kulturně-literární revue PANDORA 14/SRPEN 2007
7 Rozhovor Bohumila Grögerová: Jsem přesvědčená o nevyčerpatelnosti zdrojů lidské představivosti a tvořivosti Tematizujeme: experiment 12 úvod Olga Stehlíková: Možnosti a podoby literárního experimentu 18 22 30 38 42 46 48 56 58 60 62 66 68 72 75 82 88 90 94 96 104 108 112 116 124 128 beletrie / obraz Karel Adamus Zdeněk Barborka Jiří Gold Bohumila Grögerová Josef Hiršal Norbert Holub Josef Honys Miloš Horanský Dalibor Chatrný Ariel Jaffé Emil Juliš Jiří Hynek Kocman Běla Kolářová Miroslav Koryčan Ladislav Nebeský Ladislav Novák Alois Nožička Eduard Ovčáček Marian Palla Pavel Rudolf Michal Šanda Josef Štochl Michaela Thelenová Miloslav Topinka Jiří Valoch Petr Váša
132 138 142 143 Václav Vokolek Jan Wojnar Karel Milota Vojmír Vokolek 231 236 Reflexe: Martin Kolář: Carlfriedrich Claus Vendula Fremlová: Michaela Thelenová 145 153 167 170 teorie Josef Hlaváček: Optické básně Jiří Valoch: Pokus o charakteristiky české experimentální básnické tvorby Robert Ibrahim: Poznámky k estetickému artefaktu v experimentální poezii (Na příkladu tvorby Ladislava Nebeského) Marek Miler: Mluvím, tedy jsem (Fónická poezie Ladislava Nováka) 237 239 240 242 244 Recenze Bohumil Fořt: K českému vydání Metzlerova Lexikonu Ivo Harák: Vědomí jazyka; svědomí básně Pavel Horký: Minulost ve mně tepe jako druhé srdce Kateřina Kováčová: Touha je na svém vrcholu verbalizována výkřikem Petr Karlíček: Po ránu mám nejmíň čtyři Moravce 182 edice Kateřina Tošková: Experimentální poezie ve sbírkách, sbornících, činech a činnostech 193 anketa Záměr musí experimentu dát člověk 196 Pan Dora... experimentuje by Pan Dora Slovník základních pojmů a vybraných technik a metod literárního experimentu 211 215 223 225 228 Beletrie: Ondřej Buddeus: Noc očima feny Eva Blažeková: Čo je taký anjel než lícová strana netopiera Jakub Řehák: To dýchá dům Miroslav Baraczek: Poslední slon Ondřej Soukup: Muž bez podstatného jméně
Fónická poezie /CD příloha/ Jiří Gold fónická poezie, čte autor výňatky 1. bez názvu ( možnosti neplatnosti neboli nutnost... ), 15:30 2. bez názvu ( zásady pro činnost ), 3:19 3. ukázka z rozsáhlého textu bez názvu ( zvýšená touha po lásce ), 0:35 Text: Jiří Gold Zvukově upravil: Alois Nožička Původní magnetofonové nahrávky pocházejí z roku 1970. Ladislav Novák fónická poezie 4. Zkapalnění geometra Descarta a jeho další život v kapalném skupenství (1969), 2:18 5. Co je na konci (1969), 4:37 6. Onomatopoická báseň (1962), 0:34 7. Struktura české řeči v českých příslovích (1971), 2:22 Text: Ladislav Novák Hlas: Ladislav Novák, herci Nahrávky pocházejí z autorovy pozůstalosti. Miloslav Topinka Krysí hnízdo 8. Krysí hnízdo, 14:49 Text: Miloslav Topinka Hudba: Krzysztof Topolski Režie a dramaturgie: Lukáš Jiřička Hlas: Petr Stach původní radiofonická kompozice pro PremEdici Radioateliéru Českého rozhlasu 3 Vltava www.rozhlas.cz/radiocustica M. Topinka, K. Topolski, L. Jiřička, P. Stach, 2007 Petr Váša Z cyklu Tom Van Song Situation /Opus in trans-latin/ 9. Intro, 3:13 10. Evolution, 1:34 11. Manifesto, 2:39 Slova, hudba, gesta, pohyby v prostoru; hlas, pískání, mlaskání, tleskání, luskání, údery do hrudi, břicha a stehen, dupání; údery do kovové konstrukce u vchodu na pódium, do židle a židlí do podlahy: Petr Váša Zvuk: Jakub Hybler Zvuková úprava: Petr Zavadil Produkce: Petr Váša Z alba Fysipos Live 2006 nahráno živě v divadle Alfréd ve dvoře, Praha, 8. a 9. října 2006 Vojmír Vokolek Hlad ve světě, čte autor 12. Hlad ve světě, 28:12 Zvukový záznam fónické poezie s titulem Hlad ve světě je auditivním průvodcem ke stejnojmenné kostelní fresce v Rozhovicích ze 70. let. Text: Vojmír Vokolek Režie: Markéta Jahodová Redaktor: Jiří Vondráček Zvukový mistr: Roman Špála Zvukový záznam byl odvysílán dne 6. 10. 1993 v pořadu Lis tří bratří z cyklu Schůzky s literaturou stanice Českého rozhlasu 3 Vltava.
