ŘECKÉ ARCHAICKÉ SOCHAŘSTVÍ



Podobné dokumenty
HELÉNISTICKÁ ARCHITEKTURA

ŘECKÉ HELÉNISTICKÉ SOCHAŘSTVÍ

Řecko v době Periklově

VÝTVARNÉ UMĚNÍ EGEJSKÉ OBLASTI MYKÉNSKÉ UMĚNÍ

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY

VÝTVARNÁ KULTURA. 5. ŘECKO a počátky evropského písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

větší pozornost návštěvníků však přitahují například metopy s motivy kentauromachie

ŘÍMSKÁ ARCHITEKTURA CIRKY TEATRY AMFITEATRY THERMY

UMĚNÍ ANTICKÉHO ŘECKA PERIODIZACE

Řecké umění Umění řecké antiky jako dlouhodobě vlivný základ dalšího rozvoje evropské výtvarné kultury Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016

ŘÍMSKÁ ARCHITEKTURA OBRANNÁ A TECHNICKÁ ARCHITEKTURA

Přechod Archaiky do Klasiky. Historické události Umění Architektura

Řecký dům. Divadla. Stupňovitý terén

KULTURY MEZOPOTÁMIE KULTURY MEZOPOTÁM

ŘECKÉ KLASICKÉ SOCHAŘSTVÍ

CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT. Výtvarná výchova Třída V.A, 1.A Téma hodiny

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Vyspělá palácová kultura objevena roku 1900 angličanem Sirem Arthurem Evansem, pojmenoval kulturu po Králi Minóvi. objev ovlivnil evropskou secesi.

Prezentace slouží pro výkladovou část hodiny. Má také funkci názorně-demonstrační a to díky mnohým obrazovým ukázkám. Součástí je i zápis do sešitu.

VY_32_INOVACE_DVK1114

ŘECKÁ KLASICKÁ ARCHITEKTURA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘECKA

VY_32_INOVACE_DVK1113

Řecká architektura 2

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA

SOCHAŘSTVÍ PALEOLITU

Dej 1 Starověké Řecko-umění. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Antické Řecko Kultura

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. VY_32_INOVACE_Pap020

VY_32_INOVACE_DVK1105

1

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Řecké umění. Petr Ježek, Jakub Mareš

Podještědské gymnázium Liberec Kořeny evropské kultury. Antická mytologie. Chrámy řeckých bohů

ŘÍMSKÁ ARCHITEKTURA ŘÍMSKÁ VILLA A OBYTNÝ DŮM

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Den otevřených dveří. Klasická archeologie.

VÝTVARNÁ KULTURA. 1. Pravěk. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 1 Pravěk Strana: 1

Antika: Řecko MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 VY_32_INOVACE_VYC2

BAROKNÍ SLOH. Karel Švuger DVK/ 3. ročník Září Obrazová dokumentace,základní charakteristika, protiklad renesance VY_32_INOVACE_DVK23/01

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

- po vpádu Herulů byly budovány nové hradby, jejichž součástí se stala Attalova stoa.

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

UMĚNÍ FORMUJÍCÍ SE EGYPTSKÉ SPOLEČNOSTI A STÁTU. POZDNĚ PŘEDDYNASTICKÉ OBDOBÍ A ARCHAICKÁ DOBA

1

Středí říše. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Základní pojmy. antika polis slohy: dórský, jónský, korintský tympanon karyatida amfora freska amfiteátr kalokagathia pantheon

Řecko po řecko-perských válkách

MEZINÁRODNÍ POZDNÍ GOTIKA

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA

nejdůležitější střediska: Sparta, Mykény, Tiryns, Olympia, Korint, Delfy, Théby, Athény

Otázka: Umění starověkého Egypta a Mezopotámie. Předmět: Dějiny umění. Přidal(a): Sandra EGYPT PERIODIZACE. Předdynastické období: př.n.l.

Kultura klasického období starověkého Řecka

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Rozkvět Athén po řecko-perských válkách

VÝTVARNÁ KULTURA. 3. Mezopotámie a počátky písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořila: Lenka Tichá.

