Rozdělování zisku obchodní společnosti

Transkript

1 Rozdělování zisku obchodní společnosti 1. Pravidla pro rozdělování zisku Srážková daň z podílů na zisku Zálohy na podíl na zisku Pravidla pro rozdělování zisku Podmínky, za kterých je možné společníkům přiznat podíl na zisku, jsou v ZOK upraveny pro s. r. o. poměrně nepřehledným způsobem, a to jak v obecných ustaveních v 34, 35 a 40, tak v zvláštních ustanoveních 161. Rozhodování o rozdělování zisku patří do působnosti valné hromady, viz 190 odst. 2 písm. g) ZOK. Ze ZOK ani z účetních předpisů neplyne konkrétní postup při nakládání s výsledkem hospodaření za uplynulé účetní období. Neexistují zákonná pravidla upravující postup v případě neschválení účetní závěrky, nejsou přímo stanoveny termíny konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení zisku. Z daňového hlediska je důležité, aby rozdělení zisku bylo v souladu se ZOK. Jestliže by došlo k situaci, že by bylo nutné vracet podíly na zisku vyplacené v rozporu se ZOK, v ZDP nenalezneme oporu pro vrácení srážkové daně sražené z těchto podílů. Pokud by společníci podíl na zisku vyplacený v rozporu se zákonem vracet nemuseli, mohl by nastat problém na straně jednatelů, kteří takovou výplatu odsouhlasili. U jednatele by se jednalo o porušení péče řádného hospodáře a za určitých okolností by tento podíl na zisku musel uhradit jako škodu vzniklou společnosti, viz 51 ZOK. ZOK nestanovuje žádný termín pro konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení zisku. Nemůže být ale rozhodnuto dříve, než je schválena účetní závěrka ( 34 ZOK). O rozdělení zisku nemusí rozhodnout valná hromada schvalující účetní závěrku, ale může o něm rozhodnout některá z dalších valných hromad. V návaznosti na termín pro schvalování účetní závěrky Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne sp. zn. 29 Cdo 4284/2007 dovodil, že valná hromada může o rozdělení zisku akciové společnosti (platí i pro s. r. o.) platně rozhodnout pouze na základě účetní závěrky sestavené k datu, od kterého ještě neuplynula šestiměsíční lhůta. Stránka 1 z 5

2 Rozsudek obsahuje i tento dílčí závěr: Lhůta ke svolání valné hromady určená od posledního dne účetního obdobím lhůtou nejen určující, ale též nejzazší lhůtou, ve které lze výsledky účetní závěrky pokládat za ty, jež mohou akcionářům sloužit jako reálný obraz účetnictví, na jehož základě mohou kvalifikovaně rozhodovat o rozdělení zisku. Obdobný závěr následně potvrdil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , sp. zn. 29 Cdo 2363/2011, který je plně použitelný i pro s.r.o. Rozsudek též uvádí: Účelem požadavku je zajistit, aby akcionáři měli reálný obraz o účetnictví společnosti a přesné informace o zisku, který mohou rozdělit. Účetní závěrka představuje prostředek zabezpečující, že společnost nevyplatí na podílech na zisku více, než ji zákon (zejména s ohledem na ochranu věřitelů společnosti) dovoluje. Z judikatury NS lze tedy konstatovat, že na základě řádné účetní závěrky může valná hromada rozhodnout jen do 6 měsíců od skončení účetního období. V pozdější době by mohlo být rozhodnuto o výplatě záloh na podíly na zisku, viz 40 odst. 2. ZOK nepřinesl z hlediska data, do kterého je řádná účetní závěrka použitelná jako podklad pro rozhodování valné hromady, nic nového, že by překonával výše uvedenou judikaturu NS. Z obecných principů soukromého práva lze dovodit, že výplata podílů na zisku v rozporu s výše uvedenou judikaturou je v rovině relativní neplatnosti a např. z daňového hlediska by neměla znamenat žádné nebezpečí. Pokud by o rozdělení zisku nebylo valnou hromadou rozhodnuto do konce následujícího účetního období, je potřeba v souladu s ČÚS č. 18, bod , zůstatek účtové skupiny 43 přeúčtovat na účet nerozděleného zisku minulých let, resp. na účet neuhrazené ztráty minulých let. Zákon o daních z příjmů s účinností od váže provedení srážky daně z podílů na zisku na konání valné hromady, která schválila účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty, viz 38d odst. 2. Výplata podílů na zisku je v ZOK limitována takto: - podle 34 ZOK je podkladem pro výplatu podílu na zisku řádná nebo mimořádná účetní závěrka schválení valnou hromadou, - podle 40 ZOK si společnost nesmí výplatou podílů na zisku přivodit úpadek (test insolvence je nutné provést v okamžiku rozhodnutí o výplatě podílů na zisku i v okamžiku výplaty podílů na zisku), - podle 161 odst. 4 nesmí společnost vyplatit podíl na zisku více, než je hospodářský výsledek posledního skončeného účetního období zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a snížený o neuhrazenou ztrátu minulých let, eventuálně o doplnění rezervního fondu ve vazbě na společenskou smlouvu. Stránka 2 z 5

