Jaderná fúze. Jednotka pro globální spotřebu energie 1Q = 1.05 10 21 J 2000 Q ročně (malá hustota) Σ 1850 1950 - Σ 1950 2050 -



Podobné dokumenty
vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) JET 11) ITER

Interakce laserového impulsu s plazmatem v souvislosti s inerciální fúzí zapálenou rázovou vlnou

Jaderná fúze. Jednotka pro globální spotřebu energie 1Q = J 2000 Q ročně (malá hustota)

Možné přístupy k realizaci termojaderné syntézy

Rozměr a složení atomových jader

Svět a poptávka po energii

Termonukleární fúze Autoři: Matěj Oliva, Valeriyj Šlovikov, Matouš Verner Datum: Místo: Temešvár Jarní škola mladých autorů

Monitorovací indikátor: Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19

Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů)

Měření hustoty plazmatu interferometrickou metodou na Tokamaku GOLEM.

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

PRINCIP TERMOJADERNÉ FÚZE

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Standardní model a kvark-gluonové plazma

Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta. Stanislav Valenta. Jaderná fúze a její využití v energetice

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

Atomové jádro, elektronový obal

Budoucnost energetiky: jaderná fúze

Urychlovače nabitých částic

Vojtěch Hrubý: Esej pro předmět Seminář EVF

Generace vysocevýkonných laserových impulzů a jejich aplikace

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

ŘÍZENÁ TERMOJADERNÁ SYNTÉZA

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

ÚVOD DO JADERNÉ FYZIKY ATOMOVÉ JÁDRO

Energetické zdroje budoucnosti

Relativistická dynamika

IONTOVÉ ZDROJE. Účel. Požadavky. Elektronové zdroje. Iontové zdroje. Princip:

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Atomová a jaderná fyzika

2. Atomové jádro a jeho stabilita

Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/

ÚVOD DO JADERNÉ FYZIKY ATOMOVÉ JÁDRO

Elektroenergetika 1. Jaderné elektrárny

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

FYZIKA ATOMOVÉHO JÁDRA

29. Atomové jádro a jaderné reakce

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

6.3.5 Radioaktivita. Předpoklady: Graf závislosti vazebné energie na počtu částic v jádře pro částice z minulé hodiny

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

Příklady Kosmické záření

Urychlovačem řízené transmutační systémy (ADS - Accelerator driven systems)

Mezony π, mezony K, mezony η, η, bosony 1

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu

Fúzní horská dráha Experiment: Zkuste s kamarádem fúzovat jádra (zmagnetizovaná kuličková

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Užití mikrovlnné techniky v termojaderné fúzi. A. Křivská 1,2. Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Česká republika

Jaderná fúze budoucnost energetiky

Spektrometrie záření gama

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Hmotnostní spektrometrie

Fyzika pro 6.ročník. mezipředmětové vztahy. výstupy okruh učivo dílčí kompetence. poznámky. Ch8 - atom

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Jaderná vazebná energie

Chemické složení vesmíru

INTERAKCE IONTŮ S POVRCHY II.

POZOR! NÍŽE UVEDENÁ DATA MAJÍ OBČAS POLITICKÝ CHARAKTER. AUTOR NENÍ OCHOTEN DÁT ZA UVÁDĚNÁ DATA RUKU DO OHNĚ.

ENERGIE a její přeměny

Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití. Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C

JADERNÁ ENERGIE. Jaderné reakce, které slouží k uvolňování jaderné energie, jsou jaderná syntéza a jaderné štěpení.

Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy

Lukáš Feřt SPŠ dopravní, Plzeň, Karlovarská 99,

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL

Úvod do moderní fyziky. lekce 5 energie z jádra

Světlo jako elektromagnetické záření

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

Stavba atomu: Atomové jádro

4.4.9 Energie z jader

Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, katedra fyziky

Studium produkce neutronů v tříštivých reakcích a jejich využití pro transmutaci jaderného odpadu

Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Měření absorbce záření gama

Petr Muzikář

DUM č. 15 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

3. Radioaktivita. Při radioaktivní přeměně se uvolňuje energie. X Y + n částic. Základní hmotnostní podmínka radioaktivity: M(X) > M(Y) + M(ČÁSTIC)

VY_32_INOVACE_251. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky

Elektroenergetika 1. Jaderné elektrárny

Pozitron teoretická předpověď

ŠTĚPNÁ REAKCE (JADERNÁ ENERGIE)

Fyzika. 8. ročník. LÁTKY A TĚLESA měřené veličiny. značky a jednotky fyzikálních veličin

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

ATOMOVÉ JÁDRO A JEHO STRUKTURA. Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno

Elektronová Mikroskopie SEM

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 9. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Fyzika pro 6.ročník. výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly

Středoškolská technika Termonukleární reaktory

Transkript:

