Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava. Tel./fax.: 567 330 864. e-mail: region@rda-vysocina.

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PELHŘIMOV (ANALYTICKÁ ČÁST) Verze 4.0 - říjen 2004

Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava Tel./fax.: 567 330 864 e-mail: region@rda-vysocina.cz Na vypracování Strategie rozvoje města Pelhřimov (analytická část) se podíleli: Mgr. Radek VESELÝ Vladimír ŠVEC Dis. Ing. Marie DAVIDOVÁ Ing. Petr Palich Bc. Luboš Muzikář Lucie Kučerová Mgr. Abrahám Hofhanzl RRAV RRAV RRAV RRAV RRAV RRAV Konzultant RRAV RRA Vysočina 1

OBSAH: 1. ÚVOD... 4 1.1 ÚVODNÍ SLOVO... 4 1.2 ZPRACOVATEL... 4 2. MĚSTO PELHŘIMOV... 5 2.1 HISTORICKÝ VÝVOJ... 5 2.2 POSTAVENÍ MĚSTA V SÍDELNÍM A ADMINISTRATIVNÍM SYSTÉMU ČR... 6 2.2.1 Významnost města Pelhřimov v sídelním systému ČR... 6 2.2.2 Administrativní význam města Pelhřimov... 6 2.3 POLOHA MĚSTA PELHŘIMOV... 7 3. OBYVATELSTVO, DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ... 8 3.1 DEMOGRAFICKÉ POMĚRY MĚSTA PELHŘIMOV... 8 3.1.1 Historický vývoj města Pelhřimov... 8 3.1.2 Současný stav populace města Pelhřimov... 10 3.2 DOMÁCNOSTI, JEJICH STRUKTURA A VYBAVENÍ... 16 3.2.1 Struktura domácností... 16 3.2.2 Vybavenost domácností... 17 3.3 BYDLENÍ DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND... 17 3.3.1 Domovní fond... 18 3.3.2 Bytový fond... 19 4. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 21 4.1 DOPRAVA... 21 4.1.1 Silniční doprava... 21 3.1.2 Dopravní vybavenost... 24 4.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 27 4.2.1 Vodovodní síť... 27 4.2.2 Kanalizační síť... 28 4.2.3 Rozvodové sítě... 30 4.2.4 Telefonizace... 31 4.3 ÚZEMNÍ PLÁN A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ... 31 4.3.1 Územně plánovací dokumentace (ÚPD) a územně plánovací podklady (ÚPP)... 31 5. HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA PELHŘIMOV... 33 5.1 STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ... 34 5.1.1 Zemědělství... 36 5.1.2 Průmysl... 36 5.1.3 Stavebnictví... 38 5.1.4 Služby... 39 5.2 PŘÍLEŽITOST NA ROZVOJ PODNIKÁNÍ... 40 5.3 EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA... 40 5.3.1 Finanční analýza... 40 5.3.2 Plnění příjmů... 41 5.3.3 Plnění výdajů... 47 5.3.4 Organizace města... 54 RRA Vysočina 2

6. TRH PRÁCE... 55 6.1 POTENCIÁL ZAMĚSTNANOSTI... 55 6.1.1 Vzdělanostní struktura zaměstnaných... 56 6.1.2 Struktura zaměstnanosti... 56 6.2 NEZAMĚSTNANOST... 60 6.2.1 Struktura nezaměstnanosti... 61 6.2.2 Volná pracovní místa... 67 6.2.3 Aktivní politika zaměstnanosti... 69 7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA... 72 7.1 ŠKOLSTVÍ... 72 7.1.1 Mateřské školy zřízené městem... 72 7.1.2 Základní školy... 73 7.1.3 Střední školy a odborná učiliště... 73 7.2 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE... 75 7.2.1 Zdravotnictví... 75 7.2.2 Sociální služby... 77 7.3 KULTURA, SPORT A VOLNÝ ČAS... 80 7.3.1 Kultura... 80 7.3.2 Sportovní zařízení ve městě... 81 7.3.3 Kulturní, společenské aktivity... 82 7.4 ZÁKLADNÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST MÍSTNÍCH ČÁSTÍ... 83 8. CESTOVNÍ RUCH... 84 8.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA Z POHLEDU CR... 84 8.2 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY MĚSTA... 84 8.3 SLUŽBY V CR... 87 8.3.1 Ubytování ve městě a kongresová turistika... 87 8.3.2 Informační služby, propagace... 88 8.4 DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURY... 90 8.4.1 Cyklistické trasy... 90 8.4.2 Pěší turistické trasy... 91 8.4.3 Naučné a tématické stezky... 91 8.4.4 Volný čas, vyžití návštěvníků... 92 8.5 HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU DLE ÚUR... 92 9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 95 9.1 OCHRANA A PÉČE O ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 95 10. VAZBY NA ROZVOJOVÉ DOKUMENTY REGIONU... 99 11. SWOT ANALÝZA...101 SEZNAM OBRÁZKŮ...108 SEZNAM TABULEK...109 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...111 RRA Vysočina 3

1. Úvod 1.1 Úvodní slovo Předkládaný analytický materiál (Profil města, SWOT analýza) rozebírá (profil) a hodnotí (SWOT analýza) ekonomickou, sociální a demografickou situaci, stav přírody a krajiny a dalších faktorů ovlivňujících život ve městě Pelhřimov. Profil města je zpracován v požadovaném rozsahu pro vytvoření výchozí základny strategie dlouhodobého a cílevědomého rozvoje města. Profil města Pelhřimov poskytuje dostatečně relevantní a uspořádaný soubor informací, který po projednání v pracovních skupinách je podrobným východiskem pro návrhovou část Strategického plánu rozvoje města Pelhřimov. je dále doplněna o tzv. SWOT analýzou, což je standardní metoda používaná ke shrnutí a jednoduché prezentaci nejvýznamnějších analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a objektivní charakteristika hlavních rysů zkoumaného objektu (v našem případě města Pelhřimov) a jeho možných příležitostí a ohrožení. Akcentováním silných a omezením vlivu slabých stránek by měla růst pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezení identifikovaných ohrožení. 1.2 Zpracovatel Regionální rozvojová agentura z.s.p.o. (RRAV) je společností pro podporu a koordinaci komplexního hospodářského a sociálního rozvoje na území kraje Vysočina. Byla založena v roce 1998 podle modelu regionálních rozvojových organizací, které působí v zemích Evropské unie. Zakladatelé: Sdružení obcí Vysočiny (SOV) Sdružení hospodářských komor kraje Vysočina Kraj Vysočina Hlavní aktivity RRAV: Poradenská činnost obcím, podnikatelům a neziskovým organizacím ve věci přípravy a zpracování rozvojových projektů pro grantové programy ČR i EU Zpracování podnikatelských záměrů, finančních a ekonomických analýz, studií proveditelností, socioekonomických analýz a strategických rozvojových plánů Iniciování regionálních rozvojových projektů, identifikace možných zdrojů financování na rozvojové aktivity Organizování veřejných soutěží a výběrových řízení Organizační a technické zabezpečování rozvojových programů - výkon funkcí sekretariátů, technická asistence RRA Vysočina 4

