Makroekonomie (bakaláři), podklady pro cvičení

Makroekonomie (bakaláři), podklady pro cvičení

Nutný text na cvičení: WAWROSZ, Petr; HEISSLER Herbert; MACH, Petr 2012. Reálie k makroekonomii odborné texty, mediální reflexe, praktické analýzy. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-848-0. V tomto wordovském souboru označovaný jako Reálie k makroekonomii. První cvičení Probrat kapitoly 1.1-1.4 Reálií k makroekonomii. Probrat kapitoly 2.1 a 2.3 Reálií k makroekonomii. 1. Jak lze definovat makroekonomii? Jaká jsou hlavní makroekonomická témata? 2. Jak se liší pozitivní a normativní ekonomie? Proč je makroekonomie více normativní než mikroekonomie? 3. Co je to HDP? Jakým způsobem je HDP užit? Co vyjadřují spotřební výdaje? Co vyjadřují investiční výdaje? Co znamenají pojmy hrubé, čisté a obnovovací investice? Co je to čistý export? Co vyjadřují pojmy export a import? 4. Jak se z hlediska HDP postupuje, pokud je nějaký statek v daném období vyprodukován, není ale prodán konečnému zákazníkovi? A jak se postupuje, pokud je tento statek prodán v některém z následujících období? 5. Co je to disponibilní důchod, jak jej lze definovat? Zdůvodněte kroky při výpočtu disponibilního důchodu. 6. Mějme následující údaje: - C = 500 PJ, I = 200 PJ, G = 150 PJ, NX = 30 PJ. Spočítejte HDP. - Y = 2 000 PJ, I = 200 PJ, G = 150 PJ, NX = 30 PJ. Spočítejte spotřební výdaje. - Y = 2 000 PJ, C = 1 500 PJ, I = 200 PJ, G = 150 PJ, EX = 300 PJ. Spočítejte import. - Y = 2 500 PJ, C = 1 500 PJ, I = 200 PJ, G = 150 PJ, IM= 200 PJ. Spočítejte export. 7. Pokud jsou nerozdělené zisky firem 120 PJ a opotřebení kapitálu je 380 PJ, kolik činí hrubé úspory firem? 8. Mějme následující údaje v PJ: - PS = 100, GBS = 150, G = 200, TR = 50, TA = 220, NX = 40. Spočítejte investiční výdaje. - PS = 100, GBS = 150, I = 70, G = 300, TR = 50, TA = 220. Spočítejte čistý export. - PS = 100, GBS = 150, I = 70, G = 300, TR = 50, TA = 220, EX = 60. Spočítejte import. 9. Pokud jsou veřejné rozpočty v deficitu, jakým způsobem může být tento deficit uhrazen? Jaké důsledky mají jednotlivé způsoby úhrady? Co vyjadřuje pojem dvojí deficit? 10. Mějme následující údaje (v PJ): - vládní výdaje za statky = 300, transfery = 80, daně = 350. Spočítejte hodnotu rozpočtového salda a čisté daně. - osobní úspory domácností = 240, hrubé úspory firem = 180, rozpočtové saldo 50. Spočítejte celkové domácí úspory. - celkové domácí úspory = 370, osobní úspory domácností = 200, hrubé úspory firem = 180. Spočítejte rozpočtové saldo.

- celkové domácí úspory = 600, osobní úspory domácností = 400, rozpočtové saldo 50. Spočítejte hrubé úspory firem. 11. V čem spočívá podstata makroekonomického koloběhu? Co tento koloběh znázorňuje? 12. Jak byste definovali ukazatel HDP? V čem spočívá význam tohoto ukazatele? 13. Proč se do HDP započítává pouze hodnota finálních statků (a nikoliv meziproduktů)? Proč jsou součástí HDP kapitálové statky, ačkoliv se nejedná o finální statky? 14. Jaké znáte metody zjišťování HDP? Proč je metodicky správné hovořit o zjišťování HDP a nikoliv o měření HDP? 15. Pokud činí hodnota vstupů firmy 250 PJ a výstup firmy 300 PJ, jaká je přidaná hodnota vytvořená touto firmou? 16. Co vyjadřují hrubé, čisté a obnovovací investice? 17. Mějme následující údaje: a) C = 500 PJ, I = 100 PJ, G = 80 PJ, NX = 40 PJ. Spočítejte HDP. b) HDP = 800, I = 200, G = 150, NX = - 60. Spočítejte spotřební výdaje. 18. Které příjmy se započítávají a které nezapočítávají z hlediska důchodové metody zjišťování HDP? 19. Předpokládejme, že daná ekonomika produkuje pouze tři statky. Mějme údaje uvedené v tabulce. Spočítejte nominální a reálný HDP. Rok 1 Rok 2 Rok 3 O 1 P 1 Q 2 P 2 Q 3 P 3 Chleba 5 000 25 6000 27 9 000 30 Rohlík 20 000 3 22 000 4 25 000 6 Vánočka 10 000 10 12 000 12 14 000 14 20. Pokud nominální produkt roste, čím vším to může být způsobeno? Pokud nominální produkt roste a reálný také roste ale menším tempem než nominální produkt, k čemu v ekonomice dochází z hlediska vývoje cenové hladiny (cen) a vývoje produkovaného množství? Pokud nominální produkt roste a reálný produkt je stále stejný, k čemu v ekonomice dochází z hlediska vývoje cenové hladiny (cen) a vývoje produkovaného množství? Pokud nominální produkt roste a reálný produkt klesá, k čemu v ekonomice dochází z hlediska vývoje cenové hladiny (cen) a vývoje produkovaného množství? 21. Co vyjadřuje ukazatel deflátoru HDP? Proč se tento ukazatel obtížně zjišťuje? 22. Mějme následující situace: - V jisté vesnici si sousedé velmi vzájemně pomáhají. - V zemi A nesměly ženy pracovat mimo domácnost. Tento zákaz byl zrušen. - V zemi B je tradice že řadu statků si domácnosti zajišťují vlastními silami. Jaký vliv mají jednotlivé situace na vývoj HDP? 23. Pokud si lord vezme svoji služku, jak to ovlivní vývoj HDP? 24. V čem se liší šedá a černá ekonomika? Pokud jsou některé aktivity prováděny našedo, tj. obyvatelé z nich neodvádějí daně, jak se to projeví z hlediska vývoje HDP? Pokud budou zakázány některé aktivity, které byly dříve povoleny, jak to ovlivní HDP? Pokud budou naopak povoleny, některé aktivity, které byly dříve zakázány, jak to ovlivní HDP? 25. Co je to pozitivní a negativní externalita? Jak se tyto externality odráží ve vývoji HDP? Uveďte konkrétní příklady, kdy ekonomický růst poškozuje životní prostředí. 26. Co všechno byste zahrnuli pod pojem kvalita života? Jak spolu souvisí vývoj HDP a kvalita života? Jak spolu souvisí vývoj HDP na straně jedné, chudoba a ekonomická nerovnost na straně druhé? 27. Z jakého důvodu se zjišťuje ukazatel HDP na obyvatele? Co vyjadřuje ukazatel potenciálního produktu? Čím je potenciální produkt determinován? 28. Co vyjadřuje pojem produkční mezera? Jak ji spočítáte? Pokud je produkční mezera kladná (záporná), co to znamená a k čemu to vede? 29. Jak spolu souvisí pojmy potenciální produkt a hranice produkčních možností? Může nějaká ekonomika produkovat více než je její potenciální produkt? Proč ano, proč ne? Pokud ano, jaké to má důsledky? 30. Zjistěte: a) výši HDP v ČR v běžných cenách i ve stálých cenách, b) výši deflátoru HDP v ČR, a to od roku 1993.

