ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy Ing. Hana Křížová V. ročník kombinované studium Obor: Učitelství pro 1. stupeň základních škol OTAKAR ŠIŠKA PEDAGOG, SBORMISTR, SKLADATEL Vedoucí práce: Doc. PaedDr. PAVEL REŽNÝ, Ph.D. Olomouc 2006

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Přerově, dne 28. března 2006.. vlastnoruční podpis 2

PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. PaedDr. Pavlu Režnému, Ph.D., za odborné vedení a poskytování cenných rad a připomínek při její realizaci. Pomohl mi orientovat se v množství získaných materiálových podkladů a informací a v jejich postupném zapracovávání do diplomové práce. Podat na omezeném počtu stránek ucelený obraz o člověku, jehož životní cesty jsou spletité, a v mnoha směrech zajímavé, až dojemné, je opravdu obtížné. Posuďte sami, zda má práce stojí za povšimnutí. Pokud ano, těším se zejména proto, že vzácný čas věnovaný mne Otakarem Šiškou nepřišel vniveč. Je na místě poděkovat zejména tomuto člověku. Poděkování Otakaru Šiškovi náleží zejména za to, že mi poskytl všechny důležité informace týkající se jeho života a dal mi svolení použít tyto informace pro účely diplomové práce. Měla jsem možnost vypůjčit si jeho osobní materiály, zejména materiály notové a fotografické, originály významných ocenění a další dokumenty, jejichž shrnutím a zveřejněním se pokouším přiblížit Vám, čtenářům, obraz osobnosti Otakara Šišky., který strávil mnoho času vzpomínkami na svůj život, mne mnohému naučil, v mnoha směrech mne ovlivnil. Dovolte mi poděkovat mu za klavírní úpravy skladeb, které věnoval pěveckému kroužku při ZŠ Soběchleby, kde nyní působím jako učitelka na 1. stupni. V neposlední řadě děkuji všem přátelům Otakara Šišky, učitelům Základní umělecké školy (ZUŠ) Přerov, členům smíšeného pěveckého sboru Vokál Přerov, členům dětského pěveckého sboru Přerováček Přerov a dalším lidem dříve či nyní spolupracujícím s Otakarem Šiškou. Neboť k nim směřovaly mé dotazy týkající se jeho života a díla. Při mém děkování nemohu nevzpomenout nynější dirigentku dětského sboru Přerováček, Ingrid Sekerovou, která v současné době úzce spolupracuje s Otakarem Šiškou a zná jej od svého dětství. Poskytla mi všechny archívní materiály týkající se skladatelské a aranžérské činnosti Otakara Šišky, které jsou směrované k pěveckému sboru Přerováček. Ingrid Sekerová mi byla velkou oporou. Umožnila mi účastnit se pěveckých zkoušek sboru a poskytla mi rozhovory týkající se jejího profesního i osobního života. Zejména mi podala pomocnou ruku v orientaci množství skladeb aranžovaných Otakarem Šiškou pro Přerováček, jimiž se ve své diplomové práci zabývám velkou většinou. Právem také jí náleží mé poděkování. Bez zajímavých postřehů a vzpomínek všech výše zmíněných osob či těles by má diplomová práce vůbec nevznikla. 3

OBSAH I. ÚVOD...5 II. III. IV. ŽIVOTOPIS OTAKARA ŠIŠKY...7 PEDAGOGICKÁ ČINNOST OTAKARA ŠIŠKY...19 OTAKAR ŠIŠKA - SBORMISTR...26 1. OTAKAR ŠIŠKA A ŽÁKOVSKÝ PĚVECKÝ SBOR ZŠ SVISLE PŘEROV...26 2. OTAKAR ŠIŠKA A SMÍŠENÝ PĚVECKÝ SBOR VOKÁL PŘEROV...30 3. OTAKAR ŠIŠKA A DĚTSKÝ PĚVECKÝ SBOR PŘEROVÁČEK...33 V. VOKÁLNÍ TVORBA OTAKARA ŠIŠKY...54 VI. VII. VIII. INSTRUMENTÁLNÍ TVORBA OTAKARA ŠIŠKY...56 ZÁVĚR...58 PŘÍLOHY...62 1. SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ...62 2. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...63 3. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...64 4. SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH, PŘÍLOHY...65 4

I. ÚVOD Cílem této diplomové práce je snaha shrnout dosavadní činnost Přerovana, Otakara Šišky, pedagoga, hudebního skladatele, sbormistra, a podat obraz o jeho životě a díle. Nahlédněte se mnou na nejvýznamnější události, které prožil a jež formovaly jeho osobnost. Četná setkání s tímto člověkem a rozhovory s mnoha lidmi mne ujistili, že je velmi pracovitý, skromný, ochotný, příjemný, vždy milý a usměvavý. V první kapitole se zabývám vlastním životem skladatele. Snažím se nahlédnout do jeho dětství, do nelehkého období studií, do doby, ve které vyrůstal a která jistě nejvíce ovlivnila jeho životní postoje a názory. Další části práce obrátí vaši pozornost směrem k jeho dlouholeté pedagogické činnosti a k působení Otakara Šišky na různých místech Moravy. a jeho sbormistrovské aktivity je neméně důležitá etapa života skladatele a naplňuje 3. kapitolu této práce. Samostatnou kapitolou bude přínos Otakara Šišky pro dětskou sborovou tvorbu. Skrze vzpomínky Otakara Šišky můžete získat obraz o prvopočátcích jeho skladatelské tvorby a podívat se na jeho tvorbu dnešní, která je velmi rozsáhlá. Mou snahou je umožnit vám také pohled do současného, opravdu pestrého života Otakara Šišky, do poslední kapky naplněného aktivitou. Jak krásně vyjádřil mistr sám: Musíš být neustále v pohybu!!! Diplomová práce je doplněna vybraným notovým materiálem skladeb aranžovaných Otakarem Šiškou a jeho skladeb vlastních. Dále čítá dva nosiče CD. Jde o fotografické záznamy notových partitur dětského pěveckého sboru Přerováček Přerov, jimiž se v diplomové práci podrobněji zabývám, a zvukové nahrávky koncertů, na kterých byly interpretovány skladby Otakara Šišky, a při jejichž poslechu vám přeji příjemné zážitky. Proč jsem ke zpracování zvolila téma pedagog, sbormistr, skladatel? V roce 1995 jsem se přistěhovala do Přerova a snažila jsem se naplnit svůj život hudbou. Do smíšeného pěveckého sboru Vokál, ve kterém tehdy působil jako dirigent, mě přivedla kolegyně. mne přezkoušel a řekl: Přijď v září do sopránu, teď nacvičujeme program do Anglie. Nemohla jsem uvěřit. V tak velkém pěveckém tělese jsem dosud nezpívala. Dovolím si ještě vzpomenout můj zážitek z přijímacího řízení Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PdF UP v Olomouci) v roce 2001. Zvolila jsem píseň Otakara 5

Šišky Aj, Olomóc je pěkné městečko a přednesla ji přijímací komisi. Byla jsem příliš nervózní. Přestože jsem skladbu dobře znala a mnohokrát ji zpívala ve sboru Vokál, propadla jsem panice a zpívala v jiných tóninách, než jsem zpívat měla. Hrozně jsem se styděla a říkala si: Mistr by se na mě mračil.. Vše dobře dopadlo a nakonec jsem byla přijata. S Otakarem Šiškou je spojeno příliš mnoho v mém životě. Nemohu než žasnout, věřit v osud a doufat, že právě jemu se právem zavděčím zpracováním tohoto tématu, a že nejen jemu má práce přinese vzpomínky na chvíle, které člověk nosí celý život ve své paměti. Děkuji Vám, mistře! Za všechno Vám děkuji! 6

