BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ



Podobné dokumenty
BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

Realizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE


Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody

Základy limnologie pro vzorkaře

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

Sinice v koupacích vodách ČR v letech

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD

Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice?

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016

Monitoring kvality vody přivaděčů do VN Hubenov

Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína ( ), PP Králek (2007)

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Pseudanabaena a tenké vláknité

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014

Příběh mladistvé nádrže Michal

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem

Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN

PT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Hydrobiologie stojatých vod

Vizuální hodnocení vodního květu sinic

Kvalita vody pražských potoků. Část 2: přítoky do rybníka Šeberák a přehradní nádrže Hostivař

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Vliv teploty na růst

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky

Revize normy ČSN Kvalita vod Stanovení planktonních sinic

Sinice v koupacích vodách ČR v mimořádně teplé sezóně 2018

Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě

ZOOPLANKTON ZÁMECKÉHO RYBNÍKU

PT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

PT#V/5/2011 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

Mikroskopické stanovení sinic

Biomanipulace známé i neznámé

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

ESPT Státní zdravotní ústav

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

PT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

ÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách?

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Chomoutovské jezero u Olomouce. revitalizace versus samovolný vývoj

Počítání bezbarvých bičíkovců a améb ve vodě (zkušenosti z mezilaboratorních porovnávacích zkoušek)

ZOOPLANKTON A ZOOBENTOS RYBNÍKŮ ŽĎÁRSKÉHO REGIONU

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae

Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

REVIZE ČSN KVALITA VOD BIOLOGICKÝ ROZBOR STANOVENÍ BIOSESTONU

Fytoplankton štěrkoviště Chomoutov u Olomouce

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2005 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Praktická část. Sinice a řasy v praxi. Přírodovědecká fakulta UK, Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ

Roční monitoring nádrže MODLANY pro rok 2013

Pro komisi pro životní prostředí a lázeňství města Třeboně

Stanovení sinic (revize ČSN ) a chlorofylu

Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita

PT#V/10/2005 STANOVENÍ MIKROSKOPICKÉHO OBRAZU V KOUPALIŠTÍCH VE VOLNÉ PŘÍRODĚ A STANOVENÍ CHLOROFYLU-A PROGRAM ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI LABORATOŘÍ

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

PT#V/9/2010 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

1. Jaký je podíl povodní v celoroční bilanci P? 2. Jaké riziko představují hodnocené rybníky pro navazující povodí?

Provozní aspekty monitorování sinic v přírodních vodách ke koupání

PT#V/4/2019 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

Transkript:

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno

Úvod V roce 2012 jsme sledovali čtrnáct vodárenských nádrží, ze kterých je v současnosti odebírána pitná voda nebo slouží jako její záložní zdroj. Rok 2012 byl klimaticky velmi odlišný od předcházejícího roku 2011. Byl teplý a suchý a dal se tedy předpokládat větší rozvoj fytoplanktonu a zvláště masového sinicového vodního květu. V této zprávě jsme se také pokusili poprvé využít zařazování fytoplanktonu v průběhu vegetační sezóny do tzv. funkčních skupin (Reynolds, Pádisák, Naselli aj.). Funkční skupiny pro jednotlivé měsíce jsou uvedeny v přehledné tabulce v textu, zabývajícím se jednotlivými nádržemi. Vysvětlivky pro jednotlivé funkční skupiny: A rozsivky čistých, míchaných vod hlavně rod Cyclotella B centrické rozsivky mezotrofních nádrží rodu Aulacoseira C rozsivky míchaných a eutrofní nádrže, zde zvláště Asterionella formosa D rozsivky eutrofních a hypertrofních, silně promíchaných nádrží P řasy eutrofních epilimnii, zde hlavně Fragilaria crotonensis, Aulacoseira granulata, rod Staurastrum SI sinice tenkých vláken ze silně promíchávaných vrstev hlavně Pseudanabaena, Limnothrix a Planktothrix aghardii Y velké jezerní skrytěnky, rodu Cryptomonas X2 malí bičíkovci Rhodomonas sp., Chrysochromulina sp. X3 drobné řasy i bičíkovci zde rod Chrysococcus F zelené kokální koloniální řasy čistých epilimnií J zelené kokální řasy nádrží silně obohacených živinami HI dusík fixující vláknité sinice, zvláště rod Anabaena a Aphanizomenon H2 dusík fixující vláknité sinice mezotrofních vod, např. Anabaena lemmermanii U koloniální zlativky zde rod Uroglena Lo letní a podzimní epilimnia mezotrofních nádrží zde hlavně Woronichinia naegeliana M zde společenstva sinic rodu Microcystis Q společenstva zelenivek dystrofních vod s huminovými látkami - zde rod Gonyostomum 1

