do života farních spoleenství ve Šlapanicích, Podolí a Praci Roník XVII, íslo 4 Vyšlo 18.12.2005 Cesta na Plnoní Ulicí, krajinou, záící svtélky, vedou nás kroky k chrámu. Zvuk koled v uších zní v tom ase radosti, všem, co jdou se klant Pánu. V jeslikách tam leží pro nás ten Nejvyšší, zrozený z peisté Panny. Zástupy pastý, andlé na nebi, zpívají chorály slávy. Vzácný je poklad náš, kesanské Vánoce, prožité v lásce a míru. Radostnou modlitbou oživme tento svt, jenž ztrácí pravou víru. Pavel Horák
Okénko - 2-18. prosince 2005 MATRIKY VYPRAVUJÍ Z vody a z Ducha svatého se znovu narodili: 2.10. Lucie Peclová z Kobylnic 2.10. Karolína Veronika Nohelová z Jiíkovic 2.10. Elena Marie Lachmanová z Bedichovic 2.10. Lukáš Plotný ze Šlapanic 23.10. Lukáš Prosecký z Prace 30.10. Vanesa Turony ze Šlapanic 30.10. Adam Lukeš ze Šlapanic 20.11. Filip adílek z Pontovic 20.11. Terezie Parmová ze Šlapanic Slib lásky, úcty a vrnosti si vymnili: 10.9. Radek Gloser z Rosic a Hana Drlíková ze Šlapanic 17.9. Radek Minaík z Dražovic a Lucie Žíchová z Brna 17.9. Karel Vykydal z Blanska a Radka eháková ze Šlapanic 24.9. Petr Tomek z Ku. Jestabí a Gabriela Neveselá z Mokré Ve spoleenství víry, nadje a lásky se s námi rozlouili: 23.8. Josef Tma ze Šlapanic (*1935) 7.9. Oldich Smutný z Prace (*1938) 12.9. Josef Plch z Velatic (*1925) 14.9. Marie Králová z Kobylnic (*1921) 27.9. Emanuel Vlek ze Šlapanic (*1911) 21.10. František Kaluža z Kobylnic (*1926) 23.10. Marie Zímová ze Šlapanic (*1910) 24.10. Františka Macháková z Brna (*1915) 25.10. Petr Bílek z Kobylnic (*1912) 26.10. Jana Vlková ze Šlapanic (*1947) 28.10. Ladislav Zeman ze Šlapanic (*1921) 1.11. Emilie Šlezingerová ze Šlapanic (*1917) 16.11. Marie Kuerová ze Šlapanic (*1925) 23.11. Milada Koudelková ze Šlapanic (*1914) 26.11. František Klein ze Šlapanic (*1945) 5.12. Marie Štpánková z Jiíkovic (*1922) 7.12. Jan Viar (*1919)
Okénko - 3-18. prosince 2005 Z KALENDÁE 25.12. Slavnost Narození Pán 1.1. Slavnost Matky Boží Panny Marie 6.1. Slavnost Zjevení Pán 8.1. Svátek Ktu Pán, vánoní besídka dtí 22.1. Priminí mše sv. P. Antonína Buchty 27.1. Farní florbalový ples v Jiíkovicích 2.2. Svátek Uvedení Pán do chrámu 18.2. Bimování ve Šlapanicích 1.3. Popelení steda 10.-11.2. Postní duchovní obnova P. Zdenek Wasserbauer 25.3. Slavnost Zvstování Pán; Adorace s obnovou manželských slib 9.4. Kvtná nedle 16.4. Slavnost Zmrtvýchvstání Pán Vážení tenái, milí farníci, ROK 2005 V KOSTCE byl jsem požádán redakní radou Okénka poohlédnout se na konci kalendáního roku malinko zpt a napsat oima farníka nkolik ádk o událostech, které patily, alespo z lidského pohledu, v naší farnosti k tm nejvýznamnjším. Již v lednu, a v pípravách mnohem díve, se zaala rodit nová tradice. V nov zrekonstruovaných prostorách jiíkovické Orlovny se konal 1. farní florbalový miniples. Scénky, soutže, irské tance, výborná kuchyn, bohatá tombola, kvalitní hudební produkce a pedevším skvlá atmosféra, ke které pispl snad každý píchozí, se staly hlavními atributy tohoto spoleenského veera. Mnozí z nás se již zajisté tší na ples s poadovým íslem 2, který se tentokrát uskutení 27.1.2006 ve stejných prostorách. Nejen chlebem a zábavou je ovšem lovk živ. To si asi eklo sedm bratr a sester našeho farního spoleenství a pan Knžíek z Prace, když pijali nabídku otce Miloše k absolvování kurzu pro spolupracovníky ve farnosti, který poádalo Biskupství brnnské ve spolupráci s dkanstvím slavkovským. Celkem pt sobot v únoru a beznu
Okénko - 4-18. prosince 2005 jsme naslouchali pednášejícím knžím s touhou rozšíit svj obzor vdomostí a nechali se obohatit o nápady a zkušenosti vících z jiných farností. as postní doby jsme mohli hloubji prožívat díky obnov manželských slib, kdy si pes tyicet manželských pár optovn slíbilo lásku, úctu a vrnost na celý život. Kesanský život mnohých z nás zajisté pomohla obohatit také duchovní obnova pod vedením otce Zdenka Wasserbauera. Bhem ní jsme si pi výkladu podobenství o marnotratném synovi snažili uvdomit, zda se nkdy nechováme jako první i druhý syn. V ase, kdy zemi venku kryje snhová peina, se zaíná pipravovat nejvtší investiní akce farnosti v letošním roce. Tou se má stát, a jak se pozdji ukázalo také stala, rekonstrukce hišt na fae. Štrkovou prosívku vystídala umlá tráva zasypaná kemiitým pískem. Pod celou plochu se uložil systém drenáží, který má za úkol odvádt dešovou vodu do vybudované jímky. Spoustu prací bylo teba vykonat svépomocí a díky piložení rukou mnohých z našeho stedu se celé dílo podailo zvládnout do konce msíce kvtna, tedy v termínu, který jsme si na zaátku pedsevzali. Myšlenka, která dímala v hlav našeho pana faráe i nkterých farník již delší dobu, se podaila zrealizovat 12. ervna. Na farním dvoe, v prostorách kolem kostela a na námstí se konal 1. farní den, jehož souástí mimo jiné bylo vysvcení a slavnostní otevení nového hišt. Myslím si, že tato akce pedila všechna oekávání.vysoká návštvnost, úsmvy na tváích lidí všech vkových skupin, píjemná atmosféra podpoená dechovou hudbou a cimbálovou muzikou a pedevším VYMODLENÉ poasí, to vše pineslo opravdovou radost organizátorm a všem píchozím. O prázdninách se již tradin uskutenily tábory pro dti v Námšti nad Oslavou a farní tábor v Heralticích. Pod vedením Petra Machaina, resp. Barbory Pokorné. Díky patí nejen jim, ale také všem vedoucím, kuchakám, zdravotníkm a ostatním lenm realizaního týmu za práci, kterou vnovali dtem ve svém volném ase. U píležitosti Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie byla znovu po nkolikaleté odmlce slavena mše svatá v ásten zrekonstruovaném mstském parku. V msíci