DĚJINY ARCHITEKTURY A UMĚNÍ Okruhy otázek pro soubornou zkoušku 5. ročník

Podobné dokumenty
Okruhy pro bakalářské závěrečné zkoušky - ak.rok

Otázky SZZK z Dějin umění a architektury chronologická část

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

OKRUHY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY BAKALÁŘSKÉ STUDIUM OBOR FOTOGRAFIE A INTERMEDIÁLNÍ TVORBA DĚJINY A TEORIE FOTOGRAFIE A NOVÝCH MÉDIÍ

OKRUHY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY BAKALÁŘSKÉ STUDIUM OBOR DESIGN DĚJINY UŽITÉHO UMĚNÍ

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Okruhy pro bakalářské závěrečné zkoušky - ak.rok

Okruhy pro bakalářské státní závěrečné zkoušky ak. rok

DVK maturitní otázky 2016/2017 OBOR MULTIMEDIÁLNÍ TVORBA, MODELÁŘSTVÍ A NÁVRHÁŘSTVÍ ODĚVŮ

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Předmět: D Ě J I N Y K U L T U R Y

Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Sexta a druhý ročník

Přijímací řízení specializace v pedagogice - výtvarná výchova - test Vv

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2014/2015

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2018/2019

Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření

Střední škola designu a módy, Prostějov

ČÁST 1 - KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Dějiny umění

Úvod do kulturní historie PhDr. Luďka Hrabáková, Ph D. Obsah. Úvod... 8

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace Témata profilové maturitní zkoušky

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2018/2019

Střední škola designu a módy, Prostějov

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/07 Modelářství a návrhářství oděvů

ZÁKLADY DĚJIN UMĚNÍ CYKLUS SOBOTNÍCH PŘEDNÁŠEK

Tématické okruhy k SZZ Magisterského navazujícího studia oboru Grafický design

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2016/2017

Střední škola designu a módy, Prostějov

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2016

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE. Studijní obor HISTORIE PAMÁTKOVÁ PÉČE (bc.) Státnicový předmět: Historie

Střední škola designu a módy, Prostějov

Střední škola designu a módy, Prostějov

Střední škola designu a módy, Prostějov

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R050 Restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů v akademickém roce 2015/2016

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Krnov, příspěvková organizace

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru: M/17 MULTIMEDIÁLNÍ TVORBA ŠVP FILMOVÁ A TELEVIZNÍ TVORBA

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace. Maturitní témata profilové zkoušky 2015/2016

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované vyučujícími v předmětu Seminář z výtvarné výchovy

Střední škola designu a módy, Prostějov

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Základy dějin umění. Sobota 2017/2018. Základní. info. cena. zápis rezervace kontakt

Povinné zkoušky: Odborné předměty. Praktická zkouška z odborného výcviku. Nepovinné zkoušky: Výtvarná kultura

Výtvarné umění 1. Otázka číslo: 1. Ve stejné době působili malířsky ve Francii: Camille Corot, Eugéne Delacroix, Honoré Daumier, Théodore Rousseau

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2019

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Podzimní zkušební období 23. srpna 17. září 2013

Dějiny výtvarné kultury Renesance

Dějiny výtvarného umění

Umění a dětský výtvarný projev

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

BAROKNÍ SLOH. Karel Švuger DVK/ 3. ročník Září Obrazová dokumentace,základní charakteristika, protiklad renesance VY_32_INOVACE_DVK23/01

Estetická výchova výtvarná výchova (prima - ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (kvinta - ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sexta - ŠVP)

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II

DĚJINY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ (DVU)

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ - Výtvarný obor (VO)

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Vývoj uměleckých směrů 1. poloviny 20. století. Mgr. Elen Tehníková

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/05 Grafický design ARANŽOVÁNÍ

Střední škola designu a módy, Prostějov

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2017

Koncepce testů do III.ročníku a 7.O školní rok 2016/17

Podle 79 odst. 3 zákona 561/2004 Sb. v platném znění stanovuji pro školní rok 2017/2018 následující zkoušky profilové části maturitní zkoušky:

Volitelná výtvarná výchova II.