Druhé cvičení Probrat kapitoly 3.1 až 3.4 Reálií k makroekonomii. 1. Co je podstatou dlouhodobého ekonomického růstu? Jak tento růst měříme? 2. Proč je v krátkém období řada výrobních faktorů fixních? Proč firmy v krátkém období nemusí měnit ceny svých vstupů a výstupů? Jaká je cenová hladina v krátkém období? 3. Jakou závislost vyjadřuje produkční funkce? 4. Jaký je rozdíl mezi extenzivním a intenzivním růstem? Graficky vyjádřete dané typy růstu prostřednictvím grafu produkční funkce. 5. Jaké znáte faktory ekonomického růstu? 6. Co vyjadřují pojmy lidský kapitál a sociální kapitál? 7. Proč jsou pro ekonomický růst důležité: a) stabilita práva, b) fungující policie a soudy, c) nízká míra korupce, d) nízká míra inflace, e) rozvinuté podnikatelské a manažerské schopnosti. 8. Pokud země investuje do kapitálových statků, jak to ovlivňuje její spotřebu? 9. Proč je pro ekonomický růst důležitý volný (přeshraniční) pohyb kapitálu a volný zahraniční obchod? 10. Proč má z hlediska ekonomického růstu význam, aby stát podporoval výzkum a vývoj? 11. Co je podstatou Lafferovy křivky? 12. Komentuje problematiku tzv. mýtu neobnovitelných zdrojů. 13. Kdy budou firmy poptávat kapitálové statky? Jaké mají firmy obětované příležitosti, pokud investují do kapitálových statků? 14. Zakreslete rovnováhu na trhu zápůjčných fondů. Co trh zápůjčných fondů představuje? Jak jinak se tento trh nazývá? 15. Jak úroková míra ovlivňuje situaci na trhu zápůjčných fondů (nabídku a poptávku po těchto fondech)? Jak lze nazvat nabídku a poptávku po těchto fondech? 16. Znázorněte na trhu zápůjčných fondů následující situace: a) deficit (přebytek) veřejných rozpočtů, b) příliv (odliv) přímých zahraničních investic, c) technologický pokrok, d) daňové úlevy pro firmy, e) vyšší zdanění firem, g) politickou (ekonomickou) nestabilitu v tuzemsku, h) politickou (ekonomickou) nestabilitu v zahraničí. 17. Proč růst úspor do určité úrovně (množství) úspor vede k růstu HDP a po překročení dané úrovně vede k poklesu HDP? 18. Dluhopis přináší výnos 10 % z jeho nominální hodnoty, která je 200 PJ. Spočítejte výnosovou (úrokovou) míru dluhopisu, pokud je tržní cena a) 150 PJ, b) 180 PJ, c) 200 PJ, d) 220 PJ, e) 250 PJ.

Třetí cvičení Probrat kapitoly 4.1, 4.2, 4.6 Reálií k makroekonomii. 1. Jaké jsou funkce peněz? Proč bylo vynalezení peněz praktické? 2. Co vyjadřuje pojem dvojí náhoda směny? Jaké nevýhody má barterová směna? 3. Co v minulosti sloužilo jako peníze? Čím byly v minulosti peníze kryty? 4. Kdo vytváří v současné době peníze? Co vyjadřuje pojem měna? 5. Kdy budou jednotlivé subjekty ochotny přijímat peníze? V čem spočívá nezávislost centrální banky? 6. Popište, jak fungují komerční banky. Proč mohou vkladatelé přestat bance důvěřovat? Jaké to má důsledky? Co vyjadřuje pojem run na banku? 7. Co je cílem bankovní regulace? Z jakých se skládá forem (prvků)? Co jsou to povinné minimální rezervy a jaký je jejich smysl? Jaký je princip a smysl pojištění bankovních vkladů? 8. Jak lze definovat pojem nabídka peněz? Co vyjadřují nominální hodnota peněz a reálná hodnota peněz? 9. Co jsou to peněžní agregáty a jak se od sebe liší jednotlivé peněžní agregáty? 10. Z čeho se skládá celkové množství peněz? 11. Co je smyslem optimální míry bankovních rezerv (OMR)? V čem spočívá princip multiplikačního procesu vkladů? 12. OMR je 5 %. Vkladatel a) uložil do banky vklad ve výši 100 PJ, b) vybral si z banky vklad ve výši 20 PJ. Spočítejte, o kolik se při dané hodnotě OMR zvýší (sníží) celkové množství peněz. 13. a) Určitá komerční banka přijala vklad ve výši 100 PJ. Celkové množství peněz pokleslo o 1 500 PJ. Jaká je OMR této banky? b) Jiná komerční banka vyplatila vklad ve výši 40 PJ. Celkové množství peněz pokleslo o 500 PJ. Jaká je OMR této banky? 14. OMR je 5 %. V ekonomice je na počátku daného intervalu v oběhu 100 PJ v hotovosti a 8 000 PJ ve formě bankovních vkladů. Kolik činí celkové množství peněz v ekonomice? Předpokládejme, že komerční banka přijala od vkladatele hotovostní vklad ve výši 50 PJ. Jak se změní celkové množství oběživa a celkové množství bezhotovostních peněz (předpokládáme, že hodnota OMR se nemění)? 15. OMR je 8 %. V ekonomice je na počátku daného intervalu v oběhu 5 000 PJ v hotovosti a 15 000 PJ ve formě bankovních vkladů. Kolik činí celkové množství peněz v ekonomice? Předpokládejme, že komerční banka vyplatila vkladateli hotovostní vklad ve výši 100 PJ. Jak se změní celkové množství oběživa a celkové množství bezhotovostních peněz (předpokládáme, že hodnota OMR se nemění)? 16. Co vyjadřuje pojem monetární báze? 17. Nakreslete křivku nabídky peněz a zdůvodněte její tvar. Znázorněte v grafu nabídky a poptávky po penězích a) zvýšení množství peněz v oběhu, b) snížení množství peněz v oběhu. 18. Charakterizujte poptávku po penězích a definujte jednotlivé druhy poptávky po penězích. Na čem závisí poptávka po penězích? Nakreslete křivku poptávky po penězích. 19. Znázorněte v grafu nabídky a poptávky po penězích následující situace: a) zvýšení (snížení) HDP, b) růst (pokles) cenové hladiny, c) technologické inovace, d) zvýšení (snížení) rychlosti obratu peněz. 20. Nakreslete situaci rovnováhy na trhu peněz. Rozeberte dále situace kdy je a) úroková míra vyšší než rovnovážná, b) úroková míra nižší než rovnovážná. Popište, k čemu v jednotlivých situacích dochází. 21. Co je podstatou kvantitativní teorie peněz? Co vyjadřuje pojem rychlost obratu peněz? 22. Zjistěte, jak se v ČR vyvíjí jednotlivé měnové agregáty.

