Obyvatelstvo a bydlení

Situační analýza tématu Obyvatelstvo a bydlení Plzeň, září 2002

OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny RNDr. Miroslav Kopecký Mgr. Miroslav Pešík Ing. Zdeněk Švarc Účastníci workshopu Ing. Jiří Balihar Petr Brychta Vladimír Čechura Bc. Jana Černíková Jaroslav Dünghübel Bc. Ladislav Finta Ing. Ctibor Fojtíček Jakub Forejt Ing. Zdeněk Grundman Ing. Marie Košařová PhDr. Michael Krs Miloslav Kužílek Ing. František Nerad Ing. Věra Posseltová Ing. Josef Rippl Ing. Petr Soukup Ing. Antonín Sutnar

OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Obsah I. Obyvatelstvo...1 1. Obsah podtématu...1 2. Členění území...1 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů...1 4. Popis, základní informace...1 4.1. Stav...1 4.2. Vývoj...2 4.3. Trendy...2 5. Nástroje města...2 5.1. Přímé nástroje...2 5.2. Nepřímé nástroje...2 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR...3 II. Bydlení...4 1. Obsah tématu...4 2. Členění území...4 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů...4 4. Popis, základní informace...4 4.1. Stav...4 4.2. Vývoj...5 4.3. Trendy...6 5. Nástroje města...6 5.1. Přímé nástroje...6 5.2. Nepřímé nástroje...6 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR...6 III. Závěrečné shrnutí...8 IV. Přílohy...10 V. Seznam použité literatury...21

OBYVATELSTVO Téma obyvatelstvo a bydlení je členěno do podtémat : I. Obyvatelstvo II. Bydlení I. Obyvatelstvo 1. Obsah podtématu Stav a vývoj počtu obyvatel města Plzně, vývoj pohybu obyvatelstva (migrace, přirozená měna) a věkového složení, předpokládané tendence ve vývoji. 2. Členění území Analýza hodnotí statistická data vztažená převážně k celému území města, některé údaje ze sčítání lidu, domů a bytů jsou dostupná i za městské obvody. 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů Město Plzeň nemá k tématu obyvatelstvo zpracovaný koncepční materiál. 4. Popis, základní informace 4.1. Stav Počet obyvatel Plzně: 166 274 (sčítání 2001). Plzeň je čtvrté největší město České republiky. V Plzni žije zhruba 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje a 1,6 % obyvatel České republiky. Městské obvody s nejvyšším počtem obyvatel: Plzeň 1-51,9 tis. obyvatel, Plzeň 3-50,6 tis. obyvatel. Věkové složení plzeňské populace: 14,4 % obyvatel ve věku 0-14 let, 65,6 % obyvatel ve věku 15-59 let, 20,0 % obyvatel ve věku 60 a více let. Nejvyšší podíl obyvatelstva ve věku 60 a více let (28 %) má městský obvod Plzeň 2 - Slovany. Nejvyšší podíly obyvatelstva ve věku 0-14 let mají městské obvody: Plzeň 5 - Křimice, Plzeň 8 - Černice, Plzeň 7 - Radčice a Plzeň 1. 1

OBYVATELSTVO Ukazatele úmrtnosti v Plzni: 4.2. Vývoj Novorozenecká úmrtnost: 4,5 Kojenecká úmrtnost: 5,2 Podíl zemřelých ve věku 70 a více let: 66,3 %. Vývoj počtu obyvatel: Období 1970-1985 nárůst (až na 175,2 tis. obyvatel). Období 1986-1990 stagnace (resp. kolísání) stavu. Období 1991-2000 trvalý úbytek obyvatelstva, po roce 1995 výrazný úbytek. Vývoj přirozené měny obyvatelstva (bilance počtu narozených a zemřelých): V období 1970-2000 byl zaznamenán přírůstek přirozenou měnou pouze v období tzv. demografické vlny v letech 1972-1979 a 1981, v ostatních letech docházelo k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou. Úbytky obyvatelstva přirozenou měnou se výrazně zvýšily v období 1994-2000 (na zhruba 400-500 osob ročně). Vývoj migrace: Období 1970-1981 vysoké migrační přírůstky (zpravidla mezi 1000 až 2000 osob za rok). Období 1982-1995 zpočátku snížení velikosti přírůstku, později kolísání mezi nízkým přírůstkem a úbytkem. Období 1996-2000 trvale zvýšené migrační ztráty (zhruba 300-500 osob za rok). Vývoj věkového složení v období 1980-2001: Pokles podílu obyvatelstva ve věku 0-14 let (z 21,8 % na 14,4 %). Nárůst podílu obyvatelstva ve věku 15-59 let (z 61,2 % na 65,6 %). Nárůst podílu obyvatelstva ve věku 60 a více let (ze 17,0 % na 20,0 %). 4.3. Trendy V současnosti dochází k mírnému snižování velikosti migračních ztrát a k určitému zpomalení poklesu počtu obyvatel města. V budoucích 10-15 letech by mělo docházet ke zpomalení až zastavení poklesu počtu obyvatel města, po roce 2015 lze očekávat rychlý pokles počtu obyvatel města. Bude se nadále zvyšovat podíl obyvatelstva v poproduktivním věku a klesat podíl dětské složky populace. 5. Nástroje města 5.1. Přímé nástroje Město nemá přímé nástroje zaměřené na ovlivňování vývoje počtu obyvatelstva. 5.2. Nepřímé nástroje bytová politika, 2

