5. prosince 2007, Hotel Marriot Courtyard Praha jednatel společnosti a ředitel úseku elektráren
Obsah prezentace 1. Vodní a větrná energetika v ČR z pohledu investora a provozovatele 2. Skupina ČEZ a obnovitelné zdroje 3. OZE v ČR - legislativní situace a společenská podpora 4. Vodní energetika v ČR Historie a současnost Zbývající potenciál Možnosti dalšího rozvoje 5. Větrná energetika Zkušenosti s větrnou energetikou v zahraničí Stav větrné energetiky v ČR Potenciál větrné energie v ČR a možnosti dalšího rozvoje Bariéry rozvoje větrné energetiky v ČR 6. Závěr 1
Obsah prezentace 1. Vodní a větrná energetika v ČR z pohledu investora a provozovatele 2. Skupina ČEZ a obnovitelné zdroje 3. OZE v ČR - legislativní situace a společenská podpora 4. Vodní energetika v ČR Historie a současnost Zbývající potenciál Možnosti dalšího rozvoje 5. Větrná energetika Zkušenosti s větrnou energetikou v zahraničí Stav větrné energetiky v ČR Potenciál větrné energie v ČR a možnosti dalšího rozvoje Bariéry rozvoje větrné energetiky v ČR 6. Závěr 2
Vodní a větrné elektrárny ve Skupině ČEZ 3
Sídlo společnosti 4
!! " $ # Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje má 21 vodních elektráren a 1 větrnou farmu Střekov Spálov Les Království Předměřice Nový Hrádek Obříství Hracholusky Bukovec Černé jezero I, II, III Čeňkova pila Vydra Přelouč Práčov I Pastviny Kníničky Komín Veselí nad Moravou Spytihněv vodní elektrárna větrná farma 5
Obsah prezentace 1. Vodní a větrná energetika v ČR z pohledu investora a provozovatele 2. Skupina ČEZ a obnovitelné zdroje 3. OZE v ČR - legislativní situace a společenská podpora 4. Vodní energetika v ČR Historie a současnost Zbývající potenciál Možnosti dalšího rozvoje 5. Větrná energetika Zkušenosti s větrnou energetikou v zahraničí Stav větrné energetiky v ČR Potenciál větrné energie v ČR a možnosti dalšího rozvoje Bariéry rozvoje větrné energetiky v ČR 6. Závěr 6
Struktura hrubé výroby elektrické energie v roce 2006 celkem vyrobeno 84 TWh 7
! "!& )! "& 8 Struktura výroby z obnovitelných zdrojů energie v roce 2006 celkem vyrobeno 3,5 TWh! # $ #%" # $ ' $ ( #% *) zdroj: ERÚ, MPO
Politické cíle a legislativní podmínky pro využívání OZE v České republice závazek České republiky dle Kjótského protokolu, vlivy CO 2 na klimatické změny směrnice Evropské unie 2001/77/EC, indikativní cíl 8% podíl elektrické energie z OZE na hrubé domácí spotřebě elektrické energie ubývající zásoby fosilních zdrojů energie v České republice, zejména zásoby uhlí energetický zákon č. 458/2000 Sb., 91/2005 Sb. stavební zákon č. 183/2006 Sb. nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 9
Systémová finanční podpora OZE výkupní ceny za rok 2007 spalování biomasy 2,34 3,375 Kč/kWh malé vodní elektrárny 2,39 Kč/ kwh větrné elektrárny 2,46 Kč/kWh bioplynové stanice 3,04 Kč/kWh geotermální energie 4,50 Kč/kWh 10
Vývoj výkupních cen elektřiny z OZE 14000 12000 10000 8000 6000 MVE VTE BIOMASA BIOPLYN GEOTERM FOTOVOLT 4000 2000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 11
Výkupní ceny z OZE a růst ceny silové elektřiny 4000 3000 2000 1000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 MVE VTE BIOMASA BIOPLYN Velkoobchodní cena elektřiny - pásmo 12
Složení ceny elektřiny pro domácnosti na rok 2008 (ERU 11/2007) Elektřina včetně obchodní marže 55,0% Distribuce elektřiny 35,4% Přenos elektřiny 3,0% Decentrální výroba 0,3% Obnovitelné zdroje a kogenerace 1,3% Systémové služby ČEPS 4,8% Operátor trhu 0,2% 13
Jednorázové podpory z fondů EU a jednotlivých ministerstev Pozitivní vliv: Rozvoj a vývoj nových technologií Zvyšování osvěty o obnovitelných zdrojích Negativní vliv: Velká očekávání investorů Deformace trhu podpora nevhodných projektů nebo výběr nevhodných míst Prodražování OZE Blokace některých vhodných lokalit (spekulativní důvody) 14