srpnu se uskutenilo v Kolín nad Rýnem XX. svtové setkání mládeže se svatým Otcem. I na této masové akci byla naše farnost zastoupena skupinou mládeže. Jak jste si ostatn v minulém ísle tohoto asopisu mohli peíst v lánku od samotných úastník, idea a odkaz letos zesnulého papeže Jana Pavla II. zstává i po jeho smrti mezi mládeží stále živá. Florbalová sezóna byla kvli již zmiované výstavb hišt ochuzena nejen o tradiní jarní turnaj, ale pedevším o další roník farní florbalové ligy. Na podzim se tak na umlém pažitu uskutenily dva turnaje. První, dtský, v sobotu 17. záí, se stal koistí Lvík, kteí v konkurenci pti tým vystoupili na nejvyšší stupínek. Druhý skonil tým Radohoštp a bronz získalo družstvo Dobrá tyka. Nedle 23. íjna pak nabídla klání dospívajících a dosplých. Za úasti deseti smíšených tým byly k vidní velice vyrovnané zápasy, pohledné florbalové akce i pohledné ženy v akci. Z prvenství se nakonec radovalo družstvo Tuák, na stíbrné pozici se umístili Koeni a trojici na
Okénko - 5-18. prosince 2005 stupních vítz doplnil tým Šedé eminence. Po tchto turnajích se hišt neukládá k zimnímu spánku, nebo se za píznivého poasí a snad vtšího potu nadšených dobrovolník pokusíme vytvoit ledovou plochu. V neposlední ad nesmíme zapomenout na již tradiní pout farnosti do Ktin, Tuan a na Vranov. Pedevším druhá v poadí byla podpoena hojnou úastí vících. V dob, kdy vzniká tento lánek, se celá naše farnost pipravuje na knžské svcení našeho farníka Antonína Buchty z Jiíkovic, který pijme na 1. nedli adventní svátost knžství ve francouzském Sept-Fons. Co íci závrem? Snad jen DÍKY našemu Pánu za požehnání v lidském konání! Pavel Horák TAM, KDE SLOVA NEJSOU DLEŽITÁ aneb knžské svcení otce Maria Bohuslava Je první nedle adventní léta Pán 2005 tsn ped desátou hodinou dopolední a zvon klášterního chrámu Matky Boží v Sept-Fons, rozeznívaný mistrným pohybem mnišského tla, zve k modlitb. V tomto francouzském trapistickém kláštee se v tuto chvíli schyluje k velké slavnosti, která se siln dotýká i naší farnosti. Jeden z nás, Antonín Buchta, rodák z Jiíkovic, totiž za chvíli pijme skrze vkládání rukou místního diecézního biskupa knžské svcení. Liturgický prvod ítající asi šedesát bratí a knží odných do nádherných hedvábných ornát fialové barvy vstupuje do hlavní lodi kostela. Krásný zpv, který je pilíem veškerých modliteb zdejších mnich, a vn kadidla umocují svátenost okamžiku. Celá bohoslužba je vedena pevážn ve francouzském jazyce, piemž my, poutníci ze šlapanické farnosti, máme veškeré texty peloženy v tištné podob. Necháváme se nést proudy modliteb a prožíváme opravdu posvátné chvíle, které se jen tžko popisují. Jsme úastni velikého tajemství, dkujeme a prosíme zárove. Bratr Maria Bohuslav se stává knzem A jak to bylo od zaátku? Po 22 hodinách cesty dorazil v pátek naveer 25. listopadu 2005 autobus našich farník do kláštera trapist v Sept-Fons. Zde se také ubytovává ást poutník, pevážn muž, zatímco ostatní mají ubytování zajištno v Paray-le-Monial. Jsme zváni k úasti na Denní modlitb církve, která doslova protkává a obepíná zárove
Okénko - 6-18. prosince 2005 život mnich. Chórové lavice zaplují mniši, kteí denn nabízejí svj život Bohu skrze modlitbu, práci a mlení. Zpvy žalm znjí opravdu nebesky a zcela automaticky nás vtahují do Boží blízkosti. Tyto pocity zažíváme bhem našeho pobytu v kláštee i pi dalších spolených modlitbách. Také tlo však potebuje nasytit a i strava nám dává více poznat, jak mniši žijí. Servíruje se pevážn to, co mniši sami vyrábjí: džemy, dietetické výrobky, med, mléko, sýry, ovoce a velmi chutn upravená zelenina. Zajímavé jist je, že klášter dokáže být svojí inností ekonomicky sobstaný. Po veei ješt následuje modlitba kompletáe, na jejímž závru se zpívá chvalozpv Salve Regina, pi kterém se rozsvítí pekrásná barevná vitráž Panny Marie za hlavním oltáem chrámu. Po té mniši po jednom odcházejí ke spánku, piemž otec opat každého z nich pokropí svcenou vodou. Zaíná doba velkého mlení, ta je perušena až tzv. matutinem, nebo-li modlitbou složenou ze žalm a etby, která zaíná denn již ve 3,30h ráno. I my jsme se jí mohli úastnit. Sobotu zaínáme slavením mše svaté a po té odjíždíme na dv významná poutní místa Nevers a Paray-le-Monial. První je spojeno se sv. Bernadettou Soubirous, vizionákou z Lurd, která v místním kláštee zemela a její tlo je zde do dnešních dn zázran uchováno v neporušeném stavu. Druhé výše jmenované msto je spojeno se sv. Markétou Marií Alacoque, šiitelkou úcty k Nejsvtjšímu Srdci Pán. Posilujeme naši víru na místech, kde se nebe velmi citeln dotýká Zem a veer se opt navracíme do kláštera Matky Boží v Sept-Fons. V nedli ráno nás venku pivítala snhobílá pokrývka a vše dostalo ješt slavnostnjší charakter. Vždy, jak sám otec Maria-Bohuslav íkal, on sám zde za 10 let svého pobytu sníh nezažil. Ústedním bodem celé naší pouti pak bylo knžské svcení, o kterém se zmiuji v úvodu. Ihned po jeho skonení nám šastný a usmvavý otec Maria-Bohuslav udlil novoknžské požehnání. Následoval slavnostní obd, a jak je ve Francii zvykem, hned o nkolika chodech. Po nm mezi nás zavítal svtící otec biskup, který se s každým osobn pozdravil. K neformální besed pak, k naší velké radosti, pišli také otec opat, pevor, novicmistr a pedevším novoknz Maria-Bohuslav. Posledn jmenovaný odpovídal na otázky týkající se zejména mnišského zpsobu života a trapistické spirituality. Na závr našeho setkání se mužové vydali na prohlídku hospodáské ásti kláštera, zatímco ženy (vzhledem k pravidlm ádu, která pístup žen do vtšiny prostor neumožují) shlédly video o život trapist. Rozsáhlý komplex kláštera zahrnuje nap. mlýn, chlév pro krávy, výrobnu produkt, rozsáhlé polnosti i teba rybník. Po této exkurzi následovaly ješt veerní chvály, veee a kompletá. Po té, již v autobuse, nám otec Maria Bohuslav dal požehnání na cestu. Dkujeme Pánu za dar svátostného knžství, milost této pouti a ochranu na cestách, otci Milošovi pak za organizaci a duchovní vedení. Petr Horák
