STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE PODOUBRAVÍ

Svazek obcí Podoubraví, IČO: 70924937, Trčků z Lípy 69, 583 01 Chotěboř STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE PODOUBRAVÍ Aktualizace strategického plánu z roku 2000 SVAZEK OBCÍ Červen 2004

OBSAH: ÚVODNÍ ČÁST...3 1. SVAZEK OBCÍ PODOUBRAVÍ A JEHO ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ... 3 2. DŮVODY A METODICKÉ ZÁSADY AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU... 5 ROZBOROVÁ ČÁST...7 3. VEŘEJNÉ POSOUZENÍ A HODNOCENÍ PROBLÉMŮ PODOUBRAVÍ... 7 4. VEŘEJNÉ NÁZORY NA ZDROJE ROZVOJE PODOUBRAVÍ... 9 5. PROBLÉMY A ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI PODOUBRAVÍ Z POHLEDU ORGÁNŮ SVAZKU... 10 6. TENDENCE V SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉM VÝVOJI PODOUBRAVÍ... 13 PROPOJOVACÍ ČÁST...17 7. HODNOCENÍ S W O T... 17 PROGRAMOVÁ ČÁST...20 8. ZÁJMY A ZÁMĚRY... 20 9. VIZE STRATEGICKÉHO PLÁNU... 20 10. HLAVNÍ STRATEGICKÉ CÍLE... 22 11. VŠEOBECNÉ PRIORITY A JEJICH VĚCNÝ OBSAH... 23 12. PRIORITY SVAZKU A JEHO ČLENSKÝCH OBCÍ... 24 13. SPECIFICKÉ CÍLE - SPECIFIKACE PRIORIT SVAZKU A JEHO ČLENSKÝCH OBCÍ... 25 13.1. Specifické cíle priority 12.A... 25 13.2. Specifické cíle priority 12.B... 26 13.3. Specifické cíle priority 12.C... 26 13.4. Specifické cíle priority 12.D... 27 13.5. Specifické cíle priority 12.E.... 27 13.6. Specifické cíle priority 12.F.... 28 13.7. Specifické cíle priority 12.G... 28 14. ORIENTAČNÍ FINANČNÍ BILANCE... 30 14.1. Potřeba finančních prostředků... 30 14.2. Vlastní zdroje finančních prostředků... 32 14.3. Vyrovnání finanční bilance... 32 14.4. Souhrnný bilanční přehled... 33 ORGANIZAČNÍ ČÁST...34 15. PRAVIDLA VYUŽÍVANÍ A AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU... 34 16. PRAVIDLA MONITORINGU, KONTROLY A HODNOCENÍ REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU... 34 17. POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ STRATEGICKÉHO PLÁNU... 35 18. SCHVALOVACÍ DOLOŽKA... 36 MAPY...37 Strana 2

ÚVODNÍ ČÁST 1. SVAZEK OBCÍ PODOUBRAVÍ A JEHO ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Spolupráce obcí ležících podél horního toku Doubravy se datuje od roku 1992 ustavením Sdružení starostů mikroregionu Horní Doubrava. Na jeho základech poté vzniklo Sdružení obcí Podoubraví, formálně přeměněné v závěru roku 2001 na svazek postupem podle ustanovení 151, odst. 5 zákona 128/2000 Sb., o obcích. Dnešní Svazek obcí Podoubraví se sídlem v Chotěboři (dále též svazek ) je právnickou osobou, registrovanou u Krajského úřadu Kraje Vysočina v Jihlavě, odpovídající svým majetkem za neplnění svých povinností podle 20i, odst. 1 občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb., v platném znění. K datu pořízení této aktualizované verze Strategického plánu rozvoje Podoubraví (dále též strategický plán ) má svazek 27 členských obcí se 24.756 obyvateli. Zájmové území svazku zahrnuje 78 katastrálních území o celkové výměře 34.191 hektarů. Geograficky je situováno na severní a severovýchodní okraj okresu Havlíčkův Brod, náležejícího do Kraje Vysočina a NUTS 2 - Jihovýchod. Jde o hraniční území s Pardubickým a Středočeským krajem a okresy Chrudim resp. Kutná Hora. Další sousedící okres Žďár nad Sázavou náleží do stejného VÚSC - Kraje Vysočina. Orientační znázornění polohy Podoubraví v rámci České republiky je v mapě číslo 1. Jak vyplývá z přehledu, uvedeného v závěru této kapitoly, s výjimkou Chotěboře s téměř 10ti tisíci obyvateli a dále Vilémova, Krucemburku, Golčova Jeníkova a Ždírce nad Doubravou s 1.100 až 2.880 obyvateli, jsou členy svazku převážně menší až malé venkovské obce s mnoha roztroušenými částmi. Více jak 20% členských obcí svazku má jen do 100 trvalých obyvatel. Vzhledem ke značné osové délce 40 kilometrů má zájmové území svazku (mikroregion) pestré přírodní, klimatické a hydrologické poměry: reliéf od pahorkatin až po hornatiny Železných hor a Žďárských vrchů s nadmořskou výškou od 300 do 700 metrů, průměrné roční teploty od 10 do 12 C, úhrn celoročních srážek ve značném rozmezí 600-1.100 milimetrů a výškový rozdíl na řece Doubravě 130 metrů. Výrazněji odlišné a s příznivějšími hodnotami výše uváděných charakteristik je území kolem Golčova Jeníkova, geograficky náležející do Kutnohorské plošiny (Střední Čechy). Až na Ždírec nad Doubravou, Krucemburk a Golčův Jeníkov leží všechny ostatní členské obce svazku mimo silnice I. třídy, nejbližší dálniční připojení (D 1) je v Humpolci, vzdáleném z Chotěboře cca 35 km. Z celkového počtu 27 členských obcí svazku obsluhuje železniční trať 230 Kolín-Havlíčkův Brod pouze Golčův Jeníkov (stanice + zastávka) a železniční trať 238 Pardubice-Havlíčkův Brod pouze Ždírec nad Doubravou, Sobíňov a Chotěboř s dalšími zastávkami Stružinec a Bílek. Vedení železničních tratí a hlavních silničních tahů po území Podoubraví je naznačeno v mapě číslo 2. Vzdálenosti členských obcí svazku od významných správních, ekonomických a společenskopolitických center jsou přibližně následující: od Havlíčkova Brodu s mnoha orgány s celookresní působností 16-26 km, od krajského města Jihlavy 42-52 km, od Prahy 90-125 km, od Brna 90-120 km a od Pardubic 45-50 km. Strana 3

