67. Uzavření smlouvy - obecně

PŘÍSPĚVEK 67 67. Uzavření smlouvy - obecně V souladu s novým kodexem platí, že smlouva je obecně uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Smlouva je uzavřena i za situace, kdy strany ve skutečnosti neujednaly nějakou její náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, nicméně strany smlouvu považují za uzavřenou a chovají se dle ní. To neplatí v případě, kdy některá ze stran dala při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, je smlouva uzavřena přijetím nabídky. Nově je však stanoveno, že reakce na návrh nabídky s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel nicméně může předem vyloučit přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou, a to přímo v nabídce nebo i jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 43 a násl. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1724 a násl., 3028

PŘÍSPĚVEK 68 68. Uzavření smlouvy - obchodní podmínky obecně Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy (mezi podnikateli lze také pouze odkázat na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi). Odkáží-li strany v nabídce i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si vzájemně odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu (to platí i v případě, že to dotčené obchodní podmínky vylučují). Smlouva ovšem uzavřena není, vyloučí-li to některá ze stran bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle (nabídka přijetí nabídky). Nově se považuje za neúčinné takové ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, nepřijala-li takové ustanovení tato strana výslovně. Překvapivost ustanovení se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření (velikost písma, umístění v textu atp.). Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1751 a násl.

PŘÍSPĚVEK 69 69. Uzavření smlouvy jednostranná změna obchodních podmínek Kodex přináší možnost jednostranné přiměřené změny obchodních podmínek. Může tak učinit strana, která v běžném obchodním styku uzavírá s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny (typicky smlouvy na dodávky energií). Podmínkou platnosti takového ujednání je (i) předchozí dohoda o způsobu oznámení změny podmínek druhé straně a (ii) založení práva této druhé strany odmítnout změnu podmínek a z tohoto důvodu smlouvu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele (s takovou výpovědí přitom nesmí být spojena jakákoli ujednání, která zakládají zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu). Pokud však nebyl předem ujednán rozsah změn obchodních podmínek, nelze tyto podmínky měnit kvůli změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na obchodní podmínky musela předpokládat, ani kvůli změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1752

PŘÍSPĚVEK 70 70. Uzavření smlouvy - předsmluvní odpovědnost Kodex nově výslovně upravuje tzv. předsmluvní odpovědnost, jež je aktuálně dovozována judikaturou z ustanovení o obecné prevenční povinnosti. Zákoník v této souvislosti stanoví, že každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Dospějí-li však strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Tato nepoctivě jednající strana je povinna nahradit druhé straně škodu, maximálně však do výše odpovídající ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1728 a násl.

PŘÍSPĚVEK 71 71. Forma smlouvy potvrzení o obsahu smlouvy Pokud je smlouva uzavřena v jiné než písemné formě, mohou se strany rozhodnout, že si obsah smlouvy následně v písemné formě potvrdí. Učiní-li tak při podnikání stran (podnikatel - podnikatel) jedna z nich vůči druhé v přesvědčení, že její potvrzení zachycuje obsah smlouvy věrně, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení, i když vykazuje odchylky od skutečně ujednaného obsahu smlouvy. To však platí jen v případě, že (i) odchylky uvedené v potvrzení mění skutečně ujednaný obsah smlouvy nepodstatným způsobem a jsou takového rázu, že by je rozumný podnikatel ještě schválil, a za podmínky, že (ii) druhá strana tyto odchylky neodmítne. Totéž platí i v případě, že smlouva byla uzavřena při podnikání pouze jedné ze stran (podnikatel) a její obsah následně písemně potvrdí druhá strana (nepodnikatel). Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1757

PŘÍSPĚVEK 72 72. Změna okolností po uzavření smlouvy Obecně platí, že změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. Nicméně dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich (i) buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo (ii) neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má takto dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě. Toto právo má pouze za předpokladu, že prokáže, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva ovšem neopravňuje dotčenou stranu odložit plnění smlouvy. Aplikaci tohoto pravidla lze předem smluvně vyloučit převzetím tzv. nebezpečí změny okolností. Uplatní-li dotčená strana právo na obnovení jednání o smlouvě, avšak strany se v přiměřené lhůtě na nových podmínkách smlouvy nedohodnou, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní nebo zruší, přičemž návrhem stran soud není vázán. Soud však návrhu nevyhoví, uplatnila-li dotčená strana své právo pozdě; obecně v době delší než dva měsíce poté, co změnu okolností musela zjistit. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1764 a násl.

PŘÍSPĚVEK 73 73. Neúměrné zkrácení Jde o nový institut řešící situace, kdy se strany zaváží k vzájemnému plnění, přičemž plnění jedné ze stran je v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana. Až na zákonem stanovené výjimky může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena (a to se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy). To však neplatí v situaci, kdy se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá (zvýhodněná) strana nevěděla ani vědět nemusela. Právo na zrušení smlouvy zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy. Tento institut nicméně nelze aplikovat ve speciálních případech jako např. při obchodu s investičním nástrojem, v dražbě či při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny, a nemůže jej uplatnit ani podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1793 a násl.

