Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele AKTUALIZACE OBOROVÝCH PŘÍRUČEK pro PROVOZOVÁNÍ CESTOVNÍ AGENTURY Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Autorsky zpracoval: DRING Consulting s.r.o. Poslední aktualizace: srpen 2009
OBSAH 1. Vymezení ţivnosti 2 1.1 Rozdíl mezi cestovní agenturou a cestovní kanceláří 3 2. Základní podmínky pro podnikání v oboru 4 2.1 Podmínky provozování ţivnosti - obecné 4 2.2 Přerušení ţivnosti 7 2.3 Zrušení a zánik ţivnosti 8 2.4 Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce 9 2.5 Provozování ţivnosti v provozovně (provozovnách) 10 2.6 Funkce CRM 12 2.7 Stručný přehled nejdůleţitějších změn pro ţivnostníka v roce 2009 13 3. Základní povinnosti cestovních agentur 14 4. Cestovní smlouva 16 5. Prezentace formou katalogu 19 6. Zabezpečení fungujícího systému provizí s majiteli ubytovacích kapacit či cestovních kanceláří v případě provizního prodeje 21 7. Význam cestovního pojištění v cestovním ruchu 22 8. Cestovní připojištění jako součást základního balíčku sluţeb 23 9. Asociace a sdruţení 24 1
1. VYMEZENÍ ŢIVNOSTI Provozování cestovní agentury po 1. 7. 2008 nabytím účinnosti zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, v platném znění, a některé další zákony, dochází ke změně zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Provozování cestovní agentury od 1. 7. 2008 je oborem č. 71 živnosti volné. Rozsah oprávnění: nabízet a prodávat jednotlivé sluţby cestovního ruchu, organizovat kombinace sluţeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, zprostředkovávat prodej jednotlivých sluţeb cestovního ruchu pro cestovní kancelář nebo jinou cestovní agenturu, příp. pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), zprostředkovávat prodej zájezdů pro cestovní kancelář, cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkován, prodávat věci, související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Základní povinnosti cestovní agentury: označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní agentura", pokud toto označení neobsahuje jiţ obchodní firma, nesmí zprostředkovávat prodej zájezdů pro subjekt, který není cestovní kanceláří, v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vţdy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkován, před uzavřením cestovní smlouvy předloţit zájemci o uzavření cestovní smlouvy na jeho ţádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu, 2
před zahájením zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu předloţit zájemci na jeho ţádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytnout zájemci s dostatečným předstihem údaje uvedené v 10 zákona č. 159/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 1.1 ROZDÍL MEZI CESTOVNÍ AGENTUROU A CESTOVNÍ KANCELÁŘÍ Zákon č. 159/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů přesně vymezuje podmínky podnikání v cestovním ruchu. V tomto zákonu také nalezneme vymezení pojmů cestovní kancelář a cestovní agentura. V obecných rysech někdy cestovní kancelář nazýváme touroperátorem nebo organizátorem a cestovní agenturu dealerem nebo smluvním provizním prodejcem. Jiţ toto názvosloví samo o sobě vypovídá o základním rozdílu. Zájezd je vţdy tvořen kombinací dvou a více sluţeb cestovního ruchu (ubytování, doprava atd.). Tento zájezd vţdy sestaví a organizuje cestovní kancelář, která má řádné pojištění proti úpadku. Zakoupit jej však můţete i prostřednictvím cestovní agentury, která má uzavřenu smlouvu o provizním prodeji se zmíněnou cestovní kanceláří. V případě, kdy cestovní agentura prodá vlastním jménem jednu sluţbu cestovního ruchu a zároveň zprostředkuje prodej jiné sluţby cestovního ruchu, se nejedná o zájezd ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. Obě sluţby však nesmějí být nabízeny jako balíček a prodávány za souhrnnou cenu. 3
