Obsah: 1. Screeneři základní představení:...2 2. Výukové exkurze:...2 3. Klíčové dovednosti:...2 4. Klíčové stroje:...3 5. Klíčové technologie:...3 6. Klíčové inovace:...4 7. Klíčové tradice:...4 8. Učitelé odborných předmětů:...5 9. Soutěže zručnosti:...5 10. Podnikání absolventů:...6 11. Selektivní podpora nadaným žákům:...6
Screening TRUHLÁŘ 1. Screeneři základní představení: Ing. Petr Lacina (školství) Vyučil se opravářem sportovních potřeb. Po maturitě vystudoval pedagogickou fakultu a pracoval jako učitel, pedagogický pracovník a metodik. Dlouhá léta působil jako vedoucí odb. ref. v učňovském školství, později jako zástupce ředitele v SOU. V letech 1990 1997 a 2002 2008 působil jako ředitel SOU. V mezidobí působil jako ředitel odboru střed. Školství na MŠMT. Byl viceprezidentem pro školství Unie ZSČR a předsedou sdružení učňovských zařízení. Jan Forman (JOFO s.r.o.) Podniká v oblasti umělecké kovovýroby, kterou v roce 2009 rozšířil o oblast interiérů byla zřízena truhlárna a přijati 3 truhláři. Má poznatky z oboru a úzce spolupracuje s absolventy oboru truhlář. Miloš Říha (OSVČ) Vyučil se v oboru tesař a od roku 1991 podniká jako truhlář. 2. Výukové exkurze: Výukové exkurze jsou jednou z možností, jak rozšířit vědomosti žáků i učňů, a to za předpokladu, že jsou exkurze vhodně vedeny a připraveny. Pro obor truhlář je možností absolvovat výukové exkurze celá řada, přičemž při uzpůsobení rozsahu a obsahu výkladu během exkurze mohou být vhodné i pro žáky posledních ročníků základních škol. Jedná se hlavně o exkurze na akcích typu Schola Pragensis, Jarmark řemesel, For Habitat, For Arch, Bohemia Ugnum, Interiér, Uměleckoprůmyslové muzeum. Poznat je dobré i problematiku prvotního zpracování a těžby dřeva (les a pěstování dřeva), restaurování dobového nábytku, designerské ateliery (tvorba nábytku), historický objekt s dobovým zařízením (hrady, zámky), řezbářská dílna nebo sochařský atelier. Učni pak mohou vedle již zmiňovaných akcí a míst absolvovat i specializovanější exkurze do modelářské dílny, průmyslové výrobny nábytku, arboreta (cizokrajné dřeviny), truhlářská dílna. Exkurze může být velice přínosným doplňkem výuky, pokud žákům nabídne něco nového, například prostředí, které ve škole nemají: lakovna, sušička dřeva, CNC stroje atp. nebo nové trendy v designu či technologiích. Exkurze musí být dobře připravena, je vhodné předem prostředí projít, zda je skutečně vhodné pro žáky. Škola by se měla snažit najít provoz, který sama nemá a prohlídku absolvovat v době, kdy žáci danou výrobu nebo technologie mají ve škole. Ideální je také, když si žáci během exkurze mohou některé postupy sami vyzkoušet. 3. Klíčové dovednosti: Kladně screeneři hodnotí znalosti žáků v těchto dovednostech: 1. řezání, 2. vrtání, šroubování, 3. údržba nářadí (broušení nástrojů) 4. schopnost samostatně řešit běžné pracovní problémy 5. stanovení přiměřených pracovních cílů, 6. odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, 7. práce s PC, 8. zhotovení základních truhlářských výrobků, 9. znalost a dodržování BOZP Všechny zmiňované dovednosti zvládají učni díky vhodné výuce. Mají také celkem dobrou představivost. Průměrně žáci zvládají: 1. znalost pravidel normalizace a standardizace při zpracování technické dokumentace, 2. znalost zákonů, práce v souladu s morálními principy, 3. základní měření délky, výšky, úhly, 4. dlabání