Popis jednotlivých nádrží Ludkovice Průhlednost v roce 2012 vykázala další, tentokráte opravdu silné zhoršení. Po většinu vegetační sezóny se pohybovala mezi půl metrem a metrem, což jsou hodnoty odpovídající eutrofnímu rybníku a ne perspektivní vodárenské nádrži. Koncem dubna se v nádrži vytvořil intenzívní vegetační zákal ze skrytěnky Cryptomonas reflexa, v květnu při poklesu biomasy se prosadila zelená kokální řasa Oocystis sp. V červnu se více pomnožil druh Coelastrum microporum spolu se skrytěnkou Cryptomonas reflexa. Na přelomu července a září byl vyvinut slabší vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon sp. V srpnu se ve vodním sloupci prosadily sinice rodu Microcystis. V září dominoval druh Microcystis wessenbergii (viz. obrázek), v říjnu Woronichinia naegeliana. Již od roku 2009 lze u této přehrady pozorovat výrazný posun k eutrofii a zhoršování biologické jakosti vody. V roce 2012 nádrž odpovídala opět eutrofii a varovné bylo snížení průhlednosti vody, dlouhodobý výskyt vodního květu a celosezónní výskyt společenstev řas a sinic, odpovídajících eutrofii (viz.tabulka). společenstvo Y J J HI M M Lo Obr.: Microcystis wessenbergii vytvořila v nádrži Ludkovice v září 2012 slabší vodní květ 2

Bojkovice Průhlednost v roce 2012 nevybočovala z průměrných hodnot a nelišila se příliš ani od průběhu průhlednosti v roce 2011. Koncem dubna převažovala drobná skrytěnka Rhodomonas minuta, na konci května kokální zelená řasa Planktosphaeria gelatinosa a v červnu se silně rozmnožila drobounká sinice Merismopedia temuissima (viz. obrázek) a zelené kokální řasy. Na přelomu července a srpna poklesla biomasa zhruba na polovinu a dominovala v ní skrytěnka Cryptomonas reflexa a sinice Woronichinia naegeliana. Koncem srpna se v biomase nejvíce prosadily zlativky rodu Mallomonas a v září slabý vodní květ, tvořený hlavně druhem Woronichinia naegeliana, doplněný skrytěnkou Cryptomonas reflexa. V říjnu došlo k vytvoření rozsivkového vegetačního zákalu z druhů Fragilaria crotonensis a Aulacoseira granulata. Nádrž v tomto roce odpovídala horší mezotrofii a nelišila se příliš od předchozího období. společenstvo X2 F F Y, Lo E Y,Lo P Obr.: Merismopedia tenuissima jedna z červnových dominant fytoplanktonu v nádrži Bojkovice 3

Koryčany Průhlednost v roce 2012 byla od června do září výrazně snížená a pohybovala se mezi jedním a dvěma metry. Extrémní pokles v polovině června však nebyl způsoben rozvojem fytoplanktonu, ale prudkým přívalovým deštěm a následným anorganickým zákalem. Zatímco v dubnu ve fytoplanktonu dominovala zlativka Dinobryon divergens (viz. obrázek), v květnu byla významnější skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červnu došlo k přechodnému zvýšení biomasy a ke skrytěnkám se přidal také zelený bičíkovec Phacotus lenticularis. V létě se rozmnožila zelená řasa Planktonema lauterbornii. V září došlo k poklesu biomasy fytoplanktonu na minimum a stále dominoval Phacotus lenticularis. V říjnu ve fytoplanktonu opět převažovala Cryptomonas reflexa. Všechna společenstva fytoplanktonu jsem nedokázal zařadit do funkčních skupin, proto u této nádrže chybí tabulka. Nádrž si v tomto roce zachovala i přes nízkou průhlednost svůj mezotrofní charakter. Obr.: Dinobryon divergens dominovala v Koryčanech v dubnu Biomasa zooplanktonu byla přiměřeně vyvinuta jak na jaře, tak v létě (cca 4 g/m 3 ). Na jaře bohatá populace velkých perlooček bez přílbic (Daphnia galeata + Daphnia longispina), kterou v biomase doplňují velké i malé druhy buchanek (Cyclops vicinus, Mesocyclops leuckarti, Thermocyclops). V létě byla situace obdobná, tj. obrovské dafnie, malé buchanky a navíc Diaphanosoma a vznášivka Eudiaptomus gracilis. Stejně jako v minulosti i loni se souběžně vyskytovaly oba v ČR známé druhy Thermocyclops (T. crassus a T. oithonoides). Zajímavostí byl ojedinělý letní výskyt koretry Chaoborus flavicans. 4

