B 4.15. Operační plán



Podobné dokumenty
KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN OPERAČNÍ PLÁNY NARUŠENÍ DODÁVEK POTRAVIN VELKÉHO ROZSAHU

Odvětví (úsek): krizové řízení

STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ. Praha 15. června 2015

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj /2011-MZE ze dne 30. května 2011

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN OPERAČNÍ PLÁNY POVODNĚ VELKÉHO ROZSAHU

A.VĚCNÁ ČÁST. III. Narušení hrází významných vodních děl se vznikem zvláštní povodně

P ř í l o h a č. 7 S t a t u t u m ě s t a B r n a. Zajišťování krizového řízení při krizových situacích

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, Zlín

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN OPERAČNÍ PLÁNY MIGRAČNÍ VLNY VELKÉHO ROZSAHU

Vymezení technické infrastruktury a zajištění její bezpečnosti v krizových situacích Mgr. Daniel Barták

H A R M O N O G R A M zpracování krizového plánu Středočeského kraje

Krizové plánování v Moravskoslezském kraji ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zpracovatelům plánů krizové připravenosti

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém v ČR. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Krizové řízení v obci Písty

Poplachové plány Poplachový plán IZS kraje

Harmonogram činností při řešení KS. Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu

VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN

Zpráva. po vzniku radiační havárie

B Operační plán. Epizootie hromadné nákazy zvířat

Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

Interní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

PROBLEMATIKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. Pracovní setkání starostů ORP Uherské Hradiště Hotel Kopanice, Žítková 25. května 2016

VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 3 Rozesláno dne Rok 2013

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ P

STATUT Krizového štábu ORP Rosice

Typový plán pro řešení krizové situace Dlouhodobé sucho

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

Odborná příprava velitelů JPO SDHO. Evakuace obyvatelstva

Metodika zpracování krizových plánů dle 15 a 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. čl. 1.

Počet stran: 7. Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení

Krizová a ostatní legislativa

Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností

z pohledu MV ČR Konference s mezinárodní účastí na téma Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení mimořádných událostí Brno 11. a 12.6.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

Úloha starosty obce s rozšířenou působností. při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich řešení

Ochrana obyvatelstva

EPIZOOTIE HROMADNÉ NÁKAZY ZVÍŘAT

METODICKÉ MATERIÁLY červenec 2015

MÍSTO A ÚLOHA V SYSTÉMU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ČR

S y s t é m. hospodářských opatření pro krizové stavy v působnosti obcí s rozšířenou působností. Odbor strategie a koordinace Praha 2015

Zajištění dodávek pro občany v krizových situacích

složkám IZS při provádění záchranných a likvidačních prací

Typový plán. Typ krizové situace: Narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu

Ochrana obyvatelstva a krizové řízení v podmínkách České republiky

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. školení starostů obcí 2015

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Krizové řízení. Seminář

Krizové řízení. Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení

TEST:Mgr0915CNP Varianta:3 Tisknuto:28/08/2015

TEST:Mgr0915CNP Varianta:1 Tisknuto:28/08/2015

HAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..!

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Obsah a specifika přípravy a realizace regulačních opatření v působnosti Ministerstva dopravy v systému hospodářských opatření pro krizové stavy

PŘEHLED A HODNOCENÍ MOŽNÝCH ZDROJŮ KRIZOVÝCH RIZIK

Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV /PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6

Provoz vodárenské infrastruktury v krizové situaci

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.

Úloha vedoucího organizace při řešení mimořádných událostí a krizových situací

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Světová ekonomika. Krizové řízení v České republice

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A SITUACE

HZS ČR a katastrofální povodně. plk. Ing. Luděk Prudil odbor operačního řízení MV-generální ředitelství HZS ČR

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

NÁRODNÍ ZÁKLADNA HUMANITÁRNÍ POMOCI

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy

Ochrana před povodněmi

Právní prostředí pro krizové řízení

METODIKA PRO VYŽADOVÁNÍ VĚCNÝCH ZDROJŮ ZA KRIZOVÉ SITUACE

Státní požární dozor - 31 zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně

SPRÁVA STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV METODIKA PRO VYŽADOVÁNÍ VĚCNÝCH ZDROJŮ ZA KRIZOVÉ SITUACE

Studijní texty. Velení, řízení a součinnost v operacích pod národním velením.

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

BEZPEČNOSTNÍ RADA MĚSTA KLATOV V Klatovech dne STATUT KRIZOVÉHO ŠTÁBU

Povinnosti jednotlivých členů PK Prostějov

VNN úloha Ministerstva zdravotnictví v oblasti krizového řízení a spolupráce s ostatními resorty

Úloha HZS při řešení povodní

12. Ochrana obyvatelstva

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

Odbor obrany. 6 - zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření, při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí

Plán krizové připravenosti

HUMANITÁRNÍ POMOC POSKYTOVANÁ SLOŽKAMI IZS

HAVARIJNÍ PLÁN - PLYN

Příloha k č.j. HSPM /2014 ÚPP Počet listů: 9 Příloha: 1/5

Výpis z Havarijního plánu Plzeňského kraje pro obec s rozšířenou působností NEPOMUK

Statut Ústředního krizového štábu. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Štábu

MINISTERSTVO VNITRA. generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

B 4.07 Operační plán. Radiační havárie. MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města

