Ošetřovatelská péče u infekčních onemocnění a HIV Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014
Cíle předmětu Studenti umí definovat základní terminologii z oboru infektologie. Studenti umí popsat přístup k pacientovi/klientovi s HIV pozitivitou nebo onemocněním AIDS. Studenti umí vypracovat ošetřovatelskou dokumentaci u pacienta s infekčním onemocněním dle předložené kazuistiky. Obsah předmětu Předmět poskytuje základní informace z infekčního lékařství a poznatky o problematice HIV. Seznamuje s klinickými stavy infekčního onemocnění. Předmět je zaměřen na získání základních informací o aktuálních problémech v infektologii v rozsahu nezbytném pro budoucí pracovníky v oboru ošetřovatelství. Získané poznatky z oboru infekce umožňují uplatňovat vysoce kvalifikovanou ošetřovatelskou péči o nemocné prostřednictvím individualizované ošetřovatelské péče v ošetřovatelském procesu. Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickou a praktickou problematikou oboru infekční nemoci, integrovat získané vědomosti v ošetřovatelské péči v oboru infekční nemoci, využít vybrané teorie a ošetřovatelské modely, charakterizovat specifika ošetřovatelského procesu v infekčním ošetřovatelství, zdůraznit psychologické aspekty a nové přístupy k HIV problematice. Název přednášky: 1_Herpetické viry Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - popsat přehled herpetických virů - charakterizovat jednotlivé druhy herpetických virů - popsat klinický obraz, diagnostiku a léčbu jednotlivý druhů herpetických virů Obsah: Herpetické viry dělení Klinický obraz jednotlivých druhů herpetických virů Diagnostika jednotlivých druhů herpetických virů Léčba jednotlivých druhů herpetických virů Klíčová slova: Herpes, vir, antivirotika Shrnutí: Herpetické viry mají čeledi u většiny zvířecích druhů. Izolováno bylo 9 lidských herpes virů. Jejich společnou charakteristikou je schopnost zůstat latentní v hostiteli po primoinfekci a vznik onemocnění po reaktivaci. Všeobecná sestra musí znát i odlišnosti jednotlivých čeledí, jejich specifický klinický obraz, diagnostiku a léčbu. Úkoly: Popište přehled herpetických virů. Charakterizujte jednotlivé druhy herpetických virů. Popište klinický obraz, diagnostiku a léčbu jednotlivý druhů herpetických virů.
Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4. KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název přednášky: 2_Infekční mononukleóza Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - definovat infekční mononukleózu - popsat klinický obraz infekční mononukleózy - popsat diagnostiku infekční mononukleózy - popsat komplikace infekční mononukleózy - popsat léčbu infekční mononukleózy Obsah: Infekční mononukleóza definice Klinický obraz infekční mononukleózy Diagnostika infekční mononukleózy Komplikace infekční mononukleózy Léčba infekční mononukleózy Klíčová slova: Mononukleóza, Bassův příznak, Holzelovo znamení, hepatosplenomegalie, ikterus Shrnutí: Infekční mononukleóza je infekční onemocnění charakterizované horečkou, pharyngitidou a generalizovanou lymfomegálií způsobené virem Epstein-Barrové. V klinickém obraze se objevuje angina, pharyngitida, lymfomegálie, Bassův příznak, Holzelovo znamení, exantem, hepatosplenomegalie a ikterus. Komplikacemi mohou být DIC, ruptura sleziny, myokarditida, hemolytická anemie, meningitida, Burkittův lymfom, karcinom nasopharyngu. Diagnostika se opírá o klinický obraz a laboratorní vyšetření. Léčba je symptomatologická, spočívá v dodržování klidového a dietního režimu, podávají se antibiotika a kortikoidy. Otázky/úkoly: Co je to infekční mononukleóza? Popište klinický obraz infekční mononukleózy. Co je to Bassův příznak? Co je to Holzelovo znamení? Popište diagnostiku infekční mononukleózy. Popište léčbu infekční mononukleózy. Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4.
KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název přednášky: 3_Chřipka Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - definovat chřipkové onemocnění - popsat epidemiologii chřipky - popsat klinický obraz chřipky - popsat diagnostiku chřipky - popsat léčbu chřipky - popsat očkování proti chřipce Obsah: Chřipka definice Epidemiologie chřipky Klinický obraz chřipky Diagnostika chřipky Léčba chřipky Očkování proti chřipce Klíčová slova: Chřipka, očkování, antigenní shift, antigenní drift Shrnutí: Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění charakterizované náhlým začátkem, horečkou, celkovými klinickými příznaky a katarem dýchacích cest. Původcem je Myxovirus influenzae, který má dva povrchové antigeny. Jejich vzájemná kombinace podmiňuje rozlišování antigenních subtypů a variant chřipky. V klinickém obraze chřipky se objevují celkové příznaky, příznaky postižení dýchacích cest a překrvená sliznice očních spojivek. Komplikace chřipky mohou být primární nebo sekundární. Diagnostika chřipky je zejména virologická. Terapie chřipky je symptomatologická a kauzální. Prevencí chřipky je očkování. Otázky/úkol: Co je to chřipka? Popište epidemiologii chřipky. Popište klinický obraz chřipky. Popište diagnostiku chřipky. Popište léčbu chřipky. Popište očkování proti chřipce. Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1.
GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4. KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název přednášky: 4_Salmonely Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - rozdělit infekce způsobené salmonelami - definovat salmonelózu - popsat původce salmonelózy - popsat epidemiologii salmonelózy - popsat inkubační dobu salmonelózy - popsat klinický obraz salmonelózy - popsat diagnostiku salmonelózy - popsat prevenci salmonelózy Obsah: Infekce způsobené salmonelami Salmonelóza definice, původce Epidemiologie onemocnění salmonelózou Inkubační doba a klinická obraz onemocnění salmonelózou Diagnostika a prevence onemocnění salmonelózou Klíčová slova: Salmonelóza, bakteremie, alimentární nákaza, břišní tyfus, paratyfus Shrnutí: Infekce způsobené salmonelami rozdělujeme na břišní tyfus, paratyfus a salmonelózy. Původcem je gram-negativní tyč. Salmonelóza je akutní průjmovité onemocnění přenášené alimentární cestou. Inkubační doba je 6 až 48 hodin. Podle klinického obrazu dělíme salmonelózy na formu asymptomatickou, gastroenterickou, tyfoidní a s lokální manifestací. Diagnostika salmonelózy se opírá o epidemiologickou anamnézu, kultivační vyšetření a serologii. Prevence salmonelózy spočívá v kontrole importovaných potravin, sledování promořenosti drůbeže a dodržování technologických norem při výrobě potravin. Úkoly: Rozdělte infekce způsobené salmonelami. Definujte salmonelózu. Popište původce salmonelózy. Popište epidemiologii salmonelózy. Popište inkubační dobu salmonelózy. Popište klinický obraz salmonelózy. Popište diagnostiku salmonelózy. Popište prevenci salmonelózy.
Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4. KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název přednášky: 5_Klíšťová encefalitida Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - popsat epidemiologii klíšťové encefalitidy - popsat inkubační dobu klíšťové encefalitidy - popsat klinický obraz klíšťové encefalitidy - popsat diagnostiku klíšťové encefalitidy - popsat prevenci klíšťové encefalitidy Obsah: Klíšťová encefalitida epidemiologie, inkubační doba Klinický obraz klíšťové encefalitidy Diagnostika klíšťové encefalitidy Prevence klíšťové encefalitidy Klíčová slova: Klíšťová encefalitida, očkování, meningitida, klíště Shrnutí: Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění přenášené na člověka klíštětem. Inkubační doba je obvykle 7-14 dní. V klinickém obraze rozlišujeme formu abortivní a postižení CNS. Podle klinického obrazu také můžeme klíšťovou encefalitidu rozdělit na formu meningitickou, encefalitickou, encefalomyelitickou a bulbocervikální. Diagnostika se opírá o epidemiologickou anamnézu, virologické vyšetření a vyšetření likvoru. Prevence spočívá v používání insekticidů, pasterizaci mléka a očkování proti klíšťové encefalitidě. Úkoly: Popište epidemiologii klíšťové encefalitidy. Popište inkubační dobu klíšťové encefalitidy. Popište klinický obraz klíšťové encefalitidy. Popište diagnostiku klíšťové encefalitidy. Popište prevenci klíšťové encefalitidy. Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4.
KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název přednášky: 6_Lymeská boreliosa Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - popsat klasifikace borelií - popsat vlastnosti a šíření bakterie Borrelia burgdorferi - popsat imunologie lymeské boreliosy - charakterizovat jednotlivá stadia lymeské boreliosy - popsat diagnostiku lymeské boreliosy - popsat léčbu lymeské boreliosy - popsat prevenci lymeské boreliosy Obsah: Klasifikace borelií Borrelia burgdorferi vlastnosti, šíření Lymeská boreliosa imunologie, stadia, diagnostika, léčba a prevence Klíčová slova: Boreliosa, spirocheta, Shrnutí: Borelie patří do řádu spirochet, které se dělí na Treponemy, Leptospiry, Spirilium minor a Borrelia recurrentis. Borrelia burgdorferi, původce lymeské boreliosy, je choulostivá bakterie, pomalu rostoucí, citlivá na změněné podmínky vnějšího prostředí. Lymeská boreliosa se přenáší slinami přisátých klíšťat. Její imunologie spočívá v aktivaci T-lymfocytů, humorální odpovědi a polyklonální aktivaci B-lymfocytů. Lymeská boreliosa se dělí na stadium časné lokalizované, stadium časné disseminace a stádium pozdní disseminace. Ochrana před lymeskou boreliosou spočívá v nošení vhodných oděvů do lesa, používání repelentů, kontrole sebe i domácích zvířat, správné technice odstranění přisátého klíštěte. Diagnostika lymeské boreliosy se opírá o anamnézu, přímý průkaz, serologii a histologii. Úkoly: Popište klasifikaci borelií. Popište vlastnosti a šíření bakterie Borrelia burgdorferi. Popište imunologie lymeské boreliosy. Charakterizujte jednotlivá stadia lymeské boreliosy. Popište diagnostiku lymeské boreliosy. Popište léčbu lymeské boreliosy. Popište prevenci lymeské boreliosy.
Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4. KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název přednášky: 7_Neisseria meningitidis Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - definovat meningokokové nákazy - charakterizovat původce meningokokové nákazy - popsat epidemiologii meningokokové nákazy - popsat klinický obraz meningokokové nákazy - popsat diagnostiku meningokokové nákazy - popsat léčbu meningokokové nákazy Obsah: Neisseria meningitidis definice, epidemiologie Klinický obraz meningokokové nákazy Diagnostika meningokokové nákazy Léčba meningokokové nákazy Klíčová slova: Neisseria meningitidis, meningitis, septikemie, encefalitis, meningokcémie Shrnutí: Meningokoková nákaza je systémové onemocnění doprovázené bakterémií, prudkým průběhem, maximálními změnami na měkkých plenách mozkových. Původcem je Neisseria meningitidis gramnegativní diplokok. Přenos se děje kapénkovou nákazou, inkubační doba je 1-8 dní. V klinickém obrazu se objevují příznaky meningitidy, septikemie a encefalitidy. Mezi komplikace patří periferní selhání cirkulace, gangréna, artritida, nervová postižení, pneumonie, mykarditis a perikarditis. Diagnostika se opírá o anamnézu, přítomnost petechií a lumbální punkci. Léčba spočívá v podávání antibiotik a v antiedematózní léčbě. Úkoly: Definujte meningokokové nákazy. Charakterizujte původce meningokokové nákazy. Popište epidemiologii meningokokové nákazy. Popište klinický obraz meningokokové nákazy. Popište diagnostiku meningokokové nákazy. Popište léčbu meningokokové nákazy. Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4.
KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název přednášky: 8_Infekční průjmy Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - definovat infekční průjem - vyjmenovat nejčastější původce infekčních průjmů - popsat patofyziologii infekčních průjmů - popsat léčbu infekčních průjmů Obsah: Infekční průjmy definice, původci Patofyziologie infekčních průjmů Léčba infekčních průjmů Klíčová slova: Průjem, dehydratace, rehydratace, dieta Shrnutí: Infekční průjem je vyprazdňování řídké stolice více než třikrát denně trvající maximálně 2-3 týdny. Nejčastějšími původci jsou salmonelózy, Campylobacter jejuni, rotavirové průjmy. Podle mechanismu účinku se infekční průjmy dělí na nezánětlivé, zánětlivé a penetrující. V terapii infekčních průjmů je základem rehydratace, korekce acidobazické rovnováhy a dieta. Otázky/úkol: Co je to infekční průjem? Vyjmenujte nejčastější původce infekčních průjmů. Popište patofyziologii infekčních průjmů. Popište léčbu infekčních průjmů. Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4. KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název přednášky: 9_Bacilární dysentérie Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - definovat a charakterizovat bacilární dysentérii - vyjmenovat nejčastější původce bacilární dysentérie - popsat cesty přenosu bacilární dysentérie - popsat klinický obraz bacilární dysentérie - popsat diagnostiku bacilární dysentérie - popsat terapii bacilární dysentérie - popsat preventivní opatření bacilární dysentérie Obsah: Bacilární dysentérie definice, charakteristika, původci Klinický obraz bacilární dysentérie Diagnostika bacilární dysentérie Léčba a prevence bacilární dysentérie Klíčová slova: Bacilární dysentérie, dieta, rehydratace, Shiga toxin Shrnutí: Bacilární dysentérie je vysoce kontaginosní onemocnění. Nejčastějšími původci jsou Shigella dysenterie, flexneri, sonnei a boydii. Cesta přenosu bývá fekálně-orálním přenosem, alimentárním přenosem a mechanickými faktory přenosu. Inkubační doba bývá 1-5 dní (max. 8 dní). V klinickém obraze se objevuje kolitida a tenesmy. Komplikacemi může být HUS, intestinální obstrukce, střevní perforace, nebo neurologické komplikace. Diagnostika se opírá o kultivaci z odběru stolice. Léčba spočívá v dodržování dietního režimu, rehydrataci, podávání střevních dezinficiens a antibiotik. Prevence spočívá v hlášení onemocnění, karanténních opatřeních, ohniskové a průběžné dezinfekci. Otázky/úkoly: Co je to bacilární dysentérii? Vyjmenujte nejčastější původce bacilární dysentérie. Popište cesty přenosu bacilární dysentérie. Popište klinický obraz bacilární dysentérie. Popište diagnostiku bacilární dysentérie. Popište terapii bacilární dysentérie. Popište preventivní opatření bacilární dysentérie. Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1.
GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4. KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název cvičení: 1_Očkování Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - definovat pojem očkování - vyjmenovat základní dělení očkování - uvést příklady pravidelného očkování - uvést příklady ostatních druhů očkování - vysvětlit pojem očkovací kalendář Obsah: Očkování definice, legislativa, dělení Pravidelná očkování jednotlivé druhy Očkování na žádost očkované osoby vybrané druhy očkování Klíčová slova: Očkování, prevence, očkovací kalendář, vakcína Shrnutí: Očkování patří mezi preventivní metody vzniku onemocnění. V České republice se řídí vyhláškou č. 537/2006 Sb., O očkování proti infekčním nemocem. Podle této vyhlášky rozdělujeme očkování na pravidelné, mimořádné, zvláštní, při úrazech, poraněních, nehojících se ranách, před některými léčebnými výkony a na žádost očkované osoby. Pravidelná očkování jsou zaznamenána v očkovacím kalendáři. Patří mezi ně očkování Hexavakcínou (proti dětské mozkové obrně, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hepatitidě typu B a infekci haemophilus influenzae), Triple vakcínou (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím). Jako nepovinné se sem dále řadí očkování proti pneumokokovi vakcínou Synflorix nebo Prevenar. U dívek mladších 13 let je součástí očkovacího kalendáře rovněž očkování proti lidským papilomavirům. K očkováním na žádost očkované osoby patří např. očkování proti klíšťové encefalitidě, chřipce, hepatitidě typu A a řada dalších. Otázky/cvičení/úkoly: Co je to očkování? Vyjmenujte základní dělení očkování. Uveďte příklady pravidelného očkování. Uveďte příklady ostatních druhů očkování. Co je to očkovací kalendář? Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1.
GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4. KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.
Název cvičení: 2_Ošetřovatelská péče u P/K s onemocněním AIDS Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: - definovat onemocnění AIDS, popsat původce - vyjmenovat cesty přenosu HIV - charakterizovat klinický obraz onemocnění AIDS - popsat terapii onemocnění AIDS - popsat postup při poranění od HIV pozitivního pacienta - vyjmenovat preventivní opatření AIDS Obsah: AIDS definice, původce Cesty přenosu HIV Epidemiologie AIDS Klinický obraz onemocnění AIDS Terapie onemocnění AIDS Postup při poranění od HIV pozitivního pacienta Preventivní opatření AIDS Klíčová slova: AIDS, HIV, Kaposiho sarkom, wasting syndrom, antivirotika, oportunní infekce Shrnutí: AIDS je syndrom získaného imunodeficitu, jehož původcem je virus lidské imunodeficience (HIV). HIV se přenáší na člověka při nechráněném pohlavním styku, krevní cestou a z matky na dítě. V klinickém obraze rozlišujeme období primoinfekce, období latence, symptomatickou fázi HIV a rozvinutého AIDS onemocnění. Základem léčby je prevence a včasná léčba oportunních infekcí. Dále se používá několik kombinací antivirotik. Důležitá je rovněž životospráva, psychoterapie, podpůrná léčba a ošetřovatelská péče, ale samotné onemocnění AIDS se vyléčit nedá. Při poranění o materiál infikovaný pacientem s HIV je důležité striktně dodržet všechny postupy a nařízení, aby se pokud možno zabránilo nákaze HIV. Prevence AIDS spočívá v dodržování bariérové ošetřovatelské péče, vyhýbání se rizikovému chování a při tetování či piercingu požádat o vysterilizované nástroje. Otázky/cvičení/úkoly: Co je to AIDS a HIV? Vyjmenujte cesty přenosu HIV. Charakterizujte klinický obraz onemocnění AIDS. Popište terapii onemocnění AIDS. Popište postup při poranění od HIV pozitivního pacienta. Vyjmenujte preventivní opatření AIDS.
Doporučená literatura: ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. ISBN 978-80-701-3480-1. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1232-4. KRAMÁŘ, R. Lékařská mikrobiologie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-739-4021-8. MAĎAR, R. Epidemiologie vybraných přenosných nemocí. Zvolen: Medistar, 2007. ISBN 978-80-969842-3-7.