Okénko - 7-18. prosince 2005 DONÁŠENÍ EUCHARISTIE NEMOCNÝM Bhem minulé zimy absolvovalo 7 našich farník (Aleš Kalvoda, Marek Fišer, Pavel Horák, Zdenk Liška, Markéta Staková, Marie Králová a Lenka Králová) kurz pro spolupracovníky ve farnosti. Na základ podané žádosti jim pak bylo dovoleno brnnským biskupem donášet sv. pijímání nemocným v naší farnosti. Toto povení již ped asem obdržel také Josef Mikulášek. Uvedeni do této služby byli všichni v nedli 25.9.2005 pi mši sv. v 9 hodin. Protože se k této služb vyskytlo nkolik dotaz, proto touto cestu znovu pipomínám to, co již zaznlo v kostele, co již nemocným pi pravidelných návštvách bylo vysvtleno a k tomu pidávám pár dalších upesnní. Doposud sv. pijímání nemocným na požádání donášel Jií Kotulan, Rudolf Stank a Václav Buchta, kteí pijali povení k této služb již díve. Tyto ady se rozšíily o výše jmenované osoby a tak se nabízí možnost pro nemocné a staré lidi pijímat Eucharistii každou nedli, a tak být s námi více spojeni a hlavn být úzce spojeni s Ježíšem. Kdo mže využít tuto službu? Tato služba je pro dlouhodob nemocné nebo staré lidi, kteí nemohou picházet do kostela na mši sv. a slavit spolen s ostatními vícími Eucharistii. Stejn tak mohou tuto možnost využít i krátkodob nemocní. Co pro to udlat, aby akolyté k nemocnému pišli? Staí po nkom vzkázat a v sakristii nahlásit jméno a adresu. Další možností je zavolat na faru a nahlásit tytéž údaje. V pípad, že na fae v dob telefonátu nikdo není, staí na záznamník namluvit žádané údaje. Kdy akolyté picházejí se sv. pijímáním? Po deváté mši sv., tzn. mezi 10 10.30 hod. Tímto mže nemocný prožít doma mši sv. spolu s rádiem Proglas a poté i pijmout svátostného Krista. V pípad, že nemocný nemže pijmout Eucharistii (nap. z dvodu, že nebude doma) nahlásí tuto skutenost pi poslední návštv akolyty nebo jednoduše bhem týdne po nkom vzkáže nebo zavolá na faru. Co je teba pipravit? Na stole mže být hoící svíce, ale není teba chystat nic zvláštního. Jediné, co je dležité, je mít pipravenou duši. K tomu mimo jiné slouží pravidelné návštvy knze, které se konají ve Šlapanicích tradin 3x do roka na Vánoce, na Velikonoce a ped Šlapanickými slavnostmi. Je-li teba, tak stejn, jako bylo doposud, staí dát vdt a knz pijde i mimo tyto pravidelné termíny. Ve Šlapanicích jako akolyté slouží Jií Kotulan, Aleš Kalvoda, Pavel Horák, Josef Mikulášek, Marie Králová a ve služb se stídají.
Okénko - 8-18. prosince 2005 Co se týká okolních obcí, které patí ke Šlapanicím, tak v Pontovicích tuto službu již zajišuje Marek Fišer; v Jiíkovicích, pokud o to bude zájem, bude tuto službu zajišovat Václav Buchta, Zdenk Liška, Rudolf Stank, Markéta Staková a Lenka Králová. Pokud bude poteba v Bedichovicích, tak to zajistí akolyté, kteí zajišují službu ve Šlapanicích. asem tuto službu snad rozšííme i do Kobylnic. Zatím tam však budou probíhat dál pravidelné návštvy nemocných tetí tvrtek v msíci. V pípad dalších dotaz se staí stavit nebo zavolat na faru. Co napsat závrem? Snad to, co stojí na úvod obad pro nemocné, kde mimo jiné mžeme íst, že nemoci a bolesti patily vždy mezi ty skutenosti, které trápily lovka. Ale ti, kdo vyznávají kesanskou víru, podporováni svtlem víry, chápou hloubji tajemství bolesti a statenji ji snášejí. Z Kristových slov totiž vdí, že je miluje ten, který bhem svého života asto nemocné navštvoval a uzdravoval a ví, že On sám naplnil, co je psáno u proroka Izaiáše: snášel ve svém utrpení mnohé útrapy a ml úast na všech lidských bolestech (srov. Iz 53,4-5). Podle plánu Boží prozetelnosti má lovk odhodlan bojovat s každou nemocí a také se peliv starat o dobré zdraví. Vždy však má být ochoten doplovat, co zbývá v Kristov utrpení pro spásu svta a oekávat osvobození celého tvorstva ke sláv Božích dtí (srov. Kol 1,24; ím 8,19-21). A do tohoto boje s nesením životního kíže nemoci a stáí je tou nejvtší posilou práv Kristus, pítomný ve svátosti Eucharistie. A tak vy všichni, na které doléhá tíha stáí i nemoci, nebojte se požádat o výše uvedenou službu a spojujte se s Kristem, který jediný mže dát smysl našemu lidskému utrpení. otec Miloš VÝROÍ FATIMSKÉHO APOŠTOLÁTU V íjnu letošního roku uplynulo 15 let od chvíle, co byl ve šlapanické farnosti uveden do naší vlasti Fatimský apoštolát, jedno z mnoha laických hnutí v církvi 21. století. Pi této píležitosti se 20. íjna sešli v našem kostele lenové a píznivci tohoto hnutí, aby modlitbou a Nejsvtjší obtí Bohu a P. Marii za tchto 15 let podkovali. Celý veer byl zahájen modlitbou ržence svtla. Vždy práv modlitbu ržence P. Maria ve Fatim tolik žádala! Na modlitbu navázala mše svatá, kterou jako hlavní celebrant sloužil P. Pavel Kopecký, souasný letovický dkan a horlivý šiitel mariánské úcty. Kázání pronesl P. Pavel Dokládal, hlavní pedstavený Fatimského apoštolátu v R. Ve svých slovech pipomnl a nastínil cestu, kterou se chce apoštolát dále ubírat. Je to pedevším cesta vrnosti církvi v ele s papežem a biskupy. Po mši sv. následovala krátká pednáška P. Dokládala, která nesla název Pravda o Fatim. Slovem i obrazem jsme byli informováni o historických i souasných skutenostech v souvislosti práv s Fatimou. Celé setkání bylo zakoneno pátelským posezením ve farní kavárn pi vzájemné besed plné vzpomínek i slov povzbuzení.