Otázka: Kultura starověkého Řecka. Předmět: Dějepis. Přidal(a): MichaelaS. Mytologie a náboženství. - mytologie

ROMANTISMUS. Bartoníčková Eliška, Tercie C

UMĚNÍ ŘÍMSKÉ ANTIKY HISTORICKÝ VÝVOJ

PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_ září 2012

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 4.

MALÍŘSTVÍ PALEOLITU MALÍŘSTVÍ PALEO

Kultura a umění 01. DĚJINY KULTURY A UMĚNÍ - starověk. Otázka číslo: 1. Zikkuraty jsou: stupňovité věže sumerských chrámů

Ladislav Šaloun externí učitel / speciální škola sochařská

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

VY_32_INOVACE_DVK1101

Otázka: Starověké Řecko. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Veruscino. Osnova:

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Umění Egejského moře. Kréta, Mykény, Řecko. Daniela Wojnarová, S5.A

Starověké Řecko. Otestuj své znalosti!

ARCHITEKTURA DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ

ÚVOD, ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A KOŘENY KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY

výstup vlastními slovy. Žák sám vyhledává informace a řeší zadané úkoly. Speciální vzdělávací Lehké mentální postižení

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA

Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY,

Babylón. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Řecko 4. století a helénismus

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. České výtvarné umění na přelomu 19. a 20. století VY_32_INOVACE_21_05

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

RENESANCE ZROZENÍ V ITÁLII

RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce

Románský sloh architektonické články

VÝTVARNÁ KULTURA. 8. Gotický sloh. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 8 Gotický sloh Strana: 1

Alberto Giacometti. Alberto Giacometti. Lothar III

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_18_D_II

Pracovní listy Architektura I.

Italické kmeny = později Latinové založili Řím, římskou říši a její kulturu

8 Přílohy Seznam příloh:

ZAALPSKÁ RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník Červen2012. Obrazová dokumentace, postup renesančních tradic mimo Itálii VY_32_INOVACE_DVK22/11

Transkript:

ŘECKÉ ARCHAICKÉ SOCHAŘSTVÍ

VY_32_INOVACE_DVK1208 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Antické umění DVK / 1. ročník Obrazová prezentace vývoje řeckého archaického sochařství

Monumentální sochařství Ve 2. pol. 7. stol. př. n.l. se zpočátku v úzké návaznosti na architekturu ( sochařská výzdoba chrámů: reliéfy na metopách a štítech staveb v dórském řádu, reliéfní a poloplastické vlysy iónských staveb, akrotéria na vrcholu nebo nárožích střešních štítů ), zrodilo monumentální řecké sochařství, aby se pak v průběhu následujícího 6. stol. př. n.l. a tudíž ještě v archaickém období rozvinulo v relativně samostatný umělecký obor ( k drobným plastikám postupně přibývaly kultovní sochy, exvota a náhrobky větších rozměrů a časem i kolosální sochy ), který pak dosáhl svého vrcholu v následujícím klasickém období, zejména v 5. stol. př. n.l. Předchůdcem kultovní sochy bylo tzv. xoanon, dřevěná ( kůl nebo prkno se schematicky naznačenou hlavou ) nebo řidčeji kamenná jednopohledová ( frontální ) "modla", primitivní idol oblékaný do kultovních oděvů. V některých případech se na dřevěné jádro připojovaly jednotlivé díly z tepaného plechu, prazáklad pozdějšího používání kovu jako sochařského materiálu. V nejstarším archaickém sochařství 7. stol. př. n.l. se vydělil tzv. daidalský proud nazvaný podle mýtického sochaře, stavitele a vynálezce Daidala ( údajně vytvářel sochy tak živé, že se musely uvazovat, aby neutekly ). Kúros a koré Nejcharakterističtějšími monumentálními sochařskými výtvory vlastního archaického období se staly sochy nahých mladých mužů ( kúros, pl. kúroi ) a oblečených mladých žen, resp. dívek ( koré ). Od začátku 6. stol. př. n.l. se snaží sochaři ztělesnit původně aristokratický, později všech svobodných občanů se týkající ideál kalokagathie ( krásy a dobra, fyzické zdatnosti spojené se základním vzděláním, vč. múzického ), jehož smyslem bylo vychovat dokonalého občana a dobře vycvičeného bojovníka. Kúroi mohly být neportrétními sochami atletů, stejně jako náhrobními a votivními sochami, příp. sochami bohů, zvl. Apollóna. Jejich ženským protějškem byly oblečené dívčí sochy koré, které byly vykopány především ze sutin na athénské Akropoli, když byly zdejší destruované stavby nahrazeny v klasickém Periklově období novými stavbami. Originály a kopie Paradoxně se nám tak zachovaly originály archaických soch, zatímco mnohé slavné sochy klasického období, zejména bronzové, známe převážně z kopií zhotovených navíc z nepůvodního materiálu. Archaický úsměv Příznačný pro vzhled soch z období počátků řecké monumentální skulptury je jejich strnulý a blazeovaný "archaický úsměv". Řecké sochařství a lidské tělo Jestliže v 7. stol. př. n.l. bylo řecké archaické umění ovlivňováno Orientem a zejména Egyptem ( i v tomto oboru lze právem konstatovat orientalizující tendence ), v 6. stol. př. n.l. si již počínalo zcela samostatně. Jeho tématem bylo lidské tělo ( fyzický vzhled mladého atleta, jemuž byly ještě dlouhou dobu přizpůsobována i rysy mladých žen ), své náměty čerpalo z mytologie. http://athena.zcu.cz/kurzy/dum1/000/html/44/text.htm