Fryšták Průhlednost v roce 2012 nevybočovala z dlouhodobého průměru. V dubnu převažovaly v biomase skrytěnky, hlavně drobná Rhodomonas minuta. V květnu se projevilo stadium clear water a větší část nízké biomasy tvořila velká skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červnu se rozvinul slabší vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon cf. gracile. Koncem července se silně prosadila vláknitá sinice Planktothrix aghardii (viz. obrázek) a obrněnka Ceratium furcoides. Planktothrix aghardii dominoval také na konci srpna. Počátkem září sinice téměř vymizely a byly nahrazeny bohatou populací Fragilaria crotonensis. Na konci září došlo k silnému poklesu celkové biomasy, ve které byla dominantně zastoupena drobná skrytěnka Rhodomonas minuta. Nádrž v tomto roce odpovídala silné eutrofii až hypertrofii. společenstvo X2 Y HI SI SI P X2 Obr.: Sinice Plantothxix aghardii se letos v nádrži Fryšták silně prosadila 5

Slušovice Průhlednost v roce 2012 byla nadprůměrná, k jejímu neobvyklému zvýšení došlo přibližně na konci července. V dubnu a v květnu se v nádrži udržovala nepatrná biomasa fytoplanktonu, které dominovaly skrytěnky rodu Cryptomonas a rozsivka Asterionella formosa. V červnu se objevily první sinice, schopné vázat vzdušný dusík, hlavně druh Anabaena lemmermanii z funkční skupiny H2, typické pro mezotrofní nádrže. Tyto sinice zůstaly jako dominanta fytoplanktonu i koncem července. Na konci srpna se již prosadila zlativka Dinobryon divergens a jako subdominanta sinice Woronichinia naegeliana. Tato sinice se také prosadila i v září spolu s rodem Microcystis a skrytěnkou Cryptomonas reflexa. V říjnu byla hlavní součástí biomasy rozsivka Fragilaria crotonensis. Oproti předchozímu roku došlo ke znatelnému zlepšení a nádrž se přiblížila k oligotrofii. společenstvo Y C HI HI E, Lo Y, Lo, X P Biomasa zooplanktonu po celou sezónu převládá nad biomasou fytoplanktonu. Maximum bylo zaznamenáno v červnu a červenci - 7 g/m 3 (loni duben a květen). Po celou sezónu se hojně vyskytovaly velké filtrující perloočky Daphnia galeata (> 2 mm), bohaté populace vířníků (běžné druhy) a menší druhy Copepoda (Mesocyclops, Thermocyclops). Zajímavosti: podobně jako loni se od června do září hojně vyskytovaly koretry (v červenci představoval Chaoborus flavicans ¼ biomasy). Po delší době se znovu objevila Daphnia pulicaria (naposledy zjištěna v roce 2010). Obr.: Velká perloočka Daphnia galeata (pelagiál u hráze VD Slušovice) 6

