Juan Walfred Martinez z guatemalského družstva Peňa Roja AUTOR FOTOGRAFIÍ: STANISLAV KOMÍNEK Plné ruce práce Výstava fotografií z kávových pěstitelských družstev Káva je luxusní zboží, které pochází ze vzdálených zemí. Miliony drobných pěstitelů z Afriky, Asie a Latinské Ameriky se jí denně věnují na strmých pozemcích vlastních políček a káva je jejich hlavním zdrojem příjmu. Na jaře 2014 vyrazila dvojice Stanislav Komínek a Barbora Mrázková ze společnosti NaZemi za pěstiteli kávy do Mexika a Guatemaly. V pěstitelských družstvech zkoumali, kolik práce se skrývá za naším šálkem kávy a jaké dopady na životy pěstitelů má zapojení do systému fair trade. Výstavní plakáty přibližují život pěstitelů a upozorňují na souvislosti mezi podmínkami pěstování a naší vlastní spotřebou. www.nazemi.cz www.vystavanastromech.cz Tato výstava byla vytvor ena s financ ní podporou Evropské unie a Ministerstva zahranic ních ve cí C R. Její obsah je zcela na odpove dnosti NaZemi a jako takový nemu že být považován za stanovisko Evropské unie. NaZemi 2015
Výkupní ceny Pedro Martinez z Guatemaly práve v centrále družstva vykládá svou kávu. S kávou arabikou se obchoduje na newyorské burze. Ceny kávy se me ní. Pokud cena klesne pr íliš nízko, pe stitelu m hrozí, že budou nuceni prodávat svou kávu pod hranicí, za kterou je možné ji vype stovat a svou prací se du stojne uživit. Proto v systému Fairtrade International existuje garantovaná minimální výkupní cena. Ta funguje jako záchranná síť, zvlášte v me sících, kdy ceny kávy klesají na velmi nízkou úroveň. Fairtradová garantovaná minimální výkupní cena je minimální cenou, kterou musí certifikovaný obchodník za zboží zaplatit pe stiteli. Stanovena je pro každý produkt, u prané kávy arabika je tato úroveň aktuálne ve výši 1,40 dolaru za libru (tj. 0,454 kg). Pokud je cena na sve tovém trhu vyšší, dostává pe stitel tuto tržní cenu. K tomu dochází nejc aste ji pr i celosve tove významném úbytku úrody, napr íklad z du vodu sucha, mrazu nebo napadení kávy chorobami.
Negramotnost Pe stitel kávy otiskuje svu j palec do prezenc ní listiny z výroc ní schu ze pe stitelského družstva San José Obrero. Sekretár ka pak k ne mu dopíše jeho jméno. V jihomexickém státe Chiapas žijí pr ibližne 3 miliony lidí. Dve tr etiny obyvatel se živí zeme de lstvím, znac ná c ást pe stováním kávy. Téme r 60 % místních lidí má pouze základní vzde lání a pr ibližne 30 % je negramotných. To se týká pr edevším domorodých mayských obyvatel. De ti pe stitelu zapojených do fair trade mohou chodit do školy, protože jejich rodic e dostávají za svoji práci dostatec ne zaplaceno. Mohou si hrát, prožívat de tství, vzde lávat se. Z fairtradového sociálního pr íplatku družstva opravují školy, financují uc itele, platí de tem pe stitelu školní pomu cky, ale i studijní stipendia.
Izolovanost Pe stitelé kávy žijí c asto v opušte ných venkovských regionech. Káva arabika se pe stuje ve vysokých nadmor ských výškách a rodiny pe stitelu žijí v místních horách c asto bez pr ístupu k internetu, elektr ine nebo vode. Pe stitelé se podobne jako Adrian Gonzales Morales z vesnic ky Las Nubes (na snímku) dostávají ze svých rodinných farem do nejbližšího me stec ka obtížne. Rozkodrcanou ne kolikahodinovou jízdou po rozbitých kamenitých cestách, které zvládnou projet jen terénní auta. Jednou z charakteristik družstva ISMAM je, že jeho c lenové jsou z velmi vzdálených vesnic. Ne které leží až 12 hodin cesty od centrály družstva. Cesty jsou plné serpentin, te žko se po nich jezdí, jsou kamenité a velmi úzké. Taky ne všude, kde jsou naši c lenové, dosahuje mobilní signál nebo telefonní linka, popisuje izolovanost pe stitelu Eimar Velazquez Mazariegos z mexického státu Chiapas.
