Věc: Stanovisko SMČR k Doplňku X verze 7.3. Vážení, předkládáme Vám stanovisko SMČR a připomínky ke zpracovanému Doplňku X var. 7.3., který byl zpracován na základě jednání Mezirezortní komise MD pro UAS. Musíme konstatovat, že předložený materiál vykazuje rozpory s platnou legislativou a jeho zpracování je zaměřeno téměř výhradně na omezení provozování modelů letadel. Ve své podstatě téměř celý Doplněk X var. 7.3. je zaměřen převážně na regulaci provozu modelů letedel, jež jsou v rozporu se zákonem zahrnuta pod pojem UAV a provoz bezpilotních systémů (UAS) mimo dohled pilota je zde zmíněn, vyjma společné základní části, jenom v náznacích požadavků na pojištění. Fakticky však není řešena problematika provozu těchto UAS, jejich komerční využití apod. Naopak velmi důkladně je stanoveno, co vše musí znát a provést občan, který si zakoupí model letadla v běžné obchodní síti. Jestliže, byla zřízena Mezirezortní komise, která by měla zpracovat podklady pro zajištění bezpečnosti leteckého provozu, mělo by se postupovat v intencích platných zákonných předpisů, což podle našeho názoru znamená postupovat zejména dle Zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a Vyhlášky MDS č. 108/1997 Sb. S tímto je pak spojena i otázka rozsahu regulace, kdy by měla být stejná pravidla pro všechny subjekty, kterých se nová pravidla dotýkají. Celý průběh dosavadního jednání pak evokuje myšlenku, že se jedná pouze a účelové omezení provozu leteckých modelů ve prospěch provozu komerčních a jiných vysoce profesionálních bezpilotních prostředků. (Tři stránky návrhu předpisu týkající se převážně jen modelů letadel zahrnutých pod pojem UAV a ½ stránky slovy půl stránky předpisu pro UAS létající mimo dohled pilota). Dalšími negativy vyplývajícími z tvorby Doplňku X je otázka zavedení jakéhosi povinného pojištění pro modely letadel a to v rozsahu, který přesahuje současně stanovené limity plnění pro některá pilotovaná letadla. Opětovně i tento moment je řešen v rozporu se stávající legislativou. Nezodpovězenou otázkou je reakce dalších subjektů, jimž jsou ukládány úkoly a povinnosti vyplývajících z tohoto návrhu, aniž by o tomto byli informováni. Jedná se především o majitele pozemků a zasahování do jejich práv, úkoly pro Řízení letového provozu při povolování sportovní a rekreační činnosti modelářů, úkoly pro AFIS spojované se sportovní a rekreační činnosti obyvatelstva, úkoly pro prodejce modelářského materiálu, stavebnic modelů a létajících hraček, úkoly pro výrobce modelů, stavebnic modelů a hraček. Při jednání jsme upozorňovali na množství použitých zkratek a vysoce odborných termínů, které nebudou a nejsou veřejnosti známy. I přes tuto skutečnost opětovně jsou požity zkratky z oblasti letecké terminologie nebo odkazy na specializované předpisy z oblasti leteckého provozu. Argumentace s vydáním brožury nebo výkladového materiálu je velmi zavádějící a přináší okamžitě několik otázek jako: Kdo bude financovat tvoru výkladového materiálu? Kdo zajistí distribuci? Kdo proškolí laickou veřejnost, když piloti a letecký personál se s přepisy seznamují měsíce až roky a prochází pravidelným opakovaným školením? a další. Návrh řešení ze strany SMČR SMČR si je vědom rizik spojených s provozem modelů letadel do 20kg, kterým se sám nepřímo, prostřednictvím svých členů, zabývá a bezpečnostní předpisy zapracovává do Stavebních a soutěžních pravidel. Zároveň však nemůže ignorovat uvedené nedostatky ze strany MD ČR a ÚCL zpracovaného návrhu regulace ve formě textu Doplňku X verze 7.3.