Karel Adamus Karel Adamus Karel Adamus Hold šlépějím, 1973, pár bot číslo 42 a kameny Báseň na klíč, 1973, koláž a objekt, 19,5 x 17 cm 18 Peripatetická báseň Kroky, 1988, kresba tuší, 30 x 30 cm 19
Jiří Gold Jiří Gold 36 scénář Kandidaturou Jiří Gold (*17. 1. 1936 v Ostravě), básník, filmový dramaturg, scenárista a režisér, žije v Praze. Vystudoval dramaturgii na FAMU v Praze. V letech 1962 1991 působil jako dramaturg v Krátkém filmu v Praze, posléze do r. 2003 jako dramaturg v Č(s)T. Natočil řadu krátkých filmů a televizních pořadů. Mimo jiné je autorem tetralogie krátkých filmů (1966 1969), vč. experimentálního snímku Rafel Mai Amech Izabi Almi! (1969) a dokumentu o Emilu Julišovi (Nevyhnutelnosti Emila Juliše, 1998). Básnicky debutoval v časopise Kultura (1957), posléze publikoval v magazínech Fotografie, Květen, Plamen, Host do domu aj., po r. 1989 v Literárních novinách, Tvaru, Psím víně aj.; obtýdeník Tvar přinesl výběr z jeho rukopisné sbírky textových koláží Knihy realit (Tvary 1/2001). Knižně publikoval sbírky básní Nebe jasně zelené (1964), Minotaurus (1967), Noci dní (1994), Samospád samoty (1998), Mezery v mlčení (1998), Sutě: písky: drtě (2000), Ze dna na den (2003) a in vento scribere (2004). Řada jeho experimentálních textů z 60. 80. let zůstává v rukopise. 37
Josef Hiršal Josef Hiršal Josef Hiršal koláž, A2, 1992 42 koláž, A3, 1992 43
Josef Honys Josef Honys Josef Honys Manifest nic ismu. Předpokladem produkce nic ismu je nepregnantnost díla. Uměleckým vrcholem nic ismu je produkce ničeho Nic v ničem může provozovat nikdo. v ničem. V našem současném světě neuskutečnitelná. Nic v něčem může vnímat někdo. Samozřejmě tak, Nic ismus je postaven na postupném dosahování že vnímá něco, co po vyloučení všeho něčeho dá nic. tohoto ideálu. Vedou k němu dvě cesty: Něco v ničem může někdo provozovat a sledovat jen 1./ Produkce ničeho v něčem. ve zvláštním případě. Takový případ je zahrnut do 2./ Produkce něčeho v ničem. kategorie pseudo nicismu. Obvykle bývá definováno nic jako takový opak něče- Je to varianta, v níž někdo, aby zobrazil nic v ně- ho, který není něco. Je to absolutní nic. Nedosažitelné. čem, použije modelu ničeho, tedy něco, které dle Prozatím. dohody má být vnímáno, ale přitom považováno za Nic ismus předpokládá současnou existenci ničeho, nic. Takovým modelem tedy dokážeme zobrazit nic které obsahuje alespoň nepatrnou část něčeho, tedy v něčem, ale také něco v ničem. Tak také může někdo něco. Právě tak něco musí obsahovat nepatrnou část provozovat nic v ničem. Je v tom jistý rozpor s před- ničeho, tedy nic. chozími dogmaty, nic však neznamená. Model ničeho Nic ismus tvrdí, že každé něco se vyskytuje ve v ničem má zde stejný rozsah jako něco v něčem. společenství ničeho a každé nic ve společenství V pseudo nicismu je tedy možno zobrazovat nic s něčím. Absolutní nic nevnímáme. Absolutní nic je v libovolné velikosti, v libovolném tvaru, v měřitelných neměřitelné. rozměrech, vztažných k něčemu. Protože je zde možno Nic, jako