Pro vymezení pojmu zájezd je také důleţité, zda délka jeho trvání překročí 24 hodin či alespoň obsahuje ubytování přes noc. Pokud ne, nejedná se o zájezd ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. V takovém případě lze prodávat libovolnou kombinaci sluţeb cestovního ruchu, aniţ by se jednalo o zájezd. Na cestovní smlouvě, kterou u cestovní agentury uzavíráte je vţdy napsáno, kdo je organizátorem. Navíc dostáváte vţdy doklad o pojištění proti úpadku od tohoto organizátora (tedy ne od cestovní agentury, ve které zájezd kupujete, ta pouze smluvně provádí další prodej). Cestovní agentura je však legitimním dodavatelem jednotlivých sluţeb cestovního ruchu (pronájmy vozů, prodej letenek, hotelové ubytování atd.), které sama přímo sjednává bez účasti cestovní kanceláře. Pokud se jedná o společnosti vozící turisty do České republiky, pak je zde ve větší míře zastoupena činnost cestovních agentur, neboť opětovně poskytované sluţby nevyţadují povinnost se pojistit proti úpadku cestovní kanceláře (zejména z důvodu, ţe pokud se jedná o zájezdy, pak konečným prodejcem je zahraniční společnost v místě bydliště turisty, která má povinnost se pojistit dle zákonů té dané země). 2. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V OBORU 2.1 PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI - OBECNÉ Podrobnosti jsou uvedeny v zákonu číslo 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Provozovat ţivnost můţe jen osoba (fyzická nebo právnická), která má pro uvedenou činnost ţivnostenské oprávnění. Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou: a) dosaţení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost. 4
Fyzická osoba, která chce začít provozovat ţivnost volnou, vázanou nebo řemeslnou (ohlašovací ţivnosti), je povinna ohlásit své rozhodnutí jakémukoliv ţivnostenskému úřadu na území České republiky, na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Oprávnění provozovat ţivnost vzniká jiţ dnem podání ohlášení. Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede ţivnostenský úřad zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Ohlášení je nutné podat na vyplněném formuláři CRM Jednotný registrační formulář fyzická osoba V ohlášení fyzická osoba uvádí zejména tyto údaje: jméno a příjmení, státní občanství, trvalé bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, zahraniční fyzická osoba uvede své bydliště mimo území České republiky a místo pobytu v České republice, údaj, zda soud nebo správní orgán uloţil zákaz činnosti nebo zda trvá jiná překáţka týkající se provozování ţivnosti, provozuje-li se ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvedou se údaje týkající se jeho osoby, obchodní jméno, předmět a místo podnikání, identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno, provozovna nebo provozovny, pokud jsou zřízeny, datum zahájení provozování ţivnosti, datum ukončení provozování ţivnosti, pokud zamýšlí provozovat ţivnost na dobu určitou. 5
Fyzická osoba připojí k ohlášení, nestanoví-li zákon jinak: 1. doklad o bezúhonnosti: a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika); b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad nesmí být starší 3 měsíců; 2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována; 3. doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, kde má podnikatel umístěno své místo podnikání, liší-li se od bydliště (postačí i písemný souhlas formou prohlášení vlastníka nemovitosti s umístěním); 4. doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu (zahraniční osoba, která nezřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU nebo Švýcarska); 5. doklady prokazující existenci podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území ČR organizační sloţku); 6. doklady o provozování podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU, EHP nebo Švýcarska); 7. doklad o zaplacení správního poplatku. Právnická osoba, která hodlá zaloţit ţivnost, ohlásí tuto skutečnost ţivnostenskému úřadu. Na ţádost zakladatelů, popř. orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, ţivnostenský úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování ţivnosti vydáním výpisu, je-li prokázáno, ţe právnická osoba byla zaloţena. Těmto právnickým osobám vzniká ţivnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku. Zápis do obchodního rejstříku je potřebné podat ve lhůtě 90 dnů od doručení výpisu, jinak ţivnostenské oprávnění zaniká. Právnickým osobám jiţ zapsaným do obchodního nebo obdobného rejstříku vzniká ţivnostenské oprávnění dnem ohlášení, nebo pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku ţivnostenského oprávnění, tímto dnem. 6
