KNIHOVNY A INFORMAČNÍ INSTITUCE V SOUČASNOSTI Vědecká knihovna v Olomouci Mgr. Anna Vitásková
Co je co? Informační instituce Archiv Muzeum Knihovna Digitální knihovna Informační středisko Dokumentační středisko Databázové centrum
Informační instituce Instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.
Archiv Instituce, která shromažďuje, zpracovává a zprostředkovává archivní dokumenty. Archivní dokument grafický, převážně písemný dokument, který je produktem určité instituce, nebo osobní veřejné činnosti jednotlivce. Musí mít dokumentární hodnotu.
Archiv Archiv (z řeckého výrazu αρχείο(ν), archeío(n) původně označující vládní, nebo úřední budovu). Další možné užití termínu archiv je pak přímo pro budovu (depozitář), kde se dané archiválie shromažďují, případně pro sbírku archiválii tj. archivní fond.
Archiv Archivy jsou dnes běžně regulovány státem, spadají obvykle pod min. vnitra nebo kultury.stát dále upravuje archivy archivním zákonem. Archivy se dělí na archivy veřejné a soukromé. Veřejné jsou zakládány státem a soukromé může založit jakákoliv právnická či fyzická osoba po splnění některých náležitostí. Věda a obor lidské činnosti zabývající se archivy se nazývá archivnictví, člověk, který pracuje, nebo spravuje archiv archivář.
Archiv Síť archivů v ČR podléhá metodickému vedení Archivní správy Ministerstva vnitra ČR. Nejdůležitějším archivem je Národní archiv, který uchovává fondy centrálních institucí České republiky, Československa a země České. Moravský zemský archiv v Brně uchovávající základní dokumenty moravské státnosti.
Archiv Nejvýše stojí státní oblastní archivy, ty jsou v Praze, Třeboni, Plzni, Litoměřicích a v Zámrsku, Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě, které uchovávají archiválie regionálních původců, poslední dva navíc i dokumenty z dob samostatné správy Moravy a Slezska. Státní okresní archivy jsou podřízenými složkami státních oblastních archivů pro obvody správních okresů. V Česku většina měst nemá vlastní archiv a archiválie odevzdává do příslušných státních oblastních archivů, výjimku tvoří jen největší města, z nichž nejdůležitější archiv má Praha (Archiv hlavního města Prahy). Jinak dle zákona mohou archivy volně zakládat všechny samosprávní celky.
Archiv Vedle státních hrají důležitou roli též specializované archivy archivy specializovaných institucí. Z nich vynikají archivy institucí, jako třeba Archiv Univerzity Karlovy a dalších univerzit, národních institucí, jako Archiv Národní knihovny, Archiv Národního muzea, Archiv Národní galerie, ale i Archiv České televize, Českého rozhlasu, dále to je Archiv Akademie věd ČR, nebo Archiv Poslanecké sněmovny, Senátu a Archiv Kanceláře prezidenta republiky. Patří sem i Národní filmový archiv. Specifickou roli v specializovaných archivech hrají bezpečnostní archivy, to je Archiv bezpečnostních složek (součást Ústav pro studium totalitních režimů).
Muzeum Muzeum (musaion = chrám můz, řecky mouseion) je podle definice Mezinárodní muzejní rady stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení.
Muzeum Dle svého zaměření, obsahu expozic a depozitářů se rozlišují na všeobecná (národní, vlastivědná) muzea a specializovaná muzea (v rámci jednoho oboru). Na rozdíl od muzejních depozitářů jsou muzejní expozice přístupné veřejnosti. Institucím shromažďujícím umělecké sbírky se naopak říká galerie.
Muzea Nejstarším muzeem v českých zemích bylo Šeršníkovo muzeum v Těšíně (zal. 1802, dnes v Polsku), po něm následovalo Gymnazijní muzeum v Opavě (zal. 1814). Muzea v ČR zřizovaná státem, kraji a obcemi jsou správci muzejních sbírek podle zákona 122/2000 Sb. Sbírky těchto muzeí jsou vedeny v Centrální evidenci sbírek.
Nejstarší muzea SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce 1814. Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty. MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM Počátky Knihovny Moravského zemského muzea sahají až do doby vzniku Františkova muzea založeného v roce 1817.
Nejstarší muzea NÁRODNÍ MUZEUM Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích prvních začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.
