DIPLOMOVÁ PRÁCE. Vypořádání společného jmění manželů soudem

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra občanského práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Vypořádání společného jmění manželů soudem Marcela Machálková 2011/2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vypořádání společného jmění manželů soudem zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 2

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. JUDr. Josefu Fialovi, CSc., za cenné rady a odborné vedení při zpracovávání této diplomové práce. Dále pak všem, kteří mi poskytli rady, podporu a pomoc při sepisování této práce. 3

OBSAH ÚVOD... 6 1. OKOLNOSTI VEDOUCÍ K VYPOŘÁDÁNÍ SJM... 8 1.1. Rozvod manželství... 8 1.2. Smrt a prohlášení za mrtvého... 9 1.3. Prohlášení konkursu... 9 1.4. Propadnutí majetku... 10 1.5. Modifikace SJM v návaznosti na jeho vypořádání... 11 2. PŘEDMĚT VYPOŘÁDÁNÍ... 12 2.1. Věci... 13 2.1.1. Ocenění věcí... 14 2.1.2. Okolnosti ovlivňující cenu věci... 14 2.1.3. Ocenění objektu bydlení... 15 2.2. Pohledávky a závazky... 17 2.2.1. Vklad u peněžního ústavu... 19 2.2.2. Pojištění... 20 2.3. Jiná majetková práva... 21 2.3.1. Podnik... 21 2.3.2. Obchodní podíl... 22 2.3.3. Členský podíl v bytovém družstvu... 24 2.3.4. Majetkové právo vyplývající z leasingové smlouvy... 26 3. ZÁSADY PRO VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ... 28 3.1. Stejné podíly... 28 3.2. Potřeby nezletilých dětí... 29 3.3. Péče o rodinu a zásluhy o nabytí a udržení společného jmění... 30 3.4. Zápočty a vnosy... 32 3.4.1. Vnosy... 33 3.4.2. Realizace zápočtů... 35 4. VYPOŘÁDÁNÍ SJM SOUDEM... 37 4.1. Dispoziční úkony účastníků související s žalobou... 38 4.2. Rozhodnutí o vypořádání SJM... 40 4.3. Přikázání majetku a závazků... 42 5. VYPOŘÁDÁNÍ SJM V NÁVAZNOSTI NA OKOLNOSTI JEHO ZÁNIKU... 44 4

5.1. Vypořádání SJM v dědickém řízení... 44 5.2. Vypořádání SJM a prohlášení konkursu... 46 5.2.1. Vypořádání zaniklého SJM... 49 5.2.2. Zánik SJM před prohlášením konkursu... 51 5.3. Vypořádání SJM a propadnutí majetku... 51 5.4. Vypořádání zúženého SJM... 52 6. POHLED DE LEGE LATA A DE LEGE FERENDA... 56 ZÁVĚR... 58 RESUMÉ... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 61 Monografie... 61 Časopisecké články... 62 Judikatura... 63 Zákony... 66 5

ÚVOD Institut společného jmění manželů (dále též SJM ) je jedním z důležitých institutů soukromého práva, který upravuje majetkové vztahy mezi manžely. Právní úprava SJM je obsažena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též občanský zákoník nebo ObčZ ) a je založena na zásadě rovnosti manželů a jednoty manželství. Institut SJM byl do občanského zákoníku zaveden novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů (dále též zákon č. 91/1998 ), a nahradil předchozí institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dále též BSM ). Tématem této práce není ovšem celá problematika společného jmění manželů, ale pouze její část. Zabývat se celou problematikou není z důvodu rozsahu této práce možné, proto je tato práce zaměřena na vypořádání SJM, jímž je myšleno konečné uspořádání společných majetkových vztahů po zániku SJM. K vypořádání v dnešní době může dojít trojím způsobem, a to dohodou, soudním řízením a zákonnou domněnkou. Tyto způsoby mohou být uplatněny jednotlivě, ale mohou se i různě kombinovat. Cílem práce je právně dogmatická analýza vypořádání společného jmění manželů soudem. Diplomovou práci na dané téma jsem si zvolila s ohledem na to, že se jedná o velmi aktuální problematiku. Větší možnosti manželů disponovat svým majetkem vedou ke vzniku nových otázek, na které není v právní úpravě dostatečně pamatováno. Samotná úprava vypořádání SJM je velmi strohá a neposkytuje odpovědi na řadu otázek, které se během posledních let vyskytly. Možné řešení lze nalézt v soudní praxi, která se snaží reagovat na vývoj ve společnosti. V této práci se proto budu snažit poukázat na některé sporné otázky a jejich možné řešení, ať již ve zmíněné judikatuře nebo i závěrech odborné veřejnosti. Otázka vypořádání společného jmění manželů nedopadá jen na úpravu občanského práva hmotného, ale je těsně provázána i s občanským právem procesním a v současné době stále více proniká i do dalších právních oblastí. Tato práce se tedy neomezuje jen na úpravu v občanském zákoníku, ale zabíhá i do jiných předpisů. Mimo nich je práce obohacena o řadu soudních rozhodnutí a názorů odborné praxe. Z toho je i patrno, že v práci je využita metoda komparace a analýzy. 6

Samotná diplomová práce se skládá z šesti kapitol (nepočítaje úvod a závěr), které se dále člení na další podkapitoly a oddíly. První kapitola této práce pojednává o okolnostech, za nichž dochází k vypořádání společného jmění manželů. Popisuje tedy okolnosti, bez kterých by nebylo možné společné jmění vypořádat. Druhá kapitola se věnuje předmětu vypořádání společného jmění manželů. Vymezuje majetek a závazky, které ke dni zániku společného jmění manželů tvořily jeho předmět a mohou být v soudním řízení vypořádány. Mimo samotného vymezení předmětu je zde pojednáno o ocenění majetku a případných okolnostech, které mohou mít vliv na jeho cenu. Třetí kapitola obsahuje zásady, ze kterých soud při svém rozhodování vychází. Tyto zásady napomáhají soudu jednak při určení výše vypořádacího podílu, ale i při rozhodování kterému z manželů konkrétní majetek nebo závazek přikáže. Výčet zásad není taxativní a není důvodu, proč by soud při svém rozhodování nepřihlédl i k jiným okolnostem. O procesních otázkách souvisejících s vypořádáním společného jmění manželů je pojednáno ve čtvrté kapitole. Jelikož je řízení o vypořádání společného jmění manželů řazeno mezi sporná řízení, může být zahájeno jen na návrh jednoho z manželů. Soud pak v mezích podaného návrhu rozhodne o přikázání konkrétních předmětů a určí výši vypořádacího podílu. S ohledem na různé okolnosti vedoucí k zániku SJM, se i řízení o jeho vypořádání liší. Jinak bude probíhat řízení o vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo smrtí jednoho z manželů a jinak bylo-li důvodem zániku prohlášení konkursu na majetek jednoho z nich. Tyto specifika jsou obsahem páté kapitoly. Poslední závěrečná kapitola této práce je věnovaná úvahám de lege ferenda. Obsahuje porovnání současné právní úpravy (de lege lata) s již očekávanou úpravou nového občanského zákoníku. Jedná se o závěrečné vyústění celé diplomové práce. 7

