Zánik společného jmění manželů zánikem manželství

APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 MILAN MAKARIUS Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání I. Úvod Jak bylo uvedeno v předcházející stati publikované v časopise Aplikované právo č. 1/2005, která se především věnovala vzniku společného jmění manželů, jeho zákonnému rozsahu a případné smluvní modifikaci tohoto rozsahu, se společným jměním manželů je přirozeně spjato mnoho dalších otázek, jako je především zánik a vypořádání společného jmění manželů. Ačkoli právní úprava zániku a vypořádání společného jmění manželů není nijak rozsáhlá, praxe se při aplikaci příslušných zákonných ustanoveních potýká s řadou výkladových obtíží. Právě především otázkám zániku a vypořádání společného jmění manželů by měla být věnována následující stať. II. Zánik společného jmění manželů II.1. Zánik společného jmění manželů zánikem manželství Obdobně jako je vznik společného jmění manželů nerozlučně spjat s uzavřením manželství, 1) je i jeho existence spojena s jeho trváním. Ačkoli, byť výjimečně, může dojít k situaci, kdy manželství existuje a k zániku společného jmění manželů dojde v důsledku jiné právní skutečnosti než je zánik manželství, 2) společné jmění manželů zpravidla zaniká v okamžiku zániku manželství. Existence manželství podmiňuje existenci společného jmění manželů a zatímco může existovat manželství a společné jmění nikoli, opačně tomu možné není. Není-li manželství, nemůže vzniknout ani společné jmění manželů, a zaniklo-li manželství, zaniká i společné jmění manželů, pokud k jeho zániku nedošlo již před zánikem manželství. 1) Viz kapitola II. předchozí části. 2) Prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů za trvání manželství, vyslovení trestu propadnutí majetku v trestním řízení. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 63

Manželství může zaniknout v postatě ze tří právních důvodů: smrtí jednoho z manželů, rozvodem manželství a prohlášením manželství za neplatné. Zemře-li za trvání manželství jeden z manželů, manželství zaniká. Stejné důsledky má i výrok soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého podle 7 odst. 2 občanského zákoníku v řízení vydaném podle 195 až 200 občanského soudního řádu. V takovém případě manželství a tedy i společné jmění manželů zaniká dnem právní moci rozsudku, jímž byl jeden z manželů prohlášen za mrtvého. V případě úmrtí jednoho z manželů, nebo jeho prohlášení za mrtvého, se v řízení o dědictví postupuje podle 175l občanského soudního řádu. Manželství může zaniknout i rozhodnutím soudu o rozvodu manželství podle 24 odst. 1 zákona o rodině, je-li manželství natolik hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Hluboký a trvalý rozvrat manželství je jediným důvodem rozvodu v našem právním řádu. Někdy se vyskytují sice názory, že novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů a o změně a doplnění dalších zákonů, byl zaveden další druh rozvodu, a to rozvod na základě dohody manželů. S tímto stanoviskem však nelze souhlasit. Ustanovení 24a odst. 1 zákona o rodině 3) nezakládá nový druh rozvodu, ale pouze stanoví právní domněnku hlubokého a trvalého rozvratu manželství. Splní-li manželé podmínky stanovené v ustanovení 24a odst. 1 zákona o rodině, má se za to, že v manželství existuje rozvrat uvedený v ustanovení 24 odst. 1 zákona o rodině. Pokud jsou navíc mezi manžely uzavřeny stanovené dohody [ 24 odst. 1 písm. a) a b) zákona o rodině], soud manželství rozvede, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství. Dochází tak v podstatě pouze ke zjednodušení řízení o rozvod manželství, kdy se dokazování omezuje pouze na existenci stanovených dohod. K zániku společného jmění manželů dochází ve stejném okamžiku, kdy zaniká manželství, tedy právní mocí rozsudku o rozvodu manželství. Vypořádání zaniklého společného jmění manželů se provede podle 150 občanského zákoníku, za podmínek uvedených v ustanovení 149 občanského zákoníku. Stejné účinky jako rozhodnutí soudu o rozvodu manželství má i rozhodnutí, jímž bylo manželství prohlášeno za neplatné, s výjimkou manželství nicotného. Společné jmění manželů totiž vzniká i v manželství neplatném. 4) Z tohoto důvodu se veškeré vztahy týkající se společného jmění manželů u neplatných manželství posuzují zcela stejně jako u manželství platných. 3) Podle 24a odst. 1 zákona o rodině jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení 24 odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. 4) Viz kapitola II. předchozí části. 64 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

II.2. Zánik společného jmění manželů za trvání manželství Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, k zániku společného jmění manželů může dojít i za trvání manželství na základě jiných právních skutečností. K zániku společného jmění manželů v takových případech dochází bez ohledu na vůli manželů. Zánik společného jmění manželů je spojen jednak s prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů a jednak s vyslovením trestu propadnutí majetku v trestním řízení. Pravomocným výrokem o uložení trestu propadnutí majetku vysloveném podle 51 a 52 trestního zákona 5) dochází k zániku společného jmění manželů. Tento důsledek je zakotven v ustanovení 52 odst. 2 trestního zákona. Manžel, u něhož k vyslovení tohoto trestu došlo, ztrácí právo se svým majetkem nakládat, neboť ten propadl ve prospěch státu. Do právních vztahů namísto odsouzeného manžela nastupuje stát. Jménem státu v právních vztazích vystupují jednak organizační složky státu, případně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to v intencích ustanovení 11 a 16 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Výkon trestu propadnutí majetku se provádí podle ustanovení 345 a 346 trestního řádu. 6) Trestem propadnutí majetku je postižen veškerý majetek manžela, včetně jeho podílu na zaniklém společném jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů se provede podle 150 občanského zákoníku za podmínek uvedených v ustanovení 149 občanského zákoníku. Trest propadnutí majetku se však nevztahuje na prostředky a věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat ( 52 odst. 1 trestního zákona). Zánik společného jmění manželů je podle 14 odst. 1 písm. k) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, spojen i s prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů (úpadce). Prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů nedochází pouze k zániku společného jmění manželů, ale v případě, že manželé smlouvou uzavřenou podle 143a odst. 2 vyhradili vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu na majetek jednoho z nich stejné účinky jako zánik manželství. Zároveň se staví lhůta pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů stanovená 150 odst. 4 občanského zákoníku. Při vypořádání společného jmění manželů na místo manžela, na jehož majetek byl konkurs prohlášen, vstupuje správce konkursní podstaty. I nadále je zachován princip rovnosti podílů manželů na společném majetku a vypořádání se tak provádí podle 150 občanského zákoníku za podmínek uvedených v ustanovení 149 občanského zákoníku, 7) avšak manžel úpadce je ustanovením 14 odst. 1 písm. k) zákona o konkursu a vyrovnání zbaven možnosti prosadit u majetku, se kterým úpadce podnikal, vypořádání jeho při- 5) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 7) Růžek, J.: Vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, resp. společného jmění manželů v konkursním řízení, Bulletin advokacie č. 1/1999, str. 15. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 65