2. Město Pelhřimov 2.1 Historický vývoj V prvním období historie města přispěla příznivě k jeho rozvoji těžba stříbra v okolí vrchu Křemešník, díky tomu se tak ve městě rozvinula celá řada řemesel (např. soukenictví, tkalcovství, pivovarnictví apod.). Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské, díky tomu došlo i k velkému stavebnímu rozmachu města. Z hlediska novodobého vývoje města mělo význam 19. století a to díky rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského a škrobárenského. Svůj podíl na tom také mělo i otevření železniční trati v roce 1888. Vývoj populace města Pelhřimov a celého pelhřimovského okresu v době moderního sčítání obyvatel zachycuje Obr. 2.1. K nejdynamičtějšímu vývoji v počtu obyvatel města došlo ve druhé polovině dvacátého století, přesněji od šedesátých do osmdesátých let. Tento prudký vzestup populace města je dán především socialistickou industrializací a systémem střediskového osídlení (kdy byla preferována středisková sídla). Podrobnější popis vývoje osídlení území města v devatenáctém a dvacátém století je v následující kapitole. 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 počet obyvatel 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 2020 rok město Pelhřimov okres Pelhřimov Obr. 2.1: Vývoj počtu obyvatel okresu a města Pelhřimov v období 1869 až 2001. Zdroj.: Sčítání lidu domů a bytů 1991 a 2001. ČSÚ Praha RRA Vysočina 5

2.2 Postavení města v sídelním a administrativním systému ČR 2.2.1 Významnost města Pelhřimov v sídelním systému ČR Na obecném postavení města v systému osídlení lze nahlížet z několika pohledů, a to např. v rámci regionálního působení města, tak např. z pohledu významnosti střediska v průmyslovém komplexu ČR apod. V následujících pasážích bude představeno hodnocení hierarchické úrovně města na základě komplexní funkční velikosti (KFV) a na základě regionální působnosti města jako přirozeného střediska regionu (blíže viz HAMPL, M. 1996). Významové hodnocení postavení města je založena na dvou základních způsobech vyhodnocení jeho funkcí. Za prvé se jedná o stanovení úrovně koncentrace střediskových funkcí, tj. obytné, pracovní a obslužné (nevýrobní sektor) do měst a o navazující rozlišení významových kategorií měst. Agregátním vyjádřením této koncentrace je ukazatel komplexní funkční velikost, jež je konstruovaná jako průměr města na celé ČR podle tří výše uvedených základních funkcí. Dle hodnocení KFV získalo město Pelhřimov hodnotu 21,7 a v rámci středisek ČR tak obsadilo 51. místo, což je nejnižší hodnota jaká byla u bývalých okresních měst kraje Vysočina vykázána. Nižší komplexní velikost střediska souvisí s historickým vývojem území, které bylo a je i doposud velmi řídce osídleno a s nízkým stupněm hospodářského rozvoje. Na základě tohoto hodnocení se pak město Pelhřimov nachází na přelomu středních a malých středisek. Na základě regionálních procesů (tj. např. dojížďka za prací, migrace obyvatel apod.) lze definovat rozsah regionálního působení střediska. Na základě regionálního působení města Pelhřimov (tj. dostředivých procesů dojížďka za prací, do škola apod.) byl vymezen jeho region, který zahrnuje cca 47 tis. obyvatel (město Pelhřimov je dojížďkovým cílem přibližně 40 okolních obcí). Na základě této velikosti regionu je pak město Pelhřimov zařazeno do kategorie středisek mikroregionální silná. V rámci kraje Vysočina jde pak již o průměrnou významnost střediska v rámci bývalých okresních měst, kdy nižší postavení má pak město Žďár nad Sázavou (což je však dáno bližší polohou konkurenčních středisek). Hierarchicky nadřazeným střediskem města Pelhřimov je pak hlavní město Praha. Naproti tomu město Pelhřimov představuje pro města Pacov a Humpolec hierarchicky nadřazené středisko. 2.2.2 Administrativní význam města Pelhřimov V rámci historie systému administrativního členění území ČR má město Pelhřimov své významné postavení. V období let 1850 až 1949 bylo město postupně jak soudním tak i později politickým okresem. Při následné administrativní reformě 1949 až do roku 1960 bylo pak okresním městem. Toto postavení městu zůstalo i při další územně správní reformě v roce 1960, a tak město Pelhřimov zůstalo okresním městem až do roku 2002. Od roku 2003 je pak obcí s rozšířenou působností. RRA Vysočina 6

2.3 Poloha města Pelhřimov Město Pelhřimov leží v západní části kraje Vysočina, do roku 2001 bylo součástí Jihočeského kraje. Město je vzdáleno necelých 30 km západním směrem od současného krajského města Jihlavy. Mezi nejvýznamnější dopravní komunikace, jež prochází městem, patří silnice I. třídy č. 34 (Třeboň Pelhřimov Svitavy) a silnice č. I/19 (Pelhřimo Tábor Plzeň). Silnice I/34 je také spojnicí města Pelhřimov s dálnicí D1 (ve městě Humpolec), dálnice je od města vzdálena více jak 15 km. Městem také prochází železniční trať č. 224. RRA Vysočina 7

3. Obyvatelstvo, domácnosti a bydlení 3.1 Demografické poměry města Pelhřimov Počet obyvatel města Pelhřimov odpovídá charakteru území, kdy tato celá oblast je velmi řídce osídlena v území převažují hlavně velikostně menší sídla. Nízký stupeň industrializace nepřímo také ovlivnil velikost města Pelhřimov. 3.1.1 Historický vývoj města Pelhřimov Počet obyvatel města se od počátků sčítání obyvatel (tj. od roku 1869) neustále zvyšuje, samozřejmě ve vývoji počtu obyvatel města docházelo v jednotlivých obdobích k drobným výkyvům, které byly způsobeny hlavně válečnými událostmi (viz Obr. 3.1). Za dobu statistického sledování vzrostl počet obyvatel města téměř dvojnásobně (přesněji o 83 %). Růst města byl dán jednak probíhajícím procesem urbanizace, který byl umocňován rostoucím administrativním významem města. počet obyvatel 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0-10 -20-30 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 rok město Pelhřimov-abs. okres Pelhřimov-abs. město Pelhřimov-rel. okres Pelhřimov-rel. index vývoje (%) Obr. 3.1: Vývoj počtu obyvatel města Pelhřimov v letech 1869 až 2001. Zdroj.: Sčítání lidu domů a bytů 1991 a 2001. ČSÚ Praha Pozn.: index vývoje rok 1869 je basickým rokem, tzn. od tohoto roku se odvozuje vývoj populace v následujících letech Na konci druhé poloviny 19. století došlo jen k minimálnímu růstu, v tomto období vzrostl počet obyvatel o pouhých 5 %. V této době se pohyboval podíl města na obyvatelstvu tehdejšího okresu Pelhřimov na úrovni cca 9 %. Vývoj podílu města Pelhřimov na obyvatelstvu okresu Pelhřimov během let 1869 až 2001 zachycuje Obr. 3.2. RRA Vysočina 8