1. OKOLNOSTI VEDOUCÍ K VYPOŘÁDÁNÍ SJM Institut společného jmění manželů vzniká ze zákona a jen mezi manžely. Zákon vymezuje jeho předmět a umožňuje manželům (popř. už i snoubencům) rozsah SJM modifikovat. Avšak nedovoluje jim SJM zcela vyloučit, neboť zase jen zákon určí, za jakých okolností může k zániku SJM dojít. Situace, za kterých dochází k vypořádání společného jmění manželů, si lze rozdělit do tří okruhů: Prvním z nich je situace, při které SJM zaniká zánikem manželství ( 149 odst. 1 ObčZ). Důvody vedoucí k zániku manželství nalezneme v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále též zákon o rodině nebo ZR ). Jedná se o úmrtí jednoho či obou manželů, prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a rozvod manželství. K vypořádání SJM dochází nejčastěji zánikem manželství. Do druhého okruhu spadají situace, kdy manželství nezaniká, ale k zániku SJM přesto dojde. Důvodem, proč dochází k zániku SJM a následně k jeho vypořádání, je ochrana jednoho z manželů. Český právní řád počítá se zánikem SJM za trvání manželství v případě prohlášení konkursu na majetek úpadce a uložení trestu propadnutí majetku jednoho z manželů. Takto zaniklé SJM může být znovu obnoveno, podá-li jeden z manželů návrh na obnovení SJM k soudu ( 151 ObčZ). Poslední možností, za níž je SJM vypořádáno, je jeho zúžení. Nedochází zde tedy ani k zániku manželství ani k zániku SJM jako takového. Nevypořádává se zde celé SJM ale jen ta část společného jmění, která byla ze SJM vyňata. Zúžit SJM lze buď smluvně, nebo na základě rozhodnutí soudu. 1.1. Rozvod manželství Zákon o rodině rozeznává tzv. nesporný rozvod, sporný rozvod a rozvod s tvrdostní klauzulí. Ve všech případech dochází k zániku SJM dnem právní moci rozsudku o rozvodu. Tento okamžik je důležitý pro stanovení rozsahu společného jmění. Po tomto okamžiku nelze zaniklé jmění rozšiřovat a majetek, který jeden z bývalých manželů získá, už nebude patřit do SJM, ale bude se řídit jiným právním režimem. K vypořádání SJM nedojde jen z důvodu rozvodu, ale i tehdy bylo-li manželství prohlášeno soudem za neplatné. Zákon o rodině na toto manželství nahlíží sice jako na 8

neuzavřené, ale jejich majetkové poměry se budou řídit po prohlášení manželství za neplatné stejnými ustanoveními jako by se jednalo o rozvedené manželství ( 17 ZR). 1.2. Smrt a prohlášení za mrtvého Smrt a prohlášení jednoho z manželů za mrtvého jsou podle 22 odst. 1 ZR právním důvodem zániku manželství, a tedy důvodem pro vypořádání společného jmění manželů, které tímto zaniklo ( 149 odst. 1 ObčZ). V případě prohlášení jednoho z manželů za mrtvého zaniká manželství dnem právní moci tohoto rozhodnutí. Tímto dnem zaniká SJM a i k tomuto dni se bude SJM vypořádávat. Pokud by pozůstalý manžel uzavřel nové manželství a následně by došlo ke zrušení rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, neobnovilo by se původní manželství ( 22 odst. 2 ZR) a ani SJM. 1.3. Prohlášení konkursu Jedním z důvodů, kdy zaniká společné jmění manželů a dochází k jeho vypořádání, je prohlášení konkursu na majetek úpadce. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů 1 (dále též IZ ), který nabyl účinnosti 1. 1. 2008, upravuje řešení úpadku, hrozícího úpadku dlužníka a také jeho oddlužení. Využívá k tomu určité způsoby vymezené v 4 odst. 1 IZ, a to: konkurs, reorganizaci, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku. Avšak jen konkurs má za následek dle 286 odst. 1 IZ zánik SJM. Jak jsem již výše zmínila, zaniká SJM prohlášením konkursu. Zákon však pamatuje i na situaci, kdy je vznik SJM vyhrazen podle 143a odst. 2 ObčZ ke dni zániku manželství. Zde má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství" ( 268 odst. 1 IZ). Zánik společného jmění dlužníka a jeho manžela je vázán k právním účinkům prohlášení konkursu, tedy ke dni, kdy je rozhodnutí o prohlášení konkursu zveřejněno v insolvenčním rejstříku (viz. 89 odst. 1 IZ). 2 1 Tento zákon nahradil zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále též ZKV ) 2 DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a insolvenční zákon. Právní fórum. 2010, roč. 7, č. 2, s. 58. ISSN 1214-7966. 9

Promítá se zde obecná zásada bezprostřednosti účinnosti rozhodnutí, s ohledem na rychlost a hospodárnost insolvenčního řízení. 3 Svědčí-li manželům ke dni prohlášení konkursu s právem společného nájmu družstevního bytu i společné členství v bytovém družstvu, pak prohlášením konkursu zaniklo nejen toto společné členství v bytovém družstvu ( 231 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále též ObchZ ), ale i právo společného nájmu družstevního bytu ( 714 ObčZ). Manželé tímto okamžikem již nejsou společnými ani výlučnými nájemci bytu. 4 1.4. Propadnutí majetku Společné jmění manželů zaniká za trvání manželství nejen prohlášením konkursu na majetek úpadce, ale i soudním výrokem propadnutí majetku, který je upraven v 66 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též TrZ ). Trest propadnutí majetku je považován za jeden z přísnějších trestů, neboť právo vlastnit majetek a ochrana vlastnického práva je zaručena v čl. 11 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky, ve znění zákona č. 162/1998 Sb. (dále též LZPS ). V případě propadnutí se jedná o výjimku z ústavní ochrany nedotknutelnosti majetku. 5 Trest propadnutí majetku lze uložit vedle výjimečného trestu jako trest vedlejší. Stejně tak ho lze uložit, pokud je pachatel odsouzen za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Soud musí při ukládání tohoto trestu zohlednit okolnosti spáchaného trestného činu a poměry pachatele, tedy hlavně poměry osobní, rodinné a majetkové ( 66 odst. 1 TrZ). Kromě těchto dvou případů lze trest propadnutí majetku uložit za trestné činy, u kterých to trestní zákoník výslovně stanoví ve zvláštní části, a to jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu. V případě samostatného trestu musí soud vzít v potaz povahu a závažnost spáchaného trestného činu i osobu a poměry pachatele ( 66 odst. 2 TrZ). Z trestných činů, u kterých může být uložen trest propadnutí majetku, lze uvést např. kuplířství ( 3 KOTOUČOVÁ, J. aj. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. s. 285. ISBN 978-80-7179-595-7. 4 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 460/2005. 5 ŠÁMAL, P., aj. Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 763. ISBN 978-80- 7400-109-3. 10