II. Životopis Otakara Šišky se narodil 4. května 1927 v Kroměříži. Rodiče žili od roku 1926 v Olomouci - Holici, v místě Hanáckého pivovaru, kde byl jeho otec, Josef Šiška, zaměstnán jako expeditér piva. Matka, Anežka Šišková, se celý svůj život věnovala rodině, byla ženou v domácnosti. Bratr Jaroslav zemřel v roce 2004. Pracoval jako odborný mistr. Sestra Marie Šišková, nyní Hradecká, pracovala jako hlavní ekonomka bývalého podniku Restaurace a jídelny Olomouc. Její dcera Eva Souralová působí nyní jako odborná pracovnice UP Olomouc, PdF, katedra speciální pedagogiky. Hudební nadání zdědil po rodičích. Otec hrál coby amatér na housle, matka ráda zpívala. Od roku 1933 do roku 1938 navštěvoval pětitřídní obecnou školu v Olomouci Holici. 1 Zde nalézáme počátky jeho vztahu ke sborové hudbě. 1 Dějiny holické školy jsou bohaté. První škola v obci byla zřízena za vlády Marie Terezie roku 1748. Dohled nad školou tehdy vykonával farář od svatého Mořice (od r. 1785 bystřický děkan, od r. 1869 stát). Holice měla od počátku vlastní budovu školy. V době národního obrození bylo zvykem, že se na vesnici vyučovalo ve světnici nějaké chalupy, a když měla škola vlastní budovu, byla učírna současně i bytem učitele rektora. Rozmach holické školy dokládají také počty tříd: v roce 1890 byla škola trojtřídní, v roce 1904 byla škola čtyřtřídní, v roce 1911 zde bylo 5 tříd, v roce 1921 má škola 6 tříd. Protože žáků a tříd přibývalo, bylo rozhodnuto vystavět novou školní budovu a zřídit v Holici vedle obecné školy i školu měšťanskou. Holické děti musely dojíždět na měšťanku buď do Velkého Týnce nebo do Olomouce. Návrh vybudovat měšťanskou školu podporoval i tehdejší starosta obce Alois Kožušníček a řídící učitel Jan Horský. Obec proto již v roce 1931 zakoupila dvě selské usedlosti, aby měla parcelu na budování školy. Se stavbou se však začalo až v roce 1935. Náklady představovaly 1 milion korun. Slavnostní otevření školy a zahájení provozu měšťanské školy se uskutečnilo 13. září 1936 a stalo se událostí, kterou prožívala celá obec. Obcí prošel slavnostní průvod, který byl zakončen před novostavbou školy. Zazněly fanfáry ze Smetanovy Libuše a byla vztyčena státní vlajka. Následovaly projevy starosty obce Aloise Kožušníčka, okresního školního inspektora Rudolfa Pelíška a hostů. Po poděkování školní mládeže a odevzdání klíčů přišel na řadu promenádní koncert a prohlídka školy. Odpoledne se pak konala na počest nové školy lidová veselice v zahradě Hanáckého pivovaru. Ředitelem školy se stal vynikající pedagog Štěpán Vychodil, jako odborní učitelé byli ustanoveni Jaroslav Duda a Ludmila Králová. Olomoucký kronikář hodnotí novou školu jako velmi prostornou, jest účelně i krásně zařízená a obklopená pěknou zahradou. V roce 1992 byla pro školu uvolněna i bývalá budova mateřské školy vedle pošty. Po rekonstrukci je zde umístěna školní družina a první třídy. 13. srpna 1938 byl v parku měšťanské školy odhalen pomník T. G. Masaryka. Jeho autorem byl olomoucký sochař Julius Pelikán. Jménem svým a jménem celého učitelského sboru přijal ředitel školy pomník pod svou ochranu. Dobu německé okupace přečkal pomník zakopán v zemi, byl dokonce i zazděn pod schody na měšťanské škole. 22. června 1945 byl ve školním parčíku opět postaven. Bez úhony zde přečkal i období komunismu a zůstal zde až do dnešních dnů. 7

Vzpomínky Otakara Šišky na holickou školu jsou stále živé: Tenkrát byly ve třídách holické školy odděleni chlapci od děvčat. Chlapecká 4. třída čítala asi 30 žáků. Dobře si pamatuji na našeho pana učitele. Vytvořil již ve čtvrté třídě trojhlasý sbor, v němž jsem byl takzvaným tahounem druhého hlasu. Celá naše třída zpívala překrásný trojhlas. Náš chlapecký sbor se zúčastnil různých vystoupení. Zpěv ve škole byl častý, běžný jev. Zpívali jsme v češtině, mimo jiné i píseň Má hvězda od Bedřicha Smetany. Po ukončení obecné školy v Olomouci - Holici doporučil řídící učitel Otakarovu otci, že by bylo vhodné, aby chlapec své nadání dále rozvíjel na vyšším typu školy, nejlépe na gymnáziu. Jelikož se Šiškovu otci zamlouvala vzdělávací a výchovná nabídka Reálného gymnázia v Olomouci, 2 rozhodl se pro další synovo osmileté studium na tomto ústavu. Na osmiletém gymnáziu, které bylo zaměřeno pouze na výuku naukových předmětů jako je český jazyk, německý jazyk, jazyk latinský, matematika, dějepis, zeměpis, přírodopis, dokonce i na výuku náboženství, strávil ve skutečnosti pouze čtyři roky. Toto období sám nazývá obdobím hudebního vakua. Otec mu po čtyři roky platil hodiny hry na housle u soukromého učitele, mistra Jana Zatloukala. 3 Hru na housle si rychle oblíbil, necítil tlak drilu v podobě opakujícího se hraní stupnic a etud. Mistra Jana Zatloukala navštěvoval společně s několika kamarády přímo v jeho bytě. Jeden druhého vzájemně poslouchali, aby věděli, jak se komu daří.. Měl knírek pod nosem, na něž si dával jakési tužidlo - pro formu V souvislosti s nacistickou okupací Československé republiky (ČSR) v roce 1938 byl Otakar Šiška jakožto nežádoucí student v roce 1942 nucen opustit Reálné gymnázium v Olomouci 2 Dnes Moravské reálné gymnázium, s. r.o. Olomouc, Nešverova 693/1, 772 00 Olomouc, telefon: 585 225 201, www.mrg.cz Moravské reálné gymnázium nabízí uchazečům o studium každoročně 4-leté studijní obory se zaměřením: Gymnázium - všeobecné Gymnázium - humanitní předměty Gymnázium - matematika Gymnázium - tělesná výchova 3 Jan Zatloukal - kapelník v Olomouci Hodolanech, 1902 1968 8

