státy světa se sdružují do různých uskupení snaha čelit problémům vznikajících z různých zájmů jednotlivých zemí => ekonomické integrace

Transkript

1 TESAŘOVÁ Tereza, 2015

2 státy světa se sdružují do různých uskupení snaha čelit problémům vznikajících z různých zájmů jednotlivých zemí => ekonomické integrace 2

3 Stádia integrace oblast volného obchodu celní unie společný trh vnitřní trh hospodářská a měnová unie politická unie 3

4 Rozdělení uskupení dle zájmu globální organizace př. OSN, OECD, Britské společenství, OIC politické organizace př. Rada Evropy, OAS, OAJ hospodářské organizace př. WTO, Světová banka, MMF, GATT, EU, OPEC, APEC, NAFTA, CEFTA vojenské organizace př. NATO sportovní a kulturní organizace př. IOC, FIFA, FIS 4

5 BRICS hospodářské uskupení bez pravidel více odlišného než společného velikost ekonomik a vysoká dynamika hospodářského růstu 5

6 BRIC Jim O Neill (Goldman Sachs) 2010 BRICS vstup Jihoafrické republiky analytický koncept - BRIC mezinárodní uskupení BRICS Mexiko, Jižní Korea, Indonésie, Turecko??? 6

7 Ekonomiky těchto států za méně než 40 let > než zemí G6 dominantní ekonomiky světa ( rychlý ekonomický růst) podíl na světovém obyvatelstvu a produkci vysoké roční tempo růstu HDP vyjma Ruska nově industrializované země 7

8 nejperspektivnější světové ekonomiky nejperspektivnější státy - E 7 nejvyspělejší státy světa G7 rozvojové země Skupina 11 8

9 dříve autoritářský režim vojenské junty postupná liberalizace 1988 nová ústava 80. léta 20. století chráněný kapitalistický systém 1991 Mercosur (jednotný trh Jihu) 1999 brazilská krize soběstačnost ve výrobě a spotřebě ropy 9

10 po rozpadu Sovětského svazu velký ekonomický a politický chaos 2013 příjmy z ropy a zemního plynu 1/2 příjmů federálního rozpočtu pokles cen ropy západní sankce 2004 stabilizační fond dnes politická situace nestabilní 10

11 emerging major power (země vynořující se) slibný ekonomický potenciál a pozitivní trend rozvoje ekonomiky země s velkými sociálními a ekonomickými problémy outsourcingová centra pozitivní diskriminace příslušníků vyšších kast problém separatismu 11

12 1978 reformní program čtyři modernizace totalitní politický systém -> autoritativní systém vlády jedné politické strany socialismus s čínskými rysy myšlenka trojí reprezentace kontrola médií a internetu cílová země pro přesun výroby z jiných států 12

13 bývalá holandská poté britská kolonie 1948 volby vyhrála afrikánská Národní strana => zavedení apartheidu 1952 apartheid zapsán do zákona (obyvatelé rozděleni dle barvy pleti) Africký národní kongres => charta svobody 1994 Nelson Mandela zrušení apartheidu 13

14 státy BRICS patří mezi 10 nejlidnatějších států světa Číně a Indii patří první dvě příčky Brazílie 5. (nejlidnatější stát Jižní Ameriky) Rusko 9. (největší populace Evropy) JAR (27. místo) Indie rostoucí populace pracovníků, populace důchodového věku nízká Brazílie, Rusko, Čína - méně či stejně pracující síly, vyšší počet seniorů 14

15 Střední stav obyvatelstva [mil.] Brazílie 121,06 174,32 186,02 201,01 Rusko 139,04 147,01 143,32 142,50 Indie 684, , , ,80 Čína 984, , , ,59 JAR 29,25 45,06 47,48 48,60 Podíl BRICS na světovém obyvatelstvu [%] 44,01 43,29 42,72 41,73 15

16 Hustota zalidnění [os/km 2 ] Brazílie 14,3 20,6 22,0 23,8 Rusko 8,5 9,0 8,8 8,7 Indie 230,4 338,5 366,9 410,6 Čína 102,9 132,0 135,6 141,0 JAR 24,1 37,1 39,1 40,0 svět 33,7 46,1 49,0 53,8 16

17 17

18 Naděje dožití při narození Brazílie Rusko Indie Čína JAR svět JAR smrtící epidemie AIDS Brazílie, Čína, Indie zlepšující se zdravotní péče Rusko špatná sociální situace ruského obyvatelstva 18