189 odst. 3, 4 TrZ), podílnictví ( 214 odst. 3, 4 TrZ), padělání a pozměnění peněz ( 233 odst. 3, 4 TrZ). 1.5. Modifikace SJM v návaznosti na jeho vypořádání Zákonný rozsah SJM upravený v ustanovení 143 ObčZ mohou manželé (v určitých případech i snoubenci) podle svých potřeb měnit. Jednou z možných modifikací rozsahu SJM je jeho zúžení. Manželé mohou tohoto zúžení dosáhnout jednak uzavřením smlouvy formou notářského zápisu nebo podáním návrhu na zúžení SJM k soudu. Zúžení rozsahu SJM smlouvou je upraveno v 143a odst. 1 ObčZ. Zákon pro tuto smlouvu stanovil formu notářského zápisu. Manželé nemohou nabývat věci do svých výlučných majetků, a tím je vyloučit ze zařazení do SJM, jen na základě své shodné vůle. 6 Takováto smlouva by byla považována za absolutně neplatnou. Manželé mohou společné jmění zúžit o majetek a závazky, které už jsou součástí SJM (tedy do minula), ale i o ty, které by se jimi v budoucnu staly. Stejně tak mohou vyloučit ze SJM jen konkrétní majetkové hodnoty a závazky. Zákon v případě zúžení SJM smlouvou výslovně nestanovil meze možného zúžení. To samozřejmě neznamená, že by manželé mohli smlouvou sjednat zánik celého SJM. Za minimální hranici SJM, která by měla být zachována, lze považovat věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. K tomuto závěru je možné dojít v návaznosti na ustanovení 143a odst. 2 ObčZ, kde zákonodárce umožnil manželům vyhradit vznik SJM ke dni zániku manželství ovšem se zachováním právě těchto věcí. 7 Zúžit rozsah SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti může za určitých okolností i soud, a to na návrh jednoho z manželů. Soud může SJM zúžit, jsou-li pro to dány závažné důvody ( 148 odst. 1 ObčZ). V každém konkrétním případě musí soud zvážit, zda uvedené důvody jsou dostatečně závažné pro zúžení SJM. Naopak získal-li jeden z manželů oprávnění k podnikání nebo se stal neomezeně ručícím společníkem v obchodní společnosti ( 148 odst. 2 ObčZ), bude muset soud rozsah SJM zúžit vždy, pokud byl ovšem podán návrh na zúžení SJM jedním z manželů. 6 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 2779/2008 7 FIALA, J., KINDL, M., aj. Občanský zákoník. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. s. 511. ISBN 978-80-7357-395-9. 11

2. PŘEDMĚT VYPOŘÁDÁNÍ Věci, práva a závazky, které tvořily ke dni zániku SJM předmět společného jmění musí být vypořádány. Aby toto vypořádání bylo kompletní, je nutné zjistit, co konkrétně náleželo do předmětu SJM ke dni jeho zániku a stane se tedy předmětem vypořádání. Podle ustanovení 143 odst. 1 ObčZ tvoří SJM majetek a závazky, které některý z manželů nebo oba manželé společně nabyli či získali za trvání manželství, vyjma těch, které zákon z předmětu SJM vylučuje. I manželé sami mají možnost rozsah SJM upravit podle svých potřeb, a to buď smluvně - zúžením či rozšířením předmětu SJM ( 143a ObčZ) nebo mohou za určitých okolností podat návrh k soudu na jeho zúžení ( 148 odst. 1, 2 ObčZ). Kromě toho, že manželé nabývají majetek do SJM, mohou v určitých případech, které zákon konkretizuje, nabývat do svého výlučného majetku. I když jsou výlučné majetky manželů odděleny od SJM, dochází mezi nimi k nejrůznějším přesunům či obměnám, což se může projevit při vypořádání SJM, kdy se uplatní 149 odst. 2 ObčZ. Není-li jasné, zda byl majetek nabyt do SJM, nebo do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, uplatní se vyvratitelná právní domněnka upřednostňující nabytí do SJM ( 144 ObčZ). To samé platí i pro závazky. Takto vymezený rozsah společného jmění není ovšem neměnný. Každodenní nakládání s tímto společným jměním může mít za následek jeho změnu, rozšíření popř. zúžení. Z toho důvodu je pro vypořádání důležité určení rozsahu společného jmění ke konkrétnímu dni tedy ke dni zániku SJM, kterým ve většině případů bude den právní moci rozsudku o rozvodu manželství nebo den úmrtí jednoho z manželů. Den zániku a den vypořádání SJM se zpravidla nekryjí a k vypořádání dochází později. Zákon výslovně neuvádí, podle čeho se řídí právní vztahy týkající se tohoto majetku v době mezi zánikem a vypořádáním. Judikatura už dříve dovodila, že by se podle 853 ObčZ měla přiměřeně použít ustanovení svým obsahem a účelem nejbližší těmto vztahům, tedy ustanovení upravující SJM. 8 Přiměřené použití ustanovení SJM se vztahuje hlavně na správu majetku a jeho užívání. Majetek, který manželé získají po zániku SJM, se nestává předmětem zaniklého SJM. Takto nabytý majetek bude náležet buď do výlučného vlastnictví některého z manželů, nebo do jejich podílového 8 Např. Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 1972, Cpj 86/71, (dále též R 42/1972 ); Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 20 Cdo 238/2003 12

spoluvlastnictví. To ovšem neplatí pro přírůstky a výnosy z majetku, který náležel do SJM v den jeho zániku. O tyto přírůstky a výnosy získané po dni zániku SJM se společné jmění manželů rozrůstá a jejich vypořádání se uskuteční společně s vypořádáním SJM. 9 Pro závazky platí, že pokud vznikly po zániku manželství jen jednomu z bývalých manželů, není možné je uhradit z dosud nevypořádaného majetku v SJM. Pokud by ale vznikly jednomu z manželů ještě za trvání manželství, možné by to bylo. 10 2.1. Věci Věci mohou být předmětem vypořádání SJM za podmínky, že v době zániku SJM tvoří součást společného jmění manželů a v době jejího vypořádání existují. Ke dni zániku SJM je nutné zjistit, v jakém stavu tyto věci byly, aby bylo možné stanovit jejich cenu. Díky tomu, že k vypořádání SJM dochází většinou po delší době, lze očekávat, že může dojít k jistým změnám na těchto věcech. Oba manželé (resp. každý sám, jde-li o obvyklou správu majetku) mohou nakládat s věcmi obdobně jako za trvání SJM, tedy do doby než nastane vypořádání SJM. V soudním řízení soud přihlédne k těmto dispozicím a posoudí, jestli byly učiněny v souladu nebo v rozporu se zákonem (ve vazbě na 145 odst. 2 ObčZ 11 ). Zjistí-li soud, že s věcí bylo nakládáno v rozporu se zákonem, zohlední tuto skutečnost v soudním řízení tak, že danou věc přikáže tomu z manželů, který se dopustil protiprávního úkonu. Zapříčiní-li ale, že věc ke dni vypořádání SJM neexistuje, nelze zaniklou věc zahrnout do vypořádání. Aby nedošlo k neodůvodněnému zvýhodnění tohoto manžela, promítne se tato skutečnost ve výši jeho podílu. 12 Rozhodnou-li se manželé věc prodat, směnit, darovat nebo s ní naložit jiným způsobem, se kterým oba dva souhlasí, nebude tato věc nadále tvořit předmět SJM. Získají-li za ní ovšem určitou protihodnotu (např. peníze či jinou věc), lze říci, že ta by měla být do SJM zařazena. 13 9 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2593/2008, sp. zn. 28 Cdo 2594/2008 10 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1134/2007 11 145 odst. 2 ObčZ je jedním z ustanovení, na které se vztahuje 40a ObčZ upravující relativní neplatnost. Je tedy jen na druhém z manželů, jestli se této neplatnosti dovolá a tím se tato věc vrátí do SJM a bude podléhat vypořádání, nebo tak neučiní. 12 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3110/2010 13 R 42/1972 13