Obsah prezentace 1. Vodní a větrná energetika v ČR z pohledu investora a provozovatele 2. Skupina ČEZ a obnovitelné zdroje 3. OZE v ČR - legislativní situace a společenská podpora 4. Vodní energetika v ČR Historie a současnost Zbývající potenciál Možnosti dalšího rozvoje 5. Větrná energetika Zkušenosti s větrnou energetikou v zahraničí Stav větrné energetiky v ČR Potenciál větrné energie v ČR a možnosti dalšího rozvoje Bariéry rozvoje větrné energetiky v ČR 6. Závěr 15
* 234 7 67 >34 7 =9 :89 89 Vodní energetika kapacity a výroba K 31.12.2006 bylo ve VE bez PVE instalováno 1028,5 MWe tj. 5,87 % všech zdrojů ČR a VE bez PVE vyrobily 2550,7 GWh tj. 3,02 % hrubé výroby elektrické energie v ČR (zdroj: ERÚ Roční zpráva o provozu ES ČR 2006)!" #$ %&" '()& /-1. 10 -. +,-. /0?. -+4 2>-?. 10@1. AB C AB D BE FB 56 ;9< 16
Hydrologické podmínky ČR Česká republika je střecha Evropy a rozvodím vodních toků směřujících do Baltického, Severního a Černého moře, Řeky v ČR mají malé průtoky, protože je malá rozlohou a vodní toky jsou krátké a malé spády Podíl vodních elektráren vč.přečerpávacích na celkovém instalovaném výkonu: ČR 12 % Portugalsko 49 % Švýcarsko 50 % Rakousko 66 % Norsko 99 % Zeměpisný polohopis a výškopis a nízké srážkové úhrny ČR vylučují, aby se Česká republika mohla ve využívání vodní energie přiblížit zemím, které mají vysoké hory a vodnatější vodní toky. 17
Zbývající nevyužitý potenciál rozvoje VE v ČR Podle Czech Renewable Energy Agency vodní toky v ČR mají celkový potenciál výroby elektrické energie ve VE bez PVE v průměrném roce cca 3 380 GWh, což je o 32,5 % více než byla výroba VE v r.2006 Dalšímu zvyšování objemu instalovaného výkonu VE v ČR brání nízká ekonomická efektivnost VE nároky subjektů podmiňujících souhlas s budováním každé VE Možnost budování přečerpávacích elektráren s celkovým instalovaným výkonem až 12 000 MW Překážky: společenská akceptovatelnost vysoká finanční náročnost finanční podpora výstavby těchto zdrojů výroby elektřiny. Modernizace stávajících zdrojů 18
Obsah prezentace 1. Vodní a větrná energetika v ČR z pohledu investora a provozovatele 2. Skupina ČEZ a obnovitelné zdroje 3. OZE v ČR - legislativní situace a společenská podpora 4. Vodní energetika v ČR Historie a současnost Zbývající potenciál Možnosti dalšího rozvoje 5. Větrná energetika Zkušenosti s větrnou energetikou v zahraničí Stav větrné energetiky v ČR Potenciál větrné energie v ČR a možnosti dalšího rozvoje Bariéry rozvoje větrné energetiky v ČR 6. Závěr 19
Celosvětový instalovaný výkon VTE v letech 1994 2006 20
Přírůstek instalovaného výkonu ve světě v roce 2006 Stát Nová kapacita VTE v roce 2006 Podíl na trhu USA 2 454 18,1% Indie 2 233 14,7% Německo 1 840 12,1% Španělsko 1 587 10,4% Čína 1 347 8,9% Francie 810 5,3% Kanada 776 5,1% Portugalsko 694 4,6% Velká Británie 634 4,2% Itálie 417 2,7% Zbytek světa 2 405 15,8% 21
Podíl instalovaného výkonu v jednotlivých zemích Evropy k počátku roku 2007 zdroj informací: Wind Power Monthly 22
Indikativní cíle výroby elektřiny z OZE v evropských zemích v % na hrubé spotřebě el. energie v roce 2010 Podíl OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny v ČR v roce 2006 je 4,86% zdroj: statistika MPO zdroj: EWEA 23
Vývoj technologií - růst výkonu větrných elektráren 120 m Ø The bigger the better 10 m Ø 85 89 91 93 95 97 99 01 03.05 0.3 0.5 1.3 1.6 2 3.6 4.5 MW 24
Mapa instalací větrných elektráren v České republice zdroj: www.czrea.org 25
Povětrnostní podmínky v České republice dle ÚFA Praha Zdroj: ÚFA Praha 26
Potenciál pro využití větrné energie v České republice dle studie EGÚ Brno 27
Výběr lokalit pro stavbu větrných elektráren 28
Bariéry rozvoje větrné energetiky v ČR 29
