Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno
Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější projekci demografického vývoje obyvatelstva ČR vypracoval Český statistický úřad koncem roku 2003 s horizontem do roku 2050. Cílem projekce bylo nastínit směr budoucího populačního vývoje a ukázat na změny ve věkovém složení populace. Projekce byla zpracována v tradičních třech variantách (nízká, střední, vysoká), které odráží rozdíly v předpokládaném vývoji jednotlivých složek populačního vývoje. Střední variantu lze považovat za nejpravděpodobnější.
Stárnutí obyvatel ČR Pozvolné zvyšování zastoupení seniorů v populaci lze pozorovat již od poloviny 80. let 20.století. V r. 2012 tvořily osoby starší 65 let 16,8 % populace, což činí 1,77 milionu osob. Podle střední varianty projekce demograf. vývoje by měli lidé starší 65 let v r. 2030 tvořit 22,9 % populace v r. 2050 tvořit 31,3 % (2, 96 milionu osob).
Stárnutí obyvatel ČR
Stárnutí obyvatel ČR Hlavní příčiny demografického stárnutí: - pokles porodnosti - trvalý pokles úmrtnosti vedoucí k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vyššího a vysokého věku. Důsledky demografického stárnutí se dotýkají všech sfér sociálního a ekonomického vývoje a nejčastější obavy vyvolávané změnou věkové struktury se pojí s udržitelností financování důchodového systému, růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči a nedostatkem pracovních sil na trhu práce. Proces populačního stárnutí se nicméně promítá též do postavení seniorů ve společnosti i do sféry soukromé, do mezigeneračních vztahů a vztahu uvnitř rodiny.
Co s tím? Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí - Zvyšovat informovanost nejen seniorů o zdravém životním stylu a motivovat je k odpovědnosti za své zdraví - Podpořit výzkum na téma podpory zdraví a zdravého stárnutí a sledovat relevantní statistiky - Podporovat a aktivizovat obce a regiony v rozvíjení zdravého prostředí, které je přátelské všem generacím
- Zajistit poskytování dlouhodobé a paliativní péče s ohledem na zajištění kontinuity a místní i časové dostupnosti - Nastavit systém péče o osoby s demencí včetně výcvikových programů a vzdělávání v této oblasti (tzv. Plán Alzheimer)
MZ realizovalo projekt Nový rámec politiky pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí a poskytování zdravotních služeb a služeb dlouhodobé péče. Projekt byl realizován za podpory Evropské komise ve spolupráci s Fakultou humanitních studií UK a European Centre for Sociel Welfare Policy and Research ve Vídni. Cílem projektu bylo zvýšit povědomí o problematice aktivního stárnutí a účast klíčových zainteresovaných subjektů ve vytváření politik v oblasti aktivního stárnutí. Mezi klíčové aktivity projektu patřilo především: 1) pořádání workshopů a konferencí, 2) vytvoření strategického plánu pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí, 3) vytvoření manuálu municipalit. Výsledky projektu jsou uveřejněny na adrese www.framprojekt.eu.
Koncepce řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění - Diagnostika, získání epidemiologických dat, zdravotní péče u pacientů s ACH, výzkum, vzdělávání zdravotnických profesionálů - Péče o pacienty v domácím (vlastním) prostředí, v instituci - Péče o pečující rodinné i profesionální pečující; systém vzdělávání profesionálních pečujících
Věková struktura a počty zaměstanců ve zdravotnicví (k 31.12.2012) Ve zdravotnictví ČR pracovalo koncem roku 2012 celkem cca 250 tis. pracovníků, z nich necelé ¾ v nestátních zdravotnických zařízeních. - lékařů necelých 40 tis., - zubních lékařů cca 7200, - všeobecných sester necelých 80 tis., - dětských sester 6700. V lůžkových zařízeních působilo 60 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v samostatných zařízeních ambulantní péče 27 %.
Věková struktura a počty LÉKAŘŮ ve zdravotnicví (k 31.12.2012) Každým rokem dochází k mírnému zvýšení průměrného věku lékařů. V roce 2012 činil průměrný věk aktivních lékařů-mužů 48,9 let, u žen 47,5 let a v úhrnu za obě pohlaví 48,1 let. V důsledku tohoto vývoje se zvyšuje procento lékařů starších 60 let. V roce 2012 tento podíl představoval 21,1 %, proti roku 2011 se zvýšil o 1,4 %. Podíl věkové skupiny 50 59 let činil 26,6 % z celkového počtu aktivních lékařů a lékařek. Vývoj průměrného věku lékařů v letech 2005 až 2012 znázorňuje následující tabulka.
Věková struktura a počty zaměstanců ve zdravotnicví (k 31.12.2012) Průměrný věk lékařů v letech 2005 až 2012
Věková struktura a počty ZUBNÍCH LÉKAŘŮ ve zdravotnicví (k 31.12.2012) Průměrný věk zubních lékařů se v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011 mírně zvýšil. U mužů na 49,5 let (49,4 v roce 2011), u žen na 50,3 let (50,2 let v roce 2011), v úhrnu pak na 50,0 let (49,9 let v roce 2011). Z celkového počtu aktivních zubních lékařů v roce 2012 představovali zubní lékaři ve věku 50 59 let 33 %. Podíl zubních lékařů ve věku 60 a více let se zvýšil z 23 % v roce 2011 na 26 % v roce 2012. Ve srovnání s lékaři je průměrný věk zubních lékařů vyšší. Jak se vyvíjel průměrný věk zubních lékařů v letech 2005 až 2012 ukazuje následující tabulka.
Věková struktura a počty zaměstanců ve zdravotnicví (k 31.12.2012) Průměrný věk zubních lékařů v letech 2005 až 2012
Věková struktura a počty NELÉKAŘŮ ve zdravotnicví Věková struktura nelékařských zdrav.prac. není součástí sběru statistických údajů ÚZIS, částečně lze vyjít z analýzy dat registru NLZP (Nelékařští zdravotničtí pracovníci). Údaje o věkové struktuře registrovaných zdravotních sester v oboru všeobecná sestra ( k 24.10.2013 ) ukazuje následující tabulka.
Věková struktura a počty zaměstanců ve zdravotnicví - zdravotní sestry Počet registrovaných zdravotních sester v oboru všeobecná sestra dle věkových skupin
Zdroje dat Pracovníci ve zdravotnictví k 31.12.2012, ÚZIS, Praha 28.8.2013 Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2012, ÚZIS, Praha 2013 Populační prognóza ČR do r. 2050, Český statistický úřad, Praha 2003 Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Zelená kniha o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě, Komise Evropských společenství, Brusel 2008