V první polovině dvacátého století docházelo ve městě k postupnému nárůstu počtu obyvatel, a to v souvislosti s růstem administrativního významu města a s rostoucím počtem pracovních příležitostí. Expanze města byla však zastavena druhou světovou válkou. Počet obyvatel v tomto období (tj. 1900 až 1930) vzrostl o necelých 13 %, takže v roce 1930 žilo na území města 10 850 obyvatel, což byl maximální počet obyvatel v tomto časovém období. Podíl města na celkovém počtu obyvatel okresu Pelhřimov se pohyboval kolem hodnoty 10,5 % a v roce 1930 dosáhl již téměř hodnoty 12 % (Obr. 3.2). Ve druhé polovině dvacátého století došlo ve vývoji obyvatelstva města k nejdynamičtějšímu růstu, v této době vzrostl počet obyvatel města o 73 %. Prudký nárůst počtu obyvatel města souvisí zejména se socialistickým plánováním rozvoje území ČR, kdy byly vymezeny sídla, u kterých byl primárně podporován rozvoj (např. výstavba bytů apod.). Centrální plánování se promítlo i do hospodářských poměrů, kdy byly uměle zakládány výrobní závody, tato skutečnost také přispěla k rozvoji města. K největšímu přírůstku počtu obyvatel města došlo mezi roky 1970 a 1980, kdy se zvýšil počet občanů o více jak 22 %. Maximální počet obyvatel za dobu existence sčítání mělo město v roce 2001, na jeho území žilo téměř 16,6 tis. osob. Od sedmdesátých let 20. století také stoupl výrazně podíl města na počtu obyvatel okresu, v této době se město podílelo 16 % na populaci okresu. V současné době je podíl ještě vyšší a město má tak téměř 23 % zastoupení na populaci okresu Pelhřimov. 25,0 23,0 podíl města no obyv.okresu (%) 21,0 19,0 17,0 15,0 13,0 11,0 9,0 7,0 5,0 1850 1870 1890 1910 1930 1950 1970 1990 2010 roky Obr. 3.2: Vývoj podílu města Pelhřimova na populaci okresu v letech 1869 až 2001. Zdroj.: Sčítání lidu domů a bytů 1991 a 2001. ČSÚ Praha V posledních deseti letech došlo ve městě ke stagnaci počtu obyvatel (blíže viz Obr. 3.3- A), počet obyvatel se zvýšil o pouhých 0,2 %. Nelze ani do budoucna předpokládat, že by mělo dojít opět k růstu. a to i vzhledem ke skutečnosti, že v rámci celého okresu dochází k trvalému poklesu počtu obyvatel. Ke zvýšení počtu obyvatel bude v budoucnu docházet hlavně v nejbližším okolí města a v připojených místních částech (jako jsou Myslotín, Služátky aj.), kde probíhá proces suburbanizace. RRA Vysočina 9

3.1.2 Současný stav populace města Pelhřimov Na území města Pelhřimova k 1.1.2003 žilo 16 537 obyvatel, což je ve srovnání s údajem ze SLDB 2001 mírně nižší hodnota (tzn. pokles počtu obyvatel o 1 %). Počet obyvatel v jednotlivých městských částí dokumentuje Obr. 3.3-B. Z dlouhodobého pohledu jde o stabilizovanou situaci, lze očekávat, že dojde spíše k růstu počtu obyvatel u přidružených místních částí, a to vlivem procesu suburbanizace. Většina obyvatel přesněji 89 % žije v samotném vnitřním městě, tzn. průměrné hodnoty odpovídají hlavně této místní části. Struktura populace města dle pohlaví odpovídá celorepublikovému průměru, kdy tzv. index feminity dosahuje hodnoty 1044 (tzn. že na 1000 mužů připadá 1044 žen), v rámci ČR jde o hodnotu indexu feminity 1056. Vyšší zastoupení žen je dáno vyšší nadějí dožití, kdy ženy se dožívají vyššího věku ve srovnání s muži. Situace v jednotlivých místních částí je však různá (Obr. 3.3-A), přibližně v polovině místních částí je hodnota indexu feminity nižší než hodnota 1000, tzn. že zde má převahu mužská složka populace. Výkyv ani jedné ze složek populace není v částech města tak výrazný, že by bylo nutné se speciálně zaměřit na řešení dané situace. Stávající počet obyvatel odpovídá hustotě zalidnění na úrovni 175 osob na km 2, což je v komparaci s průměrem za ČR 129 obyv./km 2 hodnota nadprůměrná, avšak vzhledem k tomu, že jde o město, je hustota osídlení území relativně nízká. Velký podíl na nižší hodnotě osídlení mají především přidružené místní části, které jsou velmi řídce osídleny (např. místní část Ostrovec 5 obyv. na km 2 ). Obyvatelstvo města je tak značně koncentrováno, kdy na necelých 17 % rozlohy města žije 89 % populace (jde o vnitřní město Pelhřimov). Hustota osídlení jednotlivých místních částí je zachycena na Obr. 3.3-C. Nejvyšších hodnot, jak již bylo zmíněno, hustoty osídlení dosahuje vnitřní část města Pelhřimova (946 obyv. na km 2 ), oproti tomu nejřidší osídlení je vykazováno ve městských částech Ostrovec (5 obyv./km 2 ), Jelcovy Lhotky (9 obyv./km 2 ) a Čakovice (9 obyv./km 2 ). Žádná z místních částí vyjma vnitřního města nedosahuje zmíněného republikového průměru, druhá nejvyšší hustota osídlení je vykázaná v místní části Starý Pelhřimov (68 obyv./km 2 ). Pohyb populace v letech 1995 až 2002 Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, a to z přirozeného pohybu a z mechanického pohybu obyvatel. Přirozený pohyb obyvatel označovaný jako přirozený přírůstek resp. úbytek obyvatel charakterizuje přirozenou měnu populace, skládá se ze dvou základních procesů, a to z celkového počtu narozených a zemřelých. Ve městě docházelo ve sledovaném časovém období ke stejnému trendu ve vývoji porodnosti jako v celé ČR, tzn. že dlouhodobě klesá počet narozených dětí (viz Obr. 3.4). Úroveň porodnosti ve městě Pelhřimov (9,12 ) je dlouhodobě shodná se situací v celém okrese Pelhřimov (9,0 ). V porovnání s krajskou hodnotou (9,32 ) je porodnost však již nižší, přesto ze střednědobého pohledu je do dostatečná míra porodnosti v porovnání s průměrem za ČR (8,92 ). Znepokojivě se však mohou jevit vývojové tendence, kdy porodnost ve městě poměrně dramaticky klesá (viz Obr. 3.4) a to i v porovnání s vývojem v ČR. Lze očekávat, že i do budoucna budou pokračovat nepříznivé tendence ve vývoji porodnosti, existuje proto řada objektivních důvodů např. ekonomická situace mladých rodin, změna reprodukčního chování obyvatel apod. Míra úmrtnosti je dlouhodobě ve městě na velmi nízké úrovni (dlouhodobý průměr 7,58 ), kdy nižší úmrtnost (resp. vyšší naděje dožití) je charakteristická pro oblast Vysočiny RRA Vysočina 10