OBYVATELSTVO vytváření pracovních míst, vytváření příznivých podmínek pro život obyvatelstva (občanská vybavenost, životní prostředí apod.). 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Suburbanizace migrace obyvatelstva města do obcí v blízkosti Plzně. Migrační ztráty ve prospěch Prahy. Ukazatele životní úrovně: Stupeň automobilizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel, údaj za rok 1999) v Plzni dosahuje výše 429, což je méně než v Praze (523), ale více než v Brně (404), Ostravě (314) a mnohem více, než je republikový průměr (360). Průměrná měsíční mzda dosahovala v Plzni v roce 2000 výše 14216 Kč a byla vyšší než v České republice (13484 Kč), Brně (13755 Kč) nebo Ostravě (13949 Kč), ale nižší než v Praze (18865 Kč). 3

BYDLENÍ II. Bydlení 1. Obsah tématu Stav a vývoj bytového fondu města, analýza vývoje bytové výstavby v posledním období (1996-2000), vztah mezi bytovou výstavbou a vývojem obyvatelstva, charakteristika bytového fondu. 2. Členění území Analýza hodnotí statistická data vztažená převážně k celému území města, některé údaje ze sčítání lidu, domů a bytů jsou dostupná i za městské obvody. 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů Dokument: "Doplnění a nové směry Bytové politiky města Plzně". Tento dokument byl schválen usnesením ZMP v roce 1999. Hodnotil naplňování bytové politiky města Plzně od roku 1994 a navrhoval řešení bytové problematiky pro další období. V následujících letech došlo k postupnému naplňování cílů v bytové politice města Plzně k dalšímu vývoji na trhu s byty, což vyvolalo potřebu aktualizace tohoto dokumentu. V současnosti probíhají práce na aktualizaci dokumentu k bytové politice města (Bytový odbor MMP). 4. Popis, základní informace 4.1. Stav V Plzni je celkem 73 359 bytů, z toho 67 775 trvale obydlených, z neobydlených bytů je 2492 obydleno přechodně (sčítání 2001, předběžné výsledky). Úroveň bydlení: Průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt: 2,45. Průměrný počet obytných místností (s 8 a více m 2 ) na 1 trvale obydlený byt: 2,40. Průměrný počet osob na 1 obytnou místnost: 1,02. Stáří bytového fondu: V letech 1991-2000 bylo v Plzni dokončeno celkem 3 312 bytů, z toho 2 465 bytů (tj. 74 %) v letech 1991-1995. Stáří bytového fondu před rokem 1991 přibližně naznačuje tabulka č. 8 - trvale obydlené byty podle období výstavby údaje ze sčítání 1991 (určitá část tohoto bytového fondu však ubyla např. z důvodu změny využití, sloučením bytů, demolicemi apod.). Nejvyšší počty bytů v Plzni připadají na období výstavby v letech 1971-1980 a 1981-1991, významná část bytového fondu byla vystavěna též v letech 1920-1945. Vlastnická struktura: Z celkového počtu zhruba 73,4 tis. bytů je ve vlastnictví města asi 10 tis. bytů, tj. přibližně 13,6 %. 4

BYDLENÍ Žádosti o byty a uvolněné byty: V Plzni bylo k 11. 2. 2002 celkem 4330 platných žádostí o byt. Od 1. 1. do 31. 12. 2001 bylo v Plzni uvolněno celkem 310 bytů, z toho 272 pro nájemní bydlení, 31 k prodeji a 7 v domech k demolici. Nájemné bytů v Plzni: Tržní nájemné - v průměru 60-100 Kč/m 2 /měsíc, závisí na kvalitě bytu, lokalitě a velikosti bytu (čím větší byt, tím nižší nájemné za 1 m 2 ). Základní (regulované) nájemné - je cca 3x nižší než nájemné tržní. Nájemné v obecních bytech u nově uzavíraných nájemních vztahů za 1 m 2 podlahové plochy bytu za měsíc činí u bytu I. kategorie 47 Kč, II. kat. 36 Kč, III. kat. 28 Kč a IV. kat. 20 Kč; nájemné v této výši lze považovat za ekonomické nájemné, které pokrývá prostou údržbu domů a bytů. Příspěvek na bydlení - dávka státní sociální podpory: V roce 2001 pobíralo v Plzni v průměru 3 577 bytových domácností příspěvek na bydlení. Z celkového počtu 67 775 bytových domácností pobíralo příspěvek na bydlení cca 5,3 % plzeňských domácností. 4.2. Vývoj V letech 1991 až 2001 vzrostl celkový počet bytů v Plzni ze 72 049 na 73 359, tj. o 1 310, počet trvale obydlených bytů se ve stejném období téměř nezměnil (mírně klesl ze 67 900 na 67 775 bytů, tj. 125 trvale obydlených bytů). Zvyšuje se úroveň bydlení z hlediska průměrného počtu osob na 1 obytnou místnost, klesá průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt. Velikost bytové domácnosti (průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt) se postupně snižovala z hodnoty 2,84 v roce 1970 na 2,67 (r. 1980), 2,55 (r. 1991) až na 2,45 v roce 2001. Zvyšuje se průměrná velikost bytu (počet obytných místností na 1 trvale obydlený byt). Vývoj bytové výstavby v Plzni v letech 1996-2000: Celkem 847 dokončených bytů, z toho 60 % v rodinných domech, 16,3 % v bytových domech; v nástavbách, přístavbách nebo vestavbách k rodinným domům 7,9 % a k bytovým domům 15,8 %. Intenzita bytové výstavby: 1,01 bytů na 1000 obyvatel za rok. Intenzita výstavby bytů v bytových domech: 0,16 bytů na 1000 obyvatel za rok. Z porovnání vývoje bytové výstavby a vývoje počtu obyvatel Plzně v devadesátých letech je patrná souvislost mezi poklesem počtu dokončovaných bytů po roce 1994 a úbytkem obyvatelstva města stěhováním po roce 1995. V roce 2000 bylo v Plzni dokončeno 79 bytových jednotek a v roce 2001 dokončeno 201 bytových jednotek, které byly podporovány městem Plzní z veřejného příslibu. Celková dotace (včetně dosud nedokončených bytů) v současnosti dosahuje výše přibližně 17,8 mil. Kč, z toho již bylo vyplaceno přibližně 3,4 mil. Kč. V období 1996-2000 nebyly v Plzni dokončeny žádné byty v bytových domech formou družstevní nebo obecní výstavby. Město investovalo od roku 1996 do výstavby těchto bytových jednotek (dokončené byty): v roce 1997-7 byt. jednotek - půdní vestavby, v roce 1998-14 byt. jednotek - půdní vestavby, v roce 2002-43 byt. jednotek. 5