Jedná-li se o zahraniční fyzickou osobu, která za účelem podnikání nezřizuje na území České republiky organizační sloţku podniku, podává ohlášení ţivnostenskému úřadu příslušnému podle místa povoleného pobytu na území České republiky, popř. nelze-li příslušnost takto určit dle místa podnikání na území České republiky. Jedná-li se o zahraniční fyzickou osobu, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační sloţku podniku, podává ohlášení ţivnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační sloţky podniku na území České republiky (dle 45, odst. (2), ţivnostenského zákona). Ţivnostenský úřad je povinen vystavit ţivnostenský list do 15 dnů od doručení ohlášení, pokud jsou všechny náleţitosti splněny. Zahraničním osobám, které se zapisují do obchodního rejstříku, se při splnění stanovených podmínek vydá ţivnostenský list před zápisem do tohoto rejstříku. Těmto právnickým osobám vzniká ţivnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku. Zápis do obchodního rejstříku je potřebné podat ve lhůtě 90 dnů od doručení výpisu, jinak ţivnostenské oprávnění zaniká. Správní poplatky jsou pro české i zahraniční fyzické a právnické osoby stejné. Po předloţení všech potřebných dokladů je třeba uhradit 1000,- Kč za vydání ţivnostenského listu. 2.2 PŘERUŠENÍ ŢIVNOSTI Provozovanou ţivnost můţe podnikatel přerušit na libovolně dlouhou dobu. Pokud hodlá podnikatel přerušit podnikání na dobu delší jak 6 měsíců, je povinen předem tuto skutečnost písemně oznámit ţivnostenskému úřadu nebo na kontaktním místě veřejné správy. Provozovaná ţivnost je přerušena dnem doručení oznámení o přerušení provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. V případě, ţe je podnikání přerušeno na dobu kratší 6 měsíců a podnikatel toto přerušení oznámí přesto, ţe to není jeho povinností, ţivnostenský úřad, kterému bylo 7
oznámení doručeno, toto zaznamená do ţivnostenského rejstříku a o provedeném zápisu podnikatele informuje. Pokračovat v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou byla ţivnost přerušena, je podnikatel povinen předem písemně oznámení ţivnostenskému úřadu nebo kontaktnímu místu veřejné správy (CZECH POINT). V provozování ţivnosti je moţno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Po dobu přerušení provozování ţivnosti nemusí být ustanoven odpovědný zástupce. Ţádost se podává na tzv. změnovém listu. 2.3 ZRUŠENÍ A ZÁNIK ŢIVNOSTI Kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která jiţ dále nehodlá provozovat ţivnost, můţe poţádat o zrušení ţivnostenského oprávnění, na kterémkoli ţivnostenském úřadu po celé ČR, na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění se podává v písemné formě. Ţivnostenské oprávnění zaniká také: a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v ţivnosti dědicové, správce dědictví nebo insolvenční správce (oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v 13 odst. 4); b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle 14; c) uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou; d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku; e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis; f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění. 8
Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit, pokud podnikatel např.: přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, nastaly překáţky v provozování ţivnosti nebo v dalších případech podle 58. Ţivnost nemůţe provozovat podnikatel, kterému bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle 58 odst. 2 aţ 4. Podnikatel můţe ohlásit ohlašovací ţivnost nebo poţádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. To neplatí, jedná-li se o zrušení ţivnostenského oprávnění podle 58 odst. 3 věty poslední. Ţádost o udělení koncese v jiném oboru můţe podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. 2.4 PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM ODPOVĚDNÉHO ZÁSTUPCE Podnikatel můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůţe být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více neţ čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti podle 6 a 7. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůţe být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby nebo fyzická osoba, u níţ trvá překáţka provozování ţivnosti podle 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru ţivnosti nemůţe být ani osoba, které bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle 58 odst. 2 aţ 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. Toto neplatí v případě, kdy bylo ţivnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování ţivnosti déle neţ 4 roky. Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit ţivnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Ustanovuje-li podnikatel odpovědného zástupce, je potřebné kromě povinných příloh dodat navíc následující doklady týkající se odpovědného zástupce: 9