(úmrtnost 10,36 ). Jako velmi nízká míra úmrtnosti ve městě se ukáže při komparaci s republikovým průměrem (úmrtnost 10,80 ), jedním z důvodu nižší úmrtnosti je lepší dostupnost zdravotní a sociální peče pro občany. Od roku 1998 (viz Obr. 3.4) dochází ve městě k nárůstu úmrtnosti i do budoucna lze očekávat, že úmrtnost se pude pohybovat kolem stávajících hodnot (resp. že mírně poroste), jedním z důvodů je stárnutí populace. Vlivem vývoje v několika posledních letech došlo k nepříznivému vývoji přirozeného přírůstku, avšak v dlouhodobém vývoji město přirozenou měnou obyvatelstvo získávalo. Přirozený přírůstek v daném časovém období dosáhl hodnoty 1,55, což je ve srovnání s průměrem za kraj Vysočina (přirozený přírůstek -1,03 ) a zejména pak s průměry za ČR (-1,90 ) a za okres Pelhřimov (-2,39 ) velmi příznivá hodnota. Jak vyplývá z předchozího hodnocení, velkou roli na hodnotě přirozeného přírůstku má zejména úmrtnost, která je na velmi nízké úrovni. Tato skutečnost se projevila zejména ve vývoji přirozeného přírůstku, který se až do roku 1998 držel na stejné úrovni, poté s rostoucí úmrtností klesala i sama hodnota přirozeného přírůstku. Od roku 2002 pak již můžeme hovořit o přirozeném úbytku populace města Pelhřimov. Propad přirozeného přírůstku v posledním roce (přirozený úbytek 2,18 ) překonal i roční hodnoty kraje Vysočina (-0,89 ), ČR (-1,52 ) a přiblížil se tak výrazně stavu v okrese Pelhřimov (-2,68 ). Vzhledem k probíhajícím demografickým změnám lze jen ztěží očekávat, že by se hodnota přirozené měny populace vrátila zpět do kladných čísel, tzn. že město bude v budoucnu přirozenou měnou obyvatelstvo ztrácet. 12,00 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00-2,00-4,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 rok narození zemřelí přirozený přírůstek Obr. 3.4: Přirozený pohyb obyvatel města Pelhřimov v období let 1995 až 2002. Zdroj: www.csu.cz ; ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty Mechanický pohyb populace znamená stěhování obyvatel překračující hranice území obce, jde jak o odstředivé tak dostředivé působení. Pro charakterizování procesů spojených se změnou trvalého bydliště dané obce se požívá tzv. migrační saldo, to je složeno opět ze dvou základních komponent, a to z protisměrného působení imigrace a emigrace. Migrační saldo tak vypovídá o atraktivitě daného místa z pohledu bydlení přesněji trvalého žití. Od roku 1998 dochází u města k pravidelnému růstu počtu přistěhovalých osob (viz Obr. 3.5), což naznačuje rostoucí zájem o bydlení ve městě, úroveň emigrace dlouhodobě RRA Vysočina 11

kolísá kolem hodnoty 15. Díky tomuto trendu také migrační saldo od roku 1998 postupně vzrůstá a směřuje tak do kladných hodnot, tzn. že se snižují ztráty populace města v důsledku stěhování. Dlouhodobě dosahuje migrační saldo ve městě hodnoty 0,18, trend posledních let naznačuje příznivý vývoj (blíže viz Obr. 3.5) v oblasti migrace obyvatel ve prospěch města Pelhřimov, což by znamenalo nastolení stejné situace jaká je dlouhodobě v ČR, v kraji Vysočina (oba cca 0,8 ) a v okrese Pelhřimov (1,09 ). 25,00 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00-5,00-10,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 rok přistěhovalí vystěhovalí migrační saldo Obr. 3.5: Mechanický pohyb obyvatelstva města Pelhřimov mezi roky 1995 až 2002. Zdroj: www.csu.cz ; ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty Vzhledem k relativně stabilnímu vývoji přirozeného přírůstku (relativně malé výkyv od + do - 2 ) je průběh celkového přírůstku obyvatel města nejvíce ovlivňován vývojem migračního salda (viz Obr. 3.6). V dané časové periodě existují samozřejmě ve vývoji drobné výkyvy, přesto úroveň celkového přírůstku dosahuje hodnoty 1,37. Avšak vzhledem k vývoji v posledních několika letech lze do budoucna očekávat, že dojde ke snížení dlouhodobého průměru a bude spíše docházet k úbytku městské populace. RRA Vysočina 12

10,00 8,00 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) 6,00 4,00 2,00 0,00-2,00-4,00-6,00-8,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 rok přirozený přírůstek migrační saldo celkový přírůstek Obr. 3.6:Celkový pohyb obyvatel města Pelhřimov v období let 1995 až 2002. Zdroj: www.csu.cz ; ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty Věková struktura populace města Pelhřimov Populace města Pelhřimov se vyznačuje progresivní věkovou strukturou, kdy v obyvatelstvu má významné postavení předproduktivní kategorie obyvatel oproti poproduktivní kategorii. Avšak ve městě Pelhřimov dochází ke stejným změnám, jaké postihují celou oblast ČR, a tou je výrazný úbytek osob v předproduktivním věku a růst počtu starších obyvatel (tzn. proces stárnutí populace). Pokračování tohoto trendu (zhoršení demografických poměrů) můžeme očekávat i v budoucnu, a to vzhledem k dlouhodobým tendencím, jež probíhají v celé ČR. Druhým významným předpokladem, jež bude negativně působit na zhoršení demografických poměrů je nižší porodnost, která by se měla snižovat, resp. stagnovat i v budoucnu. Všeobecný přehled struktury populace dle věku (věkových skupin) podává Obr. 3.7. Nejpočetnější kategorií je skupina osob ve věku 20 až 29 let, jde o silné ročníky ze sedmdesátých let, tato kategorie má více jak 16 % podíl na obyvatelstvu města. Strukturu populace dle základních věkových kategorií (tzn. 0 14, 15 59, 60 a více let) a jejich vývoj v posledních deseti letech zachycuje Tab. 3.1. Tab. 3.1: Věková struktura populace města Pelhřimov v letech 1991 a 2001. rok podíl věkových kategorií (%) 0-14 15-59 60+ index stáří 1991 22,8 61,2 16,0 70,4 2001 17,4 65,7 16,9 96,8 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001, ČSÚ Praha; vlastní výpočty. RRA Vysočina 13

18,0 16,0 14,0 podíl věkové kategorie (%) 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 0-4 5-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-64 65-74 75 a více věkové kategorie (roky) Obr. 3.7: Věková struktura populace města Pelhřimov v roce 2001. Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Praha; vlastní výpočty Osoby v předproduktivním věku (tj. 0 až 14 let) se podíleli v době posledního sčítání více jak sedmnácti procenty na populaci města. Přestože došlo ke snížení podílu této skupiny obyvatel je její podíl nadprůměrný ve srovnání s hodnotami za území ČR a okresu Pelhřimov (oba dva 16,3 %) a jde o typickou hodnotu pro kraj Vysočina (17,5 % podíl). Jak vyplývá z Tab. 1 v průběhu posledních deseti let došlo ve městě k poklesu významnosti předproduktivní kategorie obyvatel o 5,4 procentního bodu, což je podstatně vyšší tempo poklesu, než ke kterému došlo v kraji Vysočina (pokles o 4,9 procentního bodu), v ČR (pokles o 4,7 procentního bodu) a v okresu Pelhřimov (pokles o 4,5 procentního bodu). S tímto přímo souvisí pokles počtu osob v předproduktivním věku, kdy v časovém období let 1991 a 2001 se snížil počet osob o 23,3 %, což je charakteristická intenzita poklesu pro celé území kraje Vysočina (pokles o 22,6 %) a pro okres Pelhřimov (pokles o 23,4 %). Avšak v porovnání s vývojem v ČR jde o velmi výrazný propad v počtu osob, situace je však dána dobrými věkovými poměry v roce 1991 s vysokým podílem osob v předproduktivním věku v porovnání se situací v celé ČR. I do budoucna lze očekávat další snižování významnosti dětské kategorie obyvatel, a to v důsledku stagnující resp. snižující se porodnosti. Nejvýraznější nárůst počtu osob v posledních deseti letech vykázala kategorie osob v produktivním věku, do které patří osoby ve věku od 15 do 59 let. tato kategorie se podílela v roce 2001 na populaci města Pelhřimov 65,7 %, což je nadprůměrná hodnota v komparaci se všemi srovnávanými územními celky (Pelhřimov - 63,6 %; kraj Vysočina - 64,3 %; ČR - 65,4 %). Vyšší podíl produktivního obyvatelstva je dán trendy, kdy do měst se za prací stěhují převážně mladí lidé, zatímco někteří staří občané se rozhodnou strávit důchod ve venkovském prostředí, a to zejména pokud tam vlastní nějaký rekreační objekt. Za posledních deset let vzrostla významnost produktivní kategorie osob o 4,5 procentního bodu, nárůst byl způsoben hlavně přesunem osob z předproduktivní kategorie (šlo zejména o silné ročníky sedmdesátých let). Přesto je nárůst významnosti této kategorie osob ve srovnání s ostatními územními celky nižší (okres Pelhřimov - 5,8 procentního bodu; kraj Vysočina - 6,6 procentního bodu; ČR - RRA Vysočina 14

