JIHOVÝCHODNÍ ASIE - v minulosti vliv Číny a Indie x Evropy (Portugalci, Holanďané, Angličané, Francouzi) - po II. sv. válce rozdělení na sféry vlivu kapital. x social. (Vietnam, Laos, Kambodža, Barma) - ostatní nesocial. r. 1967 ASEAN (Sdružení zemí JV Asie) snaha zabránit šíření social. myšlenek sultanát Brunej přistoupil až r. 1984 - dnes v ASEANu všechny státy (r. 1995 VSR, r. 1997 Laos, Barma, r.1999 Kambodža) - kolonizace: VB Barma, Malajsie, Brunej, Singapore Francie býv. Indočína Laos, Kambodža, VSR Nizozemí Indonésie Španělsko (od 20. stol. USA) Filipíny Portugalsko (do r. 1975, pak Indonésie) Východní Timor THAJSKO (býv. SIAM) jediné nekolonizováno - náboženství: převaha buddhismu islám Indonésie (nejlid. muslim. stát světa), Malajsie, Brunej, J ostrova Mindanao křesťanství Filipíny, V. Timor hinduismus převaha jen na Bali (Indonésie) - monarchie: Brunej AM sultanát Kambodža KM království (Norodom Sihamoni studoval u nás, plynně hovoří česky) Thajsko KM království (Rama IX. vládne již 64 let) Malajsie KM ve formě federace - oblasti nestability: vliv náboženství, kmenových konfliktů v boji o moc, proti diktatuře - snahy o samostatnost a nezávislost Indonésie (obl. Acehu na Sumatře, Papua = Z část N. Guinei, Kalimantan vše obl. bohaté na suroviny) - pouliční boje a demonstrace proti vládě Barma, Thajsko (od r. 2008/2009)
EKONOMIKA - ve srovnání s J Asií rozvinutější, i zde velký rozdíl mezi městem a venkovem - zemědělství převažuje, ale průmysl se rychle rozvíjí - Asijští draci (tygři) nové generace Malajsie, Thajsko, do budoucna i Filipíny a Indonésie - státy social. orientace zaostalé (nejlépe z nich VSR) - surovinové zdroje: - tropické dřevo (teak, eben, mahagon) - zem. komodity: rýže (Barma, Thajsko), přír. kaučuk (Indonésie, Malajsie), cukr. třtina (Filipíny), palmy olej. a kokosová, káva (Indonésie, Filipíny), ananas (Thajsko), drogy ( Zlatý trojúhelník B-L-T) opiový mák, konopí - ner. suroviny: hlavně ropa a barevné kovy nejbohatší Indonésie, do budoucna i Barma - ropa, zem. plyn Brunej, Indonésie, nově Barma - Sn ruda Malajsie, Indonésie, Thajsko - Fe ruda Filipíny, Malajsie - Mn ruda Filipíny, Indonésie - Wo ruda Barma, Thajsko - v průmyslu snaha budovat po vzoru V Asie (Japonska) spotřební obory přesné stroj., elektronika a elektrotech., org. chemie x social. státy přechod od těžkých oborů - v zemědělství původně rotační systém (žďáření pralesa obdělávání nechání ladem) - díky kolonizaci přechod na plantážní systém pěstování trop. plodin pro evrop. trh, což s sebou přineslo snížení produkce zákl. potravin po dekolonizaci a zavedení tzv. zelené revoluce výrazné zlepšení
- z hlediska ekonomické úrovně a velikosti HDP na obyv. v US dolarech lze státy JV Asie rozdělit: 1. Singapore 24 740 US/os. 2. Brunej 24 630 US/os. Malajsie 4 038 Thajsko 2 012 3. Filipíny 1 040 US/os. Indonésie 743 4. VSR 403 US/os. Laos 326 Barma 282 Kambodža 265 V. Timor 130 SINGAPORE - v l. 1963 65 člen Malajské federace - 80 % populace Číňané - nejčistější město světa - před 40lety hůře než ČSSR x dnes mezi 10-ti nejbohatšími - býv. asijský tygr - petrochemie, přesné stroj., elektronika (plná automatizace a robotizace), text., potrav. - dopravní křižovatka - finanční centrum