5. broušení leštění, 6. lepení, 7. provedení základního výkresu podle zaměření prostoru. Žáci neumí základy geometrie, nejsou dostatečně precizní a přesní, mají málo praxe, nejsou samostatní. Žákům zásadně schází nebo nezvládají: 1. čtení technického výkresu, 2. povrchová úprava lakování, voskování, napouštění oleji, 3. píle, 4. rozhodování, 5. umění srozumitelně vyjádřit myšlenky. Screeneři se shodují, že v případě praktických dovedností žákům schází praxe a možnost vyzkoušet si všechny postupy a technologie. Pokud se mají nedostatky řešit, je třeba neustále všechny dovednosti procvičovat, podporovat krátkodobé stáže žáků i v zahraničí, podpořit výuku a dbát na to, aby si žáci v praxi dostatečně osvojili všechny postupy. 4. Klíčové stroje: Mezi klíčové stroje a nástroje, které žáci ovládají, patří: 1. elektrické ruční nářadí, 2. tloušťkovací a srovnávací frézy, 3. formátovací pila, 4. stolní a pásová pila, 5. kotoučová a pásová bruska, 6. hoblovka s protahem, 7. vrtačky (stolní, sloupové, sukovací) Žáci mají s těmito nástroji dostatek praxe ve škole. Absolventi jen průměrně zvládají: 1. dlabačky, 2. spodní frézku. Průměrné výsledky jsou dány malou praxí, nedostatkem strojů a nástrojů ve škole nebo jejich zastaráním. Nezvládají: 1. soustruh, 2. kolíkovačku, 3. ruční horní frézku, 4. olepovačku. Některé z těchto nástrojů se vůbec nevyučují nebo jen velice málo, škola nemá prostředky na jejich provoz. Screeneři se shodují, že je třeba prohloubit jak znalosti, tak zkušenosti učňů. Je nutné vybavit školy dostatečným počtem nářadí, strojů a materiálu, je třeba investovat do moderních technologií a zaměřit se na systém školení pro instruktory z podniků, kteří vedou žáky na podnikových pracovištích. 5. Klíčové technologie: Hodnocení úrovně žáků v technologiích, které jsou pro obor truhlář klíčové, dopadlo spíše průměrně, což je způsobeno nedostatkem praxe. Žáci podle screenerů spíše ovládají: 1. řezání, 2. hoblování, 3. znalost základních a speciálních strojů používaných při výrobě truhlářských výrobků a jejich obsluze, 4. strojní způsoby obrábění a dělení materiálů, údržbu a ošetřování strojů a volbu nástrojů, 5. měřicí technika. Jedná se o technologie, které žáci ve škole procvičují, a tudíž je bez větších problémů zvládají. Průměrně ovládají:
1. broušení, 2. dlabání, vrtání, 3. olepování hran, 4. frézování, 5. lepení, 6. členění a klasifikace používaných materiálů, 7. technologické pracovní postupy, 8. technologie spojování materiálů, kompletace a montáž výrobků, 9. technologie povrchových úprav výrobků, 10. technologie výroby nábytku a jeho realizace v objektech technologického tváření, lepení desek. Žáci mají obecně méně praxe než by bylo žádoucí, což se projevuje zvláště při náročnějších činnostech. To má za následek nepřesnost, horší zvládnutí úkonů. Mnohdy žáci technologie zvládají teoreticky, ale prakticky už mnohem méně. Učni nezvládají: 1. lakování, 2. sesazování dýh, 3. lisování, 4. leštění povrchů laků, 5. opravy a renovace výrobků, balení, skladován a expedice. Screeneři se shodují, že žákům chybí dostatečná praxe a mají o zmiňovaných technologiích malé povědomí. Doporučují více praxe na strojích a při specializovaných technologiích, nechat žáky pracovat i na složitějších projektech, aby si měli možnost dostatečně veškeré technologie vyzkoušet v praxi. Znamená to ovšem nákup moderního technologického vybavení a vybavení samostatné dílny a každého pracoviště žáka. Objevil se zde také návrh uhradit náklady podnikateli, který umožní žákům stáž v provozu, který škola nemůže zajistit. Screeneři doporučují školám více pracovat na zakázkách, učit žáky samostatnosti, proškolovat žáky i učitele. 