v ukončené kvartě. Vzpomíná zejména na postoj tehdejších kantorů. Nejenže jej z ústavu nevyloučili, dokonce dostal doporučení studovat na jiné střední škole mimo Olomouce. Na základě řádného přijímacího řízení byl v roce 1942 přijat ke čtyřletému studiu na Státním koedukačním učitelském ústavu Kroměříži (SKUÚ), 4 aby dokončil svá olomoucká studia. Střední školy podobného typu byly v době okupace v Olomouci uzavřeny. V době příchodu Otakara Šišky do Kroměříže byla činnost ústavu v prvopočátcích svého vzniku. Ústav byl naplněn studenty pouze zčásti, a to studenty dvou ročníků. První ročník vznikl přesunem studentů z Učitelského ústavu v Olomouci. 5 Jednalo se o studenty o rok starší, než byl. Ti postoupili do vyššího ročníku a ústav se dále naplňoval prostřednictvím řádných přijímacích pohovorů až do dosažení plné kapacity. 4 SKUÚ Státní koedukační učitelský ústav v Kroměříži v letech 1891-1948 sídlil v objektu A dnešní Justiční školy, která je dnes kulturní památkou evidovanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky pod registračním číslem 6009/A32. V tomto školním roce se koná setkání bývalých absolventů SKUÚ v Kroměříži po 50 letech, na něž chystá pro své kolegy studenty zvukové nahrávky koncertů se skladbami v jeho aranžmá. Využívání Justiční budovy v Kroměříži od roku 1877 do dnešních dnů: 1877-1891 Německé reálné gymnázium 1891-1948 Učitelský ústav 1948-1960 Střední dívčí škola (ředitelství společné s tehdejším Gymnáziem, později Jedenáctiletou střední školou) 1960-1994 IV. základní devítiletá škola 1994 Budovu kupuje Ministerstvo spravedlnosti ČR pro Justiční školu 1995 Zřízení Justiční školy (výuka 1. ročníku probíhá v provizorních prostorách) 1996 Zahájení výuky v renovované budově Justiční školy. Na SKUÚ získali své vzdělání například: NOP František - pedagog * 31. 12. 1890 Morkovice + 11. 3. 1942 Osvětim (Polsko) Knihovník, kronikář, sokolský a osvětový pracovník a sbormistr, který absolvoval učitelský ústav v Kroměříži, učil ve Chvalčově a od roku 1928 byl správcem školy ve Všetulích. Zahynul v koncentračním táboře. NAVRÁTIL Vladimír - pedagog * 13. 4. 1877 Krčmaň + 19. 12. 1936 Ostrava Vystudoval učitelský ústav v Kroměříži a učil na Kroměřížsku, v letech 1917-25 byl profesorem na učitelském ústavu a v letech 1925-36 ředitelem odborné školy pro ženská povolání v Ostravě do r. 1936. Sbíral lidové texty a povídačky z Hané a napsal Vánoční mši pro smíšený sbor, varhany a orchestr. 5 Učitelský ústav v Olomouci: Radniční listy 2000/05 z 23. 5. 2000: V Olomouci v době tereziánských a josefínských reforem byla zřízena hlavní škola, ze které později vznikl učitelský ústav. Přesně 14. září 1919 se poprvé otevřely dveře Učitelského ústavu v Olomouci. V budově městského německého ústavu, která je známá pod názvem Komenium, se během prvních deseti let vzdělalo 543 učitelů. Učitelský ústav se hned během prvních let svého působení stal významným ohniskem české kultury na střední a severní Moravě. Historie ústavu zaznamenává desítky pedagogů, kteří se nesmazatelně zapsali do dějin obcí a měst, v nichž působili. Učitelský ústav v Olomouci prožil nejen dobu rozkvětu, ale i pádů a zániku. Ke zrušení ústavu došlo poprvé v roce 1942. Budova byla obsazena německým vojskem a tehdejší studenti doklopýtali k maturitám v nedaleké Kroměříži. Mnozí z absolventů se po válce stali profesory na obnovené Univerzitě Palackého. Po roce 1945 ústav opět zahájil svou činnost, ale jeho další existence nebyla dlouhá. Definitivně zanikl jako všechny ústavy v republice po reformách, k nimž došlo v roce 1948. Absolventi a pamětníci olomouckého Učitelského ústavu si dodnes připomínají jeho existenci a vzpomínají na studentská léta. Nejstarším absolventem ústavu je Antonín Vychodil, narozený v roce 1903. V roce 1999 v souvislosti s 80. výročím založení ústavu byl vydán almanach s podrobně zpracovanou historií ústavu. 9

Na SKUÚ v Kroměříži se plně věnoval studiu hudební nauky pod vedením profesora Antonína Kříže, varhaníka a sbormistra z Chropyně. Dále se zabýval studiem hry na housle, studiem sborového zpěvu, studiem základů instrumentace a skladby, studiem hlasové výchovy a pěvecké techniky a studiem nauky o harmonii. Zvláštní důraz byl kladen na zvládnutí studia teorie skladby. Vzpomínky Otakara Šišky na profesora Kříže jsou úsměvné: V učebnách vrzala podlaha, což mělo za následek, že profesor Kříž nás, žáky, trestal četnými slovními poznámkami, jen co jsme v lavici vykonali sebemenší pohyb. Domácí úkoly z odborných předmětů byly na denním pořádku. V hodinách teorie skladby kupříkladu všichni studenti museli umět vytvořit vlastní osmitaktovou periodu. 6 Po získání teoretických znalostí i praktických dovedností uměl upravovat skladby určené pro téměř všechny hudební nástroje. Znal totiž jejich rozsahy a možnosti, což bylo pro komponování a úpravy skladeb podstatné. hrál v průběhu svých studií na SKKÚ v Kroměříži pouze na housle. Rozsah výuky na tomto ústavu čítal mimo jiné pět hodin hudební výchovy týdně a rovněž dvě hodiny hry na vybraný hudební nástroj týdně. Profesor Antonín Kříž vyučoval kromě předmětu teorie skladby rovněž předmět hra na housle. Byl pověstný svým absolutním sluchem. Součástí každé jeho vyučovací hodiny byl proces ladění houslí, který byl hodnocen známkou. Každý student hrající na housle si musel opatřit foukací ladičku. Profesor Antonín Kříž zastával názor, že ladit nástroje podle klavíru je nevhodné, neboť klavír není přesný. Pouze vyjímeční studenti získali od profesora Kříže z ladění houslí jedničku. Běžnou známkou z ladění houslí byla trojka či čtverka. Na své známky už se nepamatuji. Každou hodinu jsem dostal jinou známku. Jednou jedničku, potom dvojku, trojku, čtyřku, usmívá se při těchto slovech. Studenti vyšších ročníků před hodinami hry na housle pravidelně zabrousili mezi studenty nižších ročníků. Běžnou praxí byla krátká výpůjčka nástrojů. To aby je nemuseli pořád s sebou nosit. Celé tajemství různých známek z ladění spočívalo v tom, že každý starší student hrál každou vyučovací hodinu na jiné housle. Po skončení hodiny studenti housle opětovně vrátili. Ovšem mnohdy se úspěchy v hodinách nedostavily. Důvodem byla tato krátká výpůjčka nástrojů. Každé housle totiž znamenají odlišnosti v ladění. S cizím, vypůjčeným nástrojem jen těžko můžete být napoprvé úspěšní. Proto dostávali studenti každou hodinu jinou známku, většinou tu špatnou. 6 Osmitaktová perioda základní melodie je perioda, opatřená 2. hlasem, 3. hlasem a 4. hlasem v úzké (pro ženské hlasy) a široké harmonii (pro mužské hlasy). Přidává se dále generálbas (pojem barokní 17.století ). Zjevná kvinta harmonická chyba ve skladbě, neboť vedení hlasů v sopránu a basu nesmí kráčet zároveň stejnou melodií. Když jsme uvedli v notách zjevnou kvintu, byl profesor vzteklý.velmi vzteklý. Ale to už dnes neplatí, to je hudba minulosti. Teď už je všechno jinak. Všechno je volné, žádná striktní pravidla komponování nejsou..., vzpomíná. 10