Transkript:

B 4.15 Operační plán dle 15 odst. (3) písm. d) NV č. 462/2000 k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů (krizový zákon) Řešení krizové situace NARUŠENÍ DODÁVEK POTRAVIN VELKÉHO ROZSAHU 1/23

Obsah 1. Stručný popis krizové situace (dále jen KS") a možnosti jejího výskytu na území ČR...5 1.1. Příčiny (původci) vzniku a trvání KS... 5 1.1.1. Příčiny urychlující vznik KS... 6 1.1.2. Příčiny prohlubující rozsah KS... 6 1.2. Scénář vývoje KS... 7 1.2.1. Popis skutečností indikujících, že může vzniknout KS... 7 1.2.2. Popis skutečností indikujících, že bezprostředně hrozí vznik KS... 7 1.2.3. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace je krizová... 7 1.2.4. Popis skutečností (činitelů) urychlujících průběh, popřípadě zesilujících dopady KS... 7 1.2.5. Popis skutečností způsobujících, že KS probíhá (trvá), popřípadě se ji nedaří stabilizovat a vyřešit... 8 1.2.6. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace přestává být krizová... 8 1.2.7. Výčet sekundárních KS, které mohou vzniknout jako důsledek vzniku popisované KS... 9 2. Dopady KS...9 2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob... 9 2.1.1. Primární dopady KS... 9 2.1.2. Sekundární dopady KS... 9 2.2. Zničení nebo poškození majetku... 9 2.2.1. Primární dopady KS... 9 2.2.2. Sekundární dopady KS... 10 2.3. Poškození životního prostředí... 10 2.3.1. Primární dopady KS... 10 2.3.2. Sekundární dopady KS... 10 2.4. Mezinárodní dopady... 10 2.4.1. Primární dopady KS... 10 2.4.2. Sekundární dopady KS... 10 2.5. Dopady na území kraje a sousedících krajů... 11 2.6. Bezpečnostní dopady... 11 2.7. Ekonomické dopady... 11 2.7.1. Primární dopady KS... 11 2.7.2. Sekundární dopady KS... 11 2.8. Sociální dopady... 11 2.8.1. Primární dopady KS... 11 2/23

2.8.2. Sekundární dopady KS... 12 2.9. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury... 12 2.10. Jiné dopady... 12 2.10.1. Primární dopady KS... 12 2.10.2. Sekundární dopady... 13 3. Podmínky (předpoklady) pro řešení KS...14 3.1. Právní podmínky... 14 3.2. Mezinárodní podmínky a vazby... 14 3.3. Vnitrostátní podmínky... 14 3.4. Bezpečnostní podmínky... 15 3.5. Ekonomické podmínky... 15 3.6. Technické podmínky... 15 3.7. Přírodní podmínky... 15 3.8. Podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí kraje... 15 3.9. Jiné podmínky... 15 4. Omezení (překážky) pro řešení KS...16 4.1. Právní omezení... 16 4.2. Mezinárodní omezení... 16 4.3. Vnitrostátní omezení... 16 4.4. Bezpečnostní omezení... 16 4.5. Ekonomická omezení... 17 4.6. Technická omezení... 17 4.7. Přírodní omezení... 17 4.8. Omezení nezbytného rozsahu základních funkcí kraje... 17 4.9. Jiná omezení... 17 5. Doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení KS...17 5.1. Požadovaný cílový stav a těžiště činnosti... 17 5.2. Preventivní opatření... 18 5.3. Odpovědnost za řešení KS... 19 5.4. Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku KS a způsoby varování... 19 5.5. Typové postupy a opatření realizovaná v době hrozby vzniku KS... 20 5.6. Typové postupy a opatření realizovaná při vzniku KS... 20 5.7. Typové postupy a opatření realizovaná při řešení KS... 20 5.8. Typové postupy a opatření realizovaná v etapě likvidace následků KS... 20 3/23

5.9. Požadavky na mimořádné síly a prostředky... 20 5.10. Požadavky na mimořádné zdroje... 20 6. Podklady pro vypracování typového plánu zahrnují...21 6.1. Odborné údaje... 21 6.2. Technické údaje... 21 6.3. Organizační údaje... 21 7. Identifikační údaje o zpracovateli operačního plánu...22 7.1. Název subjektu zpracovatele operačního plánu... 22 7.2. Podpisová doložka... 23 Seznam příloh: Příloha č. 1 - Rozvaha potřeby potravin Příloha č. 2 - Typové postupy a opatření realizovaná při řešení krizové situace NARUŠENÍ DODÁVEK POTRAVIN VELKÉHO ROZSAHU Příloha č. 3 - Požadavky na mimořádné síly a prostředky a na mimořádné zdroje při řešení krizové situace NARUŠENÍ DODÁVEK POTRAVIN VELKÉHO ROZSAHU Příloha č. 4 Seznam zkratek Příloha č. 5 Místo pro záznamy změn a úprav 4/23