Demokracie Chlapi zašívají jutové pytle na nádvor í mexického družstva ISMAM. Pr es své družstvo se mohou zapojit do systému fair trade a ovlivňovat chod celého družstva. Jako jeho c lenové si na výroc ních c lenských schu zích sami pravidelne volí své zástupce do vedení družstva. V pr ípade nespokojenosti také mohou rozhodovat o jejich odvolání. Druhou významnou rozhodovací pravomocí je možnost urc it, jak se využije fairtradový sociální pr íplatek, který jim certifikovaní odbe ratelé platí nad rámec výkupní ceny. Fair trade rovne ž zakazuje diskriminaci, pomáhá posilovat roli žen a rovnost pohlaví. Dr íve ženy c elily diskriminaci, byly vnímané jako podr adné, neme ly žádné postavení, nikdo je neposlouchal. Ale teď ženy chodí na schu ze a jsou i ve vedení družstva. Už nejsou jen zavr ené doma, úc astní se života družstva, a to díky školením, které družstvo organizuje, prozrazuje dopady systému fair trade hlavní úc etní Miriam Chalez z družstva Todosanterita v Guatemale.
Sociální příplatek Mezi hlavní výhody systému fair trade patr í vyplácení sociálního pr íplatku, který v systému certifikace Fairtrade dostává družstvo nad rámec výkupních cen. Tento pr íplatek má významný samosprávný a demokratický rozme r. Pe stitelé jako c lenové družstva pak sami demokraticky rozhodují o tom, jak tyto financ ní prostr edky využijí. Ve tšinou se jedná o podporu vzde lávání, sociální projekty, nákup zar ízení pro zpracování produkce, výstavbu silnic nebo studny, zajište ní lékar ské péc e c i poskytnutí studijních stipendií pro de ti. V roce 2013 c ítaly sociální pr íplatky v souhrnu pr es 86 milionu eur. Na snímku je žac ka ze školy v guatemalském me stec ku La Demokracia, kde místní družstvo nechalo z te chto bonusových prostr edku opravit plot. V družstvu Huatusco zase finance dávají na preventivní prohlídky. Nicolasa Carillo Ameca z vesnice Carizal sice není c lenkou družstva, ale preventivní prohlídka jí zachránila život: Poslali me na ultrazvuk, stejne jako další ženy v okolí, a našli mi rakovinu. Zavezli me do Jalapy, kde me pak operovali. Družstvo tak podporuje nejen své c leny, ale celou místní komunitu lidí v regionu.
Dřina a bio Ursulo Gano Lopez je pe stitel kávy z guatemalského družstva Tajumuco. Bydlím poblíž, ve vesnici Lomaz. Mám dva hektary pu dy. Je to hodne práce. Nejprve se plantáž pr ipravuje, poté hnojí, potom se prosekává mac etoua následuje další hnojení a další prosekávání, vysve tluje Ursulo. Své družstvo zakládali s 30 lidmi a nyní mají 550 c lenu. Výkupní ceny se zvýšily, jakmile zac ali spolupracovat s fairtradovými odbe rateli. Pe stováním kávy se nyní dobr e uživí. Na pozemku pomáhají Ursulovi jeho dva synové. Pe stitelé si vytvár ejí vlastní kompost a starají se o sazenic ky. Aby se rostlinám kávovníku dar ilo, je tr eba je mulc ovat, zastr ihovat, prohrabávat, kontrolovat, zalévat, hnojit. A pak zralé plody ruc ne sklízet, odslupkovat, usušit a prodat. Ve tšina pe stitelu navíc postupuje i v souladu s ekologickým zeme de lstvím, což na práci ješte pr idává. Pedro Francisco Rivera Velazques z vesnic ky El Coté si ale uve domuje pr ínosy: Posledních pár let pozorujeme, že se na našich pozemcích vyskytují drobní savci, ptáci i plazi mnohem c aste ji než u sousedu, kter í nepe stují ekologicky. A taky my sami se cítíme moc dobr e.