Dominantní činností Otakara Šišky v průběhu studií na SKUÚ v Kroměříži bylo studium základů hudební vědy. Bohužel koncem války, v dubnu roku 1944, po třech letech Šiškových studií, budovu SKKÚ v Kroměříži zabrala německá organizace Blitzemettchann 7 a chlapecké třídy SKKÚ byly přestěhovány do budovy Reálného gymnázia v Kroměříži. 8 Mužská část ústavu byla zcela zrušena. Tehdejší nucený správce SKUÚ v Kroměříži přišel do třídy s písemným nařízením. Z tohoto nařízení vyplývalo pro všechny chlapce třetího a čtvrtého ročníku SKKÚ okamžité opuštění ústavu. Po povinné lékařské prohlídce byli studenti povinně nahlášeni u organizace Technische Nothilfe, 9 která působila na letišti v Brně Cejlu. Matka i otec Otakara Šišky, jakož i celá jeho rodina prožívala toto období velmi těžce. Pod tlakem neuvěřitelného strachu byli nuceni tuto skutečnost přijmout. Na letišti v Brně Cejlu musel s ostatními spolužáky vykonávat nucené práce. Úkolem nasazených studentů bylo zahazovat jámy, které vznikly po náletech a dopadu bomb. Chlapci uklízeli terén letiště lopatami. Srovnávali povrch letištní plochy. Tehdy mi při jednom z náletů ustřelili kousek ucha., vzpomíná. Z nucených prací dvakrát zběhl. Poprvé byl na útěku chycen a umístěn do vězení pro mladistvé v Brně Cejlu. Úspěšný útěk se Otakaru Šiškovi podařilo provést při pracích koncem dubna roku 1945. Přes hrozbu trestem smrti z letiště znovu zběhl. Se spolužákem Ladislavem Kučerou celou noc utíkali a během velkého náletu na Brno se ukryli na zastávce Chrlice u Brna. V Chrlicích nastoupili do nákladního vlaku, kterým odjeli Olomouce. Na okamžiky strávené při útěku má mnoho živých vzpomínek. 10 7 Blitzemettchann jedna z organizací fašistického Německa, založená v září 1919. Původně zajišťovala vypracování a expertní posuzování průmyslových a stavebních projektů. Za války tvořilo hlavní předmět její činnosti odstraňování následků bombardování. 8 Historie reálného gymnázia v Kroměříži Boj o první českou střední školu skončil v Kroměříži vítězně v roce 1882. Dne 30. května 1882 byla kladně vyřízena žádost skupiny kroměřížských vlastenců v čele s advokátem a notářem doktorem Janem Kozánkem a 16. září téhož roku byl zahájen první školní rok. V r. 1889 byl položen základní kámen budovy školy. Již za rok, 21. září 1890, byla budova slavnostně otevřena a předána do užívání prvnímu řediteli Františku Višňákovi. V roce 1918 (6. listopadu) byl zahájen první poválečný školní rok v samostatné republice, od školního roku 1923/24 pak začal postupný přechod školy na reálné gymnázium, který byl ukončen v roce 1928/29. Za německé okupace byly v Kroměříži obsazeny budovy arcibiskupského gymnázia a reálky a všechny tři ústavy byly nuceny vyučovat v jediné budově, kde se vyučovalo na směny. V roce 1943 byly tyto školy organizačně sloučeny pod jedinou správu. Za činnost v odboji byli zatýkáni i popravováni studenti i učitelé. V roce 1942 zemřel v koncentračním táboře Osvětim profesor Václav Sedláček. 9 Technische Nothilfe (TeNo) jedna z organizací fašistického Německa, založena v září 1919. Původně zajišťovala vypracování a expertní posuzování průmyslových a stavebních projektů. Za války tvořilo hlavní předmět její činnosti odstraňování následků bombardování. Jednotky TeNo podléhaly Hlavnímu úřadu pořádkové policie (stejně jako třeba hasiči), který od roku 1942 řídil Kurt Daluege. 10 Pamatuji si, že během jedné dubnové noci roku 1945 při jednom z náletů nastalo velké zatmění. 11

Po útěku se až do konce války skrýval pod střechou svých rodičů v holickém pivovaru. Otec ho od dubna do května roku 1945 přechovával v pivovarských sklepích. Konec války znamenal pro Otakara Šišku i konec třetího ročníku studií, započatých na SKUÚ v Kroměříži. V poválečné Olomouci byla opětovně obnovena činnost tamějšího SKUÚ. 11 Po absolvování tří let studií na SKUÚ v Kroměříži, přerušených chodem válečných událostí, se vrátil na SKUÚ do Olomouce. Zde absolvoval kvartu a ukončil tak své kroměřížské studium. Jeho třídním učitelem na SKUÚ v Olomouci byl profesor Arnošt Kratochvíl. Závěrečnou zkoušku dospělosti vykonal dne 31. 5. 1946. 12 Maturoval společně s pěti spolužáky a se dvěma spolužačkami ze čtyř předmětů: z jazyka českého, z jazyka ruského, ze společenských nauk 13 a z přírodopisu. V tomto období se další prioritou Otakara Šišky ruku v ruce se studiem hudební nauky stalo studium přírodopisu. 14 Začátky vedení pěveckých sborů Otakarem Šiškou sahají právě do těchto míst. Se spolužáky z kvarty a pod vedením profesora Arnošta Kratochvíla 15 se podařilo vytvořit osmičlenný třídní pěvecký sbor. Dirigentskou taktovku použil poprvé právě pro vedení tohoto třídního pěveckého sboru. Těsně po válce působil v různých kapelách hrou na různé hudební nástroje. Pro mladé lidi byla tato forma zábavy zcela běžná. Neznali existenci pohostinských zařízení, televize, sportovních a jiných zábavních center. Coby čerstvý maturant hrál kupříkladu v Olomouci - Holici v malé kapele na pozoun, v Olomouci - Hodolanech na kytaru. Hrávalo se pouze k tanci na tanečních zábavách. Hledali jsme místo, kde bychom se s kamarádem Laďou před náletem ukryli. V Chrlicích byla celá zastávka dřevěná a my jsme hledali něco betonového, abychom byli mimo nebezpečí. Nakonec, při záblesku světla bomby, jsme zjistili, že ležíme v pisoáru na záchodě V té hrozné tmě a pod tíhou strachu jsme původní místo neviděli ani necítili.ráno v pět hodin jsme naskočili do nákladního vlaku, který vezl uhlí, a na tom uhlí jsme dojeli až do Olomouce. Byl v nás nesmírný strach, neboť jsme riskovali své životy, jediné co jsme měli.. Když jsem přišel domů, měl jsem strašné obavy. Vedoucí nucených prací Arnošt Glóm nám v případě útěku vyhrožoval smrtí. Doma, v tehdejší Olomouci Holici, se válka velmi neodehrávala. Proto moje rodina a blízké okolí nemohli pochopit, že když houkají sirény, okamžitě běžím do úkrytu. Trochu se mi posmívali, vzpomíná. 11 SKUÚ Olomouc - viz poznámku pod čarou č. 5. 12 Maturitní vysvědčení originál byl zničen v důsledku stoleté povodně, která zasáhla Přerov dne 7. 7. 1997. 13 společenské nauky dějepis a zeměpis 14 vzpomíná: Začal jsem se zajímat o přírodopis do takové hloubky, že jsem maturitní komisi mile překvapil. Věděl jsem již tenkrát, kdy o něm nebylo mnoho informací, co je heteroauxin beta. Jde o látku v živých organizmech, která způsobuje zajímavý jev u stromů. Jejich míza díky němu vystoupí výš než deset metrů. Putuje od kořenů stromů až do vrcholků vysokých i dvacet metrů. Podle fyzikálních zákonů voda ve studni nevystoupí výš než deset metrů Maturitní komise mi položila otázku: Co jsou biolity? Odpověděl jsem správně, vždyť to zná každé malé děcko, že biolity patří mezi minerály. Je to například černé uhlí, ropa, zemní vosk, ozokerit a další. Úplně jsem maturitní komisi ohromil. 15 Profesor Kratochvíl dostal od nás přezývku Mrkouš, neboť pořád mrkal, usmívá se. 12