Hraniční přechody se 24 hodinovým provozem pro veškerá motorová vozidla jsou z pomyslného středu mikroregionu vzdáleny přibližně takto: do Polska (Náchod) 125 km, na Slovensko (Lanžhot) 170 km, do Rakouska (Nová Bystřice) 1 20 km a do Spolkové Republiky Německo (Jiříkov, resp. Rumburk) 180-185 km. Historickým i současným přirozeným centrem mikroregionu je město Chotěboř se statutem obce s rozšířenou působností, ležící téměř uprostřed celého zájmového území svazku. Základní charakteristiky 27 členských obcí svazku jsou následující : Obce Počet obyvatel Katastrální území počet výměra ha Počet obyvatel / km2 Obec Bezděkov 245 1 535 45,8 Obec Borek 145 2 660 22,0 Obec Čečkovice 94 1 242 38,8 Obec Dolní Sokolovec 97 1 284 34,2 Město Golčův Jeníkov 2.634 7 2.750 95,8 Obec Havlíčkova Borová 949 3 2.282 41,6 Obec Heřmanice 76 1 455 16,7 Město Chotěboř 9.789 9 5.405 181,1 Obec Jeřišno 313 3 1.018 30,7 Obec Jitkov 188 1 456 41,2 Obec Kraborovice 100 2 527 19,0 Obec Krucemburk 1.633 3 2.918 56,0 Obec Lány 53 1 204 26,0 Obec Libice nad Doubravou 852 7 2.194 38,8 Obec Maleč 690 5 1.210 57,0 Obec Nová Ves u Chotěboře 562 1 1.243 45,2 Obec Oudoleň 341 1 647 52,7 Obec Podmoklany 168 2 422 39,8 Obec Rušinov 177 2 7-57 23,4 Obec Slavětín 93 1 219 42,5 Obec Slavíkov 308 4 1.276 24,1 Obec Sloupno 45 1 186 24,2 Obec Sobíňov 602 1 605 99,5 Obec Uhelná Příbram 510 3 2.181 23,4 Obec Vilémov 1.026 7 2.456 41,8 Obec Víska 182 1 385 47,3 Město Ždírec nad Doubravou 2.884 7 2.674 107,8 CELKEM SVAZEK 24.756 78 34.191 72,4 Strana 4

2. DŮVODY A METODICKÉ ZÁSADY AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU Již zmíněné Sdružení obcí Podoubraví pořídilo v roce 2000 prostřednictvím Univerzity Pardubice a za podpory Programu obnovy venkova Strategický plán rozvoje mikroregionu, obsahující 6 samostatných svazků s následujícími názvy: Úvodní rozborová část Profil mikroregionu SWOT analýza Rozvojová strategie Studie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Souhrn (popis postupu a rozsahu prací + tiráž) Po třech letech praktického využívání tohoto strategického dokumentu rozhodl nejvyšší orgán svazku (valná hromada) dne 30. 5. 2003 o jeho zevrubné aktualizaci v průběhu prvého pololetí 2004, a své rozhodnutí opřel zejména o tyto důvody: - přirozené a tedy objektivní morální zastarání původního strategického plánu, - metodické, obsahové a organizační problémy při pořízení strategického plánu v roce 2000, projevující se, mimo jiné, ve všeobecně potvrzené nižší kvalitě tohoto dokumentu, - zásadně se měnící společensko-politické, správní a ekonomické podmínky pro činnost svazku - členství ČR v EU, rozvoj činností Kraje Vysočina a udělení statutu obce s rozšířenou působností Městu Chotěboř s rozsahem činností, podobnému původnímu okresnímu úřadu, - potvrzené členství Chotěboře, Jitkova, Rušinova a Sloupna ve svazku, znamenající přírůstek počtu obyvatel členských obcí svazku o 10.200 (t.j. o 70% proti původnímu stavu) a prostorové scelení zájmového území svazku. - nezbytná a dosud opomíjená spoluúčast občanů členských obcí svazku na přípravě strategického plánu a jeho postupné realizaci, ve fázi přípravy pak alespoň při tzv. problémové analýze území a při určování reálných rozvojových možností Podoubraví, - stanovení závazných pravidel využívání strategického plánu a práce s ním, t.j. zejména pravidel sledování (monitoringu), kontroly a hodnocení průběhu a výsledků realizace jednotlivých projektů a aktualizace celého strategického plánu, - využití zevrubné aktualizace strategického plánu v průběhu roku 2004 k oživení činnosti svazku, k hledání vhodného vnitřního organizačního členění, k případné úpravě stanov a k prosazování rovnoměrného rozvoje zájmového území při respektování všeobecně vyžadovaných zásad partnerství, spolupráce a solidarity. Valná hromada svazku poté pro vlastní pořízení aktualizované verze strategického plánu stanovila tyto hlavní metodické zásady: a) minimalizovat analytickou část a soustředit se v ní na vyjádření tendencí změn rozhodujících ukazatelů sociálně-ekonomického vývoje v Podoubraví, Strana 5

b) plně se soustředit na programovou část strategického plánu včetně pravidel práce s tímto dokumentem, c) v průběhu přípravy aktualizované verze strategického plánu využívat ty pasáže dokumentu z roku 2000, které měly a dosud mají svoji metodickou, poznávací, informační či programovou (projekční) kvalitu. Při respektování uvedených metodických zásad vychází vnitřní uspořádání částí a kapitol aktualizované verze Strategického plánu rozvoje Podoubraví z metodického postupu přípravy rozvojových strategií, doporučovaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a prakticky ověřeného již při pořizování obdobných dokumentů pro účast obcí a jejich svazků v národních programech ČR a tzv. předvstupních programech EU v letech 1998-2003. Strana 6

ROZBOROVÁ ČÁST 3. VEŘEJNÉ POSOUZENÍ A HODNOCENÍ PROBLÉMŮ PODOUBRAVÍ (Prvý výstup z činnosti pracovní skupiny občanů členských obcí svazku) Výsledkem problémové analýzy území, založené na čtyřstupňovém bodovém hodnocení (0 - neexistující problém, 1 - existující, ale málo významný problém, 2 - významný problém, 3 - zvláště závažný problém) a provedené ve dvoukolovém hodnocení, je toto pořadí závažnosti a významnosti jednotlivých problémů života občanů a obcí v Podoubraví: Pořadí Problémy Bodové hodnocení 1. Všeobecná ekonomická a politická situace v ČR 2,4 2. Pracovní příležitost pro ženy 2,25 3. Pracovní příležitost pro absolventy škol 2,24 4. Přelety vojenských letadel nad obcemi 2,12 5. Stav silnic I. až III. třídy /zejména II. a III./ 2,12 6. Všeobecná dopravní obslužnost obcí 1,96 7. Pracovní příležitost pro muže 1,76 8. Věkové složení obyvatelstva-stárnutí 1,75 9. Dostupnost nejrůznějších dotací pro obce, podnikatele a občany 1,73 10. Dostupnost bytů a kvalita bydlení 1,72 11. Pokles počtu obyvatel Podoubraví 1,69 12. Rozdílná životní úroveň mezi městem a venkovem 1,69 13. Úroveň činnosti informačních center 1,68 14. Stav místního zemědělství 1,68 15. Spalování lepených truhlářských zbytků 1,64 16. Účast občanů na správě věcí veřejných 1,63 17. Úroveň rozvoje cestovního ruchu 1,58 18. Stav a dostupnost kulturních zařízení 1,57 19. Využívání biomasy, sluneční, větrné a vodní energie 1,56 20. Stav místního průmyslu a stavebnictví 1,56 21. Stav místních komunikací v obcích 1,56 22. Odkanalizování a čistění odpadních vod 1,53 23. Podmínky pro novou bytovou výstavbu 1,52 24. Chybějící krajské a celostátní plány rozvoje 1,46 Strana 7