1. doklad o bezúhonnosti - je-li odpovědný zástupce státním příslušníkem členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika), ne starší 3 měsíců; 2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována; 3. prohlášení odpovědného zástupce, ţe souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, pokud nebyl učiněn osobně na ţivnostenském úřadě. 2.5 PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI V PROVOZOVNĚ (PROVOZOVNÁCH) Provozovnou se pro účely ţivnostenského zákona rozumí prostor, v němţ je ţivnost provozována. Za provozovnu se povaţuje i automat nebo obdobné zařízení slouţící k prodeji zboţí nebo poskytování sluţeb (dále jen automat ) a mobilní provozovna. Ţivnost můţe být provozována ve více provozovnách, pokud k nim podnikatel má vlastnické nebo uţívací právo. Na ţádost ţivnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat vlastnické nebo uţívací právo k objektům nebo místnostem provozovny. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, můţe v něm provozovat ţivnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování ţivnosti podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů a byla řádně označena. Pro kaţdou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny (splňující podmínky znalosti českého nebo slovenského jazyka). Toto ustanovení neplatí pro automaty. Pokud to nezakazuje zvláštní právní předpis, můţe podnikatel prodávat zboţí pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem, avšak tento prodej nesmí umoţnit získat určité druhy zboţí osobám chráněným zvláštním zákonem. Tabákové výrobky a alkoholické nápoje nelze prodávat pomocí automatů (s výjimkou míst kam nemají přístup osoby mladší 18 let), neboť způsob prodeje nezaručuje dodrţení zákazu jejich prodeje těmto osobám (dle zákona č. 379/2005 Sb., ve znění pozdějších 10
předpisů o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými, ve znění pozdějších předpisů) a upozornění mít cedulku zákaz prodeje osobám mladším 18 let. Automat musí být označen názvem obchodní firmy, nebo jménem a příjmením provozovatele a identifikačním číslem a jeho umístění musí být předem oznámeno příslušnému ţivnostenskému úřadu, v jehoţ územním obvodu má být automat umístěn. Zboţí nebo sluţby, které provozovatel poskytuje spotřebiteli, je povinen označit cenami, nebo zpřístupnit zákazníkům ceník (jídelní a nápojový lístek, ceník ubytování apod.). Případně musí zákazníka informovat o ceně vhodným způsobem tak, aby si mohl ověřit správnost účtovaných cen a správnost měření. Provozovatel je povinen vydat zákazníkovi doklad o poskytnutých sluţbách s poţadovanými náleţitostmi. Provozovatel na sebe dále přebírá odpovědnost před kontrolními orgány za hodnověrné prokázání způsobu nabytí zboţí a materiálu. Při provozování ţivnosti musí provozovatel dodrţovat podmínky stanovené ţivnostenským zákonem nebo zvláštními předpisy. V oznámení podle ţivnostenského úřadu, pokud tak neučinil při ohlášení ţivnosti, podnikatel uvede: a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení; b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno; c) sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání; zahraniční osoba uvede adresu pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, a umístění organizační sloţky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje; d) adresu provozovny a předmět podnikání v této provozovně, u ţivnosti volné obor činnosti; e) datum zahájení (ukončení) provozování ţivnosti v provozovně. 11
