Ochrana hranic v Schengenském prostoru PŘÍRUČKA LEKTORA

Ochrana hranic v Schengenském prostoru PŘÍRUČKA LEKTORA 1/83

Obsah Lekce 1: Úvod... 5 Lekce 2: Úvod do problematiky schengenského prostoru... 9 Lekce 3: Kompenzační opatření: Zavádění ě schengenského acquis... 31 Lekce 4: Zavádění ustanovení 2.2 na NÁRODNÍ ÚROVNI... 42 Lekce 5: Case study Případová studie: O znovu zřízení kontroly na vnitřních hranicích v schengenském prostoru a skupinová diskuze... 67 Lekce 6: Spolupráce policie na hranicích schengenského prostoru - případová studie. 72 Lekce 7: Komentáře, otázky a vědomostní test... 76 Lekce 8: Zakončení & dotazník zpětné vazby a hodnocení... 80 Tento materiál vznikl pro účely projektu Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: ř pokračování ve společném vzdělávání a je možné ho přizpůsobit vzdělávacím ě potřebám cílových skupin. 2/83

Základní myšlenka modulu Hlavní součásti č vzdělávacího kurzu Název vzdělávacího kurzu Ochrana hranic v Schengenském prostoru Délka 8 hodin Cílová skupina Hlavní cíle Shrnutí Úředníci ř nepřímo se zabývající Schengenskou problematikou, např. na krajských a městských úřadech, ř úřadech ř práce, informačních turistických kancelářích apod. Osoby mající zájem se blíže seznámit s problematikou Schengenu. Pochopení problematiky Schengenu a Schengenského acquis Modul slouží jako úvod do problematiky Schengenské spolupráce pro osoby s žádnými nebo limitovanými předchozími znalostmi tématu. Modul se zaměřuje na kompenzační opatření a principy udržitelnosti bezpečnosti v oblasti Schengenského prostoru. Modul také přispívá ř k porozumění ě přímých a nepřímých důsledků ů ů Schengenské kooperace a také k použití kompenzačních opatření. Cíle - znalosti a dovednosti Poznat kritéria efektivního jednání, poznat kritéria efektivní komunikace, poskytnout účastníkům ů nástroje pro lepší výběr/analýzu/využití dat a informací, pomoci účastníkům č v rozvoji rozhodování, povzbudit účastníky v řešení problémů 3/83

Strukturovaný rozpis školení Strukturovaný rozpis školení Modul: Ochrana hranic v schengenském prostoru Čas Den 1 09:0 0 L1 - Úvod: Program, Úvod do vzdělávacího modulu.15.30.45 10:0 0.15.30.45 11:0 0.15.30.45 12:0 0.15.30.45 13:0 0.15.30.45 14:0 0.15.30.45 15:0 0.15.30.45 16:0 0.15.30 L7 - Komentáře, ř otázky a vědomostní.45 test 17:0 0 L8 - Konec školení, test zpětné vazby a hodnocení.15 Přestávka na kávu Oběd L5 - Případová studie: O znovuzavedení ochrany vnitnřích hranic v schengenském prostoru L5 - Případová studie: skupinová diskuse Přestávka na kávu L6 - Případová studie: Spolupráce policie a soudů L6 - Případová studie: úkoly, skupinová diskuse L2 - Lekce: Úvod do problematiky schengenského prostoru L3 - Lekce: Kompenzační opatření: Zavádění schengenského acquis L4 - Lekce: Provádění na NÁRODNÍ ÚROVNI 4/83

.30 Konec Lekce 1: Úvod Vzdělávací kurz Ochrana hranic v schengenském prostoru Výuková lekce L1 - Úvod - Program Čas 09.00 Délka 30 min Č. Činnost Délka 1 Školitel představí sebe a vzdělávací modul 10 min X Cíle 2 Program 5 min X Program dne 3 Představení účastníků a jejich očekávání Úkoly Školitel Účastníci 15 min X Flipchart Pomůcky Poznámky Lekce 1 - program dne + prezentace Lekce1 Školitel rychle projde program dne a seznámí s ním účastníky V případě ř ě potřeby může ů školitel sepsat očekávání účastníků ů na flipchart 5/83

