PŘÍRODNÍ RIZIKA Tým ZŠ. J. A. K. Blatná 1
Obsah: 1. Přírodní rizika 2. Přírodní rizika v ČR 3. Zpustošené město Blatná v roce 2002 4. Fotografie zkázy 5. Dříve a dnes- fotografie a vycházka 6. Závěr, zdroj informací 2
PŘÍRODNÍ RIZIKA Podstatou všech přírodních katastrof jsou čtyři hlavní procesy: 1. rychlé pohyby hmot (zemětřesení, svahové pochody), 2. uvolnění hlubinné zemské energie a její převedení na povrch (sopečná činnost, zemětřesení). 3. zvýšení vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně, mořské zátopy, cunami). 4. vyrovnávání teplotních rozdílů v atmosféře (orkány, tropické cyklóny). PŘÍRODNÍ KATASTROFY: Pád mimozemského tělesa Tropické cyklóny, tornáda, pískové a prachové bouře,bouřlivé přílivy, tsunami, povodeň, svahové pohyby Zemětřesení Sopečné výbuchy TROPICKÉ CYKLÓNY:Tropická cyklóna je atmosférický útvar charakteru cyklóny (tlakové níže) v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Subtropická oblast, ne rovník. TORNÁDA:Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. TSUNAMI:Je to série po sobě jdoucích vln způsobených náhlým přemístěním velkého množství vody na velkých vodních plochách, hlavně v oceánech. Převážnou většinu tsunami vyvolávají tektonické pohyby litosférických desek na dně oceánů, kdy dochází k seismické činnosti, tedy k zemětřesení. POVODEŇ: Je přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta vodních toků. 3
SVAHOVÉ POHYBY:Představují soubor pohybů a pochodů působících na svahu. Dělí se do několika skupin v závislosti na rychlosti, typu a vedoucím procesu: ploužení, sesouvání (sesuv), řícení. ZEMĚTŘESENÍ:Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí např. z neustálých pohybů zemských desek podél zlomů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí. SOPEČNÉ ERUPCE: Sopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa. Je vyvolávána tlakem sopečných plynů uvolňujících se z magmatu během výstupu. PRACHOVÉ A PÍSKOVÉ BOUŘE Jsou to atmosférické poruchy, které však mají značný geologický vliv na zemský povrch. PÁD MIMOZEMSKÉHO TĚLESA Na zemský povrch dopadá z kosmu obrovské množství materiálu. Kosmického prachu, tedy těch nejjemnějších částeček, dopadne na Zemi kolem milionu tun ročně. Ročně též spadne přibližně 500 meteoritů, vážících mezi několika gramy a kilogramy, z toho asi 350 do moře, 150 na souš. 4
PŘÍRODNÍ RIZIKA V ČR Přírodních katastrof, se zdá, je celkem dost. Jak je to ale s riziky v naší republice? V ČR se sice nevyskytují všechna přírodní rizika, ale některá tu jsou: ZEMĚTŘESENÍ V ČR: Česká republika se nenachází v oblasti styku dvou litosférických desek ani na území s vysokou vulkanickou činností a proto zde nemůžeme očekávat zemětřesení s takovou ničivou silou jako například v Japonsku. To ale neznamená, že se v České republice nevyskytují žádná zemětřesení. Zemětřesení u nás jsou ale méně častá a slabší než například v Japonsku. Podklad našeho státu tvoří poměrně tektonicky stabilní Český masív. Podmínky pro vznik zemětřesení jsou v oblastech, kde Český masív hraničí s dalšími geologickými celky. Českou republiku a její bezprostředním okolí, si můžeme rozdělit na dvě hlavní zemětřesné oblasti: Severozápadní Čechy a přilehlé německé oblasti (Bavorsko, Sasko) a Ostravsko a okolí polských měst Katowice a Kraków. Mimo tyto dvě lokality se u nás zemětřesení vyskytují i v Jeseníkách. V roce 1998 a 2004 bylo u nás zaznamenáno více zemětřesení z Polska. To však není všechno, bylo jich zaznamenáno víc. 5