část něčeho, je právě to, co z něčeho nevní- porovnávat mohutnost ničeho ve vztahu k něčemu, máme, stejně tak něco, jako část ničeho, je to, co můžeme velmi přesně hodnotit i cenu díla. Vycházíme z ničeho vnímáme. při tom z věty, dle níž čím více je ničeho v něčem, tím Nic, jako část něčeho, je základem pro kriterium niče- větší je hodnota s hlediska nic ismu. ho jako části něčeho. Rozhodný je poměr mezi něčím Modelujeme-li projev ničeho v ničem, vycházíme a ničím, mezi ničím a něčím. Čím větší je podíl ničeho z předpokladu, že nic, v němž provozujeme něco, je v něčem, tím méně je něčeho v ničem, tím větší hodno- něco, co považujeme za nic. tu má dílo s hlediska nic ismu. V nic ismu nemusíme vždy modelovat projev ničeho v něčem. Postavíme diváka před něco a nic přenechá- texty, 60. léta, čtvrtka, papír, 62 x 45 cm Také něco, co v něčem nezanechá stopu, je možno považovat za jisté relativní nic. me jeho vnímání. To už není pseudo nic ismus. Vycházíme z toho, co již bez názvu Také něco, co v něčem zanechá stopu nepostřeh- bylo řečeno, že nic v něčem může vnímat někdo. nutelnou smyslům, je možno považovat za jisté 48 relativní nic. J. Honys 49
Josef Honys Josef Honys 54 Josef Honys (10. 11. 1919 v Jičíně 24. 6. 1969 v Ústí nad Labem), experimentální básník, výtvarník, autor akcí. Vystudoval pedagogickou fakultu, obor matematika-výtvarná výchova, pracoval jako učitel, úředník, dělník, reklamní grafik, horolezecký kaskadér. Experimentální tvorbou se zabýval již od 2. pol. 30. let. Převážně během 60. let vytvářel koláže, asambláže, seriáže, alchymáže, muchláže a básně-obrazy, surrealistické záznamy hypnagogických vizí, zaměřoval se deformaci a formaci různých typů písma a fenomén čáry. Jeho práce otiskovaly dobové časopisy, např. Sešity, Dialog, Host do domu. V rámci mezinárodního hnutí experimentální poezie se zúčastnil řady kolektivních výstav doma i v zahraničí, včetně expozic Obraz a písmo (1966), Nová citlivost (1968) a, posmrtně, Báseň obraz gesto zvuk (1997). Honysův cyklus Hra na čáru byl představen ve Viole v Praze v rámci pořadu Bestiarium (1966); jeho texty jsou součástí obou antologií experimentální poezie, které připravila stejně jako zmíněný pořad autorská dvojice Hiršal-Grögerová. Posmrtnou výstavu Setkání šicího stroje s lokomotivou z díla Josefa Honyse a Josefa Hampla přinesla Gallery v Praze (2007). Honysovy literární a literárně-výtvarné práce zůstávají v rukopisné pozůstalosti, včetně několika básnických cyklů, poémy Věštírna na nebi (1941) a básnické sbírky Nesmelián, aneb do experimentálního textu vstup nesmělý (1968), kterou připravoval k vydání v nakl. Dialog Jindřich Procházka. Děkujeme Gallery za poskytnutí fotografií z výstavy Josefa Honyse a PhDr. Pohnertové za zpřístupnění literární pozůstalosti jejího otce. 55