kázáním do svého výlučného vlastnictví. 8) Tento majetek totiž náleží do konkursní podstaty, a to pouze jeho aktiva, neboť pasiva součástí konkursní podstaty podle 6 zákona o konkursu a vyrovnání být nemohou. Jde o pohledávky úpadcových věřitelů a ty podléhají režimu 20 a následující zákona o konkursu a vyrovnání. To platí bez ohledu na to, zda úpadcův podíl na společném majetku bude v důsledku takového vypořádání větší nežli díl druhého z manželů. Rozdíl mezi majetkem přikázaným do konkursní podstaty a majetkem přikázaným druhému z manželů se vyjádří částkou, jíž bude manžel, který získal v rámci vypořádání společného jmění majetek vyšší hodnoty, povinen zaplatit druhému. Jedná se tedy o pohledávku z titulu vypořádání společného jmění manželů. Vznikne-li tato pohledávka, jedná se o pohledávku třetí třídy, kterou není třeba do konkursu přihlašovat. 9) V opačném případě vzniká pohledávka konkursní podstaty za druhým z manželů. Vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů, lze sice vypořádat dohodou podle 150 odst. 1 občanského zákoníku, avšak taková dohoda podléhá schválení soudu ( 26a odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání), a to i v případě, že k zániku společného jmění manželů došlo před prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů, avšak k okamžiku prohlášení konkursu nedošlo k jeho vypořádání. II.3. Obnovení společného jmění manželů Pokud došlo k zániku společného jmění manželů bez zániku manželství, není vyloučeno, aby bylo společné jmění obnoveno. K obnově společného jmění manželů však může dojít pouze rozhodnutím soudu na návrh jednoho z manželů ( 151 občanského zákoníku). Samotná vůle manželů k obnově jejich společného jmění manželů nestačí a společné jmění manželů proto nelze obnovit pouze dohodou manželů, byť uzavřenou v kvalifikované formě. Ačkoli současná právní úprava spojuje zánik společného jmění manželů za trvání manželství pouze s prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů a s vyslovením trestu propadnutí majetku v trestním řízení, je možné, že k obnovení společného jmění manželů rozhodnutím soudu může dojít i v případech, kdy došlo k zániku společných majetkových práv manželů 10) za trvání manželství podle dřívější úpravy. Podle předchozí právní úpravy bezpodílového spoluvlastnictví manželů, případně zákonného majetkového společenství manželů, mohlo k jeho zániku dojít i v jiných případech než v současné době. Z důvodů, pro které může soud společné jmění manželů zúžit ( 148 občanského zákoníku) až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, se bezpodílové spoluvlastnictví manželů rušilo. Ke zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů docházelo i v souvislosti s likvidací majetku podle 352 odst. 2 občanského soudního řádu. Tento způsob výkonu rozhodnutí byl však zrušen zákonem č. 329/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Zákonné majetkové společenství manželů podle zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, zanikalo mimo jiné i zbavením svéprávnosti jednoho z manželů. K záni- 8) Rc 65/99. 9) Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia č. 52/1998, bod XXXIV. 10) Bezpodílové spoluvlastnictví manželů, zákonné majetkové společenství. 66 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

ku některé z forem společných majetkových práv podle předchozích právních úprav mohlo dojít i v dalších případech. Pokud je soudem společné jmění manželů obnoveno, účinky obnovení společného jmění nastávají právní mocí rozsudku, tedy ex nunc. 11) Ten má tedy konstitutivní charakter a předmětem obnoveného společného jmění manželů se stává pouze majetek nabytý manžely po právní moci takového rozsudku. Zaniklé jmění manželů je třeba vypořádat, když jeho jednotlivé součásti se nestávají předmětem obnoveného společného jmění manželů, ale výlučným majetkem každého z manželů. 12) Nelze však vyloučit, aby manželé následně nemodifikovali rozsah obnoveného společného jmění manželů smlouvou podle 143a občanského zákoníku. II.4. Správa majetku mezi zánikem a vypořádáním společného jmění manželů Občanský zákoník výslovně neřeší otázky správy a nakládání s majetkem náležejícím do společného jmění manželů, které sice zaniklo, avšak doposud nebylo vypořádáno. Z tohoto důvodu se v souladu s ustanovením 853 občanského zákoníku na tyto vztahy přiměřeně použijí ustanovení o společném jmění manželů. Je však třeba přihlédnout ke skutečnosti, že společné jmění manželů zaniklo. Zánikem společného jmění dochází k uzavření masy společného jmění manželů a v zásadě je nadále vyloučeno, aby do společného jmění manželů byl nabýván další majetek. Jelikož však mezi zánikem společného jmění a jeho vypořádáním může být delší časový úsek, i několik let, nelze vyloučit, aby se majetek ve společném jmění manželů alespoň v omezené míře nemodifikoval, případně nerozšiřoval. Manželé mohou s majetkem ve svém společném jmění nakládat, i když nedošlo k jeho vypořádání, a mohou měnit jeho podstatu. Jsou-li dispozice s majetkem v zaniklém společném jmění manželů provedeny za souhlasu obou manželů, nově získaný majetek za majetek ze zaniklého společného jmění manželů se stává předmětem zaniklého společného jmění. 13) Je však nutno připustit, že vypořádání zaniklého společného jmění manželů lze tímto způsobem provádět i postupně na základě dílčích dohod, a proto se nově nabytý majetek nemusí stávat již předmětem společného jmění manželů, ale výlučným majetkem každého z nich. 14) Součástí zaniklého společného jmění manželů se stávají i plody a přírůstky věcí do zaniklého společného jmění náležejících, a to i v případě, že dojde k jejich oddělení. Zaniklé společné jmění manželů tedy již nevykazuje takový rozsah dynamičnosti a flexibility jako společné jmění manželů. Zejména je omezeno o veškeré příjmy, s výjimkou výnosů ze sebe samého. Hospodaření s majetkem v zaniklém společném jmění manželů a jeho správa se však řídí stejnými pravidly jako hos- 11) Bičovský, J.: Bezpodílové spoluvlastnictví manželů a podnikání, Daňová a hospodářská kartotéka, sešit 1/1993, str. 6. 12) Rc 45/79. 13) Např. věc získaná směnou za věc ze zaniklého společného jmění manželů, kupní cena za věc ze zaniklého společného jmění. 14) K otázce částečného vypořádání společného jmění viz podrobněji kapitola III. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 67

podaření a správa majetku v existujícím společném jmění manželů. 15) Účinky vypořádání zaniklého společného jmění také nastávají ex tunc, tedy ke dni zániku společného jmění manželů. Zaniklé společné jmění manželů se tak chová obdobně jako majetek zůstavitele náležející do pozůstalosti, dokud nebylo pravomocně rozhodnuto o dědictví. III. Vypořádání zaniklého společného jmění manželů Pokud došlo k zániku společného jmění manželů, zákon předpokládá, že dojde k jeho vypořádání. To odpovídá pojetí společného jmění manželů jako formy majetkového společenství závislé na existenci manželství. Je tudíž nežádoucí, aby se majetek nacházel ve společném jmění manželů i poté, kdy došlo k zániku manželství, déle než je nezbytně nutné. V opačném případě by docházelo k nepřehledným majetkovým vztahům, což by bylo v rozporu zejména s právní jistotou třetích osob. K vypořádání společného jmění manželů dochází i v případech, kdy došlo k jeho zúžení rozhodnutím soudu nebo dohodou, v níž nebylo určeno, kterému z manželů majetek vyloučený ze společného jmění manželů následně připadne. V těchto případech se však vypořádání provádí pouze ve vztahu k majetku, který byl zúžením ze společného jmění manželů vyloučen. 16) III.1. Vypořádání dohodou Zákonem preferovaný způsob vypořádání společného jmění manželů je dohoda manželů. Ta musí být uzavřena v písemné formě a měla by se vztahovat na veškerý majetek náležející do společného jmění manželů. Nelze však vyloučit, aby se manželé dohodli pouze o části majetku náležejícím do společného jmění manželů, případně aby vypořádání společného jmění manželů učinili několika dílčími dohodami. 17) Je možné i to, že k vypořádání části společného jmění manželů dojde dohodou a zbývající část zůstane nevypořádána do uplynutí lhůty stanovené v 150 odst. 4 občanského zákoníku. 18) Tato část společného jmění se vypořádá na základě právní fikce. Je však vyloučeno, aby zbývající část byla vypořádána soudem. V rámci soudního řízení je totiž nutno vypořádat celé zaniklé společné jmění manželů. K částečné dohodě manželů však lze přihlížet. Požadavek na možnost provést částečné vypořádání dohodou vyplývá zejména z povinné písemné formy této dohody zavedené novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Do té doby bylo možno dohodu o vypořádání tehdejšího 15) Viz bod IV.2. předchozí části. 16) Baudyš, P.: Vypořádání nemovitostí vyloučených ze společného jmění jeho zúžením, Bulletin advokacie č. 8/1999, str. 20. 17) Spáčil, J.: Několik poznámek k problematice vypořádání BSM, Prokuratura č. 4/1986, str. 374. 18) Salač, J.: Bezpodílové spoluvlastnictví manželů, Všehrd 5/1994, str. 21, Soukup, J.: Vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů a ustanovení 149 odst. 4 o. z., Socialistická zákonnost č. 10/1985, str. 578. 68 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

