MVDr. Miloslav Peroutka, CSc. Praha

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MVDr. Miloslav Peroutka, CSc. Praha"

Blanka Marková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 eské v ela ství MVDr. Miloslav Peroutka, CSc. Praha

2 Evropský parlament volá: Zachra me ely!!! Úmrtnost v el v Evrop neustále roste. Po et v ela se stále snižuje. Obojí p itom m že mít vážný dopad na produkci potravin, nebo naprostá v tšina rostlin a plodin musí být opylena v elami.

4 84 % rostlinných druh stovaných v Evrop a 76 % produkce potravin je závislých na opylování elami.

6 Národní programy pro evropské odv tví ela ství, které byly vypracovány lenskými státy na období 3 let, jsou využívány všemi 27 lenskými státy EU. Pr rná míra jejich využívání iní 90 %. R v posledních 4 letech erpá podporu na 100%. Pro v tší zájem, než jsou zdroje je podpora krácena.

EU. Pr rná míra jejich využívání iní 90 %.

8 Biologická rozmanitost je na celém sv vážn ohrožena a zaznamenané ztráty v elstev jsou 100 až 1000krát vyšší, než je obvyklé. V ela ství zaujímá strategickou úlohu v oblasti ve ejných služeb a služeb v oblasti životního prost edí, které v ela i ve spole nosti zajiš ují. Tato innost je cenným p íkladem zelených pracovních míst (zlepšení a zachování biologické rozmanitosti, ekologické rovnováhy a ochrany rostlin) a p edstavuje i model udržitelné výroby na venkov.

V ela ství zaujímá strategickou úlohu v oblasti ve ejných služeb a služeb v oblasti životního prost edí, které v ela

10 Sou asné programy skon í v roce Stávající podpora EU v odv tví v ela ství závisí na stávající podob SZP.

12 Zem lství má zna ný zájem na zachování v el jako opylova. FAO již dlouho žádá mezinárodní spole enství, aby v novalo pozornost alarmujícímu úbytku opylujícího hmyzu etn v el. P emž hospodá ský význam opylování je mnohem v tší než hodnota vyprodukovaného medu.

pozornost alarmujícímu úbytku opylujícího hmyzu etn v el.

13 Snižující se po et v elstev v n kterých lenských státech nelze s jistotou spojovat jen s výskytem varroázy. V sou asné dob se považuje za p inu komplex faktor, rozší ení monokultur, používání nových, vysoce ú inných pesticid, virózy, stress.

V sou asné dob se považuje za p inu komplex faktor, rozší

15 40 % evropského trhu s medem závisí na dovozu. Nedostate ná sob sta nost EU v zásobování medem vede ke zna nému kolísání cen zp sobovanému rovn ž narušením celosv tového trhu. Otev ení trhu EU pro med pocházející ze etích zemí, ke kterému v minulosti došlo, zp sobila v ela m v celé EU konkuren ní nevýhodu.

cen zp sobovanému rovn ž narušením celosv tového trhu.

16 Evropské v ela ství V roce 2010 bylo ve státech EU p ibližn : v ela v elstev.

17 Evropské v ela ství po ty v elstev BE BG CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PO RO SI SK FI SE UK EU

338 LV 54 173 62 200 LT 83 800 85 015 LU 10 213 11 077 9 267 HU 872 650 900 000 MT 1 938 1 938 NL 80 000 80 000 80 000 AT 343 906 327 000 311 000 PL 949 200 1 091 930 PO 632 500

19 Evropské v ela ství po ty v ela BE BG 0 CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PO RO SI SK FI SE UK EU

300 3 300 LT 11 000 10 923 LU 650 650 369 HU 15 302 16 000 MT 168 168 NL 10 000 10 000 10 000 AT 25 027 24 421 23 000 PL 42 800 39 410 PO 26 000 22

21 Evropské v ela ství elstev/km2

22 eské v ela ství v porovnání s ostatními státy EU R pat í mezi státy s nejvyšším po tem elstev na kilometr tvere ní. P esto chybí pro bezpe né opylení kulturních i plan rostoucích entomofilních rostlin cca 200 tisíc v elstev. Stejn jako v okolních zemích p evažuje hobby v ela ení (SRN, Rakousko, Slovensko).

23 eský svaz v ela ela i v echách se organizovali již v 18. století. V roce 2010 sdružoval chovatel v el, kte í chovali v elstev, dalších len v elstva nechovalo chovatel el, tj. 2,7 % nejsou leny svazu. V roce 2010 lenové SV získali tun medu a 240 tun vosku.

24 elstva v R elstev

25 ela v R ela

26 eský svaz v ela, o. s.

27 Podpora v ela ství Podpora podle titulu 1D. opylovací prémie, do 180 K na v elstvo a rok. Na ízení vlády 373/2010 Sb. Podpory jednotlivými krajskými ú ady. Program propagace spot eby medu.

28 Na ízení vlády. 373/2010 Sb. Vychází ze sm rnic EU. Je spolufinancováno EU a R Technická pomoc Boj proti varroáze Racionalizace ko ování Obnova v elstev Rozbory medu.

29 Kvalita medu Požadavky na kvalitu prodávaného medu stanovuje vyhláška MZe. 76/2003 Sb., o požadavcích na p írodní sladidla, med, cukrovinky, kakao, okoládu. Tato vyhláška odpovídá svými požadavky íslušné sm rnici EU. Norma jakosti SV. 1/1999 eský MED (viz dále).

30 Požadavky na med Obsah vody 20 %. Obsah HMF 40 mg/kg (u med deklarovaného p vodu ze zemí s tropickým p vodem a jejich sm sí m že být až 80 mg/kg).

31 eský med eský svaz v ela p ijal, stejn jako okolní v ela ské svazy vlastní normu, zp ís ující požadavky na med. Obsah vody maximáln 18 %. Obsah HMF 20 mg/kg.

32 Situace na trhu V roce 2010 se R stala zemí dovážející více medu než vyváží. Dovoz t za 64,09 K /kg a vývoz 941 t za 55,65 K /kg (prvních 11 m síc 2010). V tržní síti v tšinou medy zahrani ní produkce. Vyskytují se medy s ozna ením p vodu neposta ujícím k ur ení skute ného zdroje: sm s med ze zemí EU, mimo EU a z tropického pásma toto ozna ení umož uje prodávat medy s vyšším % HMF zp sobeným nešetrným oh evem.

33 Spot eba cukru K zimnímu zakrmení jednoho v elstva je v R pot eba cca kg cukru ro. eští v ela i spot ebují ro k zimnímu krmení v elstev cca tun cukru.

34 Program propagace spot eby medu Pouze dva v EU R a spole ný program SRN, ecko a Velká Británie.

Podobné dokumenty

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.12.2015 COM(2015) 665 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014 CS CS ZPRÁVA KOMISE