KONCEPT LIDSKÉ DUŠE, MAAT, POSMRTNÁ EXISTENCE A EGYPTSKÁ MYTOLOGIE

Transkript

1 KONCEPT LIDSKÉ DUŠE, MAAT, POSMRTNÁ EXISTENCE A EGYPTSKÁ MYTOLOGIE Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptského náboženství

2 EGYPTSKÁ POJETÍ LIDSKÝCH A BOŽSKÝCH BYTOSTÍ Komponenty nebo složky lidských bytostí tělo, srdce, jméno a ka projevy příslušných bytostí nejde o komponenty X kompletní projevy dané entity v jedné z jejích forem: ach Na pomezí: ba, stín Pasivní X aktivní aspekt: nehybné a potenciálně trvalé složky/ způsoby existence (tělo, jméno, srdce, ka) X volné, měnící se a samostatně jednající projevy (stín, ba, ach) Ba: duchovní tělo zemřelého (duše), s nímž se po smrti spojí Pták s lidskou hlavou odkaz na fyzickou podobu zemřelého Ka: duchovní dvojník souhrn tělesných vlastností spojovaných s plodivou silou Obětní formule Ach: duch přecházející mezi světem živých a mrtvých, které může sám ovlivňovat. Vzniká spojením ba a ka. Ren: jméno zemřelého = skutečná podstata zemřelého moc slova Jméno získávali Egypťané při narození Šut: stínový obraz těla = přítomnost boha v těle a pocházející od boha Vždy přítomný = sochy lidí a bohů jsou někdy označovány jako stíny Někdy představuje smrt služebník Anupa

3 etický systém, kterým se řídila egyptská společnost a stát jeho ztělesněním byla bohyně Maat dcera Reova epitet králů miláček Maat Ne zcela přesný překlad: řád, pravda, spravedlnost Symbol: pštrosí pero Protiklad: isfet (chaos, ne-řád) hlavní moment při stvoření světa Zásadní role panovníka: rozmnožovatel Maat splníš své závazky k faraonovi a společnosti; a systém se o tebe postará MAAT

4 MYTOLOGICKÉ SYSTÉMY STARÉHO EGYPTA Mytologie: systém představ, které popisují činy egyptských bohů, jako prostředek pro pochopení světa Dopad na celou společnost projev v náboženství, literatuře, umění, hmotné kultuře (sochy, amulety apod.), architektuře hrobek (královských i nekrálovských) i chrámů. Inspirace přírodou a jejím vývojem neustále se opakující koloběh již proběhlých dějů obnova maat a nastolení řádu v kosmu Nejvýznamnější místo: mýty o prapočátku a stvoření světa (KOSMOGONIE) a jeho uspořádání (KOSMOLOGIE), mýty související s vládou slunečního boha Rea na zemi a mýty o Usirovi. Hlavní témata: věčný konflikt mezi zastánci dobra (maat) a jejich protivníky, význam panovníka v udržování maat a neustálá smrt a opětovné zrození bohů. Počátky mýtů: Málo informací písemné prameny až pozdější doba Formující vliv: egyptské přírodní podmínky

5 MÝTY O PRAPOČÁTKU A STVOŘENÍ SVĚTA - KOSMOGONIE Nejstarší informace o těchto mýtech: Texty pyramid nejstarší sbírce náboženských textů na světě Vzor: každoroční nilské záplavy prapůvodní vodstvo součást všech egyptských mýtů o stvoření světa Neexistuje ucelené vyprávění moderní rekonstrukce. Nejznámější popis stvoření: tzv. Memfidská theologie Založen na tzv. Šabakově desce (25. dynastie, Britské muzeum) Mnoho lokálních kultů s různými tradicemi (i na vznik světa) X existence jednotných prvků: Pravodstvo prapůvodní látka v podobě neohraničeného, temného vodstva Vystoupení ostrůvku země z pravodstva Stvořitel se objevuje zároveň s ostrůvkem nebo je s ním ztotožněn První stvořitelská aktivita (akt stvoření, zplození) Ustanovení sfér a řádu světa. Hlavní 3 kosmogonické systémy: podle hlavních náboženských center: Iunu (Héliopolis), Chemenu (Hermopolis) a Menneferu (Memfis) Stvoření světa: Poprvé zp tpj