BYDLENÍ 4.3. Trendy Po roce 1995 došlo k výraznému snížení bytové výstavby v Plzni. Současná tendence předpokládaný nárůst výstavby bytů v bytových domech. Ve městě Plzni je v současnosti téměř 400 ha volných ploch v rozvojových územích pro bydlení, jejichž kapacita je odhadována přibližně na 10-12 tis. bytů. Sylván současná nejvýznamnější lokalita s výstavbou bytových domů: V roce 2002 se předpokládá dokončení cca 220 bytů a zahájení výstavby cca 150 bytů. V roce 2003 se předpokládá zahájení výstavby cca 160 bytů a domu s pečovatelskou službou s 28 byty. Bude pokračovat pokles průměrné velikosti bytové domácnosti (počtu osob na 1 trvale obydlený byt). 5. Nástroje města 5.1. Přímé nástroje Vyhláška č. 2/2001 o vytvoření a použití účelových prostředků "Fondu rozvoje bydlení". Veřejný příslib (usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 651 ze dne 13. prosince 2001). Bytová politika města Plzně (schválena Radou města Plzně dne 28. července 1994, č. usnesení 372). Doplnění a nové směry "Bytové politiky města Plzně" (schváleny usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 186 z 24. června 1999). Vlastní investiční činnost města. 5.2. Nepřímé nástroje Nařízení vlády ČR č. 481/2000 Sb., o použití Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů. Nařízení vlády ČR č. 299/2001 Sb., o použití Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů. Nařízení vlády ČR č.97/2002 Sb., ze dne 20. února 2002 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytů osobami mladšími 36 let. Program podpory výstavby domů s pečovatelskou službou pro rok 2000 ve znění dodatku 2002. (Ministerstvo pro místní rozvoj, březen 2002) 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Z údajů o počtech dokončených bytů v letech 1996-2000 vyplývá, že nově stavěné byty v bytových domech tvoří v Plzni výrazně nižší podíl z celkového počtu dokončovaných bytů, než ve velkých městech ČR a ve většině okresů Plzeňského kraje. Intenzita bytové výstavby (udávaná počtem dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok) byla v Plzni 6

BYDLENÍ přibližně srovnatelná s Českými Budějovicemi, vyšší než v Ostravě, ale výrazně nižší než např. v Praze, Brně, Liberci, Hradci Králové, Olomouci a nižší než v ostatních okresech Plzeňského kraje. Velmi nízká byla v Plzni intenzita výstavby bytů v bytových domech, většinou několikanásobně nižší než v ostatních sledovaných velkých městech a ve většině okresů Plzeňského kraje (viz tabulku č. 14). Vyšší cena bydlení v Plzni - někteří obyvatelé řeší svoji bytovou situaci výstavbou nebo koupí levnějšího rodinného domu v obcích v okolí Plzně (migrační úbytek obyvatelstva města v letech 1996-2000). Cena nově stavěných bytů v bytových domech v Plzni je přibližně srovnatelná s cenou v ostatních velkých městech České republiky, s výjimkou Prahy, kde ceny některých nových bytů dosahují několikanásobné výše. Cena nového bytu bývá ovlivněna jeho polohou ve městě i jeho kvalitou. Průměrným počtem 2,45 osob na 1 trvale obydlený byt se Plzeň blíží úrovni Prahy (2,34) více, než města Ostrava (2,50) nebo Brno (2,51). Průměrný počet 2,40 obytných místností na 1 trvale obydlený byt je v Plzni stejný jako v Ostravě, nižší než v Brně (2,44) a vyšší než v Praze (2,29). Průměrný počet 1,02 osob na 1 obytnou místnost je v Plzni stejný jako v Praze a nižší než v Brně (1,03) nebo Ostravě (1,04). 7