Proto SMČR navrhuje, čistě s ohledem na modely letadel do 20kg, létající hračky a draky, 1/ označit stávající poznámku v článku 1.2 jako Poznámka 1: a doplnit do něho novou poznámku 2 ve znění: Poznámka 2: Tento doplněk není závazný pro modely letadel určené výhradně k rekreačním nebo sportovním účelům, provozované v dohledu pilota, jejichž maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 20kg (modely letadel vyňaté z působnosti zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví). S ohledem na zajištění bezpečnosti civilního letectví, osob a majetku na zemi, se i pro tyto bezpilotní prostředky použití těchto pravidel doporučuje. 2/ články 3.2.6, 3.2.7, 3.3.8, 3.3.9, 3.4.10 a 4.2 až 4.4.1 z textu úplně odstranit a nahradit je textem nového článku: 2.19 Pro provozování bezpilotních prostředků podle tohoto doplňku musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jejich provozem. Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem bezpilotního prostředku (letadla bez pilota ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví) jsou stanoveny vyhláškou č. 108/1997 Sb., nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak. 3/ 3.3.5 a 3.4.6 z textu úplně odstranit a nahradit je textem nového článku: 2.20 K provádění leteckých prací a leteckých činností pro vlastní potřebu bezpilotními prostředky je třeba povolení vydané ÚCL. 4/ z článku 3.1.11 vypustit text:, kdy tak povolí ÚCL na základě případně text modifikovat tak, aby se povinnost získat povolení netýkala provozu modelů letadel určených k rekreačním a sportovním účelům a na konec tohoto článku doplnit větu ve znění: Vlastník nebo provozovatel nebo pilot bezpilotního prostředku případně provozovatel plochy pro bezpilotní prostředky je na žádost ÚCL povinen prokázat poskytnutí souhlasu příslušného správního orgánu či oprávněné osoby. Byť následující poznámka nikterak přímo nesouvisí se sportovními aktivitami SMČR, přesto považujeme za nutné na daný formulační problém upozornit. Jde o text v článku 2.12 Bezpilotní prostředek s turbínovým motorem musí být registrován při ÚCL. Označení turbínový motor totiž obsahuje všechny typy pohonů založené na využití turbíny jako hlavního zdroje tahu a tedy zahrnuje jak axiální tak i radiální turbíny s jakýmkoliv zdrojem jejich rotační energie. Tento požadavek by tedy obsáhl i v poslední době oblíbená elektrodmychadla, tedy axiální turbíny poháněné elektromotory, nebo jejich varianty poháněné pístovými motory, případně i modelářskou raritu, jakou je proudový model s radiální turbínou poháněnou gumovým svazkem umístěným v dutém nosníku křídla kruhového průřezu. Z tohoto důvodu navrhuje SMČR upravit text takto: Bezpilotní prostředek s pohonem na principu spalovací turbíny musí být registrován při ÚCL Místo záměru připravit výkladový materiál se SMČR kloní k přípravě jednoduchých pravidel bezpečného létání s modely letadel do 20kg, létajícími hračkami a draky, který by byl publikován obdobně jako deset pravidel FIS pro chování na sjezdových tratích, které byly publikovány za podpory Ministerstva pro místní rozvoj. Byť jde o nezávazné doporučení, tak v civilním řízení již existuje publikovaný judikát Nejvyššího soudu, který se v odůvodnění o tato pravidla FIS opírá. Je však nezbytné najít jednoduché, pro občany pochopitelné definice, jak vyhodnotit míru rizika a podle toho upravit, omezit případně neprovádět létání s létajícími hračkami, draky případně modely letadel do 20kg.