Ochrana hranic v Schengenském prostoru Program školení Modul slouží jako úvod do problematiky Schengenské spolupráce pro osoby s žádnými nebo limitovanými předchozími ř znalostmi tématu. Modul se zaměřuje na kompenzační č opatření a principy udržitelnosti bezpečnosti v oblasti Schengenského prostoru. Modul také přispívá k porozumění ě přímých ř a nepřímých ř důsledků ů ů Schengenské kooperace a také k použití kompenzančích opatření. Obecné cíle Porozumět problematice Schengenu a schengenského acquis Poskytnout účastníkům nástroje pro lepší výběr/analýzu/využití údajů a informací Pomoci účastníkům při rozvoji rozhodování Podpořit účastníky při řešení problémů Znalosti Na konci školení budou mít účastníci informace o: Národní a evropské legislativě související s volným pohybem: Schengenském acquis Praktických aspektech ochrany hranic v rámci Schengenského prostoru Dovednosti Na konci školení budou účastníci schopni: Poznat kritéria efektivního jednání Poznat kritéria efektivní komunikace Metodika školení Navrhovaný postup školení vychází z vysoké úrovně zapojení účastníků; téma se rozvíjí pomocí informací poskytovaných v různých fázích, pomocí analýzy případových studií a práce ve skupinách, zpětné vazby a diskuzí, otázek a znalostního testu. Školení zaručuje účastníkům získání znalostí a dovedností častým užíváním zpětné vazby, kontroly a hodnocení ze strany školitele. 6/83

PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011 Ochran hranic v schengenském prostoru Lekce 1 Úvod 1 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011 Obecné cíle a cílová skupina Poskytnout účastníkům ů nástroje pro lepší výběr/analýzu/využití ě údajů ů a informací Pomoci účastníkům při ř rozvoji rozhodování Podpořit ř účastníky při řešení problémůů 2 7/83

PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011 Cíle Pochopení Schengenu a schengenského aquis Znalosti Na konci školení budou mít účastníci informace o: Národní a evropské legislativě související s volným pohybem: Schengenském acquis Praktických aspektech ochrany hranic v rámci schengenského prostoru Dovednosti Na konci školení budou účastníci schopni: Poznat kritéria efektivního jednání Poznat kritéria efektivní komunikace 3 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011 Program školení 9.00-9.30 Úvodní lekce 9.30-10.30 Úvod do problematiky Schengenu 10.30-10.45 Přestávka na kávu 10.45-11.45 Kompenzační opatření: ř Zavádění ě schengenského acquis 11.45-12.15 Zavádění schengenského acquis na NÁRODNÍ ÚROVNI 12.15-13.15 Oběd 13.15-14.45 Případová studie a skupinová diskuse 14.45-15.00 Přestávka na kávu 15.00-16.30 Spolupráce policie a soudů (případová ř studie) 16.30-17.00 Komentáře a otázky & Zpětná vazba a hodnocení 17.00-17.15 Zakončení 4 8/83

Lekce 2: Úvod do problematiky schengenského prostoru Vzdělávací kurz Výuková lekce Cíl Ochrana hranic v schengenském prostoru L2 - Lekce: Úvod do problematiky schengenského prostoru vysvětlit ě potřebu Schengenské dohody a jak zapadá do širšího rámce integrace Čas 09.30 Délka 60 min Č. Činnost Délka 1 Lekci vedená školitelem na následující témata: A - myšlenka volného pohybu, Římská smlouva (TEC): volný pohyb podle TEC, čl. 14; volný pohyb na individuálním základě: směrnice 38-2004; čl.27 B - Schengenská dohoda: kde, co a proč - Přehled schengenského aquis: 1)SIS 2)Hranice 3)Spolupráce policie a soudů 4)Ochrana údajů Společná vízová politika Schengenský hraniční kodex nařízení. 562-2006 60 min X Úkoly ŠkolitelÚčastníci Pomůcky Lekce2.ppt - prezentace, Lekce2_osnova Poznámky Účastníci mohou sledovat lekci vedenou školitelem pomocí vytištěné prezentace 9/83

Snímek 1 Úvod do problematiky Schengenu Lekce 2 1 10/83

Snímek 2 Schengen a evropská integrace Evropská legislativa související s volným pohybem: Schengenské acquis 2 Během 80. let minulého století se otevřela debata o významu pojmu volný pohyb osob. Některé ě členské státy měly pocit, že volný pohyb by se měl vztahovat pouze na občany EU, což by znamenalo zachování kontrol na hranicích, aby bylo možné rozlišit mezi občany EU a občany č třetích ř zemí. Jiné členské státy argumentovaly ve prospěch volného pohybu pro všechny, což by znamenalo úplný konec ochrany vnitřních hranic. Vzhledem k tomu, členské státy považovaly za nemožné dosáhnout dohody, Francie, Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemí se v roce 1985 rozhodly vytvořit ř území bez vnitřních ř hranic. Tomuto území se začalo č říkat "schengenský prostor". Název pochází z názvu města v Lucembursku, kde byly podepsány první smlouvy. Tato mezivládní spolupráce se v roce 1997 rozšířila na dalších 13 zemí po podepsání Amsterodamské smlouvy, která dne 1. května ě 1999 začlenila do práva EU rozhodnutí přijatá od roku 1985 členy schengenské skupiny a souvisejících pracovních struktur. První dohoda mezi pěti ě původními ů členy skupiny byla podepsána dne 14. června 1985. Další úmluva byla sepsána a podepsána dne 19.června 1990. Když vstoupila v roce 1995 v platnost, zrušila vnitřní hranice mezi signatářskými ř státy a vytvořila ř jednu vnější hranici, kde jsou prováděny ě kontroly přistěhovalců ř ě ů pro schengenskou oblast v souladu s jednotnou sadou pravidel. Společná pravidla týkající se víz, azylových práv a kontrol na vnějších hranicích byla přijata, aby umožnila volný pohyb osob v rámci signatářských států ů bez narušení práva a pořádku. ř 11/83