7,1 procentního bodu). Nižší nárůst významnosti této kategorie lze i spojovat s odchodem mladých lidí do větších měst, kde většinou po studiích zůstávají (pozn. v devadesátých letech došlo ke stagnaci populace města). Tento trend se pak projevil i ve skutečném nárůstu počtu osob náležejících do produktivní kategorie, kdy za poslední desetiletí došlo pouze k 7,5 % nárůstu počtu osob. Stejný vývoj jako město Pelhřimov vykázal také samotný okres Pelhřimov (nárůst o 7,7 %), zatímco u kraje Vysočina (nárůst o 11 %) a u České republiky (nárůst o 25 %) byl nárůst podstatně vyšší. I do budoucna by mělo docházet k nárůstu počtu osob náležejících do této kategorie (blíže viz Obr. 3.7). Avšak skutečný přírůstek osob v produktivním věku může být v konečném efektu nižší, než jak ukazuje Obr. 3.7, a to z důvodů migrace zejména mladých lidí do okolních větších měst. Poproduktivní kategorie zahrnuje obyvatelstvo ve věku od 60 a více let, jde prozatím o nejmenší sledovanou skupinu občanů. Tato kategorie se v roce 2001 podílela na celkovém počtu obyvatelstva města 16,9 %. Jde o značně nízkou hodnotu, a to jak ve srovnání s průměry za kraj Vysočina (18,4 % podíl) a ČR (18,4 % podíl), tak zejména s hodnotou za okres Pelhřimov (20,1 % podíl). V posledních deseti letech došlo k mírnému nárůstu významnosti poproduktivní kategorie obyvatel, a to necelý jeden procentní bod. Ve městě tak došlo ke zcela opačnému vývoji, než jaký byl zaznamenán u ostatních srovnávaných celků (okres Pelhřimov - pokles o 1,3 procentního bodu; kraj Vysočina - pokles o 1,7 procentního bodu; ČR - pokles o 2,4 procentního bodu). Počet osob náležejících do této věkové kategorie vzrostl mezi roky 1991 a 2001 o 5,5 %, nižší nárůst počtu osob v poproduktivním věku je do značné míry také ovlivněn rostoucí úmrtností. Naopak u ostatních celků počet osob v daném věku poklesl ČR (pokles o 1,1 %), okres Pelhřimov (pokles o 8,3 %) a v i kraj Vysočina (pokles o 8,5 %). Ukazatele věkové struktury obyvatel Index stáří je charakteristika, která udává počet osob v poproduktivním věku na sto obyvatel v předproduktivním věku. Index stáří města Pelhřimov se pohybuje kolem hodnoty 96,8, tzn. vyšší zastoupení dětské složky populace. Hodnota indexu stáří města je v porovnání s ostatními územními celky výrazně nižší, kraj Vysočina (index stáří 106,6) ČR (index stáří 113,8) a okres Pelhřimov (123,4). Avšak lze očekávat že do budoucna dojde k překročení hranice 100, tzn. že pak bude převládat poproduktivní obyvatelstvo na předproduktivním. Mezi roky 1991 a 2001 se zvýšil index stáří z původní hodnoty 70,4 na hodnotu 96,8, což přímo souvisí s výše popsanými změnami. Další charakteristikou, která se používá k deskripci věkových poměrů, je průměrný věk populace obce. Průměrný věk populace za město Pelhřimov se pohybuje kolem hodnoty 38 let, což je v porovnání s průměrem za ČR (38,5 let) relativně nízký věk. V rámci města Pelhřimov existují mezi jednotlivými městskými částmi významné vnitřní rozdíly (viz Obr. 3.3-A). Vysoký průměrný věk je především u populačně nejmenších místních částí, jako jsou např. Jelcovy Lhotky (60 let), Benátky (55 let), Ostrovec (50 let) apod. ve kterých probíhají silné depopulační trendy. Jak již bylo zmíněno výše existují i výrazné rozdíly v průměrné délce života mezi muži a ženami, kdy ženy se všeobecně dožívají vyššího věku jak muži. Tato skutečnost se pak odráží v průměrném věku u obou kategorií. Průměrný věk mužské složky populace dosahuje 36 let, u žen je průměrný věk vyšší (dosahuje 39 let). U tří městských částí (Kocourovy Lhotky, Radětín a Útěchovičky) a u dvou městských obvodů (části vnitřního města Svatá Anna a Lejšovka) dosahuje dokonce průměrný věk mužské kategorie vyšších hodnot, než jaké jsou vykazovány u žen. RRA Vysočina 15

3.2 Domácnosti, jejich struktura a vybavení 3.2.1 Struktura domácností Při SLDB v roce 2001 bylo zjištěno, že na území města je 5883 bytových domácností (což odpovídá počtu obydlených bytů). Většina bytových domácností je jednomodelová, tzn. že je tvořena jen jednou hospodařící domácností (rodinou), takto hospodaří 93,4 % bytových domácností. Vícečlenné hospodařící domácnosti jsou hlavně v rodinných domech, kde existují lepší podmínky pro koexistenci více lidí pohromadě. Většinou jde o mladé rodiny, které jsou především z finančních důvodů nuceny zůstat u rodičů. Hospodařících domácností je celkově 6362, z tohoto celku pak připadá 98,9 % na tzv. jednu hospodařící cenzovní domácnost (tzn. např. úplná nebo neúplná rodina atd.). Ve zbylém procentu pak jde o hospodařící domácnost s více cenzovými domácnostmi (kombinace neúplné rodiny a domácnosti jednotlivce apod.). V době sčítání SLDB 2001 bylo na území města Pelhřimov registrováno 6435 cenzovních domácností (tzn. sčítacích domácností dle rozdělení ČSÚ). Ve struktuře cenzovních domácností mají převahu úplné rodiny (viz Obr. 3.9), druhou největší kategorií jsou pak domácnosti jednotlivců. Úplné rodiny mají v téměř v polovině případů (přesněji v 48,8 %) ještě na rodině závislé děti. U kategorie neúplných rodin je podíl závislých dětí na rodině ještě větší, a to 55,7 % neúplných rodin je se závislými dětmi. Neúplné rodiny jsou ve většině případů tvořeny matkou samoživitelkou a závislými dětmi, nejčastější příčinou vzniku neúplných rodin představuje rozvod (kdy v posledních deseti letech rozvodovost pravidelně roste). úplné rodiny 63,4% domácnosti jednotlivců 23,4% nerodinné domácnosti 1,6% neúplné rodiny 11,5% Obr. 3.9: Struktura cenzovních domácností k 1.3.2001. Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ Praha. Jedna bytová domácnost (BD) se ve městě Pelhřimově průměrně skládá z necelých třech členů (přesněji z 2,80 členů), jde o slabě nadprůměrnou v porovnání s průměrem za okres Pelhřimov (2,77 členů). Situace je mimo jiné dána i faktem, že ve městě žijí převážně mladé RRA Vysočina 16

