JV Asie. -buddhismus dominuje -Filipíny křesťanství (španělská kolonie) -islám (část Indonésie Aceh; Malajsie, Brunej)

Transkript

1 JV Asie -buddhismus dominuje -Filipíny křesťanství (španělská kolonie) -islám (část Indonésie Aceh; Malajsie, Brunej) Příroda: -velké řeky monzunový režim (Iravadí, Mekong ) -tropické podnebí, místy vysokohorské (S Barmy) -místy útvary tropického krasu (ostrov Palawan ) = mogoty -zemětřesení, sopečná činnost (Indonésie, Filipíny)

2 mogoty

3 Hospodářská charakteristika: ASEAN = Sdružení národů JV Asie (není Východní Timor) - asijští tygři (zahraniční kapitál Čína) Singapur, Malajsie - některé státy zaostalost (režim v Kambodži, Barmě) - suroviny cín (nejvíce na světě Malajsie, Indonésie), export do Číny, Japonska - ropa (Indonésie, Brunej) Indonésie v OPEC do r (produkce klesá) - tropické dřevo (mahagon )

4 Zemědělství: - rýže (nové odrůdy výzkum) - palma olejná, kaučuk (Malajsie, Indonésie) - káva, čaj, koření, ananas. - opium (Thajsko-Barma-Laos) - plantážní zemědělství - role monzunů

5 Barma (dnes Myanmar) - vojenská junta izolace země, znárodňování - nové hlavní město uprostřed džungle (dříve Rangoon) - buddhističtí mniši respektovaní, 2007 Šafránová revoluce (vzpoura mnichů proti juntě) - spolupráce s Čínou, Ruskem, KLDR

6 Thajsko Ekonomický růst cestovní ruch Bangkog hl. m. (nevyvážená sídelní struktura), vysoký podíl obyvatel v zemědělství (60%)

7 Kambodža - během vietnamské války zásobování Severního Vietnamu - Rudí Khmerové (vůdce Pol Pot do r. 1979) vybudování zemědělské nezávislé společnosti, vyvražďování, vystěhovávání měst, všichni museli pracovat v zeměď.

8 Indonésie - Velké (Sumatra, Jáva, Borneo = Kalimantan; Celebes) a Malé Sundy (Timor, Bali.) tropické lesy - zemětřesení, sopečnáčinnost (Krakatau 1883 vlna tsunami; K. Čapek), málo orné půdy - 4. nejlidnatější stát světa (250 mil. obyv., přelidněný ostrov Jáva) - multietnický stát (papuánci část Nové Guiney) - náboženství islám (Sumatra území Aceh) největší islámská země - Hl. město Jakarta - ropa a zemní plyn, uhlí, cín - kolonie Nizozemska (V Timor byl portugalský)

9

10

11 Ohniska napětí: Území Aceh (západ Sumatry) separatistické sklony (dříve pod arabským vlivem), dlouho odolával nizozemské kolonizaci - velké zásoby zemního plynu - vlna tsunami (2004) solidarita od Indonésie, urovnání vztahů Východní Timor nový stát (2002), předtím partyzánská válka

12 Brunej - na Borneu - sultanát, bohatý stát (ropa)

13 Malajsie - Malajský poloostrov, část na Borneu - islám (60%), buddhismus, hinduismus - Federativní konstituční monarchie (každá federace svého vládce) - Kuala Lumpur (F1) nejvyšší dvojitý mrakodrap (dříve nejvyšší budova světa) - ropa, cín

14

15 Vietnam mil. obyv. - socialistický stát - velké zásoby černého uhlí - spolupráce s ČR (boj proti kriminalitě, rozvoj venkova ) - Hanoj, Ho Či Minovo město (Saigon) Historie - Francouzská Indočína (v 19. stol.) i Kamboža a Laos - 2. světová válka krátce Japonsko léta rozdělení na Severní (komunistický) a Jižní (do r. 1976) - Válka ve Vietnamu Jižnímu Vietnamu pomáhaly USA - NAPALM (zahuštěná nafta), defolianty (Agent Orange).