Aby bylo jasné, jaké věci tvoří předmět vypořádání SJM a v jakém jsou stavu, je dobré mít v žalobě sepsaný podrobný seznam věcí vážící se ke dni zániku SJM i ke dni jeho vypořádání. 14 2.1.1. Ocenění věcí Ceny jednotlivých věcí uvádějí manželé ve svých návrzích. Soud k těmto cenám může přihlédnout, obzvláště jsou-li jejich tvrzení shodná, ale také nemusí, protože není podanou žalobou vázán. Rozhodne-li se určit cenu věci sám, může ji určit na základě své úvahy [ 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též OSŘ )], nebo stanoví znalce, aby vypracoval znalecký posudek. Soud ve svém rozhodnutí vychází z obecné ceny tj. ceny věci obvyklé v daném místě a v době rozhodování, která vyjadřuje aktuální tržní hodnotu 15 tzn. tržní cenu, která vypovídá o nabídce a poptávce v daném místě a čase. Jako podklad mu mohou sloužit i cenové předpisy, ty ovšem mají spíše informativní a orientační význam. 16 Judikatura už mnohokrát ve svých rozhodnutích vytýkala soudům nesprávné rozhodnutí ve věci vypořádání SJM, které bylo založeno jen na cenách odhadních určených z cenových předpisů a nikoliv na cenách tržních. Stanovisko upřednostňující tržní ceny před odhadními, považuji za opodstatněné obzvláště ve vztahu k věcem nemovitým. Vývoj cen na trhu se může den ode dne měnit a tím pádem ceny uvedené v cenových předpisech nemusejí vždy odpovídat skutečné ceně věci. S ohledem na délku trvání soudního řízení a změny, které mezitím mohou nastat, lze předpokládat, že v řízení nebude vypracován jen jeden znalecký posudek, ale bude jich více. Ani samotným účastníkům nebrání nic v tom, aby si nechali zpracovat znalecký posudek mimo soudní řízení jakožto listinný důkaz. 2.1.2. Okolnosti ovlivňující cenu věci Pro stanovení ceny věci se v obecné rovině ustálil názor, že se vychází z ceny věci v době vypořádání, avšak z jejího stavu v době zániku SJM. 17 Uvedené pravidlo není použitelné vždy, protože v době mezi zánikem SJM a jeho vypořádáním může dojít k nejrůznějším změnám, které je třeba zohlednit. 14 BIČOVSKÝ, J., HOLUB, M., POKORNÝ, M. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha: Linde, 2009. s. 154. ISBN 978-80-7201-747-8. 15 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99 16 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. 22 Cdo 629/2000 17 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 1999, sp, zn. 2 Cdon 2060/1997; R 42/1972 14

Hlavním důvodem možného odklonu bude otázka opotřebení nebo poškození věci. Přikáže-li soud věc tomu z manželů, který ji podle dohody užíval, není důvod se od výše uvedeného pravidla odklánět. Stejně tak v případě, kdy věc užívali oba manželé a došlo jen k obvyklému opotřebení. Pokud by ale byla věc značně poškozena nebo opotřebena, měl by být její stav v době vypořádání zohledněn. Jako příklad uvádí judikatura rozestavěný rodinný dům, který žádný z manželů ode dne zániku SJM neužívá ani neudržuje a jeho hodnota značně poklesla i díky vlivu klimatických podmínek. Z toho důvodu postihne snížení hodnoty rodinného domu oba manžele, pokud by ovšem nezavinil tento stav jen jeden z nich. 18 Obdobných případů, kdy je nutné vyjít ze stavu věci v době vypořádání z důvodů jejího poškození, by se našlo daleko více, např. založení požáru neznámým pachatelem, povodeň, vandalismus. Lze říci, že v některých situacích by bylo stanovení ceny podle stavu v době zániku SJM v rozporu s dobrými mravy. 19 Soud by proto měl při ocenění věci přihlédnout k tomu, kdo měl věc od zániku SJM u sebe, jestli se manželé dohodli na tom, kdo ji bude mít po tuto dobu, jak značné bylo opotřebení nebo poškození věci a kdo nebo co za to může, komu věc připadne, popř. i k jiným okolnostem, které se mohou vyskytnout. 2.1.3. Ocenění objektu bydlení Stanovení obvyklé ceny domu (resp. bytu) se liší v závislosti na jeho obsazenosti. Dům, který po zániku SJM užívají oba manželé, jeden z nich nebo třetí osoba, bude mít nižší hodnotu, než by měl tentýž dům, ve kterém by nikdo nebydlel. Otázkou tedy je, k jaké ceně se má při vypořádání SJM přihlížet. Má-li třetí osoba oprávnění užívat byt na základě platného právního titulu, a to např. na dobu neurčitou nebo má právo na bytovou náhradu pro případ vyklizení, je pro posouzení hodnoty domu, ve kterém se tento byt nachází, důležité, zda v době soudního řízení o vypořádání SJM je byt nadále užíván nebo ne. Soud proto při ocenění domu vychází ze stavu, jaký tu je v době rozhodování. Skončilo-li by užívání bytu třetí osobou až po zániku SJM ale ještě před jeho vypořádáním, bylo by nutné pro určení ceny vyjít ze stavu, v jakém byl dům v době zániku SJM. Aby nedošlo ke zvýhodnění 18 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3285/2007; Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 5. 1988, sp. zn. 5 Co 391/88 19 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 226. ISBN 978-80-7357-597-7 15

