NENÍ kulturní památkou Předsedkyně Klubu Za starou Prahu řekla, že to je kvalitní dům, ale nemá tu úroveň, že by musel být nutně prohlášen za památku MK se rozhodlo budovu neprohlásit za kulturní památku neboť nesplňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu ustanovení 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů VN47 nemá mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu jak zákon o památkové péči vyžaduje od kulturních památek Zpráva Hlavního města Prahy z roku 2007 upozorňuje na cenné budovy Prahy 1 VN47 se v tomto seznamu nenachází Jiné nechráněné budovy na VN jsou v seznamu uvedeny jako cenné Zpráva Hlavního města Prahy z roku 2007 identifikovala čtyři architektonicky cenné budovy na Václavském náměstí (v zeleném rámečku) vedle kulturních památek (červeně). Václavské náměstí 47 nebylo do této skupiny zahrnuto. původní neorenesanční fasáda navržena autorem budovy Národního muzea Josefem Schulzem byla v roce 1922 zničena nelze prokázat, že autorem přestavby z roku 1922 byl arch. Bohumír Kozák Kozák tuto budovu nikdy mezi svými díly nezmínil budovy, které byly celé doložitelně navrženy arch. Kozákem nejsou kulturními památkami (Avion palác Luxor, palác Broadway) přestavba z roku 1922 nebyla umělecká, ale funkční byla přidána 2 patra původní neorenesanční fasáda byla stržena objevuje se velké množství konstrukčních a statických nedokonalostí a vad (vlhkost, praskliny) Uznávaní odborníci o Václavském náměstí 47: JUDr., PhDr. Jiří Plos popisuje budovu jako prúměrnou už v době vzniku s tím, že se její stav zhoršil s přestavbami Arch. Zdeněk Lukeš popisuje budovu jako druholigovou populární teoretik architektury Adam Gebrian řekl, že architektura domu není jedinečná ani výjimečná v kontextu Prahy
Mýty vyvráceny Mýtus: Architekti si na počátku 20. století začali uvědomovat dominantnost Národního muzea na Václavském náměstí a ustupovali proto od použití nárožního motivu věží. Pravda: Budově Národního muzea, postavené v roce 1891, nemůže žádná budova na Václavském náměstí konkurovat s výškovým akcentem či bez něj. Jakékoliv jiné zdůvodnění, byť vznešeně znějící, je absurdní. Právě na konci 19. století a zhruba do roku 1920 vznikla na VN většina staveb s nárožními nebo výškovými dominantami (1912-14 Palác Koruna, 1914 16 Palác Ligna, 1904-06 Hotel Evropa atd.). V roce 1922 byla přistavěna dvě patra a původní fasáda byla stržena Mýtus: Architektonické hodnoty domu spočívají nejen v množství dochovaných architektonických detailů interiéru, ale zejména v provedení fasády. Pravda: Úprava byla utilitární a úsporná, v prvních třech patrech například zůstala neorenesanční okna. Technické provedení fasády z roku 1920 na starší zdivo prokazuje stále nové poruchy a ani přes maximální úsilí majitele budovy tento proces nelze zastavit. Oprava není možná z důvodu použité technologie a nemožnosti dosáhnout původní odstín (jelikož originální materiál již není dostupný), texturu a finiš. Mýtus: Harmonickou souhru těchto stylů dům vykazuje v celku i v detailu a syntetizuje tak to nejlepší, co tehdejší architektura nabízela. Pravda: Jedná se o zcela klasické řešení, které je typické pro dobu svého vzniku. Je dokladem ekonomického impulzu meziválečného období. Stylové řešení pouze odpovídá své době, v žádném případě se ovšem nejedná o syntézu toho nejlepšího, co tehdejší architektura nabízela. Mýtus: Pojetí domu se zakládá na uměřené výškové regulaci a záměrném potlačení nárožní dominanty. Pravda: Zapojením (potlačením) nárožní věže do hmoty dvoupodlažní nástavby došlo bezesporu k navýšení hmoty domu. V době realizace nástavby v roce 1920 platilo pro budovy na Václavském náměstí nařízení, že všechny objekty musí mít výškovou dominantu. Arch. Kozák měl velké problémy s projednáním svého řešení, které toto nařízení porušilo.