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ III. Závěrečné shrnutí Obyvatelstvo Město Plzeň má v současnosti přibližně 166 tis. obyvatel a je čtvrtým největším městem České republiky. Žije zde zhruba 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje a 1,6 % obyvatel České republiky. Dětská složka populace (věková skupina 0-14 let) se v současnosti podílí na obyvatelstvu Plzně 14,4 %, obyvatelstvo v produktivním věku (15-59 let) 65,6 % a osoby ve věku 60 a více let 20,0 %. Ve srovnání s krajským i republikovým průměrem má plzeňská populace nižší podíl dětí a vyšší podíl obyvatelstva v poproduktivním věku. Z hlediska národnostního složení je obyvatelstvo Plzně homogenní: 95,1 % obyvatel se hlásí k národnosti české. Občané romské národnosti představují 0,1 % obyvatel města, avšak část osob romského původu se pravděpodobně hlásí k národnostem jiným (české, slovenské, maďarské apod.). Na základě Hodnocení zdravotního stavu - odborné zprávy za rok 1999, zpracované Státním zdravotním ústavem Praha, se vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky (základní ukazatele porodnosti a dětské úmrtnosti) za město Plzeň ve většině případů statisticky významně nelišily od průměru ČR. Statisticky významně vyšší hodnoty byly v Plzni zaznamenány pouze u výskytu spontánních potratů a umělých přerušení těhotenství. Město Plzeň dosáhlo nejvyššího počtu obyvatel v roce 1985 (175,2 tis.), v dalších letech počet obyvatel stagnoval a po roce 1991 dochází k trvalému úbytku obyvatelstva města. Ve druhé polovině devadesátých let ztrácela Plzeň ročně zhruba 800 až 1000 obyvatel. K výraznému poklesu počtu obyvatel města po roce 1995 docházelo díky vysokým ztrátám obyvatelstva přirozenou měnou (počty zemřelých převyšovaly počty narozených ročně zhruba o 400-500) i v důsledku migračních ztrát (počty vystěhovalých z města převyšovaly počty přistěhovalých ročně asi o 300-500 osob). Obyvatelstvo stěhující se z Plzně směřovalo převážně do obcí ležících v blízkosti města. Nízká úroveň porodnosti a s tím související zvýšený úbytek obyvatelstva přirozenou měnou vyplývá ze změn demografického chování celé české populace (změny životního stylu, hodnotové orientace a ekonomických podmínek mladých lidí, projevující se odkládáním založení rodiny a narození dětí do vyššího věku rodičů). Závažným důsledkem vývoje obyvatelstva Plzně v devadesátých letech, zejména výrazného poklesu počtu narozených dětí, je narušení věkové struktury obyvatelstva vznikem početně velmi slabých ročníků. To se v budoucnu projeví zrychlením stárnutí plzeňské populace a dalším snižováním počtu obyvatel města. Úbytky obyvatelstva města se pravděpodobně ještě zvýší v období po roce 2015, kdy začnou do věku vhodného k založení rodiny vstupovat početně slabé ročníky žen narozených v devadesátých letech. Rychlost poklesu počtu dětí (osob ve věku 0-14 let) se bude v následujících letech zmírňovat a kolem roku 2010 by se měl počet dětí stabilizovat na úrovni přibližně 20 tis. osob. Obnovení poklesu počtu dětí v Plzni je možno očekávat kolem roku 2016 a v dalších letech se budou úbytky počtu dětí postupně zvyšovat. Ve výhledovém období je nutno počítat s významným nárůstem počtu osob v poproduktivním věku. Ke zvyšování počtu osob ve věku 60 a více let bude docházet i při poklesu celkového počtu obyvatel města, neboť budou do vyššího věku postupně přecházet početně silné ročníky obyvatel a současně se bude prodlužovat délka života člověka. Podíl obyvatel Plzně ve věku 60 a více let by se měl do roku 2020 zvýšit ze současných 20% na téměř 30 %. Současné nepříznivé tendence ve vývoji obyvatelstva města, mezi které lze zařadit zejména nízkou úroveň porodnosti, zhoršování věkového složení populace a úbytek obyvatelstva města stěhováním, mohou významně ovlivňovat rozvoj města již ve výhledovém období 15 až 20 let. 8

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Mezi nepříznivé důsledky současného vývoje obyvatelstva města lze počítat zhoršení podmínek pro přirozenou reprodukci populace města, zvýšení nároků na zajištění sociální a zdravotní péče pro zvyšující se počet osob vyššího věku a pokles počtu obyvatel v produktivním věku. Bydlení V Plzni je v současnosti přibližně 73,4 tis. bytů, z toho 67,7 tis. trvale obydlených, z neobydlených bytů je užíváno k přechodnému bydlení asi 2,5 tis. bytů. Ve vlastnictví města je přibližně 10 tis. bytů, tj. asi 13,6 % všech bytů. Počet bytů v panelových domech je odhadován na 33 500. Postupně bude muset docházet k jejich regeneraci, která však bude nákladná a pro některé domácnosti v privatizovaných bytech může být finančně neúnosná. Nejvyšší počty bytů v Plzni připadají na období výstavby 1971-1980 a 1981-1991. Od poloviny devadesátých let došlo v Plzni k výraznému snížení celkového počtu dokončovaných bytů, zejména bytů v bytových domech. Intenzita bytové výstavby v Plzni byla ve druhé polovině devadesátých let nižší než v ostatních okresech Plzeňského kraje a ve většině srovnatelných velkých měst České republiky. Z porovnání vývoje bytové výstavby a vývoje počtu obyvatel Plzně je patrná souvislost mezi poklesem bytové výstavby po roce 1994 a úbytkem obyvatelstva města stěhováním po roce 1995. Proto nelze intenzitu bytové výstavby v Plzni ve druhé polovině devadesátých let považovat za dostatečnou. Pozornost je nutno věnovat rozvoji trhu s byty a bytové výstavbě všech forem, nejvíce je však pociťován nedostatek bytů cenově dostupných pro mladá začínající manželství a bytů určených k nájemnímu bydlení. Nedostatečná nabídka těchto bytů může být u některých mladých lidí jednou z významných příčin odkládání narození prvního dítěte, případně dětí dalších. To má nepříznivý dopad na úroveň porodnosti a urychluje úbytek obyvatelstva Plzně přirozenou měnou. Vytvoření trhu s byty s dostatečně velkou nabídkou volných, cenově dostupných bytů nabízených k pronájmu nebo ke koupi je rovněž nezbytnou podmínkou pro pohyb pracovních sil a získávání nového obyvatelstva migrací z jiných regionů. Město Plzeň investovalo ve druhé polovině devadesátých let do výstavby bytů formou půdních vestaveb, od roku 2002 také do výstavby bytů v bytových domech. Výstavbu bytů podporuje město též formou veřejného příslibu. V Plzni je v současnosti téměř 400 ha volných ploch v rozvojových územích pro bydlení s odhadovanou kapacitou přibližně 10-12 tis. bytů. Plnému uspokojení koupěschopné poptávky po rodinných domcích brání nedostatečná připravenost ploch z hlediska vyřešení majetkových vztahů a zabezpečení technické infrastruktury. V Plzni dlouhodobě klesá průměrný počet osob na 1 obydlený byt, což souvisí s poklesem průměrné velikosti domácností (snižuje se počet dětí v rodinách, zvyšuje se počet jednočlenných domácností) a tyto tendence lze očekávat i v dalších letech. V zásadách bytové politiky města Plzně je počítáno se zachováním určitého počtu obecních nájemních bytů ve vlastnictví města za účelem zajištění sociální a bytové stability a v případě vytvoření legislativních podmínek se v rámci sociální politiky města uvažuje s vytvořením tzv. sociálního nájemného. V evropských zemích existují různá pojetí sociálního bydlení a jeho podíl na trhu s byty se pohybuje od 7% do 44%. V těchto zemích obce zpravidla nejsou přímými vlastníky bytů, ale převedly je na neziskové bytové organizace, zaměřené na výstavbu, správu a poskytování cenově dostupného nájemního bydlení. Tyto organizace obvykle spolupracují s obcemi, takže dochází ke zohlednění bytových potřeb sociálně potřebných rodin. Rozvoj nájemního bydlení provozovaného na neziskovém principu je obsažen i v návrhu koncepce bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V současné době chybí v české legislativě zákon, který by problematiku sociálního bydlení řešil komplexně. Rovněž nebyly vytvořeny legislativní a ekonomické předpoklady pro vznik a rozvoj bytových společností, které by poskytovaly bydlení na neziskovém principu. 9