Čtvrté cvičení Probrat kapitoly 5.1 až 5.5 Reálií k makroekonomii. 1. Co vyjadřuje pojem inflace? Co vyjadřuje pojem cenová hladina? Prostřednictvím čeho měříme cenovou hladinu a jak měříme inflaci? 2. Předpokládejme, že v ekonomice se spotřebovávají pouze 3 statky. Mějme následující tabulku, která vyjadřuje ceny těchto statků v jednotlivých obdobích a průměrné množství spotřebovávaných statků. Vypočtěte míru inflace v jednotlivých obdobích, vždy ve srovnání s předcházejícím obdobím, přičemž za základní období zvolte ceny prvního období. Q P v roce 1 P v roce 2 P v roce 3 Chleba 2 25 27 30 Rohlík 10 3 4 6 Vánočka 6 10 12 14 3. Jaké jsou nevýhody indexu CPI? Jaké další způsoby zjišťování inflace znáte? 4. Mějme následující údaje: a) Nominální úroková míra je 7 %, míra inflace je 2 %. b) Nominální úroková míra je 3 %, míra inflace je 5 %. Spočítejte vždy reálnou úrokovou míru. 5. Pokud roste cenová hladina: a) stejným tempem, b) vyšším tempem, c) nižším tempem jako v období, vůči kterému se cenová hladina zjišťuje, co se děje s mírou inflace? 6. Pokud cenová hladina klesá, jak se tento vývoj nazývá? 7. Co je hlavní příčinou inflace? Znázorněte graficky nabídkovou a poptávkovou inflaci. 8. Jaké má inflace důsledky? 9. Koho poškozuje inflace ve vztahu dlužník a věřitel? Proč při vysokých hodnotách inflace obvykle reálný HDP neroste? Jaké znáte typy inflace dle její výše? V čem spočívá ztráta kupní síly peněz při inflaci? Co vyjadřuje pojem náklady jídelníčku? 10. Jaké má důsledky deflace? Proč je nejméně škodlivá mírná hodnota inflace? 11. Co vyjadřují pojmy očekávaná, anticipovaná (předvídaná) a neanticipovaná míra inflace? Co je to setrvačná míra inflace? 12. Zdůvodněte, jak se inflace vyvíjí, pokud a) tempo růstu nabídky peněz je stejné jako tempo růstu poptávky po penězích, b) tempo růstu nabídky peněz je vyšší než tempo růstu poptávky po penězích, c) tempo růstu nabídky peněz je nižší než tempo růstu poptávky po penězích. 13. Zjistěte, jak se vyvíjela v ČR míra inflace od roku 1993.

Páté cvičení Probrat kapitoly 6.1 až 6.3 Reálií k makroekonomii. 1. Kdo je považován za nezaměstnaného? Co je to míra nezaměstnanosti, jaký je její vzoreček a jak se v praxi zjišťuje? 2. Mějme ekonomiku s následujícími údaji: a) počet zaměstnaných = 50, počet nezaměstnaných = 10. Spočítejte míru nezaměstnanosti v %., b) počet zaměstnaných = 50, míra nezaměstnanosti = 9 %. Spočítejte počet nezaměstnaných. c) počet nezaměstnaných = 50, míra nezaměstnanosti = 9 %. Spočítejte počet zaměstnaných. 3. Mějme následující situace: a) Karel se přestěhoval do nového místa. Je nezaměstnaný a hledá si práci. b) Andrea hledá po konci rodičovské dovolené práci. c) Josef byl nespokojen s dosavadní prací. Dal výpověď a hledá si práci. e) Jakub má nízké vzdělání a nemůže najít žádnou práci. f) Kateřina je vysoce kvalifikovaná molekulární bioložka, ale nemůže v oboru najít práci. g) Aneta ztratila zaměstnání v důsledku poklesu HDP. h) Petr ztratil zaměstnání v důsledku toho, že v práci měl neomluvené absence. O jakou formu nezaměstnanosti se v jednotlivých situacích jedná? 4. Z jakých forem nezaměstnanosti se skládá přirozená míra nezaměstnanosti? Které faktory ovlivňují hodnotu přirozené míry nezaměstnanosti? 5. Jak spolu souvisí potenciální produkt a přirozená míra nezaměstnanosti? 6. Mějme následující situace: a) Oldřiška je studentka s nedostatkem pracovních zkušeností. Firmy ji ale musí dát stejnou mzdu jako běžnému zaměstnanci. Jaké to bude mít důsledky? b) Přemysl bydlí v Ostravě, kde nemůže najít práci. V Praze by po jeho schopnostech byla poptávka, ale náklady na přestěhování jsou vysoké. Jak tyto situace ovlivní trh práce? 7. Znázorněte, co se na trhu práce stane, pokud minimální mzda bude vyšší než tržní mzda? 8. Co je podstatou teorie efektivnostních mezd? 9. Jaký vliv na zaměstnanost a nezaměstnanost má globalizace? 10. Jak se liší aktivní a pasivní politika zaměstnanosti? 11. Jaký je rozdíl mezi nominální a reálnou mzdou? Pokud nominální mzda roste a) stejným tempem, b) vyšším tempem, c) nižším tempem než míra inflace, jaký to bude mít vliv na reálnou mzdu? 12. Pokud je trh práce v rovnováze, na jaké úrovni je skutečná výše nezaměstnanosti a na jaké úrovni bude skutečná výše HDP? 13. Znázorněte prostřednictvím křivek agregátní nabídky a poptávky po práci následující situace: a) imigraci do dané země, b) emigraci z dané země, c) zvýšení (snížení) sociálních dávek, d) růst (pokles) produkce na trhu většiny statků, e) optimistické (pesimistické) očekávání firem, f) růst (pokles) produktivity práce, g) zvýšení (snížení) množství kapitálových statků připadajících na jednoho pracovníka. Jaké důsledky budou mít tyto situace na: a) počet zaměstnaných, b) počet nezaměstnaných, c) reálnou mzdu? 14. Zjistěte míru nezaměstnanosti ČR od roku 1993.