6. Klíčové inovace: Klíčové inovace v oboru truhlář jsou pro školu natolik nákladné, že žáci nemají většinou vůbec příležitost si je osvojit: 1. CNC stroje, 2. olepovací stroje, 3. laserová měřidla, 4. nástroje na obrábění dřeva. Učiliště nejsou dostatečně vybavena potřebnou technikou, přitom pro práci truhláře je zvládnutí těchto inovativních postupů v praxi nezbytné. Screeneři shodně upozorňují na nutnost vybavit dílny ve školách, aby žáci zvládli alespoň základy práce s nimi. 7. Klíčové tradice: V případě klíčových tradic žáci téměř bez problémů zvládají základní úkony, jako jsou: 1. ruční práce s pilou, 2. ruční práce s dlátem, 3. ruční práce s hoblíkem. Na ruční obrábění se ve škole klade poměrně velký důraz, Průměrně zvládají: 1. lepení, 2. moření, 3. tradiční truhlářské spoje. V tomto případě se jedná o náročnější práci vyžadující přesnost a preciznost, kterou žáci mnohdy nemají. Chybí jim také potřebné znalosti. Žáci nezvládají: 1. povrchové úpravy,
2. ornamentální sesazenky z dýhy, 3. šeláková polytura, 4. plošné řezby. Tyto technologie se skoro nebo vůbec nevyučují a žáci nemají pro jejich zvládnutí potřebné znalosti. Žáci tak nejsou schopni vyrobit složitější ornamenty např. na stolových deskách, dokončit tradiční povrchovou úpravu nebo vyrobit tradiční lidový nábytek s jednoduchými řezbami. Screeneři doporučují zvýšit požadavek na přesnost a preciznost při výrobě, vyučovat třeba i asijské truhlářské spoje, které vynikají precizností. Učitelé by se měli žákům snažit vštípit cit pro kresbu dřeva a jeho barvu a podobně. 8. Učitelé odborných předmětů: Screeneři se shodují, že učitelé odborných předmětů by měli mít bohaté praktické zkušenosti, zvládat technická zařízení a plně ovládat používání systémových metod a postupů, umět nadchnout žáky pro obor a připravit je na samostatnost a odpovědnost. Měl by naprosto bez problémů umět získávat, analyzovat a organizovat informace a předávat je dál, obohacené o své myšlenky. Měl by zvládat plánování a organizaci práce a aktivit, neměly by mu dělat problém logické úvahy a řešení problémů, ani sociální a personální vztahy. Učitelé odborného výcviku mají více než dvojnásobný počet pracovních hodin v týdnu než učitelé odborných předmětů. Učitel odborného výcviku je ovšem i v případě, že má vysokoškolské vzdělání, hodnocen o 2 platové třídy níž. Kompetence pedagogů by pomohlo zlepšit neustálé vzdělávání a pro učitele odborného výcviku by bylo vhodné zvážit bakalářské studium na VŠ, případně na vyšší odborné škole. U všech učitelů odborných předmětů by mělo být povinné studium cizích jazyků a IT. 9. Soutěže zručnosti: V dnešní době v tomto oboru existuje jen několik málo soutěží : 1. For Habitat, 2. soutěže mezi školami nebo v rámci školy. Přitom soutěže žáky motivují ke kvalitnější práci, k samostatnému rozhodování o správném postupu, musí zvládnout čtení výkresu, časový limit soutěže a práci v novém prostředí, což jsou velice dobré zkušenosti. Mají navíc možnost porovnat svůj výkon s žáky jiných škol. Výběr soutěží je bohužel malý a v některých soutěžích jsou dokonce žákům dodávány nekvalitně zpracované polotovary nebo výkresová dokumentace obsahující chyby. Screeneři doporučují tyto finálové úkoly a postupový klíč soutěží: A) Školní úroveň: soutěž ve skupině 1. kolo (žáci 2. ročníků) soutěž ročníku 2. kolo (únor) Krajská úroveň: soutěž žáků (dvojic) vítězů školních kol v rámci regionu (květen) Celostátní úroveň: vítězové krajů (září žáci 3. ročníků) B) U zkušenějších žáků výroba kompletního výrobku, který jde k něčemu použít. Doporuční členové odborné hodnotící komise soutěže: - zástupce cechu truhlářů, - zástupce HK, - zástupce výrobců, - zástupce zřizovatele škol, - pedagogové, - podnikatelé nebo živnostníci v oboru, - člověk s uměleckým cítěním nebo designér, - publicista, novinář.