6 HÉLIOPOLSKÉ STVOŘENÍ SVĚTA Héliopolis (starověké Iunu, biblické On, dnes S předměstí Káhiry Ain Šams): centrum 13. DE nomu Nejznámější verze o stvoření světa založena na slunečním kultu sluneční pilíř (iun), kámen benben Re (Slunce a jeho moc): různé aspekty Re- Atum, Re-Harachtej různé podoby slunce během dne: ráno Cheper, poledne Re, večer Atum. Re: předchůdce, otec panovníka titul syn Reův (od 4. dynastie, Radžedef) Místní představy již v Textech pyramid

7 HÉLIOPOLSKÉ STVOŘENÍ SVĚTA Z pravodstva (bůh Nun) ve vynoří prvotní pahorek benben místo prvotního úsvitu zde se objevil bůh Atum. Sebeoplozením vzniká prvotní božský pár: bůh Šu a bohyně Tefnut ztělesnění duality, později lví pár (Rutej) zodiakální znamení Blíženců jejich děti: Geb (bůh země) a Nut (bohyně nebes) Nut a Geb: děti: Usir, Hor, Eset, Sutech, Nebthet a někdy i Re v epagomenálních dnech (stojící mimo běžný kalendář) egyptského kalendáře Bohové Devatera: Atum (Re-Atum/Re): Šu Tefnut: Geb Nut: Usir Eset Sutech - Nebthet = ustanovení podoby světa stvoření kosmických sfér, nebeských těles připraveny základní podmínky pro život

8 HERMOPOLSKÁ NAUKA O STVOŘENÍ Chemenu ( Město Osmi, Hermopolis Magna, Ešmúnén), centrum 15. HE nomu Hlavní božstvo: Thovt: bůh přesnosti, učenosti a moudrosti, ztělesnění měsíce; v Chemenu bůh stvořitel a prvotní hybatel Nauka: prvotní látka se 4 základními rysy: zosobňovala společenstvo bohů (Osmero) prapůvodní sily kosmu: Nun Nautet (Nehybné vody); Heh Hautet (Bezmeznost); Kuk/Kek Kauket (Temnota); Tenemu Tenemut (Neuspořádanost) v MK nahrazeni bohy Amonem Amaunetou (Skrytost) Vylíčení událostí: nejasné, často protichůdné (podle různých pramenů) 3 hlavní mytologické obrazy: ostrůvek vystupující z vod, vejce jako prazáklad stvoření a bůh Thovt jako Stvořitel Prolínání s héliopolskou koncepcí

9 MEMFIDSKÁ THEOLOGIE Mennofer (Inebu-hedž Bílé zdi, Memfis, Mítrahína) starověké hlavní město Egypta Hlavní božstvo: bůh Ptah: bůh stvoření, umění, plodnosti, řemesel apod. jedno z nejdůležitějších božstev starého Egypta. Od NK: synkreze 3 hlavních božstev a vznik Amon-Re-Ptaha. Božský Tvůrce stvořil zemi a vše, co se na ní nachází Základní pramen: Šabakův kámen/deska: Britské muzeum (25. dynastie). Opis staršího textu (2 řádky, 62 sloupců textu). Nadřazenost Ptaha a Mennoferu Stvoření světa: vůdčí role Ptaha Tvůrce a prazáklad všeho, který existoval ještě před vlastním stvořením. Tvoří myšlenkou a slovem Rozdělení země mezi Hora a Sutecha

10 POZDNÍ THÉBSKÁ KOSMOGONIE Někdy označována za tzv. Chonsuovskou kosmogonii na stěnách jedné z místností v Chonsuově chrámu v Karnaku (benenet) Théby (Vaset, Luxor) Propojení rituálu královského udržování maat a jeho navrácení bohům s prvopočátkem světa a jeho ideálním uspořádáním Stvoření světa zasazeno do kontextu předkládání maat bohům (Amon-Reovi, Ptahovi, Osmeru a Hathoře; Chonsuovi, Thovtovi a jeho 12 aspektům, Usirovi) panovníkem. Amon-Re ( král bohů, Velký bůh, Pán nebes, země a podsvětí, vodstva i pohoří, Otec semene a matka vejce, který zplodil vše živé ) prapočátek a prapříčina stvoření Pravděpodobně přepis staršího textu Nadřazené postavení Vasetu (Théb) a jeho božstev nad ostatní bohy Egypta Doba vzniku? část Ramesse II, Ramesse IV, ale i Ptolemaiovské či římské období

11 PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKA: BOHOVÉ A JEJICH POVAHA