Šesté cvičení Probrat kapitoly 7.1, 7.2, 7.4.3, 7.5 Reálií k makroekonomii. 1. Z kterých složek se skládají agregátní výdaje? 2. Definujte keynesiánskou spotřební funkci a nakreslete ji. Co znamenají autonomní spotřební výdaje? Co znamená výraz indukovaná spotřeba? Vyznačte v grafu keynesiánské spotřební funkce a) kdy jsou spotřební výdaje rovny disponibilnímu důchodu, b) kdy jsou spotřební výdaje vyšší než disponibilní důchod, c) kdy jsou spotřební výdaje nižší než disponibilní důchod. 3. Pokud je v nějaké zemi HDP 500 PJ, daně 80 PJ, transfery 20 PJ a hrubé úspory firem 130 PJ, jaký je disponibilní důchod? 4. Pokud je v nějaké zemi HDP 500 PJ, autonomní daně 80 PJ a daňová sazba (t) rovna 5 %, kolik v dané zemi činí daně? 5. Co vyjadřuje mezní sklon ke spotřebě? V jakém intervalu se pohybuje jeho hodnota a proč? 6. Pokud je v nějaké zemi HDP 500 PJ, autonomní spotřeba 80 PJ a mezní sklon ke spotřebě je 75 %, kolik v dané zemi činí spotřební výdaje? 7. Jaký je vztah mezi spotřebou a úsporami? Co vyjadřuje mezní sklon k úsporám? Jaký je vztah mezi mezním sklonem ke spotřebě a mezním sklonem k úsporám? 8. Nakreslete do jednoho grafu keynesiánskou spotřební funkci a keynesiánskou funkci úspor. 9. Pokud jsou spotřební výdaje vyšší než disponibilní důchod, z čeho domácnosti hradí tyto výdaje? 10. Na kterých faktorech spotřeba závisí? 11. Co vyjadřuje pojem plánované investiční výdaje? Co je to plánované a neplánované zvýšení zásob? Které z těchto zvýšení zásob se započítává do agregátních výdajů? K čemu dochází, pokud a) hrubé investiční výdaje jsou vyšší než plánované investiční výdaje, b) hrubé investiční výdaje jsou nižší než plánované investiční výdaje? 12. Na kterých faktorech závisí plánované investiční výdaje? 13. Co vše spadá do kategorie vládních výdajů (G)? Spadají tam transfery nebo úroky z veřejného dluhu? 14. Z čeho se skládá čistý export? Proč je z pohledu vyvážející země export nezávislý? Co vyjadřuje položka autonomní import? Co vyjadřuje mezní sklon k dovozu? 15. Mějme následující údaje. HDP = 500 PJ, export = 50 PJ, autonomní import = 3 PJ, mezní sklon k dovozu = 0,2. Spočítejte import a čistý export. 16. Pokud je čistý export kladný (záporný), co se děje s devizovými rezervami této země? 17. Které faktory ovlivňují export a import? 18. Co vyjadřuje pojem čisté zahraniční investice? 19. Mějme následující údaje: - investice tuzemských subjektů v zahraničí 50 PJ, investice zahraničních subjektů v ČR 230 PJ - investice tuzemských subjektů v zahraničí 250 PJ, investice zahraničních subjektů v ČR 130 PJ Spočítejte čisté zahraniční investice. 20. Pokud jsou čisté zahraniční investice kladné (záporné), co se děje s devizovými rezervami této země? 21. Pokud budou čisté zahraniční investice dlouhodobě kladné (záporné), jak to bude ovlivňovat hodnotu čistého exportu? 22. Rozeberte vztahy mezi čistým exportem a čistými zahraničními investicemi a zdůvodněte je. 23. Zjistěte, jak se dlouhodobě vyvíjí export a import ČR, kolik činila hodnota čistého exportu ČR v jednotlivých letech. Zjistěte, kolik investovali v jednotlivých letech zahraniční subjekty v ČR a kolik tuzemské subjekty v zahraničí.

Sedmé cvičení Probrat kapitoly 8.1, 8.3, 8.5 Reálií k makroekonomii. 1. Jak zní podmínka makroekonomické rovnováhy v modelu důchod-výdaje? Rozeberte jednotlivé situace, co se stane, pokud nastává nerovnováha. 2. Z kterých sektorů se skládá dvousektorová ekonomika? Co tvoří autonomní výdaje v této ekonomice? Na čem všem závisí agregátní výdaje v této ekonomice? 3. Jak vypočítáme disponibilní důchod? Vysvětlete smysl jednotlivých operací. 4. Znázorněte graficky rovnováhu v modelu důchod-výdaje v třísektorové ekonomice. Rozeberte jednotlivé situace nerovnováhy. 5. Vysvětlete princip výdajového multiplikátoru. Znázorněte, co se v modelu důchod-výdaje ve dvou či třísektorové ekonomice stane, pokud se změní některá ze složek agregátních výdajů. O kolik se změní produkt - bude hodnota změny produktu stejná, menší nebo vyšší než hodnota změny agregátních výdajů? Zdůvodněte. 6. Při jakých hodnotách mezního sklonu ke spotřebě bude výdajový multiplikátor nejvyšší? Zdůvodněte. 7. Znázorněte, co se v modelu důchod-výdaje ve dvou či třísektorové ekonomice stane, pokud se změní hodnota mezního sklonu ke spotřebě. 8. V které ekonomice (dvousektorové či třísektorové) je hodnota výdajového multiplikátoru vyšší? Zdůvodněte. 9. Jaké jsou důsledky fiskální expanze v modelu důchod-výdaje ve dvou či třísektorové ekonomice? Graficky znázorněte a zdůvodněte tyto účinky. 10. Znázorněte a popište v modelu důchod-výdaje ve dvou či třísektorové ekonomice následující situace: a) rovnovážný produkt je nižší než potenciální produkt, b) rovnovážný produkt je vyšší než potenciální produkt. 11. Znázorněte a popište, co se v modelu důchod-výdaje ve dvou či třísektorové ekonomice stane v následujících situacích: a) rovnovážný produkt je nižší než potenciální produkt, přičemž skutečný produkt je nižší než rovnovážný, b) rovnovážný produkt je nižší než potenciální produkt, přičemž skutečný produkt leží mezi rovnovážným a potenciálním produktem, c) rovnovážný produkt je vyšší než potenciální produkt, přičemž skutečný produkt je vyšší než rovnovážný, d) rovnovážný produkt je vyšší než potenciální produkt, přičemž skutečný produkt leží mezi rovnovážným a potenciálním produktem 12. Znázorněte a popište v modelu důchod-výdaje ve dvou či třísektorové ekonomice fiskální expanzi v situaci, kdy je rovnovážný produkt nižší než potenciální produkt, přičemž je zvolena: a) optimální míra expanze, b) nadměrná míra expanze, c) nedostatečná míra expanze 13. Znázorněte a popište v modelu důchod-výdaje ve dvou či třísektorové ekonomice fiskální restrikci v situaci, kdy je rovnovážný produkt vyšší než potenciální produkt, přičemž je zvolena: a) optimální míra restrikce, b) nadměrná míra restrikce, c) nedostatečná míra restrikce 14. Rozeberte, proč je obtížné zvolit optimální míru fiskální expanze či restrikce.