2.6 FUNKCE CRM Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v reţimu ţivnostenského zákona, je moţno splnit na kterémkoliv obecním ţivnostenském úřadě (centrálním registračním místě CRM), jimiţ jsou určené odbory v 227 obcích na území ČR. Na CRM je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (dále jen JRF) učinit tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí: Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu: ohlášení ţivnosti, ţádost o koncesi. Ve vztahu k finančnímu úřadu: přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob, přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, přihláška k dani z nemovitosti, přihláška k dani silniční, přihláška k registraci pokladny, přihláška k registraci stálá provozovna, přihláška k dani z příjmů jako plátci - daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ. Ve vztahu k Úřadu práce: hlášení volného pracovního místa. Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti. 12
2.7 STRUČNÝ PŘEHLED NEJDŮLEŢITĚJŠÍCH ZMĚN PRO ŢIVNOSTNÍKA V ROCE 2009 - od odvodů pojistného je osvobozena ta část příjmu, která převyšuje čtyřnásobek průměrného platu (nyní cca 84 000 Kč). Tento strop platí pro zaměstnance i ţivnostníky. - od ledna 2008 se ruší minimální daň pro ţivnostníky. Jejich daně se nyní budou počítat z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji. - se zavedením jednotné sazby daně (15 %) ztrácí pro ţivnostníky význam rozdělovat své příjmy do více zdaňovacích období, aby ušetřili na daních. - od roku 2008 se prodluţují odpisy osobních aut; platí to i pro auta, která se jiţ odpisovat začala. - nyní je také moţné dát do nákladů ve formě odpisů plnou výši pořizovací ceny automobilu; byla zrušena hranice 1,5 milionu korun. - se změnou základu daně (tzv. superhrubou mzdou) se také ruší moţnost odečíst povinné zdravotní a sociální pojištění. Pojistné se od letošního ledna jiţ nedá odečíst z daní. - Pokud v roce 2007 platil ţivnostník nízké zálohy na sociálním a zdravotním pojištění a bude muset příští rok pojistné doplácet, nebude si moci tento doplatek přidat mezi daňově uznatelné náklady. Zálohy na pojistné zaplacené v roce 2008 jiţ daňově uznatelné budou. - reforma zavádí maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální a zdravotní dávky. Pro OSVČ je tato maximální částka stejná jako pro zaměstnance, tj. pro rok 2009 se jedná o částku 1 130 640 Kč. To je pro podnikatele negativní, protoţe někteří budou platit vyšší pojistné a navíc si ho nebudou moci odečíst jako daňově uznatelný náklad. - do daňově uznatelných výdajů můţou podnikatelé nově zahrnout likvidaci zásob materiálů a zboţí. - nově se zavádí dodatečné zdanění neuhrazených závazků, od jejichţ splatnosti uplynulo více neţ 36 měsíců nebo u kterých jiţ došlo k promlčení. - u pohledávek nad 200 tisíc korun se zpřísňuje tvorba opravných poloţek. Ty jsou odstupňovány délkou doby po splatnosti a vţdy je nutné soudní či jiné vymáhání. 13
3. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI CESTOVNÍCH AGENTUR Základní povinností, vyplývající ze sluţeb cestovní agentury, je poskytovat klientům vţdy pravdivé, srozumitelné a aktuální informace o nabízených produktech a případně poskytovat potřebné rady v případě, ţe je patrná nedostatečná informovanost klienta v dané problematice. Klient, který uzavře v dané provozovně platnou cestovní smlouvu a zaváţe se tímto k určitým právům i povinnostem, musí při odchodu bezpodmínečně obdrţet: kopii cestovní smlouvy, kterou uzavře klient s danou cestovní agenturou, pokud se jedná o prodej zájezdu - kopii cestovní smlouvy, kterou uzavře klient s danou cestovní agenturou, kde je uveden organizátor zájezdu (cestovní kancelář), doklad o zaplacení sluţeb, se stručným obsahem placených sluţeb, doklad o pojištění záruky proti případnému úpadku organizátora zájezdu (cestovní kanceláře), jedná-li se o zájezd, doklad o cestovním připojištění, pokud je obsaţeno v poskytovaných sluţbách, při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu musí cestovní agentura předloţit zájemci na jeho ţádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku musí cestovní agentura poskytnout zájemci s dostatečným předstihem údaje uvedené v 10 zákona č. 159/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle 10 zákona č. 159/1999 je cestovní kancelář povinna před uzavřením cestovní smlouvy v katalogu, případně jinou prokazatelnou formou (dále jen katalog) pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat o všech skutečnostech, které jsou jí známy a které mohou mít vliv na rozhodnutí zájemce o koupi zájezdu, zejména o 14