manžela, kterému bude dům přikázán, nebude soud přihlížet ke skutečnosti, že v době zániku SJM oprávnění užívat byt ještě trvalo a určí cenu domu jako by byl neobsazený. K výdajům, které mohou některému z manželů od zániku SJM vzniknout za účelem ukončení užívání bytu třetí osobou, soud přihlédne. Zpravidla se bude jednat o výdaje vynaložené na opatření bytové náhrady nebo vyplacení odstupného. 20 Složitější je situace, kdy v předmětném domě bydlí jeden nebo oba manželé. Sama judikatura Nejvyššího soudu neposkytuje jednoznačnou odpovědět, jestli při ocenění domu zohlednit jeho obsazenost nebo ne. Názor zakládající se na zohlednění skutečnosti, že v oceňovaném domě nadále bydlí ten z manželů, kterému nebude dům přikázán, vychází z myšlenky, že vypořádáním domu (tedy jeho přikázáním jednomu z manželů a povinnosti zaplatit druhému manželu určitou část tržní ceny domu) nezaniká právo druhého manžela dům užívat. Jelikož občanský zákoník neuvádí, zda tomuto manželovi náleží právo bydlet v domě po zániku SJM a není v něm ani přímo použitelné ustanovení o náhradě za byt či dům, je třeba vycházet z ustanovení upravujících právní vztahy svým obsahem a účelem jim nejbližší ( 853 ObčZ). Za obdobný institut je možné brát nájem bytu, konkrétně 712 odst. 3 věta druhá ObčZ upravující nárok na bytovou náhradu při zániku práva užívat byt (v návaznosti na 705 odst. 1 a odst. 2 druhá věta ObčZ - zrušení společného nájmu bytu manžely). Z těchto důvodů musí soud při ocenění domu přihlédnout k okolnosti, že bývalý manžel může mít v tomto domě právo bydlení. V opačném případě by sice cena domu byla vyšší, a tím by i bývalý manžel dostal vyšší náhradu, ale mohlo by to pro něj znamenat odepření ochrany práva bydlení. Na výkon tohoto práva ( 853 ObčZ ve spojení s 712 odst. 3 věta druhá ObčZ) by pak mohlo být nahlíženo jako na rozporný s dobrými mravy ( 3 odst. 1 ObčZ). 21 Výše uvedený názor nepovažuji za správný. Nemyslím si, že by tu existoval důvod, který by ozřejmoval analogické použití ustanovení o nájmu bytu či bytové náhrady. Naopak zastávám názor, že ze spoluvlastnictví vyloučený manžel ztrácí právní důvod užívání domu. Zcela odlišný názor vyslovil Nejvyšší soud o pár let později. V projednávané věci se jednalo o stanovení ceny rodinného domu, ve kterém bydlela bývalá manželka s dětmi, jíž byl také tento rodinný dům přikázán do vlastnictví. Oproti předchozímu případu neměl vyloučený manžel zájem o bydlení v tomto domě a trval na jeho ocenění 20 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3285/2007 21 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 35/96 16

bez přihlédnutí k obsazenosti domu. Nejvyšší soud neviděl žádný podstatný důvod, proč by se při ocenění nemovitosti mělo přihlížet k tomu, že v ní bydlí její výlučný vlastník, který má v úmyslu tuto nemovitost nadále užívat. Stejně tak by neměla ovlivnit cenu nemovitosti skutečnost, že v ní nadále bydlí vyloučený manžel. Přikázáním nemovitosti druhému z manželů ztrácí vyloučený manžel právní důvod užívání nemovitosti. Výlučný vlastník nemá povinnost strpět jeho užívání, nemusí mu zajistit bytovou náhradu ani snášet jiné omezení vlastnického práva. Tyto povinnosti zákon výlučnému vlastníkovi nejen že neukládá, ale není možné k nim dojít ani pomocí analogie zákona. S tímto závěrem se Nejvyšší soud odklonil od svého dřívějšího rozhodnutí, kteréžto považuje už za překonané. V souvislosti s právem na bytovou náhradu dále doplnil, že toto právo vzniká na základě soudního rozhodnutí (nedošlo-li mezi nimi k dohodě), jenž upravuje vztah mezi vlastníkem a dosavadním uživatelem bytu. Aby mohlo dojít k vyklizení domu, musí být zřejmé, který z manželů k němu ztrácí vlastnictví, z čehož vyplývá, že řízení o vypořádání SJM k domu předchází řízení o vyklizení domu. Soud rozhodující o vypořádání SJM vychází ze stavu věcí v době zániku SJM a může přihlédnout ke skutečnostem, které nastanou v mezidobí mezi zánikem a rozhodnutím soudu. Nemůže ale zohlednit skutečnosti, které ještě nenastaly a není ani jisté zda nastanou, popř. pokud nastanou, není zřejmé, jak dlouho budou trvat. Proto nelze počítat s cenou užívacího práva nebo cenou bytové náhrady, obzvláště v případě, kdy vyloučený manžel nemá zájem o dům samotný ani v něm nechce nadále bydlet. 22 Závěry a argumenty obou rozsudků vyplývají ze zjištěného stavu věci, který byl pro každý případ odlišný. I když považuji pozdější rozhodnutí za zcela správné, nelze upřít důvodnost předchozího rozhodnutí, kdy vyloučený manžel nemá jinou možnost bydlení a peněžní ekvivalent obdržený za dům či byt nemusí postačovat k zajištění nového bydlení. 2.2. Pohledávky a závazky Novelou občanského zákoníku provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., se předmětem SJM staly pohledávky a závazky manželů. Ačkoli občanský zákoník jejich výslovnou úpravu dříve neobsahoval, byla pro jejich vypořádání použita přiměřeně ustanovení 149 a 150 ObčZ. Muselo se jednat o pohledávky a závazky, které manželům vznikly za trvání BSM a v návaznosti na jejich hospodářské a spotřební 22 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1217/99 17