16 Filipíny - ostrovy Luzon, Mindanao - španělština - křesťanství - sopky Apo - suroviny rudy (Fe, barevné kovy), ropa - Manila

17 Čína - 3. největší (9,5 mil. km 2 ), 1. nejlidnatější (přes 1,3 mld.) - hustota zalidnění jako ČR (cca 130) - rozdíly: Z a V 20. léta 20. stol. občanská válka: Čínská lidová republika (komunismus od r Mao Ce Tung) a Čínská republika (Tchaj-wan) - buddhismus, taoismus, Z-islám

18

19 Přírodní podmínky: - řeky: Huang He (Žlutá řeka), Jang-C -Tiang (Dlouhá řeka) přehrada Tři soutěsky - Amur (Čína-Rusko) - bezodtoké oblasti západ (pánve) - reliéf: Himaláje (Mt. Everest), Z- Pamir,Karakoram -Ťan- Šan - Tibetská náhorní plošina - Jihočínská hornatina - Velkáčínská nížina V - pouště: Gobi (Mongolsko), Taklamakan - pánve: střed- Sečuánská = Rudá (zemědělství), Z- Tarimská (poušť Taklamakan), Džungarská

20 - ostrovy Hainan, Taiwan (Tchaj-wan) - v Jihočínském moři Spratlyho (spory s Vietnamem, Filipínami, Brunejí ; naleziště ropy, strategický význam)

21 Administrativní členění

22 22 provincií (23. Taiwan) Autonomní oblasti např. Tibet (Lhasa; království okupovanéčlr, dalajláma do Indie, 2008 vzpoura proti čínské vládě krvavě potlačeno) - Vnitřní Mongolsko 4 samosprávná města Peking - Šanghaj největší přístav světa - Tianjin (Tiencin) - Čchung-čching Zvláštní regiony Hongkong (do r Britský, bankovní centrum), Macao (portugalské do r. 1999)

23 vlajka Tibetu

24 Taiwan = Čínská republika - ČLR ho bere jako svou 23. provincii - neuznává ho jako samostatný (většina států světa) - uznávají ho jen některé ministáty Vatikán - hlavní město Taipei (Taiwan = Čínská Taipei) - Asijský tygr, demokratický stát

25 Hospodářství Mao Ce-tung: centrální plánování, kolektivizace, podpora těžkého průmyslu, velký objem výroby - Velký skok = snaha o hluboké změny (ale nízká kvalita ocel.), hladomor, neúroda - Kulturní revoluce ( ) mladí na venkov, pálení knih (rudé gardy), ničení tradic.. - tlumení růstu měst, vzdělanosti

26

27 1976 smrt Mao Ce-tunga: tržní reformy volné ekonomické zóny, politika otevřených dveří (daňové úlevy, zahraniční kapitál přístavy), lehký průmysl (elektrotechnika, oděvy ) Dnes přesun ekonomiky do přístavních měst (Šanghaj, Hongkong, Kanton, Tianjin) -nejrychleji rostoucí ekonomika -největší exportér (ale nižší kvalita než Německo levné boty, textil.) - 2. nejsilnější ekonomika (HDP)

28 Průmysl Dřívější centrum průmyslu oblast Mandžusko (SV Číny) těžký průmysl - japonský vliv - těžba: barevné kovy (molybden, wolfram, titan.), uhlí (nejvíce), železná ruda (také dovoz Indie, Austrálie) - ropa dovoz (Kaspické moře budování transkazáchstánského ropovodu - energetika Tři soutěsky (největší je přehrada Itaipu řeka Paraná) - ocel nejvíce na světě, zpracování kovů - elektronika, chemie.

29 rýže Zemědělství pšenice bavlna

30 - vliv monzunů - málo orné půdy (21% světové populace na 7% světové zemědělské půdy) - málo lesů snižování lesnatosti (2. místo v těžbě dřeva) - prasata (vývoz vepřového), skot, drůbež Problémy - smog ve městech (OH v Pekingu) - desertifikace - populační problémy