Bariéry rozvoje větrné energie při výstavbě větrných elektráren následující bariéry odpor místních obyvatel proti výstavbě v mnoha případech zapříčiněný neinformovaností nedostatečné dimenzování elektrických sítí (vyvedení výkonu VTE) značná část oblastí zajímavých z pohledu větrné energie jsou chráněné krajinné oblasti konflikt výstavby větrných elektráren s vojenskými zájmy koridory nízkých letových hladin vojenských letadel potenciální ovlivnění vojenských leteckých radarů 30
Legislativní bariéry z pohledu stavebního zákona nelze stavět na nezastavitelném území, pokud není definované územním plánem. Mnoho obcí územní plán nemá vůbec => u větších projektů změna územního plánu až dva roky není definováno, zda větrná elektrárna patří nebo nepatří do tzv. technické infrastruktury (jiný režim ve vztahu k termínům a územnímu plánu) nejednotný výklad stavebního zákona jednotlivými stavebními úřady, chybí jednotná metodika a dostatečná informovanost úředníků stavebních úřadů do rozhodovacího procesu se promítá politické rozhodování některých krajských úřadů, které není v souladu se závazky České republiky vůči EU 31
Legislativní bariéry z pohledu zákona o vlivu stavby na životní prostředí chybí jasná metodika definování krajinného rázu. Výklady úředníků jsou v mnoha případech subjektivní při přípravě projektů se zpracovává SEA (pro účely územního plánování a EIA pro rozhodnutí o umístění stavby často zbytečně, stačila by EIA, která je daleko podrobnější chybí i jasná metodika ve vztahu k ochraně ptactva. Jaký počet výskytů určitého chráněného ptactva je ten kritický? do rozhodovacího procesu se promítá politické rozhodování některých krajských úřadů, které není v souladu se závazky České republiky vůči EU 32
Legislativní bariéry z pohledu zákona o vlivu stavby na životní prostředí 33
Často diskutovaná témata o větrných elektrárnách neplatí pro moderní stroje nový technický prvek v krajině v zahraničí ne, proč v ČR ano?? 34
Takto umisťovat větrné elektrárny nelze! 36
Takto určitě lze! (Okolí JE Dukovany) 37
Citlivé umístění větrných elektráren příprava projektů ve spolupráci s obcemi respektování požadavků obce průběžné informace o projektu 38
Legislativní bariéry z pohledu vojenských radarů velké množství projektů větrných elektráren bylo zamítnuto z důvodu potenciálního vlivů stavby větrných elektráren na vojenské radary. Toto omezení je dáno legislativně leteckým předpisem Ochranná pásma leteckých pozemních zařízení L 14 OP z 15. března 1985 bez ověření tohoto omezení praktickými zkouškami nebo měřením. V České republice to je velmi významný omezující faktor 39
Bariéry z pohledu stávajícího stavu distribučních a přenosových sítí velké množství projektů větrných elektráren bylo zamítnuto z důvodu nedostatečné kapacity vedení zejména distribučních sítí vysokého napětí bez vyjasnění procesu financování rekonstrukce distribučních sítí bude vytvořený technický limit dalšího rozvoje využívání obnovitelných zdrojů jako celku vůbec. Potenciál pro OZE je obvykle v oblastech, kde dimenzování distribučních sítí obvykle nepostačí pro vyvedení větších výkonů 40
Další omezení na obzoru! Návrh změny energetického zákona obsahuje kromě jiného: Vzdálenost větrné elektrárny od elektrických vedení je minimálně trojnásobek průměru rotoru 41
Závěr Podpora OZE v ČR existuje, rozhodně však ne přemrštěná (výkupní ceny energií z větru a vody jsou nejnižší a nejsou příliš vzdáleny tržním cenám) Ve vodní energetice zůstává již jen málo ekonomických příležitostí Větrná energetika má v nejbližších letech ze všech druhů OZE největší potenciál rozvoje Současné technologie OZE nenahradí a nespasí energetiku v ČR, ale mohou se rozvíjet v symbióze s jadernou a klasickou energetikou Neexistuje žádný bezbolestný způsob získávání energie 42
Děkuji za pozornost. Libor Kičmer jednatel společnosti a ředitel úseku elektráren ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. Křižíkova 788 500 03 Hradec Králové T: +420 492 112 820 E-mail: libor.kicmer@cez.cz 43