Znojmo Průhlednost vody byla v roce 2012 nadprůměrná a oproti roku předcházejícímu se výrazně zlepšila. Počátkem dubna se v nádrži nepříliš silně rozvinula biomasa centrických rozsivek, zlativek rodu Chrysococcus a drobné skrytěnky Rhodomonas minuta. V květnu v této nízké biomase dominovala velká skrytěnka Cryptomonas reflexa a v červnu rozsivka Fragilaria crotonensis, jejíž biomasa zapříčinila trojnásobný vzestup koncentrace chlorofylu a. Počátkem července již biomase dominovala krásivka Staurastrum messikommeri a současně došlo k rozvoji zelených kokálních řas, zvláště druhu Coelastrum reticulatum, který fytoplanktonu dominoval i v srpnu. V září se opět prosadila Fragilaria crotonensis a počátkem října jednoznačně Cryptomonas reflexa. společenstvo D, X2, X3 Y P, Y J, P J P Y Oproti roku 2011 došlo v nádrži Znojmo k výraznému zlepšení, zlepšila se průhlednost, významně se snížila biomasa a trofický stav přehrady je možno označit jako lepší eutrofii. Biomasa zooplanktonu byla slabá po celou sezónu (1 2 g/m 3 ), maximum v červenci 11 g/m 3 (stejně jako v roce 2011). Clear water z hlediska zooplanktonu byl nevýrazný. Na jaře byla biomasa tvořena jen dravými vířníky. Koncem května dochází k nástupu velmi drobných perlooček (Daphnia cucculata, Bosmina coregoni; absence velkých jedinců). Jejich množství kulminuje až v červenci (stejně jako v roce 2011) clear water (dafnie s přilbicemi i bez) a přetrvává po celé léto. Na počátku září byl již zaznamenán úbytek perlooček, doprovázený silným vegetačním zákalem. V říjnu byl zooplankton již v podstatě potlačen. Po celý rok se vyskytovaly běžné druhy vířníků. Zajímavost: zaznamenán výskyt buchanky Eucyclops serrulatus (ve VD Znojmo poprvé). Obr.: Perloočka Daphnia cucculata v pelagiálu VD Znojmo (hráz) 7

Karolinka Průhlednost této po biologické stránce výjimečně čisté přehrady se v posledních šesti letech pohybovala mezi dvěma až šesti metry. V roce 2011 došlo k poklesu na průměrné hodnoty mezi dvěma až čtyřmi metry. V roce 2012 došlo navzdory snížení hladiny ke zlepšení situace a opětovnému posunu hodnot mezi tři až pět metrů. Zlepšení bylo výrazné zvláště v letním období. Na jaře se podobně jako v roce 2011 prosadily zlativky, dominoval však druh Chrysococcus triporus, který vytvořil podobně významnou biomasu jako Dinobryon divergens v roce předcházejícím. V květnu a v červnu došlo k významnému poklesu biomasy a postupně k rozvoji drobných centrických rozsivek a skrytěnek. Na rozdíl od roku 2011 se první sinice objevily již koncem června (Microcystis sp.). Na konci července se nejsilněji prosadily centrické rozsivky rodu Cyclotella. V srpnu v biomase převládla skrytěnka Cryptomonas reflexa a koncem září obrněnka Ceratium hirundinella. V srpnu se ve fytoplanktonu objevil největší podíl sinic, dominoval vláknitý druh Aphanizomenon flos aquae. Při srovnání grafů je patrné, že obě sezóny se téměř neliší v množství průměrné i maximální biomasy. Podobné je i zastoupení jednotlivých skupin fytoplanktonu v konkrétních měsících. V roce 2012 jsme v září zaznamenali větší rozvoj obrněnek a hlavně dřívější výskyt sinic, který mohl být zapříčiněn teplejším počasím v letních měsících. Svým chemismem, průměrnými i maximálními koncentracemi chlorofylu a, biomasou i výskytem dominantních taxonů a funkčních skupin fytoplanktonu nádrž odpovídá oligotrofii. Oproti roku 2011 jsme zaznamenali určité zlepšení. společenstvo X3 A Y A Y Lo Y, X2, HI, LM Obr.: Ceratium hirundinella obrněnka typická pro nádrž Karolinka 8

Biomasa zooplanktonu byla celkově chudá, slabší než loni (celoročně mezi 0 až 2 g/m 3, maximum v červnu 5,5 g/m 3 ). Na jaře ji tvořily především velké buchanky Cyclops vicinus (včetně naupliových stadií), které od června začínají doplňovat perloočky (dominance Daphnia galeata v květnu a červnu). V létě (červenec, srpen) jsou vůdčí složkou zooplanktonu vznášivky Eudiaptomus gracilis, které jsou s výkyvy přítomny po celou vegetační sezónu, doplněné perloočkou Diaphanosoma brachyurum. Na podzim opět převažují perloočky Daphnia galeata a naupliová stadia buchanek. Po celou sezónu byl hojný výskyt planktonních vířníků (Synchaeta lakowitziana, Synchaeta oblonga, Kellicottia longispina, Asplanchna priodonta apod.). Obr.: Jarní zooplankton VD Karolinka dospělá samice buchanky Cyclops vicinus 9