bezpodílového spoluvlastnictví uzavřít jakoukoli formou, a to i konkludentní, 19) když písemná forma se vyžadovala pouze pro dohodu, jejímž předmětem byl nemovitý majetek. S ohledem na zákonnou změnu v podobě povinné písemné formy a na rozsah společného jmění manželů, zejména v některých případech, by pak nebylo v podstatě možné platně dohodou společné jmění manželů vypořádat, pokud by se i nadále trvalo na názoru, že dohoda se musí týkat veškerého majetku, který jako společný existoval v době zániku společného jmění manželů. 20) Na druhou stranu lze sice do dohody zahrnout jakousi zbytkovou klauzuli, která by řešila otázky týkající se majetku výslovně v dohodě neuvedeného 21), avšak přesto je nutno názor, že dohodou musí být vyčerpán celý předmět společného jmění manželů, považovat za překonaný a příliš rigidní. 22) Neodpovídá totiž současnému pojetí společného jmění manželů, které je koncipováno na principu smluvní volnosti. Pro dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů platí veškerá obecná ustanovení o smlouvách a právních úkonech a dohoda tak musí být uzavřena svobodně, vážně, určitě a srozumitelně ( 37 odst. 1 občanského zákoníku). Platí však pro ni i veškeré další důvody neplatnosti (např. 37 odst. 2, 38 odst. 1 a 2, 39, 40 odst. 1 občanského zákoníku), stejně jako podmínky pro odstoupení od smlouvy (např. 48 odst. 1, 49, 49a občanského zákoníku). Tomu odpovídá i úprava účinnosti dohody, je-li předmětem společného jmění manželů nemovitost. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů tak podléhá vkladovému režimu do katastru nemovitostí, jako jakákoli jiná smlouva týkající se dispozicí s nemovitostmi. 23) Dohodou o vypořádání společného jmění manželů lze vypořádat i další vztahy mezi manžely mimo jejich společné jmění a lze ji uzavřít i ve prospěch třetí osoby. 24) Jediné omezení je stanoveno 150 odst. 2 občanského zákoníku, že dohodou manželů o vypořádání zaniklého společného jmění nesmí být dotčena práva věřitelů. Otázkou zůstává, zda porušení tohoto omezení způsobuje neplatnost dohody nebo pouze její neúčinnost ve vztahu k poškozeným věřitelům. Jelikož se však zjevně jedná o ustanovení kogentní, lze se domnívat, že jeho porušení způsobuje neplatnost dohody ve smyslu ustanovení 39 občanského zákoníku. 25) Nelze však vyloučit, že dohoda bude neplatná pouze částečně za podmínek ustanovení 41 občanského zákoníku a v každém případě je možno takové dohodě odporovat ve smyslu ustanovení 42a občanského zákoníku. 26) Z povahy dohody vyplývá, že může být uzavřena pouze mezi bývalými manžely, případně mezi manžely, jejichž společné jmění zaniklo za trvání manželství, případně bylo zúženo dohodou nebo rozhodnutím soudu. Z tohoto důvodu 19) Radimský, J.: Domněnka vypořádání BSM, Bulletin advokacie 1983, duben červen, str. 123. 20) Rc 42/72 21) Rc 62/74 22) Rais, O.: Ještě k dohodám o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, Právník č. 6/1969, str. 469. 23) Viz zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 24) Např. dětí, Salač, J.: Bezpodílové spoluvlastnictví manželů, Všehrd 5/1994, str. 22. 25) Knappová, M., Švestka, J., a kol.: Občanské právo hmotné, svazek I, ASPI Praha 2002, str. 347. 26) R 27/2000, R 52/2000. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 69

nemůže být dohoda uzavřena v případě, že manželství a společné jmění manželů zaniklo smrtí jednoho z manželů, nebo jeho prohlášením za mrtvého. 27) Vypořádat společné jmění manželů je možné pouze od okamžiku, kdy došlo k jeho zániku. To vyplývá jednak z dikce ustanovení 149 odst. 2 občanského zákoníku, které v tomto rozsahu má kogentní charakter, a jednak z povahy společného jmění manželů. To se totiž vyznačuje dynamičností a jeho obsah se v době jeho existence neustále mění. Z tohoto důvodu nelze vypořádat společné jmění manželů v okamžiku, kdy není zcela znám jeho rozsah, neboť ten se až do jeho zániku mění, na čemž nemůže změnit nic ani skutečnost, že manželé nežijí ve společné domácnosti, neboť tato skutečnost nemá na trvání společného jmění manželů žádný vliv. 28) Stejně jako smlouvy o změně rozsahu společného jmění manželů, ani dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů není smlouvou převodní ana jejím základě nedochází k převodu práv, ať úplatně či neúplatně. 29) Dohodou o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dochází pouze k zániku omezení práva jednoho z manželů stejným právem manžela druhého, a proto nelze hovořit ani o přechodu práva. Z tohoto důvodu se při vypořádání společného jmění manželů, jehož předmětem je nemovitost, ani nevybírá daň z převodu nemovitostí. 30) III.2. Vypořádání rozhodnutím soudu Nedojde-li mezi manžely k dohodě o vypořádání jejich zaniklého společného jmění, rozhodne na návrh některého z nich soud. Stejně jako v případě dohody manželů lze společné jmění manželů vypořádat soudním rozhodnutím, jen pokud došlo k jeho zániku, případně pokud bylo již dříve zúženo. Nelze proto spojit návrh na vypořádání společného jmění manželů s návrhem na jeho zúžení podle 148 odst. 1 nebo 2 občanského zákoníku, 31) případně s žalobou o rozvod manželství podle 24 zákona o rodině. Takový návrh na vypořádání společného jmění manželů by byl předčasný. Ustanovení 150 odst. 3 občanského zákoníku klade na první místo mezi způsoby vypořádání společného jmění manželů dohodu. Teprve pokud k ní nedojde, může se jeden z manželů obrátit na soud. Z tohoto důvodu nelze jediným rozhodnutím společné jmění manželů jak zúžit, tak vypořádat, neboť předpokladem rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů je jednak jeho pravomocný zánik nebo zúžení a jednak skutečnost, že mezi manžely nedošlo k dohodě. Předmětem vypořádání soudním rozhodnutím je veškerý majetek, který podle 143 občanského zákoníku, byť po úpravě dohodou podle 143a občanského zákoníku, náležel do společného jmění manželů a jako společný existoval ke dni zániku nebo zúžení společného jmění manželů. V případě vypořádání zúženého 27) Rc 42/72. 28) Opačný názor viz Rais, O.: Ještě k dohodám o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, Právník č. 6/1969, str. 469, Rais, O.: Proč jednoduše, jde-li to složitě?, Právník č. 5/1967, str. 192. 29) Rc 34/71. 30) Srovnej s ustanovením 9 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a daní z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 31) Rc 70/65, stanovisko Prz 51/65. 70 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