Jaderná fúze Problém energie Jednotka pro globální spotřebu energie 1Q = 1.05 10 21 J Slunce zem Světová spotřeba energie 2000 Q ročně (malá hustota) Zásoby uhlí ~100 Q, zásoby ropy do 1850 0.004 Q/rok Σ 1850 1950 - Σ 1950 2050 - ~11 Q 4 Q 40 Q Sluneční elektrárna problém s malou hustotou energie Celková energie generovaná za dobu života η = -------------------------------------------------------------- Spotřeba energie na výstavbu U orbitálních stanic je problém dosáhnout η >1 Obecně pro nízkou koncentraci energie je nízká teplota výhodou sluneční ohřev vhodný, ne ale výroba páry FU 1

Vazebná energie na nukleon Fúzní reakce Pro malá Z fúze Pro velká Z štěpení Nejstabilnější jádro Z=26 železo (A=56) Fúzní reakce má malý účinný průřez - 10 6 -krát menší než účinný průřez pro elastické srážky (σ f ~ 10 6 σ e ) Energii tedy nelze vyrábět pomocí svazku urychlených iontů energie se mění na teplo bez výrazného fuzního výtěžku DT reakce má nejnižší práh D + T 4 He + n + 17.6 MeV ( 4 He - α částice) 340 GJ/g paliva 1 g DT paliva 4.5 g 235 U 10 t uhlí ε α m n = ε n m a tedy ε α = 3.5 MeV, ε n = 14.1 MeV α T v přírodě není, ale lze ho vyrobit z Li n + 6 Li 4 He (2.1 MeV) + T (2.7 MeV) ` n + 7 Li 4 He + n + T 2.47 MeV Li v plášti reaktoru T - β rozpad τ 1/2 = 13.5 roku FU 2

Vysoká energie neutronu 1. stěna problém + problém stínění reaktoru + radioaktivní odpad DD reakce jen pomalé neutrony, ale vyšší práh a menší energetický výtěžek T + p + 4 MeV D + D 3 He + n + 3.27 MeV Reakce s 3 He D + 3 He 4 He + p + 18,3 MeV (jen nabité produkty, ale 3 He na zemi není, je na měsíci) Neutrony jen od DD reakce a od sekundárního T Bezneutronová fúze (3. generace zápalná teplota > 100 kev) H+ B = 3 He+ 8.7 MeV 11 4 5 2 H+ Li = He+ He+ 4 MeV žádná radioaktivita 6 3 4 3 2 2 I pro DT reakci nutná vysoká teplota T i ~5-10 kev (ideální zápalná teplota 4,3 kev) Alternativa mionová katalýza fúze Mion 207x těžší než elektron, jinak velmi podobné vlastnosti, zmenšení potenciální bariery v mezomolekule DTµ, fúze probíhá při pokojové teplotě µ Problémy počet syntéz na 1 µ τ 1/2 2.2 µ s, 0.8% µ zůstane vázáno na α částici energie na generaci µ je dnes 6 GeV (ač m µ c 2 = 105 MeV), je třeba ji zmenšit na 1.5 GeV intenzita zdroje 5 10 14 µ/s - v budoucnu lze očekávat dosažení této intenzity FU 3

Energetická bilance fúze E TS = ¼ n 2 σv ε S τ 1 ( 4 v S ) E Q TS = E E B + p E B ztráty zářením = α B n 2 T 1/2 τ E p energie plazmatu = 2(3/2 n k B T) η (E TS +E B +E p ) E p + E B Q 1/η -1 = 1/(1/3)-1 = 2 Volba η = 1/3 Lawson n T Q = τ σ ε f ( nτ, T) 1/2 3k T + α T nτ = T = 10 kev (1.16 10 8 K) B B n τ 10 14 cm -3 s Lawsonovo kritérium 2 základní možnosti n ~ 10 14 cm -3, τ ~ 1 s magnetické udržení n ~ 10 23 cm -3, τ ~ 10-9 s - inerciální udržení (méně častá střední varianta n ~ 10 18 cm -3, τ ~ 10-4 s pinč husté zmagnetované plazma) FU 4

Magnetické udržení (stabilita, ohřev) Uzavřené systémy (kink ) o Stelarátory rovnovážná konfigurace, vnější šroubovité vodiče na obr. schéma Wendelstein 7X o Tokamaky transformátor, kde plasma funguje jako sekundár, silný vnitřní proud, ohřev, udržení (poloidální pole) 5 velkých tokamaků (0.5 2 G$) 80. léta TFTR USA, JET EU(UK), JT-60 (Japonsko), TORE Supra (Francie), T-15 (Rusko) Ohmický ohřev (~T -3/2 ), dodatečný ohřev (neutrální atomy paliva, centimetrové vlny) ITER mezinárodní projekt - Cadarache (Francie) >10 G, spuštění 2020? o Multipóly o Zařízení s relativistickým svazkem (Astron) FU 5