Běla Kolářová Běla Kolářová 70 umělý negativ, poč. 60. let Drátky, umělý negativ, poč. 60. let Běla Kolářová (*24. 3. 1923 v Terezíně), fotografka, kolážistka, grafička. Vystudovala soukromou obchodní školu a pracovala v Knihkupeckém a tiskařském družstvu Mladé proudy. Po jeho zavření nacisty v roce 1943odešla pracovat do Baťových závodů ve Zlíně, čímž se vyhnula totálnímu nasazení. Tam se v roce 1944 setkala s Jiřím Kolářem. V 2. pol. 20. let se začala se věnovat fotografii, posléze lepené koláži a asambláži. Poprvé vystavovala r. 1962 v pražském Mánesu (kolektivní výstava Nová jména ve fotografii), pak 1964 se skupinou Křižovatka, kterou spoluzaložila (1963). První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí. V roce 1979 Kolářovi odjeli na roční studijní pobyt do západního Berlína, ale nebylo jim povoleno se vrátit, usadili se tedy v Paříži. Běla Kolářová se v roce 1981 vrátila do Prahy, úřady jí až do roku 1985 nepovolily odjet za manželem. Po listopadu 1989 Kolářovi začali navštěvovat Prahu, a v roce 1999 se definitivně vrátili. Běla Kolářová vystavovala Litoměřicích, Brně, Pardubicích, v roce 2004 v Museu Amose Andersona v Helsinkách, krátce předtím (2003 04) v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově, roku 2006 ve Veletržním paláci v Praze. Její díla, fotografie, koláže a asambláže, jsou součástí sbírek Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a mnoha dalších domácích i světových galerií. umělý negativ, poč. 60. let 71
Eduard Ovčáček Eduard Ovčáček Eduard Ovčáček 90 Malý individualista, 1963 (Fonetický slovník a mechanické básně1962 1964) Před ústím hlavně (Lekce velkého A, 21. srpen 1968) Schůzka pěti velkých A (Lekce velkého A, 21. srpen 1968) 91
Michal Šanda Michal Šanda Michal Šanda Bílá vrána bez názvu Černá ovce 104 105
Miloslav Topinka Miloslav Topinka Miloslav Topinka Prázdno Dopis obydlí (co peří má) Jinde / odjinud 116 117
Amy Kulturně-literární revue PANDORA č. 14 / červenec 2007 vydává dvakrát ročně občanské sdružení Nad Labem v Ústí nad Labem Šéfredaktor: Kateřina Tošková Redakční okruh: Olga Stehlíková, Jiří Koten, Jan Tlustý, Pavel Horký, Filip Doubrava Korektury: Olga Stehlíková, Kateřina Tošková Grafická úprava: Jiří Hanek tisk: www.ustecketiskarny.cz Tematizujeme: experiment Tematická část vnikla ve spolupráci s internetovým Almanachem Wagon (www.almanachwagon.cz), na jehož webových stránkách je také v rozšířené verzi publikována. Editorka tématu: Olga Stehlíková Grafické podklady zpracoval: Vlastimil Bret Adresa redakce: Martin Kolář o. s. Nad Labem Velká hradební 55 400 01 Ústí nad Labem E-mail: pandora@email.cz Náklad: 300 výtisků Poděkování: Janu Šulcovi a Evě Krátké za cenné rady, tipy a kontakty a briskní podání pomocné ruky, Jiřímu Kubovému, Martinu Kolářovi a Ladislavu Nebeskému za všestrannou spolupráci, autorům a jejich blízkým za poskytnuté příspěvky, Vlastíkovi za trpělivost a čas strávený nejen nad experimentem, Honzovi za focení a všem ostatním za zájem a podporu, bez nichž by bylo naše úsilí nesmyslné. Kulturně-literární revue Pandora vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky a finančních zdrojů členů redakce Evidenční číslo MK ČR: E 16368 ISSN 1801-6782