Okénko - 9-18. prosince 2005 A za co jsme mohli dkovat? - Za P. Beera z Nmecka, který v r. 1990 pinesl myšlenku Fatimského apoštolátu do naší farnosti a vlasti a pedal nám sošku Panny Marie Fatimské, která putuje po rodinách naší farnosti. - Za Mons. Karla Otenáška, který v r. 1995 do své královéhradecké diecéze pijal Fatimský apoštolát a uvedl ho do Národního centra v Koclíov. - Za naši biskupskou konferenci, která pijala v lednu 2004 Fatimský apoštolát za svoji souást. - Za mnoho nevysloveného a nenapsaného, co zstává v lidských srdcích a o em nejlépe ví sám Bh ve své prozetelnosti. Neposkvrnné Srdce Mariino oroduj za nás! Michal ehák EMANUEL VLEK (1911-2005) Dos magna est virtus parentium Velkým vnem je ctnost rodi V íjnu letošního roku jsme se rozlouili s Emanuelem Vlkem. Otcem pti dtí, z toho dvou knží a zbožným mužem, který svým životem dal dobrý píklad k následování. V roce 1911 se narodil jako desáté dít, se žloutenkou a slabouký. Pro bídu spával v zásuvce u stolu a do tí let nosil díví šaty. Tžký zaátek života, ale s Boží pomocí rozkvetl v 94 let naplnných bohatou prací, ochotou a láskou k manželce a dtem. Už jako malý chlapec byl vnímavý pro krásu pírody a od 5 let dovedl v perokresbách zachytit osoby a vci, které jej obklopovaly. Miloval pohyb, proto cviil v 11 letech na orelském sletu v Brn-Pisárkách, v 18 letech v Praze na Svatováclavských dnech a v r. 1937 i na sletu orl v Paíži. Pocházel z hudebn založené rodiny a tato záliba jej dovedla ke zpvu, dirigování mužského sboru, uíval he na housle a sám hrával na violoncello v Babiin krabice. S vyznamenáním vystudoval obchodní akademii v Brn a k hudebním zálibám postupn pipojil studium jazyk a tsnopis, jímž zaznamenával píhody od pamtník. Byl lenem erveného kíže. O svj duchovní život peoval etbou asopisu Na hlubinu, který dvacet let odebíral. Podailo se mu také bhem zamstnání v Cyrilometodjské záložn v Brn dostat nkolik odmn za zlepšovací návrhy. V listopadu 1951 si všiml na námstí Svobody v Brn dlník stávkujících proti zrušení vánoních pídavk na dti. Protože ml 5 dtí, pipojil se, projevil svj názor a byl pak pl roku vznn na Cejlu v Brn. I když mu bylo vyhrožováno, zstal vrný svému náboženskému pesvdení. Ztratil tak dobré pracovní píležitosti a byl nucen
Okénko - 10-18. prosince 2005 vykonával rzná zamstnání. V kunických hutích byl u lopaty a 9 let venku pi barvení obuvi. V dchodovém vku pracoval u zedník, vedl školní jídelnu a synovi P. Josefovi vypomáhal v pohraniních farnostech Znojemska pi opravách 4 kostel a 3 far. I ve stáí podporoval dobrá díla a rád zpíval. Ješt ve vysokém vku pedítal bez brýlí z Písma. Byl oblíben pro svoji srdenou a obtavou povahu a prokazoval velkou vdnost za pomoc, když na stáí už nemohl dobe chodit a málo slyšel. V promluv pi rozlouení zaznlo ústy dkana Kopeckého z Letovic: Ustalo jeho milující srdce a poklesly pracovité ruce. Podkovat a vzpomenout pijel i rodák ze šlapanské farnosti msgre. V. Fišer, dkan hustopeský a budovatel tamního kostela, a dalších osm duchovních. Po bohoslužb podkoval a pipomnl život otce P. Josef Vlek. Význam práce E. Vlka pro djiny a kulturu Šlapanic zhodnotil prof. dr. Antonín Fišer DrSc., autorem vzpomínky byl Ing. Milan Kebrle. Zesnulý 26 let vedl kulturní kroniku Šlapanic a je autorem tísvazkové kroniky. Zesnulému podkoval za ochotnou pomoc na znojemském pohranií P. Josef Kohoutek, nástupce P. Vlka. Zesnulého uchovávám v srdci jako dobrého otce, jenž nás provázel na etná poutní místa a dkuji za dobrý píklad života. A na pímluvu jím uctívané Matky Boží mu Pán života a smrti dá hojnou odmnu! Mgr. Josef VLEK Memoáry Emanuela a Josefy Vlkových vyjdou do konce roku v tiskárn p. Olejka K ROKU EUCHARISTIE VZPOMÍNKA P. JOSEFA VLKA Eucharistický Pán nás provází v našem život. Vzpomínám si, jak jsme si pipomínali dobrotu Boží zvlášt o Vánocích, kdy se ulicemi nosil osvtlený betlém a troubilo se. Pod vánoním stromem na námstí byly v osvtlené skíce vystižené fotky dtí, mezi nimi i ty mé a mých dvou bratí. Pozdji, to už bylo ve školním vku, jsem si oblíbil náboženství. Zde nás úct k Nejsvtjší svátosti výborn uil P. Jaromír Mikulášek a my se proto na den prvního sv. pijímání velmi tšili. To už bylo v dob, kdy se astjší svaté pijímání stávalo samozejmostí, ale ješt za života mé babiky nebylo asté pijímání Tla Pán rozšíeno. Svj vztah ke Kristu jsem se snažil budovat pedevším astou úastí na mši svaté a ministrováním. S bratry jsme rádi jezdili do Brna ke sv. Maí Magdalén. Na první nedle tam bývalo setkání dtí a pohoštní v podob snídan. Úcta ke svátostnému Kristu zde byla živena pedevším adoracemi v urité hodiny. Vzpomnl bych rád na statenou a zbožnou ženu, paní Ludmilu Princovou, která navzdory sledování Státní bezpeností komunistického režimu vedla každodenní rozpis adorací. Dožila se požehnaných 90 let.