PŘÍLOHY IV. Přílohy Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Počet a věková struktura obyvatelstva Plzně, 2001 Tabulka č. 2 Vývoj počtu obyvatel Plzně 1961-2001 Tabulka č. 3 Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně 1970-2001 a prognóza vývoje do roku 2020 Tabulka č. 4 Vývoj obyvatelstva Plzně z hlediska přirozené měny a migrace Tabulka č. 5 Porovnání ukazatelů úrovně úmrtnosti v Plzni a ve vybraných městech Tabulka č. 6 Domovní a bytový fond v Plzni k 1. 3. 2001 Tabulka č. 7 Porovnání vývoje obyvatelstva v Plzni a ve vybraných městech v období 1998-2000 Tabulka č. 8 Velikost trvale obydlených bytů v Plzni k 1. 3. 2001 Tabulka č. 9 Trvale obydlené byty podle období výstavby domu, r. 1991 Tabulka č. 10 Vývoj ukazatelů úrovně bydlení v Plzni Tabulka č. 11 Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni Tabulka č. 12 Kapacity rozvojových území pro bydlení podle městských obvodů Tabulka č. 13 Počty dokončených bytů v Plzni v období 1996-2000 ve srovnání s některými velkými městy a okresy Tabulka č. 14 Byty dokončené v bytových domech v období 1996-2000 podle formy realizace Tabulka č. 15 Intenzita bytové výstavby v Plzni v období 1996-2000 ve srovnání s některými velkými městy a okresy Tabulka č. 16 Příklady cen nově stavěných bytů v bytových domech Tabulka č. 17 Porovnání ukazatelů úrovně bydlení v Plzni a ve vybraných městech a oblastech v r.2001 Seznam obrázků: Obrázek č. 1 Obyvatelstvo městských obvodů Plzně (v %) Obrázek č. 2 Věkové složení obyvatelstva města Plzně a jeho městských obvodů Obrázek č. 3 Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně 1991-2020 Obrázek č. 4 Plzeň - věkové složení obyvatelstva, r. 2000 Obrázek č. 5 Plzeň - vývoj hlavních věkových skupin obyvatelstva 1970-2001 a prognóza vývoje do roku 2020 Obrázek č. 6 Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni Obrázek č. 7 Intenzita bytové výstavby v období 1996-2000 10

PŘÍLOHY Město, městský obvod Tabulka č. 1. Počet a věková struktura obyvatelstva Plzně, 2001 Obyvatelstvo celkem 0-14 v tom v přibližném věku 15 59 60 + muži ženy celkem muži ženy celkem nezjištěno Plzeň 166 274 23 895 54 006 55 050 109 056 13 906 19 350 33 256 67 v tom městské obvody: Plzeň 1 51 923 8 231 18 708 18 951 37 659 2 453 3 554 6 007 26 Plzeň 2-Slovany 35 075 4 775 10 189 10 282 20 471 4 029 5 790 9 819 10 Plzeň 3 50 619 7 039 16 289 16 704 32 993 4 371 6 198 10 569 18 Plzeň 4 24 050 3 114 7 264 7 557 14 821 2 717 3 385 6 102 13 Plzeň 5-Křimice 1 538 255 531 523 1 054 102 127 229 - Plzeň 6-Litice 1 327 194 470 474 944 87 102 189 - Plzeň 7-Radčice 897 147 279 284 563 79 108 187 - Plzeň 8-Černice 845 140 276 275 551 68 86 154 - Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. Tabulka č. 2. Vývoj počtu obyvatel Plzně 1961-2001 Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel 1961 139121 1991 173008 1970 152560 2001 166274 1980 170701 Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1961, 1970, 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. Tabulka č. 3. Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně 1970-2001 a prognóza vývoje do roku 2020 Obyvatelstvo Plzně podle hlavních věkových skupin Rok Obyvatelstvo Počet osob ve věku Podíl věkové skupiny (%) celkem 0-14 15-59 60+ 0-14 15-59 60+ 1970 152560 28464 94102 29994 18,7 61,7 19,7 1980 170701 37246 104461 28994 21,8 61,2 17,0 1991 173008 34185 107761 31062 19,8 62,3 18,0 2001 166274 23895 109056 33256 14,4 65,6 20,0 2010 167112 20075 104970 42067 12,0 62,8 25,2 2020 160450 19626 94078 46746 12,2 58,6 29,1 Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1970, 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. Burcin, B. Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996. Tabulka č. 4. Vývoj obyvatelstva Plzně z hlediska přirozené měny a migrace Rok Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek 1990-216 525 309 1991-230 -294-524 1992-287 159-128 1993-205 182-23 1994-367 -127-494 1995-566 14-552 1996-431 -369-800 1997-548 -510-1058 1998-438 -531-969 1999-431 -457-888 2000-436 -339-775 Zdroj dat: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva časové řady za roky 1990-2000. 11