25. Zadluženost obcí a nedostatečnost jejich rozpočtů 1,45 26. Stav a dostupnost sportovních zařízení 1,44 27. Stav kulturních, historických a jiných památek a krajinných zajímavostí 1,44 28. Stav místních řemesel a živností 1,4 29. Chybějící územní plány obcí a plány rozvoje 1,34 30. Stav a dostupnost sociálních služeb (DD, DSP, dětské domovy apod.) 1,34 31. Účast občanů na činnosti spolků a iniciativ 1,32 32. Kriminalita, vandalizmus a podobné jevy 1,32 33. Duchovní, kulturní a morální úroveň obyvatelstva 1,15 34. Stav a dostupnost běžné maloobchodní sítě 1,14 35. Úroveň činnosti Policie ČR 1,13 36. Úroveň restauračních s ubytovacích služeb 1,11 37. Stav místního vodního hospodářství 1,1 38. Stav a dostupnost běžných lékařských služeb 1,06 39. Úroveň orgánů státní správy 1,05 40. Chování chatařů a chalupářů 1,03 41. Vzdělanost obyvatel 1,03 42. Sociálně nepřizpůsobivé skupiny obyvatel 1,01 43. Úroveň železniční dopravy 1,01 44. Všeobecný stav hlavních složek životního prostředí - vody, půdy a ovzduší 0,99 45. Stav místního lesnictví 0,99 46. Profesní složení obyvatel 0,98 47. Kvalita televizních signálů 0,96 48. Stav krajiny, jejího přirozeného rázu 0,95 49. Úroveň poštovních, peněžních, pojišťovacích a jiných podobných služeb 0,92 50. Stav a dostupnost škol a školských zařízení 0,88 51. Klimatické podmínky v Podoubraví 0,87 52. Poloha Podoubraví v rámci kraje a ČR 0,86 53. Úroveň činnosti Svazku obcí Podoubraví 0,85 54. Možnost přístupu k informacím (Internet, knihovny apod.) 0,85 55. Úroveň práce hasičů, rychlé zdravot. pomoci a jiných pohotovost. služeb 0,82 56. Soužití s etnickými menšinami 0,77 57. Úroveň činnosti zastupitelstev obcí Podoubraví 0,74 58. Svoz a likvidace tuhých komunálních odpadů 0,54 59. Úroveň telefonních služeb 0,51 60. Zásobování zemním plynem 0,44 61. Zásobování pitnou vodou 0,41 62. Zásobování elektřinou 0,27 63. Zásobování ostatními palivy (uhlí, dříví) 0,22 Strana 8

S ohledem na použitý bodový systém lze považovat ze statistického hlediska problémy se 2,00 a více body za závažné až zvláště závažné, problémy s alespoň 1,5 bodem za významné. Při opačném pohledu jsou problémy s méně jak 1,0 bodem spíše vyjádřením pozitivních stránek života v Podoubraví a svým způsobem náleží k vedlejším zdrojům rozvoje tohoto území. 4. VEŘEJNÉ NÁZORY NA ZDROJE ROZVOJE PODOUBRAVÍ (Druhý výstup z činnosti pracovní skupiny občanů členských obcí svazku) Výsledkem dvoukolového posuzování tzv. rozvojového potenciálu území je celkem 17 samostatných položek zdrojů dalšího rozvoje Podoubraví v příštích 8 až 10 letech, v následujícím systematickém uspořádání: VNITŘNÍ ZDROJE PODOUBRAVÍ A. Zdroje podmínek pro rozvoj průmyslových, řemeslných a obchodních činností a různých služeb včetně s tím bezprostředně související zaměstnanosti obyvatel: značný počet drobných živností a malých firem (ochrana proti krizovým ekonomickým a sociálním jevům při selhání velkých podniků a současně zdroj podnikatelské iniciativy) vojenský prostor Bílek (v případě jeho zrušení reálný předpoklad civilního využití pro podnikatelské prostory a sklady vč. existující železniční vlečky) budovy původních venkovských škol, uvolněné průmyslové a zemědělské objekty (prostory pro nové využití - rekonstrukce na bytové domy, turistické ubytovny, podnikatelské provozy, sklady) volné pozemky charakteru ostatní plochy (průmyslové, řemeslné a obchodní zóny a plochy, tržiště) volné plochy zemědělské půdy (pěstování tzv. energetických plodin pro místní spotřebu) značný potenciál větrné energie Vysočiny (větrné elektrárny s místním využitím elektrického proudu) produkce dřeva, ložiska kamene a písku (těžební a zpracovatelské podnikání v mnoha lokalitách Podoubraví) vydatné prameny kvalitní pitné vody (stáčírny a prodej pitné vody) trvalý přebytek ovoce (místní palírny, moštárny a sušárny) zámek v Libici nad Doubravou (objekt mikroregionálního významu s možností využití pro turistické, sociální a jiné služby, nebo kulturní účely) Strana 9

B. Zdroje rozvoje turistiky a rekreace na přímém i nepřímém podnikatelském základu, jako samostatném odvětví služeb: relativně nedotčená a klidná krajina Podoubraví (objektivní předpoklad zájmu turistů a rekreantů o toto území) zemědělská rodinná hospodářství (rozvoj agroturistiky a venkovské turistiky) rekreační areály Řeka, Uhelná Příbram, Pařížov a Doubravník u Libice nad Doubravou (další rozvoj turistiky a rekreace s příznivým ekonomickým efektem) C. Vnitrosvazkové zdroje: zřízení Technických služeb svazku (zefektivnění péče o místní komunikace, veřejnou zeleň a drobné stavby členských obcí svazku a rozvoj služeb pro občany) zájem občanů a zastupitelstev členských obcí svazku o jeho činnost (příznivý vliv na změny v organizaci, v činnostech a ekonomicko-společenských výsledcích činnosti svazku) PŘEDPOKLÁDANÉ VNĚJŠÍ ZDROJE D. Legislativní změny změny v právní úpravě ochrany přírody a krajiny (odstranění některých nelogických ochran a přesnější vymezení kompetencí v této oblasti s očekávaným příznivým vlivem na zájem investorů o Podoubraví) E. Podpora méně rozvinutých oblastí v ČR podpora bytové politiky ze strany státu v méně rozvinutých oblastech ČR (rozvoj bytové výstavby v Podoubraví s příznivými demografickými a ekonomickými důsledky). 5. PROBLÉMY A ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI PODOUBRAVÍ Z POHLEDU ORGÁNŮ SVAZKU Vyústěním pohledu nejvyššího orgánu svazku - valné hromady na problémy a rozvojové možnosti Podoubraví se, mimo jiné, stalo rozhodnutí o zevrubné aktualizaci původního strategického plánu z roku 2000, z důvodů, podrobněji zde rozvedených v kapitole 2 společně se závaznými metodickými zásadami. Strana 10