Osmé cvičení Probrat kapitoly 9.1, 9.4, 9.5, 9.6 Reálií k makroekonomii. 1. Co vyjadřuje křivka agregátní poptávky? Jak ji odvodíte? 2. Vysvětlete podstatu efektu bohatství, efektu úrokových mír a efektu měnového kurzu. 3. Co vyjadřuje křivka krátkodobé agregátní nabídky? Jak ji odvodíte? 4. Proč jsou mzdy krátkodobě strnulé? 5. V čem se liší křivka krátkodobé agregátní nabídky a dlouhodobé agregátní nabídky? Čím je způsoben tvar křivky dlouhodobé agregátní nabídky? 6. Znázorněte v modelu křivek AD-AS (přičemž pracujme s křivkou krátkodobé agregátní nabídky) následující události: a) růst (pokles) vládních výdajů, b) růst (pokles) transferů, c) růst (pokles) daní, d) růst (pokles) investičních výdajů, e) růst (pokles) vývozu, g) růst (pokles) dovozu, e) růst (pokles) množství peněz v oběhu, h) růst (pokles) množství výrobních faktorů, i) růst (pokles) cen základních surovin, j) růst (pokles) produktivity práce, k) inovace. Co se v jednotlivých situacích děje s cenovou hladinou a s množstvím produkce? 7. Znázorněte v modelu křivek AD-AS následující (přičemž pracujme s křivkou krátkodobé agregátní nabídky) situace oproti výchozímu stavu: a) dojde k růstu produkce a k růstu cenové hladiny, b) dojde k poklesu produkce a k poklesu cenové hladiny, c) dojde k růstu produkce a k poklesu cenové hladiny, d) dojde k poklesu produkce a k růstu cenové hladiny. 8. Znázorněte v modelu křivek AD-AS krátkodobou a dlouhodobou makroekonomickou rovnováhu. Proč je dlouhodobá makroekonomická rovnováha paretovsky efektivní? 9. Znázorněte graficky následující situace: a) krátkodobá rovnováha v modelu křivek AD-AS nastává pod úrovní potenciálního produktu, b) krátkodobá rovnováha v modelu křivek AD-AS nastává nad úrovní potenciálního produktu. Znázorněte dále přizpůsobovací procesy v ekonomice v těchto situacích. 10. Znázorněte v ekonomice fiskální či monetární expanzi v následujících situacích: a) krátkodobá rovnováha nastává na úrovni potenciálního produktu, b) krátkodobá rovnováha nastává pod úrovní potenciálního produktu. 11. Mějme situaci, kdy krátkodobá rovnováha nastává pod úrovní potenciálního produktu. Znázorněte v této situaci fiskální či monetární expanzi, pokud: a) je zvolena optimální míra expanze, b) je zvolena nedostatečná míra expanze, c) je zvolena nadměrná míra expanze. Jaké jsou důsledky jednotlivých expanzí na HDP a cenovou hladinu? 12. Mějme situaci, kdy krátkodobá rovnováha nastává nad úrovní potenciálního produktu. Znázorněte v této situaci fiskální či monetární restrikci, pokud: a) je zvolena optimální míra restrikce, b) je zvolena nedostatečná míra restrikce, c) je zvolena nadměrná míra restrikce. Jaké jsou důsledky jednotlivých restrikcí na HDP a cenovou hladinu? 13. Proč se obtížně stanovuje optimální míra fiskální či monetární expanze nebo restrikce? 14. Znázorněte v ekonomice a) negativní nabídkový šok, b) možné samopřizpůsobovací procesy v ekonomice na tento šok, c) reakci vlády nebo centrální banky na tento šok v podobě fiskální nebo monetární expanze. Jaké jsou důsledky jednotlivých situací na HDP a cenovou hladinu?

Deváté cvičení Probrat kapitoly 10.1 až 10.3 Reálií k makroekonomii. 1. V čem spočívají odlišnosti dlouhodobého ekonomického růstu a krátkodobého kolísání ekonomiky? Co znamenají pojmy vrchol a sedlo (dno cyklu)? 2. Proč je v každé expanzi svým způsobem zabudována recese a v každé recesi expanze? 3. Co vyjadřují pojmy cyklické, proticyklické a acyklické veličiny, respektive předbíhající se a zpožďující se veličiny? 4. Které faktory ovlivňují kolísání a) spotřebních výdajů, b) investičních výdajů? 5. V čem spočívá multiplikační efekt investičních výdajů? 6. Pokud chce mít určitá země vysoký HDP, co to pro ni vyplývá z hlediska investičních výdajů? Jak se tento vývoj investičních výdajů odráží zpětně ve vývoji HDP? Co obecně vyjadřuje tzv. princip akcelerátoru? 7. Pokud HDP roste (stagnuje, klesá), jaká je hodnota čistých investic? 8. Které faktory ovlivňují kolísání vládních výdajů? 9. Které faktory ovlivňují kolísání čistého exportu? 10. Pokud se zdroje stávají více (méně) vzácnými, jak to ovlivňuje vývoj HDP? 11. V čem spočívá podstata negativního nabídkového šoku? Jaký má tento šok důsledky? Znázorněte daný šok v modelu křivek AS AD. 12. Jaké důsledky mají na vývoj HDP inovace? Znázorněte tyto důsledky pomocí produkční funkce. 13. Co se rozumí pod pojmem institucionální faktory? Jak tyto faktory působí na vývoj HDP? 14. Zjistěte tempo růstu HDP v ČR v běžných i stálých cenách od roku 1993.