společného jmění manželů se stranou ponechává pouze majetek i nadále náležející do společného jmění, přinejmenším věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Při zjišťování, co do společného jmění manželů patří či nikoli, není soud vázán návrhy účastníků a postupuje z úřední povinnosti, neboť se jedná o otázku právní a nikoli skutkovou. 32) To však neplatí o nárocích manželů, které sice vznikly v souvislosti s jejich společným jměním, avšak nejsou jeho součástí. K těmto nárokům se přihlíží pouze na návrh a manželé je musí sami učinit předmětem řízení. Jedná se zejména o majetkové vztahy mezi společným jměním manželů a odděleným majetkem každého z manželů. 33) Jak bylo uvedeno shora, není možné kombinovat vypořádání společného jmění manželů dohodou a rozhodnutím soudu. 34) Soud ve svém rozhodnutí nemůže vypořádat pouze část společného jmění manželů, ale vždy společné jmění jako celek. 35) Opačný postup by byl v rozporu s ustanovením 150 odst. 3 občanského zákoníku. Z tohoto důvodu v řízení o vypořádání společného jmění manželů nepřichází v úvahu ani vydání částečného rozsudku. 36) Není ale důvodu, aby soud při svém rozhodování k dohodě manželů ohledně části majetku, případně jeho ocenění, nepřihlédl 37) a při vypořádání zbývajícího majetku postupoval podle 149 občanského zákoníku. 38) Přikázat část společného jmění manželů do vlastnictví třetí osoby však nelze. Takový postup by přicházel v úvahu jedině v případě, že by řízení bylo skončeno smírem podle 99 odst. 1 občanského soudního řádu, což povaha řízení o vypořádání společného jmění manželů připouští. Rozhodným okamžikem pro posouzení, jaký majetek náleží do společného jmění manželů, je den, kdy došlo k jeho zániku, případně zúžení. Zpravidla se jedná o den právní moci rozhodnutí, kterým došlo k zániku nebo zúžení společného jmění manželů. Může se však jednat i o den, jímž byla uzavřena smlouva podle 143a občanského zákoníku, případně kdy tato smlouva byla vložena do katastru nemovitostí. Okamžik zániku společného jmění manželů je rozhodný nejen pro posouzení rozsahu majetku, který se ve společném jmění manželů nachází, ale i pro posouzení stavu tohoto majetku. Ke změnám, ke kterým na něm došlo po zániku společného jmění manželů, se nepřihlíží. Ocenění jednotlivých majetkových součástí se však provádí v cenách ke dni rozhodnutí o vypořádání, a to z toho důvodu, aby nedošlo k neoprávněnému zvýhodnění či znevýhodnění některého z manželů v důsledku změny cenové úrovně, případně oceňovacích předpisů. 39) Pro účely vypořádání společného jmění manželů se až na výjimky vychází z cen obvyklých, někdy označovaných jako tržní. Tedy z cen, za které lze stejné nebo obdobné věci 32) Srovnej ustanovení 120 občanského soudního řádu. 33) Rc 42/72. 34) Soukup, J.: Vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů a ustanovení 149 odst. 4 o. z., Socialistická zákonnost č. 10/1985, str. 578. 35) Perman, P.: K aplikaci novely občanského zákoníku na úseku vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, Prokuratura č. 1/1985, str. 81. 36) Rc 10/94. 37) Odlišně viz Radimský, J.: Částečné vypořádání BSM, Bulletin advokacie č. I/1986, s. 38. 38) Spáčil, J.: Několik poznámek k problematice vypořádání BSM, Prokuratura č. 4/1986, str. 372. 39) Rc 21/70. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 71

v daném místě a čase pořídit. Pouze výjimečně se využívá tzv. cen účetních, případně cen administrativních. Ačkoli se obecně vypořádává veškerý majetek, který se v rozhodném okamžiku nacházel ve společném jmění manželů, existují z tohoto pravidla určité výjimky. V mezidobí mezi zánikem společného jmění manželů a jeho vypořádáním může dojít k dispozicím s majetkem ve společném jmění manželů, případně k zániku jeho jednotlivých součástí. V takovém případě je nutno rozlišovat, zda se jedná o dispozice provedené v souladu s ustanovením 145 odst. 1 a 2 občanského zákoníku či nikoli. Jedná-li se o dispozice obvyklé, případně provedené za souhlasu obou manželů, je nutno k nim přihlížet a majetek, se kterým bylo takto nakládáno, se nevypořádá. K ostatním dispozicím se však nepřihlíží a majetek, který byl v rozhodném okamžiku součástí společného jmění manželů, se přikáže jednomu z manželů bez ohledu na skutečnost, že tento manžel s ním již nemůže nakládat, případně, že takový majetek již vůbec neexistuje, nebo zcela ztratil hodnotu. Obdobně je tomu i se závazky náležejícími do společného jmění manželů. Pokud závazek v mezidobí mezi zánikem a vypořádáním společného jmění manželů zanikl, nepodléhá takový závazek vypořádání a žádnému z manželů se nepřikazuje. Pokud však k jeho zániku došlo na úkor výlučného majetku jednoho z manželů, zohlední se tato skutečnost při výpočtu vypořádacího podílu. 40) Jestliže však závazek i nadále existuje nebo zanikl jen zčásti, přikáže se výlučně jednomu z manželů, a to ve stavu k rozhodnému okamžiku. 41) U vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu má mimořádný význam domněnka o rozsahu společného jmění manželů zakotvená v ustanovení 144 občanského zákoníku. Ta případný spor manželů o to, zda nějaký majetek náleží do společného jmění manželů či nikoli, řeší ve prospěch společného jmění manželů. To ve svých důsledcích znamená, že tvrdí-li jeden z manželů, že určitý majetek do společného jmění náleží a druhý tuto skutečnost popírá, důkazní břemeno se přesouvá na druhého z manželů. Pokud ten důkazní břemeno neunese, považuje se takový majetek za součást společného jmění manželů. S řízením o vypořádání společného jmění manželů může velice úzce souviset řízení zrušení práva společného nájmu bytu manžely podle 705 odst. 1 občanského zákoníku, zejména však podle 705 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku. Toto řízení je výjimkou z pravidla, že není možné samostatně rozhodovat jen o některé součásti společného jmění manželů. Členský podíl v bytovém družstvu, byl-li nabyt za trvání manželství za podmínek ustanovení 143 odst. 1 občanského zákoníku, je předmětem společného jmění manželů. 42) Stejně je nutno považovat za součást společného jmění manželů i společný nájem bytu manžely, který vznikl za trvání manželství, neboť se jedná o penězi ocenitelné právo, tedy právo 40) Splatil-li po zániku manželství jeden z manželů ze svých výlučných prostředků společnou půjčku, nebude tato půjčka v rozhodnutí soudu žádnému z manželů přikázána. Při výpočtu vypořádacího podílu se však k této skutečnosti přihlédne, nejspíše tak, že o jednu polovinu půjčky bude snížen vypořádací podíl druhého manžela. 41) Šoltýs, Ľ.: Stabilizačný záväzok pri vyporiadaní bezpodielového spoluvlastníctva manželov, Socialistická zákonnost č. 6/1986, str. 434. 42) Srovnej ustanovení 143 odst. 2 občanského zákoníku k contrario a ustanovení 703 odst. 2 občanského zákoníku. 72 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

majetkového charakteru. Řízení o zrušení společného nájmu bytu manžely není ze zákona s řízením o vypořádání společného jmění manželů spojeno 43) a s ohledem na rozsah řízení o vypořádání společného jmění manželů se nejeví jako vhodné tato dvě řízení spojovat. Může tak dojít k situaci, že jedno řízení předchází druhému a podle toho je také třeba postupovat v řízení o vypořádání společného jmění manželů. 44) Pokud řízení o zrušení společného nájmu bytu manžely předcházelo řízení o vypořádání společného jmění manželů, přihlédne se k jeho výsledku v řízení o vypořádání společného jmění manželů, a to nejen ke skutečnosti, který z manželů byl určen jediným nájemcem bytu, ale i k tomu, zda druhému z nich vzniklo právo na zajištění bytové náhrady a případně jakého druhu. 44) Pokud však společný nájem bytu manžely zrušen nebyl a jedná se o případ družstevního bytu, je nutno v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů rozhodnout i ohledně členského podílu v družstvu a určit jednoho z manželů výlučným členem družstva. O dalším nájmu bytu a bytové náhradě ve smyslu ustanovení 705 a 712 občanského zákoníku se však nerozhoduje. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je zpravidla poměrně komplikované a pro účastníky náročné jak po stránce časové, tak finanční, k čemuž zejména přispívají někdy až antagonistické vztahy mezi manžely. S výsledkem řízení často nebývá spokojen ani jeden z nich a není výjimkou, kdy náklady vynaložené manžely v souvislosti s řízením převyšují hodnotu majetku ve společném jmění manželů. Z tohoto pohledu se nejeví vypořádání společného jmění manželů soudem jako optimální a mělo by se k němu přistupovat pouze v opodstatněných případech. III.3. Právní fikce vypořádání podle 150 odst. 4 občanského zákoníku Nedošlo-li mezi manžely k dohodě o vypořádání společného jmění manželů a pokud ani nebyl ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů podán návrh na jeho vypořádání soudem, nastupuje podle 150 odst. 4 občanského zákoníku právní fikce vypořádání. Podle ní platí u movitých věcí, že manželé se vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých a nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a podíly manželů jsou stejné. O pohledávkách, závazcích a ostatních majetkových právech totéž platí přiměřeně. Jedná se o nevyvratitelnou právní domněnku, jejíž účinky nastávají bez ohledu na vůli manželů. Žádný z manželů se tak nemůže již domáhat vyplacení vypořádacího podílu, pokud jeden z nich získal tímto způsobem majetek vyšší hodnoty, a nelze již uplatňovat ani další práva s vypořádáním společného jmění manželů spojená. Tato právní fikce má význam zejména v souvislosti s nově přijatým požadavkem na písemnou formu dohody o vypořádání společného jmění manželů a z to- 43) Srovnej ustanovení 113 a 113a občanského soudního řádu. 44) Bruk, D.: Ještě pár poznámek k vypořádání hodnoty družstevního bytu v rámci vypořádání zaniklého SJM, Právní rozhledy č. 10/2002, str. 499. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 73