BRUNEJ - absolut. monarchie, sultán patří k nejbohatším lidem planety - díky ropě patří k nejbohatším na světě i sám stát (viz. HDP/os.) - vývoz i trop. dřeva a plodin MALAJSIE - do r. 1957 brit. dominium, pak federace, r. 1963 připojena S část Kalimantanu (provincie Sabah a Saravak) - na počátku 90. let 20. stol. polovina exportu suroviny (dřevo, ropa, Sn) - vstup zahran. kapitálu, rozvoj moderních oborů - dokonce pokles zaměstnanosti ve službách ve prospěch průmyslu, v zem. jen 10 % - 28 % Číňanů ovládá většinu obchodu (přišli jako polit. emigranti) - JÁDROVÁ OBLAST pobřeží Malackého průlivu - na počátku 21. stol. 2/3 exportu pr. výrobky (optické, elektrotech., chem., stroj.) 1/6 exportu suroviny (dřevo, ropa, Sn) 5 % exportu kokos. a palm. olej, kaučuk, kakao, pepř ) THAJSKO - původně zem. stát, světový vývozce rýže, manioku, ananasu - ekonomii nastartoval tur. ruch v 60. letech 20. stol. spojený se službami amer. vojákům - díky zahr. investicím jako v Malajsii vzestup prům. oborů - JÁDROVÁ OBLAST ústí Menamu, Krungtheb, pobřeží Thajského zálivu - pokles exportu surovin: dřeva, Sn z 20 % na 5 % anasů, rýže z 20 % na 15 % - nelegální produkce drog, rozsudky smrti či doživotí za pašování
FILIPÍNY - španělská kolonie do r. 1898, pak do r. 1948 USA (dodnes voj. základny) - 7 000 ostrovů, sopeč. aktivita využití černých sop. půd v zemědělství (terasování) - geotermální elektrárny - velká část území stále pokryta džunglí (Negriti prapův. obyv. trpasličího vzrůstu) - bohaté na ner. sur. (Fe ruda, Mn, Cu, Cr, Au, Ag, uhlí, grafit) 5 % vývozu - převaha zaměstnanosti ve službách a prům. - 20 % vývozu ze. produkty (kopra, banány, manilské konopí = vlákna banánovníku, mango, ananasy) - separatistické tendence: muslimové na J Mindanaa a na souos. Sulu - většina obyv. katolíci (Velikonoce ortodoxní vyznavači ukřižování) INDONÉSIE - do r. 1945 holandská kolonie, pak monarchie, od r. 1954 prezidentská republika - v čele autoritářské vlády (např. gen. Suharto r.1968-98 nucen odstoupit(korupce) - r. 1999 odtržení V. Timoru (anektován r. 1975) - r. 2004 1. přímé prezidentské volby - multietnická stát (200 etnik a etnic. skupin, kmenů) - přelidněnost Jávy (2/3 obyv. státu) snaha o vysídlení některých etnik do nezalid. oblastí pokrytých džunglí na Sumatře, N. Guinei či Kalimantanu = etnické spory, kmenové války (Maduřané x Dajaci = lovci lebek na Kalimantanu) - separatistické tendence málo zalidněných, ale na suroviny bohatých oblastí (Aceh, Papui či Kalimantanu) či křesťanů na Molukách - tyto důvody vedou ke zpomalení růstu ekonomiky - chem. pr. (ropa OPEC), hutn. se zaměř. na zprac. bauxitu, stroj. a elektrotech., kožedělný, dřevozpracující, potrav. - nedostatek zem. půdy specializace na export. druhy (ořechy, koření, káva, palm. olej)
VSR - stará khmerská říše - 19. stol. Francie, 1940 45 Japonsko - 1946 53 válka s Fr., rozdělení podél 17 o s.š. na VDR (Hanoj) a J Vietnam (Saigon) - 1965 73 válka s USA r. 1976 spojení ve VSR (Saigon přejmenován Ho Či Min) - původně hl. zemědělství (rýže, luštěniny, trop. plodiny ), těžké obory prům. založené na zpracování ner. sur. (uhlí, bar. kovy., apatity, grafit) - dnes nejlepší z postsocial. států, zahran. investice hl. do stroj. a elektrotech. prům. - tradici si udržuje textilní a oděvní BARMA, LAOS, KAMBODŽA - s výjimkou Barmy chybí ner. suroviny - zaostalé státy vinou nedemokratických, diktátorských režimů (Barma Barmský svaz Myanmar) - vývoz trop. dřeva, zemědělských produktů (rýže, koření, káva, čaj, tabák, kaučuk ) V. TIMOR - ostrov Timor je součást Malých Sund, Z část byla nizozemská, V portugalská (do r. 1975) - r. 1976 anektovala Indonésie V. Timor - po pádu Suharta snaha o samostatnost r. 1999 referendum ozbrojené boje s indononéskou armádou mírové síly OSN r. 2002 samostatný stát V. Timor v čele s prezidentem Xananem Gusmaem (dnes prez. Ramos Orta I./2008)