rodiny se závislými dětmi, zatímco na venkově žije již poměrně velká část starého obyvatelstva, tzn. dvoučlenné domácnosti. 3.2.2 Vybavenost domácností V rámci sčítání SLDB byla zjišťována také vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby apod. Více jak polovina obyvatel města Pelhřimov (přesně 61 %) může za cestou do práce, za službami apod. využít vlastní osobní automobil. Mobilita obyvatel města je na vyšší úrovni, než jaká situace panuje v okrese Pelhřimov (58,1 %). V rámci města existují mezi jednotlivými městskými částmi výrazné rozdíly v mobilitě obyvatel. Penetrace území města pevnou telefonní linkou je na poměrně vysoké úrovni, kdy téměř polovina bytových domácností města (49,8 %) může využít telefonování pomocí pevné linky. Oproti roku 1991 došlo jen k minimálnímu nárůstu penetrace města, podíl mezi lety 1991 a 2001 se zvýšil o dva procentní body. Úroveň penetrace ve městě je mírně na vyšší úrovni, než jaká je situace v okrese Pelhřimov (48,9 %). Se stupněm penetrace území souvisí do značné míry také možnost připojení se k internetu, kdy zejména domácnosti pomocí pevné telefonní linky přistupují k internetu. V roce 2001 tak internet využívalo pouhých 7 % bytových domácností, lze však předpokládat, že od té doby počet uživatelů internetu výrazně vzrostl. Podíl bytových domácností v okrese Pelhřimov je ve srovnání s městem nižší (5 %), což je i dáno horší věkovou strukturou venkovských oblastí, kdy internet si zavádí převážně mladí lidé. Po přepočtu na obyvatele měla v daném roce přístup k internetu pouhá desetina populace města, v celém okrese Pelhřimov mělo k internetu přístup 6,5 % populace. Počet připojených bytových domácností k internetu resp. počet osob majících přístup k internetu je v rámci celého města na rozdílné úrovni. Do budoucna lze avšak očekávat, že bude neustále docházet k růstu počtu napojených domácností. Vybavenost území objekty individuální rekreace dosahuje uspokojivých hodnot, kdy více jak 22 % bytových domácností města vlastní rekreační objekty. Počet domácností vlastnících rekreační objekty zůstal v posledních deseti letech (tzn. ve srovnání s rokem 1991) zachován, důvodem se staly i zhoršené finanční možnosti obyvatel. V rámci okresu Pelhřimov je vybavenost domácností rekreačními objekty na podstatně nižší úrovni (12,3 %), což je dáno podmínkami pro bydlení a prostředím, ve kterém lidé bydlí. Ve městě má výrazné zastoupení bydlení v obytných domech (nejčastěji v panelácích), zde lidé žijí na dosti omezeném prostoru a kromě bytu nevlastní žádné další prostory, kde by mohli odpočívat po práci. Z těchto důvodů si především lidé z měst hledají objekty pro rekreaci ve venkovském prostředí, kde tráví svůj volný čas. Toto se promítlo i ve vybavenosti rekreačními objekty u jednotlivých městských částí, mezi kterými existují dosti významné rozdíly. Vyšší podíl bytových domácností ve vlastnictví rekreačních objektů vykazuje především samotné vnitřní město (kde převažují obytné domy - panelová zástavba) ve srovnání s ostatními místními částmi, jež mají spíše venkovský charakter (např. Ostrovec apod.). 3.3 Bydlení domovní a bytový fond Situace v oblasti bydlení je ovlivněna skutečností, že jde o městský prostor, kde je velký počet obyvatel na relativně malé ploše koncentrované. Tomuto pak odpovídá především typ zástavby, kdy v nejexponovanějších oblastech převládají bytové domy, zatímco pro okrajové partie je typická zástavba s rodinnými domy. Některé okrajové partie městské části mají, resp. získávají residenční charakter (např. Starý Pelhřimov), a to díky rozšiřujícímu se procesu suburbanizace. RRA Vysočina 17

3.3.1 Domovní fond Na území města Pelhřimova se v roce 2001 nacházelo více jak 2,2 tis. domů, z tohoto celkového počtu bylo 89,9 % domů trvale obydleno (TOD). Využití domovního fondu je ve městě na vyšší úrovni, než jaká je u ostatních srovnávaných územních celků (ČR - 82,8 % TOD; kraj Vysočina - 80,2 % TOD; okrese Pelhřimov - 75,6 % TOD). Oproti roku 1991 došlo ke snížení obydlenosti domů, a to téměř o 2 procentní body, kdy obydlenosti poklesla z důvodu stárnutí domovního fondu. Vyšší stupeň obydlenosti je především dán vyšší atraktivitou území, a tím pádem zvýšenou poptávkou po bydlení. Ve městě převažují rodinné domy, kdy v celkovém počtu domů mají 83,6 % podíl. Zbylý podíl (16,4 %) pak připadá na bytové domy, které jsou právě charakteristické pro městskou zástavbu. Relativně nižší podíl bytových domů je dán přirozeným vývojem města a jeho velikostí, tzn. že zde nedošlo k masivní výstavbě panelových sídlišť. Na jeden dům ve městě Pelhřimov připadá průměrně 2,9 bytů, což ukazuje na významné postavení obytných domů. Průměrný počet bytů připadajících na jeden dům se za posledních deset let zvýšil z původních 2,6 bytů na jeden dům v roce 1991. S typem zástavby pak přímo souvisí i velikost domu, kdy v této struktuře převažují 1 až 2 podlažní domy (82,5 %), na 3 až 4 podlažní domy pak připadá 9,4 % (jde zejména o staré činžovní domy a o tzv. bytovky). Zbylí podíl pak připadá na vyšší domy (5 a více podlaží), které jsou charakteristické zejména pro sídliště z sedmdesátých a osmdesátých let (např. Pražské předměstí apod.). Vlastnictví domovního fondu je také výrazným způsobem ovlivněno skutečností, že většinu domovního fondu představují rodinné domy, díky tomu je pak 84,9 % domů ve vlastnictví soukromých osob. Druhým největším vlastníkem jsou pak bytová družstva (10,9 %), zbylý podíl pak připadá na vlastnictví města (4,2 %). Kvalitativní charakteristiky domovního fondu Ve městě převládá relativně mladší domovní výstavba, kdy většina domů (přesněji 79 %) bylo postaveno po druhé světové válce. Ve srovnání s ostatními územními celky (období výstavby 1946 až 2001: ČR 63,8 %, kraj Vysočina 71,1 %; okres Pelhřimov 69,7 %) je stáří domovního fondu ve městě relativně příznivější (tedy i potažmo technický stav budov by měl být lepší). Průměrné staří domovního fondu ve městě Pelhřimov tak dosahuje 37 let, zatímco v celém okrese Pelhřimov je průměrný věk domů 44 let. Stáří domů je však v jednotlivých městských částech různé (viz Obr. 3.11), výstavba staršího data je hlavně v okrajových částech (např. Kocourovy Lhotky, Ostrovec apod.). Vývojová období výstavby domů ve městě Pelhřimov jsou zachyceny na Obr. 3.12. Největší počet domů byl postaven v časovém úseku let 1946 až 1980, což koreluje s prudkým růstem obyvatel města v šedesátých a zejména pak sedmdesátých letech minulého století (blíže viz část 3.1.1 Historický vývoj města Pelhřimov). Stáří domovního fondu také odpovídá materiál, který byl použit k výstavbě domů, kdy z více jak 65 % převládají cihly, tvárnice a cihlové bloky. Ve více jak 6 % případů byly pro výstavbu domů použity stěnové panely, téměř polovina (přesně 42 %) obytných domů je pak postavena z tohoto materiálu. Stěnové panely pro výstavbu domů byly použity téměř výhradně (a to v 97 % případů) pouze ve vnitřním městě, v ostatních částech převládá klasický stavební materiál. Napojení domů na technickou infrastrukturou je na velmi dobré úrovni, což odpovídá městským podmínkám. Téměř všechny obydlené domy (99,2 %) jsou napojeny na městský vodovod, tzn. že je zajištěna kvalitní dodávka pitné vody téměř pro veškeré obyvatelstvo města. Odvod odpadních vod je zajištěn také u většiny domů, a to v 81,3 % případů, odpadní vody jsou odváděny do městské čističky odpadních vod. Více jak k polovině obydlených RRA Vysočina 18