PŘÍLOHY Tabulka č. 5. Porovnání ukazatelů úrovně úmrtnosti v Plzni a ve vybraných městech Ukazatele úmrtnosti Území Standardizovaná úmrtnost (1999) Úmrtnost (1995-1999) muži ženy kojenecká novorozenecká Plzeň 1063,0 720,4 4,6 2,8 Praha 1023,1 660,1 4,7 2,7 Brno 1045,3 670,0 5,5 3,0 Ostrava 1269,1 712,5 8,5 5,3 Česká rep. 1178,9 710,5 5,9 3,7 Zdroj dat: ÚZIS ČR Město, městský obvod Tabulka č. 6. Domovní a bytový fond v Plzni k 1. 3. 2001 v tom trvale neobydlené Domy obydlené úhrnem celkem z toho abs. % rod. domy Byty celkem v tom trvale neobydlené obydlené abs. % abs. % Plzeň 14 875 13 717 8 525 1 158 7,8 73 359 67 775 92,4 5 584 7,6 v tom městské obvody: Plzeň 1 2 439 2 266 1 334 173 7,1 20 175 19 062 94,5 1 113 5,5 Plzeň 2-Slovany 4 476 4 185 2 961 291 6,5 16 670 15 286 91,7 1 384 8,3 Plzeň 3 3 851 3 615 1 348 236 6,1 23 626 21 491 91,0 2 135 9,0 Plzeň 4 2 843 2 563 1 886 280 9,8 11 016 10 246 93,0 770 7,0 Plzeň 5-Křimice 356 319 278 37 10,4 609 552 90,6 57 9,4 Plzeň 6-Litice 328 270 243 58 17,7 536 478 89,2 58 10,8 Plzeň 7-Radčice 292 257 245 35 12,0 381 334 87,7 47 12,3 Plzeň 8-Černice 290 242 230 48 16,6 346 326 94,2 20 5,8 Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. Tabulka č. 7. Porovnání vývoje obyvatelstva v Plzni a ve vybraných městech v období 1998-2000 Přírůstek obyvatelstva (absolutní Přírůstek na 1000 obyvatel za rok počet) za období 1998-2000 přirozený stěhováním celkový přirozený stěhováním celkový města: Plzeň -1305-1327 -2632-2,60-2,64-5,24 Praha -13210-6119 -19329-3,71-1,72-5,43 Č. Budějovice 44-1405 -1361 0,15-4,73-4,59 Liberec -251-643 -894-0,84-2,15-2,99 Hradec Králové -413-1346 -1759-1,39-4,55-5,94 Brno -3186-818 -4004-2,77-0,71-3,48 Zdroj dat: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva časové řady za roky 1998-2000. 12

PŘÍLOHY Město, městský obvod Tabulka č. 8. Velikost trvale obydlených bytů v Plzni k 1. 3. 2001 Počet trvale obydlených bytů celkem Plocha v tis. m 2 kuchyně obytných místností Počet Průměrný počet obytných místností osob obytných s plochou v m 2 místností 8 a více m 2 osob na 1 obyt. místnost nad 8 m 2 4-7,9 8 a více na 1 trv. obydl. byt Plzeň 67 775 780 2 841 1 383 162 986 2,45 2,40 1,02 v tom městské obvody: Plzeň 1 19 062 204 798 347 50 429 2,72 2,65 1,03 Plzeň 2-Slovany 15 286 177 628 343 35 018 2,29 2,29 1,00 Plzeň 3 21 491 266 868 381 46 566 2,36 2,17 1,09 Plzeň 4 10 246 111 452 282 25 859 2,35 2,52 0,93 Plzeň 5-Křimice 552 7 29 30 1 596 2,79 2,89 0,96 Plzeň 6-Litice 478 6 26-1 395 2,78 2,92 0,95 Plzeň 7-Radčice 334 5 19-1 026 2,69 3,07 0,87 Plzeň 8-Černice 326 4 21-1 097 2,59 3,37 0,77 Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 Tabulka č. 9. Trvale obydlené byty podle období výstavby domu, r. 1991 Období výstavby domu Počet trvale obydlených bytů -1899 a nezjištěné 4333 1900-1919 5059 1920-1945 12153 1946-1960 6942 1961-1970 13056 1971-1980 17906 1981-1991 8451 trvale obydlené byty celkem 67900 Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1991. Tabulka č. 10. Vývoj ukazatelů úrovně bydlení v Plzni Průměrný počet Rok sčítání osob obytných místností s 8 a více m 2 osob na 1 obytnou místnost nad 8 m 2 na 1 trvale obydlený byt 1980 2,67 2,15 1,24 1991 2,55 2,35 1,08 2001 2,45 2,40 1,02 Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 13