společenství. Protože pohledávky a závazky netvořily předmět BSM, mohlo dojít k jejich vypořádání jen na návrh (R 42/1972). Tím se dřívější úprava neliší od té dnešní. Soud přikáže pohledávku nebo závazek tvořící předmět vypořádání SJM některému z manželů za podmínky, že v době rozhodování jako takové existovaly, tzn. že dluhy nebyly uhrazeny a pohledávky nezanikly. Dojde-li ke splacení dluhu po zániku SJM ale ještě před rozhodnutím soudu, bude to tedy znamenat, že soud tento dluh nikomu nepřikáže. To nemění nic na tom, že manžel, který se podílel na splacení tohoto dluhu ze svého výlučného majetku, má právo požadovat vrácení takto vzniklého vnosu podle 149 odst. 2 ObčZ. 23 Stejný závěr považuji za uplatnitelný i u pohledávek s tím, že to, co jeden z manželů získal na společné pohledávce po zániku SJM, by bylo bráno jako vnos ze SJM na výlučný majetek tohoto manžela. Vypořádání neuhrazeného úročeného dluhu se provede nejen v jeho splatné části, kterou tvoří i úroky od zániku SJM do jeho vypořádání, ale též případné příslušenství dluhu, tzn. úroky vzniklé v budoucnu. Je jen na soudu, jestli neuhrazený společný dluh přikáže celý jednomu z manželů, nebo každému z nich rovným dílem. Druhá z variant by přicházela v úvahu, pokud by výše dluhu vzrostla a nebylo by jasné, jak dlouho bude tento nárůst pokračovat a kdy dojde ke konečnému splacení dluhu, a to vinou obou manželů. Takto by soud nerozhodl, pokud by zavinil nadměrné zadlužení SJM jen jeden z manželů. Takováto skutečnost by se projevila v nerovnosti podílu na vypořádaném SJM. 24 Rozhoduje-li soud komu pohledávku nebo dluh přikáže, měl by vzít v úvahu i možné promlčení. Pokud by se ukázalo, že promlčecí doba už uplynula, bylo by správné pohledávku či dluh přikázat oběma manželů rovným dílem. 25 Tím bude zajištěno, že zvýhodněni nebo naopak znevýhodněni budou oba manželé. Důvody vedoucí k přikázání pohledávky či dluhu oběma manželům společně jsou dány i tím, že nemusí být vždy zcela zřejmé, zda již k promlčení došlo, popř. zda námitka promlčení bude vznesena. 26 Přikázání pohledávek a dluhů oběma manželům s ohledem na možné promlčení není vždy pravidlem. V odůvodněných případech existují výjimky, které vedou k přikázání pohledávky či dluhu jen jednomu z manželů. Jednou z takových výjimek 23 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2006, sp. zn. 22 Cdo 14/2006 24 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2006, sp. zn. 22 Cdo 14/2006 25 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 1989, sp. zn. 3 Cz 6/1989 26 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 222. ISBN 978-80-7357-597-7 18

byl případ, kdy manželé poskytli peněžní obnos ze SJM rodičům jednoho z nich jako kompenzaci za nemovitosti, které rodiče darovali jen jednomu z manželů. Peněžní obnos umožnil rodičům poskytnout majetkové plnění sourozenci obdarovaného manžela, který žádnou nemovitost od nich nedostal. Protože nemovitosti zůstaly ve výlučném vlastnictví tohoto manžela a v době vypořádání SJM mohlo být úspěšně namítnuto promlčení, přikázal soud pohledávku jen manželovi, který dostal nemovitosti darem. 27 S tímto závěrem lze naprosto souhlasit. Nebylo by spravedlivé a ani v souladu s dobrými mravy, aby byl promlčenou pohledávkou postižen i ten z manželů, který z ní neměl majetkový prospěch. 2.2.1. Vklad u peněžního ústavu Peníze získané za dobu trvání SJM nemívají manželé jen ve formě hotovosti, ale mají možnost využít širokou nabídku peněžních ústavů, ve kterých si mohou otevřít účet a peníze na něj uložit. Takto uložené peníze nelze považovat za věc, jako tomu je u peněz v hotovosti, ale za pohledávku - uzavřením smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu se vložené peněžní prostředky stávají majetkem peněžního ústavu a oprávnění majitele účtu k výběru peněz představuje jeho pohledávku z účtu u peněžního ústavu. 28 V souvislosti s otázkou výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, judikatura dovodila, že sama pohledávka z účtu není ani věcí ani majetkem (podle 143 odst. 1 ObčZ) a stejně jako např. nárok na mzdu nepatří do SJM. Předmětem SJM se mohou stát až peníze z tohoto účtu vybrané. 29 Skutečnost, že je jeden z manželů majitelem účtu, neznamená, že všechny peněžní prostředky vložené na tento účet náležely do jeho výlučného vlastnictví. Jelikož se předpokládá, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří SJM ( 144 ObčZ), bude na majiteli účtu, aby dokázal opak. Což pro něj bude znamenat, že by měl prokázat právní důvod jejich nabytí. 30 Podmínkou pro přikázání vkladu, je skutečnost, že vklad u peněžního ústavu ke dni zániku SJM existoval. Ukáže-li se, že jeden z manželů nakládal s úsporami patřícími 27 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1054/2004 28 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 35 Odo 801/2002 29 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 1 Afs 111/2004 30 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 132. ISBN 978-80-7357-597-7 19

do SJM v rozporu s 145 odst. 2 ObčZ, je třeba tyto úspory vrátit zpět do SJM a vypořádat. Postupuje se tu tedy obdobně jako u věcí. 31 Pro vypořádání SJM je důležité i vyčíslení zůstatku na účtech. I když se vychází ze stavu jaký je ke dni zániku SJM, nelze přehlédnout přírůstky (úroky), o které se zůstatek na účtu zvýšil v době vypořádání SJM. Mají-li manželé uloženy peněžní prostředky v cizí měně, bude nutné je přepočítat na naši měnu podle kurzu platného v době rozhodování. Došlo-li k jejich spotřebování jedním z manželů ještě před soudním řízením, bude se vycházet z kurzu měn v této době. 32 2.2.2. Pojištění S ohledem na skutečnost, že do předmětu SJM náleží i plnění z pojistných smluv, které bylo za trvání manželství ve prospěch některého z manželů realizováno, je zřejmé, že i otázka pojistných smluv může být ve vypořádání SJM dotčena. Vztah mezi BSM a pojistnými smlouvami týkajícími se pojištění osob byl řešen už v minulosti. Nejvyšší soud ve vazbě na vypořádání BSM uvedl: Pojistka sama může představovat určitou hodnotu, poněvadž u pojištění osob je pojišťovna povinna ve smyslu ustanovení 362 o. z. v některých případech při zániku pojištění vyplatit odbytné. Je třeba zkoumat, jaký je stav pojistky v době zániku manželství, zda a jaké nároky z pojistek vyplývají, popř. jaké odbytné by bylo k tomuto dni státní pojišťovnou vyplaceno, a k těmto nárokům pak jako k jiným pohledávkám při vypořádání přihlížet. 33 Takovéto závěry lze zcela jistě vztáhnout i na SJM. Institut odbytného, který platil v režimu občanského práva, je dnes podle 72 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nahrazen odkupným. Odkupné, jakožto způsob finančního vyrovnání pojistitele s pojistníkem, 34 je upraveno v 58 zákona o pojistné smlouvě. Toto ustanovení stanoví v jakých případech a kdy má pojistník právo žádat pojistitele o vyplacení odkupného a též opravňuje pojistníka žádat po pojistiteli informace o výši odkupného. Svým smyslem se dnešní právní úprava neliší od té minulé a není důvod, proč by nemělo být i odkupné v řízení vypořádáno. 31 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99 32 Tamtéž 33 R 42/1972 34 KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. aj. Pojišťovací právo. Praha: Leges, 2010, s. 275. ISBN 978-80- 87212-45-5 20