Regionální muzea Nejvíce regionálních muzeí vzniklo v letech 1860-1890 (téměř 50) Většina muzeí dostávala knižní dary a odkazy vzniklé osobní nebo spolkovou sběratelskou činností, dodnes jsou tyto různorodé a tematicky rozsáhlé akvizice specifikem právě muzejních knihoven
Muzea a jejich knihovny V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919 o povinnosti zřizovati veřejné knihovny nebyla zakotvena problematika muzejních knihoven Značná specifika muzejních knihoven 50. léta 20. století sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické radě Vyhlášena samostatná síť muzejních knihoven v rámci sítě jednotné soustavy knihoven (zákon č. 53/1959)
Specifika muzejních knihoven Dělení fondů muzejních knihoven na odbornou knihovnu a sbírkový fond (Směrnice pro správu sbírek v muzeích a galeriích) Knihovny muzeí jsou veřejné vědecké knihovny, které plní přednostně funkci základních knihoven
Knihovní zákon č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb umožnil muzejním knihovnám evidenci n MK ČR a zařadit se mezi základní knihovny se specializovanými fondy (nutnost zakotvit ve zřizovací listině muzeí knihovnické a informační služby a poskytovat tyto služby veřejnosti!)
Muzea a legislativa Zákon č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy Zákon č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
Zřizovatelé muzeí MINISTERSTVA Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství KRAJE MĚSTA A OBCE OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI, NADACE
Zřizovatel - Ministerstvo kultury ČR MUZEA Národní muzeum Národní technické muzeum Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Moravské zemské muzeum Technické muzeum v Brně Památník národního písemnictví Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Slezské zemské muzeum Muzeum umění Olomouc Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Husitské muzeum v Táboře Muzeum romské kultury v Brně Muzeum Jana Amose Komenske ho v Uherskeḿ Brodě Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi Památník Lidice Památník Terezín GALERIE Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně
Knihovna Národního muzea Oddělení základní knihovny - knižní celky (jedná se o soukromé knihovny význačných osobností české vědy a kultury, které jsou uchovávány v původní podobě a uspořádání - knihovna Františka Palackého a knihovna Pavla Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty, Emy Destinnové a d. Oddělení starých tisků a rukopisů Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní povahy(kramářské písně, exlibris, novoročenky, ilustrace, grafika, štočky, hmotné památky, plakáty, svaté obrázky, modlitby) Oddělení zámeckých knihoven Oddělení novin a časopisů
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Zřizovatel - kraj
Muzea archeologická astronomická dopravní železniční, letecká, automobilová fotografická hudební mauzolea muzejní lodě muzea plastik skanzeny technická - hornická vojenská židovská
Knihovna bibliotéka, z řec. = biblos=kniha + téké=police Kulturní, informační a vzdělávací instituce, která shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům.
Vývoj knihoven Velmi stručný přehled historie knihoven
Počátky knihovny jsou stejně staré jako civilizace sama první záznamy uchovávány na posvátných místech chrámy uchovávány důležité náboženské a politické události spíše archivy balady, zpěvy ústní podání
Starověké knihovny nejznámější knihovna krále Aššurbanipala (668-631 př.n.l.) v Ninive 5 000 hliněných tabulek, metodicky utříděna (historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy) 612 př.n.l. zničena
Starověké knihovny Alexandrijská knihovna vrchol řeckého knihovnictví na počátku 3. století př.n.l., zničena asi 273 Nová Alexandrijská knihovna(1989- vypsaná architektonická soutěž, 2002 - Bibliotheca Alexandrina otevřena http://www.bibalex.org/english/gallery/in dex.htm
Středověké knihovny Julius Caesar chtěl veřejnou knihovnu, otevřena byla 5 let po jeho smrti na Aventinském pahorku v Římě ve 4. století n.l. asi 28 veřejných knihoven nejznámější řím. Knihovna založena Traianem - Ulpia
Středověk s rozvojem křesťanství se množí i křesťanská literatura a zřizování knihoven se stalo částí církevní organizace- jádrem fondů je bible knihovny kostelů klášterní knihovny soukromé
Středověk nejvýznamnější církevní knihovna papežská knihovna v Římě Vatikánská knihovna knihovna císaře Karla Velikého (768-814) v Cáchách