Mostiště Nádrž svojí průhledností v roce 2012 přibližně odpovídala dlouhodobému průměru a současně i předcházejícímu roku. V dubnu i v květnu v nádrži Mostiště převažovaly v biomase fytoplanktonu skrytěnky, zvláště druh Cryptomonas reflexa. V červnu se překvapivě prosadila rozsivka Asterionella formosa, patřící do funkční skupiny C, preferující spíše promíchaný vodní sloupec. V červenci se rozvinul poměrně silný vodní květ, tvořený sinicí Microcystis aeruginosa, současně však velkou část biomasy tvořila pro nádrž typická krásivka Staurastrum messikommeri. Během srpna a září se krásivky postupně prosazovaly proti sinicím, takže v říjnu byla už S. messikommeri jasnou dominantou biomasy fytoplanktonu. společenstvo Y Y C M, P P P P Troficky byla situace podobná roku 2011 a odpovídala silné eutrofii. Obr.: Staurastrum messikommeri tvořící vegetační zákal v nádrži Mostiště v roce 2012 Biomasa zooplanktonu byla během sezóny rozvinutá, ale rozkolísaná (mírně slabší než loni, výrazný úbytek v létě); maximum v červnu (7 g/m 3 ). Stadium clear water v květnu, ale pouze malé perloočky (Bosmina longirostris) nevytvářející výraznou biomasu; větší druhy (Daphnia galeata) se začínají objevovat až v červnu, ale to už souběžně s rozvinutým fytoplanktonem (biomasa fytoplanktonu převládala nad biomasou zooplanktonu od června do srpna). Od září nástup perlooček (velkých i malých; Diaphanosoma brachyurum, Daphnia galeata), maximum v říjnu (6,7 g/m 3 ) opět hlavně malé perloočky (Bosmina coregoni). Po celou sezónu běžné druhy vířníků (Keratella, Conochiloides, Conochilus), buchanek (Cyclops, Thermocyclops, Mesocyclops; zejména naupliová stádia) a vznášinky Eudiaptomus gracilis. 10

Nová Říše Průhlednost v roce 2012 oproti předcházejícímu roku poklesla v průměru zhruba o jeden metr a patřila k nejhorším za posledních osm let. V dubnovém fytoplanktonu bylo v biomase poměrně rovnoměrně zastoupeno několik funkčních skupin, reprezentovaných druhy Asterionella formosa, Rhodomonas minuta, Aulacoseira subarctica, Fragilaria crotonensis, Dinobryon sertularia. V květnu se prosadily blíže neurčené zlativky a Cyclotella balatonis, která přetrvala jako dominanta biomasy také v červnu. V červenci svým objemem převládly rozmanité zelené kokální řasy ze skupiny F, které byly doplněny různými sinicemi, např. druhem Microcystis wessenbergii. Podobné bylo složení řas a sinic také v srpnu. V září se již sinice z funkční skupiny M silně prosadily. Tato situace přetrvala také v říjnu. společenstvo C,P,X2,P X2, A? A? F, M F, M M M Nádrž si v roce 2012 podržela svůj mezotrofní charakter, větší rozvoj sinic od září je možno vysvětlit suchým a teplým létem. Biomasa zooplanktonu byla po celou vegetační sezónu rovnoměrně a silně vyvinuta. Z dubnového minima strmý vzestup (jarní clear water ), následuje víceméně setrvalý stav a pozvolný úbytek na podzim. Dvě maxima: první v květnu (téměř 8 g/m 3 ) a druhé v září (9,5 g/m 3 ). V dubnu byla v nádrži zastoupena pouze pestrá škála vířníků (Keratella, Filinia, Conochiloides, Polyarthra). Na jarním maximu se podílely zejména drobné perloočky (souběžně Bosmina longirostris a Bosmina coregoni) a naupliová stadia buchanek. Ta se početně prosazovala po celý zbytek sledovaného období. V červnu tvoří biomasu zooplanktonu hlavně vznášivka Eudiaptomus gracilis spolu s masivně rozmnoženým vířníkem Kellicottia longispina (červen, červenec). Velké filtrující perloočky se nakrátko prosadí až v červenci (Daphnia cucculata, Daphnia galeata, Diaphanosoma brachyurum). Od srpna se k nim přidruží malé druhy buchanek (Thermocyclops crassus, Mesocyclops leuckarti), které se zaslouží o druhé podzimní maximum. V říjnu kromě buchanek opět drobné perloočky (Chydorus sphaericus, Ceriodaphnia quadrangula). Obr.: Filtrující zooplankton si bohužel nedokáže poradit s vodním květem sinic (Daphnia galeata versus kolonie sinic Microcystis; srpen 2012, VD Nová Říše) 11