hoto důvodu v současné době je domněnka uvedená v ustanovení 150 odst. 4 občanského zákoníku pravděpodobně nejčastějším způsobem vypořádání společného jmění manželů. Právní fikce vypořádání společného jmění manželů se pak s ohledem na právní jistotu třetích osob a přehlednost právních vztahů jeví jako jediné možné řešení v případech, kdy nedošlo ani k dohodě mezi manžely, ani k vypořádání rozhodnutím soudu. K jejímu uplatnění dojde i v případech, kdy se sice manželé na vypořádání svého společného jmění dohodli, avšak jejich dohoda je z nějakého důvodu neplatná. Nastoupením domněnky vypořádání se vypořádává celé společné jmění manželů podle principů stanovených v ustanovení 150 odst. 4 občanského zákoníku bez ohledu na ustanovení 149 občanského zákoníku. U majetku, který se nestane výlučným majetkem jednoho z manželů, nastupuje další nevyvratitelná domněnka, že podíly manželů jsou stejné. Výlučným majetkem každého z manželů se stávají zejména movité věci, které každý z nich užívá pro potřebu svoji, své rodiny nebo domácnosti. Tyto movité věci nemusí tedy manžel užívat osobně, ale postačí, jsou-li užívány jeho novým manželem, jeho dětmi ( 18 a 19 zákona o rodině), se kterými žije, či dalšími osobami, se kterými trvale společně žije a společně s nimi uhrazuje náklady na své potřeby ( 115 občanského zákoníku). Z dikce zákona nelze zcela jednoznačně dovodit, zda movitou věc musí manžel užívat po celou dobu běhu tříleté lhůty, nebo zda postačí, když ji manžel užívá ke dni, kdy tato lhůta uplynula. Oprávněně se lze domnívat, že zásadní je okamžik uplynutí stanovené lhůty, avšak nikoli bez výjimek. Movitá věc se tak rozhodně nestane výlučným vlastnictvím manžela, který ji sice ke dni uplynutí lhůty drží, avšak jen díky dohodě manželů nebo rozhodnutí soudu o střídavém užívání věci, a nebo pokud ji jeden z manželů drží v rozporu s rozhodnutím soudu o užívání věci. V takových případech se věc uplynutím lhůty stává předmětem podílového spoluvlastnictví obou manželů při stejných spoluvlastnických podílech. Ke vzniku podílového spoluvlastnictví dojde ve vztahu k nemovitostem náležejícím do zaniklého společného jmění manželů i v případech, kdy sice manželé uzavřeli dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, avšak v tříleté lhůtě od jeho zániku nepodali návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. 45) V tomto případě totiž nelze vycházet z právního názoru vyjádřeného v nálezu Ústavního soudu ČR IV. ÚS 201/96 o vázanosti účastníků smlouvy svými projevy, neboť v tomto případě uplynutím tříleté lhůty od zániku společného jmění manželů jejich vázanost projevy vůle zaniká ze zákona v důsledku nastoupení jiných vlastnických vztahů. 46) Ustanovení 149 odst. 4 občanského zákoníku totiž vyžaduje, aby v tříleté lhůtě od zániku společného jmění, nemá-li nastoupit fikce vypořádání, došlo nejen k uzavření dohody o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, ale aby k vypořádání dohodou došlo. K tomu však dojít 45) Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 3. 1997, sp. zn. 35 Ca 52/96, Právní rozhledy č. 3/ /1997, str. 486. 46) Odlišně Veselý, J.: Majetkové společenství manželů po novele občanského zákoníku, Právní rádce č. 9/1998, str. 13, Veselý, J.: Změny v právní úpravě majetkového společenství manželů v oblasti nemovitostí a jejich úskalí, Ad Notam č. 3/1998, str. 58, Veselý, J.: Co přináší novela občanského zákoníku do majetkových vztahů manželů?, Právní rozhledy č. 6/1998, str. 301. 74 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

nemůže, pokud nebyl v této lhůtě alespoň podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, je-li předmětem vypořádání společného jmění manželů nemovitost. 47) Věci, které neužívá ani jeden z manželů, případně které užívají oba z nich, ať střídavě či společně, se okamžikem marného uplynutí tříleté lhůty od zániku společného jmění manželů stávají předmětem podílového spoluvlastnictví obou manželů, přičemž jejich podíly jsou stejné. Totéž platí i o věcech nemovitých, a to bez ohledu na to, jakým způsobem jsou užívány. Součásti věci a příslušenství následují osud věci hlavní. Obdobné vypořádání nastává i ve vztahu k závazkům, pohledávkám a dalším majetkovým právům. 48) Závazky, které plní pouze jeden z manželů, se stávají výlučnými závazky tohoto manžela, pokud však jej plní manželé oba, je otázkou, zda se takový závazek stává závazkem dílčím nebo zůstává závazkem solidárním. S ohledem na ustanovení 149 odst. 2 větu třetí občanského zákoníku se lze domnívat, že takový závazek se stává závazkem dílčím, přičemž podíly obou manželů jsou stejné. Pro vypořádání pohledávek je pak rozhodující, komu z manželů je na jejím základě poskytováno plnění a kdo z nich takovou pohledávku spravuje, případně vymáhá. U ostatních majetkových práv je zásadní jejich charakter a k jejich vypořádání tak dojde v závislosti na něm. Pokud došlo během tříleté lhůty k zahájení řízení o vypořádání zaniklého společného jmění, domněnka uvedená v ustanovení 150 odst. 4 občanského zákoníku se neuplatní. Pokud však dojde ke zpětvzetí žaloby a tříletá lhůta od zániku společného jmění manželů uplynula, právní mocí usnesení o zastavení řízení nastávají účinky předpokládané v ustanovení 150 odst. 4 občanského zákoníku, a to zpětně ke konci běhu tříleté lhůty. Výjimkou je však situace, kdy probíhá řízení o vypořádání společného jmění manželů, tříletá lhůta již uplynula a manželé uzavřou mimosoudní dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Pokud následně dojde ke zpětvzetí žaloby, nevyvratitelná právní domněnka vypořádání se neuplatní a k vypořádání společného jmění manželů tak dojde dohodou. 49) Ačkoli k uzavření dohody došlo až po uplynutí tříleté lhůty, je možné takovou dohodu platně uzavřít, 50) neboť v době jejího uzavření bránilo uplatnění domněnky vypořádání společného jmění manželů probíhající soudní řízení. 51) Opačný názor 52) by vedl k situaci, že manželé by v případě dohody museli ukončit soudní řízení jedině smírem, jímž by byla jejich dohoda schválena, zatímco mimosoudní dohodu by uzavřít nemohli, případně by bylo nutno dovodit, že i řízení o vypořádání společ- 47) Fiala, J.: K rozdílu mezi vypořádáním společného jmění manželů a uzavřením dohody o vypořádání, Právní rozhledy č. 2/1999, str. 79. 48) Radimský, J.: Domněnka vypořádání BSM, Bulletin advokacie, 1983, duben červen, str. 126. 49) Matěj, Č.: Některé problémy aplikace ustanovení 149 odst. 4 o. z. v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, Socialistická zákonnost č. 1/1987, str. 11. 50) Vašíček, M. Chobola, T.: Nad povahou lhůty pro vypořádání SJM dohodou podle 150 ObčZ: Skutečně na to mají bývalí manželé pouze tři roky?, Právní rozhledy č. 9/2002, str. 441. 51) Diviš, D.: Ještě k možnosti vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví dohodou, Socialistická zákonnost č. 9/1988, str. 517. 52) Říhová, L.: K výkladu ustanovení 149 odst. 4 o. z., Socialistická zákonnost č. 1/1988, str. 11. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 75