Představenstvo, jako výkonný orgán svazku a současně řídící orgán aktualizace strategického plánu, zformulovalo problémy a rozvojové možnosti Podoubraví do těchto pozitiv a negativ zájmového území svazku: Pozitiva Existence a činnost Svazku obcí Podoubraví a jeho potenciál pro spolupráci, partnerství a solidaritu členských obcí Existence stále ještě kvalitních pracovních sil, zejména ve strojírenských oborech Relativně stabilní a fungující průmysl v Chotěboři a Ždírci nad Doubravou, ve Ždírci navíc s dopravním potenciálem území Existence malých řemeslných dílen a živností v malých obcích jako významný činitel oživování místních činností a místní zaměstnanosti Přes centrálně prosazovaný útlum poměrně dobře fungující zemědělství s významem krajinotvorným a místně zaměstnaneckým a s potenciálem pro pěstování tradičních plodin pro technické a energetické využití Vydatné zdroje kvalitní pitné vody, postačující i pro komerční využití mimo Podoubraví Lesy - lesní bohatství Podoubraví jako trvalý zdroj Velké ložisko cihlářské hlíny ve středním Podoubraví, ložiska písků, místní ložiska kamene Letiště Dobkov u Chotěboře vhodné pro provoz aerotaxi Dobré životní prostředí Příroda, krajina a památky Podoubraví Převážně venkovské osídlení a z něho vyplývající sousedský způsob života, ochota obyvatel žít v podmínkách malých obcí Historické tradice Podoubraví, jejich aktivní oživování, navazování na ně, rozvoj spolkového života Negativa Rostoucí nezaměstnanost, malý počet pracovních příležitostí na venkově, chybějící větší průmyslové podniky, zánik malých a středních průmyslových podniků v celém Podoubraví Nízký počet pracovních míst pro vysokoškoláky a nízký počet pracovních míst pro středoškoláky se speciálním zaměřením Státní politika útlumu (až likvidace) zemědělství jako producenta potravin a zaměstnavatele obyvatel venkova Stárnutí obyvatel Podoubraví Malá ochota a odvaha obyvatel zúčastňovat se rozvojových programů a projektů Velká roztříštěnost sídel s dopadem na vysoké náklady na provoz obcí, údržbu komunikací, výstavbu technických sítí, a též s dopadem na zájem o ekonomické činnosti v obcích Nerovnoměrný rozvoj zájmového území svazku Strana 11

Nedostatek finančně dostupných příležitostí k bytové výstavbě a k bydlení Nedostačující maloobchodní síť ve venkovských obcích a téměř ve všech odloučených částech obcí Chybějící moderní obchodní centrum v Podoubraví Chybějící, a v jiných centrech ČR obvyklé, kulturní, sportovní a rekreační zařízení regionálního významu - divadlo, koncertní síň, galerie, víceúčelový stadion, koupaliště, plavecký bazén, lázně apod. Chybějící domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, léčebny následné péče a jiná zařízení pro důstojný život starších občanů Nedostatečná dopravní obslužnost venkovských obcí a jejich odloučených částí, zvláště mimo pracovní dny Špatný stav silnic II. a III. třídy a místních komunikací v obcích Chybějící kanalizační síť a systém čištění odpadních vod ve velkých i malých obcích Podoubraví Malá podpora obnovy a rozvoje malých venkovských obcí ze strany státu Nedostatečná ubytovací kapacita - jak v turistické třídě, tak pro náročnou klientelu, nezájem obyvatel o provozování ubytování v soukromí Méně celostátně významných turistických zajímavostí (atrakcí), technických a kulturních památek, přírodních zajímavostí apod. Nejasnosti v řízení územního rozvoje (CHKO pod Pardubickým krajem), existence různých detašovaných pracovišť Kraje Vysočina, nedotažená reforma veřejné správy Zvyšující se zátěž životního prostředí nákladní automobilovou dopravou v ose Golčův Jeníkov - Ždírec nad Doubravou Chybějící ochrana proti následkům prudkých záplavových dešťů pod svažitými pozemky Stagnující revitalizace a obnova vodních toků a vodních děl Až přehnaná ochrana přírody a krajiny na územích CHKO, jako brzda nezbytného rozvoje venkovských obcí Poloha Podoubraví v rámci ČR - ač ve středu republiky, přesto vzdáleno od průmyslových, obchodních, kulturních a správních center, od dálnic a hlavních železničních tahů Klimatické podmínky Podoubraví - nevyrovnaný průběh zimy z hlediska atraktivity území pro zimní sporty, naopak dlouhé zimní období náročné na spotřebu paliv a na údržbu sjízdnosti silnic a místních komunikací Nedostatečná informovanost o Podoubraví a jeho celostátní propagace Pro příští léta již málo vyhovující současná organizační a řídící struktura Svazku obcí Podoubraví Strana 12

6. TENDENCE V SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉM VÝVOJI PODOUBRAVÍ Předmětem dalších analytických prací bylo získávaní a vyhodnocování statisticky reprezentativních údajů a informací z obecních zdrojů a od orgánů státní správy a jiných institucí, z různých normativních podkladů a z původního strategického plánu z roku 2000. Z těchto rozborových činností vyplynuly následující tendence sociálně ekonomického vývoje Podoubraví v uplynulých 3-4 letech: A. Nadále přetrvává nepříznivý demografický vývoj. Počet obyvatel Podoubraví sice klesl jen o 0,3% (73 osob), z podrobnějšího rozboru však vyplývá: prohlubuje se nevyrovnanost v početním stavu obyvatel; závažné jsou úbytky ve větších obcích (na příklad Vilémov o 6% -65 osob, Golčův Jeníkov o 1,6% - 44 osob apod.), přírůstky v malých obcích se pohybují jen kolem 2-5 osob, významný přírůstek počtu obyvatel ve Ždírci nad Doubravou (82 osob) je převážně na úkor okolních obcí, stále se zvyšuje podíl obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let), když v 15 ze 27 členských obcí svazku již překračuje 20%-ní hranici s extrémy v Lánech - 45,3%, Slavětíně - 36,6%, Heřmanicích - 35,5%, Uhelné Příbrami 29,0% atd. B. Zvláště závažná je situace ve vývoji nezaměstnanosti obyvatel Podoubraví. Měřeno počtem uchazečů o práci došlo za poslední léta ke zvýšení tohoto ukazatele o 14,2%. Vlastní míra nezaměstnanosti má stále vzestupnou tendenci a pohybuje se od 5 až 6% v Lánech, Bezděkově a Ždírci nad Doubravou až ke dvouciferným hodnotám nad celostátním průměrem v 11 obcích svazku (m.j. též ve větších obcích - Vilémově, Golčově Jeníkově, Uhelné Příbrami apod.). C. Po zrušení menších, ale pro místní ekonomický vývoj velmi důležitých průmyslových podniků (na příklad ve Vilémově, Golčově Jeníkově, Krucemburku, Chotěboři, Havlíčkově Borové) toto odvětví nadále stagnuje. Vetší průmyslové podniky jsou soustředěny do Chotěboře a Ždírce nad Doubravou, chybí významnější investoři, kteří by obnovili dřívější průmyslový potenciál celého Podoubraví. D. Nepřehlédnutelný útlum vykazuje za sledované období zemědělská prvovýroba, což je, mimo jiné, odrazem celostátní situace v tomto odvětví. Ačkoliv je potravinová bezpečnost Podoubraví (0,85 ha zemědělské půdy na 1 obyvatele) nejméně dvojnásobná proti průměru ČR, a Podoubraví by mohlo být významným dodavatelem zemědělských výrobků pro jiná území republiky, zemědělství není a nebude zdrojem nových pracovních příležitostí. Vysoký počet registrovaných samostatně hospodařících rolníků je z části fiktivní a má stále klesající tendenci a skutečně fungující zemědělské firmy budou v nejbližších letech čelit na trhu zemědělských komodit EU ne zcela rovným podmínkám hospodářské soutěže. Klesající podpora zemědělců ze strany státu v méně příznivých oblastech (LFA) tuto situaci dále dramatizuje a může mít pro obce Podoubraví nepříznivý dopad na péči o krajinu a snižování její zajímavosti pro cestovní ruch a venkovské osídlení. Méně příznivé zemědělské oblasti Podoubraví, určené Nařízením vlády číslo 500/2001 Sb., jsou podle katastrálních území vyznačeny v mapě číslo 3. E. Situace v úrovni bydlení se příliš nezměnila a je vcelku příznivá. Po jistém oživení bytové (především individuální) výstavby, zůstává bydlení v domech venkovského typu a v novějších rodinných domech převažující formou - vesměs mezi 96 až 100% s logickou výjimkou Chotěboře a zřejmě historicky danou výjimkou Uhelné Příbramě. Příznivý je ukazatel počtu 2,0-2,5 obyvatel na 1 bytovou jednotku, který se v malých obcích s vyšším podílem starších obyvatel pohybuje i kolem 1,5-1,9 osob. Strana 13