PŘÍLOHY Tabulka č. 11. Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni Rok Počet dokončených bytů Přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním Celkový přírůstek (úbytek) obyvatelstva 1989 1159 316 41 1990 653 525 309 1991 525-294 -524 1992 908 159-128 1993 250 182-23 1994 500-127 -494 1995 282 14-552 1996 88-369 -800 1997 82-510 -1058 1998 269-531 -969 1999 215-457 -888 2000 193-339 -775 1989-1994 3995 761-819 1995-2000 1129-2192 -5042 Zdroj dat: Bytová výstavba v územích České republiky 1988-1997. Terplan, a.s., Praha 1998. Řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky 1995-2000, ČSÚ. Pohyb obyvatelstva - tabulky ČSÚ za roky za roky 1989-2000. Tabulka č. 12. Kapacity rozvojových území pro bydlení podle městských obvodů Městský obvod Výměra (ha) Navrhovaný počet bytů Využitá plocha (ha) Počet bytů (ha) Volná plocha Počet bytů Plzeň 1 92 2495 2890 7 70 85 2425-2820 Plzeň 2 86 1900-2250 4 35 82 1865-2215 Plzeň 3 109 3515-4490 12 0 97 3515-4490 Plzeň 4 80 1800-2290 15 180 65 1620-2110 Plzeň 5 - Křimice 4 60-80 0 0 4 60-80 Plzeň 6 - Litice 17 155-215 0 0 17 155-215 Plzeň 7 - Radčice 13 90-125 0 0 13 90 125 Plzeň 8 - Černice 35 340-400 4 70 31 270-330 Plzeň celkem 436 10355-12740 42 355 394 10000-12385 Zdroj dat:: ÚKRMP, březen 2001. 14

PŘÍLOHY Tabulka č. 13. Počty dokončených bytů v Plzni v období 1996-2000 ve srovnání s některými velkými městy a okresy Dokončené byty v Plzni v období 1996-2000 celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách k RD v nástavbách k BD počet počet % počet % počet % počet % města: Praha 13759 3272 23,8 8006 58,2 481 3,5 2000 14,5 Brno 4015 958 23,9 1691 42,1 323 8,0 1043 26,0 Ostrava 1386 538 38,8 585 42,2 189 13,6 74 5,3 Olomouc 1033 246 23,8 517 50,0 87 8,4 183 17,7 Liberec 1003 343 34,2 613 61,1 16 1,6 31 3,1 Plzeň 847 508 60,0 138 16,3 67 7,9 134 15,8 Hradec Králové 786 326 41,5 278 35,4 83 10,6 99 12,6 České Budějovice 491 59 12,0 384 78,2 1 0,2 47 9,6 okresy: Plzeň - jih 975 453 46,5 388 39,8 112 11,5 22 2,3 Klatovy 924 438 47,4 332 35,9 102 11,0 52 5,6 Plzeň - město 847 508 60,0 138 16,3 67 7,9 134 15,8 Plzeň - sever 775 514 66,3 27 3,5 129 16,6 105 13,5 Domažlice 760 338 44,5 221 29,1 94 12,4 107 14,1 Tachov 516 198 38,4 238 46,1 29 5,6 51 9,9 Rokycany 276 217 78,6 4 1,4 37 13,4 18 6,5 Plzeňský kraj 5073 2666 52,6 1348 26,6 570 11,2 489 9,6 Česká republika 90299 40213 44,5 28062 31,1 11709 13,0 10315 11,4 Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky 1995-2000. Tabulka č. 14. Byty dokončené v bytových domech v období 1996-2000 podle formy realizace Byty dokončené v bytových domech celkem družstevní obecní ostatní bytová výstavba počet % počet % počet % počet % města: Plzeň 138 100 0 0,0 0 0,0 138 100,0 Praha 7940 100 322 4,1 2133 26,9 5485 69,1 Brno 1694 100 19 1,1 134 7,9 1541 91,0 Ostrava 585 100 51 8,7 455 77,8 79 13,5 okresy: Domažlice 221 100 32 14,5 189 85,5 0 0,0 Klatovy 332 100 0 0,0 219 66,0 113 34,0 Plzeň - město 138 100 0 0,0 0 0,0 138 100,0 Plzeň - jih 388 100 12 3,1 369 95,1 7 1,8 Plzeň - sever 27 100 0 0,0 16 59,3 11 40,7 Rokycany 4 100 0 0,0 0 0,0 4 100,0 Tachov 238 100 0 0,0 224 94,1 14 5,9 Plzeňský kraj 1348 100 44 3,3 1017 75,4 287 21,3 Česká republika 28009 100 1254 4,5 14600 52,1 12155 43,4 Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Bytová výstavba v ČR v roce " za roky 1996-2000. 15