Okénko - 11-18. prosince 2005 Zde ve Šlapanicích dávala mé tehdejší dtské duši nebeskou vláhu, mohu-li to tak íci, veejn vyjádená víra. Na mysli mám prvod vzkíšení a pedevším mohutný prvod Božího Tla ulicemi msta. Posilu z astého pijímání Tla Kristova jsem intenzivn prožíval i v dob studií v Brn. Pozdji jsme s bratrem jako bohoslovci pomáhali napíklad na Svatém Hostýn. Sem putovaly velké zástupy a pi jedné pouti pijalo Tlo Pán 60.000 lidí. Po studiích nás Pán povolal do služby na rzná místa. Bratr psobil v echách a já jsem zstal na Morav. Ml jsem radost z každodenního podávání Eucharistie, teba nemocným v tehdejší ivanické nemocnici, a také pi setkávání s malými dtmi u prvního svatého pijímání. Bývalo jich tehdy mnoho a já se dodnes modlívám za všechny dti, aby ve víe vytrvali už na celý život. K Eucharistii, jíž dnes vnuji své vzpomínky, patí i návštva Fatimy ped 10 lety. Tenkrát jsme navštívili kapli zízenou papežem Janem Pavlem II. po atentátu na jeho osobu. Ve sklenné stn tam ctihodné sestry uctívají eucharistickou hostii dnem i nocí. Touhu probouzet a posilovat Boží život v duších vících jsem pijal jako svj životní úkol a proto bych pál nám všem, aby se nám uctívání tajemného Boha ve svatostánku stalo Eucharistií, tedy píznivou milostí a hojným darem! MOJE PRÁCE V BIBLICKÉM DÍLE Bhem cesty na svcení P. Antonína Buchty ve Francii se m nkolik lidí z autobusu ptalo, kde i co dlám. A také m Ruda Stank poprosil, abych napsala nco o své práci v Biblickém díle. Po studiu teologie už šestým rokem pracuji v eském katolickém biblickém díle v Dolanech, které založila eská biskupská konference pro rozvíjení biblické práce u vících. Z každé diecéze je jmenován jeden zástupce, který je zodpovdný za biblický apoštolát ve své diecézi. Za brnnskou diecézi je to P. Petr Mareek a nap. za eskobudjovickou P. Bohuslav Richter. Biblické dílo má sídlo v Dolanech, ale kurzy dlá po celé republice. Jeho editelem je P. Petr Chalupa, který je souasn i dkanem na Teologické fakult v Olomouci. Náš tým tvoí ješt další dva zamstnanci - Alžbta a Dominik a nkolik dalších dobrovolník. Na podporu innosti Biblického díla je organizována sbírka o Dni Bible, který pipadá na nedli ped slavností Ježíše Krista Krále. 25% z výtžku této sbírky je posláno nám, 75% Biblické spolenosti. Mnoho z vás asi zná eskou biblickou spolenost, která je známá Domem Bible v Praze i tiskem Biblí pro nás i pro jiné chudší zem nap. letos pro Etiopii.
Okénko - 12-18. prosince 2005 Biblické dílo se orientuje víc na biblickou pastoraci u nás, zvlášt pak u nás katolík. Vtšina z nás má Bibli doma v knihovn, ale nete ji, protože jí nerozumí. Možností, jak íst Boží slovo, je mnoho. Jedním z nich je lectio divina (které každodenn dlají trapisté) nebo pravidelné tení doma, setkávání se na biblické hodiny, víkendové biblické kurzy apod. Smyslem Biblické spolenosti je, aby každý ml doma Bibli. A smyslem Biblického díla je, aby každý tu Bibli, kterou má doma, i etl a rozuml jí. To však nepijde samo od sebe. Jak íst Bibli? Urit ne od Geneze po Zjevení. To lovk velmi záhy skoní. Nejlepší je asi zaít jedním z evangelií, pípadn Skutky apoštol a pak se zaíst i do Starého zákona. K modlitb jsou výborné žalmy, z historických knih bych doporuila peíst si knihy Samuelovy, knihu Rút, Tobiáš, Ester nebo píbhy praotc z První knihy Mojžíšovy od 12 kapitoly. Impulsem pro to otevít konen Bibli a zaít v ní íst, mže být i nkterý z našich kurz. Pipravujeme vtšinou víkendové kurzy pro dti, mládež, bimovance, ádové sestry, dosplé, rodiny i seniory. Bu je možné pijet do Dolan u Olomouce nebo i my pijedeme do farnosti, která má zájem, tedy teba i do Šlapanic. etba Bible ve skupin je asto jednodušší, protože každý vybranému úryvku rozumí trošku jinak, zná rzné souvislosti a tak se nám text mže ukázat v celé své šíi a kráse. Samozejm pro lepší pochopení je teba využívat rzných komentá nap. Malý stuttgartský komentá, Sacra pagina apod. Na našich webových stránkách najdete i pomcky pro biblické hodiny, komentáe ke všem nedlním tením z cyklu A a C a k nkterým dalším textm. Zaínáme s vydáváním dalších pomcek nap. mapky Palestiny, cest sv. Pavla i píbh praotc. Ti z vás, kdo poslouchají rádio Proglas, jist znají naše poady Bible v liturgii. Od zaátku Adventu je mžete opt poslouchat každý všední den veer ve 20 hodin. Jedná se o 20 min. dlouhé poady, které mohou posloužit jako výborná píprava na nedlní mši svatou. V pondlí se podrobn rozebírá první tení z následující nedle, v úterý žalm, ve stedu druhé tení, ve tvrtek evangelium a pátek je vnován nkterému z témat biblické teologie nap. manželství v Bibli, Ježíšovo vzkíšení atd. Poady pipravují spolupracovníci Biblického díla z ad knží a teolog a pak je v Proglase natáí herci brnnských divadel. Jak už jsem íkala, Biblické dílo sídlí v Dolanech u Olomouce, které jsou známé komunitou Blahoslavenství. Z Dolan je to lesem asi 2 km na Svatý Kopeek. Náš dm je vybaven dvoulžkovými pokojíky pro 16 lidí, sálem, kuchyní s jídelnou a hlavn kaplí svaté Rity (patronky nesplnitelných a nemožných vcí :-). Proto budete-li na pouti na Svatém Kopeku, ráda Vás uvítám a provedu v Biblickém díle! Více informací o pipravovaných kurzech najdete na internetu www.bible-cz.org nebo na tel: 595 397 025, 777 934 183. Marie Klašková P.S. Všechny holky (14-22 let) zvu na Týden s Biblí, který bude 9. - 14.7.2006 pod vedením salesiánky Magdy Chudíkové a m.