Mýty vyvráceny Mýtus: Kubismus se projevuje hlavně v detailu; velmi nápaditě je tvořeno nároží, v jehož formě se uplatňují dva polygonální arkýře a souhra jejich zkosených ploch. Pravda: Okosené arkýře poblíž nároží nemají žádné znaky kubistického tvarosloví. Navíc toto řešení nárožních arkýřů je zcela tradiční a nejedná se o nic výjimečného. Pozice arkýřů je definována původní pozicí balkonů na objektu z roku 1880. Budova z roku 1880 Současná budova z roku 1922 Mýtus: Dům vykazuje vysoké umělecké, architektonické a urbanistické hodnoty. Pravda: Ve srovnání s ostatními budovami na Václavském náměstí se jedná o průměrnou (druholigovou) stavbu, což konstatuje také významný historik architektury Zdeněk Lukeš Na tyto domnělé hodnoty ovšem nikdo po dobu 80 let neupozornil. Až v souvislosti s plánovanou demolicí se začaly objevovat informace o architektonických hodnotách tohoto objektu. Mýtus: Jedinečné místo tato stavba také zaujímá v díle Bohumíra Kozáka. Pravda: Pokud tento objekt porovnáme s ostatními stavbami arch. Kozáka například Thomayerovou nemocnicí, telefonní centrálou, které jsou kulturní památkou a dále Palác Avion s pasáží Luxor na Václavském náměstí nebo dům v Pevnostní 565/4, které památkou nejsou, je zřejmé, že se pro architektonickou firmu Dušek-Kozák-Máca jednalo o zcela běžnou komerční zakázku. Hlavním argumentem, který popírá toto nepravdivé tvrzení je fakt, že arch. Kozák nikdy neuváděl tento dům mezi své projekty a nikdy ho nezařadil do svého seznamu prací. Dílo Bohumíra Kozáka, Václavské náměstí 41, cenná, ne chráněná budova
Detailní historie Cenné architektonické prvky původní budovy nebyly na dnešní budově zachovány Budova před rokem 1920 Neorenesanční objekt z roku 1880, byl postaven pro manžele Benešovy jako bytový dům. Ti jej v roce 1920 prodali České chmelařské společnosti, která přestavbu objektu zadala firmě Dušek- Kozák- Máca. Uvádí se, že autorem původní Muzeum neorenesanční fasády z roku 1880 je sám Josef Schulz, autor budovy Národního muzea. Navzdory prestižní pověsti arch. Schulze, byla jeho fasáda po 40-ti letech zničena a nahrazena novou fasádou stávající podle návrhu DKM. Úpravy byly utilitární navýšení objemu nástavbou dvou podlaží a redukování štukové úpravy fasády v rámci tzv. purizace. Neorenesanční fasáda od arch. Schulze byla nahrazena v té době novou, modernější s teracovým povrchem. Nárožní věž, tolik typická pro pražské panorama a nárožní objekty, byla odstraněna. Na domě použitá kompozice fasády z roku 1920 a estetika ornamentu, aplikovaná ovšem na starší neorenesanční zdivo, je průměrné kvality a je převážně neoklasicistní. Technické provedení fasády z roku 1920 na starší zdivo prokazuje stále nové poruchy a ani přes maximální úsilí majitele budovy tento proces nelze Trhliny na fasádě zastavit. Okosené arkýře poblíž nároží nemají žádné znaky kubistického tvarosloví. Navíc toto řešení nárožních arkýřů je zcela tradiční a nejedná se o nic výjimečného.
Články v médiích vyjadřující podporu Zdeněk Lukeš: Myslím si jen, že nejde o nějaké špičkové foto: Lidové noviny Praze bych p ál osvícené investory, špi kové architekty z r zných zemí a více mezinárodních sout ží, ekl v on-line rozhovoru serveru Lidovky.cz historik architektury Zden k Lukeš. Zde ka Lukeše se tená i ptali zejména na osud konkrétních staveb. Dále je zajímalo, pro se v hlavním m st narozdíl od ostatních sv tových metropolí neda í snoubit staré s novým? "Cesta zp t od totality k demokracii je, jak vidno, dlouhá a klikatá," odpov d l architekt. Václavské nám stí? Dokonalá galerie všech styl A co íká demolici domu na rohu Václavského nám stí a Opletalovy ulice? "Myslím si jen, že nejde o n jaké špi kové architektonické dílo. P vodní cenný neorenesan ní d m byl ve dvacátých letech zbaven dekorace a navýšen o dv patra. Stavba je zajímavá, ale za památku bych ji neozna il," tvrdí architekt. Václavské nám stí je podle architekta Lukeše dokonalá galerie všech architektonických styl od baroka p es klasicismus, historismus, secesi, art déco, konstruktivismus a funkcionalismus, sorelu až po sou asné styly. To je pro n j typické. A docela mu to sluší. "Snad se do káme i revitalizace podle nám stí dle projektu Jakuba Ciglera," uzavírá architekt. architektonické dílo. Původní cenný neorenesanční dům byl ve dvacátých letech zbaven