Škůdci vybraných polních plodin, jejich monitoring a možnosti ochrany Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Dřepčíci rodu Phyllotreta při žíru na řepce Listopas čárkovaný Sitona lineatus Obiloviny Škůdce: kyjatka osenní (Sitobion avenae), mšice střemchová (Rhopalosiphon padi) a kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) Termín sledování: a) pro ochranu klasů od začátku metání do mléčné zralosti, optimální ochrana od konce květu do začátku tvorby obilky b) proti listovým mšicím na ozimé pšenici na konci květu na jarním ječmeni v období sloupkování Metoda sledování: a) spočítají se mšice na klasech včetně horního listu b) počet mšic na jednu odnož Práh škodlivosti: a) 3 až 5 a více mšic na jeden klas b) na ozimé pšenici 25 a více mšic na jednu odnož na jarním ječmeni 25 až 50 mšic na jedné třetině odnoží Škůdce: křísek polní (Psammotetix alienus), mšice střemchová (Rhopalosiphon padi) přenos viróz Termín sledování: na podzim mšice přenáší žlutou zakrslost ječmene, křís zakrslost pšenice Metoda sledování: není stanovena, možno sledovat vizuálně, smýkáním entomologickým smýkadlem nebo nálety do žlutých misek nebezpečí přenosu viróz Škůdce: kohoutek černý (Oulema melanopus), kohoutek modrý (O. galleciana) Termín sledování: od konce dubna do poloviny května a) 4 dny s maximální teplotou 17 o C a suma efektivní teplot 110 o C /součet zbytků průměrných teplot nad 6 o C od začátku roku/ b) suma efektivních teplota 400 o C u ozimé pšenici přibližně DC 32-37 Metoda sledování: a) smýkání entomologickým smýkadlem počet brouků b) počet vajíček a larev na rostlinu Práh škodlivosti: a) předpoklad škodlivého výskytu více jak 70 brouků na 100 smyků b) 0,6 0,7 vajíček a larev na jednu rostlinu při poměru vajíček a vylíhlých larev 1 : 2 nebo vyšší
Kukuřice Škůdce: larvy kovaříkovitých brouků - drátovci Termín sledování: na jaře před výsevem, obvykle 2/2 března či ½ dubna Metoda sledování: půdní výkopky nebo zemní návnadové pasti Práh škodlivosti: 15 larev na m 2 Způsob ochrany: moření osiva, granulované insekticidy nebo řádková aplikace Škůdce: zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) Termín sledování: světelný lapač od konce června v první polovině července sledovat nakladená vajíček a vylíhlé housenky Metoda sledování: - suma efektivní teplot = součet přebytků průměrných denních teplot nad 10 o C od začátku roku - světelný lapač- odpočty dospělců pro zjištění vrcholu náletu - nakladená vajíčka, první vylíhlé housenky a jejich požerky na listech kukuřice Práh škodlivost: není stanoven, ale ochrana se dělá dle metody sledování: - ochrana při sumě efektivních teplot od 550 o C - týden po vrcholu náletu do světelného lapače (pyrethroidy) - při zjištění prvních housenek a jejich požerků na listech, využití biologických přípravků k likvidaci vajíček zavíječe, Bt kukuřice Škůdce: bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) Termín sledování: první dekáda července sleduje se nálet brouků Metoda sledování: pomocí feromonových lapačů Práh škodlivosti: u nás není stanoven zatím neškodí, provádí se pouze monitoring Způsob ochrany: zatím registrován přípravek k regulaci početnosti brouků v ohrožených oblastech Ozimá řepka Škůdce: dřepčíci rodu Phyllotreta Termín sledování: období vzcházení Metoda sledování: hodnocení požerků na děložních a prvních pravých listech řepky Práh škodlivosti: ztráta 10 % listové plochy Způsob ochrany: moření osiva, postřik Škůdce: dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) Termín sledování: a) od vzcházení do čtyř pravých listů společně s dřepčíky rodu Phyllotreta b) v období od čtyř pravých listů (září, začátkem října) po dobu tří týdnů, zjišťuje se počet brouků Metoda sledování: žluté misky Práh škodlivosti: a) sledování požerků na děložních a prvních pravých listech řepky (ztráta 10 % listové plochy) b) za tři týdny 50 a více imag na jednu misku Způsob ochrany: a) moření osiva b) postřik