Snímek 3 Výhody schengenského prostoru Snazší cestování osob v Evropě díky zrušení kontrol na vnitřních hranicích Všichni zahraniční návštěvníci ě mohou cestovat do všech zemí schengenského prostoru na základě jednoho víza. 3 Schengenská spolupráce má za cíl chránit práva občanů č ů vytvářením ř a zlepšováním spolupráce mezi policejními silami, celními úřady ř a orgány kontroly na vnějších hranicích ve všech členských státech. Tyto formy spolupráce byly zavedeny kvůli ů potřebě ř ě snížit riziko nedostatečné č bezpečnosti č v souvislosti se zrušením hraničních kontrol na vnitřních hranicích. V kontextu tu spolupráce policie poskytuje schengenské acquis lepší systémy komunikace mezi policejními silami, okamžité stíhání zločinců č ů a přeshraniční ř č dozor nad podezřelými, ř vzájemnou operační č spolupráci a přímou ř výměnu informací mezi policejními orgány. To přináší ř obrovské výhody v boji s organizovaným zločinem, terorismem, obchodem s lidmi a nelegální imigrací. Přísná ř jednotná pravidla přijatá ř v rámci schengenských dohod zajišťují ochranu dat a chrání občany č před jakýmkoliv porušením jejich základních práv. 12/83

Snímek 4 Původy (funkční pohled) Volný pohyb Pracovníků Občanů Osob Mimo rámec společenství: Skupina Trevi Schengenská dohoda 4 Věcný obsah schengenského acquis: Odstranění ě vnitřních hranic (skutečné odstranění ě hranic v r.1995) Společné definování pravidel a postupů pro přijetí ř Koordinace mezi národními správami Schengenský sekretariát Protokol připojený ř k Amsterodamské smlouvě ě začleňuje č ň vývoj, který přinesla ř Schengenská dohoda, do rámce Evropské unie. Schengenský prostor, který je prvním konkrétním případem posílené spolupráce mezi třinácti ř členskými zeměmi, je nyní součástí č právního a institucionálního rámce EU, a stává se tedy předmětem ř parlamentního a soudního zkoumání a dosahuje cíle volného pohybu osob, který je zakotvený v Jednotném evropském aktu z roku 1986, přičemž ř č zajišťuje ť demokratickou parlamentní kontrolu a poskytuje občanům ů dostupné opravné prostředky v případě, ř ě že jsou zpochybněna ě jejich práva (Soudní dvůr a/nebo národní soudy v závislosti na oblasti práva). Aby byla tato integrace možná, přijala ř Rada Evropské unie rozhodnutí. Ze všeho nejdříve, ř jak stanoví Amsterodamská smlouva, převzala Rada roli výkonného výboru vytvořeného ř podle Schengenské dohody. Dne 1. května ě 1999 zavedla postup pro začleňování č ň Schengenského sekretariátu do Generálního sekretariátu Rady, včetně č ě opatření ř týkajících se zaměstnanců ě ů Schengenského sekretariátu [Úřední ř věstník L 119 ze dne 7.5.1999]. Následně ě byly vytvořeny ř nové pracovní skupiny, které pomáhají Radě řídit tuto činnost. 13/83