Monumentální sochařství Ve 2. pol. 7. stol. př. n.l. se zpočátku v úzké návaznosti na architekturu ( sochařská výzdoba chrámů: reliéfy na metopách a štítech staveb v dórském řádu, reliéfní a poloplastické vlysy iónských staveb, akrotéria na vrcholu nebo nárožích střešních štítů ), zrodilo monumentální řecké sochařství, aby se pak v průběhu následujícího 6. stol. př. n.l. a tudíž ještě v archaickém období rozvinulo v relativně samostatný umělecký obor ( k drobným plastikám postupně přibývaly kultovní sochy, exvota a náhrobky větších rozměrů a časem i kolosální sochy ), který pak dosáhl svého vrcholu v následujícím klasickém období, zejména v 5. stol. př. n.l. Předchůdcem kultovní sochy bylo tzv. xoanon, dřevěná ( kůl nebo prkno se schematicky naznačenou hlavou ) nebo řidčeji kamenná jednopohledová ( frontální ) "modla", primitivní idol oblékaný do kultovních oděvů. V některých případech se na dřevěné jádro připojovaly jednotlivé díly z tepaného plechu, prazáklad pozdějšího používání kovu jako sochařského materiálu. V nejstarším archaickém sochařství 7. stol. př. n.l. se vydělil tzv. daidalský proud nazvaný podle mýtického sochaře, stavitele a vynálezce Daidala ( údajně vytvářel sochy tak živé, že se musely uvazovat, aby neutekly ). Kúros a koré Nejcharakterističtějšími monumentálními sochařskými výtvory vlastního archaického období se staly sochy nahých mladých mužů ( kúros, pl. kúroi ) a oblečených mladých žen, resp. dívek ( koré ). Od začátku 6. stol. př. n.l. se snaží sochaři ztělesnit původně aristokratický, později všech svobodných občanů se týkající ideál kalokagathie ( krásy a dobra, fyzické zdatnosti spojené se základním vzděláním, vč. múzického ), jehož smyslem bylo vychovat dokonalého občana a dobře vycvičeného bojovníka. Kúroi mohly být neportrétními sochami atletů, stejně jako náhrobními a votivními sochami, příp. sochami bohů, zvl. Apollóna. Jejich ženským protějškem byly oblečené dívčí sochy koré, které byly vykopány především ze sutin na athénské Akropoli, když byly zdejší destruované stavby nahrazeny v klasickém Periklově období novými stavbami. http://athena.zcu.cz/kurzy/dum1/000/html/44/text.htm

A xoanon to carve or scrape [wood] was an Archaic wooden cult image of Ancient Greece. An archaic ceramic daidala of Athena Glaukopis ("owl-faced" Athena),

ARCHAICKÉ SOCHAŘSTVÍ ca. 700-500 BC 2 typy figurálních votivních soch Koré ženská oblečená socha Kúros nahá socha atleta, Apollóna - frontálnost - strnulost - stylizace (idealizace) nahého těla - příznačné nakročení - archaický úsměv

Lady of Auxerre 640-630 př.n.l. (orientalizující obd. ) Paplos Kore ca. 530 B.C. Kore from Chios (?) ca. 510 B.C.