PŘÍSPĚVEK 74 74. Lichva Kodex zvláště upravuje institut tzv. lichvy, jenž reaguje na situace, kdy někdo při uzavírání smlouvy zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Taková smlouva je ze zákona neplatná (za předpokladu včasného dovolání se neplatnosti postiženou stranou). Této neplatnosti se ovšem nemůže dovolat podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1796 a 1797

PŘÍSPĚVEK 75 75. Smlouvy uzavírané adhezním způsobem Kodex specificky upravuje smlouvy, jejichž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana (viz příspěvek č. 5) měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (tzv. adhezní/formulářové smlouvy). Pro tyto smlouvy platí následující pravidla, od nichž se nelze smluvně odchýlit (to neplatí pro smlouvy uzavřené mezi podnikateli, u nichž to až na zákonem stanovené výjimky možné je): - Doložka, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná pouze tehdy, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. - Obsahuje-li smlouva doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná pouze tehdy, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. - Obsahuje-li smlouva doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1798 a násl.

PŘÍSPĚVEK 76 76. Úroky Podle nového kodexu platí, že pokud není stranami sjednána výše úroků, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem (takovým předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. týkající se úroků z prodlení). V případě, že úroky takto stanoveny nejsou, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření příslušné smlouvy. Zákon stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že ujednaná výše úroků se týká ročního období. Dále stanoví, že úroky se vždy platí ve stejné měně jako jistina. Novinkou je možnost sjednání úroků z úroků, jakož i sankce pro liknavého věřitele, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení své pohledávky. V takovém případě totiž za situace, kdy úroky narostou tak, že činí tolik co jistina, pozbývá věřitel právo požadovat další úroky do doby, než své právo uplatní u soudu. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 517 a násl. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1802 a násl.

PŘÍSPĚVEK 77 77. Postoupení pohledávky Zákoník nově nestanoví požadavek písemné formy smlouvy o postoupení pohledávky. Smlouvu, na jejímž základě věřitel (postupitel) postupuje celou svou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), lze tedy nově uzavřít i ústně. Obecně lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, nevylučuje-li to dohoda smluvních stran. V případě úplatného postoupení nový kodex zakládá ručení postupitele za dobytnost pohledávky; výjimkou je pouze (i) situace, kdy postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná, a (ii) situace, kdy se pohledávka stane nedobytnou až po postoupení, a to buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. Dále kodex přináší úpravu postoupení souboru pohledávek, ať již současných či budoucích (tzv. globální cesse); podmínkou takového postoupení je, aby postupovaný soubor pohledávek byl dostatečně určen. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 524 a násl. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1879 a násl.

PŘÍSPĚVEK 78 78. Postoupení smlouvy Zákoník upravuje novinku v podobě možnosti postoupení celé smlouvy na třetí osobu. Stanoví, že kterákoli strana může jako postupitel převést svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě (postupníkovi), pokud (i) s tím postoupená strana (zbylá strana smlouvy) souhlasí, (ii) pokud nebylo dosud splněno a (iii) nevylučuje-li to povaha smlouvy (jako např. v situaci, kdy se jedná o plnění osobní povahy je vázáno na určitou osobu, její konkrétní vlastnosti). Jestliže jde o smlouvu s trvajícím nebo pravidelně se opakujícím plněním, lze smlouvu postoupit pouze s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno (tj. vůči budoucím plněním). Je též možné postoupit jen část smlouvy nebo postoupit smlouvu několika postupníkům (nesmí se tak ovšem stát v neprospěch postoupené strany co do jejích práv z tzv. vedlejších doložek smluvní pokuta, odstoupení od smlouvy, rozhodčí doložka atd.). Zákoník dokonce připouští možnost postoupení smlouvy pouhým rubopisem (stejně jako např. u směnky) u smluv uzavřených tzv. na řad. Postoupení smlouvy se stává účinným okamžikem udělení souhlasu postoupené strany, případně notifikací postoupení postupitelem či jeho prokázáním postupníkem, pokud postoupená strana souhlasila s postoupením smlouvy předem. Okamžikem účinnosti postoupení se postupitel tzv. osvobozuje od svých povinností ze smlouvy v rozsahu postoupení (tomu ovšem za určitých podmínek může postoupená strana zabránit, pokud vůči postupiteli včas učiní prohlášení o odmítnutí osvobození). Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1895 a násl.

PŘÍSPĚVEK 79 79. Převzetí majetku V rámci ustanovení o změně závazků, konkrétně změně v osobě dlužníka, přináší kodex novinku v podobě tzv. převzetí majetku. Jde o situaci, kdy jedna osoba (nabyvatel) převezme od druhé osoby (zcizitele) veškerý její majetek či jeho poměrně určenou část. Pak se takovýto nabyvatel stává společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. Odpovědnost nabyvatele je limitována hodnotou majetku, jenž od zcizitele v rámci převzetí majetku nabyl. Toto omezení však neplatí v případě, že nabyvatelem je osoba zciziteli blízká, ledaže tato osoba prokáže, že o určitém dluhu nevěděla, ani vědět nemusela. Tyto zákonné důsledky převzetí majetku nelze s účinky vůči věřiteli vyloučit dohodou mezi zcizitelem a nabyvatelem. Ustanovení NOZ o převzetí majetku se nevztahují na případy, kdy k převzetí majetku dojde v důsledku přeměny právnických osob ani na případy zcizení závodu (podniku) či jeho pobočky. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1893 a násl.