F. S poklesem počtu narozených dětí a se stárnutím obyvatel Podoubraví bezprostředně souvisí některé negativní jevy a změny ve školství. Ze 27 členských obcí svazku jsou mateřské a základní školy jen ve 12 obcích, základní umělecké školy jen ve 3 obcích. V celém Podoubraví je pouze jedna učňovská škola a tři střední školy a střední odborná učiliště, jediná vyšší odborná škola je provozována v Chotěboři při obchodní akademii. Z celého počtu 38 zmíněných škol je jich 11 (t.j. 29 %) soustředěno do Chotěboře, což časově a finančně ztěžuje přístup ke vzdělání dětí a mládeže z okrajových obcí svazku. G. Z hlediska dostupnosti zůstává nezměněna situace ve zdravotnických a sociálních službách. Lékařské ordinace jsou provozovány jen v 9 obcích, přičemž polovina z jejich celkového počtu připadá na Chotěboř. V Podoubraví jsou jen 3 domy s pečovatelskou službou, jeden dětský domov a v Chotěboři dvě ostatní sociální zařízení. Speciální léčebna v Chotěboři však má pro celý mikroregion význam v poskytování ambulantních služeb. Na celém zájmovém území svazku však není nemocnice, neexistuje zde léčebna dlouhodobě nemocných ani jediný domov důchodců (!). Spádová nemocnice v Havlíčkově Brodu je z obcí Podoubraví vzdálena v průměru 25 kilometrů. H. Od celostátního stavu se příliš nelišící je situace v autobusové dopravě. V pracovní dny poměrně dobře pokrývá všechny požadavky na dopravní obsluhu, mimo pracovní dny však zůstává 11 obcí ze 27 (více jak 40%) bez této služby. V mnoha dalších obcích jsou v těchto dnech provozovány jen 1-2 páry spojů, zcela odříznuty od autobusové dopravy však zůstávají malé části obcí, kam tyto spoje nezajíždějí a železniční doprava zde nemůže výpadek dopravní obslužnosti nahradit. I. Pro většinu obcí Podoubraví má železniční doprava podstatně menší význam než doprava autobusová. Celkem 7 železničních stanic a zastávek se nachází na území 4 členských obcí svazku, přičemž z obcí ležících mimo železniční tratě je k nejbližší stanici či zastávce od 3 do 13 kilometrů (nad 10 km u 6 obcí). Důležitější je spíše železniční spojení v ose Havlíčkův Brod - Chotěboř - Ždírec nad Doubravou - Hlinsko - Chrudim - Pardubice a Havlíčkův Brod - Golčův Jeníkov - Praha, v opačném směru Havlíčkův Brod - Brno. Již několik let trvající útlum osobní dopravy na trati 238 Pardubice - Havlíčkův Brod se, mimo jiné, projevuje i v omezování večerních spojů mezi Havlíčkovým Brodem a Ždírcem nad Doubravou ukončováním a vracením těchto vlakových souprav již v Chotěboři. J. Místně nevyrovnané zůstává zásobování obyvatel členských obcí svazku pitnou vodou. V Dolním Sokolovci, Heřmanicích a Kraborovicích neexistuje vodovodní řád vůbec, v Uhelné Příbrami a ve Sloupně jsou na veřejný vodovod napojeny jen 2/3 domácností, v Libici nad Doubravou a v Nové Vsi u Chotěboře přibližně 4/5. Naopak v ostatních 20 obcích (t.j. téměř v 75%) je tento podíl od 90 do 100%, když 100%-ní hranici již dosáhlo 10 obcí. K nejzávažnějším problémům Podoubraví patří v oblasti technické infrastruktury nedostatečné čištění odpadních vod. Centrální ČOV jsou pouze v 5 obcích, ve všech případech bez napojení jejich (vesměs více) okrajových částí. Celkem 41 již existujících individuálních a skupinových ČOV v 17 obcích nemůže tento nepříznivý stav eliminovat. Opačná je situace v nakládání s tuhými komunálními odpady. Ve všech obcích Podoubraví jde výhradně o tříděný svoz, celý systém dále doplňuje 6 sběrných dvorů ve větších členských obcích svazku. K. S nejrůznější (a vesměs nepřímou) podporou obcí se daří udržovat v provozu maloobchodní prodejny i v okrajových a co do počtu obyvatel malých obcích. Tato zařízení občanské vybavenosti chybí pouze v Dolním Sokolovci, Lánech a Sloupně, bohužel však také v mnoha malých částech obcí. Z celkového počtu 217 maloobchodních prodejen jich je však 174 (tedy plných 80%) soustředěno do Chotěboře, Golčova Jeníkova a Ždírce nad Doubravou. Strana 14

Pokud jde o restaurační a ubytovací služby, tak i zde je situace poměrně příznivá: místní hostince nebo restaurace nejsou jen v 6 obcích svazku, naopak možnost ubytování v hotelích, penzionech a turistických ubytovnách existuje již ve 13 obcích Podoubraví, i když toto číslo není možné považovat z hlediska žádoucího rozvoje cestovního ruchu a místní zaměstnanosti za jednoznačně příznivé. L. Vybavení obcí Podoubraví zařízeními pro sport a rekreaci (s dopadem na cestovní ruch) zůstává pod úrovní okolních regionů - Sečské přehrady, Ždárska, Havlíčkova Brodu apod. Hřiště a univerzální sportovní plochy jsou sice ve 22 členských obcích svazku, celé Podoubraví však zcela postrádá koupaliště odpovídající dnešním technickým a hygienickým normám, krytý plavecký bazén, atletický stadion a větší počet rozměrově vyhovujících sportovních hal - tělocvičen. Krytý zimní stadion v Chotěboři však plní svoji funkci pro celé spádové území. Podstatněji vzrostl počet cyklostezek (jen čtyřmi obcemi neprochází žádná z nich), zatím v samém počátku je zřizování naučných stezek - existují pouze dvě. M. Nevyvážené zůstává vybavení obcí Podoubraví zařízeními pro kulturu a informatiku. Relativně lépe je zabezpečena informatika - ve 27 obcích je aktivních 30 veřejných knihoven, 21 veřejně přístupných internetových míst a 7 informačních center. Naopak ve 14 obcích (52%) není k dispozici kulturní dům nebo jiné podobné zařízení (z 19 existujících jich je 6 soustředěno na správním území Chotěboře), na území Podoubraví není klasická divadelní budova, jen ve dvou obcích jsou výstavní galerie a muzea (Havlíčkova Borová a Krucemburk), ani jediný podobný kulturní stánek nemají města Chotěboř, Ždírec nad Doubravou a Golčův Jeníkov. N. Za poslední tři roky nedošlo k žádoucím změnám v územním plánování a přípravě dalších podobných dokumentací. Ve všech obcích Podoubraví přežívají urbanistické studie, vesměs pořízené před 7-10 lety pro účast obcí v POV. Územní plány byly dosud pořízeny v 10 obcích, avšak pouze v jediné (Sobíňově) pro celé správní území obce. V žádné obci Podoubraví dosud nebyl pořízen regulační plán. Podobná je situace v přípravě pasportů místních komunikací a povodňových plánů - dokončeny nebo těsně před dokončením jsou tyto dokumenty shodně jen v 10 obcích Podoubraví. Jen u 5 katastrálních území ze 78 (cca u 6,5%) se podařilo realizovat komplexní pozemkové úpravy, tolik potřebné pro pořízení kvalitních územních plánů obcí a pro příznivé změny v krajinném rázu Podoubraví (optimální velikosti zemědělských pozemků, síti polních cest, krajinné zeleni, malých vodotečích ap.). O. Mimořádně závažným je vývoj podílu obcí na hrubém celostátním výnosu z DPH a z daně z příjmů. Prvým významným jevem je zvýšení tohoto ukazatele za svazek jako celek o téměř 40% (!). Samo toto číslo však neznamená automatické zvýšení příjmů pro obce Podoubraví, důležitý bude objem daní, který se podaří vybrat orgánům státní správy od daňových poplatníků. Druhým významným a závažným jevem je nebezpečí nevyrovnaného rozvoje území. Jestliže se totiž odchylky v podílu obcí na daňových výnosech v přepočtu na 1 obyvatele pohybovaly v roce 2001 pouze v rozmezí několika málo procent, je pro rok 2004 tato situace zcela opačná: třem obcím Podoubraví (Dolnímu Sokolovci, Heřmanicím a Slavětínu byl vyhláškou MF stanoven nulový podíl (!) na daňových výnosech, mezi zbývajícími 24 obcemi došlo k razantní diferenciaci; ve vyjádření relativním číslem od 0,68 až po 13,67 (téměř 20ti násobek) s tím, že na zvýšení tohoto ukazatele především profitují dvě největší města a některé větší obce Podoubraví. P. Za léta 2001 až 2003 získaly obce Podoubraví 70.246 tisíc Kč dotací z vnějších zdrojů, tedy Strana 15