Mikrofony a ozvučná technika byly v té době výsadou velkých nahrávacích studií. Obyčejný smrtelník nedisponoval při provozování hudební produkce žádnou technikou. Důsledkem byl fakt, že muzikanti pouze hráli na hudební nástroje a při hře nezpívali. Noty se nepsaly. Kupovaly se takzvané tiskáče 16, což byly tiskové noty, které si jednotlivé kapely mezi sebou předávaly. Oblíbenými skladbami hudebníků se stávaly většinou jednoduché polky a valčíky. S novým poválečným obdobím přišla i do naší země americká kultura, která přinesla do kin americké filmy. Mezi těmito dominoval film Zasněžená romance. 17 Hudbu k filmu zkomponoval Glenn Miller. Právě jeho filmová hudba ovlivnila mladého Otakara Šišku natolik, že toto filmové představení několikrát navštívil. Vzpomíná na zachytávání hudby do notové podoby. Pokaždé měl před sebou notový papír a podle sluchu pečlivě zapisoval s kamarády tóny linoucí se z reproduktorů. Každý z chlapců po tmě zapsal dva až čtyři takty a podíval se k sousedovi. Pokračovali až do úplného zapsání skladby. Takovýmto způsobem získávali chlapci pravděpodobný notopis všech skladeb filmu. Film Zasněžená romance byl na programu kina Centrál 18 v Olomouci asi tři měsíce. Každé představení bylo vyprodané. jediné nevynechal. Cena jednoho lístku se pohybovala v rozmezí jedné až dvou korun, podle obsazeného místa. 19 Poválečné období znamenalo pro Otakara Šišku počátek pedagogické praxe. Nejprve dostal umístěnku do měšťanské školy v Rýmařově, kde počínaje dnem 1. září 1946 začal učit coby učitelský čekatel. 20 V tehdejším okrese Rýmařov 21 vystřídal své působení na několika školách 16 Tiskáče - v době po druhé světové válce a po několik dalších let byla každá česká kapela odkázána repertoárem pouze na to, co vycházelo tiskem. Tyto tzv. tiskáče, se musely alespoň mírně upravovat, ale zároveň se na nich dalo jak z oblasti skladatelské tak z oblasti interpretační velmi mnoho naučit. 17 Zasněžená romance hudbu složil Glenn Miller: 1904 1944, USA. Jeho písně k nám přivezli američtí vojáci. Mnohé jsou v repertoáru country zpěváků a naopak on sám upravil pro orchestr řadu country melodií. Na podzim roku 1942 byl povolán do armády. Jeho popularita vydržela několik desítek let po válce a in memoriam sbíral jednu zlatou desku za druhou. Z hlediska hudebně odborného definoval swingový styl postavený na klarinetech a saxofonové sekci hrající o oktávu níže a vytvořil tak referenční vzorek pro dlouhé řady let i kapel. Získal si i srdce jazzmanů, kteří jinak dávají přednost spíše improvizačním výkonům. Orchestr Glenna Millera byl naproti tomu hudebně přísně organizován a aranžován. Z hlediska posluchačů a gramofonových firem se postaral o akceptaci této odnože jazzu mezi širokým obecenstvem. Brzy po válce se zformoval swingový orchestr nesoucí jeho jméno, nesl slávu jeho písní úspěšně dál a byl inspirativní nejen pro své současníky po celém světě, včetně tehdejších našich muzikantů a zpěváků. Jeho písně bývají citovány i umělci ze zcela odlišných hudebních žánrů současnosti dodnes - jde třeba i o disco nebo techno mixy. 18 Kino Centrál Olomouc Městské kino, dnes stereofonní projekce Dolby Surround Pro Logic. 19 Ze vzpomínek Otakara Šišky: Kupovali jsme si pouze lístky za korunu, protože takové lístky byly určeny pro místa před oponou, kde bylo na psaní not nejvíce vidět. Takto jsme s Oldřichem Polcrem, o tři roky starším než jsem byl já, získali noty k písničkám, jež se nám nesmírně líbily. 20 Učitelský čekatel se připravoval podle 4 Učitelského zákona 47/8 na vykonání Státní zkoušky z hudební výchovy konané v Olomouci na Filosofické fakultě. Splněním atestace, čili způsobilosti učit hudební výchovu, dosáhl stupňů 1. a 2. adjuta, tedy způsobilosti učit. Dvanáct měsíců učil jako výpomocný učitel, bez již zmíněné atestace, deset měsíců ve funkci definitivního učitele. Později se stal ředitelem ve Žďárském potoku u Rýmařova. 13

a v několika funkcích. V roce 1949 se po úspěšném absolvování státní zkoušky 22 stal definitivním učitelem. 23 Plněním povinností základní vojenské služby, kterou nastoupil 1. října 1949 v Olomouci, bylo vykonávání pedagogická praxe přerušeno. Jako voják působil i v Josefově a v Hradci Králové. Josefov u Jaroměře znamenal pro Otakara Šišku nejenom účinkování, ale i vedení vojenského mužského sboru. Působil zde také jako hráč v orchestru a několika hudebních tělesech. Hrou na housle obohatil smyčcové kvarteto. Tamní taneční soubor doprovázel hrou na kytaru. Po skončení vojenské služby, tj. v roce 1951, začal učit na základních školách přerovského okresu. Působil zde nejprve jako učitel, později se stal zástupcem ředitele, ba dokonce byl jmenován ředitelem Základní školy, Palackého ulice č. 25 v Přerově. Pedagogická činnost Otakara Šišky je podrobněji zpracována v kapitole číslo 2. V roce 1952 dostal od vedení tehdejšího Okresního výboru Československého svazu mládeže (OV ČSM) nabídku na vedení Okresního pěveckého sboru Vpřed, který působil pod záštitou přerovského závodu Přerovské strojírny Přerov (PPS). Sbor čítal v nejlepších letech až na 90 členů ve vokálu a 15 muzikantů v orchestru. S tímto sborem se účastnil různých pěveckých přehlídek a třikrát postoupil do ústředního kola v Praze. Zúčastnil se dokonce nahrávání v Československém rozhlasu Olomouc a dvakrát postoupil do ústředního kola Lidové umělecké tvořivosti (LUT). Coby sbormistr se po dlouhá léta aktivně angažoval v místě bydliště a působiště - v Přerově. Vedl školní pěvecké sbory v Předmostí, s nimiž se pravidelně zúčastňoval finálních krajských kol LUT. Toto období je poznamenáno studiem sborové tvorby a sborového zpěvu. V roce 1953 Otakar Šiška absolvoval Ústřední školu vedoucích pěveckých sborů (ÚŠ VPS) v Hoříně u Mělníka, kde Služebními hodnosti dle učitelského zákona č. 104/26 Sb.: učitelský čekatel, zatímní učitel, definitivní učitel (dekret Ministerstva školství a národní osvěty), zatímní správce, zatímní řídící učitel za řídícího učitele, definitivní řídicí učitel (rozhodnutí Zemské školní rady). 21 Části obce Rýmařov : Edrovice, Harrachov, Jamartice, Janovice, Ondřejov, Rýmařov, Stránské. Správní obvod obce s rozšířenou působností Rýmařov: Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Velká Štáhle. Adresa základní školy v Rýmařově : Jelínkova 1, 795 01 Rýmařov 22 Státní zkouška vykonána v roce 1949 z předmětů: biologie geologie a mineralogie, z tělesné výchovy, z předmětu pěstitelské práce, z předmětu marxismus leninismus. 23 Podle 4 tehdejšího učitelského zákona č. 104 sb., novela č. 47/8 Zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol (učitelský zákon). Viz také poznámku pod čarou č. 20. 14