Protože každý z manželů má možnost uzavírat smlouvy sám za sebe, nebrání mu nic v tom, aby uzavřel i pojistnou smlouvu ohledně svého výlučného vlastnictví. Dojdeli následně k pojistné události (popř. ke škodné události) na tomto majetku, bude vyplacena pojistná náhrada tomuto manželovi a nebude se zařazovat do SJM, a to ani tehdy bylo-li pojistné placeno ze SJM. 35 K této skutečnosti se přihlédne při vypořádání SJM. Naproti tomu se při vypořádání SJM nebude přihlížet k jednotlivým platbám pojistného, které bylo za trvání manželství placeno ze SJM na osobní pojištění jednoho z manželů, jako na náklady vynaložené ze SJM na oddělený majetek manžela. Důvodem je, že takto použité peníze na pojistné byly spotřebovány se souhlasem obou manželů a k samotnému plnění z pojistné smlouvy se přihlíží při vypořádání SJM. 36 2.3. Jiná majetková práva Pojem majetku uvedený podle 143 odst. 1 písm. a) ObčZ, není pro účely SJM blíže vymezen. Je zřejmé, že si pod tímto pojmem nelze představit jen věci (movité a nemovité) a pohledávky, ale je na místě chápat jej v širším smyslu, a to jako souhrn majetkových hodnot věcí, pohledávek, jiných práv a hodnot ocenitelných penězi patřících určitému subjektu. 37 Náleží-li tedy do předmětu SJM i jiná práva a hodnoty ocenitelné penězi, znamená to, že se na ně bude vztahovat i vypořádání SJM. V následujících oddílech uvedu podrobněji některé z nich. 2.3.1. Podnik Podnikem se podle ustanovení 5 odst. 1 ObchZ rozumí soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání, k němuž náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a které slouží nebo mají sloužit k provozování podniku. Podnik je věcí hromadnou a podle dnešní právní úpravy SJM 38 se řadí společně s majetkem, který je získán z podnikání, do předmětu SJM. 35 BIČOVSKÝ, J., HOLUB, M., POKORNÝ, M. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha: Linde, 2009. s. 123. ISBN 978-80-7201-747-8. 36 R 42/1972. I když je ve stanovisku Nejvyššího soudu uvedeno jen osobní pojištění, myslím si, že by se nemělo při vypořádání SJM přihlížet jen k tomuto pojištění ale i k platbám na soukromé pojištění obecně. 37 SPÁČIL, J. ŠVESTKA, J. aj. Občanský zákoník I. 1 až 459. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 961. ISBN 978-80-7400-108-6 38 Dřívější právní úprava (myšleno právní úprava před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb.), která z předmětu BSM vylučovala věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů, vylučovala tímto i podnik (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1717/2000: Výkonem 21

Není vyloučeno, že podnik bude patřit do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. I v tomto případě však bude do SJM náležet zisk získaný z podnikání. Otázkou zůstává, jak tento zisk zohlednit při vypořádání SJM, byl-li opětovně investován do podniku. Odpověď poskytuje judikatura vztahující se k BSM, která je uplatnitelná i dnes. 39 Na základě jejích závěrů se dá říci, že cena podniku je rovna kladnému rozdílu mezi aktivy a pasivy manželova podnikání ke dni zániku SJM s tím, že do SJM by náleželo to, co by zbylo z ceny podniku po odečtení těch prostředků, které byly do podniku vloženy manželem z jeho výlučného vlastnictví. 40 Vypořádání SJM se neobejde bez zjištění ceny podniku. 41 Soud proto stanoví znalce k vypracování znaleckého posudku. V rámci ocenění podniku se zohlední i finanční prostředky, které byly do podniku vynaloženy. Takto vložené investice do podniku se ani samostatně nevypořádávají, a to s odkazem na výše zmíněnou judikaturu. 42 Stejně tak by se při zjišťování ceny podniku přihlédlo k hodnotě majetkového práva spjatého s leasingem, jehož předmět slouží podnikání. 43 Obecně lze říci, že se přihlíží ke všemu, co by mohlo mít vliv na tržní hodnotu podniku. 2.3.2. Obchodní podíl Podle ustálené soudní judikatury platí, že i obchodní podíl může být předmětem SJM za splnění podmínek v 143 odst. 1 písm. a) ObčZ, protože: S obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu 118 odst. 1 ObčZ jinou majetkovou hodnotou a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů. 44 Takováto majetková hodnota bude tedy předmětem vypořádání SJM. povolání je také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby ). Pokud ale podnik náležel oběma manželům (podnikatelům), do BSM se již řadil (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004). 39 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2545/2003: Ze sporu o vypořádání BSM nelze však činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům. Proto se dovolací soud přiklání k řešení, kdy by podnikající manžel byl povinen nahradit do BSM takovou částku, jež by se rovnala pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku BSM, což zpravidla bude představovat cenu podniku (pokud nebyl vytvořen i vynaložením oddělených prostředků podnikajícího manžela). V případě, že by výsledná hodnota byla záporná (např. v důsledku zadlužení), není co do BSM nahrazovat a také není žádné opodstatnění k takové ztrátě v rámci řízení o vypořádání BSM přihlížet jinak, než v rámci eventuálních úvah o disparitě podílů (s ohledem např. na to, jak se podnikající manžel zasloužil o nabytí a udržení společných věcí - 150 věta třetí ObčZ). 40 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 156. ISBN 978-80-7357-597-7 41 Problematika ocenění podniku je obdobná jako u ocenění obchodního podílu (viz dále). 42 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 425/2008 43 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2296/2004 44 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004 22

V soudním řízení musí být stanovena hodnota obchodního podílu na s.r.o., která má být vypořádána. Tak jako u majetku se i zde vychází z obecné (tržní) ceny obchodního podílu, a to z jeho stavu ke dni zániku SJM a ceny v době vypořádání SJM. Vyjdeme-li z ustanovení obchodního zákoníku, oceňuje se podíl podle 61 odst. 1 ObchZ mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku, která na jeho podíl dopadá, nestanoví-li zákon jinak. V případě obchodního podílu na s.r.o. to znamená poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, není-li společenskou smlouvou stanoveno jinak ( 114 odst. 1 ObchZ). Čistý obchodní majetek upravený v 6 odst. 3 ObchZ ve své podstatě vyjadřuje rozdíl mezi reálnou hodnotou veškerého obchodního majetku a závazků společnosti bez ohledu na to, zda se o nich účtuje nebo neúčtuje. 45 Proto je velmi důležité, aby se vycházelo z tržního ocenění a ne z účetního, které nemusí zachycovat všechny hodnoty. Naopak by se při ocenění mělo přihlédnout ke všemu, co může tržní hodnotu obchodního podílu zvýšit. 46 Dalším důvodem, proč se vychází z tržní hodnoty obchodního podílu, je i skutečnost, že na určení ceny obchodního podílu v řízení o vypořádání SJM nelze použít cenové předpisy. I když v těchto předpisech je úprava vztahující se k ocenění věcí a majetkových práv, nelze ji použít pro účely vypořádání SJM. Obvyklou cenu obchodního podílu nelze z důvodu vypořádání SJM zaměňovat s cenou vypořádacího podílu - jedná se o zcela rozdílné hodnoty. Výše vypořádacího podílu sama o sobě nevypovídá o skutečné majetkové hodnotě obchodního podílu, tzn. ceně, kterou by bylo možno získat v případě převodu podílu. Sám vypořádací podíl je vázán na zánik účasti ve společnosti, nejedná-li se o převod podílu. Určení hodnoty obchodního podílu v s.r.o. není tedy snadnou záležitostí. Ne vždy se bude moci vycházet, stejně jako tomu je u hodnoty členského podílu v bytovém družstvu, z obvyklé (tržní) ceny obchodního podílu, kterou by v daném místě a čase bylo možno za převod podílu dosáhnout. Důvodem je skutečnost, že obchodní podíl v s.r.o. sice může být předmětem obchodu, ale v některých případech za přísnějších podmínek souhlas valné hromady, podmínky stanovené ve společenské smlouvě, otázka počtu společníku (jeden nebo více). K těmto omezením by se mělo při stanovení ceny přihlédnout. Ocenění obchodního podílu se tedy neobejde bez odborných znalostí 45 BĚHOUNEK, P. Účetní hodnota s. r. o. a její praktické použití, zveřejnění účetní závěrky v Obchodním věstníku. Účetnictví v praxi. 2006, roč. 10, č. 6, s. 25. ISSN 1211-7307 46 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. 22 Cdo 924/2008 23