a) termínu zahájení a ukončení zájezdu, b) ceně zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy, c) případech, kdy je zákazník povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné při odstoupení od cestovní smlouvy, a o výši tohoto odstupného, d) místě určení cesty nebo pobytu, e) druhu dopravního prostředku (hlavní charakteristické znaky nebo třídy), f) ubytování (poloha, kategorie, stupeň vybavenosti a hlavní charakteristické znaky), g) stravování, h) předpokládané trase cesty, včetně časů a míst zastávek, i) pasových a vízových poţadavcích pro občany České republiky a zdravotních formalitách, které jsou nutné pro cestu a pobyt, a o obvyklých cenách a lhůtách pro jejich vyřízení, j) tom, zda je pro zájezd poţadován minimální počet zákazníků včetně termínu, kdy nejpozději před odjezdem musí být zákazníku oznámeno, ţe nebylo tohoto minimálního počtu dosaţeno a cestovní kancelář zájezd ruší, k) rozsahu a podmínkách pojištění zákazníka podle 6 aţ 8 (rozsah pojistného plnění, podmínky pro uplatnění nároku zákazníka, pojišťovna, s níţ má uzavřeno pojištění), l) programu v místě pobytu, m) lhůtě, ve které můţe zákazník oznámit, ţe se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba, pokud jsou důvody pro její stanovení, a o podmínkách, které musí účastník zájezdu splňovat, pokud jsou důvody pro jejich stanovení, n) moţnosti uzavřít individuální pojištění zákazníka pro cesty a pobyt včetně pojištění pro případ, ţe zákazníkovi vzniknou náklady v souvislosti s jeho odstoupením od cestovní smlouvy, pokud toto pojištění není zahrnuto v ceně zájezdu. 15
Před uzavřením cestovní smlouvy mohou být údaje uvedené v odstavci 1 změněny jen v případě, ţe si cestovní kancelář v katalogu toto právo vyhradila nebo pokud se na nich dohodla se zájemcem o koupi zájezdu. V ostatních případech jsou pro cestovní kancelář závazné. 4. CESTOVNÍ SMLOUVA Z hlediska zákona či ceny, popř. mnoţství, úrovně poskytovaných sluţeb a obchodních podmínek není rozdíl, zda si klient zakoupí zájezd od cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. Kaţdý klient cestovní smlouvu uzavírá vţdy s cestovní kanceláří, která daný zájezd pořádá. Cestovní kancelář můţe prodávat zájezd pouze uzavřením cestovní smlouvy, kterou se cestovní kancelář zavazuje poskytnout zákazníkovi zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit smluvenou cenu. Obsah cestovní smlouvy vymezuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v 852a 852k. Podstatnými náleţitostmi, bez nichţ by smlouva byla absolutně neplatná (tzn. ţádné straně by z ní nevyplývala práva ani povinnosti), jsou: označení smluvních stran, vymezení zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných sluţeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, místo a dobu jejich trvání; vymezení zájezdu můţe být nahrazeno odkazem na číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu, ovšem za předpokladu, ţe katalog všechny tyto informace obsahuje a byl zákazníkovi předán, cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výše zálohy. Dalšími náleţitostmi smlouvy, bez nichţ by smlouva byla neplatná relativně (tzn. neplatnosti se můţe domáhat pouze zákazník), jsou: 16
způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře, výše odstupného, které je povinen zákazník cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od smlouvy, konkrétní informace o dalších sluţbách, ubytování, dopravě či stravování, jsou-li tyto informace součástí zájezdu, informace o minimálním počtu účastníků, je-li tento počet stanoven, a o lhůtě, do níţ musí cestovní kancelář informovat zákazníka o zrušení zájezdu, nebyl-li minimální počet účastníků dosaţen, pokud jsou důvody pro stanovení podmínek pro účastníky zájezdu, uvedení těchto podmínek a lhůta, v níţ můţe zákazník oznámit, ţe se místo něj zájezdu zúčastní jiná osoba. V cestovní smlouvě lze dohodnout, ţe cestovní kancelář je oprávněna zvýšit cenu zájezdu. Smí tak však učinit nejpozději 20 dní před zahájením zájezdu a pouze z důvodu zvýšení ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot, plateb spojených s dopravou (např. letištních a přístavních poplatků) nebo pokud dojde k změně směnného kursu české koruny pouţitého pro stanovení ceny zájezdu v průměru o více neţ 10 %. Nejpozději 7 dní před zahájením zájezdu je cestovní kancelář povinna poskytnout zákazníkovi písemně další podrobné informace, které nejsou obsaţeny v cestovní smlouvě a které jsou pro zákazníka důleţité. Pokud je cestovní kancelář z objektivních důvodů nucena před zahájením zájezdu změnit podmínky smlouvy, můţe zákazníkovi navrhnout změnu cestovní smlouvy. Zákazník má právo rozhodnout, zda bude se změnou cestovní smlouvy souhlasit, nebo zda od ní odstoupí. Pokud zákazník v tomto případě od cestovní smlouvy odstoupí, neplatí odstupné. Má také právo poţadovat, aby mu cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla zájezd v kvalitě odpovídající původní cestovní smlouvě, můţe-li cestovní kancelář takový zájezd nabídnout. Totéţ můţe zákazník poţadovat v případě, ţe cestovní kancelář odstoupila od cestovní smlouvy z důvodu zrušení zájezdu před jeho zahájením. 17