ročně průměrně 23,4 miliónů Kč. Ve vztahu k sumě příjmů obecních rozpočtů, plánovaných pro rok 2004, představuje tato částka 11,5 %. Nejvydatnějším zdrojem dotací byl Státní fond rozvoje bydlení - 55,0 %, dále Státní fond životního prostředí - 16,9 %, Program obnovy venkova - 11,0 %, granty Kraje Vysočina - 4,2 % a ostatní zdroje celkem - 12,9 %. Z programu SAPARD nezískala dotaci ani jediná členská obec svazku. Nevyrovnaný je podíl získaných dotací v přepočtu na 1 obyvatele, přispívající k nerovnoměrnému rozvoji území. Pohybuje se totiž o nuly (Čečkovice, Heřmanice, Slavětín až po téměř 12 tisíc Kč, s celosvazkovým průměrem 2.837 Kč, který překračuje jen 9 obcí. Q. S dostupností dotací a jiných vnějších finančních zdrojů úzce souvisí vydatnost příjmů obecních rozpočtů a míra zadluženosti obcí (výše nesplacených závazků). Celosvazkové rozpočtové příjmy činí pro rok 2004 zaokrouhleně 203 milionů Kč, celkové dlužné částky na počátku roku 37 milionů Kč, t.j. 18,3% z příjmů. V obou ukazatelích je situace v členských obcích svazku nevyrovnaná a v přepočtu na 1 obyvatele následující: a) příjmy obecních rozpočtů se pohybují od 4,2 do 12,0 tisíc Kč, svazkový průměr 8,2 tisíc Kč překračuje ze 27 pouze 10 obcí, b) dlužné částky mají rozpětí od nuly až po 3 tisíce Kč, svazkový průměr 1,5 tisíc Kč překračuje 10 obcí s tím, že 9 obcí nemá k 1.1. 2004 závazky žádné. Situaci v zadluženosti nelze považovat za jednoznačné negativní, neboť za dlužnými částkami je třeba vidět již vybudovaná a fungující díla (zejména infrastrukturální) a současně jejich víceletý splátkový režim. Problémem je spíše vydatnost obecních rozpočtů v poměru k dříve popsaným vývojovým změnám v Podoubraví - stárnutí obyvatel, vyšší míře nezaměstnanosti, dopravní obslužnosti, útlumu zemědělství, útlumu venkovského školství, vylidňování malých sídel, vybavenosti obcí zařízeními pro sociální služby a podobné. Strana 16

PROPOJOVACÍ ČÁST 7. HODNOCENÍ S W O T Hodnocení silných a slabých stránek Podoubraví (vnitřních vlivů) na straně jedné a příležitostí a rizik jeho dalšího rozvoje (vnějších vlivů) na straně druhé, vychází z podrobného rozboru sociálně-ekonomické situace tohoto území a současně vytváří základ pro věcné pojmenování jednotlivých složek programové části strategického plánu. S využitím všech dosud uvedených údajů, informací, poznatků a názorů má nejstručněji a nejhutněji formulované SWOT hodnocení tuto podobu: S - Silné stránky Stabilizace počtu obyvatel, stále kvalitní pracovní síly se standardní vzdělaností. Přes dílčí problémy fungující významné průmyslové a zemědělské podniky a početné řemeslnické dílny a drobné živnosti i v malých venkovských obcích. Existence nejrůznějších volných objektů a ploch, vhodných pro následné ekonomické a mimoekonomické využití. Rekreační areály Řeka, Uhelná Příbram, Doubravník a blízký Pařížov, významné pro další rozvoj komerční turistiky a rekreace. Ve většině obcí zajištěné zásobování pitnou vodou a zemním plynem, fungující systém hospodaření s TKO, plně vyhovující telefonní služby, zásobování ostatními palivy, nejrůznější pohotovostní služby ap. Lesy, vodní zdroje a vodní toky Podoubraví, ložiska hlín, písků a kamene, větrný potenciál území, vhodné plochy pro pěstování plodin k technickému a energetickému využití Lidskou činností dosud nepříliš dotčená příroda a krajina a hlavní složky životního prostředí, zachované venkovské osídlení, udržované a rozvíjené historické tradice Podoubraví. Existence a činnost Svazku obcí Podoubraví a jeho dlouhodobé zájmy a záměry W - Slabé stránky Stárnutí obyvatel, zejména v menších venkovských obcích Pozvolný růst nezaměstnanosti, nedostatek pracovních příležitostí pro vysokoškoláky a specialisty-středoškoláky. Pokračující nerovnoměrný rozvoj území, především odloučených částí menších a malých venkovských obcí, roztříštěnost sídel, rozdíly v životní úrovni mezi městem a venkovem. Strana 17