SOPEČNÁ ČINNOST V ČR Na území České republiky se nenachází žádná činná sopka. Můžeme zde pozorovat pozůstatky po sopečné činnosti, i když ne v takovém množství jako u našich sousedu ve Slovenské republice. Vznik sopek na našem území souvisí s třetihorním alpínským vrásněním. Ještě na konci mladších třetihor a začátku čtvrtohor existovaly v českých zemích činné sopky. Zvlášť v severních Čechách a na severní Moravě. Komorní a Železná Hůrka u Chebu jsou ploché a nízké a jejich kužele tvoří převážně sopečný popel a struska. Jsou to nejmladší sopky u nás. Vznikly před 400 000 lety v chebském zlomu v západních Čechách a jejich lávové proudy jsou slabé. Další mladé sopky jsou u Bruntálu v Jeseníkách, Uhlířský vrch, Velký a Malý Roudný a Venušina sopka.samostatně umístěnou sopkou, opředenou mnoha pověstmi, je hora Říp a další. TORNÁDA V ČR Ani tornáda nebo něco příbuzného nejsou v ČR raritou. I když v minulosti to bylo spíše ojedinělé, dnes už tomu tak není. SVAHOVÉ POHYBY V České republice se vyskytují i svahové pohyby. 6
Nejvíce bychom se však chtěli věnovat povodním a záplavám, které v České republice mají na svědomí obrovskou zkázu. POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE: Už ve 13. století do Česka (přesněji do Prahy) vtrhla ničivá velká voda. Byl to rok 1272 a poškozen byl Juditin most. Oproti tomu čeští obyvatelé zažili naposledy povodeň minulý rok - v roce 2013. Česko bylo opravdu mnohokrát zasaženo. Vesnice Zálezlice byla velkou vodou poškozena hned dvakrát- v roce 2002 a v roce 2013. A právě v roce 2002 bylo zaplaveno i naše město- Blatná. 7
ZPUSTOŠENÉ NAŠE MĚSTO BLATNÁ V ROCE 2002 Na další straně je naskenovaný originál zvláštního vydání našich Blatenských novin. Je tam vysvětlena situace právě z té doby. Jsou tam popsány jednotlivé dny i hodiny té největší zkázy. Jak došlo k pohromě, co bylo zničeno a zaplaveno. Pokračování je pak na straně 10. Omlouváme se za kvalitu fotografií. Náš zaplavený stadion a záchranářský vrtulník. 8
9
10
FOTOGRAFIE ZKÁZY Další fotky z dob záplav a škod po nich. Zničená ulice Velké škody na všem, co vodě stálo v cestě Jedna z nejdůležitějších silnic vedoucích z Blatné. Hasičský vůz v tunách vody. 11
Zatopená ulice, záchranářský vrtulník a záchranář na střeše dnešního hotelu. Zničený dvůr. Zničený dům i všechno kolem něj. 12
DŘÍVE A DNES 2002 a 2014 Máme ze svého alba další fotografie z období této zkázy a udělali jsme si vycházku do míst na fotkách, abychom porovnali, jak to vypadá oproti minulosti dnes. Opět se omlouváme za kvalitu fotografií z roku 2002. Naše město. Trochu se změnilo. Ať už to jsou obchody, nebo i domy. Voda už se tam v takovémto rozměru však neukázala. 13
Popošli jsme několik metrů. Ulice vedoucí k blatenskému zámku byla také zničena. Některý dům byl zbořen a na místě vyrostl nový. 14
Při vycházce jsme u zámeckého parku uviděli hejno kachen a několik labutí. Zápasily s kluzkým ledovým povrchem a čekali na něco dobrého. Opíráme se o plot, který v roce 2002 porazila voda. Vše opravili a předělali. A tady už je náš vodní zámek Blatná. I on a jeho okolí se dočkaly několik oprav. 15
Tento dům už tady nestojí. Máme takový pocit, že bychom nebyli vidět Tento most nevede třeba jen k blatenskému Sokolu, ale třeba i k vlakovému nádraží nebo do zámeckého parku. 16
Most, který se musel předělat, Závišinský potok, vzadu rybník Pustý a my. A ještě jedna fotka. Z balkonu. Na místě přibyl Lidl. Celé se to tam změnilo. 17
Zastavili jsme se i u pomníků a ukazatelů, kam až sahala voda. 18
ZÁVĚR Tak takhle to vypadá oproti roku 2002 dnes. Došlo k několika změnám, přestavbám, zbourání. Pořád ale můžeme říct, že je to místo, které bylo v době povodně zničené a zpustošené. Je to fascinující podívaná, když si představíme, jak to tam dříve vypadalo. I po takovéto tragédii se ale Blatná znovu postavila na nohy a je ještě krásnější, než dřív. Uvědomili jsme si sílu přírody a doufáme, že se toto nebude opakovat. ZDROJE INFORMACÍ http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/3974fda531ea66b3c1257030001e709f/$file/planet a_katastrofy_2korektura.pdf http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/prace/rocnikove-prace/machacv.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/z%c3%a1lezlice http://cs.wikipedia.org/wiki/povodn%c4%9b_v_%c4%8cesku obrázky Google 19