ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Katedra humanitních věd TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY Z POHLEDU MÍSTNÍCH ZASTUPITELŮ PŘÍPADOVÁ STUDIE BEROUN Vypracoval: Michal Neužil Vedoucí diplomové práce: PhDr. RNDr. Michal Kubálek, Ph.D. 2004
Cíl a metodika práce Tato diplomová práce si klade za hlavní cíl seznámit čtenáře se současnými postoji berounských zastupitelů k reformě veřejné správy a porovnat tyto názory s politickou atmosférou, která panovala před prvními krajskými volbami v roce 2000 na úrovni celostátní, ale i regionální, berounské. Jak již bylo řečeno, případová studie se bezprostředně týká především města Beroun, kam byla směrována veškerá analytická zjištění. Ta byla tvořena na bázi rozhovorů se zastupiteli čtyř relevantních politických stran z berounského zastupitelstva. Za ODS jsem použil vyjádření pana ing. Tomáše Havla, názor ČSSD zastupoval pan Mgr. Ivan Kůs, komunistické stanovisko obhajoval pan Jiří Pokorný a názor Čtyřkoalice, respektive US-DEU, přiblížil pan Viktor Korček. Nejprve se ale čtenář může v první části práce seznámit s podrobnou charakteristikou Středočeského kraje a města Beroun a přesvědčit se o stavu sociálních, ekonomických a politických tendencí obou lokalit. Další část práce se ve své podstatě věnuje předvolebním názorům představitelů oněch čtyř zmíněných politických stran na reformu veřejné správy. Vyjádření, která se mi podařila od výše zmíněných berounských politiků získat, byla tedy konfrontována s postoji stran, které tito politici zastupovali před prvními krajskými volbami v roce 2000. Hlavním iniciátorem a zastáncem prováděné reformy veřejné správy před prvními krajskými volbami v roce 2000 byla ČSSD, která měla podporu Čtyřkoalice. Naopak hlavním odpůrcem způsobu provádění reformy byla ODS a za výrazného kritika lze považovat i KSČM. Představitelé ČSSD považovali reformu veřejné správy za nevyhnutelný krok, kterému musí být Česká republika za každou cenu podrobena. Argumentovali tím, že občan jasně pocítí výhody, které pro něj z reformy poplynou. Za nejmarkantnější výhodu ČSSD považovala přesun rozhodovacích pravomocí blíže k občanovi, snížení byrokratického aparátu, lepší komunikaci s Evropskou unií a zpřehlednění a zefektivnění veřejné správy jako takové. Rovněž Unie svobody byla zastáncem přesunu rozhodovacích pravomocí blíže 2
k občanovi. Tvrdě kritizovala současný stav řešení regionálních problémů úředníky na ministerstvech, kteří leckdy vůbec nejsou osobně zainteresováni na záležitostech obcí či měst. Celý proces decentralizace ale od počátku doprovázely značné nevyjasněnosti, jak některých politiků a politických stran, tak i odborné veřejnosti. Kritika směřovala především ke způsobu provedení reformy, ale někdy i k reformě samotné. Nejčastější způsob argumentace oponentů spočíval ve zdůrazňování špatného a nedomyšleného stylu provedení reformy. Tento názor zastávala a zastává především opoziční ODS, ale ostré výhrady se objevovaly například i u KSČM. Tato strana byla a je zastáncem tradičního územního uspořádání a vznik krajů hodnotí jako nešťastný způsob, jak decentralizovat státní správu. Veškerá zjištění zachycující vlastní jádro případové studie - průzkum věnovaný současnému pohledu berounských představitelů čtyř relevantních (parlamentních) stran: ODS, ČSSD, KSČM a US-DEU na reformu veřejné správy po takřka čtyřech letech funkčnosti nového krajského uspořádání naší země byla zaměřena na odhalování názorových stabilit, či případných názorových proměn těchto stran či politiků. Jako způsob posuzování příčin stranických stabilit či proměn mi posloužily ony první krajské volby. Jejich výsledky lze považovat za přinejmenším překvapivé a proto mohly být pádným důvodem ke změně postojů některých politiků na samotnou reformu veřejné správy. Z tohoto důvodu byly všechny rozhovory strukturovány stejným způsobem do třech otázkových okruhů, k nimž se dotazovaní vyjadřovali v následujícím pořadí: obecný názor na reformu veřejné správy uplatnění reformy veřejné správy na místní úrovni Beroun názor na reformu veřejné správy po krajských volbách v roce 2000 Vyhodnocení výsledků práce Absolutním vítězem krajských voleb v celostátním měřítku se stal hlavní kritik reformy ODS. Druhé místo obsadila Čtyřkoalice následovaná KSČM a na posledním místě se s velkou ztrátou umístila proreformní ČSSD. Situaci ve Středočeském kraji můžeme považovat za obdobnou s tím rozdílem, že na druhém místě skončila KSČM a třetí pozici 3