Škůdce: pilatka řepková (Athalia rosae) Termín sledování: od vzcházení do konce října Metoda sledování: počítáme housenice na jednotlivých rostlinách Práh škodlivosti: jedna a více housenic v průměru na jednu rostlinu v období od vzejití do konce října obvykle jen ohniska Škůdce: krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma) Termín sledování: podzim září - říjen Metoda sledování: hodnocení napadení na kořenovém systému - hálky v současné době nízký výskyt tohoto škůdce Způsob ochrany: moření osiva, po ukončení reziduí - postřik Škůdce: osenice polní (Agrotis segetum) Termín sledování: podzim září - říjen Metoda sledování: podle požerků na listech řepky oddělit smyptomy od požerků slimáčků, žír probíhá na nadzemních částech pouze v noci Způsob ochrany: není registrovaná postřik účinný pouze na nejmladší instary - ohniska Škůdce: slimáčci rodu Deroceras Termín sledování: od vzcházení řepky a později za příznivého počasí pro slimáčky září - říjen Metoda sledování: a) pasti na slimáčky s návnadou i bez ní b) dle požerků nezaměnit s žírem housenek osenice polní Práh škodlivosti: oficiálně není stanoven, ale lze akceptovat 1 až 3 jedinci na m 2 Způsob ochrany: aplikace návnad, agrotechnická opatření Škůdce: krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) Termín sledování: brzo na jaře, březen první či druhá polovina, dle povětrnostních podmínek Metoda sledování: a) žluté misky b) lepové desky c) vizuální hodnocení na řepce Práh škodlivosti: a) 25 brouků za tři dny na 4 misky b) 40 brouků za týden na 4 lapače c) sledování páření jedinců v době max. náletu, před vykladením vajíček (zjištěné první páření brouků) kalendářně koncem března až začátkem dubna Škůdce: blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) Termín sledování: a) v období květních poupat krytých listenem (výška řepky asi 20-25 cm) b) před květem řepky Metoda sledování: počet brouků na vrcholové květenství Práh škodlivosti: a) jeden brouk na jedno květenství b) 2 až 3 brouci na květenství, 3 brouci na poupatech na postranních květenstvích
Škůdce: krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) Termín sledování: ve fázi žlutého poupěte do konce plného květu Metoda sledování: vizuální pozorování - odběr 4 x 25 vrcholových květenství Práh škodlivosti: jeden brouk na jednu rostlinu Škůdce: bejlomorka kapustová (Dasinuera brassicae) Termín sledování: ve fázi žlutého květního poupěte, ale i později při tvorbě zelených šešulí Metoda sledování: vizuální pozorování odběr 4 x 25 vrcholových květenství Práh škodlivosti: v průměru 0,25 samičky bejlomorky na jednu rostlinu nezaměňovat za blanokřídlý hmyz (parazitoidi krátké nohy, lomená tykadla) - v letech, kdy se vytváří druhá generace, vysoký počet bejlomorek s významnou škodlivostí Škůdce: mšice zelná (Brevicoryne brassicae) Termín sledování: před květem do deseti dnů po odkvětu - v době napadení porostu mšicemi (okraje pozemků) Metoda sledování: na pěti rostlin na 20 místech, na okrajích pozemků Práh škodlivosti: 10 a více procent napadených rostlin se 100 a více mšicemi (odhad), nejpozději do 10 dnů po odkvětu později neefektivní Hrách setý Škůdce: listopas čárkovaný (Sitona lineatus) Termín sledování: v období vzcházení hrachu do fáze 3 4 pravých listů Metoda sledování: zjišťujeme charakteristické výkusy na okrajích listů - zejkování, nově se ověřuje moření osiva Škůdce: zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) Termín sledování: v období výskytu prvních nejmladších lusků (3 dny po opadu okvětních lístků) Metoda sledování: na luscích zjišťujeme vajíčka zrnokazů (žlutá vajíčka) Způsob ochrany: zatím registrovaný postřik Škůdce: obaleč hrachový (Cydia nigricana) Termín sledování: před květem hrachu Metoda sledování: sledujeme pomocí feromonových lapačů Práh škodlivosti: 4 dospělci na malé výměře - až 25 dospělců na větší výměře v průměru na jeden den letové aktivity (dny, kdy je teplota v době 16.30 do 19,3 h. min. 18 o C) proti líhnoucím se housenkám, při dalším náletu škůdce lze opakovat Škůdce: kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) Termín sledování: během vývoje hrachu - průběžně Metoda sledování: hodnocení poču mšic na rostlinu (vyklepávání na bílou podložku) Práh škodlivosti: 3 až 5 mšic na jednu rostlinu ochrana i proti možného přenosu virových patogenů