Snímek 5 Rozvoj schengenského prostoru Schengenská dohoda Schengenská prováděcí úmluva Maastrichtská smlouva Amsterodamská reforma Smlouva z Prümu Lisabonská smlouva 5 Dánsko podepsalo Schengenskou dohodu, může si ale v rámci EU vybrat, zda bude aplikovat nová rozhodnutí přijatá ř podle hlavy IV Smlouvy o Evropském společenství nebo ne; Dánsko - vázané opatřeními ř podle společné vízové politiky. Dohoda podepsaná mezi Islandem, Norskem a EU v roce 1999 [Úř. ř věst. ě L176/ 10.07.1999] - sdružení ve formě ě společného č výboru mimo rámec EU, složené ze zástupců ů islandské a norské vlády a členů č ů Rady a Komise EU; postupy pro ohlašování a přijímání budoucích opatření ř nebo právních aktů; dohoda schválená Radou dne 28. června 1999 se týká vztahů ů mezi Islandem a Norskem na straně jedné a Spojeným královstvím na straně ě druhé v oblasti schengenského acquis, vtahujícího se na Island a Norsko [Úř. ř věst. L 15/20.01.2000]. Žádost o azyl (dublinské acquis) [Úř. věst. ě L 93 ze dne 3.4.2001] - dohoda mezi ES a Norskem a Islandem; Skandinávská pasová unie [Úř. ř věst. ě L 309/ 9.12.2000]; ujednání o SIS a skandinávské státy; Dohoda mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o asociaci Švýcarské konfederace v souvislosti se zaváděním, uplatněním ě a rozvojem schengenského acquis [Úřední ř věstník L 370 ze dne 17.12.2004] Smlouva z Prümu vstoupila v platnost 31. prosince 2007. Tato smlouva je klíčová pro politickou spolupráci. Jejím cílem je rozšířit ř přeshraniční ř č spolupráci, zejména za účelem č boje proti terorismu, přeshraničnímu ř č zločinu a ilegální migraci. Reformní Lisabonská smlouva byla schválená Radou dne 19. ř října 2007. Tato smlouva posílila prostředky ř pro akci v oblasti bezpečnosti. Všechny aspekty oblasti svobody, bezpečnosti č a spravedlnosti jsou kompetencemi Evropské unie. Pokud jde o přistěhovalectví, ř ě smlouva zmiňuje ň zavedení integrovaného systému vnějších ě hranic. stát musí být schopen prokázat svoji technickou a personální kapacitu pro efektivní splnění kritérií schengenského acquis, která mají být přijata ř v schengenské oblasti tak, aby nadále neexistovaly hraniční kontroly. Musí být také napojeny na Schengenský informační systém (SIS). 14/83

Snímek 6 Schengenské acquis Článek 2 1. Překročení vnitřních ř hranic 2. Jsou prováděné kontroly na vnitřních ř hranicích 6 Článek 2 Vnitřní ř hranice lze překročit ř v jakémkoli místě bez kontroly osob. Avšak v případech, kdy to vyžaduje veřejný pořádek a národní bezpečnost, může se smluvní strana po konzultaci s ostatními smluvními stranami rozhodnout, že po omezenou dobu budou prováděny národní hraniční kontroly na vnitřních hranicích v souladu s danou situací. Pokud veřejný pořádek ř a národní bezpečnost č vyžadují okamžitý zásah, dotčená č smluvní strana přijme ř veškerá opatření ř a při ř nejbližší možné příležitosti bude informovat ostatní smluvní strany. 15/83

Snímek 7 Základní princip Každý občan EU má právo na volný pohyb a pobyt na území členského státu s výjimkou omezení a podmínek stanovených touto smlouvou a opatřeními přijatými, ř kterými vstupují v platnost /čl. 18 / Omezení na základě VEŘEJNÉHO POŘÁDKU Ř NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 7 Princip odstranění kontrol (nikoli hranic!) - součást volného pohybu Výjimka opakované zavedení ochrany hranic ve zvláštních případech HLAVA II ZRUŠENÍ KONTROL NA VNITŘNÍCH HRANICÍCH A POHYB OSOB KAPITOLA 1 PŘEKROČENÍ Ř VNITŘNÍCH HRANIC Test vhodnosti přiměřenost ř jinými slovy? 16/83

Snímek 8 Schengenská dohoda a nařízení EU č. 562/2006 Zavádí kodex Společenství týkající se pravidel pohybu osob přes hranice (Schengenský hraniční č kodex) 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 562/2006 (ES) ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční ř č pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) a které vstoupilo v platnost dne 13. října 2006, bylo publikováno v Úředním věstníku č. 44 ze dne 8. června 2006-2. 2. speciální vydání - Evropská společenství. Toto zařízení ř mimo jiné stanoví absenci hraničních č kontrol osob překračujících ř č vnější ě hranice mezi členskými č státy (čl.1). č Týká se všech osob, které překračují ř č vnitřní ř nebo vnější ě hranice členských států, aniž tím jsou dotčena práva osob využívajících právo Společenství na volný pohyb a práva uprchlíků ů a osob týkající se mezinárodní ochrany (čl.3). 17/83