Pokud cestovní kancelář zruší zájezd ve lhůtě kratší neţ 20 dnů před jeho zahájením, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10 % z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno. Odpovědnosti za škodu se cestovní kancelář můţe zprostit jen tehdy, kdyţ prokáţe, ţe ke zrušení zájezdu došlo z důvodu nedosaţení minimálního počtu zákazníků, byl-li tento počet uveden v cestovní smlouvě, nebo v důsledku neodvratitelné události, které cestovní kancelář nemohla zabránit ani při vynaloţení veškerého úsilí, které lze na ni rozumně poţadovat. Pokud zákazník odstoupí od smlouvy z jiného důvodu neţ je porušení povinnosti cestovní kanceláře nebo pokud odstoupí cestovní kancelář od cestovní smlouvy před zahájením zájezdu z důvodu porušení povinnosti zákazníkem, je zákazník povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné a cestovní kancelář je povinna vrátit zákazníkovi vše, co od něj obdrţela na úhradu ceny zájezdu podle zrušené cestovní smlouvy. Cestovní kancelář odpovídá zákazníkovi za porušení závazků vyplývajících z cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda mají být tyto závazky splněny cestovní kanceláří nebo jinými dodavateli sluţeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu. Pokud cestovní kancelář nesplní své povinnosti řádně a včas, musí zákazník uplatnit své právo u cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od skončení zájezdu, nebo v případě, ţe se zájezd neuskutečnil, ode dne, kdy měl být podle cestovní smlouvy ukončen. Je-li uzavření cestovní smlouvy zprostředkováno jinou cestovní kanceláří nebo cestovní agenturou, je lhůta zachována, i pokud tak zákazník učinil řádně a včas u zprostředkující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. Jestliţe po zahájení zájezdu cestovní kancelář neposkytne zákazníkovi sluţby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část řádně a včas nebo zjistí, ţe mu všechny sluţby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část nebude moci řádně a 18
včas poskytnout, třebaţe se k tomu cestovní smlouvou zavázala, je povinna bez zbytečného odkladu a bezplatně provést taková opatření, aby zájezd mohl pokračovat. Pokud je pokračování zájezdu zajištěno sluţbami niţší kvality, neţ je uvedeno v cestovní smlouvě, je cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně. Cestovní kancelář se můţe odpovědnosti za škodu způsobenou porušením právní povinnosti zprostit jen tehdy, prokáţe-li, ţe tuto škodu nezavinila ona ani jiní dodavatelé sluţeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu a škoda byla způsobena: zákazníkem, třetí osobou, která není spojena s poskytováním zájezdu, pokud tuto skutečnost nebylo moţné předpokládat nebo byla nevyhnutelná, nebo neodvratitelnou událostí, které nemohlo být zabráněno ani při vynaloţení veškerého úsilí, které lze poţadovat. V případech, kdy vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umoţňuje omezení výše náhrady škody vzniklé z porušení závazku z cestovní smlouvy a toto omezení je uvedeno v cestovní smlouvě v souladu s touto mezinárodní smlouvou, není cestovní kancelář povinna nahradit škodu, za kterou odpovídá, ve výši přesahující omezení uvedené v cestovní smlouvě. 5. PREZENTACE FORMOU KATALOGU Ne nadarmo se setkáváme se sloganem Katalog prodává. Tato, můţeme říci, drobná věcička, povalující se na pultech úplně všech cestovních kanceláří či cestovních agentur, která je velmi často povaţována za spíše automatickou součást vybavení dané kanceláře, však tvoří základní stavební kámen k většině obchodních a prodejních aktivit dané společnosti. Katalog tvoří základní nástroj k získání klienta, kterého by měl zaujmout jak škálou své nabídky uvnitř, tak téţ svým dojmem, 19