Landštejn Průhlednost v roce 2012 odpovídala dlouhodobě průměrným hodnotám. Období clear water se vyznačovalo nevýraznými hodnotami. K většímu poklesu jejich hodnot došlo v polovině července. Na jaře v dubnu a v květnu převážily kvantitativně i biomasou zlativky. V dubnu to byli drobní bičíkovci rodu Chrysococcus. V červnu, v období clear water se objevily rozsivky Fragilaria crotonensis, které zcela ovládly červencovou biomasu. V srpnu opět došlo k poklesu koncentrace chlorofylu a a k dominanci drobných i velkých skrytěnek ve slabém fytoplanktonu. Skrytěnky tvořily významnou součást biomasy také v září, kdy se objevily obrovské buňky zelenivek rodu Gonyostomum. Tyto zelenivky, které se vyskytují hlavně ve vodách zabarvených huminovými látkami, svou biomasou převážily ve fytoplanktonu říjnovém. společenstvo X3 U P, F P X2 X2, Y, Q Q Znepokojivě silným rozvojem rozsivky Fragilaria crotonensis se nádrž v tomto roce posunula blíže k mezotrofii. Jedním z důvodů pro poněkud větší rozvoj fytoplanktonu mohlo být dlouhodobé snížení hladiny. VD Landštejn je jedinou Povodím Moravy, s. p. sledovanou nádrží, ve které je dlouhodobě pozorována populace velkých perlooček Holopedium gibberum. Tato populace byla v roce 2012 silně rozvinutá (v květnu 13 000 jedinců /m 3 ), ale oproti minulosti (kdy se vyskytovala od jara do podzimu) se omezila pouze na začátek sezóny (duben až červen). Biomasa zooplanktonu byla rozvinutá pouze v květnu (maximum 26 g/m 3 ) a v červnu, v ostatních měsících minimální. V dubnu ji tvořili velcí, dospělí jedinci vznášivky Eudiaptomus gracilis. V květnu nastal hlavní rozvoj Holopedium a Eudiaptomus (drtivá převaha v biomase). V červnu dochází k jejich ústupu, v biomase je nahrazují perloočky (hlavně Daphnia, velké i malé) a drobné buchanky (Mesocyclops, Thermocyclops). Silný vegetační zákal, který přetrvává i v červenci (převaha perloočky Diaphanosoma brachyurum a malé buchanky Mesocyclops leuckarti). V srpnu, září a říjnu vegetační zákal potlačen, biomasa zooplanktonu minimální (tvoří ji jen malé druhy perlooček Ceriodaphnia, méně Diaphanosoma) a drobné buchanky (Mesocyclops, Thermocyclops). Po celý rok bohatě vířníků (běžné druhy + Ploesoma hudsoni + Conochiloides coenobasis + Polyarthra euryptera). Obr.: Velká perloočka Holopediu gibberum ve slizovitém obalu (typická složka pelagiálního zooplanktonu v nádrži Landštejn) 12

Hubenov Průhlednost nádrže Hubenov odpovídala v roce 2012 dlouhodobému průměru, období clear water se projevilo pouze slabě. V dubnu v biomase fytoplanktonu převažovala rozsivka Asterionella formosa, která byla v květnu doplněna o významnou populaci rozsivky Fragilaria crotonensis. V červnu v období clear water se v nevýznamné biomase prosadila skytěnka Cryptomonas reflexa a Rhodomonas minuta a také se objevily první sinice (Microcystis aeruginosa, Woronichinia naegeliana a Anabaena lemmermanii). V červenci se již sinice W. naegeliana a M. aeruginosa zcela prosadily a dominovaly potom biomase také v srpnu a v září. V říjnu se objevila jako dominanta biomasy fytoplanktonu rozsivka Asterionella formosa spolu se skrytěnkou C. reflexa. společenstvo C C, P Y,X2,M,Lm,HI Lo, M Lo, M Lo,M C, Y Nádrž v tomto roce odpovídala horší mezotrofii. Biomasa zooplanktonu byla poměrně rozvinutá po celé sledované období (maximum v dubnu: téměř 16 g/m 3 ). Jarní maximum tvořeno buchankami (Cyclops vicinus), které tvoří spolu se vznášivkami Eudiaptomus významnou složku biomasy po celou sezónu (v létě a na podzim drobnější druhy Mesocyclops a Thermocyclops). Perloočky se vyskytují početně spíše jako druhořadá součást biomasy (Daphnia galeata, Diaphanosoma brychyurum); vůdčí složkou zooplanktonu se stávají až na podzim, ale pouze drobné druhy (Chydorus sphaericus, Ceriodapnia quadrangula). Byl zaznamenán pouze ojedinělý výskyt koretry Chaoborus flavicans a běžné druhy vířníků. 13