Magnetická zrcadla jednoduchá jsou nestabilní - baseballová cívka lepší Pinč (pinch) o z-pinch 2 2 n kbt = ε 0 c B / 2 tlaková rovnováha I B = 2 2π r ε c pole proudu 0 Benettova podmínka pinče I 2 = 2 10 7 N k B T (N = π r 2 n) nestability hlavně zaškrcení (sausage instability) mikropinče o θ- pinč lineární, toroidální překvapivě hodně stabilní Největší z-pinč - Z-machine (Sandia Nat. Lab., USA) produkuje > 1 MJ v rentgenovém záření, puls ~100 ns systém drátků tvořících stěnu válce komprimující se kavita, uvnitř terčík, nepřímo hnaná inerciální fúze FU 6

Inerciální fúze (mikrovýbuch) Počet reakcí fúze v 1 objemu n d n = N DNT σ v d t v t = 0 n = 0 N D = N T = N 0 /2 N 0 ( ) = Ψ ( t) n t 2 2 N0 dψ N = 0 σ v 1 2 dt 4 d dt N Ψ - relativní vyhoření paliva 0 ( Ψ ) 1 N0 1 N0 = σ v 1 = σ v τ 1 Ψ 2 1 Ψ 2 2 Ψ 1 Ψ = ρ 2,5m p FU 7

Doba udržení R Ψ ρr σ v ρr τ = = 3cs 1 Ψ 5mp 3cs H B při T i = 20 kev je H B = 6.3 g/cm 2 ρr Ψ = ρr + H B H B Ψ = 1 ρr = 3 g/cm 3 2 2 Mikrovýbuch 1 mg zreaguje 340 MJ (odpovídá ~75 kg TNT) M ( ρr) 3 4π 4π = 3 mg = ρr = ρ 200 g/cm 3 3 ρ 3 3 2 DT 3 ( ρsolid 0.25 g / cm ) ter 17.6 MeV 17.6 MeV η max Ψ Ψ = 580 Ψ 190 4 3 k 6 5keV 2 BT velké ρ sférická kumulace (? symetrie, stabilita) FU 8

Tenká slupka s poměrem tloušťky stěny d k poloměru R uvnitř DT-plyn nebo DT-led Fáze inerciální fúze Ablace Imploze a komprese Zapálení (ignition) malá část (central hot spot) paliva ρ > 10 g/cm 3, T > 5 kev (jiskra - spark ignition) Šíření vlny termojad. hoření v hustém ρ > 100 g/cm 3 palivu Zdroje energie (drivery) Lasery - nejrozvinutější, drahé, malá účinnost dlouhé λ energie do rychlých elektronů, ne do tepla používá se 3-harmonická Nd laserů (pro IFE diodové čepání), KrF laser Lehké ionty - laciné, vysoká η, transport, fokusace Z-Pinch Z-machine Sandia National Laboratory, USA Těžké ionty perspektivní nelze zkoušet na malém zařízení d/r ~ 10 100 (aspekt) FU 9

Typy inerciální fúze Přímá (přímo hnaná) - energie driverů působí ablací vysoká účinnost η špatná stabilita Nepřímá (nepřímo hnaná) - energie driveru se transformuje na rtg záření a to působí ablací vysoká stabilita malá účinnost vývoj zbraní Fast ignition v obou schématech možné, rychlé dodání energie stlačenému palivu, většnou se předpokladá, že energii dodá piko- či femtosekundový (CPA) laserový puls Energie laseru se musí předat elektronům či iontům, které ohřejí stlačené palivo, elektrony výhodné přiblížit oblast absorpce k stlačenému palivy (terč se zlatým kuželem) Varianta ohřev rázovou vlnou (shock ignition) FU 10

Experimentální zařízení (Nd-lasery) Nova 60 kj v λ/3 (LLNL) ~ 3 ns nepřímá (< 10 svazků) - rozebrána Omega 45 kj v 60 svazcích (Univ. Rochester) přímá Dnes Omega EP pro fast ignition (a shock ignition) NIF dokončena 2009 (LLNL) 1.8 MJ, 4 10 9 $, 10 ns, tvarovaný impuls aplikace: zbraně; vysoký tok neutronů materiály, HEDP podobný laser LMJ nedaleko Bordeaux dokončení 2015 FU 11

Další aplikace interakce výkonových laserů X zdroj X-ray laser astrofyzikální model (modelování astrofyzikálních jevů v laboratoři) atomová fyzika v extrémních podmínkách fyzika vysokých hustot energie (HEDP - high energy density physics) Reaktor pro inerciální fúzi ~ 10 m Li-stínění odvod energie stínění množení T první konstrukční stěna vysoký tok n na obr. studie HYLIFE-II (HIF elektrárna) FU 12