Snímek 9 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic Článek 23 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních ř hranic 9 1. V případě ř ě závažné hrozby pro veřejný ř pořádek ř nebo vnitřní ř bezpečnost č může ů členský stát výjimečně č ě znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic po omezenou dobu nepřesahující ř 30 dní nebo po předvídatelnou dobu trvání závažné hrozby, pokud tato doba přesahuje 30 dní, a to postupem podle článku č 24 nebo v naléhavých případech ř postupem podle článku č 25. Rozsah a doba trvání dočasného č znovuzavedení ochrany vnitřních ř hranic nepřekročí ř č míru, která je nezbytně ě nutná jako reakce na tuto závažnou hrozbu. 2. Jestliže závažná hrozba pro veřejný ř pořádek ř nebo vnitřní ř bezpečnost č trvá déle než po dobu stanovenou v odstavci 1, může ů č členský stát postupem podle článku č 26 ze stejných důvodů, ů ů jaké jsou uvedeny v odstavci 1, a s ohledem na případná nová hlediska ochranu hranic prodlužovat vždy nejvýše o 30 dní. 18/83

Snímek 10 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic Článek 24 Postup v případě ě předvídatelných ř událostí 10 1. Jestliže členský č stát plánuje znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v souladu s čl. 23 odst. 1, oznámí to co nejdříve ř ostatním č členským státům a Komisi, a jakmile je bude mít k dispozici, poskytne následující informace: (a) důvody ů navrhovaného znovuzavedení s uvedením událostí, které představují závažnou hrozbu pro veřejný ř pořádek ř nebo vnitřní bezpečnost; (b) rozsah navrhovaného znovuzavedení s upřesněním, ř ě kde má být ochrana hranic znovu zavedena; (c) názvy určených přechodů,; (d) datum a dobu trvání navrhovaného znovuzavedení; (e) případně ř ě opatření, která mají přijmout ostatní členské státy. 2. Poté, co dotyčný č členský č stát učiní č oznámení, může ů Komise s ohledem na konzultace podle odstavce 3 vydat stanovisko, aniž je dotčen čl. 64 odst. 1 Smlouvy. 3. Informace podle odstavce 1, jakož i stanovisko, které může Komise vydat podle odstavce 2, jsou předmětem ě konzultací mezi členským státem, který plánuje znovuzavedení ochrany hranic, ostatními členskými č státy a Komisí za účelem č uspořádání ř případné ř vzájemné spolupráce mezi členskými č státy a přezkoumání ř proporcionality opatření ve vztahu k událostem vedoucím ke znovuzavedení ochrany hranic a k hrozbám pro veřejný ř pořádek ř nebo vnitřní ř bezpečnost. č 4. Konzultace podle odstavce 3 se uskuteční č nejpozději ě patnáct dní před ř plánovaným dnem znovuzavedení ochrany hranic. 19/83

Snímek 11 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic Článek 25 Postupy v případech, které vyžadují naléhavá opatřeníř Článek 26 Postup při prodloužení ochrany vnitřních ř hranic 11 Čl. 25 1. Jestliže je z hlediska veřejného ř pořádku ř nebo vnitřní ř bezpečnosti č v členském č státě ě nezbytné přijmout ř naléhavá opatření, ř může ů dotyčný č č členský stát výjimečně č ě a okamžitě ě znovu zavést ochranu vnitřních hranic. 2. Členský stát, který znovuzavádí ochranu svých vnitřních hranic, to oznámí ostatním členským státům ů a Komisi a poskytne informace uvedené v čl. č 24 odst. 1 a uvede důvody, ů které použití tohoto postupu ospravedlňují. Čl. 26 1. Členské státy mohou prodloužit ochranu vnitřních hranic podle čl. 23 odst. 2 až poté, co o tom uvědomí ě ostatní členské státy a Komisi. 2. Členský Č stát plánující prodloužit ochranu hranic poskytne ostatním č členským státům ů a Komisi veškeré důležité ů informace o důvodech ů prodloužení ochrany vnitřních hranic. Použijí se ustanovení čl. 24 odst. 2. 20/83

Snímek 12 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic Článek 27 Informování Evropského parlamentu Článek 28 Ustanovení, která se použijí v případě ě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic 12 Čl. 27 Dotyčný č členský stát nebo případně ř ě Rada informuje Evropský parlament o opatřeních ř přijatých ř v souladu s články 24, 25 a 26 co nejdříve. Po třetím ř po sobě ě jdoucím prodloužení podle článku 26 podá dotyčný č členský č stát Evropskému parlamentu na žádost zprávu o potřebě ě ochrany vnitřních ř hranic. Čl. 28 Je-li znovu zavedena ochrana vnitřních ř hranic, použijí se obdobně ě příslušná ř ustanovení hlavy II. 21/83