jako lektoři působili hudební skladatelé Václav Dobiáš, Karel Rainer, Lubor Bárta a Josef Stanislav, pozdější dramaturg hudebního vysílání Československého rozhlasu. Na základě ukončení tohoto studia se stal okresním, později krajským poradcem lidové umělecké tvořivosti pro region Olomouc v oboru pěveckých sborů. Z titulu krajského poradce LUT létal do Prahy na konzultace ohledně hodnocení souborů, působících na hudebním poli. Když ukázal, že své práci rozumí, ihned ho ustanovili do dalších funkcí. Stal se předsedou poradního sboru pro sborový zpěv. Jako místopředseda dalších dvou poradních sborů působil i na poli amatérského divadla a na poli dalších hudebních souborů. Dálkové studium Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se Otakaru Šiškovi podařilo ukončit v roce 1963, kdy obdržel červený diplom. Obor Učitelství pro 6. 9. ročník základní devítileté školy absolvoval s vyznamenáním a získal titul promovaný učitel. 24 pracoval poté několik volebních období v lidové správě jako poslanec národního výboru a jako předseda školské a kulturní komise Městského národního výboru (MěNV) v Přerově - Předmostí a MěNV Přerov. Ráda bych zmínila, že v letech 1967-1968 byl členem Rady města Přerova, 25 kde nyní působí jeho syn, mladší. Po politickém postihu v roce 1968 byl za své postoje z těchto funkcí odvolán. Zbaven rovněž funkce ředitele ZŠ Palackého č. 25 přijal nabídku učit na Základní škole Svisle Přerov, což byla nutnost. V případě odmítnutí nabídky by učit vůbec nesměl. Na ZŠ Svisle Přerov působil jako učitel na 2. stupni a to až do dovršení důchodového věku (rok 1989). Podrobněji viz kapitola číslo 2. 24 Promovaný učitel Opis diplomu: Diplom Československé socialistické republiky č. 13 537 udělený Otakaru Šiškovi, narozenému 4. května 1927 v Kroměříži, který studoval v letech 1960 1963 a zakončil státní závěrečnou zkouškou na fakultě vysoké školy: na Pedagogickém institutu v Olomouci, studium oboru Učitelství pro 6. 9. ročník základní devítileté školy, obor biologie tělesná výchova pěstitelské práce, s celkovým studijním prospěchem S VYZNAMENÁNÍM. Rozhodnutím komise ze dne 3. 5. 1963 nabývá vysokoškolskou kvalifikaci promovaný učitel Základních devítiletých škol pro předměty přírodopis, tělesná výchova, práce na školním pozemku. V Olomouci dne 3. května 1963, podepsal děkan, rektor a předseda státní zkušební komise pod číslem 70/63 DS. Dne 12. 11. 1991 bylo Otakaru Šiškovi Univerzitou Palackého v Olomouci uděleno Osvědčení, podle kterého byl oprávněn užívat dle zákona číslo 172/1990 sbírky o vysokých školách akademický titul MAGISTR (ve zkratce Mgr.). Zapsáno ve složce číslo 1862 - k diplomu číslo 13537, který vydal Pedagogický institut v Olomouci dne 3. 5. 1963. 25 Rada města Přerova Rada města je samosprávný orgán města, který má 11 členů, se všeobecnou výkonnou působností, tvořený starostou, místo starosty a ostatními členy rady. Seznam členů Rady města Přerova za volebního období 2002 2006: Mgr. Zdeněk Boháč, Mgr. Elena Grambličková, Čestmír Hlavinka, Monika Holečková, JUDr. Zdeněk Horák, Daniel Dostal, Radovan Rošťák, JUDr. ml., Jindřich Valouch, MUDr. Vladimír Osmanský, Ing. Jiří Lajtoch 15

Dne 29. ledna 1996 obdržel Cenu města Přerova s medailí Jana Amose Komenského za reprezentaci města Přerova ve funkci dirigenta pěveckých sborů konajících koncerty v České republice (ČR) i v zahraničí. Tuto v pořadí druhou medaili Otakaru Šiškovi předal starosta JUDr. Petr Dutko. Cena Města Přerova bývá udělována vždy jednou za rok těm kandidátům, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na rozvoji města. 26 První medaile mu byla udělena v roce 1968 za reprezentaci města Přerova ve funkci předsedy školské a kulturní komise. Medaile mu byla i přes jeho politické názory a postoje vyjádřené v letech 1968 1969 ponechána. je rovněž dvojnásobným nositelem vyznamenání Jana Amose Komenského. Je také držitelem čestných uznání, která mu za dlouholetou aktivní kulturní činnost byla udělena v roce 1985 a 1986 tehdejším Okresním národním výborem (ONV) Přerov a Krajským kulturním střediskem (KKS) v Ostravě. Udělením těchto významných ocenění byla dlouholetá činnost pedagoga a dirigenta Otakara Šišky plně rehabilitována. Kromě učitelské činnosti se věnoval také hudebně organizační činnosti. V šedesátých letech 19. století působil jako člen zkušební komise, která rozhodovala o zařazení hudebních těles do kvalifikačních tříd malých dechových souborů a komorních skupin. Tato funkce, kterou jej pověřil kulturní odbor Okresního národního výboru (ONV) v Přerově, vyžadovala od Otakara Šišky odborné znalosti k posouzení hudebního tělesa, které chtělo vystupovat na veřejnosti se svým programem. Každé takové hudební těleso musí splňovat určité kvalifikační předpoklady a podstoupit zkoušky odborné způsobilosti. vykonával zmíněnou funkci i po horkém roce 1968. 26 OZV o udělování ceny města - udělování pamětní medaile Vyhláška o udělování ceny města - pamětní medaile J.A.Komenského městem Přerovem Zasedání Městského zastupitelstva v Přerově se dne 12.4. 1995 usneslo ve smyslu 36 odst. 1, písm. m/zákona 367/90 ve znění pozdějších předpisů na následujícím: článek 1 Cena města Přerova - medaile J. A. Komenského se uděluje významným právnickým a fyzickým osobám, které přispěly mimořádnou mírou k rozvoji města Přerova, se zasloužily o rozvoj demokracie a lidských práv, dosáhly vynikajících výsledků v různých oblastech činnosti článek 2 Cenu města Přerova - medaili J.A. Komenského udílí starosta města Přerova po projednání v městské radě a předává ji spolu s dekretem při vhodných a slavnostních příležitostech. článek 3 Medaile J.A. Komenského je dílem přerovského rodáka akademického sochaře Josefa Bajáka. Medaile je oboustranná s portrétem J.A. Komenského na straně jedné a historickým pohledem na město na straně druhé. článek 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti od 1.5. 1995. Dnem 30.4. 1995 se ruší Zásady pro zřizování a udělování pamětní medaile města Přerova Jana Amose Komenského městem Přerovem ze dne 23.9. 1991. 16