1. Stručný popis krizové situace (dále jen KS") a možnosti jejího výskytu na území ČR může být druhotným následkem při vzniku jiných mimořádných událostí jako jsou rozsáhlé povodně, zvláštní povodně, nedostatek pitné vody pro výrobu potravin, plošné a dlouhotrvající výpadky elektrické energie, narušení funkčnosti dopravy a vznik rozsáhlých epidemií a epizootií. Doba trvání a územní rozsah narušení dodávek potravin jsou přímo závislé na časovém intervalu a rozsahu nutných opatření vyplývajících z účinků a opatření k výše uvedeným mimořádným událostem. Do budoucna lze bezpečně lokalizovat možný vznik KS pouze na územích ohrožených povodní, zvláštní povodní nebo na území velkého soustředění obyvatelstva po provedené evakuaci z ohrožených míst jinými mimořádnými událostmi. 1.1. Příčiny (původci) vzniku a trvání KS Ke vzniku této KS může dojít jako sekundární účinek při vzniku jiných mimořádných událostí které mohou být důvodem ke vzniku KS a tím i k vyhlášení krizového stavu na části nebo celém území kraje nebo na území více krajů. Primární (MU) KS Sekundární KS Rozsáhlé povodně K narušení dodávek potravin může dojít v omezeném rozsahu podle počtů postiženého obyvatelstva v lokalitách ohrožených povodní velkého rozsahu (viz OP k řešení krizové situace Povodeň velkého rozsahu) z důvodu omezení dopravy nebo nezvládnutí řízení komplexních opatření. Zvláštní povodně Vznikem zvláštní povodně dojde k zaplavení rozsáhlých území a devastaci staveb, dopravní a zásobovací sítě, životního prostředí, velkých ztrát na životech a tím i vážnému narušení dodávek potravin pro postižené obyvatelstvo (viz OP č. 4.10 k řešení krizové situace narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně) Katastrofální dlouhotrvající sucha Nedostatek agrárních surovin a omezené množství pitné vody pro zabezpečení výroby potravin. Nedostatek pitné vody pro výrobu potravin V postižených lokalitách dojde k omezení výroby potravin nebo k jejímu zastavení. Narušení dopravní infrastruktury K přerušení funkčnosti dopravy může dojít z mnoha příčin a tím dochází k omezení 5/23

Primární (MU) KS Sekundární KS distribuce potravin a nebo k nemožnosti tyto potraviny nakoupit (v síti mega obchodních center mimo dosah obyvatel). Epidemie Na postiženém území po vyhlášení karantény a dalších hygienických opatření se komplikují dodávky i základních potravin pro postižené obyvatelstvo při respektování nařízených režimů (nutné dietní stravování). Epizootie Na postiženém území po vyhlášení karantény a dalších hygienických opatření se komplikují dodávky i základních potravin pro obyvatelstvo v uzavřených obcích při respektování nařízených režimů. Havárie jaderných zařízení Po rozsáhlé evakuaci půjde o přemístění velkého počtu obyvatel na území nezasažených krajů s vysokými nároky na zásobování obyvatelstva potravinami. Jde však o plánovaná opatření která by neměla přinášet narušení dodávek potravin velkého rozsahu. Terorismus Možné narušení dodávek potravin pro omezenou lokalitu s cílem narušení stability politického a ekonomického života v daném území 1.1.1. Příčiny urychlující vznik KS Podcenění primárních příznaků ze strany obyvatel a krizových orgánů, opožděná reakce příslušných subjektů na řešení primární KS vyplývající z jejich neznalosti, nezkušenosti nebo i lhostejnosti, neinformovanost obyvatel. 1.1.2. Příčiny prohlubující rozsah KS Nefunkčnost krizových štábů, pozdní vyhlášení krizového stavu, nepřipravenost územních orgánů k organizovanému a logistickému řešení krizové situace, neznalost počtů postiženého obyvatelstva, které je nutno nouzově zabezpečit k jeho přežití, nedostatek potřebných dopravních prostředků v době narušení funkčnosti dopravy, 6/23

nezpracovaný plán nezbytných dodávek, nedostatečné informování postiženého obyvatelstva o způsobu zabezpečení potravinami (může dojít k panickému skupování potravin nebo k rabování obchodů), pozdní provedení evakuace, nedostatečné pořádkové zabezpečení stanovených režimů života (např. dodržování stanovených omezení vstupu do ohrožených prostorů, karanténních opatření a pod.). 1.2. Scénář vývoje KS 1.2.1. Popis skutečností indikujících, že může vzniknout KS Vznik MU s dopadem na území a možným dopadem na plynulé dodávky potravin, předpovědi o meteorologické situaci, varování ze sousedních států, vznik primárních příčin k narušení dodávek potravin. 1.2.2. Popis skutečností indikujících, že bezprostředně hrozí vznik KS Nereagování na primární příčiny, nedostatečná eliminace primárních příčin KS, podcenění a nedokonalé vyhodnocení možných dopadů vzniklé situace, postup okolních států se závažnými důsledky na naše území, předpoklad přímého ohrožení zdraví a životů velkého počtu obyvatel (bez přístřeší). 1.2.3. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace je krizová. Situace vyžaduje vyhlášení krizového stavu a regulačních opatření, velké počty postiženého obyvatelstva v místech nouzového ubytování nebo v lokalitách bez možnosti dosahu životních potřeb, nedostatečná pořádková opatření vedoucí k nekontrolované migraci obyvatel, panice a možné kriminalitě, větší počty zemřelých, nezvěstných obyvatel a obyvatel na nepřístupných místech. 1.2.4. Popis skutečností (činitelů) urychlujících průběh, popřípadě zesilujících dopady KS Přerušení dodávek energií a pitné vody pro výrobu a distribuci potravin, narušení funkčnosti dopravy, nemožnost realizace plánu nezbytných dodávek. 7/23