PŘÍLOHY města Tabulka č. 15. Intenzita bytové výstavby v Plzni v období 1996-2000 ve srovnání s některými velkými městy a okresy : Dokončené byty Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok celkem z toho byty v bytových domech bytů celkem bytů v bytových domech Praha 13759 8006 2,31 1,34 Brno 4015 1691 2,09 0,88 Liberec 1003 613 2,01 1,23 Olomouc 1033 517 2,00 1,00 Hradec Králové 786 278 1,58 0,56 Plzeň 847 138 1,01 0,16 České Budějovice 491 384 0,99 0,77 Ostrava 1386 585 0,86 0,36 Plzeň - jih 975 388 2,89 1,15 Klatovy 924 332 2,09 0,75 Plzeň - město 847 138 1,01 0,16 Plzeň - sever 775 27 2,13 0,07 Domažlice 760 221 2,60 0,76 Tachov 516 238 2,01 0,93 Rokycany 276 4 1,21 0,02 Plzeňský kraj 5073 1348 1,84 0,49 Česká republika 90299 28062 1,76 0,55 okresy Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky 1995-2000; Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 1998. ČSÚ. Tabulka č. 16. Příklady cen nově stavěných bytů v bytových domech Město Cena za 1 m 2 bez využití státní dotace PRAHA 20 000 110 000 Kč BRNO 18 000 21 000 Kč Č. BUDĚJOVICE 20 000 25 000 Kč HRADEC KRÁLOVÉ 15 000 27 000 Kč PARDUBICE 15 000 20 000 Kč OLOMOUC 15 000 20 000 Kč OSTRAVA 17 000 Kč LITOMĚŘICE 18 000 21 000 Kč PLZEŇ 17 000 20 000 Kč Zdroj dat: Nabídky realitních kanceláří. Tabulka č. 17. Porovnání ukazatelů úrovně bydlení v Plzni a ve vybraných městech a oblastech v roce 2001 Průměrný počet Město, oblast osob obytných místností s 8 a více m 2 osob na 1 obytnou místnost nad 8 m 2 na 1 trvale obydlený byt Plzeň 2,45 2,40 1,02 Praha 2,34 2,29 1,02 Brno 2,51 2,44 1,03 Ostrava 2,50 2,40 1,04 Plzeňský kraj 2,65 2,66 1,00 Česká republika 2,69 2,66 1,01 Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. 16

PŘÍLOHY Obrázek č. 1 - Obyvatelstvo městských obvodů Plzně (v %) 0,8% 0,5% 0,9% 0,5% 14,5% 30,4% 21,1% 31,2% Plzeň 1 Plzeň 2-Slovany Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5-Křimice Plzeň 6-Litice Plzeň 7-Radčice Plzeň 8-Černice Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 Obrázek č. 2 - Věkové složení obyvatelstva města Plzně a jeho městských obvodů 0% 20% 40% 60% 80% 100% 14,4 65,6 20,0 11,6 72,5 15,9 13,6 58,4 28,0 20,9 65,2 13,9 25,4 61,6 12,9 16,6 město Plzeň Plzeň 1 Plzeň 2- Slovany Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5- Křimice Plzeň 6- Litice Plzeň 7- Radčice Plzeň 8- Černice 68,5 14,9 14,6 71,1 14,2 16,4 62,8 20,8 16,6 65,2 18,2 0-14 15-59 60+ Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 17

PŘÍLOHY Obrázek č. 3 - Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně 1991-2020 Počet osob 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 40-44 35-39 30-34 25-29 Věková skupina stav 1991 stav 2000 prognóza 2005 prognóza 2020 Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001; Burcin, B. Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996. Obrázek č. 4 - Plzeň - věkové složení obyvatelstva, r. 2000 80+ 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 -8000-7000 -6000-5000 -4000-3000 -2000-1000 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 Ženy Muži Zdroj dat: ČSÚ 18

PŘÍLOHY Obrázek č. 5 - Plzeň - vývoj hlavních věkových skupin obyvatelstva 1970-2001 a prognóza vývoje do roku 2020 120000 110000 100000 90000 80000 Počet osob 70000 60000 50000 40000 0-14 15-59 60+ 30000 20000 10000 0 1970 1980 1991 2001 2010 2020 Rok Zdroj dat: ČSÚ Burcin, B. Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996. Obrázek č. 6. - Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni 1400 1200 1000 Počet bytů, počet osob 800 600 400 200 0-200 -400-600 -800-1000 -1200 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Počet dokončených bytů Přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním Celkový přírůstek (úbytek) obyvatelstva Zdroj dat: Bytová výstavba v územích České republiky 1988-1997. Terplan, a.s., Praha 1998. Řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky 1995-2000, ČSÚ. Pohyb obyvatelstva - tabulky ČSÚ za roky za roky 1989-2000. 19

PŘÍLOHY Obrázek č. 7. - Intenzita bytové výstavby v období 1996-2000 3 Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyv. za rok 2,5 2 1,5 1 0,5 byty celkem byty v bytových domech 0 okr. Plzeň - jih okr. Domažlice Praha okr. Plzeň - sever Brno okr. Klatovy Liberec okr. Tachov Olomouc Plzeňský kraj Česká republika Hradec Králové okr. Rokycany Plzeň České Budějovice Ostrava Vybraná města, okresy Plzeňského kraje, PK, ČR Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky 1995-2000; Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 1998. ČSÚ. 20

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY V. Seznam použité literatury Burcin, B. - Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996. Bytová výstavba v Plzeňském kraji 1991-1998. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 1999. Bytová výstavba v územích České republiky 1988-1997. Terplan, a.s., Praha 1998. Hodnocení zdravotního stavu, odborná zpráva za rok 1999. Státní zdravotní ústav Praha, Praha 2000. Kopecký, M.: Analýza bytové výstavby v Plzni v letech 1996-2000. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 2002. Kopecký, M.: Migrace obyvatelstva města Plzně a okresů Plzeňského kraje. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 2000. Kopecký, M.: Plzeň v předběžných výsledcích sčítání 2001. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 2001. Kopecký, M.: Populační vývoj města Plzně a jeho tendence. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň, 1999. Pavlík, Z. a kol.: Populační vývoj České republiky 2000. Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2001. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001, Plzeňský kraj. ČSÚ - Krajská reprezentace Plzeň, 2001. Regionální analýza a koncepce bydlení. Terplan, a.s., Praha 2001. Straka, J. a kol.: Byty a bydlení v Plzni. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 1998. 21