K současným aktivitám Otakara Šišky patří interpretační činnost. Dodnes působí v některých významných přerovských hudebních tělesech jako hráč na různé nástroje. Ovládá hru na housle, violu, kontrabas, zobcovou flétnu, tenor eufonium, basovou trubku, tubu F, kytaru a klavír. Jako samouk zvládl hru na varhany. Jelikož má k tomuto nástroji vřelý vztah, doprovází hrou na varhany komorní soubor v Obřadní síni přerovského hřbitova. Hudebníci komorního souboru tvoří trio, kvarteto až sexteto, podle potřeby se upravuje účast hráčů. Hrají skladby původních autorů upravené (aranžované) Otakarem Šiškou dle přání pozůstalých, rovněž skladby zcela nové. Obvykle jsou napsány pro šest nástrojů: 1. a 2. housle, 1. a 2. klarinet, varhany a harmonium. Aranžérská činnost Otakara Šišky obnáší dovednost úpravy skladeb různých hudebních žánrů do podoby vhodné pro hru na různé nástroje. upravuje skladby také pro taneční soubory, malé i velké dechové soubory jako jsou žesťová kvinteta, flétnová kvarteta a kvinteta či klarinetová kvarteta. Toto téma je zpracováno v 5. kapitole této diplomové práce. Originály skladeb upravených v letech 1946 1997 Otakarem Šiškou se bohužel nedochovaly díky stoleté povodni, která v roce 1997 zasáhla město Přerov. Povodeň zasáhla také část soukromého archívu Otakara Šišky. Mimo všech výše zmíněných aktivit dlouhá léta působil jako umělecký vedoucí a dirigent okresního dětského pěveckého sboru Přerováček a sbormistr smíšeného pěveckého sboru Vokál. Uměleckým vedoucím a dirigentem okresního dětského pěveckého sboru Přerováček se stal v roce 1981. V témže roce se rovněž stal dirigentem smíšeného pěveckého sboru Vokál Přerov. Pro tato vokální pěvecká tělesa upravil desítky skladeb, což je obsahem příloh číslo 17, 18 této diplomové práce. Působení Otakara Šišky v obou uvedených pěveckých tělesech je stěžejním námětem 3. kapitoly této diplomové práce. Všechna zmíněná hudební tělesa svou činností ovlivnil, neboť se prostřednictvím úprav skladeb vždy snažil proniknout do duše jejich interpretů. Umožnil interpretům nahlédnout jak do krás dějin hudby, tak do oblasti hudebních forem a harmonie. Skrze tyto interprety pak koneckonců působil na hudební cítění široké masy posluchačů, což je jeho nesmírným přínosem pro celou kulturní obec přerovského regionu. Dne 4. května 2007 oslaví své osmdesáté narozeniny. Je příznivcem nejen vánočních koncertů všech větších či menších přerovských hudebních těles. Můžete se s ním setkat 17

zejména při všech hudebních příležitostech spojených s účinkováním přerovských pěveckých sborů Přerováček a Vokál. Pokud jej potkáte, vždy se na vás mile usměje. Úsměv má v duši, v celém svém srdci. 18

III. Pedagogická činnost Otakara Šišky Svou učitelskou dráhu začal po vykonání maturity v září roku 1945 na měšťanské škole v Rýmařově, 27 tenkrát pohraničním německém městě. Po měsíčním působení byl přeřazen coby řídící učitel do obecné školy ve Žďárském potoku. V tehdejším okresu Rýmařov vystřídal své působení na více obecných školách: ve Žďárském potoce, ve Frýdlantu nad Moravicí, ve Staré vsi, ve Stránském. Po roce 1946 bylo na českých školách možné učit i bez vykonání státní zkoušky. V tomto roce byla zrušena funkce výpomocného učitele. Výpomocný učitel učil 10 měsíců školního roku a dva měsíce, po které neučil, byl vyškrtnut ze seznamu zaměstnanců a nedostával plat. Na obecné škole v Rýmařově - Žďárském potoku bylo Otakaru Šiškovi nabídnuto místo učitelského čekatele. To znamená, že se připravoval podle 4 Učitelského zákona 47/8 na vykonání státní zkoušky v Olomouci. Ke zkoušce způsobilosti byl připuštěn a po jejím absolvování skutečně získal titul definitivní učitel. Splnil tzv. atestaci, tj. absolvoval stupeň 1. a 2. adjuta, a získal oficielní uznání učit na základních školách (ZŠ). V Rýmařově - Žďárském potoku vyučoval na obecné škole pouze jednu třídu. Tuto neobvyklou jednotřídku navštěvovalo 27 dětí, z toho 26 dětí byly volyňští Čechové, jeden žák byl z Hané. V době po 2. světové válce se na základě učebních osnov při výuce čtení využívala tzv. globální metoda čtení. 28 Ze vzpomínek Otakara Šišky lze říci, že se podle této metody vyučovalo prvopočátečnímu čtení velice těžce. Problémem ve výuce nebyly jen metody práce. Formy práce a její organizace musely být přizpůsobeny skladbě žáků a musely respektovat rozdílný věk žáků. Další skutečností, která ovlivňovala výsledky pedagogické činnosti v jednotřídce byla národnostní skladba žáků. Volynští Čechové většinou ve výuce dostatečně nerozuměli učiteli, posléze komolili slyšená slova. Tímto byla jejich komunikace velmi ovlivněna. Například při ústním vyjádření slova Jiřík vyslovili pouhé Irik. Při skloňování podstatných jmen tito žáci neuměli rozlišovat jejich koncovky. Místo Jiříkova matka použili v mluvě Irik matka. Žáci nebyli schopni českou gramatiku zvládnout, pochopit 27 Maturitní vysvědčení zničeno v roce 1997 v důsledku stoleté povodni. 28 Globální metoda čtení - učitel při výuce čtení vycházel z celku ze slova, z něho pak vyvozoval slabiky a hlásky. To bylo nařízené po roce 1948 školským zákonem. Pro žáky byla tato metoda velmi obtížná. Volynští Čechové nemohli zvládnout český jazyk bez obtíží. 19

stavbu slova bylo pro ně velkou neznámou. Výsledky z českého jazyka korespondovaly s těmito obtížemi. Organizace výuky na obecné škole ve Žďárském potoku byla přizpůsobena věku žáků a ovlivněna zejména jejich počtem, jak jsem již zmínila. Třída byla rozdělena do třech oddělení. První oddělení tvořila společně 1. a 2. třída, druhé oddělení tvořila 3., 4. a 5. třída, třetí oddělení zaplnili žáci 6., 7. a 8. třídy. Děti byly součástí jednotřídky a se stal ředitelem i učitelem zároveň. Na toto období ve své učitelské praxi velice rád vzpomíná: Mohli jste se podívat na ty špunty, jak napínají uši, aby se dozvěděli něco od starších spolužáků. Zmíněný způsob výuky vyžadoval od učitele systematickou, dokonalou přípravu. Vždy se vyplatila. Po skončení vyučování s radostí pozoroval žáky a okamžitě viděl výsledky výuky. Menší žáci se velmi rychle učili téměř všechno učivo od starších spolužáků. Byli velmi zvídaví, nenasytní ve svém bádání. Museli být stále v akci. To si nikdo nedovede představit, jaká to byla dřina mít neustálý přehled o všech žácích všech oddělení a zabezpečit je neustálou činností!, vzpomíná. Při konkrétní práci s jedním oddělením měla další oddělení samostatnou práci. Nesmělo se stát, že výuka vázla. Druhé oddělení mělo kratší zadání než oddělení třetí. Podle četnosti aktivního, čili přímého vyučování, a pasivního, čili nepřímého vyučování, bylo potřeba vyhotovit úkoly pro další oddělení. Právě tento způsob práce byl nesmírně obtížný a namáhavý pro učitele a jeho přípravy na vyučování. Jedině hudební a tělesná výchova se vyučovaly společně. Při jejich výuce byli žáci všech věkových kategorií spojeni. Při výuce počtů, přírodopisu, českého jazyka to možné nebylo. Přes všechny tyto obtíže a problémy spojené s velkým výdejem energie na toto období vzpomíná opravdu s velkou radostí. Mnohému se naučil, mnoho ze sebe předal dále. V tomto životním období působil v několika pozicích i na poli hudebním. V Rýmařově se vytvořil taneční orchestr, kde hrál Šiška na housle, kytaru a kontrabas. Na housle hrál také v orchestru pod taktovkou zakladatele a prvního dirigenta Moravské filharmonie Olomouc, Dalibora Doubka, který v té době učil v rýmařovské hudební škole. Jeho orchestr doprovázel muzikou divadelní představení hudební školy. V roce 1949 nastoupil základní vojenskou službu v Olomouci, poté sloužil v Josefově u Jaroměře a v Hradci Králové. V Josefově působil také coby hráč v orchestru a několika malých vojenských hudebních tělesech, jako byl například malý dixieland. Hrou na housle obohatil smyčcové kvarteto. Tamní taneční soubory doprovázel hrou na kytaru. 20