SMČR je zároveň připraven tento soubor navržených bezpečnostních pravidel bez zbytečného prodlení transponovat do svého sportovního řádu, pokud bude zároveň nalezeno řešení, jak zabezpečit sportovní a související tréninkovou činnost jeho členů při létání termických kategorií větroňů a elektroletů, kterou je nezbytné provozovat i ve výšce vyšší jak 300m nad terénem. Zároveň je SMČR připraven zajistit včasné informování ÚCL o soutěžích v těchto kategoriích modelů letadel na území ČR, aby byl ostatní letecký provoz o větším výskytu těchto modelů ve vzdušném prostoru třídy E informován. SMČR je dále připraven spolupracovat s MD ČR a ÚCL na přípravě závazné legislativní formy regulace i pro modely letadel pod 20kg v souladu s ústavním pořádkem ČR a to včetně poskytnutí nezbytných podkladů pro zpracování řádného hodnocení dopadů regulace (RIA) za účelem odůvodnění nezbytného věcného i prováděcího regulačního rámce v souladu s Legislativními pravidly vlády. Mgr. Miroslav Navrátil předseda SMČR Ing. Petr Cejnar předseda KLeMČR
Příloha k dopisu SMČR ze dne 12.4.10 Stanovisko k Doplňku X. Připomínky SMČR k návrhu Doplňku X verze 7.3 k leteckému předpisu L-2 Nedostatky zvolené formy legislativního aktu 102 odstavec 2 zákona o civilním letectví (dále jen LZ ) definuje letecké předpisy jako součást českého právního řádu jen jako prostou textovou recepci konkrétně určených vydavatelů mezinárodních norem do vnitrostátního práva. Rozhodně se nejedná o zmocňovací ustanovení jako v případě 102 odstavce 1 LZ, kde je MD konkrétně zmocněno k vydávání podzákonných právních předpisů (vyhlášek) a to jen v konkrétně vyjmenovaných případech. Doplněk X tedy po jeho vydání nebude součástí platného právního řádu ČR a jako právní norma bude vždy správními soudy v rámci sporu vykládán jako absolutně neplatný či alespoň právně nezávazný a tedy nevymahatelný v důsledku zvolené formy. Tuto skutečnost nelze popřít ani poukazem na dovětek a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy., neboť ten je třeba vykládat u leteckého předpisu L-2 v souvislosti s článkem 38. Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen ICAO ) a zároveň s ohledem na Ústavu ČR, zákon o Sbírce zákonů a Legislativní pravidla vlády tak, že na území ČR lze mezinárodní normu pouze upravovat v případech, kdy by byla v rozporu s vnitrostátními právními normami ČR. Pokud je na území ČR nutné zavést novou vnitrostátní normu odchylnou nebo dosud neřešenou mezinárodní normou, pak je nutné toto řešit vždy pouze zákonem nebo vyhláškou na základě zákonného zmocnění v souladu s ústavním pořádkem ČR. Letecké předpisy, které jsou součástí právního řádu, je nutno chápat jako rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací týkající se malého počtu fyzických a právnických osob, které není nutné vyhlašovat v plném znění ve Sbírce mezinárodních smluv. LZ jako speciální právní úprava pouze připouští jejich uveřejnění v Letecké informační příručce a tedy tím nejspíše odpadá i informační povinnost o jejich existenci informovat formou sdělení Ministerstva zahraničních věcí. Omezení jejich účinnosti na malý počet osob plyne přímo z textu 102 odstavec 2 LZ Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy,, které je nutno vykládat v kontextu definic pojmů civilní letectví a letadlo ve smyslu 2 LZ a tedy je nelze vztáhnout na osoby provozující modely letadel s maximální vzletovou hmotností nepřekračující 20kg (dále jen modely do 20kg ). Fakticky by se tedy mělo jednat pouze o osoby leteckých předpisů znalé, které se s jejich obsahem a způsobem aplikace museli prokazatelně seznámit před zahájením své činnosti absolvováním příslušného tréninku a složením zkoušky (dále jen letecký personál ). Doplněk X, který dle současného výkladu tvůrce jeho návrhu má pokrývat i létání s modely do 20kg včetně létání létajících hraček a dětských draků, by měl mít působnost rozšířenu na neurčitý počet osob, u nichž žádná povinnost absolvovat školení a prokázat získané vědomosti nebude a vzhledem k počtu dotčených osob ani nemůže být vyžadována. Pouhá publikace Doplňku X v Letecké informační příručce by byla v tomto případě zcela nedostatečná. Běžný občan totiž nemá faktickou možnost, při vynaložení veškerého úsilí, které je možné po něm požadovat, a to včetně dotazu směřovaného na komerčně poskytované právní služby, získat informaci o jeho existenci a působnosti na létání s modely do 20kg včetně létajících hraček a dětských draků. Odborné formulace a pojmy, které Doplněk X jako odborný letecký předpis určený primárně pro letecký personál obsahuje, nelze bez absolvování příslušného tréninku řádně pochopit, natož pak