19 19

20 20

21 21

22 22

23 23

24 2013 BRICS 2,96 mld. ob., HDP - 15,81 bil. US $ EU - 505,87 mil. ob. + USA = 822,3 mil. ob. HDP - EU + USA = 34,73 bil. US $ HDP - stoupající tendence (investice zahraničních firem) nejvyšší podíl na HDP: Brazílie služby (68 %) Rusko služby (63,2 %) Indie služby (56,2 %) Čína sekundární sektor (průmysl a zemědělství) JAR služby (71,4 %) 24

25 HDP [mld. US$] Brazílie 882, , ,67 Rusko 764, , ,78 Indie 834, , ,80 Čína 2 256, , ,27 JAR 247,05 365,21 350,63 25

26 26

27 27

28 výrobní faktory: půda (přírodní zdroje) práce kapitál prokletí přírodních zdrojů 28

29 zásoby ropy a zemního plynu v geologické vrstvě mořského dna velká investice do technické infastruktury příležitost pro zahraniční investory úniky ropy do moře spalování biomasy. 29

30 tajení informací o zásobách ropy a zemního plynu prodej těchto paliv tvořil 68 % celkových příjmů z vývozu v Rusku u ropy a ropných produktů jsou tyto příjmy téměř čtyřikrát vyšší než ze zemního plynu Rusko je druhým největším vývozcem suchého zemního plynu a třetím největším vývozcem ropy 30

31 těžba a produkce ropy ovlivněna: ekologickými faktory blokádou v Assamu elektrickými poruchami v Gudžarátu zpožděním při ropných vrtech malým základním potenciálem některých oblastí velký nárůst kapacity rafinérií zahraniční investice uzavření několika vrtů 31

32 2. největší světový spotřebitel ropy ropa ve velké hloubce pobřežních vod i na pevnině nevyužité rezervy rozvoj ropovodů úložiště surové nafty zkapalnění zemního plynu 32

33 menší zásoby ropy v porovnání s ostatními zeměmi BRICS využití uhelných ložisek dovoz ze států OPEC syntetická paliva získána z uhlí a zemního plynu břidlicový plyn 33

34 světová zemědělská velmoc největší vývozce cukrové třtiny, pomerančové šťávy a kávy přeměny brazilské savany na úrodnou půdu geneticky modifikované potraviny 34

35 BRAZÍLIE - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [mil. tun] Cukrová třtina 622,39 707,88 731,09 Sója 58,35 66,97 74,12 Kukuřice 53,93 53,93 69,16 Maniok 25,88 24,76 23,17 Pomeranče 18,28 18,51 18,05 Rýže 11,92 12,45 12,26 Pšenice 5,07 5,64 5,27 Bavlna 3,66 3,64 4,48 Fazole 3,37 3,36 3,06 Káva 2,50 2,68 2,89 35

36 2012 vstup do WTO (zvýšení konkurenceschopnosti, snížení cen produktů, podpora soukromých zemědělců) západní sankce 36

37 RUSKO - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] Pšenice Brambory Cukrová řepa Slunečnicová semena Ovoce Sójové boby Řepková semena Ořechy

38 hlavní složka hospodářství 50 % obyvatel zaměstnaných v zemědělství zajištění stravy pro rychle rostoucí populaci soběstačná v produkci potravin monzuny, zavlažování 38

39 INDIE - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] Bavlna Cukrová třtina Obiloviny Ovoce Brambory Arašídy Řepková a hořčičné semena Sezam

40 jižně od řeky Jang-c -ťiang severně od Žluté řeky špatné skladování, neodpovídající technické zázemí eroze, salinizace a chemikálie registrační systém tzv. hukou 40

41 ČÍNA - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] Obiloviny Ovoce Cukrová třtina Arašídy Brambory Řepková semena Červená řepa Bavlna Tabák Čaj Sezam

42 bohaté x chudé části geneticky modifikované potraviny pozemková reforma (1994), novela (2014) 42

43 JAR- PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] Cukrová třtina Kukuřice Citrusy Pšenice Jablka Banány Hrušky Sójové boby Hrozny Sladovický ječmen Arašídy Bavlna

44 energie, která neprošla žádným procesem přeměny uhlí ropa zemní plyn dřevo přírodní uran vodní energie vítr 44 sluneční záření

45 45

46 46

47 47

48 48

49 49

50 Z Brazílie Rusko Indie Čína JAR Do Brazílie Rusko Indie Čína JAR

51 Děkuji za pozornost