Vojtěška setá Škůdce: listopas pruhovaný a listopas čárkovaný (Sitona humerlis a S. lineatus) Termín sledování: při vzcházení porostu Metoda sledování : zjišťujeme požerky ny listech, odpočty brouků v rámečku na počet rostlin Práh škodlivosti: 5 až 10 brouků na 100 rostlin Způsob ochrany: moření osiva (registrace zrušena, předpoklad nové registrace), postřik do fáze 2 až 3 trojlístků Škůdce: fytosugní třásněnky (Odontothrips confusus, Thrips tabaci, Frankliniella intonsa) Termín sledování: před květem semenné seče u porostů na semeno Metoda sledování: odběry lodyh vojtěšky, vyklepávání na podložku, odpočty fytosugních třásněnek Práh škodlivosti: 3 až 4 třásněnky na jednu lodyhu společný i proti ostatním semenným škůdcům Škůdce: fytosugní ploštice klopuška světlá (Adelphocoris lienolatus), klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis), klopuška černá (Adelphocoris seticornis) Termín sledování: a) před květem druhé seče b) v dokvétajících porostech Metoda sledování: odběry z bylinného patra pomocí entomologického smýkadla Práh škodlivosti: a) 150 nymf i imag na 100 smyků b) 250 nymf i imag na 100 smyků Škůdce: plodomorka vojtěšková (Contarinia medicaginis), Termín sledování: a) dle výskytu hálek v loňském roce na 2. semenné seči (v polovině srpna) b) výskyt larválních zámotků v půdě (podzim) Metoda sledování: a) odběr lodyh a hodnocení procenta hálek v květenství b) výkopky, promývání na sítech, odpočty larválních zámotků Práh škodlivosti: pouze pro prognózu od středního výskytu a) 10 % hálek a více b) nad 200 larválních zámotků na 1 m 2 před květem semenné vojtěšky (období maximálního nasazování květních poupat) Škůdce: bejlomorka vojtěšková (Dasineura medicaginis) Termín sledování: a) výskyt larválních zámotků v půdě (podzim) b) v I. seče tam, kde se uvažuje o druhé semenné seči Metoda sledování: a) výkopky, promývání na sítech, odpočty larválních zámotků b) odběr lodyh před květem první seče odpočty hálek na vegetativních pupenech Práh škodlivosti: a) nad 400 larválních zámotků na 1 m 2 b) v průměru 1,5 hálky na lodyhu vojtěšky c) při 6 a více hálek na lodyhu likvidace semenného porostu druhé semenné seči v období obrůstání výška porostu 20 až 25 cm Škůdce: hraboš polní (Microtus arvalis) Termín sledování: a) jaro do 15. března b) po druhé seči pícnin c) na podzim Metoda sledování: a) odpočty používaných východů z nor po 24 hodinách na dané ploše b) procházení porostů a odpočty používaných východů z nor Práh škodlivosti: a) jaro 40 a více používaných východů z nor
b) červenec 300 a více c) září 1 000 a více používaných východů z nor Způsob ochrany: aplikace granulovaných návnad,využití opatření pro podporu ptačích predátorů Jetel luční Škůdce: nosatčíci rodu Apion (A. trifolii a A. apricans) Termín sledování: a) krátkodobá prognóza před květem první seče jetele b) signalizace ošetření před květem druhé seče semenného porostu Metoda sledování: odběr nostačíků z bylinného patra pomocí entomologického smýkadla Práh škodlivosti: a) 265 brouků na 75 smyků b) 150 a více brouků nostačíků na 75 smyků Mák setý Škůdce: krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) Termín sledování: při vzcházení máku - maximálně do 4. až 5 listu Metoda sledování: odpočty brouků na řádek vzcházejícího máku za pěkného počasí Práh škodlivosti: 3 až 4 brouci na bežný metr řádku Způsob ochrany: moření osiva, postřik Škůdce: žlabatka stonková (Timapsis papaveris) Termín sledování: od prodlužovací