PŘÍSPĚVEK 80 80. Kvitance, dlužní úpis Zákoník se vrací k pojmu kvitance a dlužní úpis. Kvitance je potvrzení věřitele o splnění dluhu; odmítá-li věřitel vydání kvitance, je dlužník oprávněn plnění věřiteli odepřít, aniž by se octl v prodlení. Pokud není prokázán opak, má se za to, že kvitance vydaná na jistinu potvrzuje též zaplacení jejího příslušenství (úroků atp.). Obdobně je vyvratitelná domněnka stanovena pro opakovaná plnění z téhož právního důvodu (např. splátky kupní ceny z kupní smlouvy) tam se má za to, že ten, kdo předloží kvitanci na plnění splatné později (např. pátá splátka kupní ceny), splnil také to, co bylo splatno dříve (tj. první čtyři splátky téže kupní ceny). Dlužní úpis je prohlášení dlužníka o uznání dluhu, které je věřitel povinen dlužníkovi při jeho splnění vrátit (případně vydat dlužníkovi potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti). I zde kodex přichází s vyvratitelnou domněnkou splnění dluhu v případě, kdy dlužník obdrží dlužní úpis bez kvitance. Pokud věřitel vydá dlužníkovi kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž by dlužník dluh splnil, má to za důsledek prominutí dluhu. Proto je třeba bdělosti při nakládání s dlužními úpisy a kvitancemi. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 569 (kvitance), tento institut není upraven (dlužní úpis) Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1949 a násl., 1995

PŘÍSPĚVEK 81 81. Doba plnění (ve vztazích mezi podnikateli) Kodex v podstatě přejímá úpravu dříve obsaženou v obchodním zákoníku (vycházející z práva EU), pokud jde o splatnost vzájemných závazků podnikatelů spočívajících v úplatném dodání zboží nebo poskytnutí služby. Cena je v takovém případě splatná do třiceti dnů (a) od doručení faktury dlužníku, nebo (b) od obdržení zboží/služby dlužníkem, podle toho, co nastane později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. Strany se mohou dohodnout odchylně, avšak splatnost delší než šedesát dnů si mohou domluvit jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Obdobně to platí i pro závazky mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, případně právnickou osobou touto korporací založenou, i když nejsou podnikateli s tím, že limitní 60denní lhůta splatnosti je ve vztahu s veřejnoprávní korporací v zásadě nepřekročitelná (lhůtu 30 dnů lze překročit jen, je-li to odůvodněno povahou závazku). Věřitel má ze zákona právo dovolat se neúčinnosti ujednání, které je v rozporu s uvedenými zákonnými pravidly, pokud jsou pro něj tato ujednání poškozující (hrubě nespravedlivá). Jestliže soud dá věřiteli za pravdu a prohlásí napadené ujednání za neúčinné, bude platit zákonná úprava (tj. 30denní splatnost). Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 563 Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 1963 a násl.

PŘÍSPĚVEK 82 82. Výpověď Obecně platí, že závazek lze vypovědět v případě, že se tak strany dohodnou, nebo pokud tak stanoví zákon. Nový kodex ovšem zakládá možnost soudní ingerence do smluv uzavřených na delší časové období. Zakládá totiž možnost domáhat se po uplynutí deseti let od vzniku závazku jeho zrušení soudem v situaci, kdy byla smlouva uzavřena bez vážného důvodu na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, anebo že zavazuje kohokoli na dobu delší než deset let. Stejná možnost je soudu dána i v případě, že se okolnosti, z nichž strany zřejmě vycházely při vzniku závazku, změnily do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou dále vázána. Přitom zásadně platí, že nelze předem smluvně vyloučit možnost domáhat se u soudu zrušení závazku; to je připuštěno pouze u právnických osob jako zavázaných stran smlouvy. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 582 Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 2000

PŘÍSPĚVEK 83 83. Zajištění a utvrzení dluhů Kodex nově rozlišuje mezi tzv. zajištěním a tzv. utvrzením dluhu. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo je-li věřiteli nebo ve prospěch věřitele poskytnuta majetková jistota, že dlužník svůj dluh splní. Mezi způsoby zajištění dluhu patří ručení (nutná písemná forma ručitelského prohlášení), finanční záruka (nově ji může poskytnout i jiný subjekt než banka, nutná písemná forma záruční listiny), zajišťovací převod práva a dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů (srážky lze činit až do výše poloviny mzdy či platu dlužníka). Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty (není nutná písemná forma) nebo uznáním dluhu (nutná písemná forma). Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 544 a násl. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 2010 a násl., 3073