KÁVOVNÍK Kávovník je ker rostoucí v pásu mezi obratníkem Raka a Kozoroha, potr ebuje teplo, srážky, stín a hodne péc e. Pe stuje se pr edevším v tropických oblastech zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Na snímku jsou klíc ící kávová zrna pe stitele Filipa Hernandeze Gonzalese z mexické vesnice Carizal. Stálezelené ker e kávovníku pak doru stají výšky 5 až 8 metru, plodit zac ínají po 4 letech a plodí až 30 let. Mezi dve základní odru dy kávovníku patr í arabika a robusta. Arabika se r adí mezi dražší a kvalitne jší kávy. Pe stuje se pr edevším v horských oblastech Latinské Ameriky, kde v produkci vede Brazílie. Arabika obvykle vyniká svou kyselostí, jemne jší chutí a silne jším aroma. Robusta má vyšší obsah kofeinu, výrazne hor kou chuť a zemité te lo. Je méne nároc ná na pe stování a dar í se jí v nižších polohách kolem 700 m n. m. Znac ná c ást se jí pe stuje ve Vietnamu, odkud pochází také ve tšina kávy konzumované v C eské republice.
Výkupci Jednotlivé horské oblasti mají rozde lené výkupci kávy. O svých praktikách otevr ene be žne nemluví. A už vu bec ne na kameru. V mexickém me stec ku Siltepec jsme me li šte stí, že se s námi dal do hovoru pan Gonzales. Povídal nám, že on je ten hodný výkupce, platí pe stitelu m dostatec ne a není lichvár. Ste žoval si, že má málo pene z. Ukázalo se, že platí 85 % be žné ceny a pu jc ky dává ve forme herbicidu. Za ty si pak po roce žádá vysokou splátku ve forme kávy. Na záve r se nám na svém smartphonu pochlubil svým novým c erveným náklaďákem. Problém s místními výkupci kávy zažívá ve tšina pe stitelu. V Latinské Americe se výkupcu m r íká coyotes. Eimar Velazquez Mazariegos z družstva ISMAM v mexickém Chiapasu si poste žoval: Kojoti jsou stále souc ástí dodavatelského r ete zce chiapaské kávy. Využívají situace pe stitelu, kterým za kávu platí velmi nízké ceny. To potvrzuje i Francisco Roblero Galvez: Od kojota dostanete polovinu ceny. Takhle oni pracují!
Kávová rez Kávová rez (Hemileia vastatrix) je houba, která napadá rostliny kávovníku, narušuje jejich fotosyntézu, zpu sobuje opadávání listu a nedozrávání kávových tr ešní. Na snímku je list napadeného kávovníku z polí nedaleko mexického me stec ka Siltepec. Zme ny klimatu pr ispívají k rozmachu kávové rzi. U nás se objevila v listopadu, kdy zac alo hodne pršet. Na listech se zac aly objevovat naoranžove lé skvrny a listy postupne opadávaly. Káva na napadených ker ích už nedozraje, zmínil Hamiclar Ramirez Vazquez z mexického družstva ISMAM. V regionu Latinské Ameriky je napadena více než polovina oblasti a pro pe stitele kávy to znamená skutec nou pohromu. Globální oteplování hoube sve dc í. Po desetiletí se kávová rez udržovala v nižších nadmor ských výškách do 900 m n. m., ale nyní se objevuje až do výšky 1800 m n. m. Rez již zasáhla také farmy v jižním Mexiku, které produkují ve tšinu kávy pe stované tradic ním zpu sobem ve stínu. Zde se oc ekává snížení produkce v roce 2014 o 23 % oproti pr edchozímu roku.
Sklizeň Ve tšina kávy (80 % sve tové produkce) pochází od 25 milionu drobných pe stitelu v zemích globálního Jihu, kter í pe stují kávu na strmých svazích vlastních rodinných políc ek. Roste ale podíl kávy pe stované na obr ích monokulturních plantážích, které umožňují rychlejší dozrávání na pr ímém slunci. Takové pe stování však vyžaduje vysokou míru využívání agrochemikálií a také vede ke kácení deštných pralesu, poklesu biodiverzity, erozi pu dy a dalším negativním dopadu m na životní prostr edí. Káve arabice se nejvíce dar í pr i pe stování stinnou metodou, kdy ve stínu banánovníku a stromu plynuleji uzrávají její plody. Zralé plody kávovníku se pak sklízejí ruc ne, jeden za druhým se trhají do košíku. Na snímku sklízí svou arabiku Raul Perez na dvouhektarovém pozemku poblíž mexické vesnic ky Las Nubes. Pe stitelu m se sklizní pomáhá rodina, pr íbuzní a c asto i nájemní zame stnanci.