Desáté cvičení Probrat kapitoly 11.3, 12.1, 12.3, 12.4 Reálií k makroekonomii. 1. Které faktory způsobují, že určité ekonomiky (země) jsou velmi otevřené vůči zahraničí a jiné země jsou otevřené relativně málo? 2. Mějme následující tabulku vyjadřující počet hodin nutných k produkci daných statků: země A země B potraviny 1 2 oděvy 2 5 V produkci kterého statku má komparativní výhodu země A a v produkci kterého statku má komparativní výhodu země B? 3. Předpokládejme, že poměry uvedené v tabulce příkladu 2 jsou fixní. Spočítejte: - mezní míru transformace produktu (MRTP) země A i země B. - jak pro zemi A, tak pro zemi B náklady obětované příležitosti, pokud se země A nebo země B věnuje produkci určitého statku. 4. Jaké budou na základě údajů v tabulce příkladu 2 směnné poměry v zemi A i B? Vyjádřete tyto směnné poměry alternativně, tj. jako n jednotek potravin za jednu jednotku oděvů i jako n jednotek oděvů za jednu jednotku potravin. 5. Na základě údajů v příkladech 2 a 4 zvolte takový mezinárodní směnný poměr, při kterém země, která má v produkci daného statku komparativní výhodu, bude tento statek vyvážet do druhé země. Tento mezinárodní směnný poměr vyjádřete alternativně, tj. jak jako n jednotek potravin za jednu jednotku oděvů i jako n jednotek oděvů za jednu jednotku potravin. 6. Předpokládejme, že každá země uvedená v příkladech 2 až 5 disponuje 400 hodinami práce. - Nakreslete hranici produkčních možností země A i B. - Na hranici produkčních možností země A i B zvolte nějaký bod, tak aby každá země vyčerpala svých 400 hodin práce na produkci jak potravin, tak oděvů. Uveďte kolik jednotek potravin i oděvů produkuje země A i B zvlášť a kolik jednotek potravin a oděvů produkují dohromady. - Pokud se země A i země B budou specializovat na produkci statku, ve kterém mají komparativní výhodu, kolik statků při daném množství práce vyprodukují? 7. Na základě údajů v příkladech 2 až 6 nakreslete světovou hranici produkčních možností. Tato hranice spojuje tři body: - bod znázorňující situaci, kdy jak země A i B produkují pouze potraviny. - bod znázorňující situaci, kdy země A i B produkují statek, ve kterém mají komparativní výhodu. - bod znázorňující situaci, kdy jak země A i B produkují pouze oděvy. 8. Na základě údajů v příkladech 2 až 7 nakreslete hranici spotřebních možností v zemi A i v zemi B, a to v situaci bez zahraničního obchodu a v situaci po zavedení zahraničního obchodu, kdy země A i B produkují statek, ve kterém mají komparativní výhodu. 9. Je-li to možné, tak na základě údajů v příkladech 2 až 8 vypočtěte paretovské zlepšení, ke kterému došlo v zemi A i v zemi B v důsledku zavedení mezinárodního obchodu.

10. Mějme následující tabulku vyjadřující počet hodin nutných k produkci daných statků: země A země B potraviny 1 4 oděvy 2 8 V produkci kterého statku má komparativní výhodu země A a v produkci kterého statku má komparativní výhodu země B? Má v dané situaci smysl, aby se země zapojily do mezinárodního obchodu? 11. Jaké jsou přínosy mezinárodního obchodu? 12. Z jakých důvodů dochází k mezinárodnímu pohybu kapitálu? 13. Pokud určitý subjekt chce diverzifikovat svoje portfolio, které faktory musí vzít do úvahy? 14. Jak byste charakterizovali přímé zahraniční investice (PZI)? Jaké výhody přinášejí PZI zemi, která je jejich příjemcem? Mohou mít PZI z pohledu přijímající země též nějaké nevýhody a pokud ano jaké? 15. Zjistěte, jak se v ČR od roku 1993 vyvíjí hodnota PZI. 16. Jak byste definovali měnový kurz? 17. Co je to přímý a nepřímý záznam měnového (devizového) kurzu? Vyjádřete aktuální kurz CZK vůči následujícím měnám: EUR, USD, GBP, švýcarský frank, japonský jen jak ve formě přímého, tak ve formě nepřímého záznamu. 18. Mějme aktuální kurz 1USD/20CZK. Napište jiný kurz tak, aby a) koruna zhodnotila, b) koruna znehodnotila. 19. Mějme kurz 1USD/20CZK. a) Statek X stojí v tuzemsku 100 Kč. Kolik musí stát při tomto kurzu v zahraničí, aby bylo jedno, kde jej koupit? b) Statek Y stojí v USA 50 USD. Kolik musí stát při tomto kurzu v tuzemsku, aby bylo jedno, kde jej koupit? 20. Mějme údaje příkladu 4. Předpokládejme ale, že nový kurz je 1USD/25 CZK. K čemu došlo z hlediska zhodnocení a znehodnocení příslušných měn? Kolik musí stát při tomto kurzu statek X v zahraničí, aby bylo jedno, kde jej koupit? Kolik musí stát při tomto kurzu statek Y v tuzemsku, aby bylo jedno, kde jej koupit? Jaký bude mít asi daný kurzový vývoj vliv na hodnotu NX? 21. Mějme údaje příkladu 4. Předpokládejme ale, že nový kurz je 1USD/15 CZK. K čemu došlo z hlediska zhodnocení a znehodnocení příslušných měn? Kolik musí stát statek X při tomto kurzu v zahraničí, aby bylo jedno, kde jej koupit? Kolik musí stát při tomto kurzu statek Y v tuzemsku, aby bylo jedno, kde jej koupit? Jaký bude mít asi daný kurzový vývoj vliv na hodnotu NX? 22. Mějme původní kurz 1USD/20CZK a nový kurz 1USD/15 CZK. K čemu došlo z hlediska zhodnocení a znehodnocení příslušných měn? Předpokládejme, že domácí subjekt disponuje 500 Kč. Kolik jednotek daného statku si může koupit při původním a novém kurzu? Co se stalo z hlediska vnější kupní síly Kč? 23. Mějme původní kurz 1USD/20CZK a nový kurz 1USD/25 CZK. K čemu došlo z hlediska zhodnocení a znehodnocení příslušných měn? Předpokládejme, že domácí subjekt disponuje 500 Kč. Kolik jednotek daného statku si může koupit při původním a novém kurzu? Co se stalo z hlediska vnější kupní síly Kč? 24. Jaký je rozdíl mezi pojmy revalvace či devalvace měny na straně jedné a zhodnocení či znehodnocení měny na straně druhé? 25. Jaká je podstata fixního a flexibilního kurzu? Jaké jsou výhody a nevýhody těchto kurzů? Jaké vlastnosti by měl splňovat ideální kurzový systém a proč není možno těchto vlastností dosáhnout? 26. Pokud se v systému fixního kurzu odchyluje aktuální hodnota kurzu od jeho stanovené hodnoty, co musí centrální banka dělat? Rozeberte její postup zvlášť pro situaci, kdy domácí měna zhodnocuje, i situaci, kdy domácí měna znehodnocuje. Co se děje s množstvím peněz v oběhu při těchto postupech centrální banky? Jaké mají dané kroky důsledky na HDP a nezaměstnanost? 27. Zakreslete souběžně v grafu nabídky a poptávky po zahraniční měně a v grafu nabídky a poptávky po domácí měně (zahraniční měnou nechť je EUR, domácí měnou CZK) následující situace: a) vliv silného poklesu (růstu) úrokových sazeb v eurozóně, b) vliv silného poklesu (růstu) úrokových sazeb v ČR, c) obavy české veřejnosti, že české finanční organizace se octnou v problémech, d) vliv růstu vývozu z ČR do eurozóny, e) vliv růstu dovozu do ČR z eurozóny, f) růst HDP v ČR, růst HDP v eurozóně, g) intervenci centrální banky, která nakupuje eura a prodává koruny, h) intervenci centrální banky, která