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

1) Předmět a metody dějin umění, periodizace dějin umění od pravěku po 20. století /viz prezentace I/01, Debicki, pas., Gombrich, tabulka 1 a 2/

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Hlavní metody vyučování: slovní dialogické (rozhovor, diskuse) slovní práce s textem didaktické hry problémové metody situační a inscenační metody

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

2.1 Pokyny k uzavřeným úlohám. 2.2 Pokyny k otevřeným úlohám. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!

Okruhy z odborných předmětů

DIVADLO POSTMODERNÍ A POSTDRAMATICKÉ. Vývojové trendy v divadle na konci 20. a na počátku 21. stol.

KVV PdF UP Okruhy otázek k magisterským státním závěrečným zkouškám (navazující magisterské studium). Pro akademický rok 2015 / 2016

PŘÍJMENÍ JMÉNO ATELIÉR. U všech otázek je pouze jedna odpověď správná. V případě zatržení dvou políček se daná otázka považuje za nezodpovězenou.

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017

UMĚNÍ PO ROCE 1945 SMĚRY - USA. Neodada

I. VELKÉ MIMOEVROPSKÉ CIVILIZACE - STAROVĚK / 19

silné zdi, portál, podpůrné sloupy, klenba valená a křížová, úzká okna, často sdružená

Avantgardní umělecké hnutí počátku 20. století Revoluční pojetí prostoru (zobrazování předmětů z více úhlů najednou pomocí rozkladu na jednoduché

Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah

ABSTRAKTNÍ MALÍŘSTVÍ

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Státní závěrečná zkouška obor Průmyslový design ve strojírenství

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Transkript:

DĚJINY ARCHITEKTURY A UMĚNÍ Okruhy otázek pro soubornou zkoušku 5. ročník DĚJINY ARCHITEKTURY A UMĚNÍ I. OD PRAVĚKU PO BAROK 1. Počátky umění v pravěku a umění přírodních národů (paleolit, neolit, doby kovů, megalitické stavby, primitivní civilizace třetího světa)) 2. Starověké civilizace Mezopotamie a Egypta (Sumerové, Akkadové, Babylóňané, Asyřané, Peršané; Egyptská Stará, Střední, Nová říše a pozdní doba) 3. Předhelénský a helénský svět východního Středomoří (Kréta a Mykény; řecké umění a architektura archaického, klasického a helénistického období) 4. Výtvarná kultura antického Říma, její předpoklady a dědictví (Etruskové, Řím za republiky a císařství sochařství a monumentální architektura, šíření římské kultury) 5. Umění raného a rozvitého středověku (raně křesťanské, byzantské, karolinské a otonské umění; románská epocha v západní, jižní s střední Evropě) 6. Vrcholně středověká epocha evropské gotické kultury (francouzské katedrály a expanze gotiky do Evropy; velcí italští mistři Pisaniové a Giotto; internacionální gotika, franko-flámsky realizmus Jan van Eyck a jeho pokračovatelé v Nizozemí, křídlové oltáře pozdní gotiky) 7. Česká gotika (doba pozdních Přemyslovců, rozkvět architektury, malby a plastiky za Karla IV., Mistr vyšebrodského oltáře, mistr Teodorik, Mistr třeboňského oltáře, Petr Parléř, krásný sloh a jeho mistři, vladislavská gotika) 8. Zrod a rozmach renesance 15. století v Itálii (florentští otcové renesance architekti, sochaři, malíři a jejich pokračovatelé)

9. Vrcholná renesance v Itálii a její manýristické vyznění (od Leonarda a Bramanteho k Raffaelovi a Michelangelovi, benátské malířství Giorgione, Tizian, Tintoretto, El Greco, Palladiova architektura) 10. Nástup a rozvoj baroka v Itálii v 17. století (architektura od Maderna a Berniniho k dynamickému baroku Borrominiho a Guariniho, malba od Caravaggia a Caraccioú k Pozzovi, sochař Bernini) 11. Hlavní proudy západoevropského baroka 17. století (architektura, malba a plastika klasicizujícího baroka ve Francii a v Anglii, barokní malba ve Španělsku Velásquez, mistři flámské a holandské malby od Rubense a Rembrandta k Vermeerovi) 12. Pozdní barok a rokoko v západní a střední Evropě (francouzské a italské rokokové malířství Watteau, Fragonard, Boucher, Tiepolo; architektura, malba a plastika knížecích rezidencí, poutních kostelů a klášterů v severním a jižním Německu, rakouském Podunajsku Hildebrandt, Fischer z Erlachu, Balthasar Neumann, Asamové, Conner, Troger, Maulbertsch) 13. Barok v Čechách a na Moravě (raně barokní stavební umění, Dienzenhoferové, radikální skupina staveb, barokní gotika Santiniho, Bendl, Jan a Ferdinand Maxmilián Brokoff, Braun, Škréta, Brandl, Reiner )