domů je přiveden plyn, na ten je napojeno 59,1 % domů. Obyvatelé většiny domů využívají k vytápění svých bytů ústřední topení, tím je vybaveno 78,2 % domů. 1946-1980 51,9% 1981-2001 27,1% 1920-1945 12,0% do 1919 9,0% Obr. 3.12: Období výstavby domů ve městě Pelhřimov stav k 1.3.2001. Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Praha; vlastní výpočty 3.3.2 Bytový fond V roce 2001 v době sčítání bylo na území města téměř 6,4 tis. bytů, z celkového počtu bytů bylo 92,2 % bytů trvale obydleno (TOB). Jde o vysokou míru využití bytového fondu pro účely bydlení, a to v komparaci se všemi srovnávanými územními celky (okres Pelhřimov 81,5 % TOB; kraj Vysočina 84,5 % TOB; ČR 87,7 % TOB). Vyšší podíl je dán již několikrát zmíněným zvýšeným zájmem o bydlení ve městě. Mezi roky 1991 a 2001 došlo sice k mírnému snížení obydlenosti bytů (pokles o 3,4 procentní body). Obsazenost resp. počet osob připadajících na jeden trvale obydlený byt je zachycena v předchozí části 3.2.1 Struktura domácnosti. Většina obydlených bytů se nachází v bytových domech (přesněji jde o 67 % obydlených bytů), zbylých 33 % bytů se pak nachází v rodinných domech. Jedním z nejčastějších důvodů neobydlenosti bytů je důvod, že dané byty slouží k rekreaci (18,6 % případů). Přechodně je pak obydleno 8,7 % bytů. Ve vlastnické struktuře bytů, resp. na základě právního užívání bytů, je nejčastějším případem vlastnictví členství v bytovém družstvu (31,9 %), druhým nejčastějším důvodem užívání bytu je fakt, že byt je ve vlastním domě (28,1 %). Téměř čtvrtina bytů je pak v osobním vlastnictví. Kvalitativní charakteristiky bytového fondu Ve městě převládají středně velké byty, ty nejčastěji obsahují tři obytné místnosti (viz Obr. 3.13), druhou nejčastější variantou jsou pak dvě obytné místnosti (ve 23 % případů). Velikost bytů přímo souvisí s typem domu, kdy takto velké byty jsou typické hlavně pro obytné domy. Zatímco u rodinných domů je počet obytných místností větší a zpravidla i byty RRA Vysočina 19

mají větší rozměry. Průměrná velikost jednoho bytu ve městě Pelhřimov dosahuje plochy 77 m 2, což je plocha menší než jaký je průměr pro okres Pelhřimov 84 m 2. Menší velikost bytů ve městě oproti zbytku okresu je dána již zmíněným vyšším zastoupením bytů lokalizovaných v obytných domech, u kterých je velikost do značné míry omezena. Velikost bytu se pak projevuje i u počtu obytných místností jež mají plochu větší jak 8 m 2, kdy ve městě Pelhřimov na jeden obydlený byt připadá 2,8 takto velkých místností, v okrese Pelhřimov to pak je 2,9 obytných místností. Na jednu obytnou místnost, která je větší jak 8 m 2, ve městě připadá 1,00 obyvatel (u okresu Pelhřimov to pak je 1,02 obyvatel). 2 místnosti 23,0% 3 místnosti 42,7% 1 místnost 13,0% 5+ místností 7,7% 4 místnosti 13,6% Obr. 3.13: Velikost bytů ve městě Pelhřimov dle počtu obytných místností stav k 1.3.2001. Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Praha. Většina obydlených bytů ve městě Pelhřimov je napojena na veřejnou kanalizační síť, odpadní vody jsou tak do městského kanalizačního systému sváděny z 92,8 % bytových domácností. Takto svedené odpadní vody jsou pak přečištěny v čističce odpadních vod. Zbylé byty jsou napojeny na jímku, exkrementy je nutno pravidelně vyvážet. RRA Vysočina 20

4. Doprava a technická infrastruktura 4.1 Doprava 4.1.1 Silniční doprava Město Pelhřimov leží na křižovatce dvou silnic I. třídy (viz Obr. 4.1). Silnici I/19 Plzeň Rožmitál pod Tř. Tábor Pelhřimov, která představuje významnou dopravní spojnici ve směru západ - východ. Silnice dále plní funkci hlavního přivaděče. Silnice I/34 České Budějovice J.Hradec Pelhřimov Humpolec Havlíčkův Brod Svitavy je součástí mezinárodní silniční sítě jako E 551 (České Budějovice Humpolec). V roce 2003 proběhlo otevření I. etapy dopravního okruhu města, který v severní části města propojuje komunikaci I/19 (ve směru od Tábora) s komunikací I/34 (ve směru na Humpolec) čímž došlo významným způsobem k odklonu dopravy z centra města. V závěru roku 2003 rozhodli zastupitelé města Pelhřimov o další (západní) podobě dopravního okruhu (přeložka komunikace I/34). Ten povede od stávajícího dopravního okruhu u Starého Pelhřimova za rybníkem Stráž, přičemž k napojení na silnici, vedoucí na Jindřichův Hradec, dojde před Myslotínem. Mezi další významné dopravní akce patří také rekonstrukce komunikace I/34 v úseku Ondřejov Pelhřimov. Tato akce je zakomponována také do Program výstavby dálnic a rychlostních silnic pro období 2000 2005. V obdobích prudkého deště jsou problematické zejména úseky silnice I/34 lokalita u Viaduktu a křižovatka I/34-I/19 před hotelem Rekrea. Obě lokality jsou několikrát za rok neprůjezdné a doprava musí být poté na několik hodin odkloněna. Síť silnic I. tříd doplňují dvě komunikace II. třídy. Silnice II/602 Jihlava Pelhřimov (dříve I/19). Vzhledem ke svému dopravnímu významu této komunikace je v rámci Programu rozvoje kraje Vysočina zakomponován požadavek na přeřazení komunikace (společně s pokračujícím úsekem II/353 až do Žďáru nad Sázavou) do kategorie komunikací I. třídy. Silnice II/112 Benešov Vlašim Červená Řečice Pelhřimov H. Cerekev Telč Želetava. Silniční síť dále doplňují následující silnice III. třídy: III/03414 Pelhřimov Vlásenice Proseč - Obořiště III/11252 Pelhřimov Libkova Voda Častrov RRA Vysočina 21