Útlum bytové výstavby, zejména finančně dostupné pro mladé rodiny s dětmi. Malá ochota a odvaha obyvatel Podoubraví zúčastňovat se rozvojových programů a projektů. Dosud málo využité a využívané zdroje pro rozvoj turistiky, jako významného ekonomického odvětví, včetně malé ubytovací kapacity a propagace území, revitalizace krajiny a jejich jednotlivých prvků. Nedostatečná dopravní obslužnost obcí spolu se špatným stavebně technickým stavem silnic a místních komunikací a zvyšující se zátěží silnice II. třídy mezi Golčovým Jeníkovem a Ždírcem nad Doubravou. Nedostatečný systém odkanalizování a čištění odpadních vod v celém Podoubraví. Dlouhodobě nedostačující občanská vybavenost - od maloobchodní sítě (vč. velkých obchodních center), přes kulturní, společenská, sportovní a rekreační zařízení místního i regionálního významu. Zvláště negativně pociťovaná nedostatečnost ve vybavení obcí zařízeními pro staré a dlouhodobě nemocné občany. Přetrvávající dopady nedokončené reformy veřejné správy, přehnaná ochrana přírody brzdící rozvoj obcí, rozrůstající se administrativa, malá podpora obnovy a rozvoje venkovských obcí. Excentrická poloha Podoubraví v rámci kraje a jeho nevyrovnané klimatické podmínky. Nedostatečnost obecních rozpočtů pro zásadní změny v podmínkách života v Podoubraví. Pro příští léta již málo vyhovující současná organizační a řídící struktura Svazku obcí Podoubraví. O - Příležitosti, reálné šance Podpora rozvoje chotěbořské aglomerace ze strany orgánů Kraje Vysočina. Národní a evropské programy rozvoje obcí a venkovských území. Národní a evropské programy v oblasti péče o hlavní složky životního prostředí. Komplexní pozemkové úpravy organizované a financované státem a EU. Převod silnice II. třídy Golčův Jeníkov - Ždírec nad Doubravou do I. třídy s tomu odpovídajícími úpravami a úplná rekonstrukce silnice II. třídy Chotěboř - Havlíčkův Brod. Zvyšující se zájem o turisticky dosud méně frekventované oblasti Podoubraví s cyklostezkami. T - Rizika, reálné hrozby Pokračující ekonomická, politická a legislativní recese v ČR. Odborně, administrativně a finančně náročná příprava projektů národních a zejména evropských rozvojových programů. Malý zájem investorů a podnikání v Podoubraví. Neúnosné zvýšení intenzity nákladní dopravy na rekonstruované silnici I. třídy Golčův Jeníkov Ždírec nad Doubravou Státní politika útlumu zemědělství v nerovných podmínkách zemědělců na evropském trhu zemědělských komodit. Strana 18

Státní politika přerozdělování daňových výnosů ve prospěch velkých obcí a měst, spojená se snahou o rušení právní samostatnosti malých venkovských obcí. Legislativní omezování existence základních škol ve venkovských obcích. Chybějící dlouhodobá koncepce zdravotnictví, malá podpora sociálních služeb ze strany státu Malý zájem správců vodních toků o revitalizaci toků a výstavbu vodních děl. Přetrvávající nedostatky ve veřejné správě, stále prosazovaná ochrana přírody a krajiny bez respektování zájmů, záměrů a možností obcí, zvyšování požadavků ze strany státní byrokracie ap. Strana 19

PROGRAMOVÁ ČÁST 8. ZÁJMY A ZÁMĚRY Z předchozí rozborové části a z hodnocení SWOT vyplývá, že Podoubraví stále zůstává jedním z okrajových území Vysočiny, ležícím mimo významná průmyslová, obchodní, kulturní a správní centra a mimo hlavní dopravní trasy, územím s rostoucí nezaměstnaností, stárnoucím obyvatelstvem a všeobecně obtížnějšími podmínkami pro život v malých venkovských obcích. Podoubraví však také disponuje některými zdroji (možnostmi), využitelnými pro změnu výše naznačené situace - stále ještě kvalitní pracovní silou, několika významnými průmyslovými podniky, zatím stabilizovaným zemědělstvím, objekty vhodnými pro drobné a střední podnikání, ložisky hlín, písků a kameniva, bohatými lesy a vodami a civilizačními neduhy méně dotčenou přírodou a krajinou. Strategickým zájmem a záměrem svazku a jeho členských obcí je pokračovat ve snaze o eliminaci hlavních negativních tendencí v Podoubraví a ve snaze o využití zdrojů tohoto území pro zlepšování životních podmínek zdejších obyvatel, při zachování charakteristického venkovského osídlení a všech přírodních a krajinářských hodnot. Programová část strategického plánu vychází dále z předpokladu, že podobné zájmy a záměry (byť s individuálními odlišnostmi) mají též občané zdejších měst a obcí, průmysloví podnikatelé, řemeslníci a jiní živnostníci, zemědělci a další fyzické a právnické osoby a správní orgány. Obecným zájmem a záměrem je prosazovat tento strategický plán jako globální plán Podoubraví, k jehož hlavním cílům a prioritám se může přihlásit každý, kdo v Podoubraví žije, pracuje nebo rozvíjí jakoukoliv činnost. Takto deklarovaným zájmům a záměrům odpovídá obsah a uspořádání následujících kapitol programové části strategického plánu. 9. VIZE STRATEGICKÉHO PLÁNU Vizi Podoubraví, t.j. pohled na stav podmínek pro život ve zdejších městech a obcích po uplynutí příštích 8-10 let, prezentuje strategický plán prostřednictvím těchto 15 předpokladů: Podoubraví má stále vysočinský charakter s mnoha malými obcemi a osadami, se vzrůstajícím podílem chalupářů a s povšechně nižším ekonomickým potenciálem ve srovnání se svým okolím. Při stagnaci celkového počtu obyvatel (a mnoha místními rozdíly v tomto směru), je prvotním znakem demografického vývoje vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku - stárnutí obyvatel. Strana 20

Malé obce, až na výjimky, odolávají ekonomickým, legislativním a administrativním tlakům na jejich slučování, mimo jiné i díky vzájemné spolupráci v rámci svazku při řešení odborně a finančně náročných problémů místní správy. Stejně jako v jiných částech ČR, také v Podoubraví probíhá nerovnoměrný rozvoj území, daný objektivně rozmístěním průmyslu, služeb a zemědělských podniků, směrováním dopravních tras, velikostí obcí, zájmy podnikatelů apod. I malé obce však realizují nejrůznější projekty místního významu, které přispívají k vytváření přijatelných podmínek pro život na venkově. Obce prostřednictvím orgánů svazku také vytvářejí stálý tlak na zákonodárné orgány k přijímání takových zákonů, které by zvyšovaly daňové a jiné povinnosti chalupářů vůči obcím, které jim poskytují podobné služby, jako místním občanům. Dlouhodobě nízký podíl dětí a mládeže na celkovém počtu obyvatel Podoubraví se též negativně projevil ve zrušení dalších základních škol v malých obcích a ve výhradní koncentraci středního školství do Chotěboře, s dopadem na časovou a finanční dostupnost vzdělání z okrajových míst Podoubraví. Svazek obcí Podoubraví prokázal dosavadní činností oprávněnost své existence. Jeho význam nadále roste - jak pro přípravu a realizaci společných projektů, tak pro nezištnou pomoc malým obcím a trvalé prosazování principů partnerství, spolupráce a solidarity. Tomu také odpovídají změny v jeho vnitřní organizaci a v řídících orgánech. Obce Podoubraví již zvládly problémy spojené s členstvím ČR v EU od roku 2004, stále se však potýkají s přebujelou administrativou a s často sobě odporujícími národními právními, technickými a metodickými normami. Poměrně malý a pozvolný ekonomický rozvoj Podoubraví je odrazem jeho polohy a klimatických podmínek, omezených místních rozvojových zdrojů a přetrvávajícího malého zájmu významnějších investorů o toto území. Přes tyto problémy opět zahájily činnost dříve zrušené malé a střední podniky, daří se řemeslům a drobným službám i v menších a malých obcích. Vzhledem ke stárnutí obyvatel průběžně rostou požadavky na kapacitu zařízení sociálních služeb rychleji, než místní zdroje, použitelné k těmto účelům. Za malé účasti státu a kraje tak zůstává Podoubraví bez regionálního domova důchodců, bez různých léčeben a jen s menším počtem míst v domech s pečovatelskou službou a v jiných podobných zařízeních. Ze stejných, tedy finančních důvodů, zůstává stinnou stránkou Podoubraví chybějící kulturní a společenská zařízení regionálního významu (divadlo, koncertní síň, galerie, muzeum ap.). Naopak potěšitelná je činnost nejrůznějších divadelních, hudebních, společenských a jiných spolků, sdružení a občanských iniciativ po celém území Podoubraví. Díky postupné výstavbě víceúčelového sportovního areálu regionálního rozsahu a významu v Chotěboři, došlo v celém Podoubraví ke zlepšení podmínek pro sport a rekreaci. Přispívá k tomu i stálá péče obcí o místní drobná sportoviště a rekreační zařízení, stejně jako zlepšující se turistická prostupnost území prostřednictvím nových cyklostezek, naučných stezek, odpočinkových a informačních míst apod. Členské obce svazku dokončily zamýšlený rozsah plynofikace a nadále uplatňují osvědčený systém nakládání s tuhými komunálními odpady. Ačkoliv je provozováno již více individuálních a skupinových čistíren odpadních vod a jsou k těmto účelům využívány různé Strana 21

biologické prostředky (rybníky, kořenové čistírny), zůstává plošné čistění odpadních vod v Podoubraví stále vážným problémem. Novým a plně využívaným prvkem technické infrastruktury je vysokorychlostní Internet. Příznivé změny jsou po mnoha letech patrné v silniční síti. Do I. třídy byla přeřazena silnice II/345 Ždírec nad Doubravou - Golčův Jeníkov, zevrubná rekonstrukce silnice II/344 nyní umožňuje rychlejší a bezpečnější spojení Podoubraví s Havlíčkovým Brodem a s dálnicí D1 u Humpolce. V jednotlivých obcích je podstatně více místních komunikací se zpevněným povrchem, což se v mnoha případech týká páteřových cyklostezek. Nasazením investičně a provozně méně náročných typů autobusů je v Podoubraví provozováno více spojů na linkách, plošně vhodnějším způsobem pokrývajících poptávku po dopravní obslužnosti. Jednoznačným centrem Podoubraví je město Chotěboř s významnou kapacitou pracovních příležitostí a s občanskou vybaveností a veřejnou správou regionálního významu. Pro horní část Podoubraví je významnějším centrem Ždírec nad Doubravou s Krucemburkem, pro dolní část pak Golčův Jeníkov s Vilémovem. Centra zaměstnanosti, státní správy a samosprávy a služeb a jejich územní vliv jsou schematicky naznačena v mapě číslo 4. Nepřehlédnutelnou hodnotou zůstává příroda a krajina. Podoubraví tak nabízí kvalitní ovzduší, mnohé revitalizované vodní toky, nové rybníky, typickou venkovskou zástavbu s místní a krajinnou zelení, citlivě obhospodařované zemědělské pozemky a lesy a zajímavé krajinné scenérie v klidném podhůří Žďárských vrchů a Železných hor a podél obou břehů Doubravy. 10. HLAVNÍ STRATEGICKÉ CÍLE Má-li vize Podoubraví dojít svého naplnění, popřípadě s ještě lepšími, než očekávanými výsledky, musí všichni, kteří se přihlásí k tomuto strategickému plánu, sledovat tyto tři hlavní strategické cíle: A. Zastavení negativních tendencí v činnostech a životě obyvatel a obcí Podoubraví a stabilizace sociálně-ekonomické situace v měnících se podmínkách (členství ČR v EU, změny v podmínkách pro podnikání, reforma veřejné správy a veřejných financí apod.). B. Podněcování, podpora a rozvíjení ekonomických činností a zvyšování příjmové úrovně obyvatel, jako nejdůležitější podmínka uskutečňování všech ostatních zamýšlených změn v Podoubraví. C. Péče o jednotlivé složky životního prostředí a péče o zachování přírodních a krajinářských hodnot Podoubraví, jako významného faktoru zájmu o život v tomto území a o zdejší rozvoj ekonomických a společenských činností. Dosažení hlavních strategických cílů v následujících 8-10 letech vyžaduje upřednostnit některé zájmy, záměry a činnosti před jinými - tedy stanovit p r i o r i t y. Strategický plán je (z důvodů již uvedených v kapitole 8.) rozděluje na priority všeobecné a priority svazku a jeho členských obcí. Strana 22

11. VŠEOBECNÉ PRIORITY A JEJICH VĚCNÝ OBSAH Za všeobecné priority považuje strategický plán takové věcné projektové a realizační záměry, jejichž význam a důsledky budou pro Podoubraví celoplošné a dlouhodobé, a jejichž nositelem (realizátorem) může být každý subjekt, který se přihlásí k programovým zásadám tohoto plánu. Při prosazování všeobecných priorit vesměs půjde o soubory projektů nebo jednotlivé projekty většího finančního a časového rozsahu a složitějšího technologického, technického, stavebního, montážního a provozního řešení. V uvedeném pojetí těmito prioritami jsou: A. Obnova a rozvoj podnikání v Podoubraví Obnova a rozvoj průmyslu, stavebnictví, dopravy, řemesel a nejrůznějších živností a služeb, mimo jiné zaměřených i na využití energetických zdrojů Podoubraví, vydatných pramenů kvalitní pitné vody a místních ložisek surovin - vše s cílem obnovy plošné zaměstnanosti obyvatel a zvýšení jejich příjmové úrovně. B. Stabilizace zemědělských činností Prosazení relativně stabilizované struktury zemědělských činností bez dalšího úbytku pracovních příležitostí na venkově prostřednictvím posílení finančně plně hrazené krajinotvorné funkce zemědělství (vč. protierozních a protipovodňových opatření) a zvyšování podílu rostlinné produkce pro nepotravinářské účely použití (technické, energetické) při využití půdního potenciálu Podoubraví. C. Rozvoj komerčních služeb cestovního ruchu Výstavba, rekonstrukce a provozování zařízení a služeb cestovního ruchu, turistiky a rekreace na komerčním základu, jako nově se tvořící ekonomické odvětví, s úzkou vazbou na prioritu A a s využitím příznivých podmínek zejména podél pravého toku Doubravy a ve styčných místech s turisticky exponovanou oblastí Železných hor a Žďárských vrchů - Seč, Horní Bradlo, Hlinecko ap. D. Rekonstrukce a obnova silnic II. a III. třídy Změny směrových a výškových poměrů na silnicích Podoubraví, rekonstrukce a obnova jejich povrchů a odstraňování dopravně nebezpečných míst. U silnic II. třídy přednostně na trase silnice II/344 Chotěboř - Havlíčkův Brod a v opačném směru Chotěboř - Maleč - Rušinov (a dále Horní Bradlo). U silnic III. třídy přednostně: III/3507 v úseku: silnice I/34 - Slavětín - Havlíčkova Borová - Modlíkov - silnice II/350, III/34428 v úseku: Chuchel - Maleč a dále III/ 34416 Libice nad Doubravou Horní Studenec - silnice I/37, III/34417 v úseku: Libice nad Doubravou - Barovice - Křemenice (a dále Trhová Kamenice), III/34529 v úseku: Chotěboř Střížov - silnice I/34 a dále III/3508 Jitkov - Havlíčkova Borová. Strana 23