Kuros ca. 600 BC Apollon z Tenea Ca. 550 BC

Kúros Tenejský, mramor z doby kolem -560. Z pohřebiště antického města Tenea (u Athikia, mezi Korinthem a Mykénami) na Peloponnésu. (München, Glyptothek, Inv. N. 168)

Kuros z Volomandry Kuros z Anavysos 540 BC Jinoch nesoucí tele (Moschophoros) 560 BC

Anavyssos Kouros, ca. 530 BC.

Calf-bearer (Moschophoros) from the Athenian Akropolisca. 560 BC

Archaické sochařství spojené s architekturou Artemidin chrám v Kerkýře (Korfu) První a zároveň jeden z největších řeckých kamenných chrámů archaického období. Bohužel se z tohoto okolo r. 590 př. n. l. vybudovaného Artemidina chrámu nedochovalo. Nejdůležitějším nálezem nejenom tohoto chrámu, ale ostrova vůbec, je nález západního štítu, nazývaného též Gorgo podle Gorgo medusy, ústřední postavy této skulptury. Štít na průčelí chrámu na Korfu, zdobí rozsáhlá kompozice, která přináší figurální výjevy z řecké mytologie. Obrovská Gorgona ve středu štítu, střežená po obou stranách dvěma spícími pantery zde jistě plní svou funkci ochránkyně místa. Mezi Medúzu a pantery jsou vsunuty ještě dvě bytosti, které se podle řecké mytologie zrodily z krve jejího těla zbaveného hlavy: okřídlený kůň Pégasos a Chrýsaór, čistě lidská postava zobrazená vpravo. V rozích se objevují dva výjevy z boje bohů proti Gigantům, tzv. gigantomachie, která se napříště stane jedním z velkých námětů monumentálního sochařství.

Západní tympanon Artemisia, obří Gorgóneion pozdně archaická práce z Kerkýry. Archeol. museum Korfu. Strašlivá Gorgó milenka Poseidónova. Přepásána je hady, podobné povahy je taky její účes

figure of West and East pediment Temple of Aphaia Aegina ca. 500-490 B.C.E.

figure of East pediment Temple of Aphaia, Aegina ca. 500-490 B.C.E.

Dying Warrior: detail of figure from left angle of East pediment Temple of Aphaia, Aegina, ca. 500-490 B.C.E.

Zdroje: PIOJAN, José. Dějiny umění 1, 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. ISBN: 80-7176-765-4 kol. Ilustrované dějiny světa - Úsvit civilizací, 2. vyd. Bratislava: Gemini, 1993. ISBN: 80-7161-016-X kol. Encyklopedie starověkého světa, 1. vyd.praha: Perfekt, 2004. ISBN: 80-8046-269-0 AUGUSTA, Pavel. a HONZÁK, František. Jak se žilo ve starověku, 1. vyd. Praha: Albatros,1989 Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org http://commons.wikimedia.org/ http://en.wikipedia.org/wiki/file:kouros_anavissos.jpg http://it.wikipedia.org/wiki/moschophoros http://www.fysis.cz/ob/60antika/10sochy/10arch/20kouroi/index.htm http://www.fysis.cz/m/20d/mglypt/01_arch/ipage00009.htm http://www.studyblue.com/notes/note/n/art-history-quiz/deck/112678 http://2.bp.blogspot.com/-irtjmlexjfm/tljyufl9gwi/aaaaaaaaada/5hrdipjxqw0/s1600/q3879239.jpg http://aiweiwei92.blogspot.cz/2012_01_01_archive.html http://www.fysis.cz/ob/60antika/10sochy/10arch/60tymp/ipage00037.htm http://www.sandrashaw.com/ah1l15.htm http://www.utexas.edu/courses/introtogreece/lect9/img7mschphdet.html http://ancientrome.ru/art/artworken/img.htm?id=2779 http://sh.wikipedia.org/wiki/datoteka:nama_129_athena_varvakeion_4.jpg