obsadila Čtyřkoalice. Naopak ve městě Beroun nejvíce hlasů obdržela koalice ČSNS a Nezávislých. Druhé místo připadlo KSČM následovanou ODS a ČSSD. Na posledním místě skončila s nepatrnou ztrátou za ČSSD Čtyřkoalice. I když sociální demokraté v krajských volbách naprosto propadli, jejich názor na provedení reformy veřejné správy zůstává na ústřední úrovni vesměs stejný, pozitivní. Kriticky se ale k této situaci staví například pan Mgr. Ivan Kůs (ČSSD), který ze svých regionálních zkušeností reformu spíše kritizuje. Tento stav tedy může být považován za názorovou proměnu, i když je třeba od sebe odlišit postoje regionálních a parlamentních politiků. U ODS se naopak projevila naprostá názorová stabilita, kterou nepodlomil ani mimořádný úspěch této strany v krajských volbách. Taktéž KSČM si jako zarytý zastánce původního okresního územního uspořádání drží stále své negativní stanovisko k reformě, které nezměnily ani výsledky voleb. V případě US-DEU reprezentované Čtyřkoalicí došlo rovněž k názorovému posunu. Stanovisko Čtyřkoalice před krajskými volbami v roce 2000 by se dalo charakterizovat jako jednoznačně proreformní. V dnešní době ale u politiků této bývalé aliance, zejména na regionální úrovni, zaznívají i jasně nesouhlasné hlasy namířené jako kritika proti provedení reformy veřejné správy. Příkladem může být vyjádření pana Viktora Korčeka (US-DEU) z berounského zastupitelstva. Závěr Přestože tato práce jasně zmapovala dlouholetý názorový přístup čtyřech politických stran k tématu reformy veřejné správy, nelze tyto názory ještě vnímat jako plošně platné. Situace v Berouně nemusí za každou cenu korespondovat se situací v jiném regionálním městě či obci. Rozhodně je ale možné tvrdit, že chování regionálních politických stran většinou neodpovídá způsobům chování těchto stran na úrovni ústřední, parlamentní. Příkladem může být postoj berounských zastupitelů za ČSSD či US-DEU na způsob vytvoření vyšších územně správních celků v porovnání s postojem politiků těchto stran v našem Parlamentu. 4
Použitá literatura Daněk, Petr. Kraje a jejich sociální, ekonomická a demografická charakteristika. Krajské volby 2000: Fatka, názory, komentáře. Praha: Cevro 2001. Hudečková, Helena. Lošták, Michal. Sociologie a její aplikace v rurálním rozvoji. Praha CREDIT 2002. Kubát, Michal. ODS a Čtyřkoalice dualita na pravici. Krajské volby 2000: Fakta, názory, komentáře. Praha: Cevro 2001. Kubát, Michal. Problém reformy regionalismu a komunální politiky v transformující se zemi: polské zkušenosti z let 1989 2002. II. Kongres českých politologů. Sborník sest. V. Dvořáková a A. Heroutová. Praha: Česká spol. pro pol. vědy 2003. Langer, Ivan. Úvodní slovo. Krajské volby 2000: Fakta, názory, komentáře. Praha: Cevro 2001. Mareš, Miroslav. Posílení pozice KSČM a jeho důsledky. Krajské volby 2000: Fakta, názory, komentáře. Praha: Cevro 2001. Mrklas, Ladislav. Sokol, Petr. Úvod do volební geografie krajů v ČR. Krajské volby 2000: Fakta, názory komentáře. Praha: Cevro 2001. Neužil, Michal. Komunální volby v obci Komárov a jejich pol. a soc. souvislosti. Bakalářská práce PEF ČZU 2002. Šaradín, Pavel. Parlamentní strany v místních volbách. II. Kongres českých politologů. Sborník sest. V. Dvořáková a A. Heroutová. Praha: Česká spol. pro pol. vědy 2003. Šimíček, Vojtěch. Ústavní postavení krajů a některé problémy s ním spojené. Krajské volby 2000: Fakta, názory, komentáře. Praha: Cevro 2001. Tiskoviny a materiály politických stran (volební programy a periodika). Volby do zastupitelstev krajů, zákon č. 130/2000 Sb. MVČR: Břeclav 2000. Všeobecná encyklopedie Diderot. Praha: DIDEROT 2002. 5