1.2.5. Popis skutečností způsobujících, že KS probíhá (trvá), popřípadě se ji nedaří stabilizovat a vyřešit Nebyly vytvořeny pohotovostní zásoby, kraj nepředložil požadavek na SSHR a MZe k doplnění plánu nezbytných dodávek pro zabezpečení potravin pro postižené obyvatelstvo dle analýzy ohrožení), nedostatek potravin, vody a hygienických potřeb na teritoriu kraje a obce s rozšířenou působností je řešen vyhlášením regulačních opatření, nedodržování základní hygieny, hromadná onemocnění průjmy (epidemie), větší počty nezaopatřených obyvatel, nákazy potravin hlodavci, šíření zápachu z tlejících potravin a jiných produktů, neodpovědné, senzacechtivé reportáže hromadných informačních prostředků, panika vyplývající z nedostatečného nouzového zásobování postiženého obyvatelstva, narušení organizovaného zásobování základními potravinami pro společné a individuální zabezpečení postiženého obyvatelstva, konzumace kontaminovaných potravin z důvodů nefungujícího zabezpečení nezávadnými základními potravinami, narušení přednostního zásobování potravinami dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů, nedostatečné pořádkové zabezpečení u výdejních stravovacích zařízení a vytvořených pohotovostních skladů potravin vedoucí ke krádežím, rabování a další kriminalitě, nezabezpečení adresnosti při rozdělování potravin z humanitární pomoci, pomalá nebo nedostatečná eliminace primárních příčin vzniku KS, neorganizované využití dobrovolné a humanitární pomoci z neohrožených území ČR. 1.2.6. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace přestává být krizová Zrušení regulačních opatření, stabilizace zásobování základními potravinami nezbytnými k přežití postiženého obyvatelstva, obnova dodávek energií a vstupů k obnově výroby potravin, obnovení funkčnosti dopravy, obnovení funkčnosti obchodní sítě s potravinami, odvolání režimových opatření k epidemiím a epizootiím, zrušení krizového stavu. 8/23

1.2.7. Výčet sekundárních KS, které mohou vzniknout jako důsledek vzniku popisované KS Možný výskyt hromadných onemocnění z nedodržování hygienických opatření, narušení veřejného pořádku spojené s protesty obyvatelstva z důvodů šíření poplašných zpráv nebo z důvodů malé informovanosti obyvatel ze strany územních orgánů, neúměrné předražování cen základních potravin nebo neoprávněný prodej potravin z humanitární pomoci ze strany podnikatelů a možný vznik překupnictví mezi obyvateli, prodej kontaminovaných potravin. 2. Dopady KS Popis a výčet primárních a sekundárních dopadů KS v závislosti na jejím rozsahu a intenzitě v následujících oblastech. 2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob 2.1.1. Primární dopady KS Vyřazení objektů potravinářské výroby a obchodních kapacit prodeje potravin, úmrtí nebo zranění obyvatel, výrobců a prodejců potravin, postižení území a životního prostředí. 2.1.2. Sekundární dopady KS Úmrtí nebo hromadná onemocnění vyplývající z požití kontaminovaných potravin nebo nedodržením hygieny při přípravě nebo konzumaci potravin (jídel) v rámci nouzového zásobování, omezení zdravotnické pomoci narušením dopravy, vznik hromadných onemocnění a hromadných nákaz, postižení životního prostředí, rozmnožení hmyzu a soustředění hlodavců, nezvládnutí podmínek života nouzového přežití. 2.2. Zničení nebo poškození majetku 2.2.1. Primární dopady KS Zničení nebo poškození potravinářských zařízení v případě terorizmu a jiných havárií a katastrof. 9/23

2.2.2. Sekundární dopady KS Možná poškození drobného majetku ve výdejních střediscích v případě možných panických stavů stravovaných nebo nepokojů, narušení zásobování krádežemi a překupnictvím, poškození prodejen v případě rabování a možné devastace. 2.3. Poškození životního prostředí 2.3.1. Primární dopady KS V případě teroristického útoku na potravinářská zařízení nebo rozrušením objektu při povodních a zvláštních povodních může dojít k úniku nebezpečných látek (např. čpavek z chladících zařízení) a ohrozit životní prostředí jako celek, nefunkční čističky odpadních vod u poškozených zpracovatelských závodů (jatky, konzervárny atp.) znečištění vodních toků a okolí. 2.3.2. Sekundární dopady KS V případě technologické havárie nebo sabotáže v potravinářských provozech může dojít k úniku nebezpečných látek a tím k poškození životního prostředí, narušení rovnováhy životního prostředí, přemnožení nebo soustředění hmyzu a hlodavců v poškozených potravinářských skladech a zařízeních, kontaminace vody v nádržích a vodních tocích, šíření nesnesitelného zápachu ze zkažených a kontaminovaných potravin, nárůst objemu odpadů a odpadních vod z potravinářských provozů. 2.4. Mezinárodní dopady 2.4.1. Primární dopady KS Možná nekontrolovaná migrace hladovějícího obyvatelstva v příhraničních oblastech, kontaminace vodních toků. 2.4.2. Sekundární dopady KS Rozsáhlý nedostatek pitné vody a potravin (požádání sousedních států o poskytnutí mezinárodní humanitární pomoci v oblasti základních potravin a pitné vody, nebo komponentů k obnovení jejich výroby nebo dekontaminace), 10/23