Mezinárodní soutěže význam mají, žáci dostanou příležitost porovnat zdatnost a úroveň znalostí, mohou se seznámit s novými trendy a technologiemi. Negativní mohou být velké nároky kladené na přípravu soutěže a zastaralé strojní vybavení většiny škol u nás. NC nebo CNC stroje například žáci vůbec neovládají. 10. Podnikání absolventů: Předpoklady čerstvých absolventů k samostatnému podnikání po vyučení jsou nízké nemají potřebnou praxi ani poměrně značné finanční prostředky nutné k vybavení dílny. Kompetence získají až praxí u menších nebo středních firem. Ve školních podmínkách mají pro provedení výkonu připravený materiál, nářadí a spoustu času. Absolventi neznají zákony, předpisy a nařízení, nezvládnou obchodní jednání, nemají vžité úsilí o dosažení vysoké kvality výrobků, nedokážou jednat ekonomicky, neumějí konstrukce výrobků a jejich kreslení podle norem. Neovládají cizí jazyky. Screeneři navrhují pro přípravu absolventů na podnikání tyto kurzy: 1. základy komunikace s klientem, 2. finanční povědomí, 3. zákony, předpisy a nařízení v oblasti daní, mezd, pojistného, 4. nové technologie, 5. nové materiály, 6. nové ruční a strojní nástroje, stroje a nářadí. Ideálním lektorem kurzu by byl: 1. vedoucí personální agentury 2. právník 3. ekonom. 11. Selektivní podpora nadaným žákům: Školní systém neumožňuje věnovat nadstandardní pozornost talentovaným žákům, neexistují ani prostředky pro její financování. Screeneři upozorňují, že na obor truhlář se hlásí jen průměrní a podprůměrní žáci. Talentovaní se do oboru nehlásí, proto zde žádní elitní žáci neexistují. U elitního žáka se předpokládá manuální zručnost, dobrá znalost pracovních postupů a jejich správná volba, znalost nářadí, nástrojů a jejich správná volba, schopnost práce podle dokumentace, dodržení zadaných rozměrů. Řemeslo je hlavně musí bavit a musí na ně být hrdi. Škola pouze paběrkuje žáky s dobrým vysvědčením. U elitních žáků by předpokládala lásku k řemeslu, chuť se učit, píli, zručnost a přirozenou inteligenci. Škola je může motivovat ubytováním pro mimopražské studenty, zvýhodnění dobře studujících žáků lepšími nabídkami. Screeneři v rámci certifikace nadstandardní připravenosti absolventů učebních oborů očekávají od učňů dobré po celou dobu studia, žádné neomluvené absence, případně mistrovské tovaryšské zkoušky. Podpora elitních žáků ze strany podniků by měla být jednoznačně možná. Žáci by měli ve 3. Ročníku pracovat v odborném výcviku na kvalitních pracovištích podnikatelů, a to za odměnu. Brání tomu nedostatek podnikatelských pracovišť, neochota podnikatelů dát jim za dobrou práci odměnu a ochota školy vyhledat podnikatele a dlouhodobě s nimi spolupracovat. Návrhy vhodných firem pro podporu nadaných žáků: - DIZ, Praha 7, Přívozní 3 - Dřevosprint Praha 5, Na Tržišti 1 - DZP, Praha 9, Poděbradská 302, - Truhlášství Šplíchal, Praha 9, Českobrodská 17 - Firma Miloš Říha, Praha 5 Lipence Aktivity: - Příprava na soutěže dovedností - Praxe ve firmách - Exkurze
Návrhy témat na krátkodobé vzdělávací kurzy pro elitní žáky: - BOZP - novinky v oboru - seznámení s řemesly, se kterými musí truhlář spolupracovat (stavař, sklenář, lakýrník, zámečník)