Snímek 13 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic Článek 29 Zpráva o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic Článek 30 Informování veřejnosti Článek 31 Důvěrnost 13 Čl. 29 Členský Č stát, který znovu zavedl ochranu vnitřních ř hranic podle 23, potvrdí datum, ke kterému je tato ochrana zrušena, a zároveň ň nebo krátce poté předloží ř Evropskému parlamentu, Radě ě a Komisi i zprávu o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, kde zejména popíše provádění ě kontrol a účinnost znovuzavedení ochrany hranic. Čl. 30 Rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních ř hranic se přijme ř průhledným ů způsobem ů a veřejnost ř o něm bude plně informována, pokud tomu nebrání nadřazené ř bezpečnostní č důvody. ů Čl. 31 Na žádost dotyčného č členského č státu zachovávají ostatní členské č státy, Evropský parlament a Komise důvěrnost ů informací poskytnutých v souvislosti se znovuzavedením a prodloužením ochrany hranic a zprávy vypracované podle článku 29. 22/83

Snímek 14 Postupy hraničních kontrol 1. Kontroly na hraničních přechodechř 2. Vyhledávání s Schengenském informačním systému 14 Viz dodatečné materiály 23/83

Lekce 2: Podklad - Omezení volného pohybu v schengenském acquis: EVROPSKÁ ÚROVEŇ Část 1 Nařízení ř EU č. 562/2006 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č č. 562/2006 ze dne 15. března ř 2006, kterým se stanoví kodex Společenství č o pravidlech upravujících přeshraniční ř č pohyb osob (Schengenský hraniční č kodex) a které nabylo účinnosti č dne 13. října ř 2006, bylo vydáno v Úředním ř věstníku ě č. 44 ze dne 8. června 2006 druhé zvláštní vydání Evropská společenství. Toto nařízení ř mimo jiné stanoví, že osoby při ř překračování ř č vnějších ě hranic mezi členskými státy nejsou kontrolovány (článek č 1). Toto nařízení se vztahuje na všechny osoby překračující ř vnitřní nebo vnější ě hranice členských č států, ů aniž jsou tím dotčena č práva osob požívajících právo Společenství č na volný pohyb a práva uprchlíků ů a osob žádajících o mezinárodní ochranu (článek č 3). Níže jsou uvedeny některé z nejdůležitějších ě pasáží tohoto nařízení. Pro pobyty, jejichž délka nepřekročí ř č za období šesti měsíců ě ů dobu delší než tři ř měsíce, ě musí mít občané č třetích ř zemí platný cestovní doklad a platné vízum, musí zdůvodnit účel č a podmínky předpokládaného pobytu a prokázat, že mají zajištěny ě dostatečné č prostředky pro obživu, nesmí být považovány za hrozbu pro veřejný ř pořádek, ř vnitřní ř bezpečnost, č veřejné ř zdraví nebo mezinárodní vztahy kteréhokoliv z členských č států, zejména nesmí být osobami, jimž má být podle vnitrostátních databází členských států ů odepřen ř vstup ze stejných důvodů ů ů (článek č 5). Příslušníci ř pohraniční č stráže při ř plnění ě svých úkolů ů plně ě ctí lidskou důstojnost ů (článek č 6). Přeshraniční ř č pohyb na vnějších ě hranicích podléhá kontrolám, které provádějí příslušníci ř pohraniční č stráže. Kontroly se též mohou týkat dopravních prostředků ř ů a předmětů ř ě ů v držení osob překračujících ř č hranice. Občané č třetích ř zemí, kteří ř jsou podrobeni důkladné kontrole ve druhé linii, jsou o účelu č a postupu takové kontroly informováni. Tyto informace jsou k dispozici ve všech úředních jazycích Unie a v jazyce nebo jazycích země ě nebo zemí, které hraničí č s dotyčným členským státem. Provádějí-li se prohlídky, použijí se na ně ě právní předpisy ř dotyčného č státu (článek č 7). Není-li cestovní doklad občana třetí ř země ě opatřen otiskem vstupního razítka, mohou se příslušné vnitrostátní orgány domnívat, že držitel nesplňuje ň nebo přestal ř splňovat ň podmínky délky pobytu použitelné v dotyčném č členském státě. Tuto domněnku je možné vyvrátit, pokud občan třetí ř země ě jakýmkoli způsobem předloží věrohodné ě důkazy ů (například ř v podobě ě jízdenky č či letenky nebo svědectví ě o své přítomnosti ř mimo území členských č států) o tom, že podmínky týkající se délky krátkodobého pobytu dodržel. Není-li 24/83

