STAROVĚKÝ EGYPT Klíčová slova: sjednocení, Nil, zemědělství, záplavové a závlahové hospodářství, společnost, faraon, pyramidy, Gíza, řemeslo, bydlení, vzdělání, hieroglyfy, věda, mumifikace, mnohobožství, umění jednotný stát vytvořen roku 3150 př. n. l. - sjednocení Horního Egypta s Dolním Egyptem (faraon Meni) konec samostatnosti roku 525 př. n. l. - Egypt ovládnut Peršany, později Řeky (332 př. n. l.), Římany (30 př. n. l.), Byzantinci (395 n. l.) a Araby (640 n. l.) jádro starého Egypta tvořilo asi 1000 km dlouhé údolí řeky Nil, kam se lidé začali stahovat před 8-10 tisíci lety kvůli vysychání okolních oblastí význam Nilu pro život Egypťanů: o voda o potraviny o rostliny o bahno (viz záplavové a závlahové hospodářství, učebnice s. 44-45) o ryby o dopravní cesta o uctívané božstvo Lov a rybolov (Hrobka písaře Nachta, Théby, kolem 1500 př. n. l.) Scény ze zemědělství (Hrobka písaře Nachta, Théby, kolem 1500 př. n. l.)
společenská hierarchie: o panovník (faraon) o kněží, úředníci a vojenští velitelé o řemeslníci, vojáci, rolníci o otroci (zpočátku málo) pyramidy = hrobky patřící zejména faraonům, ale i vysoce postaveným úředníkům o nejstarší stupňovité, později hladké o nejznámější a největší v Gíze řemeslo: o znalost hrnčířského kruhu o vypalovací pece o tkalcovství - převážně lněné látky o kovotepectví, kovolitectví o stavitelství - na vysoké úrovni Řemeslníci a obchodníci (Hrobka písaře Nebamuna, Théby, okolo 1400 př. n. l.)
bydlení: o prostí lidé - patrový dům o 3 nebo 4 místnostech, dvorek s kuchyní, okna co nejmenší, střechy ploché (zároveň terasa) o zámožní lidé - středem domu velká hala s možnými okny v patře, vyšší než ostatní místnosti (ložnice, koupelna, záchod), kuchyň samostatně na dvoře, zahrada s bazénkem Dům zemědělce Vila nobility (Nová říše, 1543-1080 př. n. l.) vzdělání: o školy jen při chrámech (pro syny ze zámožnějších rodin) o od 4. tisíciletí př. n. l. užíváno hieroglyfické písmo (několik stovek znaků), později zjednodušené hieratické a konečně kolem r. 700 př. n. l. démotické (lidové); nejběžněji se psalo na papyrus o učitelé přísní - tělesné tresty o syn dědil povolání svého otce (velmi ceněn písař) věda: o geometrie - vyměřování polí po záplavách o astronomie - předpověď počátků záplav o matematika - desetinná soustava o mumifikace viz video o lékařství - oční, zubní, chirurgie Ukázka hieroglyfů Mumifikace
náboženství: o velké množství bohů, většina zpodobňována s hlavou nějakého zvířete (ibis, krokodýl, sokol, kočka) o Usir (řecky Osiris), Eset (řecky Isis), Hór 1. Hor, syn Usira, bůh nebe, úzce spjatý s panovníkem 2. Sutech, Horův a Usirův nepřítel, bůh bouří a zmatku 3. Thovt, měsíční božstvo, bůh písma, počítání a moudrosti 4. Chnum, bůh v podobě berana, který na svém hrnčířském kruhu vytvářel lidi a jejich ka - duši 5. Hathor, bohyně lásky, zrození a ochránkyně mrtvých 6. Sobek, bůh v podobě krokodýla, vládce Fajjúmu 7. Re, bůh slunce, existující v mnoha podobách 8. Amon, bůh Stvořitel často spojovaný s bohem Reem 9. Ptah, další bůh Stvořitel, patron řemesel 10. Anup, bůh mumifikace a pohřebišť 11. Usir, bůh půdy a vládce mrtvých 12. Eset, manželka Usira, matka Hora a paní kouzel
umění: o skvostné předměty denní potřeby a šperky ve výbavách hrobů o zachováno mnoho kreseb neznali perspektivu o zachováno mnoho soch nejrůznějších velikostí Poté, co se okolní oblasti proměnily v poušť, zůstala podél Nilu oáza dlouhá tisíc kilometrů. Nil byl dárcem vody, potravin, rostlin, bahna, ryb, ale i dopravní cestou a uctívaným božstvem. V jeho údolí našli lidé výborné životní podmínky. Společnost starého Egypta připomínala pyramidu. Na jejím vrcholu byl faraon, ve špičce kněží, úředníci a vojenští velitelé. Základnu tvořili rolníci, řemeslníci, vojáci a ostatní obyvatelé říše. Všechny spojovala víra v řadu bohů, v božský původ faraona a v posmrtný život. Egypťané toužili po nesmrtelnosti. Proto uctívali bohy a zemřelé. Stavěli chrámy, pyramidy a hrobky. Věřili, že sochy a malby, kterými je zdobili, zajistí věčné trvání toho, co zobrazují. Díky písmu známe i jejich myšlenky a objevy. Svými stavbami a mnoha znalostmi se dávní Egypťané stali v očích lidstva skutečně nesmrtelnými. BAREŠ, Ladislav. Starověký Egypt. In: Dějepis 6. Praha: Fraus, 2007, s. 45, 47 a 49.