fáze máku (konec května až začátkem června) Metoda sledování: žádná není doporučena, ověřovalo se využití zelených tyček z praktického hlediska nereálné Způsob ochrany: nově registrován přípravek pro postřik v době před kladením vajíček Škůdce: krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) a bejlomorka maková (Dasineura papaveris) Termín sledování: před květem máku až do doby prvních, ojedinělých makovic Metoda sledování: vizuálně stanovit přítomnost krytonosce požerky na makovicích před hlavním květem máku Slunečnice Škůdce: larvy kovaříkovitých brouků - drátovci Termín sledování: před výsevem plodiny - lokalita Metoda sledování: půdní výkopky, zemní návnadové pasti Práh škodlivosti: 10 drátovce na metr čtvereční Způsob ochrany: insekticidní moření osiva Škůdce: mšice slívová (Brachycaudus helichysi) a mšice maková (Aphis fabae) Termín sledování: a) v období vzcházení do fáze rozpoznatelného květního poupěte b) těsně před květem Metoda sledování: hodnotíme počet mšic na jednu rostlinu Práh škodlivosti: a) 30 až 50 mšic b) 50 až 100 mšic na rostlinu
Cukrovka Škůdce: škůdci vzcházející cukrovky maločlenec čárkovitý (Atomaris lineatus), dřepčík rdesnový (Chaetocnema concinna) a dřepčík řepný (Chaetocnema tibialis), květilka řepná (Pegomya hyoscyami) Termín sledování: v období vzcházení do doby vytvoření 6. pravého listu Metoda sledování: a) hodnocení požerků na hypokotylu od brouků maločlence čárkovitého b) požerky okénkování od brouků obou druhů dřepčíků c) počet vajíček na spodní straně listů od květilky řepné Práh škodlivosti: a) dle vývojové fáze a průběhu povětrnostních podmínek: normální podmínky 2 3 brouci, 4 až 6 brouků apod. na jednu rostlinu, za nepříznivých podmínek 0,5 až 1 brouk, 1 až 3 brouci apod. b) počet brouků v závislosti na velikosti rostlin řepy od 0,08 do 18 brouků c) dle vývojové fáze řepky děložních listy 6 a více vajíček, 2 3 pravé listy 10 a více vajíček květilky řepné apod. Způsob ochrany: osivo cukrovy je insektofungicidně namořeno, jinak postřik Škůdce: mšice maková (Aphis fabae), mšice broskvoňová (Myzus persicae) Termín sledování: a) druhá polovina května po přeletech ze zimních hostitelů b) sekundární přelety mšic (další generace) c) do 20. června a pak do 30. června (mšice broskvoňová) Metoda sledování: a) a b) na spodní staně listů mšice nebo jejich kolonie obvykle na nejmladších listech (mšice maková) c) na starších listech, jednotlivé mšice (mšice broskvoňová) Práh škodlivosti: a) po dokončení přeletu 5 % a více rostlin napadeno mšicemi b) po sekundárních přeletech 20 % a více rostlin napadeno mšicemi c) 1 a více bezkřídlých mšic na 1 rostlinu a později 5 a více mšic na jednu rostlinu (mšice broskvoňová) Způsob ochrany: první ochrana moření, pak možné postřiky dle prahu škodlivosti, po 5. červenci je ochrana neúčelná z pohledu přenosu viróz Brambory Škůdce: mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) Termín sledování: a) při výšce natě kolem 15 cm v období hromadného kladení vajíček nebo b) později se hodnotí počet ohnisek s 35 larvami Metoda sledování: a) odpočty brouků při kladení vajíček b) odpočty ohnisek s larvami mandelinky Práh škodlivosti: a) 100 brouků na hektar (pouze brouci přezimující generace) b) 140 ohnisek s larvami mandelinky na hektar v době maximálního líhnutí larev, tj.první vylíhlé larvy dosáhly 3. instaru, ošetření maximálně do objevení prvních larev 4. instaru Škůdce: mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice řešetláková (Aphidula nasturtii) Termín sledován: pouze na sadbových bramborách nebezpečí přenosu virových patogenů, první nálety zpravidla ve druhé polovině května, pak až 2/2 července a začátek srpna (další vrchol náletu) Metoda sledování: žluté misky Práh škodlivosti: při prvních náletech okřídlených mšic Způsob ochrany: moření hlíz, postřik dle náletu mšic, po odeznění reziduálních účinků se ošetření postupně opakuje