Okénko - 13-18. prosince 2005 DIECÉZNÍ POU RODIN A FARNOSTÍ Již podruhé se naše rodina vydala první sobotu v záí na diecézní pou rodin a farností do Ž áru nad Sázavou. Setkání zaalo uvítáním otce biskupa Vojtcha, svdectvím rodin, zpíváním a píležitostí ke svátosti smíení ve farním kostele. Pontifikální mše svatá byla v 10 hod. na louce v areálu kláštera, kde probíhal program celého dne. V poledním ase bylo zajištno oberstvení. Odpoledne mohly dti navštívit na nádvoí výtvarné dílny nebo zajít do pohádkové zahrady, kde na n ekalo mnoho pohádkových postav s rznými úkoly, lukostelba a outdoorové aktivity mládeže. My, rodie, jsme si mohli poslechnout koncert multifolkové skupiny Bezefšeho a folkové skupiny Svítání nebo zajít do klidové zóny ajovny. Spolen s dtmi jsme navštívili Muzeum klavíru, Santiniho expozice, konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, kde byla celodenní adorace ped Nejsvtjší svátostí. Ve dv hodiny hostovalo na hlavním pódiu loutkové divadlo pro dti a my jsme si ve stejném ase vyslechli v obadní síni pednášku manžel Rausových o tom, jak budovat sebevdomí našich dtí. Setkání skonilo vytvoením obrovského srdce z papírových srdíek našich proseb, spolenou modlitbou a požehnáním otce biskupa Vojtcha. Rodina Králova Z KNIH VE FARNÍ KNIHOVN Až k prolití krve radostné poselství Ladislava Kubíka / Marie Svatošová Kostelní Vydí: Karmelitánské nakladatelství, 2005 Tato knižní novinka vyšla v ase, kdy uplynul rok od smrti otce Ladislava Kubíka, který byl zavraždn na své fae 11. záí 2004. Vzáptí po této strašné události zaaly na nho vzpomínat, jako na lovka svatého života, stovky vících i nevících, kteí ho znali a dopisovali si s ním. MUDr. Marie Svatošová, která se s paterem Ladislavem znala 28 let, vyzvala veejnost, aby zavzpomínala písemn, došlou korespondenci pak tídila, zpracovávala a doplovala vlastními vzpomínkami. Výsledkem je kniha, která reflektuje celý Kubíkv život: od dtství na Ukrajin, studia v Brn, práci v dolech, nasazení u erných baron, psobení ve zdravotnictví a posléze i v ad severoeských farností. Události, skutky, vzpomínky, rady a láskyplná napomenutí obsažená ve vzpomínkách tak
Okénko - 14-18. prosince 2005 neupadly v zapomenutí, ale v této nové knize svdí o skvlém knzi a jsou píkladem a povzbuzením pro ostatní a jak íká autorka: Stejn jako se s láskou jednotliv vnoval a žehnal každému z nás, bude se vnovat a žehnat neomezen prostorem a asem každému jednotlivému tenái, který se mu sví do pée. Láska nad všechnu lásku / bratr Roger z Taizé Brno: Cesta, 1990 I když toto dílo bratra Rogera z Taizé (vl. jménem Roger Schutz) vyšlo ped patnácti lety, neztrácí na aktuálnosti. Spoleenství založené ve východní Francii, v malé vesnice Taizé, se stalo pod vedením svého zakladatele bratra Rogera místem sjednocení mezi všemi kesany. Úvahy a meditace obsažené v této knize jsou zameny práv tímto smrem sjednocení ve spoleenství, milování bližního, následování Krista, mír, smíení a pokoj ve svt. To bylo to, o usiloval a šíil ve svt bratr Roger. Jeho životní pou skonila 16.8.2005, kdy byl v Taizé pi nešporách zavraždn. Pipomeme si jeho slova z nápisu ped vchodem do chrámu Smíení v Taizé: Vy, kteí sem vstupujete, smite se otec se synem, manžel se ženou, vící s tím, kdo vit nemže, kesan se svým odloueným bratrem. Lenka Klašková CHARLES DE FOUCAULD U píležitosti blahoeení Charlese de Foucaulda, dne 13. listopadu, vzpomínáme na jeho životní cíle. Pesn ped 100 lety, v roce 1905, dosáhl Charles de Foucauld svého koneného cíle: oázy Tamanrassetu v alžírské poušti, kde ml strávit zbytek svého života. Za tím úelem založil v tch místech poustevnu, kde se mohl vnovat jak kontemplaci, tak spoleenství s lidmi. V Tamanrassetu žije kmen Tuareg, Nomádi mohamedánského vyznání. Jako mladý muž podnikl Charles de Foucauld v letech 1883-84 badatelskou cestu dosud neprobádanými oblastmi Maroka a Alžíru. Už tehdy ho pouš fascinovala a do svého zápisníku zapsal: "Msíc svítí svým mírným svtlem na nebi bez mráku, vzduch je vlahý, nehýbe se ani vzdoušek. V tomto hlubokém tichu, uprosted takové pohádkové pírody, oekávám svj první nocleh na Sahae. V tichosti takových nocí rozumím víe Arab v tajemnou noc leila el qedr, ve které se otvírá nebe, andlé sestupují na zem,
Okénko - 15-18. prosince 2005 vody moí se vyhlazují a všechno neoživené v pírod se zvedá, aby se sklánlo ped Stvoitelem." O nkolik let pozdji se vrací do poušt - po vstupu do ádu trapist a delším pobytu v Nazaretu ve Svaté zemi - a to tentokrát navždy. Zatímco se pipravuje ve Francii na své knžské svcení, dozrává v nm plán žít na poušti na Sahae skrytý život Ježíše Nazaretského. Ne aby kázal, ale aby praktikoval v samot a chudob práci Ježíše. Chtl by se usídlit s nkolika bratry (které za života nenašel) v oáze a žít za modlitbu a pátelskou pohostinnost a dobroinnost. Charles de Foucauld nejprve žije v Beni Abésu, potom jižnji v Tamanrassetu. Asi 80 km od Tamanrassetu zakládá novou a písnjší poustevnu, kam se mže uchýlit do úplné samoty a tichosti. "Jak je dobré pozvednout své srdce v této velké tichosti a krásné, divoké a odcizené pírod ke Stvoiteli a k Ježíši Spasiteli." Jinak žije v tsném spojení s Tuaregy, aniž by je tradiním zpsobem misioval, protože íká: "Mé poslání musí být apoštolát dobroty. Když m nkdo uvidí, musí si íct: Protože tento lovk je tak dobrý, musí být dobré i jeho náboženství." Vilém Sitte NOVODVORSKÁ HOICE (hoice vyrábná mnichy z kláštera Nový Dvr podle originální trapistické receptury) Nový Dvr je klášter založený v srpnu 2002 opatstvím Sept-Fons. Novodvorská hoice je vyrábna mnichy od listopadu 2004. Mniši z Nového Dvora vybudovali svj klášter v kopcovité krajin, asi 120 km západn od Prahy. Jako ddici bohaté dietické zkušenosti jejich mateského kláštera, opatství Sept- Fons a zrunosti blízkého Burgundska, vám nabízejí Novodvorskou hoici. Jedná se o výrobek vysoké kvality, píbuzný druhu francouzské hoice nazývané Moutarde à l ancienne, což je možno peložit Hoice postaru. Tato hoice je vyrábna v malém objemu, z vybraného hoiného semínka, které po namoení do octa smíchaného s pramenitou vodou pocházející z les obklopujících klášter, je rozdrceno na mlýnském kameni, provonno medem a moravským bílým vínem. Jemn okoenná hoice je run plnna do sklenic, kde bhem nkolika týdn dozrávání získává svoje nezamnitelné aroma, které ji tak výrazn odlišuje od konkurenních výrobk. Je urena jak ke pímé spoteb tradin jako píloha k masitým pokrmm, tak i k píprav dressing a omáek pro rzné druhy salát.