Univerzitní knihovny Sorbona - jedna z největších její katalogy zachycují přesný obsah knih, icipit, explicit, jméno dárce a cenu Libri catenati
Situace v Čechách knihovny klášterů - Břevnov, Sázava, Rajhrad, Kladruby, Vyšší Brod, Zlatá koruna, Zbraslav v Olomouci biskup Jindřich Zdík scriptorium
Situace v Čechách soukromé knihovny Jan ze Středy, Arnošt z Pardubic, Jan z Jenštejna 1348 založení Karlovy univerzity 1366 zřízena kolej Karlova a Andělská, 1381 kolej krále Václava měly své knihovny nejstarší a nejvýznamnější knihovnou UK byla knihovna koleje Karlovy - 1366
Čechy a Morava 1383 koupil Václav IV. na Starém městě dům a zřídil v něm kolej i knihovnu do roku 1622 neměla UK společnou univerzitní knihovnu soukromé knihovny
Od vynálezu knihtisku knihovny si mohly pořídit bohaté vrstvy duchovenstvo šlechta měšťané knihtisk u nás asi 1468 po roce 1500 roste počet knihoven a svazků knih
Městské knihovny 1431 na Starém Městě pražském nejsou všeobecně přístupné, pouze pro členy městských magistrátů, učitele, lékaře a duchovní 1491 Louny 1556 Vodňany městu ji daroval Havel Gelasius Vodňanský jde o předchůdce veřejných městských knihoven
Šlechtické knihovny mnohé byly základem veřejných vědeckých či veřejných knihoven 14.-15. století menší sbírky v klenotnicích knihtisk, humanismus, světské tituly Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (NK) Jan Starší z Hodějova
Šlechtické knihovny Petr Vok z Rožmberka největší česká šlechtická knihovna katalog byl soupisem 11000 knih byl vzorem pro katalog královny Kristiny Karel Starší ze Žerotína knihovna rodu Vřesovců z Vřesovic zásluhou Karla R. Ungara se stala součástí NK
Měšťanské knihovny jejich rozvoj souvisí s rozvojem knihtisku nedosahovaly velikosti šlechtických knihoven, ale byly početnější bible, žaltáře, kancionály, beletrie, povídky, herbáře, kroniky
Školní knihovny knihovna latinské školy horního města Jáchymova vybudoval ji Jan Mathesius, dnes jsou uloženy v Muzeu knihy ve Žďáře nad Sázavou Jednota bratrská zakládání školy, vydávání knih v češtině
Příchod jezuitů 1556 příchod raději kolej bez vlastního chrámu, nežli kolej bez vlastní knihovny Canis 1556-1622 klementinská kniho Jezuitské kolejní knihovny Olomouc 1566 Vilém Prusinovský Brno, Trnava 1653 dostavěno Klementinum (jez. Kolej) 1. seznam knihovny 1747 Kryštof Miklis
Baroko honosné knihovní sály x úpadek městských knihoven Břevnov, Broumov, Strahov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod, Nová Říše, Teplá, Plasy,.
Zrušení jezuitského řádu 1773, velké množství knih přešlo z rukou církve do rukou státu- veřejné knihovny získaly velké množství knih veřejné vědecké knihovny Gabriel Naudé, Gottfried Wilhelm Leibniz
Národní knihovna Karel Rafael Ungar (1743-1809) 1782 vymohl právo povinného výtisku od čes. Knihtiskařů 1807 rozšířeno na vydavatele z celých Čech
Národní obrození obnova českého jazyka důležitá role knihoven soukromé šlechtické a měšťanské knihovny již nestačí zárodky lidového knihovnictví malé knihovny českého rázu velké vědecké knihovny pod něm. Vlivem obrozenecká nakl. Česká expedice V.M. Kramerius
Univerzitní knihovny velký rozvoj, encyklopedický ráz 1777 zveřejněna Univerzitní knihovna v Praze 1774 zveřejněna Univerzitní knihovna v Olomouci (VKOL), 1807-1835 povinný výtisk
České lidové knihovny školní, soukromé čes. vlastenců a buditelů, čtenářských spolků, městské, vesnické a obecní knihovny první čtenářský spolek 1818 v Radnicích na Plzeňsku, A. Puchmajer
Veřejné obecní knihovny první veřejná knihovna v Žebráku 1834 1891 Praha české knihovnictví se vyvíjí r. 1870-445 knihoven z 310 míst (ne všechny)
První knihovní zákon 1919 týkal se veřejných knihoven obecních velmi pokrokový, vzor pro ostatní
Další vývoj 1959 druhý knihovní zákon 2001 třetí...
Typologie knihoven Podle dostupnosti služeb Veřejné - obecní, městské, krajské - specializované (technické, lékařské, ) Vysokoškolské Specializované v neveřejných prostorech (nemocnice, výrobní podniky, Centrum Aletti Velehrad Roma, ) Zámecké - zk Školní článek, např., seznam
Typologie knihoven Podle složení fondu obsahové hledisko Univerzální (Knihovna města Olomouce) Odborné Politematické NTK Specializované oborově (VŠ) druhově (kn. Úřadu pro průmyslové vlastnictví)
Typologie knihoven Podle formálního hlediska Klasické Digitální Virtuální Podle cílové skupiny Handicapovaní Dětské, hudební, Podle působnosti Národní Krajské Místní,.