hromadná onemocnění (epidemie) v příhraničních oblastech, dopady na turistiku, vážné narušení vývozu potravin. 2.5. Dopady na území kraje a sousedících krajů Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby. 2.6. Bezpečnostní dopady Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby. 2.7. Ekonomické dopady 2.7.1. Primární dopady KS Narušení výroby a zásobování, zničení produktů prvovýroby potravin a poškození nebo zničení zpracovatelských a distribučních kapacit potravinářské výroby, požadavky na zvýšení kapacity výroby distribuce potravin v rámci plánu nezbytných dodávek spojené s vyššími požadavky na dopravu. 2.7.2. Sekundární dopady KS Vysoké náklady na nouzové zásobování postiženého obyvatelstva, mimořádné finanční požadavky na obnovu výroby a distribuce potravin, omezení plánovaných investic, oprava infrastruktury, zvýšení zadlužení státu. 2.8. Sociální dopady 2.8.1. Primární dopady KS Stres, ohrožení života a zdraví spojené se strachem o přežití, zabezpečení dětí a nemocných, ztráta majetku v potravinářské výrobě, časově omezené dopady způsobené nouzovým zásobováním potravinami zvláště na subjekty ve kterých je soustředěno postižené obyvatelstvo, projevy paniky, chaosu a zhoršení psychického stavu postiženého obyvatelstva závislého na nouzovém zásobování potravinami, 11/23

možné krádeže a rabování v obchodech a skladech potravin. 2.8.2. Sekundární dopady KS Sociální nejistota, ztráta zaměstnání v zastavených provozech a obchodech s potravinami, podstatné snížení životní úrovně postiženého obyvatelstva, snížení životní úrovně obyvatelstva kraje v případě zavedení regulace prodeje potravin a ostatního zboží, zhoršování psychického stavu postiženého obyvatelstva v závislosti na pokračujícím nouzovém stravování a ubytování, výskyt neoprávněného prodeje kontaminovaných potravin, možná nekontrolovatelná migrace obyvatelstva, úmrtí, dlouhodobá onemocnění. 2.9. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury Dopady MU které mohou vést ke vzniku KS a následné vyhlášení krizového stavu mají svůj vliv, podle jejich účinků a rozsahu, na službu v zásobování potravinami na ohroženém území. Pokud krajské orgány nebudou schopny zabezpečit nouzové zásobování potravinami k přežití postiženého obyvatelstva cestou plánu nezbytných dodávek, požádají MZe o zabezpečení potřebných základních potravin. MZe cestou potravinářských komor a přímou intervencí u evidovaných a vytypovaných výrobců těchto potravin zabezpečí jejich dodání na požadované teritorium. Převzetí a distribuci zabezpečují orgány kraje. V neposlední řadě může krajský úřad vyhlásit nebo cestou MZe doporučit vládě zavedení regulačních opatření v oblasti potravin a požádat SSHR o bezplatné uvolnění SHR. Obdobně může krajský orgán požádat MZe a SSHR o povolení výdeje potravin ze skladů pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc. 2.10. Jiné dopady 2.10.1. Primární dopady KS Zvýšené nároky na orgány obcí k zabezpečení nouzového zásobování postiženého obyvatelstva potravinami cestou zpracovaných plánů nezbytných dodávek, vysoké nároky na orgány obcí k zabezpečení vládou nebo krajem nařízených regulačních opatření v oblasti potravin, nekontrolovatelná migrace obyvatelstva a vysoké nároky na pořádkovou službu z hlediska růstu kriminality včetně překupnictví a prodeje kontaminovaných potravin. 12/23

2.10.2. Sekundární dopady Zvýšené nároky na informační toky o doznívání KS vedoucí k zamezení rozkrádání a rozprodávání poskytnutých potravin státními orgány, vysoké nároky na práci s postiženým obyvatelstvem, ekonomické ztráty ve všech vrstvách společnosti, 13/23

3. Podmínky (předpoklady) pro řešení KS 3.1. Právní podmínky Existence krizové a související legislativy, Existence odborné legislativy, vyhlášení krizového stavu, ustavení a připravenost orgánů krizového řízení na řešení KS s využitím všech právních norem pro řešení KS, zvláště pak zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů a k nim vydaných vyhlášek a nařízení. 3.2. Mezinárodní podmínky a vazby Existence legislativy a na ni navazujících mezinárodních dohod umožňujících komplexní řešení vzniklých krizových situací, možné požádání o poskytnutí mezinárodní humanitární pomoci k uspokojování základních životních potřeb postiženého obyvatelstva (tedy i potravin) cestou Ministerstva zahraničních věcí. 3.3. Vnitrostátní podmínky Znalost legislativy a z ní vyplývajících kompetencí a konkrétních odpovědností a jejich plnění v průběhu přípravy, řešení a likvidace KS, rychlost a efektivnost při řešení KS ze strany KŠ, konstruktivní znalost vzniklé situace a stavu na příslušném teritoriu, rozhodnost a operativnost správních orgánů při řešení KS, včasná aktivace personálu, zařízení a zabezpečení nezbytných dodávek pro nouzové zásobování potravinami pro přežití postiženého obyvatelstva, v případě nutnosti včas vyhlásit regulační opatření v oblasti distribuce potravin pro všechno obyvatelstvo na postiženém území, zapojení hromadných informačních prostředků (přístupných postiženému obyvatelstvu) k včasnému informování obyvatelstva o přijímaných opatřeních a zavedení režimů života a regulačních opatřeních. 14/23