Okénko - 16-18. prosince 2005 Kdo na tuto hoici dostal chu, má možnost si ji objednat telefonicky na ísle 604 262 660. Cena jedné sklenice o váze 210 g je 60 K. Koupí hoice zárove pispjete na dostavbu kláštera v Novém Dvoe. Kdo však ale ješt váhá, pro toho mám pár recept z talíe bratr z Nového Dvora. Špízy ze dvou druh masa (pro 4 osoby): 350 g telecí peen nakrájené na velké kostky 3x3 cm 350 g vepového hbetu nakrájeného na velké kostky 3x3 cm 4 polévkové lžíce Novodvorské hoice 2 polévkové lžíce slunenicového oleje Píprava: V nádob smícháme Novodvorskou hoici s olejem. Tuto sms rozdlíme na polovinu do dvou nádob. Potom v první nádob dobe promícháme polovinu pipravené smsi s telecím masem a v druhé nádob uiníme totéž s vepovým masem. Necháme naložené 2 až 3 hodiny v lednice. Pak napichujeme na jehly stídav kousky vepového a telecího masa. Opékáme na roštu na stedním ohni a obracíme každé 4 minuty, aby se maso dobe propeklo do zlatova ze všech stran a hoice se nepipálila. Placky z tykví 4 stední zcela erstvé tykve 2 polévkové lžíce sekané petrželky 2 polévkové lžíce sekané pažitky 2 lžíce mouky 3 vejce sl a pep Píprava: Tykve nastrouháme na stedn hrubém struhadle. Necháme okapat 2 hodiny, abychom je ponkud zbavili vody. V nádob smícháme tykve, petržel, pažitku, mouku, vejce, sl a pep. Na pánev s nepilnavým povrchem nalijeme vrchovatou polévkovou lžíci smsi, rozeteme vidlikou a uhladíme. Placku opeeme po jedné stran, obrátíme pomocí špachtle a opeeme na druhé stran. Zelený salát Sms z vaší zahrádky: petržel, kerblík, pažitky, libeek, listy hoice a kadeavý salát 1 polévková lžíce Novodvorské hoice 2 polévkové lžíce vinného octa 5 polévkových lžic slunenicového oleje sl a pep Dobrou chu! Pipravil Jaroslav Topinka
Okénko - 17-18. prosince 2005 ERNÉ KOLÁKY (Recept na vánoní cukroví) Recept jsme získali od naší nejmenované farnice, která má s peením pro poetnou rodinu velké zkušenosti a ví, co dtem chutná. Vyzkoušejte následující! Potebovat budete: 20 dkg hl. mouky 15 dkg cukru 15 dkg tuku 15 dkg mletých oech 1 vejce, trocha kakaa, skoice, hebíek, nové koení. Tsto vypracujeme a rozválíme. Podobn jako u lineckého vykrajujeme koleka (širší) a upeeme. Poté ozdobíme citrónovou polevou (autorka receptu dodává, že poleva má být hodn citrónová) a doplníme oíškem, kouskem želé apod. Dobrou chu! Pipravila Ivana Horáková ZAMKNULI JSME HO V GARÁŽI! KOHO? NO PECI JEŽÍŠKA! Každý rok se v naší zemi objeví njaká "ježíškovská" reklama. Ped 3 lety vyzýval Eurotel "Go, Ježíšku, Go!". Loni nám automobilka Peugeot s radostí oznamovala, že: "Nejlepšího Ježíška najdeme ve své garáži!". To je tedy evangelium radostná zpráva! A možná dvojnásob radostná! Jednak víme, kde je nejlepší Ježíšek a zárove se dozvídáme, že Ježíšk je víc - lepší a horší. Tím horším Ježíškem je nepochybn onen kesanský Ježíšek. Jednak je staletími okoukaný a za druhé stále nco chce. Dlá si nárok, že jedin on a nikdo jiný je ten "Bh s námi" a nedává píliš prostoru naší fantazii a páním. Nemžeme být napíklad praktikujícími homosexuály, musíme nechávat narodit všechny nechtné plody svých milostných románk, musíme milovat i nepátele... Proto se poj me radji podívat do své garáže, protože tam je nám nabízen Ježíšek lepší - dokonce NEJLEPŠÍ! Co najdeme v oné reklamované garáži, pokud ped tím utratíme 229.000 K? Urit tam bude stát Peugeot 206! Auto to sice malé, ale opravdu dobré vzhledem k pomru kvality a ceny. Výbava tam sice bude skromná - žádné ABS na brzdách nebo vyhívané sedaky, ale rozhodn se s tímto autem pohodln povozíme po mst.