ného jmění manželů muselo pravomocně skončit do uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů. III.4. Postup podle 175l občanského soudního řádu Ke zvláštnímu případu vypořádání společného jmění manželů dochází v případě, že k jeho zániku dojde smrtí jedno z manželů. Tehdy není možné vypořádání provést žádným ze shora uvedených způsobů a zaniklé společné jmění manželů se vypořádá v rámci řízení o dědictví podle 175a a následujících občanského soudního řádu. V dědickém řízení soud nejprve rozhodne o obecné ceně majetku ve společném jmění manželů ke dni úmrtí manžela a dále podle 175l občanského soudního řádu určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi, tedy zaniklé společné jmění zůstavitele a pozůstalého manžela vypořádá, a to podle zásad stanovených v ustanovení 149 občanského zákoníku. Při určování rozsahu společného jmění a jeho vypořádání v rámci dědického řízení se postupuje obdobně jako v řízení o vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu s tím rozdílem, že řízení o dědictví je svou povahou řízením nesporným a zásady pro něj stanovené platí i pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů. To se projeví zejména v případě, že dojde ke sporu o rozsah společného jmění manželů. V takovém případě se soud omezí na zjištění spornosti a při určení obecné ceny majetku ve společném jmění manželů k takovým majetkovým hodnotám nepřihlédne ( 175k odst. 3 občanského soudního řádu). Je následně na dědicích, aby případně své námitky k rozsahu společného jmění manželů vyřešili žalobou v režimu sporného řízení. Vlastní vypořádání společného jmění manželů se provede podle zásad uvedených v občanském zákoníku, tedy podle jeho ustanovení 149. V první řadě se určí podíly manželů na společném jmění, které jsou zpravidla stejné, a podle těchto podílů se určí, zda jednotlivé majetkové hodnoty náležejí do dědictví nebo pozůstalému manželovi. Ačkoli je možné určit, že jeden ze spoluvlastnických podílů náleží do dědictví a druhý pozůstalému manželovi, není tento postup zcela žádoucí, neboť se tak vytváří podílové spoluvlastnictví. Účelnější se tak jeví určit, jaké hodnoty patří do dědictví a jaké pozůstalému manželovi. Případný rozdíl v hodnotě se vyrovná pohledávkou, která se zařadí do soupisu aktiv nebo pasiv dědictví jako tzv. náhradová pohledávka zůstavitele nebo pozůstalého manžela. 53) Zvláštní režim v případě úmrtí jednoho z manželů se však uplatní v případě, že manželé byli společnými nájemci družstevního bytu a zároveň společnými členy. Členský podíl v bytovém družstvu se nestává předmětem vypořádání společného jmění manželů, ale podle 707 odst. 2 občanského zákoníku přechází tento členský podíl na druhého z manželů a v dědictví se dále objeví pouze jako náhrada za tento podíl. 54) Jiná je však situace v případě, že k zániku společného jmění manželů došlo před smrtí jednoho z manželů, avšak za jeho života nebylo společné jmění manže- 53) Rc 34/76. 54) Mrzena, E.: Členský podíl v družstvu, jeho nabývání a rozsah společného jmění manželů, Právo a rodina č. 11/2000, str. 1. 76 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

lů vypořádáno. V řízení o dědictví totiž soud neprovádí vypořádání nevypořádaného společného jmění manželů a postup podle 175l o. s. ř. je možný pouze v případě, že společné jmění manželů zaniklo až smrtí jednoho z manželů a nikoli za jeho života. 55) Nesvědčí-li bývalému manželovi nějaký dědický titul, 56) není ani účastníkem řízení o dědictví. Uplynula-li marně mezi zánikem společného jmění manželů a smrtí jednoho z nich tříletá lhůta k vypořádání společného jmění manželů, do dědictví se zařadí majetek náležející zůstaviteli podle 150 odst. 4 občanského zákoníku. Pokud však lhůta neuplynula, okamžikem smrti se její běh staví a uplynutím tří let od zániku společného jmění manželů účinky právní fikce vypořádání nenastanou. 57) Nelze ale vyloučit, aby k vypořádání společného jmění manželů došlo dohodou mezi druhým z manželů a dědici po zemřelém manželovi. Stejně může proběhnout i vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu, kdy na straně zemřelého manžela, jako nerozluční společníci, vystupují všichni dědici. V takovém případě se vypořádání provede tak, že majetkový podíl zemřelého manžela je přikázán do dědictví, tedy všem dědicům tohoto manžela, a k jeho rozdělení mezi jednotlivé dědice dojde v následném dědickém řízení. III.5. Zásady vypořádání společného jmění manželů Zásady vypořádání společného jmění manželů jsou zakotveny v ustanovení 149 odst. 2 a 3 občanského zákoníku. Podle těchto zásad by měli manželé postupovat při vypořádání svého společného jmění dohodou, avšak mohou se od nich odchýlit. 59) V případě vypořádání společného jmění manželů soudním rozhodnutím jsou tato ustanovení pro soud kogentní a ten se od nich odchylovat nemůže, 60) což platí i při postupu podle 175l občanského soudního řádu. Naproti tomu v případě právní fikce vypořádání podle 150 odst. 4 občanského zákoníku z povahy tohoto vypořádání vyplývá, že k těmto zásadám přihlížet nelze. 61) Formulace zásad vypořádání společného jmění manželů vychází z obecné formulace, která je dále upřesňována hledisky, k nimž se při vypořádání přihlíží. Výčet těchto hledisek je demonstrativní a dává možnost přihlédnout k dalším skutečnostem podstatným pro vypořádání společného jmění manželů v konkrétních případech. Existují-li však okolnosti, které zákon výslovně uvádí, soud k nim při vypořádání přihlíží z úřední povinnosti. V tom spočívá kogentnost zásad vypořádání společného jmění manželů. 55) Viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 1996, sp. zn. 24 Co 96/96, Ad notam č. 6/96. 56) V podstatě jedině závěť zůstavitele. 57) Soukup, J.: K novelizaci občanského zákoníku, Socialistická zákonnost č. 2/1983, str. 86. 58) Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 7. 1999, sp. zn. 10 Ca 196/99, Soudní judikatura č. 1/2000. 59) Veselý, J.: Majetkové společenství manželů po novele občanského zákoníku, Právní rádce č. 9/1998, str. 13, Hrušáková, M. Mates, P.: K některým otázkám nové úpravy majetkového práva manželů, Právo a zákonnost č. 3/1992, str. 183. 60) Salač, J.: Bezpodílové spoluvlastnictví manželů, Všehrd 5/1994, str. 25, Bičovský, J.: Bezpodílové spoluvlastnictví manželů, Linde Praha, 1993, str. 197, 198. 61) Planková, O.: Novela občianskeho zákonníka a bezpodielové spoluvlastníctvo manželov, Socialistické súdnictvo č. 6/1984, str. 19. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 77