správně v praxi aplikovat. Tuto skutečnost nemůže zhojit ani ze strany MD ČR a ÚCL navrhovaný výkladový materiál, který by měl běžného občana do dané problematiky zasvětit, neboť jeho volná forma publikace prostřednictvím prodejců a periodického tisku nemůže eliminovat nedostatek zvolené právní formy. Volná dostupnost létajících hraček a dětských draků se totiž týká všech občanů, zatímco civilní letectví ve smyslu LZ se díky své finanční náročnosti týká pouze vybrané části občanů vyšších příjmových kategorií, která je přímo spojitelná téměř výhradně s dosažením vyššího než průměrného stupně obecného vzdělání v rámci celé společnosti. Tento neopomenutelný fakt si vyžaduje, v případě záměru regulovat modely letadel do 20kg včetně létajících hraček a dětských draků bez jakéhokoliv technického omezení, realizovat regulaci zcela odlišnou formou nežli pro letecký personál a k jeho provedení je nezbytné zvolit právní normu s celostátní působností publikovanou ve Sbírce zákonů. Obsah leteckého předpisu L-2, který má původ v ICAO, konkrétně jeho Annex 2 - Rules of the Air, je věcně vymezen článkem 37. ICAO, jehož výčet je konečný. Obsah Doplňku X se v některých statích týká regulačního rámce mimo věcně vymezené oblasti pro letecký předpis L-2. Takovou oblastí jsou v Doplňku X uvedené požadavky na rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem bezpilotních prostředků. Přitom LZ ve svém 98 odstavci 3 uvádí, že Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak. a v 102 odstavec 1 LZ poté zmocňuje MD ČR k jeho provedení vydáním vyhlášky. Přitom 31 vyhlášky č. 108/1997 Sb. stanoví, že pro bezmotorová letadla musí být sjednáno pojištění s minimálním limitem plnění 1,000.000,- Kč a pro letadla do maximální vzletové hmotnosti 1.200kg s minimálním limitem plnění 2,000.000,- Kč. Přitom tyto limity se zcela jistě vztahují i na letadla bez pilota dle 52 LZ, tedy bezpilotní prostředky ve smyslu návrhu Doplňku X. Má-li tedy MD ČR potřebu modifikovat rozsah a podmínky pojištění, má tak učinit modifikací této vyhlášky. Vyhláška se však opět týká pouze letadel ve smyslu LZ a tedy její požadavky nelze uplatnit na modely letadel do 20kg včetně létajících hraček a dětských draků. Nutno podotknout, že většina bezpilotních prostředků, spadajících zároveň pod národní pojem letadlo bez pilota ve smyslu LZ, musí být pojištěna podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství. Nedostatky věcného rozsahu regulace Návrh definice bezpilotního prostředku, jak byl publikován v rámci odborného připomínkového řízení, který má být doplněn do Hlavy 1 leteckého předpisu L-2, vycházející z fyzikální definice letadla, a to bez dalšího bližšího vymezení, může v daném směru způsobit následující problémy, pokud by došlo k zavedení právně závazné regulace i pro modely letadel do 20kg včetně létajících hraček a dětských draků. Definice totiž pokrývá jakýkoliv předmět pohybující se vzduchem za pomocí vztlaku vzniklého jak aerodynamickou tak i aerostatickou silou. Definice bezpilotního prostředku se tedy netýká pouze předmětů, které se v atmosféře pohybují po balistické křivce. Definice by však neměla pokrývat oblast neobsazených volných balónů, neboť tato kategorie je řešena samostatně, byť toto není v rámci definic jednoznačně uvedeno. Některá běžně dostupná letadla bez pilota-člověka na palubě (bezpilotní prostředky) spadající pod modely do 20kg včetně létajících hraček a dětských draků jsou uvedeny na následujících obrázcích.