Vír Průhlednost vody v roce 2012 odpovídala dlouhodobému průměru, zhruba od začátku srpna je však možno na jejím průběhu sledovat výrazné zhoršení oproti výbornému roku 2011. Zhoršení bylo zapříčiněno velmi intenzívním krásivkovým zákalem. Po slabém dubnovém rozvoji rozsivek se v květnu v období clear water prosadila skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červnu se silněji rozmnožila rozsivka Asterionella formosa. V červenci se objevil slabší sinicový vodní květ a rozsivkový zákal, ve kterém převládal druh Fragilaria crotonensis. V srpnu a v září jsme zaznamenali výjimečně silný krásivkový zákal, tvořený druhy Staurastrum manfeldtii (obrázek na titulní straně) a Staurastrum messikommeri. Tyto krásivky byly hlavní složkou biomasy i v říjnu, kdy došlo k jejímu výraznému poklesu. společenstvo X3, D Y C P, M, HI P P P Nádrž v tomto roce odpovídala silné eutrofii, jejímž projevem však nebyl masový rozvoj sinic. Zhoršení oproti roku 2011 bylo patrné ve druhé polovině vegetační sezóny. Biomasa zooplanktonu byla po celou sezónu slabá, ale oproti roku 2011 má stoupající tendenci. Maximum v květnu (6,1 g/m 3 ; clear water ), kdy ji tvoří hlavně velké filtrující perloočky (Daphnia galeata, Diaphanosoma brachyurum) doplněné drobnými druhy (Bosmina coregoni, Ceriodaphnia quadrangula). Perloočky se drží po celý rok, jedná se o poměrně velké jedince ( dafnie > 2 mm). Po celý rok (hlavně časné jaro) početně dominují Copepoda (běžné dravé druhy: Cyclops, Eudiaptomus, Mesocyclops) a běžní vířníci. Obr.: Bosmina coregoni (výrazná složka květnového drobného pelagiálního zooplanktonu nádrže Vír) 14

Opatovice Průhlednost se v roce 2012 vyznačovala poměrně výrazným zhoršením ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Stadium clear water se téměř neprojevilo a naopak hodnoty od poloviny srpna do poloviny září byly nejhorší za posledních osm let. V dubnu ve fytoplanktonu převládly hlavně skrytěnky druhu Rhodomonas minuta a přídatně drobné centrické rozsivky. V květnu již biomasu ovládla velká centrická rozsivka Cyclotella balatonis. V červnu se téměř dvojnásobně zvýšila koncentrace chlorofylu a, současně s tím se prosadila skrytěnka Cryptomonas reflexa. Jako přídatný druh se objevily vláknité sinice rodu Aphanizomenon. V červenci jsou dominantou biomasy vláknité sinice Anabaena lemmermanii a vzácná Anabaena danica a v srpnu se ve fytoplanktonu prosadila Fragilaria crotonensis a rozmanité zelené kokální řasy. Případně se objevila řada druhů planktonních sinic, v září byla hlavní složkou fytoplanktonu sinice Microcystis viridis spolu s čistomilnějším druhem Chroococcus limneticus a zelenými kokálními řasami rodu Nephrocytium (viz. obrázek). Počátkem října se k sinici M. viridis jako akcesorický druh přidaly rozsivky Fragilaria crotonensis. společenstvo X2 A Y, HI HI P, F? M M, P, C Přehrada v tomto roce sice ještě pořád odpovídala mezotrofii, poměrně silné zastoupení sinic ve druhé polovině léta však indikuje možnou eutrofizaci nádrže. Obr.: Zelená kokální řasa rodu Nephrocytium zajímavý výskyt v nádrži Opatovice Biomasa zooplanktonu byla v průběhu sezóny vyvinutá (pohybuje se v rozsahu 1 až 5 g/m 3, bez výrazného jarního maxima). Jarní zooplankton představují zejména velké dravé buchanky Cyclops vicinus, ke kterým se v květnu připojují perloočky Daphnia galeata; ty zůstávají dominantní složkou biomasy po celý zbytek sezóny. Stejně jako loni zaznamenán výskyt ne příliš časté perloočky Diaphanosoma lacustris. Po celý rok vznášivky Eudiaptomus a běžné druhy vířníků. 15