V době plnění základní vojenské služby v Josefově zpíval v mužském sboru, který příležitostně řídil. Sbor vždy řídili důstojníci, kdežto byl pouhým vojínem. V případě nepřítomnosti důstojníka byl pověřen dirigováním pěveckého sboru. Po absolvování základní vojenské služby dostal umístěnku učit na základní škole přerovského okresu. Učil nejprve jeden rok v obci Buk. Zároveň začal aktivně pracovat v kulturní oblasti. Právě pro jeho aktivní přístup následovalo přeložení na ZŠ Přerov - Předmostí, kde později pracoval ve funkci zástupce ředitele. V roce 1948 se oženil a celá další léta působil jako učitel pouze v Přerově. Jeho manželka se jmenuje Věra. Působila jako ředitelka mateřské školy v Přerově, nyní je v důchodu. Byla a zůstává Otakaru Šiškovi velkou oporou v obtížných životních situacích. Období učitelských počátků v Přerově je zajímavé tím, že vedl na ZŠ Přerov - Předmostí dívčí trio, se kterým ve krajských kolech soutěže Svátků písní v Olomouci získával pravidelně několik let významné ceny. Děvčata zpívala písně, které sám upravoval. Z mladého začínajícího učitele se za krátkou dobu stal zástupce ředitele ZŠ Přerov Předmostí, posléze ředitel ZŠ Palackého 25, Přerov. Stalo se tak v roce 1966, kdy ZŠ Palackého 25 patřila mezi čtyři největší základní školy v Přerově. Ve funkci ředitele ZŠ Palackého 25 Přerov pracoval v letech 1966, 1967, 1968, 1969. Od roku 2003 sídlí v budově školy Vysoká škola, fakulta logistická. Základní škola Palackého 25 byla přes velmi dobré výsledky zrušena, žáci a pedagogové našli své umístění na ostatních základních školách přerovského okresu. Na období svého působení ve funkci ředitele ZŠ Palackého 25 má mnoho světlých i smutných vzpomínek. Škola v době jeho příchodu neměla ucelenou tvář. si vymezil čas na zhodnocení chodu školy vlastními silami. Nedal se ovlivnit radami a připomínkami stávajícího vedení. Zanedlouho po svém jmenování měl ucelený obraz o běhu výuky školy, její organizaci, přednostech a nedostatcích. Sám v sobě si vytvořil jasnou představu o dalším směřování školy i o své pozici a z ní vyplývajících povinností. Tyto si plnil velmi zodpovědně. Kromě zákonem stanovených evidenčních knih a povinné dokumentace, kterou školy musí vést, si zavedl svou soukromou evidenční knihu. V této knize evidoval seznam učitelů, jejich úvazky, počty žáků ve třídách v jednotlivých školních létech. Dále je ze záznamů knihy patrné rozdělování třídnictví na základě odbornosti jednotlivých učitelů, zabezpečení organizace školního roku v závislosti na počtu žáků, a podřízenost potřeby počtu učitelů tomuto počtu žáků. 21

Například ve školním roce 1966/1967 byl podle evidenční knihy počet žáků 847, počet učitelů 42. Ve školním roce 1969/1970 byl evidován počet žáků 676, kantorů bylo 33. evidoval také rozdělení učitelů na studující, začínající a uvádějící učitele, a rozdělení učitelského sboru do jednotlivých tříd v jednotlivých školních letech. Jasná představa o dobrém chodu školy spočívala nejen v dosavadním vzdělání Otakara Šišky, ale zejména v jeho schopnosti vzdělávat se i nadále. V roce 1966 během svého působení na ZŠ Palackého 25 Přerov absolvoval postgraduální studium, které pro ředitele základních škol pořádaly krajské učitelské organizace. Aby ve funkci ředitele obstál, studoval nejen zákony a předpisy související s řídící funkcí. Zároveň nesl tíži hospitační činnosti. Při průměrném počtu 35 žáků ve třídách a počtu tříd A, B, C někdy i D, tj. průměrně sedm set žáků ve škole, byly pravidelné hospitace časově náročnou a zodpovědnou úlohou. Z přehledu hospitací evidovaných v osobní knize Otakara Šišky vyplýval soupis zhodnocení hospitační činnosti ve škole: zhodnocení cíle vyučovací hodiny (VH), průběhu VH, hodnocení VH, doporučení pro učitele a závěry hospitace, což bylo pro kantory nesmírnou školou zodpovědného přístupu k práci. V době působení Otakara Šišky na ZŠ Palackého 25 byl jedním z jeho kolegů známý přerovský hudebník a skladatel Pavel Novák. Působil zde jako učitel hudební výchovy, tělesné výchovy a přírodopisu. Vzpomínky bývalého ředitele školy jsou úsměvné. Jednou za mnou do ředitelny přišel kolega Pavel Novák a ptal se mě, co má učit. Dobral prý již učivo přírodopisu v 7. třídě za celý ročník. A byl teprve konec prvního pololetí. Odpověděl jsem mu, že v takové situaci následuje běžný postup klasické spirály, tj. znovu opakování, procvičování, prohlubování a upevňování již probraného učiva. V čele tehdejšího vedení ZŠ Palackého 25 stáli zástupkyně ředitele Květoslava Kolisková (pro první stupeň) a zástupce ředitele Jaroslav Lesák (pro druhý stupeň). Nyní již bohužel nejsou mezi námi. Jednou z úsměvných vzpomínek Otakara Šišky je příběh střetu dvou odlišných světů. Světa zástupkyně Květoslavy Koliskové a světa Pavla Nováka. Po ukončení běžné hospitační činnosti vešla zástupkyně školy do ředitelny s pohoršeným obličejem. S velkými rozpaky sdělila řediteli, že učitel Novák vede hodinu tělocviku (TV) ve třídě 5.B - chlapci v plavkách. jí s potlačovaným smíchem a zároveň jemu přirozenou grácií vysvětlil, že jde o normální cvičební úbor, který mají v hodinách TV vždy všichni chlapci. Samozřejmě tím bránil jisté postupy práce kolegy Pavla Nováka. 22