Okénko - 18-18. prosince 2005 Ale - je mi to upímn líto - mj selský rozum mi objevuje malou logickou chybiku na tomto Nejlepším Ježíškovi: bude totiž nejlepším jen pro ty, co mají výše uvedenou ástku penz a navíc je jen pro ty, kteí potebují auto a mají radí Peugeot. Jak k tomu však pijdou ostatní lidé Evropy a celého svta? A ješt jedna trhlinka se rýsuje v dokonalosti automobilkového Ježíška: jak to s ním bude ped píštími Vánocemi? Bude zase za rok stát v plné své kráse garáží tato "Dvstšestka", aby uspokojila touhy lovka, nebo ho vytsní do autobazar njaký novjší Ježíšek? Zdá se tedy, že ani tento "Ježíšek Peugeot 206" nebude nejlepším, proto nezbývá, než hledat dál. Ale pesto bych uprosted této skepse nco z loské reklamy použil. Jsme vyzýváni, abychom se podívali "do garáže". Vrame se i o letošních Vánocích v duchu do té prastaré garáže pro vola a osla v palestinském Betlém. Omlouvám se, jestli vám chci opt recyklovat kesanského Boha. Avšak pi pohledu na svt stejn lepšího Ježíška, než toho pvodního, nenajdeme! Cože? Že se vám zase nco vnucuje bez možnosti svobodné volby? No dobe, tak hledejte dál! Nám kesanm Ježíš Kristus zatím vždycky stail a staí. Jen jeden požadavek bych si v dob "svobody projevu" dovolil hlasit poznamenat na adresu tvrc dnešních reklam a slogan: "Nezesmšujte nám našeho Ježíše a své spasitele si pojmenovávejte vlastními názvy!" Za kesany dkuje P. ICLic Michal Podzimek katolický knz z Tanvaldu (z asopisu Zdislava, msíníku litomické diecéze) KOSTELNÍ SBÍRKY Po mši svaté stojí dva muži ped kostelem a ten první lamentuje: Omrzí se lovku to neustálé žebrání našeho faráe. Kdykoli lovk pijde do kostela, vždy je njaká sbírka: hned na Svatou Zemi, pak na Charitu i bohoslovce, potom pro kostel a nakonec i pro papeže, který se nosí v purpuru Svatopetrský halé. Aby lovk v kostele ml stále ruku v kapse, vytahoval penženku a sázel peníze do košíku. Druhý mu však povídá: Nech píteli, faráe faráem a poslyš co ti navrhuji. Udlejme si dnes odpoledne výlet do Olympie? Ten první má obavu a íká: A nebude to moc stát? Naped bych rád vdl s jakým vydáním mám poítat a co tam vlastn budu dlat? Snad ne nakupovat? Druhý mu odpovídá: Neboj se, nakupovat se nebude a utratíš jen pár korun. Vezmeme své ženy a dti, projdeme se pasáží a je pošleme do kina. My si pak pjdeme zahrát kuželky. Poítám, že do tisíce korun se vejdeš. Náš pítel je spokojen a dodává: Výborn, dojednáno, bude to super. Rád obtuji za takové odpoledne tisíc korun a žena i dti budou spokojeni. Dkuji za milé pozvání a senzaní program na odpoledne. P. Pavel Kopeek
Okénko - 19-18. prosince 2005 NÁŠ BETLÉM Jak se v Podolí už stalo tradicí, budeme mít i letos dne 25. prosince na prostranství ped Obecním úadem Živý Betlém. Na tuto událost se dti již piln a peliv pipravují. Také v kostele máme pknou pípravu na píchod Pána Ježíše v jeslikách. Po 1. adventní nedli jsme postavili pod ambon do prázdné betlémské krajiny malý Betlém s Ježíškem, Pannou Marii a Josefem. V této krajin se mají postupn shromáždit všichni, kdo se pijdou Ježíškovi v jeslikách poklonit. Budou tam figurky pastý se svými ovekami, andl s hvzdou, panímámy se svými dárky, muzikanti, emeslníci a zvíátka. Svatí Ti králové doplní zástup až na jejich svátek. Všechny ty postaviky jsou z bílého papíru a dti je dostaly na dtské mši k vybarvení, vystíhání a dodlání. Dti pak mohou své postaviky umístit do prázdné krajiny. Podmínkou je, aby k tomu pidaly vždy alespo jeden dobrý skutek. Nakonec pípravy bude provedeno celkové hodnocení umleckých výtvor a odmny. Krajina se tak postupn zaplní a na Boží Hod zazáí ve své celé kráse. Vilém Sitte KANTILÉNA OPT V PODOLÍ Na pondlí 26.prosince v 15 hodin si Kantiléna stanovila vystoupení v podolském kostele. Úinkovat budou sólistky Kantilény a na harfu bude hrát Pavla Bartoníková. Kantilénu bude ídit Jakub Klecker a prof. Ivan Sedláek, který tímto koncertem ukonuje innost umleckého vedoucího souboru. Domnívám se, že by bylo vhodné, aby ti, kteí zaínali zpívat pod jeho vedením ve Šlapanicích a okolí, se pišli rozlouit i poslechnout. Kantiléna vystoupí v Podolí již pošesté bhem sedmi let. Je to pro nás velká pocta, že se k nám ráda vrací. Všechny koncerty duchovní hudby poádané podolským farním spoleenstvím jsou velmi hodnotné a na vysoké umlecké úrovni. Díla ze svtové hudební literatury v podání pedních brnnských umlc mohou každého z nás obohatit a oslovit. Tento koncert bude již v poadí dvacátýpátý. Deset koncert je zaznamenáno na CD ve velmi dobré kvalit. Tšíme se na setkání s vámi nejen 26. prosince v 15 hodin, ale i na dalších koncertech duchovní hudby, které jsou v jednání a o kterých vás budeme prbžn informovat. Miloš Lorenc
Okénko - 20-18. prosince 2005 MŠE SVATÉ O VÁNOCÍCH 2005 Šlapanice Prace Podolí Sobota 24.12. 21.30 20.00 22.00 Nedle 25.12. 7.00; 9.00; 18.30 10.00 8.00 Pondlí 26.12. 7.00; 9.00 10.00 8.00 Úterý 27.12. 18.00 --- 17.00 Steda 28.12. 18.00 --- --- tvrtek 29.12. --- --- --- Pátek 30.12. 18.00 18.00 17.00 Sobota 31.12. 16.00 17.00 16.00 Nedle 1.1. 7.00; 9.00; 18.30 10.00 8.00 Pondlí 2.1. 7.00 --- --- Úterý 3.1. 18.00 18.00 --- Steda 4.1. 18.00 --- 17.00 tvrtek 5.1. 18.00 Pontovice --- --- Pátek 6.1. 7.00; 18.00 18.00 17.00 Sobota 7.1. 7.30 --- --- Nedle 8.1. 7.00; 9.00; 18.30 10.00 8.00 Vánoní doba má své kouzlo, ale netrvá dlouho. Ježíšovo vtlení je však trvalou skuteností. A pro nás je celoživotním a každodenním úkolem spojovat svj život s jeho životem, naší pozemskou skutenost se skuteností Boží. Každá bohoslužba mže k tomuto propojení vést, žádná bohoslužba by nemla být jen naším útkem ze života. P. Aleš Opatrný OKÉNKO asopis farních spoleenství ve Šlapanicích, Podolí a Praci Vydává ímskokatolická farnost Šlapanice u Brna, Masarykovo nám. 9, 664 51 Šlapanice telefon: 544 245 280, e-mail: okenko@farnostslapanice.com, http://www.farnostslapanice.com Tisk: OLPRINT Jaroslav Olejko, Brnnská 228, 664 51 Šlapanice, telefon: 544 228 208 NEPRODEJNÉ!