III/1333 Pelhřimov - Skrýšov - Putimov - Nový Rychnov III/01935 Pelhřimov Řemenov III/12925 kříž. I/34 Hamr Krasíkovice Sedlice III/12926 křiž. III/12925 Radětín III/11243 křiž. II/112 Hodějovice III/11244 kříž. II/112 Pavlov - Nemojov - Letny - křiž. II/112 III/11249 kříž. II/112 - Vokov Výše uvedené komunikace tvoří zároveň i uliční kostru města plnící sběrnou funkci. Síť sběrných komunikací doplňuje tah vedený ulicemi Legií Strachovskou U stínadel a dále ulicí Nádražní Na Příkopech. V roce 2000 bylo provedeno celostátní sčítání dopravy organizované společností Ředitelství silnic a dálnic ČR (výstupy viz Obr. 4.1). Nejzatíženější silniční komunikací ve městě je silnice I/19 na níž intenzita provozu v žádném úseku neklesá pod 14 000 vozidel za 24 hodin. Intenzity dopravy vyšší než 10 000 vozidel ve městě Pelhřimov byly zaznamenány na téměř všech sledovaných úsecích silnice I/34. Hodnoty přesahující 5 000 vozidel vykázaly úseky silnic II/602 a v jižní části města také úsek silnice I/34. Tab. 4.1: Intenzita dopravy na komunikacích ve městě Pelhřimov (nejvytíženější úseky) komunikace číslo sčítacího úseku (viz Obr) celoroční průměrná intenzita [počet vozidel / 24 hod] I/19 2-0931 14421 I/34 2-1093 12258 I/34 2-1094 11749 I/34 2-1081 10662 II/602 2-0941 5638 I/34 2-1091 5444 II/112 2-2851 2070 III/1333 2-0943 1267 III/03414 2-0944 925 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy v roce 2000 Na výše uvedené komunikace navazuje síť místních komunikací. V některých úsecích jsou místní komunikace v nevyhovujícím stavu, což se negativně projevuje na průjezdnosti a na bezpečnost silničního provozu ve městě. Úpravy musí směřovat především ke zmírnění a odstranění nejzávažnějších dopravních závad, ke zkvalitnění povrchů a dodržování kategorijních šířek. Nejproblematičtějšími úseky jsou: Lešov Hory komunikace mezi garážemi (ul. Pražská, Humpolecká, Florián, U Alfatexu) - stavebně nevyhovující, musí být řešeny komplexně (tj. odvod povrchových vod, následné zpevnění ploch, případně doplnit veřejné osvětlení). Příjezdové komunikace k turistické lokalitě Křemešník ul. K jezu rybník Vajgovník RRA Vysočina 22

Mezi další problematické úseky z pohledu bezpečnosti patří křižovatka Pod Náspem. Úpravy budou směřovány především do zajištění bezpečného přechodu chodců. Pěší doprava probíhá na samostatných vybudovaných chodnících a částečně v místech, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, i na vozovce. Uplatňují se nemotoristické komunikace funkční třídy D1 Obytná zóna a Pěší zóna. Mezi problematické lokality patří sídliště Výsluní. Parkovací a odstavné plochy Jak v sídlištní, tak v historické zástavbě města je výrazným problémem nedostatek parkovacích a odstavných ploch. Dle ÚPD města pokrývají řadové (cca 1.350) a vestavěné (cca 1.400) garáže cca 60% evidovaných osobních automobilů ve městě Pelhřimov. Zhruba jedna třetina (tedy cca 1500 automobilů) je odstavena na parkovištích. V rámci ÚPD města se nepočítá s budováním dalších řadových garáží. Dále dle ÚPD města by nové obytné domy neměly být povoleny pokud nepokrývají svoji výhledovou garážovací potřebu beze zbytku na vlastním pozemku a to již přímo jako součást stavby. Pro nově budované objekty podnikatelského charakteru je nezbytné, aby stavební úřad dbal toho, aby tato zařízení měla dostatečné dimenzované plochy pro osobní a nákladní automobily a to na vlastním pozemku jako součást stavby vlastního zařízení. Zcela schází parkovací a odstavné plochy pro nákladní vozidla a autobusy. Zpoplatněno je parkoviště umístěné na Tržním náměstí a parkoviště umístěné v ulici U splavu. Letecká doprava Město Pelhřimov ani okolní region není cílem mezinárodních a vnitrostátních linek letecké dopravy. Co se týče blízkosti ostatních letišť, nejbližší veřejné mezinárodní letiště s pravidelným letovým provozem je Letiště Praha Ruzyně, popř. Letiště Brno - Tuřany. Vodní doprava Ve městě Pelhřimov se nevyskytuje. Cyklistická doprava Přírodní a kulturní atraktivity, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti města a vhodné terénní podmínky, tvoří dobrý potenciál pro rozvoj cykloturistické dopravy. Městem Pelhřimov v současné době prochází pouze jediná značená cykloturistická trasa č.5129 Pelhřimov Křeměšník Nový Rychnov Třešť (napojení na dálkovou cyklotrasu č.16, tzv. Českomoravská stezka). Plánované jsou dále trasy Pelhřimov Smrdov a Pacov Nová Cerekev Pelhřimov. Vzhledem k velikosti a spádovosti města a vzhledem k množství místních částí města se jedním z vhodných kroků jeví zpracování Generelu (studie) cyklistické dopravy ve městě Pelhřimov. Hlavním cílem této studie by mělo být vypracování návrhu řešení vnitroměstské cyklistiky a posoudit možnost aplikace do dopravní infrastruktury města Pelhřimov. Obsahem studie budou návrhy možností, jak propojit jednotlivé části města cyklistickými trasami tak, aby to bylo pro cyklistu co nejvíce bezpečné. RRA Vysočina 23

Zemědělská doprava Zemědělská doprava probíhá zčásti po samostatných zemědělských komunikacích, zčásti po místních komunikacích a silnicích III. třídy. Nepředstavuje zásadní problém vzhledem ke stupni zemědělského využívání přilehlých pozemků. 3.1.2 Dopravní vybavenost V zájmovém území se nachází celkem 4 čerpací stanice, z čehož 2 čerpací stanice mimo klasických paliv dodávají také LPG. Jejich rozmístění je vyvážené a pokrývá hlavní komunikace města. Železniční doprava Městem prochází železniční trať s motorovou trakcí č.224 Horní Cerekev Pelhřimov Tábor. Tato trať má z pohledu osobní dopravy spíše regionální význam. Z pohledu nákladní dopravy se jedná o trať spíše místního významu. Trať spojuje město Pelhřimov s významnějšími tratěmi s el. provozem č. 225 Jihlava Veselí n. Lužnicí a č.220 České Budějovice Veselý nad Lužnicí - Tábor Benešov u Prahy. Dopravní obslužnost území Veřejná autobusová doprava Základní dopravní obslužnost ve spádovém území města Pelhřimov zajišťuje převážně firma ICOM Transport Jihlava a.s. (75% všech spojů). Ostatní společnosti jsou zastoupeny v menší míře, což dokládají Tab. 4.2 a Tab. 4.3. Autobusová doprava zahrnuje pravidelnou linkovou dopravu příměstskou a meziměstskou, včetně dálkových linek a mezinárodních spojů. ICOM Transport a.s. zároveň ve městě Pelhřimov provozuje 3 linky městské hromadné dopravy, viz Tab. 4.4. RRA Vysočina 24