Boskovice Průhlednost se v roce 2012 nevyznačovala vysokými hodnotami v období clear water, po zbytek sezóny nevybočovala z dlouhodobého průměru. V dubnu převažovala drobná skrytěnka Rhodomonas minuta, v květnu se koncentrace chlorofylu a přiblížila k nule a objevila se zelená kokální řasa Planktosphaeria gelatinosa, která se více prosadila v červnu. V červenci se začaly rozvíjet první sinice, zvláště vláknitý druh Anabaena planctonica. V srpnu biomase opět dominovala zelená řasa Planktosphaeria gelatinosa a sinice Woronichinia naegeliana a Microcystis aeruginosa. V září byla situace podobná, ovšem ve prospěch sinice Microcystis aeruginosa. V říjnu jednoznačně dominoval slabší vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon flos aquae. Oproti roku 2011 došlo k poměrně výraznému zlepšení a nádrž odpovídala horší mezotrofii. společenstvo X3 F F HI F, M, Lo M, Lo, F HI Biomasa zooplanktonu byla rovnoměrně a dobře vyvinutá po celou sezónu (stejně jako loni), maximum v červnu 11 g/m 3 ; od srpna vodní květ. V dubnu tvořili drtivou většinu biomasy zooplanktonu velcí jedinci buchanek (Cyclops vicinus, ojediněle Cyclops strenuus). V květnu a červnu jsou Cyclops na ústupu, v biomase převládají velké (> 1mm) perloočky Daphnia galeata a vznášivky Eudiaptomus gracilis. Červenec, srpen a září byl charakteristický ústupem velkých dafnií, zaznamenán nástup Diaphanosoma a Eudiaptomus. V říjnu návrat velkých dafnií, Eudiaptomus a drobná perloočka Chydorus sphaericus; po celou dobu vodní květ sinic. Zajímavost: v říjnu obrovští jedinci dravého vířníka Asplanchna girodi. Obr.: Buchanka Cyclops strenuus nebývá na nádržích Povodí Moravy příliš častá 16

Znojmo Hubenov Mostiště Vír Opatovice Nová Říše Landštejn Boskovice Slušovice Karolinka Bojkovice Ludkovice Fryšták Koryčany Znojmo Hubenov Mostiště Vír Opatovice Nová Říše Landštejn Boskovice Slušovice Karolinka Bojkovice Ludkovice Fryšták Koryčany Koncentrace chlorofylu a (μg/l) ve vodárenských nádržích spravovaných státním podnikem Povodí Moravy ve směsném vzorku na profilu hráz mg/l 100 90 80 139 Rok 2011 duben květen červen červenec srpen září říjen 70 60 50 40 30 20 10 0 mg/l 100 90 Rok 2012 duben květen červen červenec srpen září říjen 80 70 60 50 40 30 20 10 0 17

Závěr Rok 2012 byl klimaticky zcela odlišný od předchozího roku 2011. Léto bylo suché a teplé. Dal se očekávat větší rozvoj sinic, případně jejich masových květů. Tyto předpoklady se nepotvrdily a sezóna 2012 se podle složení a intenzity rozvoje fytoplanktonu podobala vegetační sezóně 2011. Jako výborné oligotrofní nádrže bylo v tomto roce možno tradičně označit Karolinku a nově také příznivě se vyvíjející Slušovice. Mírné zhoršení se projevilo u Landštejna, který byl tento rok blíže mezotrofii, ke které se také jako obvykle nejvíce blížily přehrady Nová Říše, Opatovice a Koryčany. Slabě eutrofní byl Hubenov, Boskovice, Bojkovice a snad i Znojmo. Jediné opravdu výrazné zhoršení a silný posun k eutrofii jsme zaznamenali u nádrže Ludkovice. Silně eutrofní byl Vír, Mostiště a Fryšták. Opravdu silně se sinice rozmnožily pouze v létě u nádrže Fryšták, ale ani tam se nejednalo o pravý vodní květ dominantní sinicí byla Planktothrix aghardii, která nevytváří pouhým okem viditelné útvary. 18