Zpracování Arabika se ve tšinou zpracovává mokrým zpu sobem, ke kterému je zapotr ebí hodne vody. Nejprve se ruc ne sbírají zralé plody a ty se pak vsypou do kontejneru s vodou, kde se zbaví nec istot. Poté, co se uleží, jsou prohnány odslupkovávac kou, jak nám na snímku ukazuje Audencio Gonzales Morales. Tím se vne jší obal s dužninou odde lí od semena s pergamenovou slupkou. V každém c erveném plodu jsou skrytá dve protilehlá zrnka. Tato semena se následne propírají a nechávají den fermentovat. Pak se usuší na 12 % vlhkosti a odvezou se do družstva. Zelená káva (nepražená) se tam pak po pr ezkoušení vlhkosti a kvality balí do jutových pytlu. Následuje transport k pr ístavu, kde jsou šedesátikilové pytle nakládány do velkých kontejneru a c ekají na cestu lodí pr es oceán. V Evrope ve tšina nákladu konc í v pr ístavech v Hamburku, Antverpách nebo Rotterdamu. Po zaplacení cel a poplatku mír í káva do velkoskladu, odkud ji už nakupují pražírny k dalšímu zpracování.
Todosanterita Mayský kmen Mam žije v horách na severu Guatemaly. Muži z vesnice Todos Santos museli ješte pr ed 30 lety otroc it za nízkou mzdu na bavlníkových plantážích na pobr eží Pacifiku, de ti umíraly na be žné nemoci, bývaly podvyživené, ve škole jich pr ipadalo 200 na jednoho uc itele. Nyní se rodiny díky pe stování kávy a zapojení do fairtradového družstva uživí ve svém kraji. Felipe Perez Pablo z družstva Todosanterita vzpomíná na zásadní zme nu v jejich životech: Díky systému fair trade jsme ude lali spoustu ve cí, aby se naše komunita me la lépe. Dr ív jsme neme li pitnou vodu, teď ji máme. Dr ív jsme neme li cesty, teď je máme. Dr ív tu nebyla škola, teď tu je. Zr ídili jsme tu taky zdravotnické str edisko, kde poskytujeme základní péc i. Spoustu ve cí se nám díky družstvu podar ilo zlepšit. Mamové se dál snaží zachovávat vlastní kulturu i jazyk a mají zase peníze na tradic ní ode vy. Vyhráno však stále není, musejí totiž nove c elit zme ne klimatu a epidemii kávové rzi. Ta jim prý ponic ila 70 % úrody. Ve r í, že se jim to s pomocí fairtradových družstev podar í pr ekonat.
Gregorio Gregorio Hernandez Garcia bydlí v údolí dve hodiny cesty od me stec ka Motozintla na jihu Mexika. Je c lenem místního fairtradového družstva: Prostr ednictvím organizace ISMAM dostáváme mnohem lepší cenu za kávu. Také vyrábíme med. Jeho pozemek leží za r ekou, kávovníky tam na rodinné farme vysázel už jeho otec. Na svých pe ti hektarech nyní roc ne vype stuje tunu kávy. Budoucnost vidí dobr e pr edevším díky zapojení do systému fair trade a sázce na med. Stará se o 120 vc elstev a vyprodukuje tr i tuny medu. Celkem c tyr i tuny pak musí sám pr enést pr es r eku po lanové lávce. Na fotografii Gregorio ukazuje, jak tlusté chr estýše a krajty obc as zahlédne mezi ker íky kávovníku.
Fair Café Na cestu za pe stiteli vyrazil s týmem NaZemi také štáb C eské televize a vytvor il z ní na konci roku 2014 dokument Pru vodce férového pijáka kávy. Zhlédnout ho mu žete ve videoarchivu C eské televize. Na snímku se režisérka Hana Nováková a Bára Mrázková baví s pe stitelkou Glo rií Acolt Mota v mexické vesnici Michapa. Fairtradová káva je dostupná i v C eské republice, v roce 2013 jsme u nás vypili 14 milionu šálku. V roce 2014 se jí celkem prodalo 190 tun. Vychutnat si ji mu žete napr íklad ve všech kavárnách Tchibo a Starbucks. Pokud byste chte li vyzkoušet kávu pr ímo od pe stitelu z výstavních fotografií, najdete ji ve sme si Fair Café od nevládní neziskové organizace NaZemi. NaZemi (www.nazemi.cz) je nevládní nezisková organizace, která prosazuje globální rozvojové vzde lávání, zasazuje se o odpove dnost firem v oblasti jejich dodavatelského r ete zce a propaguje fair trade jako úc innou podporu chudých pe stitelu a r emeslníku ze zemí globálního Jihu.