3.4. Bezpečnostní podmínky Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby 3.5. Ekonomické podmínky Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby 3.6. Technické podmínky Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby 3.7. Přírodní podmínky Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby 3.8. Podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí kraje Schopnost správních orgánů k zachování veřejných služeb v oblasti zásobování potravinami je přímo závislá na organizační, operační a materiální připravenosti ke splnění tohoto úkolu s využitím legislativní podpory, kterou těmto orgánům umožňují uvedené zákony v bodě 3.1. včasné delegování pravomocí na nižší správní nebo jiné organizační celky, mezi další podmínky k udržení služby zásobování potravinami patří i nezbytně nutná provázanost opatření územních a státních orgánů odpovědných za řešení problematiky zásobování potravinami, tedy krajskými orgány, MZe a SSHR. 3.9. Jiné podmínky Zabezpečení pořádkové služby k eliminaci kriminality a drancování, zajištění ochrany skladů a výdejních míst potravin, posílení ochrany zbylých výrobních kapacit základních potravin, znalost počtů obyvatel k nouzovému zásobování potravinami a jejich dislokace, zabezpečení techniky na distribuci potravin i do nepřístupných lokalit, v případě potřeby včas požádat AČR (dle 15 19, zákona č. 219/1999 Sb.) a další právnické a fyzické osoby o poskytnutí potřebných druhů dopravní a jiné techniky, včetně vrtulníků případně i polních pekáren, v případě poskytnutí humanitární pomoci v oblasti potravin zabezpečit orgány obce jejich distribuci postiženému obyvatelstvu. 15/23

4. Omezení (překážky) pro řešení KS 4.1. Právní omezení Opožděné vyhlášení nebo nevyhlášení krizového stavu, pozdní vydání nebo nevydání vyhlášek k vyhlášení krizového stavu, pozdní vyhlášení regulačních opatření, nepředložení požadavku krajského úřadu SSHR k vydání zásob pro humanitární pomoc a SHR. 4.2. Mezinárodní omezení Žádné, pokud řešení KS nebude v krajní nouzi vyžadovat vyžádání mezinárodní humanitární pomoci v oblasti potravin a další pomoci, které se realizuje na základě Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, absence vlastních expertů k řešení KS vedoucí k požádání o experty jiných zemí. 4.3. Vnitrostátní omezení Neznalost legislativy, nepřipravenost správních a krizových orgánů k řešení nouzového zásobování potravinami při vzniku KS vyplývající z neznalosti svých povinností a kompetencí, zmatečné požadavky krizových orgánů k zabezpečení nouzového zásobování postiženého obyvatelstva vyplývající z neznalosti situace (rozmístění postiženého obyvatelstva) na teritoriu, nezabezpečení realizace plánu nezbytných dodávek, neinformovanost postiženého obyvatelstva o způsobu zabezpečení potravinami nezbytných k jeho přežití, nezamezení průniku nepravdivých informací pro obyvatelstvo. 4.4. Bezpečnostní omezení Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby 16/23

4.5. Ekonomická omezení Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby 4.6. Technická omezení Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby 4.7. Přírodní omezení Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby 4.8. Omezení nezbytného rozsahu základních funkcí kraje Nezabezpečení činnosti veřejné služby zásobování potravinami (dle přílohy č. 2, bodu 8, Metodických pokynů MV ČR ke zpracování typových plánů) v době KS nevyužitím možných opatření vyplývajících z legislativních norem. 4.9. Jiná omezení Nekontrolovatelná migrace obyvatel z postiženého území, neznalost počtů a dislokace skupin nebo organizací které je třeba nouzově zásobit potravinami nebo přednostně zásobovat, nedostatek kapacity výdejních míst a nezabezpečení distribuce potravin potřebnou technikou, přírodní překážky v podobě vysokých srážek, dlouhotrvajících vysokých mrazů, vichřic a orkánů. 5. Doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení KS 5.1. Požadovaný cílový stav a těžiště činnosti Cílem v oblasti nouzového zásobování potravinami, pro postižené (evakuované) obyvatelstvo a nebo pro obyvatelstvo, které nebylo nebo nestačilo být evakuováno, je uspokojení nouzově zásobovaného obyvatelstva základními potravinami, nezbytnými pro jeho přežití. Připravenost k dosažení cílového stavu spočívá: v provedení důsledné analýzy ohrožení teritoria. Z provedené analýzy vyplynou mimo jiné i počty obyvatel, které bude nutné základními potravinami zabezpečit,. K tomuto je mimo jiné žádoucí: - Stanovit Rozvahu potřeby potravin, 17/23