domněnka vyvrácena, mohou příslušné orgány občana č třetí ř země ě z území dotyčných členských států vyhostit (článek 11). Vstup lze odepřít ř pouze na základě ě zdůvodněného ů ě rozhodnutí, které uvádí přesné ř důvody ů odepření. ř Rozhodnutí přijímá ř orgán, který je k tomuto účelu č zmocněn ě vnitrostátními právními předpisy. Osoby, jimž byl odepřen vstup, mají právo na odvolání. Odvolání se podávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Podání odvolání nemá s ohledem na výkon rozhodnutí o odepření vstupu odkladný účinek. Dotyčný č občan č třetí ř země ě má nárok na opravu zrušeného vstupního razítka ze strany členského státu, který mu odepřel ř vstup, pokud bylo v odvolacím řízení ř shledáno, že rozhodnutí o odepření ř vstupu bylo nepodložené (článek 13). Členské Č státy si vzájemně ě pomáhají a udržují úzkou a stálou spolupráci práci s cílem účinného zajišťování ť ochrany hranic. Operativní spolupráci mezi členskými č státy v oblasti řízení vnějších ě hranic koordinuje Evropská agentura pro ř řízení operativní spolupráce na vnějších ě hranicích členských č států ů zřízená ř nařízením (ES) č. 2007/2004. Členské Č státy se zdrží jakékoliv činnosti, č která by mohla ohrozit fungování agentury nebo dosahování jejích cílů. ů Členské Č státy zajistí vzdělávání ě a odbornou přípravu ř v oblasti přepisů ř ů pro ochranu hranic a v oblasti základních práv (článek 16). Aniž je dotčena č odpovědnost ě jednotlivých č členských států, ů členské č státy mohou kontrolovat společné č hranice společně, č ě přičemž ř č v takovém případě ř ě lze pro účely č provádění ě vstupní nebo výstupní kontroly zastavit určitou osobu pouze jednou. K tomuto účelu mohou členské státy mezi sebou uzavírat dvoustranné dohody. Členské Č státy uvědomí ě o uzavřených dohodách Komisi (článek 17). V případě ř ě závažné hrozby pro veřejný ř pořádek ř nebo vnitřní ř bezpečnost č může ů členský stát výjimečně č ě znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic po omezenou dobu nepřesahující 30 dní, nebo po předvídatelnou ř dobu trvání závažné hrozby, pokud tato doba přesahuje 30 dní (článek č 23). Jestliže je z hlediska veřejného ř pořádku ř nebo vnitřní ř bezpečnosti č v členském č státě ě nezbytné přijmout naléhavá opatření, může ů dotyčný č č členský stát výjimečně č ě a okamžitě ě znovu zavést ochranu vnitřních ř hranic, přičemž ř č tuto skutečnost č musí bezodkladně ě oznámit ostatním členským státům ů a Komisi a poskytnout informace a důvody, které použití tohoto postupu ospravedlňují ň (článek č 25). Rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních ř hranic se přijme ř transparentním způsobem ů a veřejnost ř o něm ě bude plně ě informována, pokud tomu nebrání nadřazené bezpečnostní č důvody ů (článek 30). 25/83

Část 2 Postupy hraniční kontroly 1. Kontroly na hraničních č přechodech 1.1 Hlavním účelem hraničních kontrol je: - zjistit totožnost osob, které překračují ř č hranice, na základě ě jejich dokladů; ů - zkontrolovat, zda tyto osoby mají potřebné cestovní doklady a víza, jsou-li vyžadována; - předcházet ř nedovolenému přistěhovalectví ř ě ověřením skutečnosti, č zda jsou občané č třetích ř zemí schopni zdůvodnit ů účel č své cesty a doložit, že mají dostatečné č prostředky ř pro obživu po dobu jejich pobytu. 1.2 Všichni cestující mají právo na profesionální, přátelské a zdvořilé zacházení v souladu s platnými právními předpisy ř Společenství a vnitrostátního práva. Zejména platí, že příslušníci ř pohraniční č stráže musí při ř plnění ě svých úkolů ů plně ě respektovat lidskou důstojnost a nesmí nikoho diskriminovat na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, ů náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku ě nebo sexuální orientace. Veškerá opatření ř přijatá ř při ř plnění ě těchto ě úkolů ů musí být přiměřená ř cílům, které taková opatření sledují. 1.3 Příslušník pohraniční č stráže velící na daném hraničním č přechodu ř musí nasadit odpovídající personál v dostatečném č množství, aby byla zajištěna ě účinná č ochrana hranic. Příslušníci ř pohraniční č stráže musí vždy hledat rovnováhu mezi potřebou zajistit hladký přechod ř hranic osobami v dobré víře, ř které představují ř převážnou ř většinu ě cestujících (např. ř turisté, podnikatelé, studenti atd.) a potřebou zachovávat neustálou obezřetnost ř s cílem odhalit osoby, které představují ř riziko pro veřejný ř pořádek ř a vnitřní ř bezpečnosti, č jakož i potenciální nezákonné přistěhovalce. ě 1.4 Všechny osoby podléhají při vstupu a výstupu minimální kontrole, která zahrnuje ověření totožnosti osoby podle dokladů, ů na jejichž základě ě překračuje ř č hranici. Minimální kontrola obvykle spočívá v rychlém a jednoduchém ověření platnosti dokladu a v ověření výskytu známek pozměnění ě ění ě nebo padělání. ě Tato kontrola může ů zahrnovat nahlédnutí do příslušných databází k vyhledání informací o odcizených, neoprávněně ě užívaných, ztracených nebo neplatných dokladech. Minimální kontrola je pravidlem pro osoby požívající právo Společenství na volný pohyb ( 3.1). 1.5 Občan č třetí ř země ě podléhá důkladné kontrole, která se provádí níže popsaným způsobem. ů Na následující kategorie osob se však vztahují zvláštní pravidla a výjimky: - osoby požívající právo Společenství na volný pohyb ( 3.1); - hlavy států ů a členové jejich delegací ( 3.2); - piloti letadel a další členové posádky ( 3.3); - námořníci ( 3.4); - držitelé diplomatických, úředních ř nebo služebních pasů ů a mezinárodních organizací ( 3.5); - obyvatelé příhraničních ř oblastí využívající režim malého pohraničního styku ( 3.6); - nezletilí ( 3.7); 26/83

