Jak se čistí odpadní voda Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
K čemu slouží ČOV Čistírna odpadních vod ČOV je zařízení, kde se čistí odpadní voda z průmyslových podniků, zemědělské výroby, bytů a domů. Nejčastějším typem používaných ČOV v ČR je mechanicko-biologická čistírna odpadních vod. Na snímku je čistírna odpadních vod ve Vsetíně.
Co je odpadní voda? Odpadní voda je voda, jejíž kvalita byla zhoršena lidskou činností. Znečišťující látky mohou být rozpuštěné (různé soli), nerozpuštěné (písek), biologicky rozložitelné (tuky) nebo nerozložitelné (plasty). Znečištění vody je velký celosvětový problém. Je příčinou onemocnění a úmrtí. Denně zemře na 14 000 lidí v důsledku znečištění vody. 1 2
Mechanické čištění odpadní vody Odpadní voda je na ČOV přiváděna hlavní stokou ze stokové sítě. Na jejím konci je umístěn lapák štěrku. Dalším stupněm jsou česle. Ty odstraní hrubé plovoucí nečistoty. Následuje lapák písku, často v kombinaci s lapákem tuků.
Usazovací nádrže Posledním zařízením pro mechanické čištění je usazovací nádrž. Odpadní voda je zde rozdělena na tři frakce. Na dno sedimentuje surový kal, který je odčerpáván a odváděn do anaerobního stupně (vyhnívací nádrže). Uprostřed se nachází mechanicky vyčištěná voda obsahující pouze 10 % nečistot. Zcela na povrchu se nachází lehké usazeniny, které jsou shrnovány do lapáku.
Biologické čištění odpadní vody Tento proces probíhá v srdci ČOV, aktivačních nádržích (obrázky). Principem je využití aerobních bakterií (pracují za přístupu vzduchu), které ve svém metabolismu odstraňují 99 % organického znečištění vody. Za neustálého vhánění vzduchu do nádrží probíhá proces mineralizace, kdy se odbourávají organické látky za vzniku CO 2 a vody.
Dosazovací nádrže Takto zpracovaná voda vstupuje do dosazovací nádrže, kde dochází k oddělení vyčištěné vody od aktivovaného kalu v důsledku jeho sedimentace. Část kalu se vrací do aktivační nádrže.
Zpracování kalů Surový i aktivovaný kal se zpracovávají ve vyhnívací nádrži, kde se za stálého míchání udržuje konstantní teplota 38 0 C. Zde probíhá tzv. anaerobní stabilizace (proces přeměny za nepřístupu vzduchu), při níž dochází k přeměně většiny rozložitelných organických látek na bioplyn.
K čemu slouží bioplyn? Bioplyn se uskladňuje v plynojemu. Čistírna ho využívá k ohřevu vlastních vyhnívacích nádrží nebo na produkci tepla a energie. Průměrná produkce bioplynu představuje asi 30 m 3 z jedné tuny kalu.
Odvodňování kalů Z vyhnívací nádrže se kal přečerpává do uskladňovací nádrže (obr. dole). Pak se kal odvodňuje dekantační odstředivkou.
Co se děje s odvodněným kalem? Likvidace čistírenských kalů, a dalších odpadů zachycených v procesu čištění, se provádí v souladu se zákonem o odpadech. Veškeré čistírenské kaly jsou odvodněny na obsah sušiny cca 25% a následně předány firmě, která má oprávnění pro jejich zpracování na rekultivační substrát.
Konečný produkt ČOV čistá voda Rozdíl mezi vyčištěnou a znečištěnou vodou je zřejmý, takže vyčištěná voda může být vypuštěna do řeky Bečvy.
Úkol 1: Uspořádej správně fáze čištění odpadní vody aktivační nádrž lapák písku česle vyhnívací nádrž usazovací nádrž dosazovací nádrž
Kontrola úkolu 1 vyhnívací nádrž dosazovací nádrž aktivační nádrž usazovací nádrž lapák písku česle
Úkol 2: Přiřaď pojmy k obrázkům A B C D lapák písku usazovací nádrž čistírenský kal vyhnívací nádrž aktivační nádrže plynojem E F
Kontrola úkolu 2 A/ plynojem B/ čistírenský kal C/ vyhnívací nádrž D/ usazovací nádrž E/ lapák písku F/ aktivační nádrže
Seznam použitých obrázků: Obrázek 1: [cit. 2010-29-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na http://www:wikimedia.org http://commons.wikimedia.org/wiki/file:waterpollutiondeule2006_02_24.jpg Obrázek 2: [cit. 2010-29-04]. Dostupný pod licencí public domain na www: http://www:wikimedia.org http://commons.wikimedia.org/wiki/file:water_pollution_in_the_wairarapa.jpg Ostatní obrázky: Děkuji za spolupráci panu Čížovi a ostatním zaměstnancům ČOV Vsetín. Mgr. Vaněk Vlastimil Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.