dekorace a navýšen o dvě patra. Stavba je zajímavá, ale za památku bych ji neoznačili. (Lidové noviny, 9. května 2012) rozhovor Richard Doležal: Domnívám se, že Václavské náměstí je místem, kde by na rozdíl od Starého Města nové domy vznikat měly. Tento dům zároveň není nijak výjimečný, a proto by mohl být nahrazen novou stavbou reprezentující dnešní podobu. (Lidové noviny Esprit, 2. května 2012) (8) A c itekt ric a d D ležal, akladatel kanceláře DaM, se na dil ost a ě, ystud al e Š ýca sku a Česku sbí á cenění. E15 > ZPRÁVY > NÁZORY > ROZHOVORY > JAKUB CIGLER: KRIZE ÚPLN ZM NILA Jakub Cigler: Na Václavském náměstí se budovy neustále měnily už od dob Karla IV. I když prostor je stále přesně daný. 1.3.2012 Praha se vyvíjí. A teď je otázka, kde je ta hranice. * E15: Podívejme se na sou asné projekty v centru Prahy, které kv li bourání starších dom vyvolávají vášn. Vám osobn se líbí zamýšlená novostavba takzvaného Kv tinového domu na rohu Václavského nám stí a Opletalovy ulice nebo Novomlýnské brány na konci Revolu ní? Jako architekt bych objekty navrhl jinak. Ale na druhé stran by bylo nefér hlasovat proti. Oba projekty leží vzhledem ke své poloze na neuv iteln citlivé misce vah. Na Václavském nám stí se budovy neustále m nily už od dob Karla IV. I když prostor je stále p esn daný. Praha se vyvíjí. A te je otázka, kde je ta hranice. Která budova má takovou hodnotu, že má právo další desítky let z stat netknuta. A jaký objekt už do této kategorie nepat í, navíc když jeho majitel na zbourání intenzivn tla í. I když ada odborník, s nimiž si b žn rozumím, tvrdí, že by se tyto objekty bourat nem ly, tak jsem spíš lehce pro jejich zbourání. Ale je pravda, že když slyším opa nou argumentaci n koho, koho si vážím, tak znejistím. P estože obdivuji Prahu kv li tomu, co nám tady zachovali naši p edci, tak si myslím, že bychom si n jaký posun mohli dovolit. Nem li bychom zaujímat postoj, že každá zm na je k horšímu, a radikáln konzervovat. Je pot eba dívat se na Prahu novýma o ima. Která budova má takovou hodnotu, že má právo další desítky let zůstat netknuta. A jaký objekt už do této kategorie nepatří, navíc když jeho majitel na zbourání intenzivně tlačí. I když řada odborníků, s nimiž si běžně rozumím, tvrdí, že by se tyto objekty bourat neměly, tak jsem spíš lehce pro jejich zbourání. (E15, 1. března 2012)
Měnící se rozhodnutí Červen 2010 Sbor expertů Magistrátu hlavního města Prahy vyslovil souhlas s nahrazením budovy VN47 novou stavbou Současná budova Předsedkyně Klubu Za starou Prahu: Ministerstvo kultury nezpochybňuje kvalitu tohoto domu, říkají, že to je kvalitní dům, ale nemá tu úroveň, že by musel být nutně prohlášen za památku, s tím nakonec asi všichni souhlasíme. Červen 2010 Magistrát hlavního města Prahy v Závazném stanovisku prohlásil demolici za přípustnou In Prague 3 September 2012 No. MK 59673/2012 OPP File mark: MK-S 5052/2012 OPP Leden 2011 Ministerstvo kultury zrušilo Závazné stanovisko Magistrátu z června 2010 Květen 2011 Ministerstvo kultury zrušilo zrušení Závazného stanoviska Magistrátu Duben 2012 - Ministerstvo kultury zahajuje řízení o prohlášení budovy za kulturní památku DECISION The Ministry of Culture as an authorised state administration body on the level of state monumental care determined by the regulation 2 par. 1 of the law no. 20/1987 Coll., on state monumental care in the later rules, does not declare building no. 1601/II on the plot no. 27, together with the plot no. 27, cadastral office Nové M sto, Prague 1, Opletalova 1, Václavské nám stí 47, as cultural monument. Conclusion Due to the above-mentioned reasons the Ministry of Culture did not declare the building in question as a cultural monument because it does not meet the conditions for declaring an object as a cultural monument in the sense of the provision 2of the law no. 20/1987 Coll., on state monumental care in the later rules. Mgr. Petra Ulbrichova Head of the Department of Cultural monument protection at the department of monumental care of the Minisitry of Culture. Září 2012 - Ministerstvo kultury neprohlašuje budovu za kulturní památku Listopad 2012 - Ministerstvo kultury ukládá rozkladové komisi prozkoumat svoje zářijové rozhodnutí budovu neprohlásit za kulturní památku Degradace budov způsobena průtahy v administrativních řízeních