Knihovny Podle zpřístupnění fondů: Veřejné knihovny místní, městské, okresní, státní, vědecké Národní knihovna v Praze Veřejně přístupné knihovny univerzální a specializované knihovny působící v rámci resortu a poskytují služby veřejnosti vysokoškolské, lékařské, zemědělské, Parlamentní knihovna
Knihovny Podle obsahového zaměření fondů a typu dokumentů Knihovny osvětového charakteru - základ fondu tvoří beletrie, populárně naučná lit. okresní, městské, místní Knihovny odborné vědecká a odborná literatura vědecké kn., ústřední odborné, specializované, vysokoškolské
Ústřední odborné knihovny velké specializované knihovny, jejich fond tvoří vědecká a odborná literatura jednoho či více oborů
Ústřední odborné knihovny Národní knihovna
Ústřední odborné knihovny Národní technická knihovna
Specializované knihovny Parlamentní knihovna
Vědecké knihovny knihovní fond tvoří domácí i zahraniční odborná literatura poskytované služby souvisí s odbornou činností čtenářů, studiem na vysokých školách
Vědecké knihovny Vědecká knihovna v Olomouci
Knihovny vysokých škol shromažďují, zpracovávají a zpřístupňují odbornou vědeckou literaturu pro studijní a vědeckou práci pedagogů a studentů fondy svým zaměřením odpovídají studijnímu zaměření školy
Vysokoškolské knihovny Knihovna UP
Krajské knihovny Krajská knihovna Karlovy Vary KKV
Městské knihovny Knihovna města Olomouce
Městské knihovny Městská knihovna Litovel
Obecní knihovna Knihovna Obce Majetín
Adresáře knihoven NKP adresář knihoven
Adresáře knihoven vysoké školy http://platan.vc.cvut.cz/advs/ další možnosti
Digitální knihovna Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.
Digitální knihovny článek Národní digitální knihovna ÚISK dk z oboru Informační věda DML - Czech Digital Mathematics Library DK Arna Nováka E-knihovna Měk Praha
Europeana Europeana je internetový projekt souboru evropských digitálních knihoven s naskenovanými obrazy, knihami, filmy a archivy. Projekt vznikl z iniciativy Evropské komise. Článek Video 1 Video 2 Video 3
Virtuální knihovna digitální knihovna, elektronická knihovna Federativní vyhledávání - Typ sjednoceného vyhledávání, v jehož průběhu vyhledávač převezme za uživatele úlohu postupného zadávání dotazu jednotlivým zdrojům a rozesílá jej souběžně na více míst. Technologické řešení představuje program, který je schopen komunikovat s danými zdroji, a soubor metadat o těchto zdrojích.
Virtuální knihovny Virtuální knihovny rozcestník VPK
Hybridní knihovna Knihovna integrující klasickou knihovnu představovanou především tištěnými dokumenty a digitální knihovnu, obvykle s cílem zkvalitnění služeb uživatelům.
Mediatéky Knihovna, popř. součást knihovny nebo jiné instituce, s uspořádaným souborem obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů, určeným k jejich uchovávání a zpřístupňování uživatelům, se zřetelně vymezeným studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním záměrem Sendai VŠE - Praha
Informační středisko Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací.
Dokumentační středisko Informační instituce, která vytváří dokumentografické fondy zaměřené na určitou oblast (obor) lidské činnosti a poskytuje dokumentografické a informační služby. Je zřizována buď jako samostatná instituce nebo jako součást jiných institucí, např. podniků, firem, ústavů apod. Československé dokumentační středisko
Databázové centrum Instituce umožňující obvykle na komerční bázi uživatelům online přístup k centralizovaným informačním zdrojům nakupovaným od různých producentů, nejčastěji ve formě databází. Typickými informačními procesy jsou agregace a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů. Přidaná hodnota spočívá v soustředění zdrojů do jednoho místa, v sjednocení uživatelského rozhraní včetně dotazovacího jazyka a v dalších poskytovaných službách (např. dodávání dokumentů).
Databázová centra DIALOG GENIOS EIZ- služby databázových center
Centrální portál knihoven
Centrální portál knihoven Sdílení identit - mojeid Koordinovaný přístup ke zdrojů (národní licence????) Online platby MVS a DDS x AZ
děkuji za pozornost CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví /... [et al.]. -- 2., dopl. vyd.. -- V Praze : Karolinum, 2002. -- 247 s., [8] s. obr. příl. : il. ; 21 cm ISBN: 80-246-0323-3. ISBN: 978-80-246-0323-0. Wikipedie Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy