Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Podobné dokumenty
Vztah dávky a účinku, referenční hodnoty, limity k ochraně zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Základy HRA, praxe v hodnocení rizik z pitné vody. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Charakterizace rizika. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Příloha č. 7: Hodnocení vlivu na veřejné zdraví

Přednáška č. 10 Informační zdroje, regulační organizace, analýza rizika

Hodnocení zdravotních rizik v procesu EIA. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Logistické centrum překladiště minerálních olejů

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru. Zařízení pro energetické využití odpadu - ZEVO Vsetín

Příloha č. 3: Hodnocení zdravotních rizik část 2: Znečištění ovzduší

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

HODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

FARMA PRO CHOV NOSNIC LESINKA

VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik arsenu. Znalecký posudek

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101

Provoz automatizovaných monitorovacích stanic a mobilní měřící techniky sledující kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

3 I. 4 II. 9 III. 10 IV. 12 V.

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

LAKOVNA NOVÉ GENERACE, MLADÁ BOLESLAV

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Provoz automatizovaných monitorovacích stanic a mobilní měřící techniky sledující kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji

ANALÝZA RIZIK. RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Správná laboratorní praxe - poznámky biologické/toxikologické -

Bratislava, 12. února 2013

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Stanovení dobývacího prostoru Lohenice IV a následná těžba štěrkopísků v I. etapě

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

NRL pro komunální hluk 1

1. Úvod. 2. Odhad zdravotních rizik

Hodnocení zdravotních rizik chemických látek v životním prostředí

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Zjišťování toxicity. Základy toxikologie a ekologie Marek Šír

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Znečištění ovzduší a zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

LOGISTICKÝ AREÁL BŘEZHRAD. Posouzení vlivů na veřejné zdraví. Hodnocení zdravotních rizik

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V ROCE 2008

Bezpečnost potravin ve vztahu k reziduím léčiv. nové aspekty hodnocení bezpečnosti farmakologicky účinných látek

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Vodovod Měšín. Znalecký posudek

Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2015

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Zdravotní rizika. Mgr. Jiří Bílek

Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:

Ovzduší. a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová MUDr.Helena Veselská. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz /index.htm

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Zjišťování toxicity. Toxikologie. Ing. Lucie Kochánková, Ph.D.

Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2016

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Blíž k lidem aneb vše v jednom. MUDr. Helena Kazmarová, RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D. Státní zdravotní ústav

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Aktualizované pokyny v hodnocení rizik pro životní prostředí. Dana Studená

HOTEL VYSKOČILOVA PRAHA 4 MICHLE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP

2 I. 3 II. 8 III. 9 IV. 11 V.

Webinářpro hlavní žadatele o registraci CSA/CSR (I) 2. část nosti. 9. března George Fotakis, ECHA.

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BRZDOVÉ A PALIVOVÉ VEDENÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. 1. Úvod. 2. Odhad zdravotních rizik

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

TESCO LETŇANY ETAPA V. Posouzení vlivu na veřejné zdraví

Úloha procesu EIA v preventivním dozoru oboru HOK. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Bezpečnost chemických výrob N111001

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. 1. Úvod. 2. Odhad zdravotních rizik

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Kontaminace půdy pražské aglomerace

Transkript:

Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Charakterizace kvantitativního vztahu expozice a účinku: Referenční dávka nebo referenční koncentrace pro prahový účinek (akutní, subakutní, chronický) Vztahy expozice a účinku pro jinou kvantifikaci atributivního rizika (úmrtnost, nemocnost, počet obtěžovaných a rušených osob hlukem) Jednotka karcinogenního rizika pro kvantifikaci míry pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění bezprahový účinek 2

Prahové účinky dráždivý lokální účinek toxický účinek lokální nebo systémový reprodukční a vývojová toxicita alergická hypersenzitivita negenotoxická karcinogenita 3

4

Podklady k odvození referenčních hodnot pro prahový účinek Základní studie - kritický účinek NOAEL (No observed adverse effect level) LOAEL (Lowest observed adverse effect level) BMD 1-10 (Benchmark dose), BMDL 1-10 5

Vztah dávky a účinku u látek s prahovým a bezprahovým účinkem 6

Odvození referenční dávky NOAEL (LOAEL,BMD) RfD = ---------------------------------- UF x MF Faktory nejistoty (UF) Modifikující faktor (MF) neúplnost databáze údajů (1-10) 7

Faktory nejistoty (UF) Mezidruhové rozdíly Individuální variabilita v citlivosti mezi lidmi Kratší trvání expozice v základní studii Použití LOAEL místo NOAEL Závažnost účinku (negenotoxické karcinogeny, teratogeny) Nedostatky ve znalosti nebezpečnosti 8

Referenční hodnoty pro chronický perorální příjem (mg/kg/den) WHO: ADI/TDI (accetable/tolerable daily intake) PTWI, PTMI (kumulativní látky) RIVM TDI US EPA RfDo ATSDR chronická orální MRL (minimal risk level) 9

Referenční hodnoty pro kratší perorální expozici SZÚ Havarijní limity v pitné vodě (30 dní) US EPA Health Advisories (1 den, 10 dní) ATSDR akutní MRL (do 14 dní) ATSDR - subakutní MRL (14 dní - 1 rok) 10

Odvození referenční koncentrace (inhalační expozice) Základní studie - kritický účinek POD (Point of departure) NOAEL (No observed adverse effect level) LOAEL (Lowest observed adverse effect level) BMC (Benchmark concentration) Přepočet POD na fyziologické parametry člověka a délku expozice (NOAEL HEC nebo LOAEL HEC ) Vydělení POD faktory nejistoty 11

Referenční koncentrace pro chronickou inhalační expozici MZ (SZÚ): referenční koncentrace WHO: guideline values (ne všechny) RIVM: TCA US EPA: RfC (mg/m 3 ), již nepoužívá RfDi (mg/kg/den)! ATSDR: chronická inhalační MRL OEHHA: chronické REL 12

Referenční koncentrace MZ pro hodnocení a řízení zdravotních rizik HEM-323-17.4.03/11300 16.5.2003 SZÚ Praha Látky s prah. účinkem - přípustná koncentrace nepoškozující zdraví Látky s bezprah. účinkem ILCR 1x10-6 24 látek Zdroj : WHO, SZÚ, RIVM, US EPA 13

Referenční koncentrace pro kratší inhalační expozici ATSDR -subakutní inh. MRL (14 dní - 1 rok) ATSDR akutní inh. MRL ( 14 dní) OEHHA akutní REL (1-4 hod.) Havarijní: AIHA ERPG (1hod., 3 úrovně účinku) NAC/AEGL Committee AEGL (10 min, 30 min, 1hod, 4 hod, 8 hod), 3 úrovně účinku 14

Screeningové hodnoty pro rychlou základní orientaci US EPA: RSL (Regional Screening Levels) (dříve Risk-Based Concentration Table) pro více než 600 látek, pravidelně aktualizovány indikují kontaminaci, která by měla být dále zkoumána a hodnocena (Věstník MŽP 2012,2) hraniční koncentrace (HQ=1, ILCR=10-6 ) pro ovzduší, vodu a půdu SSL (Risk-based Soil Screening Levels): pro vymývání látek z půdy do podzemní vody

Vztahy pro charakterizaci rizika odvozené z epidemiologických studií RR nebo OR Výpočet atributivního rizika: úmrtnost, nemocnost (hospitalizace, incidence, prevalence KVO, respiračních on.) Kvantitativní charakterizace rizika znečištění ovzduší a dopravního hluku

Ovzduší - historie vztahy pro NO 2 dle K. Aunanové (1995) Prevalence chronických respiračních syndromů OR=exp ( xcr) = 0,055(CI=0,0026-0,0088) Cr - roční průměrná koncentrace NO 2 v g/m 3 Prevalence astmatických symptomů = 0,016(CI=0,002-0,030)

Ovzduší - historie - vztahy expozice a účinku (WHO 2000) Air Quality Guidelines for Europe, 2000 Zvýšení denní prům. konc. PM 10 o 10 g/m 3 : + 0,74 % celkové úmrtnosti + 0,8 % hospitalizací pro resp.on. + 3 % spotřeba antiastmatik + 3,6 % osob s respir. příznaky Zvýšení roční prům. konc. PM 10 o 10 g/m 3 : + 10 % celkové úmrtnosti + 29 % prevalence bronchitis u dětí 18

PM - vztahy expozice a účinku (WHO 2005) WHO air quality guidelines global updated 2005 Doporučená průměrná roční koncentrace: 10 g/m 3 PM 2,5 ( resp. 20 g/m 3 PM 10 ) (zvýšení celkové úmrtnosti o 6 % na 10 g/m 3 PM 2,5 ) Doporučená 24 hodinová průměrná koncentrace: 25 g/m 3 PM 2,5 ( resp. 50 g/m 3 PM 10 ) (zvýšení celkové úmrtnosti o 0,5 % na 10 g/m 3 PM 10 ) 19

PM - vztahy expozice a účinku z epidemiologických studií (CAFE 2005) celková úmrtnost u populace >30 let (6% při zvýšení roční prům. koncentrace PM 2,5 o10 g/m 3 ) nové případy chronické bronchitis >27 let hospitalizace pro srdeční a respirační onemocnění počet dní s respiračními příznaky u dětí a u dospělých s chronickým respiračním onemocněním počet dní s omezenou aktivitou a s pracovní neschopností u dospělých počet dní s užitím bronchodilatátorů u dospělých i dětských astmatiků 20

HRA ovzduší - vztahy expozice a účinku projekt HRAPIE 2013 PM 2,5 Celková úmrtnost populace > 30 let Hospitalizace pro KVO a respirační on. Dny s omezenou aktivitou PM 10 Prevalence bronchitis u dětí Incidence chron. bronchitis populace > 18 let Incidence astm. symptomů u dětí s astma NO 2 Celková úmrtnost populace > 30 let Prevalence bronch. symptomů u dětí s astma Hospitalizace pro respirační on.

Vztahy expozice a účinku pro HRA hluku Podkladem epidemiologické studie u velkých souborů exponovaných obyvatel Prahové hladiny základních účinků hluku pro průměrně citlivou populaci Kvantitativní vztahy expozice a účinku pro hluk z dopravy: obtěžování rušení spánku riziko KVO (incidence hypertenze a IM) 22

Bezprahový účinek Genotoxický účinek poškození struktury DNA, přenosu informací Mutagenní účinek gametické a somatické mutace Karcinogenní účinek iniciace, promoce, progrese Protoonkogeny, tumor supresorové geny 23

Klasifikace karcinogenity IARC 1 Karcinogenní pro člověka 2A 2B Pravděpodobně karcinogenní pro člověka Možná karcinogenní pro člověka 3 Nelze klasifikovat 4 Pravděpodobně není karcinogenní pro člověka 24

Klasifikace karcinogenity US EPA A B 1 B 2 C D E Karcinogenní pro člověka Pravděpodobně karcinogenní pro člověka (omezené důkazy u lidí) Pravděpodobně karcinogenní pro člověka (dostatečné důkazy u zvířat) Možná karcinogenní pro člověka Nelze klasifikovat Prokazatelně není karcinogenní pro člověka 25

Nová klasifikace US EPA Guidelines for Carcinogen Risk Assessment 2005 Karcinogenní pro člověka Pravděpodobně karcinogenní pro člověka Podklady nasvědčující karcinogennímu potenciálu Nedostatečné podklady k hodnocení karc. potenciálu Pravděpodobně nekarcinogenní pro člověka 26

Referenční hodnoty pro bezprahový účinek Vyjadřují karcinogenní potenciál látky Faktor směrnice (SF,CPS,CSF) pro orální nebo inhalační expozici Celoživotní zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádoru při celoživotní průměrné dávce 1 mg/kg/den platí jen v oblasti nízkých dávek 27

Odvození referenčních hodnot pro bezprahový účinek Podklady epid.st.(prac.prostředí, havárie, endemické oblasti), experimenty u zvířat Extrapolace do oblasti nízkých dávek linearizovaný vícestupňový model aj. Zpřesnění - farmakokinetické modely, znalost mechanismu účinku 28

Jednotka karcinogenního rizika (UCR - Unit Cancer Risk) Často používaná referenční hodnota při expozici z ovzduší nebo pitné vody Vztaženy k celoživotní expozici 20m 3 /d (2L/d) při koncentraci 1 g/m 3 (1 g/l) Air UR = SFx1/70 kg x 20 m 3 x 10-3 Water UR = SFx1/70 kg x 2 L/d x 10-3 29

Vztažná dávka (BMD) pro bezprahový účinek Pro některé účinky, pro které podle nových poznatků nelze nalézt bezpečný práh expozice EFSA (po zrušení PTWI): BMDL 01 0,3-8 µg/kg/den pro karcinogenní účinky arzenu BMDL 01 0,5 µg/kg/den pro vývojovou neurotoxicitu olova 30

Referenční hodnoty a úřední limity Referenční hodnota je odvozena výhradně ze zdravotních podkladů jako bezpečná úroveň expozice (TDI, RfC) nebo ukazatel míry rizika (UCR) použití při navržení limitu Úřední limit přihlíží k dalším aspektům reálná situace, technická proveditelnost, vnímání rizika veřejností, analýza cost/benefit, komparace srovnání s jinými riziky, velikost populace v riziku, možnost kontroly (meze analytických metod), zachování konkurenceschopnosti, apod. vyjadřuje společensky akceptovanou úroveň bezpečnosti, resp. zdravotního rizika 31

Imisní limity pro ochranu zdraví (příloha 1 zákona č. 201/2012 Sb.) suspendované částice PM 10, PM 2,5 oxid dusičitý NO 2 oxid siřičitý SO 2 oxid uhelnatý CO benzen olovo troposférický ozon O 3 v částicích PM 10 : benzo(a)pyren, As, Cd, Ni 32

Suspendované částice (PM 10, PM 2,5 ) Imisní limity: 50 µg/m 3-24hod. průměr PM 10 (36. den) 40 µg/m 3 - roční průměr PM 10 25 µg/m 3 - roční průměr PM 2,5 Směrnice WHO 2005: 50 µg/m 3-24hod. průměr PM 10 (4.den) 20 µg/m 3 - roční průměr PM 10 10 µg/m 3 - roční průměr PM 2,5 PM 10 po přepočtu z PM 2,5 (poměr 0,5 u nás cca 0,75) Nejedná se o referenční koncentrace k výpočtu HQ!!! Zpráva expertů WHO REVIHAAP 2013 (Review of evidence on health aspects of air pollution) : důvody ke snížení 33

ZDROJE DAT WHO a EU Guidelines WHO (ovzduší, hluk, pitná voda) Další dokumenty WHO: zprávy a publikace z projektů, programů, zasedání expertních skupin IPCS/WHO: Environmental Health Criteria (EHC) Concise International Chemical Assessment Documents (CICADs) IARC: Monographs Database on Carcinogenic Risks to Humans EK: European Union Risk Assessment Reports JECFA FAO/WHO, EFSA: ADI EEA: Good practice guide on noise exposure and potential health effects, 2010 RIVM: Re-evaluation of human toxicological maximum permissible levels, 2001 DEFRA, Umweltbundesamt,. 34

ZDROJE DAT USA, Kanada US EPA: databáze IRIS ATSDR: Toxicological Profiles California EPA/OEHHA: REL US EPA: RSL (Regional Screening Levels (RBC Tables) AEGLs podklady TERA-ITER databáze Health Canada 35