znalce, který přihlédne ke všem relevantním skutečnostem. 47 Stanovení metody ocenění je jen na znalci. Má-li soud pochybnosti o správnosti závěrů uvedených ve znaleckém posudku, měl by nejprve znalce vyslechnout a až následně, nejsou-li jeho pochybnosti odstraněny, dát jej přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem či jinou institucí. 48 Rozhoduje-li soud v řízení o vypořádání SJM o obchodním podílu v s.r.o., nestačí přikázat jeho majetkovou hodnotu, ale musí se přikázat celý obchodní podíl, a to tomu z manželů, který je společníkem obchodní společnosti. 49 Důvodem, proč se obchodní podíl přikazuje společníku společnosti je jednak s odkazem na 143 odst. 2 ObčZ 50 a jednak proto, že soud nemůže přikázat obchodní podíl druhému z manželů, který není společníkem, protože nemůže měnit společenskou smlouvu v osobě společníka. Pokud by obchodní podíl náležel oběma manželům ( 114 odst. 3 ObchZ), pak by mohl soud přikázat obchodní podíl jakémukoli z manželů, popř. jim oběma do podílového spoluvlastnictví. 51 Výše uvedený výklad se vztahoval na podíl ve společnosti s ručením omezeným. Předmětem SJM mohou být ale i obchodní podíly jiných forem obchodních společností resp. i podíl v družstvu. Závěry vyplývající z této kapitoly považuji v obecné rovině za použitelné i na tyto podíly s ohledem na specifika vyplývající z té které společnosti. 2.3.3. Členský podíl v bytovém družstvu V návaznosti na předchozí oddíl pojednávající o obchodním podílu nelze nezmínit společný členský podíl manželů v bytovém družstvu (dále též členský podíl ), který představuje nejen členská práva a povinnosti v bytovém družstvu ale i majetkovou hodnotu. V soudním řízení o vypořádání SJM je pak tato majetková hodnota předmětem vypořádání. Naproti tomu právo společného nájmu družstevního bytu manžely 52 ( 703-705 ObčZ) není předmětem vypořádání zaniklého SJM. 53 Pro ocenění členského podílu je důležitým okamžikem zánik společného členství manželů v bytovém družstvu. Ten je spojen se zánikem společného nájmu družstevního bytu. Oproti zániku SJM, které zaniká ze zákona zánikem manželství, zaniká společný 47 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 22 Cdo 952/2007 48 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2045/2009 49 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 50 Na obchodní podíl se lze dívat v rovině kvantitativní (určitá majetková hodnota) a v rovině kvalitativní (účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti). 51 DVOŘÁK, T. Vypořádání společného obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Právní fórum. 2010, roč. 7, č. 11, s. 537. ISSN 1214-7966 52 Stejný závěr platí i pro společný nájem bytu manžely. 53 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 460/2005 24

nájem družstevní bytu až uzavřením dohody, popř. nedojde-li k jejímu uzavření, potom na návrh jednoho z nich rozhodne soud ( 705 odst. 2 ObčZ). Otázkou k jakému okamžiku provést ocenění členského podílu se v minulosti podrobně věnovala judikatura s rozdílnými závěry. 54 Konečnou odpověď přinesl rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 31 Cdo 2036/2008, který uvádí: Při ocenění členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání SJM bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva je třeba vyjít ze stavu i obvyklé ceny tohoto podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu. Zdůvodněním tohoto závěru je skutečnost, že soud v řízení o zrušení společného nájmu družstevního bytu nejen že toto právo zruší, ale také rozhodne, který z manželů bude jako člen družstva nájemcem bytu. Tento okamžik je tedy rozhodný pro určení ceny členského podílu, neboť manžel, kterému byl členský podíl přikázán, má možnost s ním od této doby sám volně disponovat. 55 Nelze zde tedy vycházet ze stejných tezí, které platí pro určení ceny ostatního majetku v řízení o vypořádání SJM, neboť majetek a závazky budou teprve v tomto řízení vypořádány, a tím připadnou do výlučného vlastnictví. Stejně jako okamžik vážící se k ocenění členského podílu, prošel jistým vývojem i způsob jeho ocenění. Určujícím zde byl rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. 31 Cdo 2428/2000, který dosavadní judikaturu sjednotil. Hodnota členského podílu se podle tohoto rozhodnutí stanoví obecnou (tržní) cenou, tj. cenou, kterou by bylo možno za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout. Tímto rozhodnutím bylo vyloučeno použití cenových předpisů a hodnoty vypořádacího podílu. 56 57 Stejně tak bylo odmítnuto použití zůstatkové hodnoty členského podílu, který již platná právní úprava družstev neobsahuje. 54 Příkladem lze uvést: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 1971, sp. zn. 2 Cz 12/71, který přihlížel k okamžiku zániku BSM; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2244/99 považoval za rozhodný okamžik zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 22 Cdo 900/2004 vycházel ze stavu členského podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu, ale z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává. 55 Stejně tak uzavřeli-li manželé dohodu podle 705 odst. 2 ObčZ. 56 Důvody, proč nelze vycházet při stanovení hodnoty členského podílu z cenových předpisů a hodnoty vypořádacího podílu, jsou uvedeny v oddíle obchodního podílu. Stejné závěry platí i zde. 57 V případě, že SJM zanikne z důvodu prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů, zanikne společné členství v bytovém družstvu a tím i členský podíl v bytovém družstvu ( 231 odst. 1 ObchZ). Do zaniklého SJM bude náležet vypořádací podíl (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 460/2005). 25