Létající hračky - neřízené Frisbee Boomerang Házecí kluzák Model s gumovým pohonem Vlečný vrtulník Vystřelovací raketka
Létající hračky řízené Jednoduchý RC model letadla Jednoduchý RC model vrtulníku Draci Klasický jednošňůrový Prostorový jednošňůrový Řiditelný dvoušňůrový Komorový dvoušňůrový
Soutěžní modely letadel Volný kluzák A3 cca 155g Termický volný model F1A cca 420g RC házedlo F3K max. 600g Volné házedlo kategorie H cca 30g Upoutaný akrobat F2B cca 1,5kg Upoutaný model UR25 max. 500g Výše uvedené létající hračky a draci jsou běžně dostupné na českém trhu. Uvedené soutěžní modely letadel, vyjma dvou příkladů upoutaných modelů, jsou reprezentanti nejrozšířenějších modelářských kategorií v ČR, kde počty letuschopných modelů ve volných kategoriích lze počítat v tisících a RC modelů větroňů a elektroletů na stovky až tisíce. Zavedení závazné regulace v navrženém rozsahu dle Doplňku X bez vyloučení modelů letadel do 20kg včetně létajících hraček a dětských draků s sebou přinese řadu paradoxních situací.
Například zákaz létání ve vzdálenosti menší jak 5,5km od řízených letišť bez povolení ÚCL, stanovený článkem 3.1.6 Doplňku X, zasahuje i do obytných oblastí, kde si s těmito létajícími hračkami dnes běžně hrají děti na sídlištích. Nutno podotknout, že málokdy se létající hračky dostanou na sídlištích nad vrcholky okolních staveb. Například v Praze se to bude týkat čtvrtí jako je Hostivice, Ruzyně, Liboc, Řepy, Nebušice a další v okruhu 5,5km od letiště Ruzyně a dále Kbely, Čakovice, Letňany, Prosek, Vysočany, Hloubětín, Černý most a další v okruhu do 5,5km od letiště Kbely. Obdobně budou omezeni některé oblasti v okolí letišť v Karlových Varech, Plzni, Vodochodech, Čáslavi, Pardubicích, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Bechyni, Náměšti, Brně, Kunovicích, Přerově a v Ostravě a dalších. Občané dotčených oblastí budou tedy buď neúměrně zatěžovat ÚCL a ŘLP, nebo bude jejich létání bez povolení a koordinace v těchto oblastech ze strany ÚCL a ŘLP tolerováno, což však bude vnášet do právního stavu silný prvek právní nejistoty. Ještě absurdněji by poté vyzněla regulace na takové akce, jako jsou mezinárodní letecké dny typu IFD, CIAF nebo Aviatická pouť. V prostoru pro diváky se totiž běžně vyskytují stánky s létajícími hračkami. Je celkem běžné, že u stánku je na laminátovém prutu upevněn na několikametrovém lanku dětský drak a prodejce prezentuje jednoduché házedlo z extrudovaného polypropylenu o hmotnosti několika gramů přímo na místě. Návštěvníci kupují tyto hračky svým dětem a ty si s nimi přímo na místě v prostoru pro diváky hrají ve chvílích, kdy je letecký program nezajímá. Podle navrženého rozsahu regulace by však všichni tito účastníci veřejného leteckého vystoupení přímo na řízeném letišti museli mít příslušné povolení ÚCL. K tomu by však museli mít sjednáno i příslušné pojištění odpovědnosti z provozu bezpilotního prostředku s pojistnou částkou 1,000.000,- Kč. Obdobně vyzní požadavek stanovený v článku 3.1.11 na nutnost získat povolení ÚCL pro létání ve vyjmenovaných ochranných pásmech, a to po získání předchozího souhlasu vlastníka tohoto ochranného pásma. Osoba trvale žijící nebo se rekreující v okolí vodního zdroje nebo ve zvláště chráněném území, byť bude mít souhlas vlastníka ochranného pásma, nebude schopna pouštět s dětmi draka nebo provozovat Kitesurfing (jízda na surfu za pomocí komorového draka). Kitesurfing Jaký má význam pro bezpečnost leteckého