3 ZOK nepřebral pravidlo vyjádřené v 123 odst. 2 a 178 odst. 2 ObchZ, že rozhodnutím o výplatě podílů na zisku nesmí výše vlastního kapitálu klesnout pod základní kapitál zvýšený o nedělitelné fondy. Tuto podmínku obsahuje ZOK jen pro akciové společnosti v 350 odst. 1 ZOK a na s.r.o. se nevztahuje, viz též stanovisko KANCL č. 25. Pokud společnost dosáhne za určité období ztráty, je na jednateli nebo na valné hromadě, zda ztráta bude uhrazena z rezervního fondu, pokud jej společnost tvořila, nebo z nerozděleného zisku minulých let, či zda společníci na úhradu ztráty poskytnou příplatek mimo základní kapitál, viz 162 a. n. ZOK. Případnou neuhrazenou ztrátu může společnost vykazovat libovolně dlouho, a je pouze omezena možnost vyplácet podíly na zisku, viz 161 odst. 4 ZOK (kogentní ustanovení). Vzhledem k odpovědnosti jednatele podle 34 odst. 3 ZOK v souvislosti s podíly na zisku vyplácenými v rozporu se ZOK lze doporučit, aby návrh na rozdělení na zisku předkládal jednatel valné hromadě. Podíly na zisku jsou splatné do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku, viz 34 odst. 2 ZOK. Přitom však platí, že rozhodnutí valné hromady může stanovit jinou splatnost. Pokud by byla splatnost ale určena delší, je třeba se vypořádat se správným odvodem srážkové daně. O rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku nemusí být vyhotoven notářský zápis a ani podpisy společníků nemusí být úředně ověřeny, viz 171 a 172 ZOK. Veřejná listina zde uvedená je definována v 567 a. n. ObčZ. 2. Srážková daň z podílů na zisku Vyplácené podíly na zisku podléhají srážkové dani v sazbě 15 %. Sazba je daná pro tuzemské společníky v 36 odst. 2 ZDP bez ohledu na to, zda je společníkem právnická nebo fyzická osoba. Pro společníky, kteří nejsou rezidenty v ČR, je srážková daň stanovena též na 15 %, viz 36 odst. 1 písm. b) bod 1 ZDP s tím, že mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění může stanovit nižší sazbu. U podílu na zisku přiznaných mateřským společnostem se sídlem v EU (včetně ČR), jde-li o mateřské společnosti s právní formou a. s. nebo s. r. o. či družstev, mohou být vyplácené podíly na zisku osvobozeny od daně, viz 19 odst. 1 písm. ze) ZDP. Pokud je podíl na zisku vyplácen zahraničnímu společníkovi, je třeba vzít v úvahu i uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které často omezují zdanění podílu na zisku ve státě zdroje. Podíl na zisku zdaněný srážkovou daní plynoucí společníkovi, který je fyzickou osobou, se již u něho dále nezdaňuje a fyzická osoba jej neuvádí do svého daňového přiznání a ani nepodléhá odvodům sociálního zdravotního pojištění. Stránka 3 z 5

4 Odpovědnost za provedení srážky a odvedení srážkové daně je na společnosti. Pokud by ke srážce nedošlo a došlo k výplatě podílu v plné výši, byla by vymáhána správcem daně na společnosti. Postupovalo by se na základě principu brutace, viz 38s ZDP. Vyplacená částka by se povazovala za 85 % podílu na zisku. Zaokrouhlování srážkové daně je řešeno v 36 odst. 3 ZDP a srážková daň se zaokrouhluje na celé koruny dolu. Odvod srážková daně se podle 38 odst. 3 ZDP se provádí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měla být srážka provedena. Sražení daně z podílu na zisku je podle 38d odst. 2 ZDP nutné provést při výplatě podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. Vymezení okamžiku srážky daně by mělo logiku, kdyby o rozdělování zisku muselo být rozhodováno spolu se schvalováním účetní závěrky. Protože o rozdělení zisku může rozhodovat jakákoli další valná hromada, která se koná po valné hromadě schvalující účetní závěrku, je možné odložit provedení srážky daně až na okamžik výplaty. Stačí, když valná hromada schvalující účetní závěrku se rozdělením zisku nebude zabývat. Je však třeba vzít v úvahu názor Nejvyššího soudu o nemožnosti použití účetní závěrky jako podkladu pro rozdělování zisku po uplynutí lhůty pro její schvalování, viz výše. Je zde tedy jistá právní nejistota. Vyúčtování daní z příjmů vybíraných srážkou se podává nejpozději do následujícího roku, viz 38d odst. 1 ZDP a 137 odst. 2 daňového řádu. Termín se týká i společností používajících hospodářský rok. Vyúčtování se podává místně příslušnému finančnímu úřadu na formuláři MFin , který je univerzální pro fyzické i právnické osoby. Do formuláře vyplňovaného pro daň z příjmů fyzických osob se uvádí též srážková daň sražená z příjmů ze závislé činnosti z dohod o provedení práce. Jsou-li podíly na zisku vyplaceny zahraničnímu subjektu, má s. r. o. ještě navíc povinnost informovat spolu s odvodem daně o této skutečnosti svůj finanční úřad na formuláři MFin Srážková daň se odvádí na účet místně příslušného finančního úřadu s předčíslím, a to pro právnické osoby 7712 (DZPPO) a pro fyzické osoby 7720 (DZPFO). Daň se podle 38d odst. 2 ZDP srazí i v případech, kdy jsou vypláceny zálohy na podíl na zisku podle 40 ZOK. 3. Zálohy na podíl na zisku Od existuje možnost vyplácet zálohy na podíl na zisku 40 ZOK. Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk ani podíly na zisk, pokud by tím přivodila společnosti úpadek. Stránka 4 z 5

5 Zálohy na podíl na zisku lze vyplácet jedině na základě mezitímní účetní závěrky. Mezitímní účetní závěrka je definována v 19 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. K výplatě zálohy nelze použít fondů účelově vázaných, které jsou vytvořeny k jiným účelům. V Plzni Daňová a účetní kancelář ARNET JB s.r.o. Mgr. Bc. Jiří Bystrický č. tel Stránka 5 z 5