- žáci ze třetích ř zemí s bydlištěm ě v některém ě č členském státě ě nebo ve třetí ř zemi, která nepodléhá vízové povinnosti ( 3.8); - přeshraniční ř pracovníci ( 3.9); - v případě ř ě osob bez státní příslušnosti ř a uprchlíků ů se kontroly provádějí ě stejným způsobem, jako u občanů ů třetích ř zemí obecně. ě 1.6 Důkladná ů kontrola při vstupu zahrnuje: - ověření, zda má státní občan č země ě doklad, který je platný pro překročení ř č hranic a jemuž neskončila č doba platnosti, a zda je k dokladu případně ř ě připojeno ř požadované vízum (viz rámeček níže) nebo povolení k pobytu; - důkladnou prohlídku cestovního dokladu, zda nenese známky pozměňování nebo padělání. Kontrola cestovních dokladů, víz a povolení k pobytu se provádí pomocí porovnání se vzorky současných č dokumentů ů opravňujících ň k překročení ř č hranice a se vzorky vízových štítků, ů a to pomocí zařízení, ř jako jsou UV lampy, zvětšovací ě skla, čtecí č zařízení, ř mikroskopy, krabice na dokumenty, a v případě ě potřeby pokročilejší vybavení, jako například video spektrum atd.; - kontrolu vstupních a výstupních razítek v cestovním dokladu dotyčného občana č třetí ř země, ě aby se porovnáním data vstupu a výstupu ověřilo, zda již daná osoba nepřekročila ř maximální délku povoleného pobytu na území schengenských států, tj. tři ř měsíce ě během ě období šesti měsíců. ě ů Tříměsíční ř ě č období se počítá č od data prvního vstupu; - ověření místa odjezdu a cíle dotyčného č občana č třetí ř země ě a účelu č jeho zamýšleného pobytu, a v případě ř ě potřeby i kontrolu odpovídajících podkladů; - ověření, zda má dotyčný č občan č třetí ř země ě dostatečné č prostředky ř pro obživu vzhledem k délce a účelu č předpokládaného ř pobytu a na návrat do země ě původu ů nebo na průjezd ů do třetí ř země, ě anebo je schopen si tyto prostředky legálním způsobem ů opatřit. Za účelem posouzení prostředků ů pro obživu se berou v úvahu referenční částky stanovené jednotlivými schengenskými státy; - ověření dostatečných č prostředků ř ů pro obživu se může ů zakládat na hotovosti, cestovních šecích a kreditních kartách, které má občan č třetí ř země ě v držení. Důkazem o dostatečných č prostředcích pro obživu mohou být také sponzorská prohlášení, pokud jsou taková prohlášení upravena vnitrostátními právními předpisy, a pokud bude občan č třetí ř země ě pobývat u hostitele, rovněž záruky od hostitele tak, jak jsou upraveny vnitrostátními právními předpisy; - ověření, zda dotyčný č občan č třetí ř země, ě jeho dopravní prostředek ř a předměty, ř ě které převáží, ř pravděpodobně ě ě neohrozí veřejný ř pořádek, ř vnitřní ř bezpečnost, č veřejné ř zdraví nebo mezinárodní vztahy kteréhokoliv ze schengenských států. Takové ověření zahrnuje přímé ř zjišťování ť údajů ů a záznamů ů o osobách, a v případě ř ě potřeby ř i předmětech, ř ě vedených ve Schengenském informačním systému (SIS) a ve vnitrostátních souborech údajů, ů jakož i případné ř kroky, které mají být učiněny v důsledku existence záznamu. 1.7 Důkladná ů kontrola při výstupu zahrnuje: - ověření, že občan č třetí ř země ě má platný doklad k překročení ř č hranic; - ověření cestovního dokladu, zda nenese známky pozměňování nebo padělání; ě 27/83