Obecně zákon stanoví, že podíly manželů na majetku v jejich společném jmění jsou stejné. Jedná se o vyvratitelnou právní domněnku a soudu je zde dána možnost určit podíly v jiném poměru v závislosti na okolnostech konkrétního případu. Důvodem pro stanovení podílů jiným způsobem bývá zpravidla chování jednoho z manželů k majetku ve společném jmění manželů za trvání manželství. 62) Prvním zákonem jmenovaným konkrétním hlediskem pro vypořádání společného jmění manželů jsou potřeby nezletilých dětí. K tomuto hledisku se přihlíží zejména při určení, jaká konkrétní část majetku připadne do výlučného jmění manžela, který má nezletilé děti ve své výchově. Samo o sobě však nebývá důvodem ke změně rozsahu podílů manželů na společném jmění. Z pohledu tohoto hlediska by do vlastnictví manžela, do jehož výchovy byly nezletilé děti svěřeny, měly být přikázány věci, které nezletilé děti užívají, případně užívat budou, věci, které jsou nezbytné k zajišťování jejich potřeb, a toto hledisko bývá často zásadní pro rozhodnutí o nemovitostech, pokud v nich nezletilé děti spolu s jedním z manželů bydlí. Zřetel na potřeby nezletilých dětí je nutno posoudit podle okolností konkrétního případu podle povahy, určení a životnosti majetku, o jehož vypořádání jde. Přihlíží se i k tomu, zda majetek může být užíván i jinou osobou, případně po jak dlouhou dobu bude užíván nezletilými dětmi. Je nutno rozlišovat majetek, který může sloužit pouze potřebám nezletilých dětí a jehož životnost je krátká, takže jej nemůže užívat jiná osoba, a majetek trvalejší hodnoty, který sice potřebám nezletilých dětí slouží, avšak může být užíván i třetí osobou. 63) Přihlíží se i ke skutečnosti, v jakém rozsahu se kdo z manželů o nabytí a udržení majetku do společného jmění zasloužil a jak se kdo z nich staral o rodinu. Péče o rodinu a zejména nezletilé děti je tak kladena na rovinu se zajišťování hmotných potřeb rodiny a zajišťování finančních prostředků, což je zakotveno i v ustanovení 19 odst. 2 zákona o rodině. Pro určení míry zásluhy tak nelze vycházet pouze z výše příjmů manželů, ale jejich chování je nutno posuzovat v celkovém pohledu. Hledisko přičinění či zasloužení se o majetek bude mít význam zejména v případech nezodpovědného chování některého z manželů, popřípadě v okamžiku, kdy manželé nevedli společnou domácnost a hospodařili odděleně. Zánik společné domácnosti nemá na trvání společného jmění manželů žádný vliv, avšak nejeví se jako rozumné přikazovat majetek získaný a užívaný jedním z manželů po zrušení společné domácnosti do výlučného majetku druhého manžela. Přihlédnout lze i k dalším výslovně neuvedeným okolnostem konkrétního případu, jako je třeba skutečnost, že jeden z manželů výlučně svým přičiněním po zániku společného jmění manželů zhodnotil věc náležející do společného jmění manželů apod. Nelze ani vyloučit, aby některá z věcí, zpravidla nemovitost, byla přikázána do podílového spoluvlastnictví manželů. 64) K takovému postupu by se však mělo být přistupovat pouze ve výjimečných případech. 62) Takovým důvodem může být alkoholismus jednoho z manželů, jeho marnotratnictví, či absolutní nezájem o správu a rozmnožování společného jmění. Přihlédnout lze i k okolnosti, že manželé nevedli společnou domácnost a v této době došlo k podstatnému rozšíření majetku ve společném jmění manželů, a to přičiněním pouze jednoho z manželů. 63) Rc 70/65. 64) Rc 76/70. 78 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

III.6. Náhrada nákladů vynaložených ze společného majetku a na tento majetek Při vypořádání společného jmění manželů se vypořádávají i majetkové vztahy mezi majetkem ve společném jmění manželů a výlučnými majetky každého z manželů. V ustanovení 149 odst. 2 občanského zákoníku je zakotven princip, podle kterého je každý z manželů oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek. Zároveň je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho majetek ostatní. Tato zásada vychází z principu, že byl-li majetek pořízen za trvání manželství zčásti ze společných prostředků a zčásti z majetku jednoho z manželů náleží takový majetek do společného jmění manželů, a že bylo-li ze společného majetku manželů investováno do odděleného majetku jednoho z manželů, majetková podstata tohoto majetku se nemění a ten i nadále zůstává odděleným majetkem tohoto manžela. 65) Tímto způsobem vznikají pohledávky oddělených majetků za společným jměním manželů a naopak společného jmění za oddělenými majetky každého z manželů, které dostávají výrazu právě v okamžiku vypořádání společného jmění manželů. Jako pohledávku mezi společným jměním a oddělenými majetky manželů je nutno řešit případy, kdy manželé na jednu vkladní knížku nebo bankovní účet ukládají jak své společné, tak výlučné prostředky. 66) Při vypořádání nákladů vynaložených z odděleného majetku na majetek společný se přihlíží ke způsobu, jakým byl výlučný majetek použit. Jestliže byla hodnota majetku v okamžiku zániku společného jmění manželů nižší nežli v době vynaložení nákladu na něj, přiměřeně se redukuje i náhrada, a to v poměru, v jakém došlo ke snížení hodnoty tohoto majetku. 67) Pokud se však v mezidobí od vynaložení nákladu na společný majetek a zánikem společného jmění manželů hodnota majetku zvýšila, k takovému zvýšení se nepřihlíží. Do společného jmění manželů takový majetek náleží v takto zvýšené hodnotě, ze které se vychází při jeho vypořádání. Nepřihlíží se k nákladům vynaloženým z výlučného majetku jednoho z manželů na běžnou údržbu majetku, který je sice ve společném jmění manželů, avšak užívá jej jen tento manžel, stejně jako se nepřihlíží k vnosům z výlučného majetku jednoho z manželů, které tento manžel spotřeboval pouze pro svou osobní potřebu. Při vypořádání společného jmění manželů je nutno zohlednit i pohledávky v opačné poloze, tedy pohledávky společného jmění za odděleným majetkem jednoho z manželů. Tyto pohledávky se zpravidla neredukují, avšak v některých případech se k nim nepřihlíží. To platí o nákladech na běžnou údržbu výlučného majetku jednoho z manželů, pokud je tento majetek užíván k zajišťování potřeb rodiny, a o nákladech na běžné předměty osobní potřeby jen jednoho z manželů vynaložených ze společného jmění manželů, jedná-li se o věci obvyklé a přiměřené osobní potřeby. 68) Jinak je ten z manželů, na jehož výlučný majetek byly vynaloženy prostředky ze společného jmění manželů, povinen tyto náklady nahradit. Ná- 65) Srovnej kapitola III. předchozí části. 66) Šoltýs, Ľ: O čiastkových výberoch pri zmiešaných vkladoch, Bulletin advokacie č. 3/1989, str. 9. 67) Rc 43/73. 68) Rc 42/72. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 79

klady hradí ve stejné výši, v jaké byly vynaloženy, a k případnému zhodnocení výlučného majetku tohoto manželu vzniklému v důsledku investice ze společného jmění manželů se nepřihlíží. 69) Do režimu pohledávek mezi oddělenými majetky každého z manželů a společného jmění manželů však nespadají případy, kdy byl majetek ze společného jmění manželů vynaložen na majetek třetí osoby 70), byť je tato osoba v blízkém příbuzenském poměru k jednomu z manželů, případně, kdy tato osoba vynaložila svůj majetek na majetek ve společném jmění manželů. 71) Pokud takovým způsobem vznikla pohledávka třetí osoby vůči manželům, případně manželů vůči této osobě, která v okamžiku zániku společného jmění manželů existuje, provede se její vypořádání podle 149 občanského zákoníku v rámci vypořádání celého společného jmění manželů. III.7. Dohody podle ustanovení 24a zákona o rodině Novelou zákona o rodině provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů, bylo manželům umožněno, aby jejich manželství bylo rozvedeno bez toho, aby soud zjišťoval příčiny rozvratu manželství. Jednou z podmínek, kterou manželé musí splnit, je uzavření dohod podle 24a odst. 1 písm. a) zákona rodině. Jednou z těchto dohod musí být vypořádány vzájemné majetkové vztahy manželů. Dohoda má povinně písemnou formu a navíc podpisy manželů musí být úředně ověřeny. Mají-li být dohodou podle 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině vypořádány veškeré majetkové vztahy mezi manžely, mělo by v rámci této dohody dojít i k vypořádání společného jmění manželů. Jak však bylo uvedeno shora, 72) vypořádání společného jmění manželů nelze provést předtím, než došlo k jeho zániku, tedy v tomto případě před rozvodem manželství, když obsah společného jmění manželů se až do jeho zániku může měnit. Z dikce ustanovení 149 odst. 2 občanského zákoníku a ustanovení 150 odst. 1 občanského zákoníku, která mají kogentní povahu, jednoznačně vyplývá, že dohodu o vypořádání společného jmění manželů lze uzavřít jedině po jeho zániku. Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené před jeho zánikem jsou tak podle 39 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem neplatné. Z tohoto pohledu se dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů mezi manžely uzavřená podle 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině jeví jako značně problematická. Ačkoli zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon 69) Ibl, V.: K některým otázkám rozsahu bezpodílového spoluvlastnictví manželů souvisejícím s existencí, zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, Socialistická zákonnost č. 6/1986, str. 436. 70) Rc 6/72. 71) Tyto pohledávky často vznikají mezi manžely a rodiči jednoho z nich v souvislosti s bydlením, kdy manželé investují do nemovitosti ve vlastnictví rodičů, ve které společně bydlí, případně kdy se rodiče podílejí na stavbě nemovitosti ve společném jmění manželů s tím, že v ní budou společně bydlet apod. 72) Viz kapitola III.1. 80 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005