DĚJINY MODERNÍHO UMĚNÍ 1. Klasicismus Vliv osvícenství na umění, význam uměleckých akademií (založení Akademie v Praze), akademická malba a sochařství. Klasicismus v architektuře. (David, Ingres, Goya, Canova, Thordvaldsen atd.) 2. Romantismus Výtvarné umění a literatura vztahy, vlivy. Historismus v architektuře. (Friedrich, Blake, Fusseli, Géricault, Delacroix, Tkadlík atd.) 3. Realismus Výtvarné umění a sociální otázky vztahy, vlivy. Karikatura. Knižní ilustrace. Urbanistické změny měst. (Daumier, Courbet, Corot, Navrátil, Purkyně atd.) 4. Impresionismus a postimpresionismus Dobové a dnešní chápání impresionismu, vztah umění a fotografie. Vědecké základy postimpresionismu. (Manet, Monet, Seurat, Slavíček, Lebeda atd.) 5. Symbolismus a dekadence Výtvarné umění a dobová filosofie (Nietzsche), vztahy k romantismu. Situace v různých uměleckých centrech (Paříž, Praha, Mnichov atd.) (Moreau, Redon, Böcklin, Preisler, Pirner atd.) 6. Počátky moderního sochařství Vztahy k impresionismu, symbolismu a secesi. Sochařství a architektura. Pomník. (Rodin, Vigeland, Rosso, Bílek, Meštrovič atd.) 7. Secese Ideové zdroje secese (Ruskin, Morris). Význam užitého umění (plakát). Secesní architektura a moderní technologie (Fanta). (Mucha, Klimt, Horta, Wagner, Preissig atd.) 8. Fauvismus a expresionismus Barva ve fauvismu. Zdroje. Modernismus ve Střední Evropě, nová centra, expresionismus a fauvismus. Vztahy k literatuře a filmu v expresionismu. (Matisse, Munch, Ensor, Der Blaue Reiter, Die Brücke, Váchal atd.) 9. Kubismus Výtvarné zdroje kubismu. Kompozice (a s ní spojené teorie v moderním umění), výtvarné umění a přírodní vědy, kubismus v Paříži a Praze, spojení, vazby, rozdíly. (Cézanne, Braque, Picasso, Kubišta, Filla, Gočár atd.)

10. Počátky abstrakce Abstrakce a postimpresionismus, abstrakce a symbolismus. Vliv vědeckého poznání. Základní teoretické texty. Vztah výtvarného umění a hudby. (Kupka, Kandinskij, Malevič, Mondrian atd.) 11. Futurismus Výtvarné umění a politika, rozdíly mezi italským a ruským futurismus, vliv na dobové umění v jiných zemích. (Marinetti, Boccioni, Larionov, Gončarovová, Zátková atd.) 12. Dadaismus Dobový kontext, vztahy k literatuře a dalším uměleckým formám. Vliv na umění po první světové válce. Dadaismus a současné umění. (Tzara, Duchamp, Dix, Grosz atd.) 13. Surrealismus Výtvarné umění a psychiatrie, psychologie atd. Surrealismus a film. Vliv na současné umění. Poetismus a Devětsil. Architektura 20. a 30. let. (Breton, Ernst, Dalí, Artaud, Teige, Štyrský atd.) 14. Socialistické a zvrhlé umění Výtvarné umění a totalitní ideologie, socialistický realismus, zvrhlé umění. Umění a propaganda. Vliv na současné umění. (Malevič, Breker, Riefenstahl atd.)