- dodávku, kterou nebude možné zabezpečit na teritoriu obcí a kraje, zabezpečit prostřednictvím plánu nezbytných dodávek, - znát sklady pohotovostních zásob na teritoriu kraje pokud byly vytvořeny jako náhrada nezbytných dodávek (dle 11 odst.4, zákona č. 241/2000 Sb.), znát způsob požádání SSHR o poskytnutí zásob pro humanitární pomoc a v případě jejich poskytnutí organizačně zajistit jejich adresné přidělení fyzickým osobám, ( k vyžádání humanitární pomoci využít formalizovaný dokument, který je součástí KP), humanitární pomoc poskytovat v souladu s metodikou pro poskytování humanitární pomoci zpracovanou GŘ HZS upravenou na podmínky kraje, vytipovat a organizačně, materiálně a personálně zabezpečit možná vyvařovací místa a místa pro výdej základních potravin pro postižené obyvatelstvo v neohrožených lokalitách, při zabezpečení nouzového zásobování potravinami zabezpečit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů, ihned po vzniku KS vyhodnotit lokality které jsou dopravními prostředky nepřístupné, vyhodnotit počty obyvatel, které v těchto lokalitách bude potřebné zásobovat potravinami a požádat o pomoc AČR (dle 15 19, zákona č. 219/1999 Sb.) a další právnické nebo fyzické osoby při zásobování tohoto obyvatelstva, v době krizového stavu neustále sledovat a vyhodnocovat stav zásob potravin v obchodní síti a skladech a v případě jejich možného nedostatku vyhlásit regulační opatření a požádat o zabezpečení vybraných komodit MZe případně SSHR, průběžně informovat o přijatých opatřeních MZe, vyžadovat spolupráci a konzultovat připravovaná opatření, zabezpečit pořádkovou službu k zamezení kriminality, rabování a překupnictví s potravinami, využívat hromadných informačních prostředků k průběžnému informování obyvatelstva (zvážit dostupnost pro občany internet v době přerušení dodávky el. energie není vhodný), usměrňovat jeho činnost v ohroženém území, včetně dodržování nařízených režimů života (např. dodržování stanovených omezení vstupu do ohrožených prostorů, karanténních opatření a pod.). 5.2. Preventivní opatření - nouzové zásobování postiženého obyvatelstva zabezpečit organizačně, materiálně a personálně v KP a v jeho rozpracování na podmínky určené obce v souladu s právními předpisy a na základě analýzy ohrožení území kraje, V jednáních Bezpečnostní rady mimo jiné: 18/23

- věnovat pozornost přípravě orgánů krizového řízení a vedoucích pracovníků městských a obecních úřadů, - dávat podnět pro návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a poskytování pomoci s územními celky sousedního státu, - podílet se na pravidelném prověřování aktuálnosti a reálnosti Plánu nezbytných dodávek s důrazem na výrobce potravin a balené vody, - věnovat nezbytnou pozornost dopravnímu zabezpečení nouzového zásobování potravinami, - prověřovat organizaci školení obyvatelstva, seznamovat obyvatelstvo s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich řešení včetně práva na zásobování potravinami a dalšími prostředky nezbytnými k přežití obyvatelstva. Preventivní opatření realizovat podle přílohy OP č. 2 Typové postupy a opatření realizovaná před vznikem KS (preventivní opatření). 5.3. Odpovědnost za řešení KS Za organizaci a koordinaci nouzového zásobování potravinami na území kraje a jednotlivých obcí odpovídá, ve smyslu 14, odst. 3, písm.b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, hejtman kraje. Starosta obce ve smyslu 23, odst. 1, písm. c) téhož zákona organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce. Dále jsou stanoveny úkoly v oblasti nouzového hospodářství, nezbytných dodávek, pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc v zákoně č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů ( 7, 8, 10, 11 a 12), kdy krajský úřad úzce spolupracuje s odborně příslušným ústředním správním úřadem a SSHR. V souladu s Nařízením vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5, zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů Bezpečnostní rada kraje projednává mimo jiné i návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci s územními celky sousedního státu. 5.4. Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku KS a způsoby varování K řešení narušení dodávek potravin pro postižené obyvatelstvo je nutné využít všechny druhy spojení mezi orgány kraje, orgány obcí, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami, které mají vztah k řešení nouzového zásobování potravinami. Správy musí obsahovat informace o počtech postiženého obyvatelstva, kterému se poskytuje nouzové zásobování potravinami a požadavky na zajištění nezbytných dodávek potravin Orgány obce podávají přednostně informace o soustředění obyvatel v nepřístupných lokalitách a návrhy na organizaci jejich nouzového zásobování potravinami. Zásobování nepřístupných lokalit prostředky vzdušné přepravy řeší krajský s MZe, SSHR a AČR přímo nebo cestou ÚKŠ. Krizové orgány všech stupňů musí dodržet zásadu včasnosti přesnosti a pravdivosti předkládaných požadavků. 19/23