nakupuje koruny a prodává eura. Uveďte u každé situace, co se pravděpodobně stane s kurzy domácí a zahraniční měny (z hlediska jejich zhodnocení či znehodnocení). 28. Předpokládejme, že koš identických statků stojí v ČR 100 CZK, v USA 5 USD. Jaký by měl být kurz dle teorie parity kupní síly? 29. Mějme údaje příkladu 13. Předpokládejme, že kurz je 1 USD/10 CZK. K čemu by v daném případě mělo docházet? Znázorněte prostřednictvím grafu nabídky a poptávky po jednotlivých měnách a grafu nabídky a poptávky po statcích na trhu v ČR a v USA. 30. Mějme údaje příkladu 13. Předpokládejme, že kurz je 1 USD/25 CZK. K čemu by v daném případě mělo docházet? Znázorněte prostřednictvím grafu nabídky a poptávky po jednotlivých měnách a grafu nabídky a poptávky po statcích na trhu v ČR a v USA. 31. Jaké znáte příklady obchodovatelných a neobchodovatelných statků v zahraničním obchodě? Proč se skutečný kurz většinou odlišuje od hodnoty, kterou by měl mít dle parity kupní síly? 32. Jaké znáte příčiny a důsledky měnových krizí? Proč došlo k české měnové krizi v roce 1997? 33. Zjistěte, jak se dlouhodobě vyvíjí kurz koruny vůči rozhodujícím měnám (euro, USD, GBP, japonský jen, švýcarský frank). 34. Co eviduje platební bilance? Které základní položky jsou evidovány na běžném účtu, kapitálovém účtu a finančním účtu platební bilance? 35. Pokud je čistý vývoz (NX) kladný (záporný), jaký vliv to má na devizové rezervy? Pokud jsou čisté zahraniční investice (NFI) kladné (záporné), jaký vliv to má na devizové rezervy? 36. Charakterizujte kritéria rozlišení investic na přímé, portfoliové a ostatní. 37. Vysvětlete, proč má v platební bilanci nárůst devizových rezerv centrální banky znaménko mínus (a jejich pokles znaménko plus). 38. Co vyjadřují pojmy investiční pozice vůči zahraničí a zahraniční zadluženost? 39. Pokud je NX dlouhodobě záporný (země dlouhodobě více dováží, než vyváží), jakým způsobem může země získávat peníze na úhradu tohoto záporného salda? 40. Pokud je běžný účet platební bilance v deficitu, jak může být deficit řešen? A jaké má tento deficit důsledky? 41. Jaké jsou obecné důsledky vnější ekonomické nerovnováhy? 42. Zjistěte dlouhodobý vývoj a) běžného účtu platební bilance ČR, b) kapitálového účtu platební bilance ČR, c) finančního účtu, d) účtu platební bilance ČR, e) investiční pozice ČR, f) zahraniční zadluženosti ČR.

Jedenácté cvičení Probrat kapitoly 14.1, 14.2, 14.4, 15.1 až 15.6 Reálií k makroekonomii. 1. Co jsou cíle měnové politiky? V čem spočívají cíle týkající se vnitřní stability a v čem cíle týkající se vnější stability? Proč není možno zároveň dosáhnout jak cílů týkajících se vnitřní stability tak cílů týkajících se vnější stability? 2. Jaké znáte nástroje měnové politiky? 3. Graficky znázorněte, co se děje na trhu peněz a zápůjčných fondů, pokud centrální banka zvyšuje (snižuje) množství peněz v oběhu. 4. Jaké jsou charakteristické projevy expanzivní (restriktivní) měnové politiky? 5. Kdy je měnová politika účinná a kdy nikoliv? Čím je centrální banka omezena z hlediska účinnosti měnové politiky? Kterou část peněz je schopna centrální banka ovlivnit? 6. Graficky znázorněte měnovou expanzi (restrikci) v modelu křivek AD-AS. Pracujte, jak s krátkodobou křivkou AS (s křivkou SRAS), tak s dlouhodobou křivkou AS (s křivkou LRAS). 7. Popište jednotlivé konkrétní postupy měnové politiky. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Co je podstata inflačního cílování? 8. Jaké znáte příjmy a výdaje státu? Podle čeho a na jaké druhy lze dělit daně? 9. Co vyjadřují pojmy státní rozpočet a veřejné rozpočty (soustava veřejných rozpočtů). 10. Jak se liší rozpočtová a fiskální politika? Co je cílem rozpočtové politiky a co je cílem fiskální politiky? 11. V čem spočívá jednorázové změny daní, transferů či vládních výdajů? Jaké jsou důsledky této změny? 12. Co jsou to vestavěné stabilizátory a jaký mají smysl? Vysvětlete podstatu progresivního zdanění a jeho vliv na kolísání ekonomiky. Jaký je makroekonomický smysl dávek v nezaměstnanosti nebo dávek sociální péče? 13. Kdy může být fiskální politika účinná? Jak ovlivňuje fiskální politika hodnotu HDP a nezaměstnanosti v krátkém a v dlouhém období? Čím je daná hodnota HDP a nezaměstnanosti v dlouhém období? 14. Vysvětlete podstatu časových zpoždění při provádění fiskální politiky. 15. Co je to deficit veřejných rozpočtů a jak lze tento deficit řešit? Znázorněte pomocí modelu důchodvýdaje vliv deficitu veřejných rozpočtů na investiční výdaje a rovnovážný produkt. 16. Jaký může být vliv deficitu veřejných rozpočtů na čistý export a rovnovážný produkt v situaci pružného kurzu? 17. Jak ovlivňuje kolísání ekonomiky příjmy a výdaje veřejných rozpočtů? Jaký vliv má toto kolísání na přebytek (deficit) těchto rozpočtů? 18. Co vyjadřují pojmy strukturální rozpočet, strukturální deficit, cyklický deficit? Prč je problémem, pokud jsou veřejné rozpočty v deficitu v situaci, kdy je skutečný produkt na úrovni potenciálního produktu? 19. Čím je způsoben veřejný dluh? Jak lze veřejný dluh řešit? Jaké jsou důsledky jednotlivých řešení? 20. Kdy se stát dostává do dluhové pasti? Může stát zbankrotovat? 21. Zjistěte vývoj deficitu státního rozpočtu ČR, soustavy veřejných rozpočtů ČR a veřejného dluhu ČR od roku 1993.