UMĚNÍ PO ROCE 1945, ČESKÉ UMĚNÍ 20.STOL. 1. Válečné a poválečné umění v Čechách Válečná a poválečná situace, válečné skupiny (Skupina 42, Sedm v říjnu, Skupina Ra). Poválečný surrealismus a explosionalismus (M. Medek, V. Boudník, okruh Znamení zvěrokruhu) 2. Americký modernismus po roce 1945 Jackson Pollock a abstraktní expresionismus. Color Field Painting, Hard Edge Painting, Kritik Clement Greenberg a jeho pojetí modernismu. 3. Totalitní režim v Čechách, kultura a politika Vývoj poválečné situace v Československu, socialistický realismus, formální, obsahové rysy a proměny od 50. do 60. let. Oficiální a neoficiální scéna v 50. letech, oficiální výstavy a úkolové akce, krotký modernismus a tvůrčí skupiny (Máj, Trasa, UB 12, Křižovatka ad.) 4. Umění v poválečné Evropě Jean Dubuffet a art brut, informel a tašistická malba, Independent Group (Richard Hamilton), ozvuky evropského vývoje na české scéně (český informel a strukturální abstrakce, reakce na art brut v českém umění) 5. Nové formy a metody umění po roce 1950 John Cage a náhoda v umění, Allan Kaprow, environmenty a happeningy. Fluxus a pojem intermédia (George Maciunas, George Brecht, Dick Higgins, Milan Knížák) 6. Evropská avantgarda 50. a 60. let Nový realismus (Yves Klein, Piero Manzoni, afišisté), Cobra, situacionisté (Guy Debord, Asger Jorn, Constant), vídeňský akcionismus 7. Americká avantgarda 50. a 60. let Pop-art: Předchůdci (Jasper Johns, Robert Rauschenberg), hlavní představitelé (Roy Lichtenstein, Andy Warhol). Minimalismus: Definice pojmu a geneze, hlavní představitelé (Robert Morris, Carl Andre, Sol LeWitt, Donald Judd)

8. Konstruktivní tendence Op-art, GRAV (Bridget Riley, Francois Morellet) a český neokonstruktivismus, Nová citlivost (Jiří Kolář, Zdeněk Sýkora, Karel Malich). Rozdílná východiska a výsledky příklonu k racionálním geometrickým a optickým tendencím v Evropě. 9. Figurativní tendence světové malby Evropská nová figurace, hyperrealismus, Nová figurace v Československu, česká malba 70. a 80. let, Osobnosti evropské figurativní malby po roce 1950 (Francis Bacon, Lucian Freud, Georg Baselitz, Anselm Kiefer, Eric Fischl). 10. Delta modernismu, vybrané tendence umění 60. a 70. let Postminimalismus (Eva Hesse), anti form (Robert Morris), land art (Robert Smithson), arte povera, performance a body art (Vito Acconci, Chris Burden). Česká reakce a akční umění v Čechách. Definice pojmů, hlavní představitelé, rozdíly mezi světovým a českým přístupem. 11. Konceptuální umění Geneze a definice pojmu, vybraní představitelé (Joseph Kosuth), výrazové prostředky konceptuálního umění: objekt, text, fotografie (Ed Ruscha, Berndt a Hilla Becherovi), české konceptuální a konkrétní umění, hlavní představitelé (Jiří Valoch) 12. Videoart a umění pohyblivého obrazu Geneze nového média, hlavní představitelé (Nam June Paik, Woody Vasulka, Bruce Nauman) Technické prostředky po roce 1990 (Douglas Gordon, Matthew Barney). Hlavní představitelé českého videoartu. 13. Představitelé poválečného německého umění Joseph Beuys: osobní mytologie, každý se může stát umělcem, umělec jako šaman, sociální plastika. Gerhard Richter: Malba a fotografie, umění jako archiv, nová historická malba. 14. Umění ve východní Evropě po roce 1970 Česká oficiální a neoficiální scéna v 70. a 80. letech (kultura za normalizace, underground, šedá zóna), hlavní představitelé autentické kultury. Popis situace v dalších socialistických zemích, hlavní představitelé progresivního umění (Ilja Kabakov, Krzysztof Wodiczko, Marina Abramovic, soc-art, Zofia Kulik, NSK).

15. Postmodernismus, jeho formy a témata Definice pojmu. Neoexpresionismus (Julian Schnabel), apropriace (Sherrie Levine), objektové umění a instalace, fotografie (Cindy Sherman). Identita, feminismus, multikulturalismus, institucionální kritika. Česká postmoderna a její nástup v 80. letech. 16. Východ a západ v 90. letech Situace po pádu železné opony, globalizace. Klíčové osobnosti a instituce světového umění. Popis situace, hlavní představitelé českého umění (Pondělí, nenápadné tendence 2. poloviny 90. let) 17. Vybrané pojmy a představitelé umění po roce 2000 Postprodukce (Pierre Huyghe), vztahová estetika (Nicolas Bourriaud), umění spolupráce (Aj Wej-wej), česká reakce. 18. Architektura po II. světové válce Klíčové trendy a vlivy, světové i české příklady.