5.5. Typové postupy a opatření realizovaná v době hrozby vzniku KS Opatření viz příloha č. 2 Typové postupy a opatření realizovaná v době hrozby vzniku KS. 5.6. Typové postupy a opatření realizovaná při vzniku KS Opatření viz příloha č. 2 Typové postupy a opatření realizovaná při vzniku KS. 5.7. Typové postupy a opatření realizovaná při řešení KS Opatření viz příloha č. 2 Typové postupy a opatření realizovaná při řešení KS. 5.8. Typové postupy a opatření realizovaná v etapě likvidace následků KS Opatření viz příloha č. 2 Typové postupy a opatření realizovaná v etapě likvidace následků KS. 5.9. Požadavky na mimořádné síly a prostředky V průběhu provádění nouzového zásobování potravinami nezbytnými k přežití obyvatelstva je možné, že vzniknou požadavky na materiál a techniku (podnikajících fyzických nebo právnických osob, organizací státní správy, AČR, PČR, nebo jiných organizací), k přepravě potravin na nepřístupná místa případně i na zařízení pro přípravu jednoduché teplé stravy. Další použití mimořádných sil a prostředků se dá předpokládat v oblasti zabezpečení pořádkové služby k ochraně skladů, přepravy a distribuce potravin ze strany PČR, Městské policie a případně i AČR. Tuto část je potřebné dále rozpracovat určenými obcemi v návaznosti na rozpracování KP na podmínky určené obce viz příloha č. 3 Požadavky na mimořádné síly a prostředky při řešení krizové situace NARUŠENÍ DODÁVEK POTRAVIN VELKÉHO ROZSAHU. Požadavky na mimořádné síly a prostředky je dále potřebné zabezpečit v rámci IS Argis, dále v PND a plánu nezajištěných dodávek. 5.10. Požadavky na mimořádné zdroje Mezi mimořádné zdroje k zabezpečení nouzového zásobování potravinami k přežití obyvatelstva patří: zdroje potravin k zabezpečení plánu nezbytných dodávek od dodavatelů nebo výrobců na teritoriu kraje, potraviny z pohotovostních zásob, které je možné odebrat od SSHR se souhlasem MZe, nebo v případě odvrácení bezprostředního ohrožení života a zdraví obyvatel může rozhodnout o jejich použití i krajský úřad, který bezprostředně informuje SSHR a MZe o jejich použití (dle 11, odst. 3 5, zákona č. 241/2000 Sb.), 20/23

potraviny ze zásob humanitární pomoci nebo SHR, na základě požadavku krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo obce určené, předloženého SSHR, o jejich výdeji rozhoduje předseda SSHR, za jejich přidělení fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací odpovídá krajský hejtman a nebo starosta výše uvedené obce (dle 12, odst. 2, zákona č.241/2000 Sb.), vyhlášení a zavedení regulace prodávaných potravin se stanovením způsobu regulace, maximálního množství na osobu a stanovení priorit v dodávkách. Tuto část je potřebné dále rozpracovat určenými obcemi v návaznosti na rozpracování krizového plánu kraje na podmínky určené obce viz příloha č.3 Požadavky na mimořádné zdroje při řešení krizové situace NARUŠENÍ DODÁVEK POTRAVIN VELKÉHO ROZSAHU. Požadavky na mimořádné zdroje je dále potřebné zabezpečit v rámci IS Argis, dále v PND a plánu nezajištěných dodávek. 6. Podklady pro vypracování typového plánu zahrnují 6.1. Odborné údaje Odbor potravinářské výroby MZe ČR jako odbornou podporu ke zpracování operačního plánu kraje doporučuje tyto dokumenty: přehled výrobců potravin v ČR poskytne ÚI SZPI, - je součástí plánu nezbytných dodávek (požaduje se od odboru krizového řízení doplnit přehled výrobců potravin do PND v součinnosti s určenými obcemi) zabezpečení spolupráce s MZV pro případ humanitární pomoci zajistí MZe, další kontakty, konzultace a přehled největších výrobců potravin - je součástí PND Požaduje se doplnit do PND odborem krizového řízení v součinnosti s určenými obcemi) 6.2. Technické údaje Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby. 6.3. Organizační údaje Nebude vyplňováno nebo doplnit v případě potřeby. 21/23

7. Identifikační údaje o zpracovateli operačního plánu 7.1. Název subjektu zpracovatele operačního plánu Zpracovatel operačního plánu Název Městský úřad Ostrov, odbor kanceláře starosty a vnitřní správy Adresa Klínovecká 1204, 363 20 Ostrov Subjekty, které poskytly součinnost Název Krajský úřad Karlovarského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Adresa Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary Krajská veterinární správa Kpt. Jaroše 318/4 360 02 Karlovy Vary PČR SZK Plzeň Nádražní 2 306 28 Plzeň HZS Karlovarského kraje Závodní 205 Karlovy Vary 360 06 Krajský úřad Karlovarského kraje Odbor krizového řízení Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary Fyzické osoby Identifikační údaje fyzických osob, které se podílely na zpracování typového plánu Jméno a příjmení Adresa Telefon e-mail Ing. Jiřík Dolejší Martin Rais Ladislav Jurek Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor krizového řízení Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor krizového řízení Městský úřad Ostrov, Odbor kanceláře starosty a vnitřní správy 353 502 200 jirik.dolejsi@krkarlovarsky.cz 353 502 193 martin.rais@krkarlovarsky.cz 353 801 254 ljurek@ostrov.cz 22/23

7.2. Podpisová doložka. Dne Ing. Jan Bureš 23/23