariéra mnoha pilotů, později sloužících v jihozápadním Pacifiku v rámci 5th a 13th AF. WHITE 14 H11 6 YELLOW H4 4 BLACK H H5 MEDIUM GREEN H303 303 SMOKE BLUE H314 314
G P-39K, s/n 4-75, 70th FS/18th FG, Guadalcanal, jaro 1943 Původním uživatelem Airacobry byla th FS. Stroje verze K byly jednotce dodány na podzim 194 v době, kdy byla umístěna na Vánočním ostrově v centrálním Pacifiku. Od prosince roku 194 pak Airacobra pojmenovaná Short Stroke operovala z Hendersonova letiště v rámci th FS a později 70th FS. Zajímavým detailem markingu stroje byl dvojí způsob provedení symbolů sestřelů pod kabinou nebo vyměněné směrové kormidlo, díky němuž stroj získal neexistující výrobní číslo. Do kokpitu stíhačky opět usedala celá řada letců, např. Lt. Darrell Cosart nebo Maj. Louis Kittel. SILVER H8 8 SKY BLUE H5 34 H5 NEUTRAL GRAY H53 13 15
H P-39N, s/n 4-18799, th FS / 18th FG, Šalamounovy ostrovy, 1943 / 1944 Další Airacobra, u níž byla výzbroj zredukována pouze na kanon, nesla výrazné bílé a černé prvky markingu. Na náběžné hraně každé poloviny křídla bylo bílou barvou namalováno sedm kroužků majících imitovat výstřelné otvory. Není zcela zřejmé k jakému účelu byla takto odlehčená a výrazně pomalovaná Airacobra používána. Zřejmě plnila úkoly spojené s průzkumem nebo vyhledáváním cílů, případně mohla pomáhat při vyhledávání a záchraně sestřelených letců. SILVER H8 8 H5 NEUTRAL GRAY H53 13 WHITE H11 6
Guadalcanal Cobras STENCILING POSITIONS 16 EDUARD M.A. 015 www..com Printed in Czech Republic