provozu dodatečné povolení ÚCL, když vlastník ochranného pásma s provozem vyslovil souhlas, zůstává v této souvislosti nezodpovězenou otázkou. Nedostatky záměru vytvořit pro běžné občany výkladový materiál Cílem tohoto materiálu by mělo být šíření povědomí mezi veřejností o existence regulace a popis odborných termínů, aby je nezaškolená osoba dokázala správně pochopit. Tento materiál by tak měl být distribuován spolu s létajícími hračkami a stavebnicemi modelů letadel. Vzhledem k tomu, že ČR je součástí EU s volným pohybem zboží, však nelze zabránit tomu, aby si český občan pořídil létající hračku nebo stavebnici modelu letadla v zahraničí, která takový
materiál nebude obsahovat. V souvislosti s výše zmíněnou nepředvídatelností zvolené formy regulace, pak tato snaha částečně ztrácí na účinnosti. Obdobně tomu bude, pokud do ČR přijede na dovolenou občan z jiného státu. Buď si přiveze létající hračku nebo malý model letadla s sebou, nebo si jej zakoupí v místě svého dočasného pobytu na území ČR, ale materiál pro něho bude, pokud bude pouze v českém jazyce, zcela bez významu. Pokud by měl tento materiál existovat alespoň v několika jazykových mutacích základních evropských a světových jazyků, pak ale jeho rozsah bude mnohonásobně větší a náklady na jeho pořízení a distribuci neúměrně narostou. MD ČR zatím pouze konstatovalo, že distribuci tohoto materiálu mají přislíbenu. Kdo jí bude financovat a jak bude zajištěna kontrola, že materiál je s létající hračkou a stavebnicí modelu letadla skutečně distribuován zatím sděleno nebylo. Stejně tak nebyl předložen ani hrubý odhad nákladů na tyto činnosti a návrh způsobu jejich financování. Nedostatek v oblasti leteckých prací a leteckých činností pro vlastní potřebu Letecké práce dle 73 až 74a LZ a letecké činnosti pro vlastní potřebu dle 76 jsou zvláštní formou podnikání, na něž se nevztahuje živnostenský zákon. Nelze je však provozovat zcela volně, neboť LZ u nich předpokládá nutnost získat příslušné povolení vydané ÚCL, které je na roveň postaveno živnostenským listům nebo koncesím. Provozování leteckých prací a leteckých činností pro vlastní potřebu bez existence takového povolení je evidentně jistou formou neoprávněného podnikání ve smyslu LZ. Doplněk X však stanoví povinnost získat toto povolení pouze v článcích 3.3.5 a 3.4.6, jako by nepředpokládal možnost konat tyto letecké činnosti s bezpilotními prostředky do 7kg provozovanými v dohledu pilota a u bezpilotních prostředků mimo dohled pilota s touto možností nepočítá vůbec. Pokud by tedy například podnikatel s bezpilotním prostředkem do 7 kg provozovaným v dohledu pilota hodlal pořizovat letecké fotografie způsobem odpovídajícím definicím těchto leteckých činností ve smyslu LZ, pak by měl problém prokázat finančnímu úřadu oprávněnost nákladů vynaložených účelně na tyto činnosti, pokud by zároveň nedisponoval příslušným povolením ÚCL. Zároveň by tím riskoval podání podnětu ze strany finančního úřadu k zahájení správního řízení s podezřením na spáchání správního deliktu podle LZ ve smyslu jeho 93 odstavce 2 písmene p), který se za zcela stejných podmínek týká i právnických osob. Obdobný správní delikt je poté stanoven 92 odstavcem 2 písmenem b) pro nepodnikající fyzické osoby, které by si chtěli poskytováním leteckých prací přivydělávat, případně by chtěli bez tvorby zisku poskytovat letecké činnosti pro vlastní potřebu jiné podnikající osobě. Zpracoval: Ing. Pavel Macek Ing. Petr Cejnar