Dvanácté cvičení Probrat kapitoly 16.1, 16.2, 17.1, 17.2, 18.1 Reálií k makroekonomii. 1. Jakou závislost vyjadřuje původní Phillipsova křivka? Jak lze závislost, kterou vyjadřuje původní Phillipsova křivka, zdůvodnit? 2. Jaký je dle Phillipsovy křivky vztah mezi nezaměstnaností a inflací v krátkém období? Na základě čeho lze tento vztah odvodit nebo zdůvodnit? 3. Jaký je dle Phillipsovy křivky vztah mezi nezaměstnaností a inflací v dlouhém období? Na základě čeho lze tento vztah odvodit nebo zdůvodnit? Na jaké hodnotě se dlouhodobě ustálí míra nezaměstnanosti? 4. Jak vypadá Phillipsova křivka při negativním nabídkovém šoku? Zdůvodněte a odvoďte danou závislost. 5. Co je podstatou teorie adaptivních očekávání? K jakým závěrům dospívá teorie adaptivních očekávání ve vztahu k Phillipsově křivce? 6. Co je podstatou teorie racionálních očekávání? K jakým závěrům dospívá teorie racionálních očekávání ve vztahu k Phillipsově křivce? Jaké jsou spory ohledně platnosti teorie racionálních očekávání? 7. K jakým závěrům lze dospět z hlediska Phillipsovy křivky v případě snižování inflace? 8. Prostudujte vztah mezi inflací a nezaměstnaností v ČR od roku 1993. Nakreslete jednotlivé body do grafu. 9. Jaké jsou mikroekonomické důsledky protekcionismu? Znázorněte graficky situaci, kdy je domácí rovnovážná cena vyšší než světová a země nemá možnost světovou cenu ovlivnit. Jaké množství statků v takovém případě bude na domácím trhu poptáváno, jaké množství statků budou produkovat domácí producenti a jaké množství statků bude dováženo? 10. Pokračujme v otázce číslo 2. Pokud na domácím trhu bude zavedeno clo, které zvýší cenu dovážených statků nad úroveň světové ceny, ale stále pod úroveň domácí rovnovážné ceny, k čemu dojde? Znázorněte graficky, jaké množství statků v takovém případě bude na domácím trhu poptáváno, jaké množství statků budou produkovat domácí producenti a jaké množství statků bude dováženo? 11. Proč mají protekcionistická opatření obvykle jen krátký účinek? Pokud protekcionistické opatření vede k tomu, že země má po delší čas kladnou hodnotu NX, jaké to má důsledky na kurz její měny? A jaký má vliv změna kurzu této měny rozeberte daný vliv zvlášť pro režim flexibilního a pro režim fixního kurzu? 12. Co je podstatou odvetného a protidumpingového cla? 13. Co je cílem exportních politiky? Do kterých zemí lze v ČR podporovat vývoz? Jaké znáte konkrétní formy podpory exportu v ČR? 14. Co je cílem regulace mezinárodního pohybu kapitálu? Jakým způsobem může tato regulace probíhat? 15. Proč někdy dochází k regulaci měnového kurzu? 16. Pokud země přistoupí k devalvaci nebo znehodnocení své měny, jaké to má důsledky na její dovoz a vývoz? Proč se tyto důsledky odlišují v krátkém a dlouhém období? Co vyjadřuje tzv. J-křivka? 17. Jaké jsou cíle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj? A jaké jsou cíle Světové obchodní organizace? 18. Co je podstatou pásma (zóny) volného obchodu a co je podstatou celní unie? Jaké efekty s sebou celní unie přináší? 19. Co je podstatou společného trhu a co je podstatou hospodářské a měnové unie? 20. Jaké jsou důsledky obchodní integrace? 21. V čem spočívají úspory z rozsahu výroby, vznikající při integraci v mezinárodním obchodě? 22. Jaké mohou být přínosy společné měny? Kdy má smysl zavádět společnou měnu? Co vyjadřuje teorie optimální měnové oblasti? Které podmínky musí být splněny, aby nějaká oblast byla definována jako optimální měnová oblast (OCA)? Zdůvodněte jednotlivé podmínky teorie OCA. 23. Jaké jsou náklady zavedení jednotné měny? 24. Jaké jsou cíle EU v ekonomické oblasti? 25. Souhlasíte s tvrzením: většina výdajů rozpočtu EU plyne na udržování administrativního aparátu orgánů EU?

26. Jaký je význam kritérií udržitelností veřejných financí pro stávající země eurozóny (Pakt stability a růstu) resp. pro země, které euro nezavedly (Maastrichtská konvergenční kritéria)? 27. Na www stránkách, věnovaných zavedení eura v ČR (http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/730.html) zjistěte, jaké byly inflační dopady zavedení eura v současných zemích eurozóny. Rozlište skutečnou a vnímanou inflaci. 28. Jaké jsou cíle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj? A jaké jsou cíle Světové obchodní organizace? 29. Co je podstatou pásma (zóny) volného obchodu a co je podstatou celní unie? Jaké efekty s sebou celní unie přináší? 30. Co je podstatou společného trhu a co je podstatou hospodářské a měnové unie? 31. Jaké jsou důsledky obchodní integrace? 32. V čem spočívají úspory z rozsahu výroby, vznikající při integraci v mezinárodním obchodě? 33. Jaké mohou být přínosy společné měny? Kdy má smysl zavádět společnou měnu? Co vyjadřuje teorie optimální měnové oblasti? Které podmínky musí být splněny, aby nějaká oblast byla definována jako optimální měnová oblast (OCA)? Zdůvodněte jednotlivé podmínky teorie OCA. 34. Jaké jsou náklady zavedení jednotné měny? 35. Jaké jsou cíle EU v ekonomické oblasti? 36. Souhlasíte s tvrzením: většina výdajů rozpočtu EU plyne na udržování administrativního aparátu orgánů EU? 37. Jaký je význam kritérií udržitelností veřejných financí pro stávající země eurozóny (Pakt stability a růstu) resp. pro země, které euro nezavedly (Maastrichtská konvergenční kritéria)? 38. Na www stránkách, věnovaných zavedení eura v ČR (http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/730.html) zjistěte, jaké byly inflační dopady zavedení eura v současných zemích eurozóny. Rozlište skutečnou a vnímanou inflaci.