č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů, byl novelizován i občanský zákoník, a právě tento zákon vnesl do právního řádu institut společného jmění manželů, úprava obsažená v ustanovení 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině svůj odraz v příslušných ustanoveních občanského zákoníku nemá a toto ustanovení tak působí zcela nesystematicky. Dohoda podle 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině není navíc nikde v právním řádu blíže jako smluvní typ vymezena a může tak být sporné, co přesně má být jejím obsahem, nejsou stanoveny její základní náležitosti a s ohledem na její specifičnost ani související otázky, jako možnost odstoupení apod. Navíc nelze ani odhlédnout od toho, že soud se při rozhodování o rozvodu omezuje pouze na zjištění, zda dohoda existuje, či nikoli a nemůže se zabývat otázkou její platnosti, ani tím, zda jí byly skutečně vypořádány všechny majetkové vztahy mezi manžely. Z ustanovení 24a zákona o rodině je patrná snaha zákonodárce předcházet sporům majetkového charakteru mezi bývalými manžely, která je rozhodně pozitivní, avšak zvolený způsob je přinejmenším diskutabilní. Lze se totiž domnívat, že pokud by se jeden z manželů obrátil na soud s žalobou na určení neplatnosti takové dohody, byl by vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem úspěšný a vyvolání majetkových sporů by tak zabráněno nebylo. Dohodu podle 24a odst. 1 písm. a) zákona rodině by bylo možno vnímat i jako jakési stanovení zásad pro budoucí vypořádání společného jmění manželů, které bude provedeno po jeho zániku, případně jako smlouvu o smlouvě budoucí podle 50a odst. 1 občanského zákoníku, 73) avšak na základě tohoto pojetí by muselo po zániku společného jmění manželů dojít k uzavření další smlouvy, kterou by teprve bylo společné jmění manželů vypořádáno, a závazek smlouvu uzavřít by musel být vyjádřen i v dohodě uzavřené podle 24a zákona o rodině. S ohledem na požadavek písemné formy dohody o vypořádání společného jmění manželů ( 150 odst. 1 občanského zákoníku) však ani tento výklad nemůže obstát. Stejně tak nelze hovořit ani o dohodě o vypořádání společného jmění manželů, která byla uzavřena s odkládací podmínkou, 74) jejíž účinky nastávají až právní mocí rozvodového rozsudku. 75) Od uzavření dohody do zániku společného jmění manželů totiž může dojít k tomu, že se předmětem společného jmění manželů stane další majetek, do dohody nezahrnutý, případně že majetek, který byl dohodou vypořádán, přestane být součástí společného jmění manželů. Otázka dohod uzavřených podle 24a zákona o rodině byla již částečně řešena i Nejvyšším soudem ČR 76), který dospěl k závěru, že zákon o rodině v ustanovení 24a upravuje rozvod manželství způsobem sledujícím nekonfliktní uspořádání rozhodujících vzájemných vztahů mezi manžely po rozvodu. V oblasti vztahů majetkových požaduje jejich smluvní uspořádání ještě před rozvodem a připouští vypořádání i jiného majetku než toho, který je ve společném jmění manželů a podle jiných hledisek než podle zásad vyplývajících z ustanovení 149 73) Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 3. 2002, sp. zn. 30 Ca 39/2000. 74) Rais, O., Komplexní řešení otázek souvisejících s rozvodem manželství, Právník 9/1962, str. 842. 75) Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí Katastrálního úřadu Praha-východ. 76) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 30 Cdo 257/2001. APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005 81

občanského zákoníku, aniž by tím zasahoval do zákonné úpravy podle 149 odst. 1, 2, 3 a 150 občanského zákoníku o vypořádání společného jmění manželů zaniklého rozvodem podle 24 zákona o rodině. Smlouva uzavřená podle 24a odst. 1 zákona o rodině je tak zvláštním institutem zákona o rodině s dopadem do majetkových vztahů manželů po rozvodu. Na rozdíl od vypořádání zaniklého společného jmění manželů předpokládá její uzavření před rozvodem manželství a manželům dovoluje, aby v jejím rámci upravili dobudoucna vzájemné majetkové vztahy v jiném rozsahu než vymezeném společným jměním manželů, přičemž předložení této smlouvy v písemné formě s ověřenými podpisy účastníků je jedním z předpokladů rozvodu manželství podle 24a zákona o rodině. Dohodu uzavřenou podle 24a zákona o rodině je tak nutno chápat jako dohodu uzavřenou s odkládací podmínkou, že dojde k rozvodu manželství podle 24a zákona o rodině. Pokud by k rozvodu manželství nedošlo, nebo kdyby bylo manželství rozvedeno podle 24 zákona o rodině a nikoli podle 24a zákona o rodině, účinky smlouvy by nenastaly. 77) Ani s tímto názorem se nelze bez dalšího ztotožnit, neboť dohoda o vypořádání společného jmění manželů v sobě může obsahovat i vypořádání jiných vzájemných majetkových vztahů manželů, nežli pouze vztahů vyplývajících z jejich společného jmění. Uvedené rozhodnutí se navíc vůbec nezabývá otázkou platnosti smluv podle 24a zákona o rodině ze shora uvedeného pohledu a pouze vychází z předpokladu, že taková dohoda platná je, neřeší se zde ani otázka vypořádání majetku nabytého manžely za trvání manželství po uzavření dohody. Navíc rozvod podle 24a zákona o rodině není jiným druhem rozvodu nežli rozvod podle 24 zákona o rodině, když ustanovení 24a zákona o rodině stanoví podmínky vzniku právní domněnky, že jsou splněny podmínky rozvodu podle 24 zákona o rodině. 78) Skutečností však zůstává, že dohody podle 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině svou preventivní funkci plní a soudní spory z těchto dohod jsou poměrně řídké a možnost rychlého řízení o rozvod manželství vede manžele ke snaze na majetkových otázkách se dohodnout. Pokud by pak dohody uzavřené podle tohoto ustanovení byly neplatné, lze je případně považovat za dostatečný podklad pro vznik vlastnického práva vydržením podle 134 občanského zákoníku a následujících. IV. Společné jmění manželů a zahraniční právní úpravy Otázky majetkových vztahů manželů řeší různými způsoby v podstatě všechny právní systémy. V evropském kontinentálním právu se objevují v zásadě dva způsoby úpravy těchto vztahů, a to buď formou manželského majetkového společenství, nebo formou oddělených majetků manželů. Zatímco úprava formou manželského majetkového společenství, pod kterou náleží i společné jmění manželů, akcentuje stejnou účast manželů na jejich majetku, forma oddělených majet- 77) Nykodým, J.: Majetkové vypořádání manželů podle 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině, Právní rozhledy č. 11/2002, str. 551. 78) Radvanová, S. Zuklínová, M.: Kurs občanského práva, Instituty rodinného práva, C. H. Beck, Praha 1999, str. 63. 82 APLIKOVANÉ PRÁVO 2/2005